Grassroots dobrovolnictví: definice, koncepty a témata

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Grassroots dobrovolnictví: definice, koncepty a témata"

Transkript

1 Grassroots dobrovolnictví: definice, koncepty a témata Rešerše literatury Tereza Pospíšilová březen 2011

2 Úvod 5 I. Základní dobrovolnictví v širším kontextu 11 I.1. Organizované dobrovolnictví vymezení I.2. Hlavní přístupy k dobrovolnictví v odborné literatuře I.3. Typy a funkce dobrovolnictví II. Základní (grassroots) dobrovolnictví 19 II. 1. Definice II.2. Členství a grassroots dobrovolnictví II.3. Členské vs. programové dobrovolnictví II.4 Pnutí mezi grassroots dobrovolnictvím a profesionalizací II.5. Grassroots dobrovolnictví a participace II.6. Síťování grassroots organizací II.7. Grassroots dobrovolnictví mezi lokálností a komunitou II.8. Přínosy základního dobrovolnictví III. Grassroots dobrovolnictví a Evropská unie 48 Závěr 51 Literatura 52 3

3 Úvod Tereza Pospíšilová, Ph.D., pracuje na Katedře studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala Středoevropskou univerzitu v Budapešti a Univerzitu Karlovu v Praze. Věnuje se výzkumům a výuce, publikovala články, výzkumné zprávy a knihy Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje (2005) a Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století (2010, s Pavolem Fričem a kol.). Na několika výzkumech spolupracovala s organizacemi občanské společnosti (Nadace rozvoje občanské společnosti, Národní dobrovolnické centrum HESTIA). Předkládaná studie vychází ze zadání občanského sdružení Agora CE o.p.s. v rámci projektu Grassroots Europe for Local Wellbeing, jehož cílem je posílit dialog mezi občany a institucemi Evropské unie. Zadání znělo provést rešerši odborné literatury a prozkoumat pojem grassroots volunteering, který do češtiny můžeme přeložit jako základní dobrovolnictví. Běžně se však v češtině s pojmem základní dobrovolnictví nesetkáme. Pojem grassroots má několik propojených významů a není snadné jej do češtiny přímo přeložit. Proto i v této studii používám anglické slovo grassroots, přičemž tam, kde je to vhodné a v kontextu srozumitelné, používám i jeho překlad základní dobrovolnictví. Grassroots dobrovolnictví není odborný politologický nebo sociologický (natož ekonomický) pojem, který by měl jednoznačnou definici, ze které bychom zde mohli vyjít. V angličtině je to především pojem běžné mluvy, takže se objevuje v různých textech nadací, velkých i malých neziskovek, obcí, vlád, úředníků i akademiků, a to často v odlišných a někdy i protichůdných významech. Explicitně o něm pojednává jen malá část odborné literatury a studií. Například obsáhlá kniha Dobrovolníci, která na 600 stranách sumarizuje stav poznatků o dobrovolnictví (Musick, Wilson, 2008), obsahuje v indexu jedno jediné použití slova grassroots, a to v heslu grassroots activism. Pojem grassroots tam nepředstavuje specifické téma, ale vystupuje jako označení pro místní dobrovolné aktivity a jako synonymum pro místní čtvrť nebo blízké okolí (sousedství). Podobně neobsahuje v indexu heslo grassroots ani nedávná publikace Dobrovolnictví a společnost ve 21. století renomovaných autorů, kteří o dobrovolnictví dlouhodobě píší (Rochester, Paine a Howlett, 2010). V odborné literatuře zavádí pojem základní sdružení ( grassroots association ) a s tím spojené základní dobrovolnictví americký sociolog David Smith (1997a, 1997b). Smith grassroots sdružení specificky vymezil a popsal jako opomíjené téma, kterému by se podle něj měla věnovat pozornost. Jeho pojetí je jediným vodítkem, které v jinak rozsáhlé literatuře o dobrovolnictví pro naše specifické téma máme. V souladu se Smithem budeme základní dobrovolnictví považovat za činnost, která se odehrává v základních dobrovolných sdruženích. Základní sdružení jsou formální neziskové skupiny, které mají pouze místní rozměr, jsou do značné míry autonomní a jsou založené na dobrovolné práci svých členů (dobrovolníků). Většinu nebo obvykle veškerou činnost těchto skupin vykonávají členové, a dobrovolnictví v tomto pojetí je tedy především členským dobrovolnictvím (více k diskusi definice grassroots dobrovolnictví v části II.1). 4 5

4 Civil Society Helpdesk, který funguje na stránkách Evropské komise 1, vysvětluje pojem grassroots organizace takto: Grassroots organizace je skupina jednotlivců, kteří se sami organizují a sledují společné zájmy prostřednictvím dobrovolné, neziskové organizace. Grassroots organizace jsou obvykle málo formální a mají široký záběr aktivit (širší než svépomocné skupiny, komunitní organizace nebo sousedská sdružení) (Anheier, List, 2005). Tato definice se shoduje s definicí použitou v této rešerši až na to, že příliš zužuje pojem grassroots organizace. Odlišení grassroots organizací od komunitních, sousedských a svépomocných sdružení nevnímám jako účelné, ani pro to v literatuře nenacházím větší oporu. Naopak, pojem grassroots organizace či dobrovolnictví je poměrně široký a prakticky totožný s pojmem komunitní organizace. Ten přitom obvykle zahrnuje jak sousedské, tak svépomocné organizace (činí tak např. Chinman, Wandersman, 1999). V mnoha ohledech pro místní dobrovolnictví platí údaje a úvahy, které se vztahují na dobrovolnictví celkově. Proto začínám rešerši širším rámcem, kde píši o dobrovolnictví obecně (část I). Ve druhé části (II) text zužuji přímo na specifické znaky, přínosy, otázky a problémy místního dobrovolnictví. Přesto se i tam zčásti vracím k empirickým datům a k argumentům, které se vztahují na dobrovolnictví jako celek. Buď proto, že platí obecně pro dobrovolnictví (včetně grassroots dobrovolnictví), nebo proto, že specifické argumenty, data a zdroje pro grassroots dobrovolnictví nemáme (a domnívám se, že se pro ně dá použít to samé, co pro jiné formy dobrovolnictví). Třetí část (III) se věnuje rovině mezinárodních institucí a institucí Evropské unie a stručně představuje politickou rétoriku, která odkazuje k základnímu dobrovolnictví jako ideálu. Metodologie V rešerši vycházím z již dříve provedeného studia literatury v rámci přípravy knihy Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století (Frič, Pospíšilová a kol., 2010). Dále jsem provedla cílený průzkum s heslem grassroots volunteering v elektronických databázích mezinárodních časopisů zaměřených na neziskový sektor a občanskou společnost Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly a Voluntas, a to bez časového omezení. 2 To jsem doplnila vyhledáváním zdrojů k heslu 1 https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/aidco/index.php/grassroots_organisation ( ). 2 Heslo jsem pro kontrolu zadala i v databázi Springer a EBCSO, i když tam jsem již nepostupovala tak systematicky a jen od roku 2000; výstupy však neukázaly nic podstatně nového. grassroots volunteering na internetu obecně 3 a poté vyhledáváním na internetu v akademických textech prostřednictvím Google Scholar (články, zprávy z výzkumů). 4 Použití angličtiny jako vyhledávacího jazyka vedlo k vychýlení směrem k anglofonní literatuře, kam pochopitelně pronikají studie z evropských zemí v omezené míře. To samé platí i pro výzkumné zprávy na internetu jen mizivá část je přeložena do angličtiny. Samotný pojem grassroots ale je anglofonní, především americký. Podle Colina Rochestera se používá pojem grassroots association v USA, zatímco v Británii se v obdobném významu používá pojem komunitní sektor ( community sector ) (Rochester, Paine, Howlett, 2010: 12). Zatímco studie zaměřené na USA se hledají snadno, anglicky psaný zdroj o grassroots dobrovolnictví v evropských zemích se mi najít téměř nepodařilo. Srovnávací celoevropské přehledy a výzkumy specificky zaměřené na grassroots dobrovolnictví chybějí, a to i v nedávno publikovaném přehledu evropského dobrovolnictví (Study on Volunteering, 2010a). Řada studií, které v rešerši cituji, proto vychází z prostředí USA. Nemusí to být ale na závadu. Jistě jsou mnohé kulturní rozdíly mezi Evropou a Amerikou, ale nelze předpokládat, že americké dobrovolnictví je zásadně jiné než to evropské. Např. Tošner a Sozanská píší, že americké dobrovolnictví je programové a evropské dobrovolnictví je komunitní (2006). Ale v evropských zemích také existuje a kvete programový typ dobrovolnictví, a naopak v USA stejně jako v mnoha evropských zemích (ne nutně všech) je tradičním základem dobrovolnictví komunitní jenomže se mu tam často, jak jsem již uvedla, říká spíše grassroots dobrovolnictví. Stejně tak jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi Evropy a psát o evropském grassroots dobrovolnictví by znamenalo popisovat neexistující konstrukt. Výjimkou by bylo grassroots dobrovolnictví v Evropské unii vnímané jako aspekt vztahu nadnárodní roviny evropských institucí k základní, místní rovině dění a politiky v členských zemích. Z tohoto hlediska také literatura není nijak bohatá a zásadnější, ucelený zdroj jsem nenašla. Dílčí studie popisují buď politiku EU zaměřenou na rozvoj demokracie a občanské společnosti ve třetích zemích (např. Turecko, Afrika), nebo různá sociální hnutí v některých zemích EU (např. odbory nebo ženské hnutí). 3 Průzkum prohledávačem Google, heslo grassroots volunteering : prvních 20 odkazů. Dále heslo grassroots volunteering, Europe : prvních 20 odkazů, a heslo grassroots, European Union : prvních 50 odkazů (většina z nich odkazovala k iniciativě EU v oblasti základního dobrovolnictví ve sportu, čemuž se budu krátce věnovat v části III). 4 Heslo grassroots volunteering : prvních 50 záznamů. 6 7

5 Smith jasně říká, že grassroots dobrovolnictví není amerického původu, a stopuje jeho původ až do dávné historie před nástupem písma (1997c). Mezi grassrooots sdružení zahrnuje i odborové svazy a svazy zaměstnavatelů, církve (včetně sekt, kultů) a místní buňky politických stran a politické kluby. Napsala jsem, že mezi dobrovolnictvím v USA a v Evropě není dramatický rozdíl, ale přesto jedna věc Ameriku od jiných zemí, snad kromě Velké Británie, odlišuje. Je to pohled Američanů na sebe samé jako na národ participujících občanů (Schlesinger, 1944) a to, kolik pozornosti věnují historii sdružování, konkrétních sdružení nebo jejich vůdců (hojnou literaturu uvádí Smith), včetně shrnujících historií zaměřených na dobrovolnictví v USA od 16. století (Ellis a Noyes 1990; Hall 1992, obojí cit. in Smith 1997c). Američané se neustále vracejí k tomu, co v polovině 19. století popsal francouzský politolog Alexis de Tocqueville, když navštívil Ameriku, a to k aktivnímu spolkovému životu jako ideálu a základu demokracie. Srovnání rozsahu dobrovolnictví v evropských zemích Rešerše nepřináší specifika národních variant grassroots dobrovolnictví, protože nejsou k dispozici zdroje, o které bych se mohla opřít. Kvantitativní reprezentativní výzkumy, se kterými se v literatuře setkáváme, se zaměřují na dobrovolnictví jako takové a je obtížné z nich základní dobrovolnictví vyčlenit (potřebovali bychom zároveň údaje o počtu zaměstnanců organizace, pro kterou dobrovolník pracuje, nebo údaje o regionálním rozsahu její působnosti, což je součástí výzkumů jen ojediněle). Srovnatelné a spolehlivé údaje o organizovaném dobrovolnictví v evropských zemích přináší European Values Study (2008). Pro orientační přehled a z nedostatku dat přímo o základním dobrovolnictví je zde uvádím. Tabulka 1: Podíl dobrovolníků v zemích Evropy (%) Netherlands 47,3 Lithuania 16,0 Luxembourg 39,9 Malta 14,6 Finland 39,2 Portugal 14,3 Switzerland 36,6 Belarus 14,0 Denmark 36,4 Slovak Republic 13,6 Belgium 33,4 Romania 13,2 Slovenia 31,9 Bulgaria 13,2 Czech Republic 28,8 Spain 13,2 Austria 26,5 Hungary 12,2 France 25,9 Serbia 11,2 Germany 23,9 Northern Cyprus 10,8 Latvia 23,3 Kosovo 10,5 Estonia 22,9 Ukraine 9,3 Azerbaijan 22,8 Poland 9,0 Ireland 20,9 Bosnia Herzegovina 8,3 Albania 19,7 Montenegro 7,5 Northern Ireland 19,2 Armenia 7,1 Moldavia 18,1 Russian Federation 5,4 Cyprus 17,2 Georgia 5,2 Greece 16,5 European Values Study, 2008 (podíl mezi občany od 18 let) 8 9

