VIP. ročník 8. Časopis pro celou rodinu 2/2014 Ročník 8, říjen vydal IQ Roma servis, o.s. Časopis vznikl. podporou:

Transkript

1 VIP Časopis pro celou rodinu 2/2014 Ročník 8, říjen vydal IQ Roma servis, o.s. Časopis vznikl podporou: Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství a prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR (projekt Společně pro úspěch Romů na trhu práce, reg. č.: CZ.1.04/5.1.01/ ). 1

2 Editorial Obsah Milé čtenářky, milí čtenáři, vydání časopisu, které nyní držíte, se mi zdá výjimečné, a to proto, že čím dál tím více článků píšete vy čtenáři, klienti, mentoři, dobrovolníci. Přáním mým i celé redakční rady je, abyste časopis nejen četli, ale také více a více sami vytvářeli. Chtěla bych vás proto tímto vyzvat, ať popřemýšlíte nad tím, jaké články byste v časopise chtěli číst, čím byste do něj mohli přispívat, o co byste se mohli na stránkách příštích čísel s námi podělit. Ať již slovem, fotografiemi či obrázky. Své nápady, přání či rovnou příspěvky nám neváhejte zasílat na náš romanovip@iqrs.cz. Děkujeme a těšíme se i s dalšími na příjemnou spolupráci. Za celou redakční radu vás zdraví Markéta Setkání Gendalos a co já s tím Merci moje druhá rodina Pojďme společně zavzpomínat na letní tábor Gendalos je vaše zrcadlo Vaše příběhy: Jak se mi daří na střední škole IQ ROMA SERVIS, O.S. Sídlo organizace, fakturační adresa: Vranovská 45, Brno Pobočka Brno, centrála: Vranovská 45, Brno Tel. 1: (poradna) Tel. 2: (recepce) Fax: (společný pro všechna oddělení) iqrs@iqrs.cz Centrum poradenství a zaměstnanosti: Po, St, Čt Út Pá zavřeno Centra vzdělávání a profesních ambicí: Po Pá dle domluvy Terén: Vedoucí: Bc. Klára Hamplová klara.hamplova@iqrs.cz Tel Centrum pro rodiče s dětmi: Po Čt: Pá zavřeno Předškolní klub: Po Čt: Pobočka Vyškov: Československé armády 2, Vyškov Tel. 1: (pedagogické služby) Tel. 2: (sociální služby) Proč je dobré mít svého mentora a proč se stát metrorem? Gendalosáci a jejich rodiče: o škole 18 ROMA GYM Aneb jak vznikala posilka v Íkvéčku 19 Ohlédnutí za letním foto kroužkem 20 Co se všechno jste mohli zažít v roce 2014 v klubu v Brně Centrum prevence a rozvoje osobnosti: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (klub) Po-Čt Pá zavřeno Plácky: Po Pá Vedoucí: Mgr. Andrea Macháčová andrea.machacova@iqrs.cz Tel.: Pobočka Břeclav: Tř. 1. máje 39, Břeclav-Poštorná Tel.: breclav@iqrs.cz Šéfredaktorka: Markéta Círová Editorky: Markéta Círová, Šárka Pólová Redakční rada: Dušana Bajzová, Klára Hamplová, Andrea Macháčová, Martin Štěpanovský, Josef Přehnal, Irena Gažiová, Helena Danielová, Veronika Neumanová Grafická úprava: Emina Budurinová 23 Co nás v klubu čeká? 24 Léto v Břeclavi žádná nuda! Horoskop V novém školním roce vás opět vítá předškolní klub Komiks Záškoláctví

3 SETKÁNÍ GENDALOS A CO JÁ S TÍM Ve čtvrtek 11. září se uskutečnilo už tradiční setkání mladých klientů Gendalos, tedy mladých Romů, které podporuje IQ Roma servis během vzdělávání. Všichni studují střední nebo vysokou školu a většina má za sebou velké studijní úspěchy. Účastníci setkání Gendalos Setkání se zúčastnili rodiče, pracovníci IQ Roma servisu z Programu Pro Mladé a také ředitelka organizace, Katarína Klamková. Společně jsme dobrým jídlem a pitím, jež připravili někteří ze studentů, oslavili začátek školního roku. Oficiálně jsme představili Gendalos Club, který je určen pro nejlepší studenty, kteří plní podmínky vzdělávacího programu Gendalos. Předali jsme osvědčení a klubovou kartu, která jim umožňuje využívat všechny výhody, jež program nabízí. Například kdykoliv Předávání ocenění za dobrý prospěch a klubové karty používat počítače Gendalos Club v centru na Vranovské, chodit do posilovny a v neposlední řadě si mohou také podat žádost na Stipendijní fond Gendalos a získat tak peníze na vzdělávací kurzy, učebnice, nebo zapůjčit si notebook atd. Občerstvení připravené Gendalosáky pro Gendalosáky Ve druhé části setkání jsme se pak zabývali otázkou a co já s tím?, což byl také název tohoto setkání. Loňský rok jsme pracovali na dobrých známkách, finančním zázemí a v tom budeme letos pokračovat, chtěli bychom však udělat víc. Každý student si pokládal otázku, co se svým nadáním a už nabytými znalostmi může udělat dál. Třeba pro samotný program Gendalos, aby mohl podpořit další lidi, nebo pro své okolí. Ve skupinkách studenti diskutovali o podobě vánoční benefice pro Gendalos, kterou budou spoluorganizovat, nebo jak Petr a Pepa představují novou posilovnu ROMA GYM oslovit další mladé lidi, jimž by mohl Gendalos pomoci s jejich vzděláním. Výstupem byly konkrétní nápady, které budeme v průběhu tohoto roku realizovat. Setkání proběhlo v přátelské atmosféře, povídalo se, jedlo, zpívalo, tančilo. A odcházeli jsme s odhodláním do dalšího školního roku stále na sobě pracovat. Bylo skvělé vidět tyto mladé lidi, kteří pracují na svém vzdělání, jsou odhodlaní a cílevědomí. Pro celý pedagogický tým je čest s nimi pracovat. MERCI MOJE DRUHÁ RODINA Již od roku 2001 můžeme sledovat působení taneční skupiny Merci. Zeptali jsme se paní Balogové jaké to je, vést jako dobrovolnice taneční skupinu, plnit si své sny a podporovat děti vlastní i ty, které učí tanci. Proč vzniklo Merci a co vás k tomu vedlo, abyste se dobrovolně dětem věnovala? Moje práce v souboru vznikla jednoduše. Nastěhovali jsme se do domu, kde z 90 % bydleli Romové a všechny rodiny měly nějaké dítě, které postávalo před domem. V domě jsme bydleli asi půl roku a já chtěla zapadnout a nejen já, ale i mé děti, kterým bylo 5 a 3 a půl roku. Ratolest pořádala soutěž Miss, a tak jsem tam zašla do klubu Pavlač, aby se dcera zúčastnila. Děti tam tančily a zpívaly a já zjistila, že je to jediná věc, která je opravdu baví. Tak jsem se domluvila s pracovnicemi Ratolesti, že by mohlo vzniknout něco jako kroužek, ale nezávazný. Kdo chce, ať přijde. Dětí bylo docela dost. Ze začátku jsem na to nebyla sama, pomáhala mi jedna z maminek, ne však dlouho. Tak začalo moje dobrovolnictví. Kolik má soubor členů? Koncem školního roku nás bylo cca 50, ale začala škola a tím pádem přišli noví členové. Zajímavé je, že se hlásí čím dál mladší děti. Naše hranice jsou momentálně od 4 do 20 let, ale pokud bude takový nápor mladších členů, budeme hranici snižovat. Otázka je, kdy je budu cvičit. Chuť k práci je pořád, jinak bych to nedělala, ale jsem znechucená, když se musím neustále někoho prosit o finance. Vysvětlovat, proč kroužek funguje a že náklady jsou tak velké, že je sama nejsem schopná už zvládat. Dokud manžel podnikal, tak to celkem šlo, ale momentálně je to špatné. Členů můžu mít i 100, ale do čeho je obléct, jak zaplatit cestovné, ať už na vystoupení nebo na soutěže? Za dva roky působení jsem podávala dva projekty, které byly smeteny ze stolu z důvodu krátkého působení se slovy víme o vás, že děti jsou šikovné a vy že dáváte do kroužku vše, ale bohužel vám nemůžeme pomoci. Paradox je, že členové souboru procestovali již půlku Evropy a reprezentují město Brno víc než 10 let. Kde vystupujete a jak často? Vystupujeme všude, kam nás pozvou a jak nám to čas dovolí. Moje motto je, že není špatné a dobré vystoupení, jsou jen dobré a špatné zkušenosti. Samozřejmě jsou místa, na která jsme opravdu pyšní, např. Khamoro, Strážnice, kde jsme si zatančili mezi světovými tanečníky. Nebo soutěž Talentmania, která nám dala hodně. Nesmím zapomenout na naše workshopy, které taky pořádáme a díky nimž jsme se dostali např. do projektu Tančím, abych žil pořádaného dětskými domovy ze Středočeského kraje. Ale taky pro německé světové divadlo Donkypark, za kterým jsme se vydali do Budapešti nebo do Berlína, z něhož máme nádherné divadelní zážitky. A další divadlo, kam jsme se díky tanci dostali, je brněnské divadlo Líšeň, kde jsme 3 roky hráli princeznu Tmu, a tam jsme se naučili, jak tanec divadelně zpracovávat. Jaký styl tancujete a kdo dělá choreografii? Tančíme především maďarsko-rumunské romské tance. Je to taková směs romského popu :) Ze začátku jsme tančili jen na tradiční hudbu, ale pak jsme zhlédli ve Strážnici rumunský soubor, který nás svým temperamentem úplně dostal. Kluci si začali vyhledávat soubor na internetu a nedali si pokoj, dokud se to nenaučili. A myslím si, že mohu říct, že brněnští tanečníci, kteří prošli souborem, nemají konkurenci, tedy zatím. Asi to zní pyšně, ale já jsem na ně všechny pyšná! Když jsme se snažili spočítat, kolik jich vlastně bylo, tak jsem skončila asi u 110 a pak už jsem přestala. 4 5

