ZPRAVODAJ. Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Slovo úvodem. I. ročník 18. září 2016 číslo 41

Transkript

1 ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách I. ročník 18. září 2016 číslo 41 Slovo úvodem Milí čtenáři, po několikatýdenní odmlce opět přicházíme se Zpravodajem. Prázdniny a dovolené jsou za námi, léto téměř také. Když jsme uvažovali o tom, jakému tématu toto číslo Zpravodaje věnujeme, bez většího rozvažování jsme zvolili téma, které je v měsíci září aktuální, totiž téma školství, v našem případě pak školství církevní. Uvedené téma se nabízí hned z několika důvodů. Jednak jsme vstoupili do nového školního roku, jednak jsme si 16. září připomněli sv. Ludmilu, která je patronkou Dne církevního školství, jednak tuto neděli ve všech kostelích naší diecéze proběhne sbírka, jejíž výtěžek je určen právě na podporu církevního školství. V souvislosti s uvedenou sbírkou Vám uvnitř Zpravodaje přinášíme dopis biskupského vikáře pro církevní školství, který byl při příležitosti sbírky na církevní školství rozeslán do všech farností naší diecéze. Církevní školy mají v naší společnosti nezastupitelnou úlohu. Věnujme proto pozornost již zmíněné sbírce a podpořme církevní školy naší diecéze, aby mohly naplňovat své poslání v naší současné společnosti. Abychom pak téma církevního školství nějakým způsobem uvedli, vyhledali jsme pro Vás článek o jeho historii, který si můžete přečíst hned na následujících stránkách Zpravodaje. Přejeme Vám klidný zbytek léta. Jindřich Zemánek 1

2 TÉMA Historie našeho církevního školství Spojení církve a školy je staré jak církev sama. Náznaky tohoto spojení můžeme najít už na stránkách Nového zákona. Apoštol Pavel a vlastně i samotný Pán Ježíš místy užívali metody rabínské pedagogiky pro první šíření radostné zvěsti. Podobně církevní otcové posilovali církev prvních staletí tím, že její víru podepřeli pozdně helénistickou vzdělaností. Tím zachránili klasické jazyky a část intelektuálního dědictví antiky, které se pak spolu s židovsko-křesťanským náboženstvím stalo základem naší kultury. Povědomí o tom, že ve středověku byla církev jediným nositelem vzdělanosti, má snad každý; již méně lidí si však uvědomuje, že církev byla v celé Evropě téměř dominantním provozovatelem škol až do období počátku 19. stol. Teprve po napoleonských válkách došlo k tzv. velké sekularizaci. Tehdy rodící se moderní státy začaly od církve přebírat její zdravotní, sociální a školské instituce, které přizpůsobily novým potřebám průmyslové společnosti. V naší zemi byla situace složitější. Habsburská monarchie se s katolickou církví svázala příliš těsně a hranice mezi státem a církví byla především v oblasti školství dlouho nezřetelná. Až do šedesátých let 19. stol byly vlastně všechny obecní školy školami církevními. Třebaže byly u nás do I. světové války téměř všechny školy definitivně postátněny, nepřestala být na nich církev výrazným způsobem přítomná. Velký počet kněží tvořili katecheté ustanovení pouze pro výuku náboženství na školách, v učitelských sborech jim náleželo přednostní postavení. Podobně i náboženství jako vyučovací předmět figurovalo na vysvědčení vždy na prvním místě. Pro naše praprarodiče byla i účast na bohosluž- 2

3 TÉMA bách považována za součást školní výuky a její zanedbávání mělo vliv na známku z náboženství i z mravů (což se z dnešního pastoračního hlediska jeví jako téměř absurdní). První Československá republika prostor přítomnosti církve ve státní škole poněkud zúžila (např. byly odstraněny krucifixy ze tříd, které dodnes najdeme v Rakousku a Bavorsku), ale většina žáků základních a středních škol stále procházela povinnou výukou náboženství a to až do školního roku 1952/1953 (sic!). Poněkud podrobnější historický úvod byl nutný k tomu, abychom se příliš nepodivovali nad poměrně malým počtem škol přímo řízených katolickou církví před II. světovou válkou. Své základní poslání hlásat Evangelium církev v rámci dobových možností plnila na školách státních, a proto jen v ojedinělých případech na sebe brala obtížné břemeno vydržování vlastních škol. Byla zde slavná gymnázia vedená mužskými řeholemi tradičně zaměřenými na šíření vzdělanosti (benediktini, piaristé, jezuité), ta však spíše jen doplňovala síť státních gymnázií. Ženské řeholní instituty zřizovaly dívčí penzionáty, z nichž jen některé měly tzv. právo veřejnosti a tedy oficiální status gymnázia nebo střední odborné školy. Odborné církevní školství se specializovalo především na výchovu opatrovnic a učitelek ručních prací. Tehdejší důraz katolického školství na oddělené vzdělávání dívek byl patrný také v poměrně velkém počtu katolických dívčích učitelských ústavů. Pokud zmíníme řádové a diecézní teologické instituty semináře, tedy školy na pomezí mezi školami středními a vysokými, je nástin předválečného neuniverzitního církevního školství téměř úplný. Komunistický puč v únoru r znamenal samozřejmě definitivní konec všech církevních škol. Násilně tak byl završen 3