6 Dalším potenciálním zdrojem dat o základním dobrovolnictví jsou národní statistické úřady, ty však obvykle nesledují nestátní neziskové organizace samostatně jako jednu skupinu (natož aby sledovaly podskupinu grassroots organizací ). 5 Pod záštitou OSN a v rámci Mezinárodního srovnávacího výzkumu neziskových organizací Univerzity Johnse Hopkinse v USA proto vznikl tzv. Satelitní účet neziskových institucí, který má zajistit mezinárodně srovnatelné údaje o počtech neziskových institucí (a dalších parametrech, jako je typ činnosti, počet zaměstnanců, dobrovolníků atd.) (OSN, 2003). Satelitní účet shromažďuje údaje o neziskových institucích dříve zařazené uvnitř statistik různých sektorů národního hospodářství, a tak podává celkový obraz neziskového sektoru. Pomocí Satelitního účtu lze sledovat počty dobrovolníků v různých zemích v čase, ale pro sledování přímo základního dobrovolnictví má Satelitní účet omezené využití (vyžadovalo by to např. vyčlenit jen ty jednotky, které nemají zaměstnance). S využitím dat ze Satelitního účtu pro sledování specificky základního (tj. grassroots) dobrovolnictví jsem se nesetkala. I. Základní dobrovolnictví v širším kontextu I.1. Organizované dobrovolnictví vymezení Odborná literatura se obecně zaměřuje na organizované dobrovolnictví, tedy dobrovolnou činnost, která je vykonávána bez nároku na odměnu a ve prospěch lidí mimo okruh rodiny pro organizaci nebo v kontextu organizace. Individuální dobrovolnictví, tedy pomoc člověku mimo rodinu, která se odehrává mimo kontext nějaké organizace, je téma mnohem méně zkoumané. Podstatnou část tohoto typu dobrovolnictví tvoří sousedská výpomoc. Podle výzkumu v České republice 75 % individuálních dobrovolníků vykonává právě běžnou sousedskou výpomoc (Frič, Pospíšilová a kol., 2010). Přestože většina individuální dobrovolné činnosti má místní povahu, když hovoříme o grassroots dobrovolnictví, není tím myšleno individuální, ale organizované dobrovolnictví. Tomu se budeme věnovat v této rešerši. Organizované dobrovolnictví je v literatuře odlišováno jak od individuálního dobrovolnictví, tak od péče o rodinné příslušníky a blízké osoby. Význam tohoto odlišení zdůrazňuje Wilson (2000). Podle něj péče o blízké osoby zahrnuje svým způsobem vynucenou reciprocitu, kdy se o blízkou osobu člověk cítí povinován postarat; moment povinnosti potom diskvalifikuje péči jako činnost vskutku dobrovolnou (podobně argumentuje Penner). Dobrovolnost jako jeden z ústředních bodů definice dobrovolnictví není zdaleka samozřejmá. Jde o komplikovaný koncept s filozofickými přesahy, které se však v literatuře o dobrovolnictví obvykle neřeší (co je vlastně dobrovolné? co je svobodná vůle?). Druhým klíčovým bodem definice dobrovolné činnosti je to, že je vykonávána bez nároku na odměnu. Ani tento bod není samozřejmý a v mnoha případech se nedá jasně uplatnit. V akademické obci neexistuje shoda na jedné definici dobrovolnictví. Cnaan a další autoři (Cnaan, Amrofell, 1994; Cnaan, Handy, Wadsworth, 1996) na základě rešerše literatury uvádí tři prvky, které má většina definic společných: dobrovolnost, nepožadování odměny a prospěšnost druhým. Dekker a Halman (2003) však uvádí řadu momentů, které tyto hranice dobrovolnictví znejasňují. Na hranici mezi svobodnou volbou a donucením 5 Neziskové instituce jsou součástí všech tří základních sledovaných sektorů národního hospodářství, tedy sektoru podniků, vládních institucí a domácností. Některé dobrovolné činnosti mohou obsahovat určitou míru donucení, přičemž není jednoduché rozhodnout, zda o dobrovolnictví vlastně jde nebo

7 ne. Jmenujme některé hraniční případy: rodiče se cítí povinni pomáhat ve škole nebo kroužku, kam chodí jejich dítě; zaměstnanec se cítí povinen pracovat v rámci programu podporovaného zaměstnavatelem; dobrovolná práce v obci jako forma trestu (místo vězení); práce nezaměstnaných, kterým dobrovolná pracovní zkušenost umožňuje reintegraci do trhu práce nebo dokonce podmiňuje některé dávky; bezplatná práce studentů, kteří za ni obdrží kredity nebo tím plní povinný předmět ve škole. Dobrovolnost můžeme zpochybnit i v případě práce z pocitu viny, z morální nebo náboženské povinnosti. Ve všech těchto případech jde o práce bezplatné, ale ne úplně přesvědčivě dobrovolné. Specifickou otázkou, kterou však Dekker a Halman v přehedu detailněji nerozebírají, je dobrovolnost dobrovolné činnosti v období státního socialismu v zemích střední a východní Evropy, kdy režim vyžadoval neplacenou angažovanost jako projev loajality a podmiňoval jí přístup k některým statkům (jako vzdělání, kariérní postup apod.), nebo za nesplnění dokonce hrozily tresty. Dominantní proud literatury proto považuje dobrovolnictví za socialismu za vynucené a fakticky neexistující (Voicu, 2003; Hodgkinson, 2003; Juknevicius a Savicka, 2003; Howard, 2003). Na druhou stranu některé studie argumentují, že občanská společnost a dobrovolnictví v určité formě byly možné i za socialismu. Skovajsa navrhuje rozlišit užší občanskou společnost vyhovující klasické definici, tedy nezávislou na státu, a širší občanskou společnost, která do určité míry byla státem kontrolovaná a která existovala již před rokem 1989 (Skovajsa, 2008). Koncept širší občanské společnosti nám umožňuje uvažovat o nových formách dobrovolnictví a participace po roce 1989 jako o pokračování činností a společenských struktur z doby před svržením režimu. Koncept radikálního zlomu v roce 1989 dekonstruuje i Konopásek (2000). Členské, grassroots dobrovolnictví bylo v České republice masově rozšířené již před nástupem komunistikého režimu v roce 1948 a komunistický režim tuto tradici zrušil jen částečně, spíše ji využil pro dosažení loajality občanů k režimu. Základní členské organizace i jejich celonárodní svazy byly sjednoceny do Národní fronty vedené komunistickou stranou. Tím sice ztratily nezávislost na státu a autonomii, z hlediska participujících dobrovolníků tím však nepřestala dobrovolná činnost existovat (Pospíšilová, 2011). Členské dobrovolnictví existovalo v režimem akceptovaných společenských organizacích v oblasti sportu, kultury, ekologie nebo mládežnických aktivit (Devaux, 2005; Frič, Pospíšilová a kol., 2010). Situace v různých komunistických zemích se v tomto ohledu podstatně lišila a nelze paušalizovat (důkladnější rešerše je přitom již mimo záběr této studie). Komunistické režimy měly různou podobu a navazovaly na různé (nebo žádné) historie dobrovolného spolčování a demokracie před nástupem komunistických režimů. Tradice základního dobrovolnictví a dobrovolného spolčování přežila komunismus přinejmenším v České republice. Na hranici mezi odměnou a bezplatností Odměňování dobrovolníků je diksutované téma (Rochester, 2006). Existuje zde škála praktik, od proplácení cestovného a nákladů spojených s dobrovolnou prací, přes drobné dárky po odměny formou bezplatného přístupu ke službám či akcím. Blacksell a Phillips (1994), citovaní Rochesterem, zjistili, že významná část dobrovolníků ve Velké Británii dostala kromě proplacení nákladů nějakou formu finanční odměny. Bezplatná práce není samozřejmá: náhrady výdajů při dobrovolné práci se běžně proplácejí (cestovné, stravné), běžné jsou také symbolické dárky a odměny jako projev uznání. V Nizozemí je např. běžné, že dobrovolník získává zdarma služby a produkty organizace, pro kterou pracuje (např. lístky na koncert) (Meis et al 2000: 29). Samostatným tématem je placení mzdy pod tržní hodnotou, což může dle Dekkera a Halmana vést až k reformulaci kritéria neplacené práce na práci nevykonávanou primárně pro finanční odměnu (2003: 2). V některých zemích na téma placení dobrovolníků proběhly diskuse (Charity Commission 2003), ale každá platba dobrovolníkům podle Rochestera narušuje podstatu dobrovolnictví jako daru. Na hranici mezi vlastním prospěchem a prací pro druhé Některé definice dobrovolnictví jako podmínku dobrovolnictví stanovují, že aktivita musí být obecně prospěšná (public benefit), a tím pádem za dobrovolnictví nepovažují aktivity spojené např. s trávením volného času (sport, kultura, hobby, rekreace) a neplacenou práci pro vlastní organizaci nebo skupinu (svépomocné aktivity členů) (Dekker, Halman, 2003). Dochází tak ke značně zúžené definici, která je využitelná pro určité účely, ale nepostihuje ve většině zemí tu největší sféru dobrovolné aktivity tedy sport a kulturu. Úzká definice dobrovolnicví jako veřejně prospěšné aktivity by nepostihovala ani grassroots dobrovolnictví, které Smith definuje jako vzájemně prospěšnou činnost (Smith 1997)