4 romano VIP A kdo dělá choreografii? No, vždycky se snažím, aby práce byla společná. Dirigování nemám sama ráda, tak se snažím to nedělat, samozřejmě hlavně teď mluvím o těch menších a středních členech, ale i ti si už umí říct, když jim choreografie nesedne pod nohy. Což je dobrá cesta pro dobré tanečníky, že si umí říct, co a jak chtějí tančit. Choreografie většinou vymýšlím ve vaně, tam mám klid, a pak se mně zdají a to si opravdu nedělám srandu. Děcka už moji větu znají: dneska se mi zdálo a to se začnou hned smát a pak chytat za hlavu. Největší kritici mých nápadů jsou mé vlastní děti. Vytvoříte si takzvanou rodinu, a to opravdu se vším všudy. Nejhorší je, že pak se k nim chováte jako k vlastním a někdy mi říká manžel: ale tyhle nejsou tvoje, tak nepřeháněj. Když jedu do IQ a vidím ty puberťáky, kteří se hloučkují na Cejlu, je mi z toho vždycky nanic. Romské děti mají dar od Boha, jsou velmi nadané, ať už na sport nebo umělecky, tak proč u ničeho dlouho nevydrží? Myslím si, že důslednost rodičů jim chybí. Když my jsme byli malí, neměli jsme tyhle všechny možnosti, např. já chtěla vždycky tančit a zpívat v kroužcích, které byly ve škole zdarma. Chodila jsem tam tajně, protože máma nás nikam nechtěla pouštět, pořád se o nás bála. A dnešní děti můžou cokoliv, na vše se dají sehnat peníze, ať už přes organizace nebo přes sociální odbor, neváží si toho a jen postávají někde venku. Není to škoda? Udržet u něčeho dnešní děti je opravdu těžké, a to teď mluvím hlavně jako matka. O věku jsem již mluvila, moje děti začaly tančit již brzy. Ty dvě starší v pěti a třech a půl letech a pak ty dva další hned, jak začali chodit. Nyní máme nejmladší Terezku, která má čtyři. Nejstarší jsem já. Pozorujete na dětech, že by je to, co zažívají při tanci v souboru, pozitivně ovlivňovalo i v jiných oblastech jejich života? Teď bych měla asi říct, že ano, ale je to tak, že vím, že je to naplňuje a že ty mladší členy můžeme motivovat pro dobrou docházku, lepší známky ve škole. Určitě ti, kteří vydrží delší dobu, se naučí vytrvalosti a zodpovědnosti, alespoň nějaké. Kdyby to nemělo alespoň minimální účinek, tak bych to asi nedělala. Mnozí z těchto dětí za mnou chodí, i když už netančí, a to nejen proto, že by mě chtěli vidět, ale například pro rady. 6 Když se vrátím k dětem, tak oni se to teprve učí, ale už i na nich je vidět, že tanec je pro ně velkou vášní. Kolikrát jsem na ně naštvaná, ale pak je vidím na pódiu, jak je to naplňuje, jak jsou v ten moment šťastní, a je jedno, jestli dělají chyby v choreografii a že tančí na jiné straně, než mají. Nevím přesně, co tanec dává jim, ale mně dává strašně moc a už teď se bojím, až kvůli věku přestanu, protože odejde to, co mě naplňuje energií. Víte, kdyby mi někdo před 13 lety řekl, že za pár let, budu cestovat po světě a někoho učit tancovat, tak bych řekla, že se úplně zbláznil. Myslíte si, že je pro děti důležité, aby se věnovaly po škole takovým činnostem, jako je tanec, sport prostě kroužky? Určitě ano. Moje děti mě neustále nadávají, že je nutím ke školním povinnostem a že do toho mají cimbálku, klavír, housle, sbor, sólový zpěv, tanec a teď největší lásku kapelu. Ale co by jinak dělaly? Flákaly se po ulicích, a nedej Bože se dostaly do špatných věcí? Díky nechci, dokud to půjde, budu se snažit je neustále motivovat. Co musí děcka mít v sobě, aby se mohli do souboru přidat jaká je věková hranice? Co musí mít v sobě, no to je jednoduchý, alespoň trochu rytmu, to je pro ně nejdůležitější, aby se mezi ostatními necítili špatně. Ale pro mě musí mít hlavně chuť změnit svůj život, a to doslova. Protože dodržování pravidel a pravidelné docházky na kroužek je většinou ten důvod, proč děti odchází. Jsou také další důvody, např. špatná parta, lásky, těhotenství, přerušení školy a tím tedy pracovní povinnosti. Ten lepší důvod je, že nestíhají kvůli škole, ale to je tak 1 %. A nebylo to proto, že bych se chtěla předvádět s bříškem, ale pokud jsem cítila, že chci tančit, tak jsem prostě tančila. Máte děti, z nichž některé již chodí na střední školu, byl s nimi někdy problém, že by z nějakého důvodu nechtěly chodit do školy nebo byly ze školy nějak nešťastné, zdeptané? Pokud ano, co jste v takové situaci dělala? Ano, nejstarší členové všichni navštěvují střední školu. Ať už s přestávkami, někdy se ke školám vracejí i po 18. roku. Což je super a já jsem na ně hrdá. Pro mě je škola mých členů velmi důležitá. Problémy a přechody z různých oborů jsou u nás také. Většinou je to rasová nenávist, kterou děti cítí, ať už ze strany spolužáků nebo kantorů. Snažím se jim pomoci a řešíme to i se školou, ale většinou to stejně končí odchodem. Což je smutné, ale taky bych nechtěla být ve škole, kde se na mě budou dívat přes prsty. V tom případě hledáme hned jinou školu. Ano, většina z nich končí na Vranovské, ale je to jejich volba a jen jim přeji, ať se jim daří. Co byste doporučila rodičům? Rodičům můžu jen poradit, aby s dětmi mluvili a mluvili a snažili se vytrvat. Naše ratolesti s námi umí celkem dobře manipulovat a jejich smutná očička dokážou strašně moc. A pokud sami neuznají, že škola opravdu ničí jejich dítě, tak ať vytrvají a hlavně nedovolí nechat dítě doma. To se pak už špatně vrací zpět. Neustále děti chvalme, jak jsme pyšní, že chtějí něco dělat. Protože oni sami si musí uvědomit, že škola je důležitá pro ně, a ne pro nás. Nemávat rukou, když přijdou s jakýmkoliv problémem, a hned jej řešit. Škola musí vědět, že se dítě necítí dobře. Co konkrétně znamená pro Romy tanec neboli jak důležitý je v jejich životě? Jakýkoliv druh tance je prostě komunikace. U romského tance je to hlavně předávání informací, jak se zrovna cítíme. Může být rychlá píseň a pokud se nebudu cítit dobře, tak to tam prostě vložím. Taneční kariérou v Merci jsem prošla dvě těhotenství a u obou jsem tančila skoro do porodu. Jakou podporu děti potřebují? Hlavně je důležitá podpora psychická. Materiální samozřejmě taky. Znám případy, kdy děti odešly ze školy jen proto, že rodiče školu nezvládali finančně. A pokud chodí na školu, která je baví, tak věřte, že se pak dítě těžko motivuje na další školu. Kluk si musel najít brigádu, aby nám se školou pomohl. A první rok Marušce pomáhala zase Česko-Bristká o.p.s, se kterou úzce spolupracuji. Sice práce mám až nad hlavu, ale je to většinou dobrovolnická činnost. Náš rozpočet není náročný, ale nestačí. Ano, nemuseli jsme mít dvě soukromé školy, ale pro mé děti jsou důležité, a to je i pro mě nejdůležitější. Váš syn mi řekl, že si myslí, že pro Romy je obzvlášť důležité mít nějaké vzdělání, něčím se vyučit, kladla jste to dětem na srdce často? To jsem ráda, že to říká :) Asi moje neustálé připomínky v tomhle duchu nebyly tak zbytečné. Ano, kladu a budu klást a nejen těm mým, ale všem, které mi projdou rukama. Já jsem školu nedokončila, a to ze zdravotních důvodů, a taky proto, že máma nebyla v tomhle důsledná. Našla jsem si hned práci a tím škola skončila. Strašně toho lituji, protože jsem mohla být úplně jinde. Ale díky mému tolerantnímu manželovi a taky právě díky Česko-Britské o.p.s. jsem si udělala kurz asistenta pedagoga a kurz pro mentory, takže mám práci. Manžel vystudoval SOU velmi dobře, tak i to je motivace pro naše děti, že neustále vidí, jak se máma snaží vzdělávat a táta úspěšně dokončil školu. Takže chudáci mé ubohé děti mají k snídani, k obědu a večeři větu: ŠKOLA JE DŮLEŽITÁ. Co musí podle vás člověk udělat proto, aby byl v životě spokojený, splnil si své sny? Základ je dobrá fungující rodina, protože od toho se vše odvíjí, když je dítě spokojené doma, pak je vše lehčí. Já si částečně splnila své sny přes děti. Co se v životě nesplnilo mně, plní se jim, a i to je krásný. Já jsem šťastná, když moje rodina je šťastná. I to předávám dětem v kroužku, svojí láskou k práci a k dětem. Je důležitá podle vás důvěra a komunikace v rodině? Je nejdůležitější a neustále se to učíme. Jak děti rostou, tak rostou i problémy nejen kolem nás rodičů, ale i kolem nich. Je důležité pořád mluvit. Někdy vybuchnu, jsem přece jen Romka, a tu horkou krev nezapřu a pak mě to mrzí. Důležité je, abychom se měli navzájem rádi, a stačí pohled a víme, co si chceme říct, a to je to, čemu se říká vzájemné pochopení. Jsem ráda, že jsem porodila děti, jaké jsou ty moje. A pak jsou to děti z kroužku. Ti nejstarší jsou moje druhá rodina, která je neustále s námi. Jedna půlka jsou mé vlastní děti a ta druhá jsou děti z Merci. Pokud budete mít někdo zájem, jsem v IQRS každý čtvrtek od cca do pro nové členy :) Mám dvě děti na střední škole. Jedna je Umělecko-manažerská v Brně a druhá Pedagogické lyceum. Obě dvě jsou soukromé a zvládáme to jen díky pomoci z IQRS. 7