4 TÉMA proces postátňování školství jako celku, který ovšem započal již v polovině 19. stol. Po roce 1953 se jednotná státní škola stala klíčovým nástrojem ideologické propagandy totalitní moci, díky které se náboženská složka výchovy institucionálně i pedagogicky vytlačovala za hranice legality. Současné katolické školy začaly vznikat prakticky okamžitě po sametové listopadové revoluci. Již počátkem roku 1990 se sdružili křesťanští intelektuálové a pedagogové do tzv. Ústředí křesťanských škol, které se scházelo na faře při dominikánském klášteře v Husově ulici v Praze na Starém Městě. Při jeho zrodu stál i tehdejší arcibiskup pražský František kardinál Tomášek. Protože v Ústředí působila i řada právníků, mohla církev kvalifikovaně spolupracovat s rodící se demokratickou výkonnou i zákonodárnou mocí na rychlé změně legislativy umožňující obnovení výuky náboženství a vznik církevních škol. (převzato z webu Arcibiskupství pražského redakčně zkráceno) Seznam církevních škol Královéhradecké diecéze: Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína v Hradci Králové Základní škola a mateřská škola Jana Pavla II. v Hradci Králové Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči Církevní gymnázium v Kutné Hoře Církevní mateřská škola sv. Jakuba v Kutné Hoře Církevní základní škola v Borohrádku Církevní domov mládeže v Hradci Králové 4

5 PASTÝŘSKÝ LIST Dopis věřícím Drazí věřící, bratři a sestry, v novém školním roce, stejně jako v předchozích letech, vyhlásil královéhradecký sídelní biskup sbírku na podporu církevního školství v Královéhradecké diecézi. V celé diecézi působí 2 mateřské školy (v Hradci Králové a Kutné Hoře), 2 základní školy (v Hradci Králové a Borohrádku) a 3 gymnázia (v Hradci Králové, Kutné Hoře a ve Skutči), tyto instituce dohromady zaměstnávají téměř 200 zaměstnanců. Církevní školy v naší diecézi navštěvuje více než 1400 žáků a studentů, většina z nich nepochází z křesťanských rodin, a proto je pro nás velkou příležitostí podílet se na jejich vzdělání a výchově. Chceme naše žáky seznámit s křesťanstvím, s principy, které po staletí utvářely evropskou společnost, vštípit jim morální hodnoty, které jsou dnes mnohdy opomíjené. Každá škola má k tomuto účelu ustanoveného spirituála, kněze, který v úzké spolupráci s vedením školy a dalšími učiteli pomáhá budovat duchovní profil školy a vytvářet nabídku aktivit jak pro ty, kteří jsou již zakotveni v církvi a chtějí svůj duchovní život rozvíjet a prohlubovat, tak i pro ty, kteří se s křesťanským pohledem na svět setkávají poprvé. Církevní školy jsou prostorem, kde se v mladých lidech utváří povědomí o církvi a kde se rozhoduje, jaký obraz církve si mladí ponesou do svého dalšího života. Pozitivní reakce mnoha absolventů našich škol a jejich zapojení do veřejného života svědčí o tom, že se nám toto poslání daří naplňovat. A každoročně stoupající zájem o umístění žáků v církevních školách dokládá, že jsou považovány za důvěryhodné instituce, které se dokáží postarat nejen o intelektuální, ale také o morální a duchovní rozvoj žáků a studentů, 5