8 I.2. Hlavní přístupy k dobrovolnictví v odborné literatuře Odborná literatura k dobrovolnictví přistupuje v zásadě třemi odlišnými způsoby (paradigmaty). To neznamená, že zde existují tři odlišné druhy dobrovolnictví. Jde spíše o přístupy ke stejné realitě, o způsob nahlížení na tu samou věc. Co jeden přístup zdůrazňuje, to druhý přehlíží nebo vůbec nevnímá. Každý klade důraz na jiné typy dobrovolných aktivit, na jiné motivace dobrovolníků. Každý hledá dobrovolnictví v trochu jiných typech organizací. Každý má své představitele (vědce, profesionály z nezisku, úředníky, politiky), kteří obvykle uvažují o dobrovolnictví uvnitř paradigmatu. Lidé uvnitř paradigmatu o sobě navzájem vědí, čtou navzájem svoje texty a vedou diskusi. Naopak povědomí o výzkumech, literatuře a důležitých tématech či otázkách, které si kladou představitelé jiného paradigmatu, je mnohem menší nebo žádná. Tři přístupy k tématu dobrovolnictví prezentuji podle Colina Rochestera (Rochester, 2006; Rochester, Paine, Howlett, 2010: 10 15), který vycházel z práce Lyonse a kol. (1998). Dominantní přístup: neziskové paradigma Hlavní motivací pro dobrovolnictví je snaha pomoci druhým, altruismus. Dobrovolnictví je dar času, podobně jako finaltropie je dárcovstvím peněz. Dobrovolnictví je vnímáno především jako služba a poskytování péče, podpory, poradenství pro potřebné lidi (např. seniory, děti, nemocné, postižené nebo chudé občany). Dobrovolnictví se obvykle odehrává ve větších neziskových organizacích, které zaměstnávají placené zaměstnance a mají formální strukturu. Na dobrovolníky je nahlíženo jako na lidský zdroj, který organizacím přináší hodnotu neplacenou práci. V kontextu dominantního přístupu se potom značné úsilí věnuje pokusům hodnotu této práce nějak vyčíslit penězi. Dobrovolníci jako lidský zdroj by měli být řízeni, vzděláváni, monitorováni, hodnoceni a odměňováni. Tento přístup pomohl vytvořit dobrovolnický průmysl a vznik nové profese manažera dobrovolníků (Rochester, Paine, Howlett, 2010: 11). Alternativní přístup 1: paradigma občanské společnosti Hlavní motivací pro dobrovolnictví je snaha pomoct si mezi sebou navzájem. Dobrovolnictví je vnímáno především jako aktivismus. Jádrem dobrovolnictví jsou jednak svépomocné skupiny a jednak aktivismus, který směřuje ke zlepšení podmínek, a to nejen v oblasti sociální péče, ale i v dalších oblastech, jako je doprava, územní plánování, životní prostředí, apod. Typickou organizační formou, která obvykle poskytuje příležitosti pro dobrovolnictví, jsou malé, čistě dobrovolnické organizace bez placených zaměstnanců. V USA se pro tento typ organizací vžilo označení grassroots, zatímco v Británii je běžnější pojem komunitní sektor (Rochester, Paine, Howlett, 2010: 12). Dobrovolníci nejsou vnímáni jako pomocníci, kterým organizace přiřadí určitou roli (viz neziskové paradigma), ale jako členové sdružení, kteří si rozdělí práci mezi sebou. Alternativní přístup 2: volnočasové paradigma Hlavní motivací pro dobrovolnictví není pomáhat, ale příležitost něco zažít, něco se naučit nebo prostě cítit radost. Dobrovolnictví je vnímáno především jako volnočasová činnost ( leisure activity ). Dobrovolnictví se neomezuje na jednu oblast, ale zahrnuje i činnosti v oblasti sportu, rekreace a kultury. Pojem volnočasová aktivita se běžně spojuje s krátkodobou zábavou, a proto i dobrovolnictví může být krátkodobé, přelétavé a vnímané dobrovolníky především jako zábava. Ale kanadský sociolog Robert Stebbins odlišuje určitý zvláštní typ volnočasových aktivit, kterému říká zodpovědná volnočasová aktivita (serious leisure). Jde o zodpovědnou činnost, kterou dobrovolníci berou velmi vážně, které se ve volném čase dlouhodobě věnují a rozvíjejí v ní paralelní, někdy i celoživotní kariéru (Stebbins 1996; 2006). Z hlediska organizační formy nebo rolí dobrovolníků je volnočasová perspektiva otevřená. Ke studiu dobrovolnictví lze přistoupit ze všech tří perspektiv, každá nás však povede k důrazu na trochu jiné činnosti nebo aktéry. Naše rešerše se věnuje grassroots dobrovolnictví a vzhledem k zadání bychom se tak měli zařadit do paradigmatu občanské společnosti a přistupovat k dobrovolnictví jako k občanské aktivitě, spojené s činností členských dobrovolnických organizací. V rešerši se však objevují i úvahy o vztahu grassroots dobrovolnictví k poskytování služeb a k profesionalizaci na straně jedné (dominantní neziskové paradigma) a o významu volnočasového grassroots dobrovolnictví v obasti sportu, kultury a rekreace (alternativní volnočasové paradigma) na straně druhé. I.3. Typy a funkce dobrovolnictví Dobrovolnictví je spojeno především s neziskovými nevládními (nestátními) organizacemi, kterým někdy říkáme dobrovolné. Dobrovolníci v menší míře působí i ve firmách (např. nemocnice, školy) a v organizacích veřejné správy (obce, příspěvkové organizace jako muzea, domy dětí a mládeže, domovy seniorů apod.). Protože nás zde však zajímá základní dobrovolnictví, zaměřujeme se pouze na nevládní, neziskové organizace ty jsou s ním totiž z definice spojeny

9 Existuje řada typologií, které rozlišují neziskové organizace podle oblasti činnosti. Například Mezinárodní kategorizace ICNPO (International Categorization of Nonprofit Organizations) je dělí do 11 kategorií: (1) kultura, sport a rekreace; (2) vzdělávání; (3) zdraví; (4) sociální služby; (5) životní prostředí; (6) komunitní rozvoj; (7) občanské/advokační organizace; (8) nadace a infrastruktura neziskového sektoru; (9) mezinárodní organizace; (10) profesní organizace a odbory; (11) jiné (Salamon, Sokolowski, List, 2003). Nestátní neziskové organizace můžeme rozlišovat i podle toho, zda zaměstnávají placené zaměstnance. Označení grassroots se vztahuje na typ dobrovolných organizací, které nemají zaměstnance a fungují jako sdružení na základě dobrovolné činnosti svých členů. Druhý typ dobrovolných, neziskových organizací zaměstnává placené zaměstnance (profesionály). Dobrovolníků může být v tomto typu organizace mnoho nebo jen minimum (např. ve správní radě nadace). Podobu dobrovolných občanských sdružení, která zcela nebo především spoléhají na dobrovolnou práci svých členů, mají obvykle základní organizace v oblasti volnočasových aktivit v umění a v kultuře, v hobby činnostech a především ve sportu. Proto můžeme rozsah grassroots dobrovolnictví v různých zemích posuzovat podle rozsahu volnočasového dobrovolnictví. Mezi země s největším rozsahem dobrovolnictví v oblasti sportu, rekreace a kultury patří Norsko (57 %), Švédsko (51 %), Finsko (48 %), Francie (47 %), Česká republika (44 %) nebo Itálie (42 %) (Salamon, Sokolowski, List, 2003). Tabulka 2 ukazuje, že ve většině evropských zemí je největší podíl dobrovolné práce odveden právě v oblasti volnočasových aktivit, jako je kultura, sport a rekreace (tabulka vychází z přepočtení dobrovolnických hodin na ekvivalent plných pracovních úvazků). Jsou však i země, kde největší podíl dobrovolné práce podobně jako v USA směřuje do oblasti poskytování sociálních služeb, například Belgie nebo Rumunsko. Tabulka 2: Rozsah dobrovolnictví v občanském sektoru podle oblasti činnosti (ekvivalent plných pracovních úvazků) (%) Země Kultura, sport, rekreace Sociální služby Norsko Švédsko Finsko Francie Česká republika Itálie Německo Holandsko Slovensko Polsko U.K Belgie Maďarsko Rumunsko Španělsko USA Vzdělávání Zdroj: Salamon, Sokolowski, List, 2003; výběr tří oblastí činnosti 6 (zaokrouhleno směrem nahoru na celá procenta) 6 Celý seznam oblastí činnosti podle Mezinárodní kategorizace neziskových institucí (ICNPO): kultura, sport a rekreace; vzdělávání; zdraví; sociální služby; životní prostředí; rozvoj; občanské/ advokační; nadace; mezinárodní; profesní; jiné. Součet 100 % by vyšel v řádcích tabulky po započtení dobrovolníků ve všech oblastech, v této tabulce neuvedených

10 Jiné typologie dělí neziskové organizace podle hlavních funkcí, které pro své členy nebo ve společnosti obecně plní. Nejvýznamnější systematický mezinárodní projekt, který se zabývá srovnáváním neziskového sektoru v různých zemích a který stál i v pozadí kategorizace ICNPO (Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project), rozlišuje dvě základní funkce neziskových organizací: servisní funkce (neziskové organizace v oblasti sociálních služeb, zdraví, vzdělávání, rozvoje) expresivní funkce (neziskové organizace v oblasti životního prostředí, prosazování zájmů (advokacie), profesní organizace a odbory, kultura, sport a rekreace) (Salamon a kol., 2004) Základní dobrovolnictví převládá v oblasti volnočasových, rekreačních aktivit a v oblasti prosazování zájmů (tj. plní expresivní funkci), zatímco dobrovolnictví v zaměstnaneckých neziskových organizacích je typicky servisní. Přesto se typologie nedá jednoznačně použít pro vydělení základního dobrovolnictví. Nikde není řečeno, že dobrovolníci v členských organizacích nemohou poskytovat služby není důvod, proč by grassroots dobrovolnictví nemohlo být servisní. A na druhou stranu dobrovolníky v profesionalizovaných neziskovkách se zaměstnanci najdeme i v oblasti ekologie nebo prosazování zájmů (tj. ve spojitosti s expresivní funkcí). Babchuk a Gordon v klasické typologii dobrovolných organizací (1962, cit. in Pearce, 1993) rozlišují organizace (1) expresivní (vyjadřují nebo uspokojují zájmy svých členů), (2) instrumentální (jsou nástrojem pro dosažení společenské změny nebo výroby zboží a poskytovní služeb pro nečleny), a (3) smíšený typ. Jejich typologie je prakticky stejná jako výše uvedená typologie Salamona, jen místo servisní funkce hovoříme o funkci instrumentální. Přitom autoři nedávají typologii do vztahu ani k velikosti organizace, ani k míře její formálnosti nebo k poměru dobrovolníků a placených zaměstnanců v organizaci. Použít tuto typologii k vymezení grassroots dobrovolnictví se tedy ani zde nejeví jako smysluplné. Blíže se budeme těmto tématům věnovat v následující části. II. Základní (grassroots) dobrovolnictví II. 1. Definice Český slovník (Hais, Hodek, 1997) definuje slovo grassroots jako (1) venkov, venkovské kraje, venkovské obyvatelstvo, řadoví voliči; venkovský, provinční (např. provinční demokracie); (2) základ, podstata (např. podstata politické organizace); základní, zásadní (např. zásadní studie života v USA). Když se podíváme do Meriam-Websters Collegiate Dictionary, zjistíme, že grassroots je (1) samotný základ nebo zdroj, (2) základní rovina společnosti nebo organizace, především ve vztahu k vyšším nebo více centralizovaným mocenským pozicím. Grassroots volunteering bychom potom měli překládat buďto jako venkovské, řadové dobrovolnictví, nebo je raději chápat jako druh dobrovolnictví, které je základem něčeho vyššího (především ve smyslu politické organizace) nebo přímo jako základ demokracie. V USA nezanedbatelná část tohoto typu dobrovolnictví funguje jako základna činnosti politických stran. 7 Takzvaná grassroots demokracie předpokládá, že rozhodovací procesy musí probíhat na co nejnižší geografické úrovni organizací a veřejného života. Národní organizace by si podle toho měly zakládat na tom, že podstatná část rozhodnutí se děje v jejich základních organizacích. Grassroots znamená důraz na maximální zakořeněnost v místní komunitě tj. v grassroots rovině v kontrastu k národní nebo mezinárodní rovině (Webster Online Dictionary). 8 Grassroots dobrovolnictví má dále teritoriální význam místního dobrovolnictví, které se odehrává v určité lokalitě, a to nejen v obcích na venkově (překlad venkovský proto není vhodný), ale i ve městě nebo okrese oproti celonárodnímu nebo mezinárodnímu měřítku. Vždy jde o kontrast, kdy se vymezuje nějaká základnější rovina působení oproti rovině vyšší, takže například i region by mohl v určitém specifickém 7 V České republice v době mezi válkami byla činnost řady masových dobrovolných sdružení také volně navázána na politické strany; komunistický režim v této tradici pokračoval, když většinu dobrovolných organizací nezrušil, ale obsadil a využil pro získání a udržování legitimity a loajality občanů (Frič, Pospíšilová, 2010). Proměna politických stran v moderní společnosti a jejich vztah k dobrovolné participaci občanů již představuje samostatné téma, které není předmětem studie %3Av0qd01-tdlq&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8&q=Grassroots+democracy&sa=Sea rch#890 (cit )