5 romano VIP Pojďme společně zavzpomínat na letní tábor Hutututu Letošní léto v Íkvéčku nabité spoustou aktivit, workshopů a výletů mělo ještě jedno velké plus letní tábor. Kdo je jaký živel? Vybrali jsme Rekreační středisko Prudká v malebném regionu Pernštejnsko. Hlavní táborový úkol zněl jasně najít všechny střepy a poskládat z nich ztracené zrcadlo. Aby to ale nebylo tak jednoduché, na cestě za střepy jsme museli překonat čtyři živly vodu, vzduch, oheň a zemi (4 elements). Zábava tedy mohla začít! Tábor provázel příběh O rozbitém zrcadle, vyprávějící o dávných časech, kdy Romové měli svou zemi, krále a zrcadlo, jež bylo jejich symbolem všeho, co věděli o světě i sobě samých. Král ovšem jednoho dne umřel a předal svým Romům zrcadlo jako odkaz dalším generacím, aby nikdy nezapomněli, kým jsou, co vědí a kam směřují. Při jedné roztržce se ale Romové o zrcadlo začali přetahovat, až jej nakonec rozbili. Zoufale začali sbírat to, co z něj zůstalo. Někdo si stačil vzít alespoň střípek, na někoho nezbylo ani to. Romové se postupně rozešli do všech světových stran a časem zapomněli na všechno vědění, které jim zrcadlo kdysi odráželo. Pracujeme na vlastním jezírku! Překážková dráha jen pro odvážné Seznámení s hlínou V rámci výletu jsme vyrazili obdivovat gotický chrám s hrobkou v Doubravníku Než započal samotný souboj se živly, bylo potřeba, abychom se všichni seznámili, pobavili se o svých očekáváních a domluvili se na pravidlech. Vzdušná nádhera provedla nás ochotná paní kastelánka A lepíme další střepy Sestavování záhadného obrazce 8 Radovali jsme se z objeveného pokladu a povídali si o tom, co je tedy vlastně tajemstvím onoho bájného zrcadla. Když jsme se do něj znovu podívali, zjistili jsme, že poznáváme sami sebe i ty, kteří stojí kolem nás, a že nás i něco spojuje. No, kdo ví, jak to ten král z pohádky vlastně myslel 9

6 romano VIP Gendalos je vaše zrc zrcadlo z RCadlo RC adlo,,co je to Gendalos? Proč vůbec vznikl? K čemu je dobrý? To vše se dozvíme z následujícího článku, říká Sára Landoriová, studentka vyšší odborné školy v Brně. Přeloženo z romštiny gendalos znamená zrcadlo. Dá se říct, že každý klient může považovat program Gendalos za svůj odraz v zrcadle, neboť díky němu může snadněji naplnit své sny a očekávat, že se promění v realitu. Spousta romských žáků přichází do organizace s tím, že potřebují pomoc s doučováním v určitých předmětech ve škole nebo s napsáním různých referátů, esejí a podobných prací. Pracovníci se zaměřují na jejich požadavky a dále se jim snaží pomoci s výběrem střední školy a přípravou na přijímací řízení. Spolupráce pokračuje i po přijetí, a to formou doučování všech zásadních předmětů, finanční podpory, poskytování kurzů a zprostředkování praxe. Finanční podporou se rozumí náklady na učebnice, pomůcky ke studiu, psací potřeby, pomůcky nezbytné k praxi u různých oborů, možnost získání notebooku ke studiu nebo proplacení šalinkarty. Dále Gendalos poskytuje kurzy zakončené certifikáty, např. anglický jazyk, počítačové kurzy aj. Z vlastní zkušenosti vím, že studenti získají díky programu větší motivaci, sebevědomí a chuť se zdokonalovat ve svém oboru a mířit k vyšším cílům, např. stát se absoloventem vysoké školy. Díky všem těmto faktorům poté mají mnohem lepší uplatnění na trhu práce i zařazení do majority, což je v dnešní době opravdu důležité, a jak každý ví, i velice težké pro tuto cílovou skupinu. Já i má kamarádka Iveta Zajdová do této skupiny patříme, a tudíž víme, jaká úskalí naše národnost přináší. Ať už se to týká studií nebo práce, dle mého názoru, jediným hlavním motem nás Romů musí být Nebýt jen dobrým, ale nejlepším. A z jakého důvodu? Protože jenom tímto způsobem dokážeme, že i my máme rovnocenné místo, co se týče vzdělání a pracovních příležitostí. Tímto se dostáváme k tomu, že hlavním cílem organizace je, aby vzrostla úroveň vzdělanosti u romských studentů, proto taky vzdělávací program vznikl. Jsme rády, že se můžeme účastnit tohoto skvělého projektu. 10 Sára: Jak ses dozvěděla o programu Gendalos? Iveta: Já vlastně ani nevím, bylo to tak nečekané, prostě jsem přišla do IQ Roma servisu s tím, že bych potřebovala pomoct s doučováním, a potom jsem se už nějak zapojila do tohoto programu i tím, že mě podpořili k přípravě na studia. Sára: Kdo je tvým pracovníkem a jak s ním probíhá spolupráce? Iveta: Mým pracovníkem je Pepa Přehnal, skvělý doučovatel. Spolupráce probíhá již dlouho, od přípravy k maturitě až po přípravu na vysokou školu. Sára: A konkrétně? Iveta: Ze začátku byl Pepa spíš ten, co se snažil :) Ale časem mě dokopal k tomu, abych byla já ta více aktivní. Většinou to teda probíhá tak, že vyhledám potřebné informace, a Pepa se mi to snaží vysvětlit. Mimo jiné mě zapojuje do různých aktivit Gendalosu. Sára: Takže jak dlouho už jsi v Gendalosu? Iveta: Řekla bych tak rok, od kdy jsem se poprvé připravovala na VŠ. Sára: Aha, tak to jsme na tom stejně, Pepa je také můj pracovník a také jsem v Gendalosu už rok. Hodně mi pomohl s přípravami na VOŠ a nyní jsem studentkou. Jsi také studentkou VOŠ nebo VŠ? Iveta: Tak na vysokou školu jsem se bohužel nedostala, ale díky motivaci jsem se přihlásila na VOŠ, a nyní jsem taktéž studentkou. Sára: Já studuji obor zahraniční obchod, na jekém oboru jsi ty? Iveta: Chci jednou mít vlastní podnik, takže moje volba byla ekonomicko-pravní činnost. Sára: Vidím, že máme podobné vize do budoucna. V čem přesně bys chtěla podnikat? Iveta: Mít vlastní trafiku (smích). Né, cíle mám vyšší. Sára: Jaké jsou ty vyšší cíle? Iveta: Nevím ještě co přesně, ale líbilo by se mi mít vlastní bar, popřípadě disco klub. Výše se zmiňuješ, že máme podobné vize. I ty chceš podnikat? Sára: Ano, chci podnikat. Vždy bylo mým snem otevřít si svůj vlastní podnik, zaměřený na gastronomii, nebo mít nějaký bar, klub či kavárnu. Iveta: Hmm, tak to ti budu držet palce, aby sis sen splnila. Studuješ zahraniční obchod, uvažuješ o životě a podnikání i mimo ČR? Sára: Určitě po studiích ano. Sára: Já ti moc děkuji za tento rozhovor a doufám, že se ti bude v životě dařit. Iveta: Děkuji, i já tobě přeji mnoho životních a pracovních úspěchů :) 11