6 PASTÝŘSKÝ LIST což mnoho rodičů vnímá jako bonus, který jinde nedostanou. Touto cestou chceme poděkovat všem, kdo přispěli do loňské sbírky, jejíž výnos činil něco přes ,- Kč. Ze sbírky byly financovány nezbytné opravy a údržba školních budov ve vlastnictví biskupství. Větší část sbírky pak byla rozdělena mezi jednotlivé školy v diecézi na pořízení nových učebnic, pomůcek, nový nábytek, provoz školního mikrobusu, dofinancování mzdy asistenta pedagoga pro handicapované děti apod. I v tomto roce budeme vděčni za finanční příspěvek, který pomůže školám kvalitní vzdělání realizovat. Podporu církevního školství však můžete vyjádřit nejen Vaším finančním příspěvkem do sbírky, ale také například propagací církevních škol ve Vašem okolí a v neposlední řadě také modlitbou, aby se církevním školám dařilo naplňovat jejich poslání v naší současné společnosti. S poděkováním za jakoukoli formu podpory našeho úsilí P. Karel Moravec biskupský vikář pro církevní školství Pozn.: Způsob přispění může být i složenkou, převodem z účtu, nebo osobním předáním do pokladny na Biskupství královéhradeckém. Další informace poskytne Mgr. Stanislava Kučerová, odbor církevního školství, tel , kucerova@bihk.cz. Pozn.: Číslo účtu: /5500, variabilní symbol:

7 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Josef Kupertinský, 18. září Narodil se 17. června 1603 v italském Copertinu. Byl františkánským mnichem, později byl vysvěcen na kněze. Josef nebyl vzhledem ke svým intelektuálním schopnostem příliš dobrým studentem. To, že kněžské studium zdárně dokončil, sám připisuje zvláštní Boží milosti. Jeho cesta ke kněžství se tak stala příkladným svědectvím toho, že pokud si Bůh někoho povolá, nic pro Něj není překážkou, dokonce ani nízké studijní předpoklady. Josef je znám svým zvláštním obdarováním, totiž darem levitace. Pokaždé, kdykoli viděl obraz Ježíše, Panny Marie nebo Františka z Assisi nebo při pouhé duchovní myšlence, upadl do extáze, ve které se začal vznášet nad zemí. Ačkoli se on sám za toto své obdarování zpočátku styděl, jeho zvláštní dar přitahoval četné zástupy. Josef pro tuto svou schopnost nakonec stanul před církevním tribunálem, avšak nikdo se ho neodvažoval odsoudit, neboť se vznášel i před papežem a kardinály, kteří se stali jeho obdivovateli. Přesto byl až do své smrti dne 18. září 1663 pod dohledem inkvizice držen v izolaci a nuceném vyhnanství. Svatořečen byl roku 1767 papežem Klementem XIV. Sv. Josef Kupertinský je patronem pilotů, letců, cestujících letadlem, kosmonautů, parašutistů a také špatných studentů a studentů skládajících zkoušku. (Zpracováno podle wikipedia.org a minorite.cz) Liturgická čtení pro následující týden: Po: Př 3,27-35; Žl 15; Lk 8,16-18 Út: Př 21, ; Žl 119; Lk 8,19-21 St: Ef 4, ; Žl 19(18); Mt 9,9-13 Čt: Kaz 1,2-11; Žl 90; Lk 9,7-9 Pá: Kaz 3,1-11; Žl 144; Lk 9,18-22 So: Kaz 11,9-12,8; Žl 90; Lk 9,43b-45 Ne: Am 6,1a.4-7; Žl 146; 1Tim 6,11-16; Lk 16,

8 Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: středa 18:00 Rokytnice mše sv pátek 18:00 Rokytnice mše sv sobota 18:00 Říčky mše sv neděle 08:30 Pěčín mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 Nebeská Rybná mše sv. Sbírka této neděle je určena na podporu církevního školství. V pátek od 17:00 hod. bude v kostele Všech svatých výstav Nejsvětější svátosti. V tuto dobu bude též možno přistoupit ke svátosti smíření. Ve středu od 15:00 hod. se v kostele Všech svatých uskuteční tradiční Svatováclavský koncert. Ve čtvrtek od 18:00 hod. proběhne zasedání pastorační rady farnosti. Od října 2016 bude na faře probíhat výuka náboženství. Vzadu v kostele si můžete vzít přihlášky, které v co nejkratší době odevzdejte ve farní kanceláři. ZPRAVODAJ - týdeník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, Rokytnice v Orlických horách, farnostrokytnice@centrum.cz, číslo bankovního účtu: /5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 8