11 kontextu být vnímán jako grassroots ve vztahu k národní nebo evropské rovině; obvykleji bychom však řadili region k rovině vyšší, která vyrůstá z grassroots úrovní obcí a měst. Z teritoriálního hlediska jsem se setkala s rozdělením dobrovolných organizací na (a) komunitní (tj. lokální), (b) městské, (c) národní a (d) mezinárodní; 9 chyběla tam však jinak důležitá regionální rovina. Grassroots dobrovolnictví má i komunitní aspekt. Na základě předkládané rešerše literatury není možné jednoznačně říci, jestli je pojem grassroots dobrovolnictví naprosto totožný s pojmem komunitní dobrovolnictví, nebo jestli má každý pojem i něco svého navíc. Oba pojmy jsou z anglosaské literatury, i když asi z jiných kulturních či oborových tradic, 10 a ani jeden není jednoduché do češtiny přeložit. Každopádně je grassroots dobrovolnictví do velké míry totožné s komunitním dobrovolnictvím. Předpokládáme, že slouží nějakému místnímu společenství, že z něj vyrůstá a zároveň je podporuje a buduje (komunitní svépomoc, komunitní identita). Grassrooots dobrovolnictví je podle Davida Smitha součástí komunity, která je chápána jako místní síť vztahů mimo rodinu (Gans, 1962, cit. in Smith 1997a: 288). Na grassroots dobrovolnictví se v literatuře upírá stále větší pozornost jako na prostředek budování komunity (community building) a občanské angažovanosti. Místní sdružení jsou vnímána jako způsob, jak mohou místní lidé zlepšovat kvalitu života ve své obci (sousedství). Místní základní organizace v obci poskytují služby, které by tam jinak nebyly (Toepler, 2003). Význam slova grassroots je jednoznačně utvářen protikladem k vyšším rovinám hierarchie, a to nejen v teritoriálním významu, ale velmi často i v kontextu hierarchie určité organizace. Již jsme to naznačili odkazem k systému fungování politických stran, které by v demokracii měly vyrůstat z grassroots dobrovolnictví a angažovanosti občanů v místních organizacích. Typickým příkladem grassroots dobrovolnictví je dobrovolná, neplacená činnost v základních dobrovolných organizacích, sdružených do větších svazů. Do grassroots dobrovolnictví tak patří činnost v základních organizacích zahrádkářů, fotbalistů, pěstitelů drobného zvířectva, modelářů, cvičitelů psů, v turistických oddílech, v místních družinách Skauta apod. Každá základní organizace národního nebo regionálního sdružení je grassroots organizací, ať již v oblasti sportu, kultury, sociálních služeb nebo vzdělávání. Kontrast k vyšším rovinám hierarchie nemusí nutně být jen v rámci organizační struktury určitého svazu (tj. vztah mezi svazem, základní jednotkou a členem), i když to je pro pojem grassroots dobrovolnictví typické. V dokumentech na internetu jsem se setkala i s označením grassroots pro činnost individuálních dobrovolníků nečlenů, kteří pracují jako řadoví dobrovolníci v rámci velké národní či mezinárodní organizace. (Například když americký fond pro UNICEF hledá řadové dobrovolníky, pěšáky, kteří by ve svém bydlišti o fondu informovali a dělali drobný fundrasing. 11 ) 12 Posledním, také ne úplně typickým významem grassroots dobrovolnictví, je dobrovolnictví zaměřené přímo na poskytování pomoci a kontakt s klientem nebo terénem. Grassroots znamená dělat něco opravdově, být přímo u toho a vidět skutečné výsledky své práce (ve smyslu být blízko těm, kterým pomáhám). 13 V tomto smyslu jsou často kritizovány mezinárodní nevládní organizace, které pomáhají rozvoji v chudších zemích světa, protože jim grassroots chybí. Přicházejí do země zdaleka, neznají místní podmínky, nejsou v kontaktu s realitou, a proto neumějí poskytnout efektivní pomoc, i když zaměstnají dobrovolníky na práci. Za klíčovou v odborné literatuře lze považovat definici Davida Smitha, který pojem grassroots organization pro oblast studií neziskového sektoru a dobrovolnictví objevil a definoval. Smith v článku z roku 1997 ukázal, že základní sdružení jsou často mimo záběr kvantitativních studií, které ve výběru vzorku vycházejí z registrů, které čistě dobrovolnické organizace bez zaměstnanců ani neobsahují. Hovoří o nich metaforicky jako o temné hmotě vesmíru neziskovek, protože nejsou vidět a nikdo si jich nevšímá. Podle jeho kvalifikovaných odhadů převažují grassroots organizace tu viditelnou zkoumanou a popisovanou část neziskového sektoru či občanské společnosti v poměru 10 ku 1. Na pomyslné mapě neziskového sektoru USA podle něj chybí 90 % neziskovek (1997b: 128). K tomuto závěru se detailněji vracejí nebo jej přebírají i další autoři, např. Toepler ve studii grassroots dobrovolnictví oblasti kultury a umění (2003). V podstatě 9 Nevládní organizace podle teritoriální úrovně spolupráce (Wikipedie) Non-governmental_organization (cit ). 10 Pojem komunitní má hlubší zázemí v sociologii, kdežto slovo grassroots je patrně více doma v politologii (tuto hypotézu však nemám podloženou systematickým zkoumáním). Např. v sociologii existuje obor komunitních studií (community studies), který se věnuje studiu politické kultury, občanské společnosti, veřejné správy i hospodářství v obcích nebo jiných komunitách ; kromě toho existuje metodologický pojem komunitní studie (community study) pro specifický výzkumný design, druh případové studie zacílený na komunitu. S podobným zázemím pro slovo grassroots jsem se v sociologii ani ve studiích občanské společnosti a neziskového sektoru nesetkala. 11 ( ). 12 Nebo když velká národní nadace za účelem vybudování muzea vypíše program pro řadové dobrovolníky, kteří mají pomáhat plnit velké cíle prací v místních komunitách, organizacích, firmách (roznášet letáky, brožury, pořádat malé sbírky apod.). Zdroj: Grassroots Volunteer Program of The Army Historical Foundation, ( ). 13 Jako například když Vodafone ve Velké Británii vyzývá dobrovolníky k dobrovolné činnosti v obcích: Můžete pomoct s řízením recyklace místního odpadu nebo pomáhat dětem, které si nevěří, je mnoho způsobů, jak pomoct ve vaší místní oblasti a vidět opravdové grassroots výsledky. (zvýraznění autorka) ( )

12 nenajdeme odborný článek, který by obsahoval pojmy grassroots a volunteering a neodkazoval by více nebo méně na práci Smitha. Z toho důvodu uzavírám tuto část prezentací Smithovy definice, přičemž jejími klíčovými body se budeme detailněji zabývat dále. Grassroots sdružení ( grassroots associations ) jsou neziskové skupiny se sídlem v lokalitě, v zásadě autonomní, vedené dobrovolníky a s oficiálním členstvím dobrovolníků (Smith, 1997a). Posledním bodem, členstvím dobrovolníků, Smith ztotožňuje grassroots dobrovolnictví s členským dobrovolnictvím ( associational volunteering ) a dává je do protikladu k servisním, dobrovolnickým programům, které fungují při profesionalizovaných neziskových organizacích. 14 Smithův pohled na základní, místní dobrovolnictví ve stručnosti a s určitou mírou zjednodušení představuji v tabulce 3. Tabulka 3: Vymezení grassroots dobrovolnictví Členské dobrovolnictví (= grassroots) dobrovolná neziskovka = většinou jde o místní sdružení organizace nemá žádné nebo jen pár placených zaměstnanců dobrovolník = aktivní člen jádro činnosti: komunitní s politickým přesahem účel činnosti: především členský neboli vzájemný prospěch hlavní zdroj: práce a nadšení vlastních členů ( relativní nezávislost na vnějších zdrojích a možnost být i radikální) obvykle malá hierarchičnost a horizontální uspořádání organizace (tj. základní organizace, nikoli hierarchicky uspořádaný a centralizovaný svaz, jehož je základní organizace součástí) Zpracovala autorka podle Smitha (1997a, 1997b, 2010) Programové dobrovolnictví neziskovka se zaměstnanci = součást širší kategorie zaměstnaneckých organizací, které zaměstnávají placené zaměstnance (profesionály) a existují i v jiných sektorech (veřejná správa, firmy) organizace má placené zaměstnance dobrovolník = naverbovaný nečlen jádro činnosti: služby bez politického přesahu účel činnosti: především externí neboli obecný prospěch hlavní zdroj: vnější granty a smlouvy ( relativní závislost na vnějších zdrojích a nutnost respektovat pravidla donorů) obvykle hierarchická struktura a centralizace Smith ve svém pojetí grassroots sdružení vychází z ideálu základního sdružování, které má politické přesahy a vede k aktivizaci občanů. I přestože se většina základního sdružování a dobrovolnictví týká v zásadě nepolitických oblastí (kluby kuželkářů, zahrádkářů, amatérských ornitologů apod.), Smith předpokládá, že mají určitý politický přesah, že se v nich někdy odehrávají i politické debaty a že učí své členy i politickým dovednostem, jako je uspořádat mítink, sepsat petici apod. (více k tomu v části II.8). Z toho důvodu jako jádro jejich činnosti uvádí komunitní činnosti s politickým přesahem. Jako protipól grassroots dobrovolnictví staví Smith dobrovolnictví v programech zaměřených na poskytování služeb, kde jsou dobrovolníci spíše v roli neplacených zaměstnanců a hledí si jen své předepsané role v organizaci či programu. Proto zde politický přesah neuvažuje a já jej v tabulce neuvádím. Jde však o určité zjednodušení. Smith přitom totiž ponechává stranou zájmu fenomén profesionalizovaných advokačních neziskových organizací, jako jsou Greenpeace nebo Transparency International. Jde o organizace, které se hlásí k hodnotám občanské společnosti, ale zároveň ve své práci spoléhají především na placené zaměstnance a nejsou tedy grassroots. Jejich dobrovolníci jsou obvykle nečlenové, protože nejde o masové členské organizace, a fungují v rámci naplánovaných a profesionálně vedených kampaní nebo programů. Chci tím upozornit na fakt, že programové dobrovolnicví v zaměstnaneckých (tj. profesionalizovaných) organizacích se netýká jen servisní oblasti, ale i oblasti aktivismu a ovlivňování politiky a politický přesah mu tedy rozhodně nechybí. Smith dále upozorňuje, že základní sdružování a dobrovolnictví nemusí nutně odpovídat normám a hodnotám, které se obvykle spojují s občanskou společností, jako je rovnost, tolerance, svoboda nebo nenásilí. Definice grassroots dobrovolnictví totiž nevylučuje společensky neschvalované činnosti a organizace (např. radikální hnutí používající násilí, nacionalistické nebo rasistické organizace, sdružení fotbalových fanoušků). Grassroots dobrovolnictví obnáší i sociální hnutí, která někdy překračují stávající zákony v rámci boje za to, co vnímají jako veřejně prospěšný cíl (ochrana životního prostředí, boj proti bezpráví, nespravedlnosti apod.) Tuto jejich roli, schopnost nezávislosti a výjimečně i radikalismu, považuje Smith v zásadě za přínosnou (1997a). V následujících částech se detailněji věnuji vybraným aspektům Smithovy definice grassroots dobrovolnictví a každá z nich představuje zároveň určitou výzvu této tradiční definici. Budeme se tak vlastně dívat na hranice grassroots dobrovolnictví skrze případy, které jsou hraniční nebo již stojí mimo tradiční definici. 14 Převážně jde o neziskové organizace, ale programové dobrovolnictví se týká i institucí veřejné správy nebo firem (např. nemocnice s právnickou formou s. r. o.). Rozlišení mezi programovým a členským dobrovolnictvím se budu věnovat dále v textu