7 Vaše příběhy: Jak se mi daří na střední škole Jmenuji se Daniela Horváthová, je mi 17 let a chodím na školu Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno, obor Obchodní akademie. V září jsem nastoupila do 2. ročníku. Ráda bych Vám řekla, jak jsem se na tuhle střední školu dostala a co všechno jsem k tomu potřebovala. Když jsem byla v 9. ročníku na základní škole dostala jsem od mojí třídní učitelky katalog středních škol, podle kterého jsme si měli vybrat střední školu, na kterou se budeme hlásit. Tím pádem jsem začala přemýšlet nad tím, co vlastně chci studovat a co bych chtěla v životě dělat. Myslím, že nad tím čemu se budete v životě věnovat, by se mělo přemýšlet už na základní škole. Když jsem narazila v katalogu na tuhle školu, hned mě oslovila. Byla jsem se tam podívat s mamkou na den otevřených dveří, který tato škola pořádala. Na škole mě zaujalo kromě jiného i to jak škola vypadá. Taky se mi zalíbily předměty, které se v mém oboru vyučují. Přečetla jsem si informace o uplatnění absolventa, kde jsem se dozvěděla o tom, co můžu po škole dělat a kde se zaměstnat. Tak jsem zjistila, že obor Obchodní akademie je přímo pro mě. Ale když se hlásíte na střední školu, musíte pro to i něco udělat. Musela jsem se připravovat na přijímací zkoušky, které byly hlavně ze všeobecných znalostí. Takže na zkouškách jsem musela vědět skoro všechno ze základní školy. Hodně mi pomohlo, že jsem měla dobré výsledky na základní škole a tím pádem jsem se toho tolik nového nemusela učit, ale stejně jsem musela, zapnout a pracovat na tom, aby mě na střední školu vzali. Nejtěžší na těch zkouškách pro mě byla matematika, tu jsem se musela učit nejvíce. Na štěstí se mi přijímací zkoušky povedly, ale nevzali mě z důvodu nedostatku místa ve třídě. To ale nebyl konec. Přímo na té škole mi pomohli s vypsáním odvolání, díky němu mě pak na střední školu přijali. A tak jsem nastoupila v září minulého roku do prvního ročníku. Nejtěžší pro mě bylo zvyknout si na režim nové školy. Je tam těžší učivo a musela jsem si zvykat na nové lidi, spolužáky, učitele, ale i na úplně nové prostředí. Asi po půl roce se mi to povedlo. Našla jsem si nové kamarády, kteří mě vůbec neodsuzují za to, jaká jsem. Nevadí jim ani to, že jsem sama Romka ve třídě. Vycházíme spolu dobře a hodně si pomáháme. Ve škole mě nejvíc baví Ekonomika. Zajímá mě hlavně kvůli tomu, že jí můžu využít všude kolem sebe. Třeba v domácnosti při placení inkasa nebo v práci, když dostáváme výplatu. To všechno je pro mě Ekonomika. Celou školu beru tak, že ji jednou využiju v celém životě a budu využívat hodně toho, co jsem se naučila. Ve škole jsem si našla dobrou partu přátel, se kterými trávím i volný čas a pomáháme si při studiu. Se školou mi finančně pomáhá moje mamka a taky IQ Roma servis. Íkvéčko mi proplatilo učebnice a pomáhá mi, protože vidí, jak se snažím školu zvládat. První ročník je nejhorší, protože potřebujete nejvíc peněz, abyste zaplatili učebnice a sešity. S učením mi pomáhá moje doučovatelka, která mě doučuje už rok. Tuhle střední školu chci dokončit, protože vím, že si tak můžu najít lepší práci. Po skončení školy se vidím na Masarykové univerzitě na oboru práva. Chtěla bych jednou dělat právničku. Dokončená střední škola mi pomůže k lepšímu životu. Jmenuji se Denisa a je mi 18 let. Chodím na střední školu potravinářskou, obchodu a služeb v Brně. Abych řekla pravdu, vůbec jsem nevěděla a nečekala, že se dostanu tam, kde teď jsem. V 9. třídě jsem se ze začátku neučila. Kamarádky a kámoši byli pro mě vším. Vždy jsem si řekla: Potom to udělám. Bylo jedno, jestli se jednalo o úkol či test. Pokaždé jsem na to zapomněla, a když přišla písemka tak bylo jasné, že to bude zase za 5. Nebyla jsem sice jediná, ale to mě neomlouvalo. Nebyla jsem hloupá. Dost mi to pálilo, když jsem chtěla, ale byla jsem lína. Takhle to trvalo, až do konce 9. třídy kdy jsem dělala reparát z matematiky a zeměpisu. Učila jsem se v tu dobu ještě sama doma, ale ne dost a opravné zkoušky jsem neudělala. Potom přišel čas, kdy jsme se měli rozhodnout, kam na střední školu se budeme hlásit. Samozřejmě jsem vůbec nevěděla, kam půjdu nebo co chci dělat. Jako první mě napadlo, že ze mě nic nebude, že půjdu na pracák, ale věděla jsem, že to nechci. Na jednou mi to všechno přišlo líto. To, že kvůli kamarádkám a blbostem zahodím šanci něčím být. Mým snem bylo stát se kosmetičkou. Baví mě to pořad, jenže známky jsem na to neměla. O mé škole mi řekla moje setra, která na ní taky chodila, a líbilo se jí tam. Moje třídní učitelka mi navrhovala školu na ulici Charbulova, obor cukrářka, ale moje mamka s tím nesouhlasila. Bylo to pro mě daleko a věděla, že bych toho nechala, protože by mě to nebavilo. Tak jsem poslechla sestru a šla na tuhle školu. Popravdě mě na ní nic nezaujalo. Bála jsem se, že se nezapadnu do kolektivu, že budu ta cigánka a ne prostě Denisa. Ani se mi tam nechtělo. S kamarádkami jsme si slíbily, že půjdeme spolu na školu, ale nakonec jsme šli každá svou cestou. Nakonec se ukázalo, že to čeho jsem se bála, byla hloupost. Ve třidě jsem sice jediná Romka ale zapadla jsem hned. Jsou to úžasní lidé, rozumím si s nimi a bereme se už, jako rodina. Vůbec to není tak, jak si člověk na poprvé myslí. Jenom se nesmí bát. 1. ročník jsem zvládala dobře. Nejlíp mi šlo zbožíznalství. Hodně jsem si z toho předmětu pamatovala a hlavně jsem se snažila už nic nepokazit. Za to matematika mi nešla nikdy. Nejtěžší předmět byl pro mě asi obchodní korespondence (psaní všema deseti). Učitelům se pořád něco nelíbilo, furt viděli něco špatně. To mě nejvíc štvalo. Taky jsme se tomu smáli. Říkali jsme si: V pohodě, hlavně nevyšilovat. Teď zpětně můžu říct, že prvák byl nejlehčí a bavil mě. Naučila jsem se hodně nových věcí a změnila jsem svůj postoj ke všemu. Co mě ve škole baví? Jestli mam říct pravdu tak sama nevím, protože je toho samozřejmě víc než bych čekala. V praxi jsem se naučila hodně o kosmetice, zboží, teorii, ale také o poradenství zákazníkům, jak jím vyjít vstříc či naučit je dobře si vybrat. Uvědomila jsem si, že to co dělám je konečně něco zajímavého. Už vím, že všechno co se ve škole naučím, se mi v životě jednou může hodit. Zbýval mi rok do skončení střední školy, tzn., byla jsem v 2 ročníku, jenže díky tomu, že jsem podlehla své lenivosti a blbla jsem, dospělo to až k opravným zkouškám z matematiky a obchodních počtů. Byla jsem úplně hotová a v duchu jsem si pořád říkala: Co budu dělat?? Co bude? A jak jsem si to řekla, v tu chvíli jsem si uvědomila, že mi na něčem záleží. Nemyslím tím školu, ale uvědomila jsem si, že mi záleží na tom, co budu dělat v životě, že to všechno, a je toho dost, co jsem se naučila, budu muset jen tak zahodit. Moje sestřenice mi tehdy řekla o možnosti doučovat se v IQ Roma servis, kde se sama doučuje. Takže jsem se nadechla a řekla jsem si: Tak to ne, když jsem zvládla 2 roky, zvládnu i ten 3 poslední. Takže jsem šla do Ikvečka, kde jsem se seznámila s opravdu dobrými lidmi, pracovníky, kteří pracují v Ikvečku a doučují mnoho dalších dětí. No a jednou z nich, se kterou jsem se seznámila a která se mě ujala a společně se mnou potila snahu, abych udělala reparát je Dušana Bajzová. Doučovala mě, pomáhala mi, učily jsme se. Musela jsem se naučit za ne moc dlouhou dobu 2 celý sešity a to všechno byla matematika. Popravdě jsem někdy váhala, jestli to udělám. Dá se říct, že už jsme byly trošku unavené, ale pořád jsem se snažila. Měla jsem přece svůj vlastní cíl. Dokonce jsem snila o samých číslech. Den co den jsem myslela na školu, no popravdě to bylo k něčemu dobré. Začala jsem být víc zodpovědná za to, co dělám či nedělám. Společně s Dušanou jsme se učily i u nás doma. Dávala mi hodně úkolů, ať mam jistotu, že to umím. Nestydím se říct, že opravdu počítat umím až teď. No a jak jsem dopadla? No samozřejmě, že dobře. Reparát jsem udělala, a nyní jsem ve 3 ročníku specialisty drogerie. Střední školu chci dokončit, abych měla výuční list a uplatnila se někde v oboru. Ráda bych si našla dobrou práci, která mi zajistí nejen dobré peníze ale i dobré zkušenosti a kde se budu cítit dobře. Člověk by měl, dělal to, co ho opravdu baví a toho chci dosáhnout i já. Chci být zaměstnaná, abych mohla poznat věci jako dovolená a dobrý plat. Než založím rodinu, chtěla bych poznat hodně míst a lidí. Hlavně chci ukázat svým rodičům, že se mýlili, když si mysleli, že ze mě asi nic nebude. Tohle jsem napsala pro ty, kteří si nevěří a bojí se, že se nikam nedostanou, protože mají špatné známky. Důležité je, abyste si šli za tím, co sami chcete a hlavně se snažili. Budete mít sami ze sebe dobrý pocit

8 PROČ JE DOBRÉ MÍT SVÉHO MENTORA A PROČ SE STÁT MENTOREM? Růžena Pihíková spolupracuje s IQ Roma servisem od listopadu 2013, protože měla po přestupu na střední školu problém s matematikou. S mentorkou (Alžbětou Kozákovou) začala spolupracovat v březnu Po půlroce spolupráce dosáhly velkých výsledků. Růženka se v matematice zlepšila natolik, že ačkoliv v pololetí dostala nedostatečnou, na konci školního roku po spolupráci s Bětkou měla krásnou trojku. Úvodní seznámení Bětka: Jmenuji se Bětka Kozáková, je mi 27 let a pocházím z velké rodiny, mám 9 sourozenců. V tuhle chvíli pracuji v nejlepší firmě na světě, kde mám úžasné kolegy. Nemám moc času na zájmy, jelikož jsem dost v práci, vždy o víkendu se ale snažím nějak aktivně trávit čas. Chodím na výlety, tancuji, pracuji na zahrádce nebo třeba vyšívám. Růžena: Jmenuji se Růžena Pihíková a je mi 17 let. Chodím na Střední školu potravinářskou, obchodu a služeb Brno, kde studuji druhým rokem obor prodavačka. Z předmětů mě baví zbožíznalství a hlavně praxe. Ve svém volném čase chodím na brigádu, trávím čas se svou nejlepší kamarádkou, chodím ven a na návštěvu k rodině. Jak dlouho se vídáte a jak vaše setkávání probíhají? Bětka: Vídáme se jedenkrát až dvakrát týdně, ale je fakt, že teď o prázdninách jsme se viděly za celou dobu dvakrát. Bětka: Hodně se smějeme, když se potkáme. Růžena: A učíme se. Bětka: Byly jsme spolu na poháru. Růžena: A na dortíku. Bětka: V kavárně, kde jsem dostala čaj bez vody. (Smějí se.) Růžena: Učíme se hlavně matematiku, protože s tou mám největší problém. Bětka: Děláme domácí úkoly do školy, před písemkou procvičujeme a někdy zbude i čas na klábosení. Proč ses rozhodla spolupracovat s mentorem? Růžena: Byla jsem s matematikou na úplném dně. Chodila jsem do IQ Roma servisu za Klárou Hamplovou, která mi nabídla, že bych se matematiku mohla učit s mentorem. Dostala jsem Bětku, která mi teď pomáhá a podporuje mě v učení. Bětka je nejlepší, díky ní jsem zvládla učivo, které pro mě bylo opravdu těžké. Děcka, jestli máte problém, přijďte do Íkvéčka! Proč ses stala mentorem? Bětka: Ráda učím lidi a mentoring mi přišel jako dobrá věc. Byla jsem tu na pohovoru a líbilo se mi tu, tak jsem chtěla spolupracovat alespoň jako dobrovolník. Jsem ráda, že jsem se stala mentorem a poznala Růžu. Mám nejlepší studentku! Růža se hodně učí i doma a nespoléhá jen na mě a mou záchranu. Díky své neúnavné práci si hodně zlepšila známky a dělá mi radost. Jsem na ni hrdá! Proč je dobré mít mentora? Růžena: Pomůže vám s problematickým učivem, které vám nejde, a pomůže vám zlepšit známky. Proč je dobré být mentorem? Bětka: Můžu být někomu prospěšná a mám pocit užitečnosti. Růža mi často zlepší den, když dojdu a ona hlásí, že dostala jedničku. Je to fajn. Mentorka Markéta Jaké máš povolání? Před dvěma měsíci jsem dostudovala bakalářské studium na Masarykově univerzitě, obor balkanistika. Za měsíc nastupuji do práce, do jedné marketingové agentury. Bude to pro mě první opravdová profesní zkušenost, když nepočítám brigády během studia. Jak dlouho se s spolu vídáte? Jak často se scházíte, jak to probíhá? Se Sárou se vídáme od začátku letošního roku. Před prázdninami jsme se scházely víceméně pravidelně jednou za týden. Během prázdnin jsme se nescházely, SáRa Co děláš, Sáro, za školu? Studuji na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví, obor bankovnictví a pojišťovnictví v prvním ročníku. Jak dlouho se s Markétou vídáváte?jak často se scházíte, jak to probíhá? Vídaly jsme se jedenkrát týdně, párkrát jsme si vyrazily ven na bruslích, byly jsme se podívat na nové škole... pouze jsme si psaly. Pokud mi to časové možnosti dovolí, ráda bych pokračovala v dobrovolnictví i během práce. Schůzky se Sárou byly fajn, staly se z nás kamarádky. Nevěnovaly jsme se jen učení a přijímačkám na SŠ, často jsme si jen tak povídaly a párkrát jsme si šly i zasportovat. Proč ses rozhodla stát se mentorem v IQRS? Myšlenka stát se dobrovolníkem v IQRS se v mé hlavě objevila už dávno před tím, než jsem se jím opravdu stala. Bohužel kvůli časovým možnostem jsem se nemohla zapojit dřív. Před několika lety jsem se aktivněji začala zajímat o romskou otázku. Sama jsem Romka, ale nikdy jsem svůj původ, identitu, společenské postavení a podobně příliš neřešila. S věkem jsem ale zjistila, že je potřeba být v této oblasti aktivnější. Zapojila jsem se do různých projektů a získala větší sebevědomí a silnější pocit sounáležitosti. A mimo to, chci být ve společnosti užitečná a svoje znalosti, dovednosti a motivaci něco dokázat bych chtěla předávat dál. Kdybys měla říct 3 hlavní důvody, proč je dobré být mentorem, co bys řekla? 1) Nejen, že ty někoho něco naučíš, sám se toho taky hodně přiučíš. Člověk se má pořád co učit. 2) Pomůžeš konkrétnímu člověku. 3) Oba zjistíte, že věci nejsou černobílé. Proč ses rozhodla spolupracovat s mentorem? Potřebovala jsem pomoci. Kdybys měla říct hlavní důvody, proč je dobré mít mentora, co bys řekla? Pomůže s učivem a skamarádily jsme se