13 II.2. Členství a grassroots dobrovolnictví Pojem základní dobrovolnictví se obvykle pojí s členským dobrovolnictvím. Hovořit o základních dobrovolnících tak vlastně znamená mluvit o členech základních organizací. Smith rozlišuje pasivní členství, které přináší finanční a názorovou podporu organizace, a aktivní členství, které znamená i příspěvek času. To má dvě základní podoby buď účast na schůzích a akcích, což Smith za dobrovolnictví nepovažuje, nebo dobrovolnou práci pro organizaci bez nároku na odměnu, tj. grassroots dobrovolnictví (Smith 1997b: ). Členství v dobrovolných organizacích a dobrovolnictví spolu pozitivně souvisí v každé zemi. V zemích, kde je vysoký podíl členů, zjišťujeme i vysoký podíl formálních dobrovolníků. V USA nebo Nizozemí, kde je nejvyšší podíl členů, je také největší podíl formálních dobrovolníků (Musick, Wilson, 2008: 13). V České republice nedávný výzkum ukázal, že více než polovina členů dobrovolných organizací je zároveň dobrovolníky. Záleží však na oblasti činnosti (v sociálních službách je 96 % členů zároveň dobrovolníky, v oblasti ekologie 73 %, ve sportu, v zájmových organizacích nebo v nezikovkách v oblasti vzdělávání kolem 50 %, zatímco v odborech a profesních komorách je podíl dobrovolníků mezi členy jen 27%) (Frič, Pospíšilová a kol. 2010). Přesto se nedá členství a dobrovolnictví jednoduše ztotožnit. Kromě již zmíněného faktu, že členství obnáší i jiné aspekty, než jen dobrovolnictví, jde o to, že řada dobrovolníků pracuje prostřednictvím organizací, jichž nejsou členy. O podílu dobrovolníků nečlenů v jednotlivých zemích nemám k dispozici data, ale je jisté, že bude vyšší tam, kde je hodně rozvinuté tzv. programové dobrovolnictví. Naopak nízký podíl dobrovolníků nečlenů bude tam, kde je silná tradice spolkového života a členského dobrovolnicví. Výzkum v České republice ukázal, že devět z deseti dobrovolníků pracuje pro dobrovolnou organizaci, jíž jsou členy (Frič, Pospíšilová, 2010). Když se objevily studie, které oznamovaly úpadek občanské společnosti (Putnam, 2000), věnovali badatelé zvýšenou pozornost sledování podílu členů dobrovolných organizací v populaci. Přestože určité tendence k poklesu členství v dobrovolných organizacích např. v USA lze vysledovat (Musick, Wilson, 2008), nic takového neplatí v dlouhodobé perspektivě o dobrovolnictví. Halman na základě dat o dobrovolnictví v Evropě mezi roky 1981 a 1999 dokládá, že celkově vzato se úpadek dobrovolnictví nekonal (v některých zemích došlo k nárůstu, v jiných zase k poklesu) (2003). Podle Ingleharta za stabilním počtem dobrovolníků stojí příslušníci mladé generace, kteří převyšují starší generaci v míře dobrovolnictví. A nejde podle něj jen o počty, ale také o charakter dobrovolnictví mládež se zapojuje do dobrovolné činnosti bez členství v konkrétní organizaci (Inglehart 2003). Členství klesá, ale dobrovolnictví zůstává stabilní, protože se objevil nový světový fenomén dobrovolník nečlen. Jedná se o nástup nového typu dobrovolníků, kteří nepracují dlouhou dobu pro jednu konkrétní organizaci a nejsou jejími členy. Spíše jim nezáleží na tom, pro kterou organizaci pracují; podstatné je, jakou práci vykonávají. Jde o posun od dobrovolnictví založeného na dlouhodobé organizační loajalitě a spojeného se členstvím, k dobrovolné práci, kterou si vybírají a řídí sami dobrovolníci s ohledem na své cíle s ohledem na svoji osobní integritu, rozvoj osobnosti a poznání, udržování konkrétní a smysluplné životní biografie, rozvoj pracovní kariéry a podobně. (Dekker, Halman, 2003). Lesley Hustinxová a Frans Lammertyn z hlediska tohoto posunu rozlišují kolektivní a reflexivní typ dobrovolnictví (2004). Reflexivní dobrovolnictví lze nazvat také individualizované nebo můžeme hovořit o dobrovolnictví a la carte, čímž chceme poukázat na to, že dobrovolníci si svoji práci vybírají jako z jídelního lístku, podle toho, na co mají chuť. Ale individualizovaný občan ještě neznamená egoistický občan (Rothstein 2001: 219). Individualizovaní dobrovolníci chtějí pomáhat, jen na to jdou jinak než tradiční dobrovolníci. Nový typ dobrovolníka tak trochu odráží celospolečenské změny, tzv. nástup druhé nebo pozdní modernity (Beck, 1992; Giddens, 2000). Občan, který chce pomáhat, před sebou vidí celou škálu aktivit, kterým by se mohl věnovat, a rozhoduje se, kterou zvolí. Taková volba je málokdy trvalá a dobrovolníci mají tendenci střídat různé práce. Svět je proměnlivější, nejistější, více rizikový a lidské životy víc zaneprázdněné, víc v pohybu a méně předvídatelné. Pro část dobrovolníků je stále méně představitelné být členem nějaké organizace delší dobu. Tradiční dobrovolné organizace, kde veškerou práci vykonávají dobrovolně členové, jako by toho najednou chtěly po svých lidech moc: moc angažovanosti na moc dlouhou dobu, moc bezpodmínečně a loajálně. Autoři proto s poklesem počtu členů a nárůstem počtu lidí, kteří občas dobrovolničí, spojují i předpoklad epizodičnosti a krátkodobosti dobrovolnictví (Mcduff, 2005; Rochester, Paine, Howlett, 2010; Frič, Pospíšilová a kol., 2010). Tohoto trendu si všímají i neziskové organizace, které se snaží přelétavého dobrovolníka zachytit: Vstupujeme do věku dobrovolnictví. Generace X posunula charitu od hierarchických organizací, jako je Červený kříž, ke grassroots, epizodickému dobrovolnictví, jako je doučování dětí v místní čtvrti. (...) Přidejte se k epizodickému dobrovolnictví: krátkodobé, projektové, místní a v přímém kontaktu s realitou to je typ charity, který zlepší vaši karmu a vaši kariéru. 15 Přestože uvedený citát spojuje základní dobrovolnictví s krátkodobým, epizodickým typem individuálního dobrovolnictví, není to závěr, který by vyplýval ze studia literatury. Základní dobrovolnictví, jak je definuje Smith, 15 ( )

14 zůstává spojeno se členstvím, a je proto také většinou dlouhodobé. Jsme v situaci, kdy se střetávají tradiční a nové formy dobrovolnictí a kdy nové trendy nabourávají staré definice. Vyřešit tyto reálné nebo zdánlivé rozpory však není úkol pro rešerši literatury, ale rozsáhlejší teoretickou analýzu. II.3. Členské vs. programové dobrovolnictví Základní dobrovolnictví jako v podstatě spolkové dobrovolnictví definuje Smith v protikladu k tzv. programovému dobrovolnictví. Instituce, které fungují na bázi placených zaměstnanců (a může se jednat o neziskovky, ale stejně tak státní nebo veřejnou správu i firmy), využívají práci dobrovolníků, kteří nejsou jejich členy, často formou tzv. dobrovolnických programů (např. dobrovolníci v nemocnicích, dobrovolníci v domovech důchodců, programy po vzoru amerického Big Brothers Big Sisters). Programové dobrovolnictví je silně rozvinuté v USA a po roce 1989 bylo do některých postkomunistikých zemí importováno spolu s podporou demokracie a občanské společnosti. Podstatná část finančních prostředků zahraničních nadací nebo zahraničních vlád určených na podporu demokratizace a rozvoje občanské společnosti směřovala nikoli k ryze dobrovolným grassroots sdružením, ale k profesionálním občanským organizacím (ať již servisním nebo expresivním), které spoléhají především na zaměstnance (Císař, 2008). Zatímco grassroots dobrovolníci jsou jakožto členové zároveň vlastníky organizace, pro kterou pracují, a mohou spolurozhodovat o jejím osudu, programoví dobrovolníci jsou v dosti odlišném postavení. Jejich postavení se podobá pozici placených zaměstnanců mají svoje vymezené role v rámci organizace a jejich práce je činností ryze pro druhé, protože na vedení organizace nemají žádný podíl (Pearce, 1993). Kromě odlišného postavení dobrovolníka v rámci organizace je rozdíl i v účelu práce. Dobrovolník-člen pracuje pro organizaci a tím zároveň pro sebe. Jádrem členského dobrovolnictví je vzájemný prospěch (i když můžeme jistě hovořit i o obecném prospěchu z jejich činnosti, viz část II.8). To znamená, že například dobrovolníci a zároveň členové Sokola dobrovolně uklízejí své hřiště, vymalují svoji tělocvičnu, dobrovolně organizují sportovní akce především pro svoje členy a na společných setkáních řeší problémy své organizace. Naopak například dobrovolníci v nemocnici přicházejí do cizí instituce a pomáhají cizím lidem. Jejich vlastní prospěch z činnosti je spíše v rovině pocitu radosti, že někomu pomohli, nebo v dojmu, že se naučili něco užitečného, co jednu využijí, případně že se dověděli něco důležitého sami o sobě. Rochester, Paine, Howlett, 2010; Zimmeck, 2001). Se základním dobrovolnictvím v převážně dobrovolnických organizacích se spojuje model řízení dobrovolníků podomácku, zatímco s programovým dobrovolnictvím se spojuje moderní styl řízení (Zimmeck, 2001); podobné je rozdělení na styl řízení zaměřený na členství a styl zaměřený na program (Meijs, Hoogstad, 2001). Příručky, knihy nebo kurzy o řízení dobrovolníků se přitom týkají právě moderního, programového stylu řízení, protože styl řízení podomácku v podstatě ani profesionálním řízením managementem není. Jednou z výjimek je text Řízení v dobrovolnických skupinách a organizacích (Ockenden, Hutin, 2008). Moderní styl řízení Synonyma: byrokratický, pracovní, formální, programový Hlavní představa: dobrovolnictví jako práce bez platu a dobrovolník jako lidský zdroj Styl řízení: spíše formální Vhodnost: pro větší, hierarchické organizace nebo organizace, které poskytují nějaký druh služby (vedle služeb sem však můžeme přiřadit i profesionální obhajobu veřejného zájmu, viz Frič, Pospíšilová a kol., 2010) Komentář: Neziskové organizace tento model přebírají, protože v jejich okolí jsou jiné organizace, které jej již mají, a hrozí, že jim proto potenciální dobrovolníky přeberou. Některé výzkumy ukazují, že dobrovolníci sami oceňují formálnější řízení a pečlivou organizaci své práce (Rochester, Paine, Howlett, 2010: 151). Druhým důvodem příklonu k tomuto typu řízení je, že organizace jako poskytovatelé veřejné služby musí dokazovat svoji efektivitu donorům a zainteresovaným aktérům a mnohdy je to již obsaženo jako podmínka v žádosti o granty. Proto musí umět dobrovolníky detailněji řídit, monitorovat a vykazovat, což jim tento styl řízení umožňuje. S dobrovolníky pracují podobně jako se zaměstnanci. Dobrovolníci se získávají na základě předem dohodnutých procedur. Motivací jsou mj. školení, krytí výloh, pojištění, hodnocení a ocenění. Dělba práce je maximální (speciální a často písemně vymezené úkoly). Dva rozdílné typy dobrovolnictví literatura spojuje také s rozdílným přístupem k řízení dobrovolníků (Smith, 1997; Meijs a Hoogstad, 2001;