9 GENDALOSÁCI A JEJICH RODIČE: O ŠKOLE V LOŇSKÉM ŠKOLNÍM ROCE PODPOŘIL PROGRAM GENDALOS 39 DĚTÍ PŘI JEJICH STUDIU NA STŘEDNÍ ŠKOLE. NĚKOLIKA Z NICH JSME SE ZEPTALI, JAK SE JIM PŘI TOM VEDLO, A VYZPOVÍDALI JSME I JEJICH RODIČE, KTEŘÍ JE PŘI STUDIU TAKY PODPORUJÍ! Daniela je ve vzdělávacím programu Gendalos od září Klientka studuje Obchodní akademii Brno, Kotlářská a letos v září nastoupila do 2. ročníku. Vanessa se zařadila do programu Gendalos v listopadu 2013, studuje 1. ročník na SOŠ Morava, obor sociální politika. Otázky pro Danielu: Co pro tebe rodiče dělají, aby ses mohla učit? Všechno! Mám doučovatelku, abych měla lepší známky, a když se mi něco nepodaří, tak mi pomůžou. Školu jsem si vybrala sama, ale rodiče mi můj výběr schválili. Přijali mě dokonce na třech školách. Vybrala jsem si nakonec Obchodní akademii na Kotlářské. Co pro tebe bylo v minulém školním roce nejtěžší? Co naopak nejjednodušší? Nejtěžší byla fyzika. S tou jsem se musela opravdu poprat. Zápisy se totiž psaly jen na interaktivní tabuli a já si to nestíhala psát. Nakonec jsem si ale látku našla v učebnici a psala si zápisky z ní. Potíže mi dělala ještě ekonomika, hlavně odpisy. Našly jsme pak s mamkou známou účetní, která mi to vysvětlila. Nejlehčí byla chemie, dějepis, psaní všemi deseti a informatika. Je to i o učiteli, když to umí dobře podat, tak je to pak lehké. Největší výzva pro mě byl začátek školního roku, kdy na mě všichni hleděli, ale jsem ráda, že jsem se normálně zapojila do kolektivu. V čem ti pomáhá Gendalos? Když jsem nastupovala do 1. ročníku, tak jsem dostala podporu na učebnice. To mi pomohlo, 1. ročník je nejtěžší. Hledali jsme si tu i brigádu na prázdniny a se všema si tu rozumím. Co bys ráda dokázala v novém školním roce? Chtěla bych si zlepšit známky! A určitě se musím hned od začátku snažit ve statistice a účetnictví. Čím by ses ráda živila, až dostuduješ? Chtěla bych jít na Masarykovu Univerzitu studovat Práva. Ráda bych byla právnička. Otázky pro maminku: Jak podporuje svou dceru ve studiu? Jak se dá! Chci, aby si našla svůj cíl a čím chce být a šla si za tím. V tom ji podporujeme. Chci, aby všichni viděli, že je Romka, co se snaží a pracuje na sobě, a že něco dokázala. Danuška je pečlivá, nemá skoro žádné zameškané hodiny, doma se učí, je pracovitá a snaživá, tak ať jde za tím, čeho chce dosáhnout! V čem se vaše dcera zlepšila minulý rok? Ve všem. V matematice hodně, taky lépe komunikuje s lidmi. Musí se domlouvat s učiteli a už není tolik stydlivá. Hodně se ptá učitelů, když něco neví. V čem vám, jako rodině, pomohl Gendalos a IQ Roma servis? S knížkami na začátku školního roku, kdy jsem na tom byla finančně špatně. Je to velká pomoc, co děláte pro děti. Líbí se mi i vaše setkání a výlety pro klienty. Je dobře, že IQRS existuje. Čím byste chtěla, aby byla vaše dcera, až dostuduje? Nechci ji k ničemu nutit, ať si vybere sama, já ji v tom budu podporovat. Jsem na ni už teď pyšná. Otázky pro Vanessu: Co pro tebe rodiče dělají, aby ses mohla učit? Domluvili mi doučování v Íkvéčku, snaží se, abych se učila. Co pro tebe bylo minulý rok ve škole nejsložitější? Co ti naopak šlo lehce? Nejtěžší pro mě bylo vybrat si střední školu. V čem ti pomáhá Gendalos? Se školou přispívá mi na učebnice a s doučováním... Co bys ráda dokázala v nadcházejícím školním roce? Chci zvládnout prvák a projít dál. Otázky pro maminku: Jak podporujete své dítě ve studiu? Chci, aby se Vanessa učila, aby něčím byla. Domluvila jsem jí doučování, dávám jí prostor. V čem se vaše dítě zlepšilo minulý školní rok? V prospěchu. Jinak je pořád drzá. (Smějí se obě.) V čem vám jako rodině pomohlo IQRS a Gendalos? Pomohlo nám to finančně, Vanessa byla na výletě, poznala nové pracovníky atd. Čím chcete, aby vaše dítě bylo za 5 let? Chci, aby odmaturovala, pracovala na pozici, kterou si vybrala, a vystudovala, hlavně, aby byla šťastná! Tony spolupracuje s IQ Roma servis od roku 2008, v programu Gendalos je od září Tony studuje na ISŠA Křižíkova, obor automechanik. Otázky protonyho: Co pro tebe rodiče dělají, aby ses mohl učit? Udělají mi klid, vypnou TV a všechno, abych se mohl učit. Co pro tebe bylo minulý rok ve škole nejsložitější? Co ti naopak šlo velmi lehce? Těžká byla pro mě matika, přírodopis, lehká byla výtvarka a tělák. V čem ti pomáhá Gendalos? Ve všem. Dostal jsem šalinkartu, notebook, učebnice, chodím na doučování, měl jsem dobrovolníka, který chodil k nám domů, mohl jsem chodit do IQ Roma servisu na internet. Co bys rád dokázal v nadcházejícím školním roce? Chci mít na vysvědčení samé 3, abych se mohl vyučit. Otázky pro maminku: Jak podporujete své dítě ve studiu? Snažíme se, aby se cítil dobře ve škole, aby měl pomůcky do školy atd. V čem se vaše dítě zlepšilo minulý školní rok? Zlepšil se v chování, dějepisu, TV a VV, opravil si přírodopis, je lepší v tancování, posiluje V čem vám jako rodině pomohlo IQRS a Gendalos? Díky Gendalosu se Tony mohl doučovat, pak se i sám víc učil a jezdil s IQ Roma servisem na výlety. Taky jsme společně vybrali Tonymu střední školu a on se pak na ni dostal. Čím chcete, aby vaše dítě bylo za 5 let? Chceme, aby dokončil školu, když to půjde, aby si udělal nástavbu a maturitu, hlavně, aby si pak jako absolvent našel práci a vydělával si peníze, aby se mohl osamostatnit. Byla bych ráda, kdyby byl dobrý a mohl studovat a pracovat třeba ve Francii

10 romano VIP OHLÉDNUTÍ ZA LETNÍM FOTO KROUŽKEM ROMA GYM ANEB JAK VZNIKALA POSILKA V ÍKVÉČKU Spolu s přáteli jsem chtěl cvičit už dříve, ale v dnešní době je fitness centrum velmi nákladné. Proto jsme si řekli, když Íkvéčko provozuje různé kroužky, proč by nemohli zřídit posilovnu? S tímto nápadem jsme přišli za Pepou Přehnalem a ten s tím začal nějakým způsobem pohybovat. Já jsem tu posilovnu plánoval 2 roky a nikdy mi nebyla schválena, vy s tím nápadem přijdete ze dne na den a hned se vám vyhoví!, tak nějak nám to povídal. Vyřešily se formality a mohli jsme začít budovat! Osm statečných z nás se vydalo proměnit několik let starý, zanedbaný prostor v domácí posilovnu. Společně jsme uklízeli, malovali a pak zase uklízeli. Dřina to byla, ale společnými silami jsme to dokázali. No, posuďte sami: Jedním z letních kroužků, které jsme pro vás letos nachystali, byl foto kroužek. Aby pro naše mladé fotografy byl ještě lákavější, domluvili jsme se, že na konci prázdnin uspořádáme v rámci Mulačáku vernisáž, kam zařadíme nejpovedenější fotografie. Účastníci Mulačáku měli možnost také hlasovat o nejúspěšnějšího fotografa, na kterého čekal výherní šek v hodnotě korun. Tuto částku jsme vítězi vyplatili ve speciální měně, kterou jsme o prázdninách uvedli do oběhu v rámci hry Komu se nelení, tomu se zelení. Cenu si nakonec převzala fotografka KRISTÝNKA DIRDOVÁ s fotografií své mladší sestry Nikolky, o jejíž výhře rozhodlo neuvěřitelných 63 hlasů! Romano VIP vám nyní přináší exkluzivní rozhovor s Kristýnou. Kristýnko, očekávala jsi, že bys mohla vyhrát? Jo (smích), když jsem byla u vhazování hlasů do krabice a viděla, kolik lidí tam píše moje jméno, napadlo mě, že to budu asi já. S čím se ti fotí nejlépe? S tabletem, můžu tam nejlíp vyfotit sebe, je to dobře vidět. Taky je to o dost jednodušší než s velkým foťákem. Kde fotíš nejraději? Venku. Co by ses chtěla s foťákem ještě naučit? Když jsem fotila, tak byly obrázky často rozmazaný, takže bych se chtěla naučit fotit tak, aby zůstal obrázek ostrý pokaždý, když vyfotím. Každý foto kroužek měl své téma (příroda, sport, grimasy, portréty, skupinové focení). Které tě nejvíc bavilo? Nejvíc asi ty grimasy. Máš něco nebo někoho, koho fotíš nejraději? Jo, lidi a zvířata. Je ještě něco dalšího, co bys chtěla s foťákem umět? Natáčet. Když se vrátím zpátky k našemu foto kroužku, měla bys zájem o jeho pokračování? Jo, určitě. Co bys vzkázala těm, kteří sbírají odvahu k tomu začít fotit? Kdybych u toho byla sama, tak bych jim pomohla, ukázala, jak foťák funguje, co všechno jsem se naučila a jak je to jednoduché. Proč zrovna toto téma? Fotila jsem nenápadně, aby ostatní nevěděli, že je fotím, takže to byla sranda. Pracovali jsme opravdu tvrdě Výsledky byly velkolepé! Protože by Pepa neměl dost času a my potřebovali někoho, kdo by na nás dohlížel, nezbývalo mi nic jiného, než se stát dobrovolníkem IQ Roma servisu. Teď už stačil pouze klíč a mohlo se začít cvičit. Spolu se zakladateli jsme neváhali a s radostí se pustili do proměny našeho těla. Zatím zde máme posilovací stroj na procvičování celého těla, bench press, činky jednoručky, několik dlouhých, ale i zahnutých tyčí, žebřiny, závěsnou hrazdu na dveře, ab rocket, posilovací stroj na břicho a závaží o hmotnosti kolem 250 kg. Je to taková domácí posilka. Pro nás amatéry je však dostačující. Kristýnka Dirdová Máš nějaké předchozí zkušenosti s foťákem? S takovým velkým, jaký jsme používali ve foto kroužku, ne. Fotím akorát občas na telefon nebo na tablet. Co tě z těch všech funkcí našeho velkého foťáku nejvíc překvapilo? Přibližovat úplně zblízka to, co fotím. Něvěřila jsem, že to jde tak moc. Anna Budayová Roman Dirda Vyzpovídal jsem pro vás jednoho z mých přátel, aby vám pověděl, jak to působí na něho. MILAN ŽIGA, 15 LET Diego Baláž Proč chceš posilovat? Nebaví mě postávat venku a nic nedělat. Tady se bavím s kamarády a navíc si zlepšuji kondici. Rebeka Tulejová Doporučil bys někomu posilovnu navštívit? Určitě jo, je tam sranda a dobrej kolektiv a je to lepší, než být venku. Vanesa Horváthová Kdo ti o posilovně řekl? Řekl mi o ní David Horváth, spolu s ním a dalšími jsme ji vybudovali. Čeho chceš v posilovně dosáhnout? Chci si zpevnit tělo a zlepšit fyzičku. Dosáhl jsi už nějaké změny? Chodíme zatím týden, takže si teprve zvykám, ale cítím se silněji. (Směje se.) Kolikrát do týdne tam chodíš? Žaneta Horváthová Dvakrát, třikrát, záleží na tom, jak mi to časově vyhovuje. Autor článku: David Horváth, současný trenér, dobrovolník v IQ Roma servisu a klient Gendalos Programu Pro Mladé. 18 A pro ty, kteří nestihli vernisáž na Mulačáku, máme dobrou zprávu! Všechny vystavené fotografie jsme přesunuli z plácku do areálu budovy IQ Roma servisu na Vranovské 45, kde si je můžete každý den prohlédnout na stěnách dvora. 19