15 Styl řízení podomácku ( home grown ) Synonyma: neformální, demokratický, kolektivní, členský Hlavní představa: dobrovolnictví jako participace Styl řízení: méně formální nebo neformální Vhodnost: pro menší, méně hierarchické (tj. rovnostářské), především členské organizace (ale např. podle Zimmeck to mohou být i organizace s placenými zaměstnanci) Komentář: Tento styl řízení je neformální, ad hoc. Dobrovolníci se získávají na bázi přátelství, známostí, neformálně. Motivací jsou především zábava, radost, kolektivní hodnoty a normy přátelství. Dělba práce je minimální, členové dělají, co je potřeba, a zastávají v organizaci různé role (Cameron, 1999; Netting a kol, 2005; obě cit. in Rochester, Paine, Howlett, 2010). Meijs a Karr (2006) na případové studii skautů v USA a v Nizozemí identifikují řadu rozdílů mezi oběma styly vedení dobrovolníků. Programový, moderní styl řízení je formálnější, aktivně rekrutuje členy a funkcionáře i mimo okruh spolupracovníků, přátel a známých, přijímá je na základě formálních procedur, podrobuje je formálním školením, vykazuje jejich činnost apod. Členský typ řízení dobrovolníků podomácku je kolektivnější, méně formální a méně orientovaný na výsledek či efektivitu, členy získává z okruhu přátel a známých, funkcionáře podomácku z dlouhodobých členů, školení jsou nepovinná apod. Grassroots dobrovolnictví je v literatuře převážně spojováno se stylem řízení dobrovolníků podomácku. Ostatních alternativ si literatura nevšímá. Stranou například zůstává možnost, že bychom našli moderní styl řízení v ryze členských sdruženích. Výzkum Friče a Pospíšilové v České republice přitom ukázal, že dvě pětiny dobrovolníků, kteří se setkali s moderním stylem řízení 16, dobrovolně pracují v ryze členských organizacích, které nemají žádné zaměstnance. Podle autorů se formální, moderní styl řízení stává normou, která vytlačuje řízení dobrovolníků podomácku i z amatérských dobrovolných organizací, kde měl svoje místo a opodstatnění (Frič, Pospíšilová a kol., 2010: ). II.4 Pnutí mezi grassroots dobrovolnictvím a profesionalizací Jako profesionalizaci neziskové, dobrovolné organizace označuji situaci, kdy dobrovolná organizace začne zaměstnávat placené zaměstnance namísto dobrovolníků. Proces profesionalizace se může týkat vývoje jedné organizace v procesu času. Smith píše o tom, že grassroots sdružení jsou často relativně krátkodobá a že pokud existují delší dobu, mají sklon k rostoucí složitosti a byrokratizaci, až k tomu, že se z nich stane neziskovka s placenými zaměstnanci. Ve spojitosti s tím potom popisuje i proces deradikalizace (u té malé menšiny radikálních grassroots sdružení), kdy sdružení veřejná správa nebo nadace poskytují vnější financování na servisní prvky jejich činnosti a tím je kooptují a odzbrojí (1997a). Proces profesionalizace se však může týkat i občanské společnosti či neziskového sektoru jako celku (tj. grassroots sdružení ubývá a vzniká víc nových, profesionálně založených organizací). Lester Salamon pozoruje profesionalizaci neziskového sektoru v USA. od 80. let 20. století především (a) v nástupu fundraisingu jako specializované profese, (b) ve vzniku řady zprostředkujících organizací, které poskytují zázemí ostatním dobrovolným neziskovým organizacím, (c) v založení výzkumného a vzdělávacího aparátu, zaměřeného specificky na neziskový sektor, (d) v tisku zaměřeném na neziskový sektor (2005: 93 95). Theda Skocpolová chápe odklon od členství směrem k profesionálním organizacím s programovým stylem řízení dobrovolníků jako transformaci americké občanské společnosti. Posun podle ní nastal jednak směrem k novým, profesionálně vedeným advokačním organizacím, které nahradily masová sociální hnutí 60. a 70. let 20. století, a jednak k profesionálním servisním neziskovým organizacím, které se pohybují v roli expertů na danou oblast a také v roli mluvčích svých klientů (2003). Profesionalizace ale neznamená jen sám fakt zaměstnávání placených osob jakýsi efekt vytlačování amatérů profesionály, ale především větší dělbu práce, specializaci, vyšší formalizaci činnosti a s tím spojené profesionální normy a hodnoty, které do organizace vnáší profesionální zaměstnanci. Étos profesní tak vytlačuje étos občanský (Jantulová, 2005: 143). Podle definice Davida Smitha bychom do grassrooots dobrovolnictví neměli zahrnout dobrovolnou práci v organizacích, které spoléhají především na zaměstnance (říkal jim work organizations 17 ). Základní dobrovolnictví 16 Tj. setkali se se čtyřmi nebo více prvky formálního řízení, jako jsou tyto: v organizaci působí koordinátor dobrovolníků, dobrovolník prošel cíleným školením, dobrovolník prošel vstupním interview, dobrovolník obdržel popis práce, byla požadována reference, dobrovolník s organizací uzavřel smlouvu, dobrovolník byl vyslán dobrovolnickým centrem. 17 Přesný překlad by tedy byl pracovní organizace. Ale protože i ve sdruženích jde o práci, připadá mi vhodnější překlad zaměstnanecké organizace, protože hlavním znakem je, že zaměstnávají placené zaměstnance (a k dobrovolníkům přistupují také trochu jako k zaměstnancům)

16 a zaměstnanecké organizace se neslučují (viz tabulka 3). Z praxe i literatury však víme o řadě nevládních neziskových organizací, které jsou malé, mají místní charakter (působí přímo v lokalitě) a pracují s dobrovolníky, ale zaměstnávají několik zaměstnanců, kteří neziskovku řídí a zodpovídají za její chod. Tyto nevládní organizace nejsou velké nadace ani nemocnice, ani národní humanitární organizace, nejde o hierarchické velké organizace. Proto se nezdá praktické je z úvah o grassroots dobrovolnictví zcela vyloučit. Dalo by se uvažovat o grassroots dobrovolnictví i nějak jinak? Nina Eliasoph tvrdí, že tradiční definice grassroots dobrovolnictví je zastaralá, protože svět dobrovolnictví se v posledních desetiletích zásadně proměnil, a to v Americe stejně jako v Evropě (2009). Vznikla zde vrstva profesionálních nebo poloprofesionálních neziskovek, které plní servisní funkce (jako doplněk nebo náhrada státu) a které přitom financuje stát nebo nadace. Mnoho z nich funguje na místní rovině jako komunitní organizace, využívají ve své činnosti dobrovolníky a kladou si explicitně za cíl rozvíjet občanskou společnost a emancipovat a vzdělávat znevýhodněné nebo vyloučené občany. Přestože si kladou cíle jasně spojené s ideálem občanské společnosti, podle klasické definice je nemůžeme považovat za grassroots sdružení, tedy za onu tradiční oporu občanské společnosti a participativní demokracie. Tyto organizace totiž nejsou ryze dobrovolné ani vzájemně prospěšné a nespadají tedy do definice grassroots organizací podle Smitha. Eliasoph jim proto navrhuje říkat místo toho emancipační projekty ( empowerment projects ) (2009). Eliasoph provedla v USA čtyřletý etnografický výzkum (zúčastněné pozorování) tří místních emancipačních projektů zaměřených na znevýhodněnou mládež ve věku 5 18 let (bezpečné trávení času po škole, pomoc s úkoly, letní programy pro mládež apod.). Na základě jejich detailní znalosti a s využitím podobných výzkumů ve Francii, Belgii, Itálii, Albánii a Kanadě formuluje několik zásadních rozdílů oproti tradičním grassroots dobrovolným organizacím a zároveň tím zpochybňuje tradiční definici grassroots sdružení. S určitou mírou zjednodušení toto pojetí shrnuji v tabulce 4. Je evidentní, že její pohled je výzvou a vede k určité redefinici role tradičního grassroots dobrovolnictví. Tabulka 4: Rozdíl mezi tradičním grassroots dobrovolnictvím a emancipačními projekty Tradiční grassroots sdružení 1. Paternalistický odstup mezi klienty a těmi, kdo jim pomáhají Tradiční dobrovolnictví má sklon přitahovat lidi z privilegovaných vrstev (vzdělanější, majetnější). Jejich dobrovolná pomoc potřebným je efektivní, ale má často konotaci soucitu a trochu shlížení shora. Emancipační projekty 1. Přístup ke klientům jako k rovným občanům Emancipační projekty mají dvojí cíl: pomáhat a zároveň emancipovat. Součástí pomoci je snaha naučit klienta postarat se sám o sebe. K potřebným se přistupuje jako k rovným občanům a jsou sami vtahováni do činnosti jako dobrovolníci. 2. Není potřeba průhlednost ani expertiza 2. Nutnost průhlednosti a expertizy Tradiční dobrovolná sdružení nemusí skládat účty širší veřejnosti, nemají povinnost vykazovat výroční zprávy, nemusí dokazovat, jak byly úspěšné. 3. Osobní známosti a málo diverzity 3. Diverzita Tradiční dobrovolná sdružení spojují podobné lidi, mají tendenci být vnitřně sociálně homogenní (z hlediska vzdělání, náboženství, národnosti apod.) Mohou se před vnějším okolím i uzavírat a nikdo je nenutí být otevřené a inkluzivní. Emancipační projekty musí uspokojit instituce, které je financují, a musí často ve velmi krátkých intervalech podávat výkazy činnosti. Musí dokazovat, že jsou grassroots a že měly úspěch (počty dobrovolnických hodin, počty dobrovolníků z řad znevýhodněných občanů, počty obsloužených klientů apod.) Emancipační projekty musí být sociálně inkluzivní a otevřené je to jedna z hodnot, které musí podle dárců (vlády, nadací) naplňovat. 4. Odpojenost od politiky a institucí 4. Napojenost na politiku a instituce Tradiční dobrovolná sdružení často nemají žádné nebo jen minimální politické přesahy, zaměřují se na svoje úzké zájmy a o víc se nezajímají. Mají potřebu sledovat a diskutovat politiku, trendy a opatření, která se dotýkají jejich financování (a tedy obecněji hodnot, občanské společnosti apod.) Autorka podle Eliasoph (2009)

17 Když vyjdeme z článku Eliasoph, můžeme dovodit, že emancipační projekty nejsou tradiční grassroots organizace, ale ani tradiční servisní organizace, které proti sobě stavil ve své definici Smith. Vymykají se jeho pojetí grassroots, protože jejich dobrovolnictví sice není členské, ale zároveň proto ještě není nepolitické naopak se aktivně hlásí k hodnotám občanské společnosti a participace. Podle Eliasoph se jedná o novou organizační formu správy, která má řadu specifik. I když se v mnohém podobá grassroots organizacím (jsou lokální, řeší problémy místních lidí, pracují s dobrovolníky, hlásí se k občanské společnosti), liší se ve dvou základních věcech spoléhají na placené zaměstnance a jsou závislé na vnějším financování. To má řadu praktických důsledků pro jejich fungování i jejich roli ve společnosti (Eliasoph 2009). Zaprvé, jejich servisní role může být v částečném protikladu k souběžnému požadavku na emancipaci klientů. V souladu s požadavkem emancipace jsou do poskytování služeb vtahováni sami klienti, ale musí se jim proto vyjít vstříc a povahu služby vhodně upravit (načasování apod.) to však zase může vést k málo účelnému a efektivnímu plnění služby. Zadruhé, požadavek na vykazování činnosti vnáší do práce organizace formální požadavky (např. problémová mládež si má každý den zaznamenávat odpracované hodiny). Tento duch formální evidence ale činnost organizace vlastně znesnadňuje (až polovina času dobrovolníků se stráví diskutováním o způsobu vykazování a vykazováním). Zatřetí, požadavek inkluzivity a diverzity vede k tomu, že se v organizaci často setkávají neznámí lidé, a očekává se, že budou spolupracovat (dobrovolníci se střídají, odcházejí a přicházejí noví). To se těžko slaďuje s požadavkem vytvořit pro klienty přátelské a pohodlné prostředí. Eliasoph přesvědčivě popsala pnutí mezi duchem dobrovolnictví, spojeným s přátelstvím, neformálností a pohodou, a profesionálním duchem formálního řízení a výkaznictví (viz tabulka 4). Problémům, do kterých se dostává grassroots organizace se svými dobrovolníky ve chvíli, kdy se snaží poskytovat služby na profesionální úrovni, se věnuje řada článků. Dokázat ryze dobrovolným způsobem poskytovat kvalitní služby není jednoduché a není ani nijak samozřejmé, že by se to mohlo dařit. Z hlediska Smithovy definice grassroots organizací je to již hraniční situace, protože jádrem činnosti grassroots sdružení by měl být vzájemný prospěch členů (i když Smith počítal i s obecně prospěšným přesahem některých sdružení, viz část II.8). V okamžiku, kdy grassroots sdružení začíná poskytovat veřejně prospěšné služby (jako je to v případě vzdělávání), stává se pro ně aktuální i otázka moderního managementu dobrovolníků. Milligan a Fyfe upozorňují, že kvalitní poskytování služeb vyžaduje profesionalizaci dobrovolné organizace, což ale může mít za následek ztrátu dobrovolníků a ztrátu emancipačního efektu organizace na místní komunitu (2005). Gardiner a West (2003) shrnují možné problémy komunitních (grassroots) organizací s pokytováním služeb takto: Chybí jasné poslání, vize nebo deklarace hodnot organizace Nefunkční správní rada Špatné finanční řízení Chybí strategické plánování Chybí nutné procedury a opatření Vysoká fluktuace zaměstnanců a dobrovolníků Neumí využívat technologie Některé potřebné služby v nabídce chybí Špatné vnímání komunitou, nedůvěra k organizaci Chybí koordinace a spolupráce s ostatními poskytovateli služeb Závislost na omezeném počtu zdrojů financování Přestože tyto typy organizací jsou obvykle velmi oddané svému poslání, jsou často zahlcené každodenními úkoly spojenými s pokytováním služeb a nemají čas na administrativu. Výsledkem potom může být organizace na pokraji zhroucení a zhoršená kvalita služeb. Podle autorů to není důvod tento typ organizací z poskytování služeb vyloučit naopak, obce, kterým komunitní organizace slouží, by je měly podpořit (Gardiner, West, 2003). Organizační kapacitou základních organizací v oblasti sportu, kultury a rekreace se zabývala Sharpe (2006). Jak dokáží grassroots organizace přežít a kde berou zdroje? Organizační kapacitu definuje jako schopnost organizace získávat a používat kapitál (finanční, lidský a strukturální), který potřebuje k naplnění svého poslání (Hall a kol., 2003 cit. in Sharpe, 2006). Jak dokáží základní organizace přežít? Kde berou zdroje a jak je udržují a kultivují? Finanční kapacita: Schopnost akumulovat a používat finanční kapitál (tj. peníze nebo statky, které lze převést na peníze, jako jsou nemovitosti). Základní sdružení mají malý finanční kapitál, málo z nich vlastní svoji budovu (obvykle si prostory pronajímají od ostatních komunitních aktérů, jako jsou církve, škola, univerzita, obec). Akumulace finančního kapitálu ani není jejich cílem. Jsou schopné fungovat za malých nákladů, a to jim