11 CO VŠECHNO JSTE MOHLI ZAŽÍT V ROCE 2014 V KLUBU V BRNĚ A na jaře opět za kulturou Výstava Naše cesta, opět interaktivní, tentokrát jsme zakoušeli náročnost života s postižením a jak pomoct v takové situaci lidem z našeho okolí. Živá knihovna v Muzeu romské kultury nás obohatila o zajímavé osudy většiny živých knih. Ještě neuplynul ani celý rok 2014 a když se ohlédneme za tím, co se všechno podniklo u nás v klubu, máme tu hned celou řádku akcí. Začátek roku jsme odstartovali výletem do Prahy na interaktivní výstavu Peníze nebo život, a tak několik z vás i pololetní prázdniny strávilo vzděláváním. Na Valentýna nám klub praskal ve švech a na kosmetický salon se stály fronty. Ani festival Amari Kereka jsme nemohli vynechat, když už jsme poslali do soutěže obraz. Bambiriáda pak byla výbornou příležitostí, jak se blýsknout a ukázat, že my z Íkvéčka jsme prostě nejlepší. Příznivci kroužku Rádio šli zase jednou obhlédnout profi prostředí a načerpat inspiraci. Výlet do Rádia Krokodýl. Reality show Pohovor představovala malou ochutnávku ze světa dospělých, při které si mnozí z vás mohli vyzkoušet, co všechno obnáší získat práci. Otevření plácků, jak jinak než fotbalovým turnajem. A přišla i Anna Polívková! Na Mulačák se přišli zase všichni pochlubit s vysvědčením a pořádně oslavit konec školního roku. V létě jsme působili hlavně na plácku, každý den o to déle. Přesunuli jsme sem veškeré aktivity, které to umožňovaly, a připravili spoustu dalších speciálních akcí. S dobrovolníkem, panem Brandtem, jste si mohli vyzkoušet vyšívání

12 Co nás čeká v klubu? romano VIP Vojta a dobrovolník Tadeáš vás zase v rámci Graffiti jamu zasvětili do tajů sprejování. Během dalšího výtvarného workshopu jsme sprejovali i na trička. Mnohým z vás se povedly nádherné šablony, pak už to šlo hladce. Po létě plném různorodých aktivit, které připravovali pracovníci klubu, zejména na plácku, se opět vracíme také do prostor Íkvéčka do klubu, ale pozor, se spoustou nových změn. Zásadní změny v klubu se týkají nových otvíracích hodin a věkové hranice pro jeho návštěvníky. Nyní rozdělujeme děti na mladší a starší, NE podle věku, ale podle tříd, do kterých klienti chodí. Pro starší klienty, kteří již opustili brány základních škol, jsou otevřeny všechny kroužky každý den od do hodin, a také hudebna. Klub ÍKVÉČKO stále nabízí širokou paletu kroužků. Nabídku jsme od září rozšířili o multimediální, dívčí a pěvecký kroužek. 22 Když jsme dostali pozvání na mezinárodní muzikál Labyrint dětství v brněnském Sonu, neváhali jsme. Rekreační středisko Prudká se stalo na 4 dny dějištěm exkluzivního Íkvéčkovského tábora, na který dodnes vzpomínáme. Dobyli jste i Brno! Prázdninová bojovka prověřila vaši dobrodružnou povahu i znalosti. Prázdniny se pomalu chýlily ke konci a bylo potřeba přivítat nový školní rok a s ním tak trochu nový klub. Mulačák na plácku opět hýřil tancem a zábavou. Jak jistě víte, náš tým pedagogických pracovníků klubu utrpěl velkou ztrátu. Opustil nás náš drahý přítel, kolega, žonglér, plivač ohně, moderátor, chodec po laně, hřebících i skle, člověk s velkým srdcem a s obrovským smyslem pro humor Vojtěch Veselý. Neodešel z Íkvéčka úplně, jen přesunul své působení a ta talent do blízké pobočky v Břeclavi. Útěchou nám budiž, že alespoň jednou týdně uslyšíme v rádiu jeho sametový hlas. Tímto se s Vojtou ještě jednou loučíme a přejeme mu na novém pracovišti a nové pracovní pozici jen to nejlepší. Tým pedagogických pracovníků však neutrpěl jen ztráty. V létě byl rozšířen o dva již zmíněné nové pracovníky Petru Borovičkovou a Petra Pijáčka. Petru můžete potkat nejen na pěveckém kroužku a v klubu, ale také bude mít na starost doučovací skupiny. Od září se mohou děti nejen z klubu a plácku přihlašovat na recepci budovy na Vranovské 45 do doučovacích skupinek pro děti navštěvující základní školy. Nově otevíráme doučování i pro nejmenší naše prvňáčky, kterým chceme věnovat extra pozornost. 23

13 LÉTO V BŘECLAVI ŽÁDNÁ NUDA! Už koncem školního roku jsme věděli, že toto léto bude jiné, bohaté na zážitky, a že se připojí nejen děti. Na přání dětí jsme zorganizovali v červenci výlet na Pohansko a nebyl to jen tak obyčejný výlet. Už i proto, že proběhl dvakrát! Poprvé nám začalo pršet, takže jsme všichni pěkně zmokli a smáli se tomu, jenže kvůli vydatnému dešti jsme museli výlet zrušit, a tak po 3 kilometrech jsme se vrátili domů. Když jsme o týden později podnikli výlet znovu, počasí nám skutečně přálo. Do cíle i zpět se šlo pěšky a během cesty hledaly děti podle fáborků skryté úkoly a věřte, že nesměla chybět odvaha (např. vylézt na strom, pozdravit kopřivy) nebo schopnost útočit na komáry a vysvětlit mravencům, že ty boty jsou přece moje! Pro všechny to bylo dobrodružství a zase jsme se přece museli vyfotit, abychom měli důkaz, že jsme na Pohansku, což je místo historicky známé a podle našich dětských průzkumníků i zkrášlené smyšlenými fantaziemi, opravdu byli. Prostě jsme si řekli, že se zeptáme právě dětí, co by tak rády v létě dělaly a co by s námi chtěly podniknout. A to jste měli slyšet: Pojedeme na výlet! Budeme si hrát! Budeme něco vyrábět! Budeme přece relaxovat! Takže jsme nemohli udělat nic jednoduššího, než se nechat jejich přáními inspirovat. Hned na začátku prázdnin, 4. července, jsme zorganizovali komunitní odpoledne Na Rovnici jsme si rovni. Bylo to příjemné zakončení školního roku a zároveň start letních prázdnin. Tancovalo se, vyráběly se žonglovací míčky a byl přítomen i klaun. Tuto akci jsme zvěčnili společnou fotografií. Řekli jsme si, že přes letní prázdniny od pondělí do čtvrtka bude otevřený volnočasový klub, kde si děcka zahrají různé hry, mohou být na počítači nebo jen tak odpočívat, když venku bude opravdu dusno. Některé ta škola tak moc bavila, že se pečlivě připravovali na zkoušky z předmětů, které byly pravděpodobně jejich oblíbené. Aby jim nebylo smutno :) Odpoledne děti trávily na různých místech v pondělí Na Rovnici nebo za kostelem v Poštorné, v úterý Na Zahradách, ve středu na hřišti ZŠ Slovácká a ve čtvrtek i na hřišti Pastvisko v Lanžhotě. Na těchto tzv. letních pláccích se skákalo přes gumu, hrál se baseball, fotbal nebo jsme vyráběli náramky přátelství, malovali obrázky, dokonce jsme hráli i hry, které známe my starší, a pomalu se na tyto hry zapomíná (např. Honzo vstávej, Kuba řekl, Cukr, káva, limonáda a spousta dalších). Každá aktivita měla své příznivce. Představte si, že odpalování baseballového míčku se naučili a pak bezchybně zvládali i ti nejmenší, kteří jsou ještě v předškolním věku! V červenci jsme uspořádali i sportovní odpoledne na hřišti ZŠ Slovácká v Břeclavi a přišli nám pomáhat i dospělí a romští studenti středních škol. Pro děcka byly připravené různé disciplíny, při nichž se sbíraly body, které se zapisovaly sportovcům do kartiček. Kdo měl nejvyšší počet bodů, získal první místo, na druhém místě byl druhý nejlepší, pak třetí nejlepší a pro ostat- ní byly připraveny sladkosti, protože i oni byli prostě dobří

14 HOROSKOP Když se nám prázdniny posunuly do druhé poloviny, dopoledne se pokračovalo v klubu, některým se blížil čas zkoušek z jejich oblíbených předmětů, někteří v sobě objevili skrytý talent a natočili i různé video upoutávky na připravované akce, které byly prezentovány na Facebooku IQRS v Břeclavi. Odpolední plácky získaly svoji oblíbenost a v Lanžhotě se k nám připojili i dospělí s dětmi, s nimiž jsme se seznámili právě na Pastvisku. V srpnu se uspořádalo druhé sportovní odpoledne, tentokrát vodní, a odehrálo se Na Zahradách. I během této akce nám pomáhali dobrovolníci z řad Romů a byla velká legrace, protože se například házelo balónky napouštěnými vodou a tak dlouho si dvojice balónek přehazovaly, dokud jim neprasknul v ruce. Zřejmě nám bylo smutno po dešti, který jsme zažili v červenci. A správný sportovec přece při vodním odpoledni musí být politý vodou! Když se letní prázdniny pomalu a jistě blížily ke konci a v posledním týdnu se zvládla většina zkoušek ve školách, ve čtvrtek 28. srpna jsme uspořádali druhou, větší komunitní akci: Na našem městě záleží i nám, ve spolupráci s městem Břeclav a Českobratrskou církví evangelickou. Cílem akce byla podpora vzdělávání romských dětí, studentů a jejich rodičů, ale i zlepšo- vání vzájemných vztahů mezi obyvateli břeclavské komunity. Akce začala dopoledne, kdy jsme všichni zúčastnění, malí i velcí, uklízeli část města Na Širokých v Břeclavi, kam nás přišla natočit i Česká televize a novináři z regionálního tisku. Během úklidu jsme vysbírali do pytlů zahozené plastové obaly, sáčky a další nepořádek; a že těch pytlů v této zahrádkářské části Břeclavi bylo! Odpoledne jsme pak v akci pokračovali programem, který byl zaměřen na motivaci ke vzdělávání, neboť příkladem dobré praxe jsou už studenti, kteří budou ve školním roce 2014/2015 maturovat, a někteří nastoupí na vysokou školu. V odpoledním programu jsme však nemohli zapomenout ani na to, jak se dá dobře využít volný čas ke splnění svých snů (např. být členem tanečního studia). Dále jsme si poslechli klavírní koncert v horním sále Českobratrské církve evangelické a pak jsme se přesunuli do areálu této farnosti (nám. Svobody v Břeclavi), kde byl taneční workshop, občerstvení a děti zde vyráběly sovičky, které jsou symbolem moudrosti, a tyto pak budou darovány obyvatelům Domova seniorů ve Staré Břeclavi. Během komunitní akce za námi zavítal i břeclavský pan starosta, Oldřich Ryšavý. Obě komunitní akce byly realizovány v rámci projektu Společně pro úspěch Romů na trhu práce (reg. č.: CZ.1.04/5.1.01/ ), který je financován z pro- středků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. V podstatě slovo společně se prolínalo celými prázdninami společně za dobrodružstvím, za spor- tem, společně se učíme, společně toho zvládneme víc! Ve školním roce bude pro děti otevřený volnočasový klub každou středu od do hodin, kaž- dou středu bude od do hodin rukodělný kroužek, každé úterý se děcka mohou těšit na cir- kusový kroužek s Vojtou a ve čtvrtek pak na taneční kroužek se Stefi. Samozřejmě nezapomínáme ani na školu, protože vzdělání je důležité, takže pondělí, úterý a čtvrtek naši pedagogičtí pracovníci budou doučovat, a to v centru na pobočce v Břeclavi, na školách a v domácnostech. Podkova ( ) S přicházejícím podzimem se smutkem vzpomínáš na letní zážitky. Máš pocit, že jsi nestihl úplně vše, co bys chtěl. Nevěš hlavu! Mysli na to, co je teď a co by sis přál. Vánoce se blíží, tak abys měl co napsat Ježíškovi. Dávej pozor ve škole, blíží se nečekaná písemka! Dýka ( ) Je to jasné, ve tvém životě neexistuje nikdo jiný, než tvá milovaná osoba! Prožíváš štěstí, radost, smutek, nenávist a to vše tě naplňuje. Užívej si přítomnost a krásné chvilky se svou láskou. Nezapomeň na své nejlepší kamarády, je jim líto, že s nimi nejsi. Kolo od vozu ( ) Neboj se o své finance! Brzy získáš brigádu, a to dobře placenou. Dej si pozor, aby ti zaplatili za vše, co jsi odpracoval. Důvěřuj, ale prověřuj. Tví kamarádi budou po tobě chtít peníze. Poznáš, kdo je pravý přítel. Kalich ( ) Už máš dost toho, jak se snažíš, a nic ti nejde! Kašli na to, co říká tvé okolí, ty jsi silná osobnost a vše zvládneš, když vytrváš. Ve tvé blízkosti je člověk, který tě začíná vidět v jiném světle. Brzo najdeš lásku, po které už dlouho toužíš. Koruna ( ) Neuvěřitelné! Tví spolužáci už neobdivují Rytmuse, ale tebe! Můžeš být na sebe hrdý! Tvé úspěchy ve škole nikdo nečekal. Tvrdě jsi na sobě pracoval a všem ukázal, že to jde. Jen pozor, ať ti sláva nestoupne do hlavy. Hvězda ( ) Podzimní počasí tvému zdraví moc neprospívá. Na nic nečekej a lehni si do postele. Teplý čaj a ponožky ti zdraví zase vrátí. Nezapomeň, že před školou a úkoly neutečeš! Nabereš ale sílu k dalšímu úspěšnému studiu. Kaple ( ) Prožíváš teď důležité životní období, které může ovlivnit tvůj život. Neměj obavy a řiď se svým srdcem, ono ti ukáže tu správnou cestu! Dávej pozor, komu věříš, chystá se na tebe malý podraz. Když budeš opatrný, vše dobře dopadne. Svíčka ( ) Cítíš to taky? Tady se někomu zapalují lýtka. No jasně, jsi to ty! Jak je ale možné, že tě tvá vyvolená osoba nemiluje? Vydrž, láska potřebuje čas. Nebuď netrpělivý, tvá láska to ocení. Zvon ( ) Taky se ti zdá, že se tvůj nejlepší kamarád chová divně? Zkus ho podpořit a zeptat se, co se děje? Komu jinému by se měl svěřit než tobě? Nastala doba, kdy bys pro něj měl být oporou. Neboj se, vše dobře dopadne. pondělí Otevírací doba pobočky v Břeclavi poradna (na pobočce) doučování (v centru, domácnostech, na školách) úterý doučování (v centru, domácnostech, na školách) středa poradna volnočasový klub (na pobočce), první středa v měsíci právník čtvrtek doučování (v centru, domácnostech, na školách) šicí kroužek s Monikou cirkusový kroužek s Vojtou taneční kroužek se Stefanií rukodělný kroužek Mince ( ) Co to z té žákovské kouká? Pětka vedle pětky! Je čas, aby ses nad sebou zamyslel. Není třeba věšet hlavu, do pololetí času dost. Když budeš chtít, můžeš si známky opravit! Nezapomeň, že to vyžaduje úsilí. S podporou svých přátel a rodiny vše zvládneš. Když budeš potřebovat pomoc, zajdi do Íkvéčka. Meč ( ) Máš pocit, že tví rodiče úkolují jen tebe? Že ti nerozumí? Zkus si s nimi promluvit. Mají tě rádi a chtějí pro tebe jen to nejlepší. Možná tě v tuhle chvíli jen nechápou. Vysvětli jim, jak se cítíš, a řekni jim, co bys potřeboval. Sekera ( ) Když naposledy přišla do tvého života nečekaná událost, nebyl jsi na ni připraven a těžko ses s ní vyrovnával. Teď víš, že přijde další, ale už víš, jak na to. Neboj se, řešení není složité. Radu ti poskytne člověk, od kterého bys to nejmíň čekal. Důvěřuj mu

15 V NOVÉM ŠKOLNÍM ROCE VÁS OPĚT VÍTÁ PŘEDŠKOLNÍ KLUB Chceme dát dětem možnost radostně prožívat a rozvíjet jejich osobnost a získávat nové poznatky, učit se věcem, co budou v životě potřebovat, podporujeme jejich silné stránky a respektujeme je. Děti povzbuzujeme k učení a seznamujeme se vším, co je pro život potřebné a užitečné. Přístup k dětem respektující přístup, rozvíjení dítěte na základě jeho vlastností tak, aby mělo chuť dále se učit. Způsob práce s dětmi skupinová i individuální výuka, práce je vedena zejména k samostatnosti a tvořivosti. Vybarvěte a vystřihněte si s dítětem obrázek. SpolupRáce s rodinou rodina je pro dítě to nejdůležitější a má nezastupitelnou roli, společnými akcemi s rodiči pěstujeme vzájemné vztahy. KDY? Přijďte, máme otevřeno Po Čt hod. Těšíme se na vás. DĚLÁME TO, JAK NEJLÍP UMÍME

16 30 Tento leták byl vytvořen s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství. Za obsah letáku odpovídá výlučně IQ Roma servis, o. s. a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Roma MATRIX

17 Namalovala Erika Ferková z Vyškova, 10 let