18 dává větší samostatnost. Pro větší neziskovky je nutnost zajistit si financování největší výzvou, které musí čelit. Akumulovat kapitál vyžaduje čas a energii dobrovolníků a to nejsou grassroots organizace ochotny investovat. Lidská kapacita: Schopnost získávat lidský kapitál (tj. placené zaměstnance a dobrovolníky) a také znalosti, dovednosti, zkušenosti a postoje a motivace těchto lidí. Základní sdružení nemají profesionální manažerské schopnosti, členové nejsou školení manažeři, a co se naučí, naučí se neformálně. Neformální řízení však vidí jako svoje plus a nechtějí se zatěžovat přílišnou administrativou. Základní sdružení mohou vnímat neformální přístup k řízení jako žádoucí kvalitu a v některých případech odolávat byrokratickému způsobu řízení ve prospěch méně formálního a neuspěchaného přístupu protloukání se a učení se metodou pokus omyl (Smith, 2000, cit. in Sharpe, 2006: 389). Strukturální kapacita: Schopnost organizace využít svoje sociální vztahy a sítě na straně jedné a svoji vnitřní infrastukturu a předpisy, postupy, na straně druhé. Základní sdružení jsou neformální, proto vnitřní infrastrukturu, procedury a postupy nemají. Zbývá jim tedy sociální kapitál sítě a vztahy. Na rozdíl od prvních dvou typů kapitálu zde podle Sharpe leží silná stránka základních dobrovolných sdružení. Sharpe se zaměřila na organizační kapacitu základních organizací v oblasti sportu a kultury. Vyšla ze Smithoy definice základních členských organizací, pro které nízká finanční a lidská organizační kapacita není slabinou, ale může být vnímána jako plus, jako výhoda, kterou si členové úmyslně udržují. Jakmile se však posuneme k servisní funkci základních organizací, začnou se tyto relativní výhody jevit náhle jako skutečné slabiny. Fredericksen a London (2000) se zaměřili na komunitní organizace, které se zabývají dlouhodobou revitalizací čtvrtí. Podle nich rostoucí popularita komunitních projektů v USA klade otázku, jestli vůbec místní komuntiní organizace mají kapacitu takové projekty zvládat a dodat kvalitní služby. Na kapacitu a podmínky úspěchu grassroots organizací se zaměřují i jiné studie (např. Bettencourt, Dillmann, Wollman, 1996). Ve chvíli, kdy dobrovolnictví jako společenský fenomén opustí základní rovinu ryze dobrovolných sdružení a stává se lidským zdrojem, který stojí za poskytováním komunitních služeb, můžeme začít hovořit o dobrovolnictví jako o průmyslu. Tento typ dobrovolnictví již není sám od sebe, nejde o Smithovu dobrovolnou vzájemnou členskou výpomoc, která se obejde bez vnějšího financování a bez veřejné podpory. Nelze očekávat, že se komunitní dobrovolnický veřejně prospěšný průmysl udrží sám, jen z iniciativy a dobrovolných zdrojů svých členů. Z tohoto hlediska má smysl se vrátit k definici Davida Smitha a trvat na rozdílu mezi grassroots dobrovolnictvím, které je členské a které je v zásadě samo pro sebe, které nepotřebuje byrokratické řízení ani vykazování a obejde se i bez veřejné podpory, a dobrovolnictvím ve veřejném zájmu, které na rozdíl od toho prvního čelí manažerským a finančním potížím, problémům vykazatelnosti apod., které slouží komunitě, ale jehož činnost není samozřejmá, a potřebuje proto podporu veřejné správy (finanční, legislativní apod.) II.5. Grassroots dobrovolnictví a participace Součástí výše popsaného pnutí mezi grassroots dobrovolnictvím a profesionalizací je i participativní rozměr grassroots dobrovolnictví. Již jsem to naznačila: duch profesionalizace, moderního řízení, pečlivé dělby práce a výkaznictví vytlačuje občanský duch, spojený s hodnotou aktivního občanství a demokracie. O tomto pnutí můžeme hovořit jednak na rovině empirických výzkumů (např. v ČR již citovaná studie Jantulové [2005]), ale především zde je rozměr teoretický a normativní. Grassroots sdružení jsou z hlediska teorie participativní demokracie jádrem občanské participace (Pateman, 1970). I Smith trvá na odlišení grassroots dobrovolnictví jakožto participace od servisního, programového dobrovolnictví (Smith, 2000). I když tedy grassroots sdružení teoreticky mohou mít servisní roli a v praxi ji často mají, z definice zůstává jádrem jejich činnosti participace. Zopakujme si proto, koho se týká tradiční grassroots dobrovolnictví. Odehrává se v dobrovolných členských sdruženích (Smith 1997a), kde může být i pár placených zaměstnanců, ale vždy méně než dobrovolníků/členů (Wollebaek, 2009; Ockenden, Hutin, 2008). Grassroots organizace musí být místní (fungují v malém teritoriu, menším než region) a malé (Wollebaek počítá mezi malé organizace ty, které měly do 30 členů, zatímco Ockenden a Hutin do 50 aktivních členů). Grassroots organizace mohou být sportovní, národnostní, mohou pomáhat svým členům bojovat s rakovinou, mohou se věnovat náboženství, mohou sdružovat mládež nebo děti, mohou to být ale i humanitární a servisní organizace. Malým grassroots sdružením se přičítá řada pozitivních dopadů, mezi nimi socializační, aktivizační a demokratizační funkce (Wollebaek, 2009). Již Tocquevill v polovině 19. století ve studii americké společnosti přisoudil i naprosto nepolitickým dobrovolným občanským sdružením klíčovou roli v rozvoji a udržení demokracie. V návaznosti na něj americký politolog Robert Putnam popsal úpadek dobrovolného sdružování v USA a upozornil na ohrožení občanské společnosti a demokracie (1993, 2000, reprodukováno podle Skovajsa a kol., 2010). Putnam spojuje grassroots sdružení s pojmem, který se v posledních letech stal značně populární i ve

19 veřejných a politických debatách, mimo studovny politologů a sociologů se sociálním kapitálem. Jak uvádí Topler, význam grassroots sdružení z ekonomického hlediska je marginální, ale jsou zásadně důležité z hlediska sociálního kapitálu (Toepler, 2003: 238). Putnam (2000) rozlišuje dva typy sociálního kapitálu. (1) Svazující sociální kapitál, který znamená vztahy mezi členy sdružení, mezi podobnými lidmi, sdílení hodnot, vzájemnou důvěru mezi našimi a z toho plynoucí pohodlnou komunikaci a spolupráci, budování společné identity, vzájemnou soudržnost a podporu, solidaritu. Tento typ kapitálu je podle Smitha charakteristický pro grassroots členská sdružení. (2) Přemosťující sociální kapitál naproti tomu znamená vztahy mezi lidmi z odlišných skupin, tzv. slabá pouta (Granovetter, 1973) mezi lidmi, kteří se běžně pohybují v jiných společenských kruzích. Při navazování slabých pout se občané setkávají s problémy odlišnosti, nedůvěry, a proto přemosťující kapitál není snadné vytvořit. Vlastně znamená náročnou a mnohdy nepohodlnou komunikaci a spolupráci (Eliasoph, 2009). K tomuto typu kapitálu nepřispívají grassroots dobrovolná sdružení nijak samozřejmě (viz tabulka 4 dříve v textu) jen do té míry, nakolik fungují na bázi otevřenosti a inkluzivity a nakolik přispívají k integraci znevýhodněných nebo odlišných lidí. Empirické důkazy o souvislosti mezi dobrovolnictvím a sociálním kapitálem nejsou úplně jednoznačné (více v části II.8). Zatímco Putnam a další autoři považují grassroots dobrovolnictví za klíč k aktivizaci a participaci občanů, jiní autoři považují za klíčový znak občanské společnosti spíše přítomnost veřejné sféry, ve které lze vést otevřenou kritickou debatu o hodnotách a politice (Cohen, 1998). Z jejich hlediska jsou Putnamova nepolitická sdružení spíše ukázkou ústupu z politiky a tím hrozbou pro demokracii (Eliasoph, 2003, cit. in Wollebaek, 2009). Přestože většina autorů považuje základní sdružení bez jakýchkoli pochyb za aktéry demokratizace (např. Kubicek, 2005), kritický pohled na tradiční nepolitické grassroots dobrovolnictví zastává v posledních deseti letech řada autorů. Pohled na grassroots organizace jako způsob společenské integrace a přemostění sociálních rozdílů mají za romantický (Wagner, 2008) a varují před idealizací participace v malých skupinách (Skocpol, Fiorina, 1999). Kritizují teorii sociálního kapitálu za přehnaný důraz na osobní vztahy na úkor vyšších společenských struktur a institucí (Wuthnow, 2003). Velké společenské problémy jako chudoba, nerovnost nebo politická pasivita občanů podle nich nemohou být vyřešeny místním sdružováním a dobrovolnictvím, ale vyžadují řešení na úrovni veřejných institucí (Skocpol, 2003). Odvolávají se na filozofa Jürgena Habermase, který zdůrazňoval, že jedině diskurzivní model demokracie (kde klíčovou roli hraje kritická diskuse) je slučitelný s multikulturní a etnicky rozrůzněnou moderní společností, nikoli model založený na asimilaci s komunitou (Habermas, 1996, cit. in Wagner, 2008). Kromě uvedené kritiky, která říká, že grassroots dobrovolnictví není jednoduchým receptem na demokracii (viz výše), jsem se setkala i s kritikou, která říká, že grassrooots participace vlastně ve skutečnosti ani není opravdu grassrooots. Astroturf je nový pojem, který znamená metaforicky umělý trávník 18, ale v politice se používá v přeneseném významu nikoli jako umělá, nepravá tráva ( grass ), ale jako umělá, nepravá základní občanská angažovanost (tj. grassroots ). Podle tohoto názoru se v USA vytvářením umělého základního dobrovolnictví a občanské angažovanosti zabývají specializované firmy, PR agentury nebo nevládní organizace. Hledají vhodné lidi a skupiny, jejichž nadšení by se dalo mobilizovat a poté politicky využít jako výraz vůle řadových, obyčejných občanů (petice, psaní dopisů a telefony politikům, demonstrace). 19 Podle Andersona je astroturf součástí téměř každé občanské aktivity zdola, pokud má politický přesah. Potom si ale můžeme klást otázku, nakolik je tento pojem vlastně užitečný, protože v medializované společnosti, kde se běžně používají techniky PR, se vlastně astroturfu nelze vyhnout. II.6. Síťování grassroots organizací David Smith rozlišuje grassroots sdružení z hlediska zapojení do vyšších struktur na polymorfní a monomorfní (1997a: 276). Na jedné straně jsou základní organizace, které jsou součástí národního svazu dalších, podobných jednotek (jsou polymorfní, protože jich je od jednoho druhu více), a na straně druhé jsou základní sdružení bez vztahu k vyššímu organizačnímu celku (těm říká monomorfní, protože mají jen jednu podobu). Přesto otázku propojování, zastřešování nebo síťování grassroots organizací Smith ani další literatura příliš neřeší. To však neznamená, že nejde o téma, které si nezaslouží pozornost. Ve Skandinávských zemích je propojenost mezi základní a národní rovinou dobrovolnictví tradičně velmi vysoká a považovaná za důležitou součást demokracie (za součást propojení občanů s národní úrovní dění a politiky). Když si vezmeme finskou studii, která vznikla v rámci Studií dobrovolnictví v EU v roce 2010, je v ní patrný důraz na institucionální rámec dobrovolného sektoru a především na instituce, které hrají roli 18 Astroturf byla podle všeho v Americe jedna ze známých značek umělého trávníku, používaného ve sportu. 19 Příklad popisuje novinář William Greider (cit. in Anderson, 1996). Během diskuse o zákonech o čistotě ovzduší v roce 1990, které by přinutily automobilový průmysl zvýšit efektivitu využití paliva v autech, automobilový průmysl argumentoval, že by je to nutilo vzdát výrobu velkých aut. Specializovaná PR firma se potom podílela na mobilizaci skupin občanů, kterým na velikosti aut záleželo, proti navrhované legislativě. Proti tak byly organizace policistů, farmářů a tělesně postižených, ale i rodiče s dětmi nebo senioři. Firma platila některé jejich výdaje (telefony, dopravu apod.)

20 prostředníka mezi základní (grassroots) a národní rovinou. 20 Tak finská národní organizace Občanské fórum si klade za cíl vtahovat základní organizace do strategického plánování dobrovolnictví na národní rovině. Nebo národní Finská sportovní federace funguje jako střecha, sjednocující národní a regionální sportovní organizace, které zase zastřešují a poskytují služby základním (grassroots) dobrovolnickým sportovním klubům (Study on volunteering, 2010b: 13 15). Wollebaek (2009) ukazuje, že se propojení malých místních sdružení na národní svazy za posledních 20 let v Norsku změnilo (sám to však považuje za součást obecnějších trendů). V Norsku má grassrooots sdružování, zakončené celonárodní asociací dlouhou tradici. Struktura členských organizací tradičně spočívala na hierarchickém demokratickém modelu, kde demokraticky řízená struktura vede od místní, grassroots roviny k národní rovině. Wollebaek však sleduje nárůst lokálních organizací, které se například ve sportu začínají podobat tržním subjektům, protože je člen spíše v roli zákazníka, který nemá zájem zabývat se problémy organizace jako takové a případně širšími souvislostmi a zaměřuje se pouze na spotřebu (na chození do tělocvičny, půjčování sportovního náčiní apod.). Kromě toho nástup internetu a možnost okamžité osobní elektronické komunikace znamená, že role prostředníka již není občany pociťována jako potřebná. Výsledkem je nástup dvoudílné společnosti, ve které jsou místní iniciativy již z podstatné části nezávislé na celonárodních strukturách. Grassroots se odtrhl od centra. Wollebaek to spojuje s mezinárodním trendem neo-liberální globalizace (Tranvik, Selle, 2007, cit. in Wollebaek, 2009) a připomíná, že globalizace nutně neznamená jen orientaci na mezinárodní rovinu dění, ale často spíše revitalizaci lokálních zájmů a identit, jejíž součástí je návrat k zájmu o místní kulturu, zvyky, spolky apod., a tedy i o grassroots dobrovolnictví. fungovat a jak zajistit, že budou reprezentativní. Frič označuje nechuť neziskových organizací ke sdružování jako syndrom Národní fronty (2000). 21 II.7. Grassroots dobrovolnictví mezi lokálností a komunitou Již jsme si řekli, že komunitní dobrovolnictví lze považovat do značné míry za synonymum grassroots dobrovolnictví. Přesto jeden typ grassroots organizací před nás otázku komunity explicitně klade, a to jsou grassroots kyberorganizace. Internet ovlivnil dobrovolné organizace dvěma způsoby: (a) pomohl větším, formálním neziskovkám rozšířit služby a dosáhnout na širší klientelu (reklama na internetu, lobbování nebo fundraising s využitím internetu); (b) interaktivní povaha internetu umožňila rozvíjet sociální kapitál a občanskou angažovanost prostřednictvím virtuálních nebo online komunit (Rheingold, 1993, cit. in Brainard, Brinkerhoff, 2004). Kde vlastně virtuální komunity hledat? Buď na webových stránkách formálních organizací, ale to jsou spíše výjimky. Vedle toho existují organizace, které jsou jen v kyberprostoru. Brainard a Brinkerhoff jim podle vzoru Smitha říkají také temná hmota, protože jsou běžnými kvantitativními, povrchními metodami výzkumu obtížně zachytitelné. Kyberorganizace nemají fyzickou existenci, jejich infrastrukturu tvoří jejich webová stránka a ový seznam, on-line chat rooms nebo elektronické noviny. Jejich hlavní organizační aktivitou je komunikace. Otázka, kterou si kladou Brainard a Brinkerhoff, je: Můžeme jim říkat také grassroots? Existence celonárodních zastřešujících organizací je tématem i v České republice. Historicky vzato, komunistická strana v roce 1948 ovládla společnost mimo jiné i tím, že sjednotila do tzv. Národní fronty, platformy ovládané komunistickou stranou, do té doby autonomní masová dobrovolná sdružení, založená (podobně jako v Norsku) na propojení grassroots a celonárodní roviny. Po konci komunistického režimu v roce 1989 nastala odstředivá tendence k osamostatňování sdružení a bourání nebo reformování celonárodních svazů. Když se potom na konci 90. let 20. století objevuje potřeba vyšších struktur v neziskovém sektoru (v souvislosti s regionálním plánováním a přípravou na strukturální fondy EU), ukazuje se jako velmi složité je vytvořit (Vajdová Z., 2001a, 2001b; Pospíšilová, 2005). Nelze nalézt shodu na tom, jakým způsobem by měly střechy 20 Finská studie je ze série 27 studií jediná, kde padlo slovo grassroots více než jednou. 21 Problematika vytváření střech a sítí je však komplikovanější. Dvě třetiny dobrovolníků v České republice pracují v kontextu členských zájmových, sportovních a kulturních nebo mládežnických organizací, a ty obvykle mají hierarchickou strukturu od grassroots roviny po celonárodní rovinu. Např. Český rybářský svaz čítá téměř 500 místních organizací, Český svaz chovatelů asi základních organizací a Český zahrádkářský svaz dle svých slov největší zájmové sdružení v ČR přes základních organizací (Pospíšilová, 2005)

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR Lékařská fakulta Masarykova Univerzita,

Více

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR

ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR ČESKÝ NEZISKOVÝ SEKTOR SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ A ROČNÍ NÁRODNÍ ÚČTY Vladimír Kermiet, Lucie Smejkalová Odbor ročních národních účtů Seminář,, TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi

Více

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR L. Dušek, J. Mužík, J. Koptíková, T. Pavlík,

Více

Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza

Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza Úvod Právo chudých, tedy právo upravující podmínky zajištění právní pomoci sociálně slabým, je součástí právního řádu na našem území

Více

Práce na dálku o krok blíž k vám Ochutnávka z metodiky

Práce na dálku o krok blíž k vám Ochutnávka z metodiky Práce na dálku o krok blíž k vám Ochutnávka z metodiky Obsah Úvod 4 1 Práce na dálku základní vymezení 5 1.1 Slovník pojmů 5 2 Přínosy implementace práce na dálku pro zaměstnavatele 7 3 Přínosy využití

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE www.cso.c ITAPA 2005, Bratislava 22.11.2005 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE Andrej Kyselica Oddělení statistiky výkumu, vývoje a informační společnosti Český statistický úřad www.cso.c Stručný

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR

PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR AAN120033 / PROFESIONALIZACE SLUŽEB V NEZISKOVÉM SEKTORU ANPR / Bakalářské studium 2014/2015 doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. 1/1 LS; povinně volitelný předmět Z + Zk / 4 kredity Cílem předmětu je prohloubit

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou EUROPE DIRECT BRUNTÁL Vaše přímé spojení s Evropou Celoevropská síť Europe Direct Europe Direct Bruntál Europe Direct je celoevropská informační síť, která informuje občany jednotlivých regionů Evropské

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

CRM pro neziskovky, o. s. Zpráva o činnosti 2012

CRM pro neziskovky, o. s. Zpráva o činnosti 2012 Zpráva o činnosti 2012 CRM pro neziskovky, o. s. www.crmproneziskovky.cz Obsah 1. Organizace... 2 2. Poslání... 2 3. Historie... 2 4. Organizační struktura... 2 5. Vznik sdružení 2012... 2 6. Činnost sdružení...

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015

Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015 Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 215 Následující zpráva je založena na nejnovějším přehledu OECD Education at a Glance 215. Použité grafy jsou

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Mnoho změn, ale málo výsledků

Mnoho změn, ale málo výsledků Budování kapacit a podpora pro zvyšování kvality výuky Konference Úspěch pro každého žáka Praha, 21.4. 2015 Arnošt Veselý Mnoho změn, ale málo výsledků 1 Netherlands England Estonia Belgium (Fl.) Czech

Více

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Naše historie Sdružení Futura vzniká v roce 1981 na popud skupiny dobrovolníků různých profesí, rodičů a dětí se zdravotním postižením pro začlenění osob se zdravotním

Více

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji - reálný obraz péče v datech Dušek L., Mužík J., Petera J. Lékařská fakulta Masarykova Univerzita, Brno Přírodovědecká fakulta Masarykova

Více

Program Erasmus+ 2014-2020

Program Erasmus+ 2014-2020 Erasmus+ Program Erasmus+ 2014-2020 program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport program podporuje mezinárodní mobility a spolupráci, inovační procesy a dobrou praxi, politiku a reformy na

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Příklady novějších přístupů k hodnocení kvality poskytovaných služeb v zahraničních veřejných knihovnách

Příklady novějších přístupů k hodnocení kvality poskytovaných služeb v zahraničních veřejných knihovnách Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu Příklady novějších přístupů k hodnocení kvality poskytovaných služeb v zahraničních veřejných knihovnách Martin Šály, Komix s.r.o. 9. září

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Evropa pro občany 2014-20

Evropa pro občany 2014-20 Evropa pro občany 2014-20 Program Evropa pro občany je hlavním programem Evropské unie pro částečné financování mezinárodních projektů zaměřených na podporu aktivního evropského občanství. EACEA - Výkonná

Více

Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM

Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM Petr Šebek IBM Česká republika Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM Podpora hodnot napříč generacemi E-mail: petr_sebek@cz.ibm.com Svět stárne = generační dopad na IBM populaci IBM populace rozdělená

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014 MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ Srpen 2014 Nadace ČEZ Oranžové hřiště pro rok 2014 Podporované aktivity: Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních,

Více

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury Veřejné slyšení Senát PČR 03. 03. 2014 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 impuls pro veřejné slyšení RV NNO:

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček Změny na trhu práce v r. 2013 Jiří Dvořáček Nezaměstnanost Zaměstnání na dobu určitou Jak se ve statistikách zaměstnanosti projeví, když skončí pracovní poměr na dobu určitou (pracovníci nejsou propuštěni

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Občanská společnost a venkov

Občanská společnost a venkov Občanská společnost a venkov Jaký byl obsah semináře Co je to venkov (znaky města, znaky vesnice) Vývoj vesnice od středověku dodnes Vesnice jako živá komunita Současné problémy vesnice a co s tím? Nejmenší

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5)

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce,

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS Dietetika: profese ke zdraví Dietetická profese má oficiální definici, která byla přijata Mezinárodní konfederací

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program Basic Four vzdělávací program Cílem vzdělávacího programu Basic Four je poskytnout vedoucím pracovníkům v sociálních službách ucelené vzdělávání, které jim poskytne znalosti a dovednosti ve všech oblastech,

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou? Case management Máte důvodné obavy, že sociální služby a další aktivity nejsou ve vaší obci/městě poskytovány jednotlivým klientům koordinovaně, dochází k jejich zdvojování, překrývají se služby různých

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ Obsah: 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2007 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3.

Více

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Duben 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob

Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA(BoS(14(026 CS Obecné pokyny pro používání identifikačních kódů právnických osob EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 info@eiopa.europa.eu

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían Transformace psychiatrické pée e v R komunitní pístup v péi p o duševn evn nemocné Mgr. Pavel ían Rozvoj komunitní pée 50. 60. léta l dvacátého století poznatky o škodlivosti dlouhodobého pobytu v azylovém

Více

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Definice společenské odpovědnosti firem I Společenská odpovědnost firem je

Více

Budoucnost finančního sektoru po krizi

Budoucnost finančního sektoru po krizi Budoucnost po krizi Mojmír Hampl viceguvernér ČNB Univerzita Tomáše Bati 19.4.2010 Ohlédnutí zpět Finanční krize (od léta 2007) Problém s tzv. mortgage-based securities (MBS) Později "zjedovatěla" další

Více

REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Josef Pešta Katedra obecné a veřejné ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice The Czech Republic economic efficiency measured by the GDP per 1 inhabitant

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více