âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. B EZEN 2010 âíslo 1 Z OBSAHU: Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm skotu VIII. díl Termíny základních v bûrû a draïeb I. turnus 2010 V voj plemenn ch hodnot jedincû masného skotu v ãase Aberdeen Angus

2 Vážené chovatelky a chovatelé, měsíc březen je tu a s ním k vám přichází i první číslo svazového zpravodaje. I přesto, že pár dní by mělo astronomicky přijít jaro, venku to stále nevypadá, že by se zima chtěla jen tak snadno vzdát. Pevně však doufám, že první turnusy výběrů býků, které začnou v polovině dubna, budou již zalité jarním sluncem. V prvním kole výběrů na vás bude čekat celkem 630 býků, kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků, dalších zhruba 225 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých odchovnách je velmi podobný loňskému roku, výrazně vyšší je však počet býků, jež jsou odchováváni u chovatelů. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Na webových stránkách svazu jsou pak již zveřejněny i výběry druhého turnusu, zatím však pouze pro odchovny. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Věřím, že ještě před tím, než se spolu budete potkávat ve všech koutech naší země při výběrech býků, si většina z vás najde čas a zajedete se podívat do Brna na výstavu Techagro. Účast na této výstavě je pro náš svaz i chovatele masného skotu již tradicí. Na letošním ročníku bude expozice masného skotu koncipovaná z části obdobně jako na poslední výstavě před dvěma lety. K vidění bude okolo sedmdesáti zvířat masných plemen skotu. Změnou oproti předchozím ročníkům bude odlišná struktura zástupců jednotlivých plemen. Dostatečně početná plemena budou soutěžit v národním šampionátu jalovic, který bude hodnotit zkušený francouzský bonitér. Ostatní plemena budou zastoupena typickými představiteli svých plemen. V době, kdy vyjde tento zpravodaj bude výstava již těšně před svým zahájením, a proto využiji této poslední příležitosti k tomu, abych všechny chovatele na tuto výstavu jménem svazu pozval. Jsem přesvědčen, že výstava bude úspěšná a že cestu nebudete vážit zbytečně. Kromě kvalitních zvířat, která se vám budou chtít prezentovat a možnosti setkat se svými kolegy, na vás bude také v našem stánku čekat možnost občerstvit se dobrým steakem. Na úplný závěr mi dovolte, abych jako každý rok popřál šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky do svých chovů a všem pohodu a klid ve vaší nelehké práci a úspěšné zakončení období telení. Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2010 roãník XVII. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2009/ Tag der Mutterkuh in Greinbach... 6 Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé... 9 Skot, kter se u nás nepase WAGYU japonsk skot Zku enosti s fie ením nedostatku selenu u masn ch krav v âr Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov: KdyÏ ekologick produkt, tak se v ím v udy Neãtinská zemûdûlská a.s.: DrÏíme se i pfies nepfiízeà osudu Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Základy etologie pro efektivní zacházení se skotem Parazitární choroby skotu (III. ãást) V bûr zvífiat podle plemenn ch hodnot? V voj plemenn ch hodnot jedincû masného skotu v ãase (Aberdeen Angus) Recept Irské hovûzí pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Galloway na farmě manželů Vacíkových (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka (foto: Vít Čepelák) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû Chovatelé blondû se stali ãlenem organizace FIERBA V pûlce ledna byla âeská republika prostfiednictvím âschms a Klubu chovatelû plemene blonde d Aquitaine oficiálnû pfiijata za ãlena organizace s názvem FIERBA (Fédération International des Eleveurs de la Race Blonde d Aquitaine), která je mezinárodním sdruïením chovatelû tohoto plemene. âeská republika se tak stala 14. zemí, která je ãlenem této asociace. Chovatelé blondû se tak po chovatelích plemen aberdeen angus, charolais, galloway ãi belgické modré pfiidali k plemenûm, která jiï jsou ãleny mezinárodních organizací a prostfiednictvím tûchto organizací chtûjí b t propojeni se svûtem. Poãátkem mûsíce bfiezna pak v PafiíÏi probûhlo pravidelné setkání ãlenû této organizace, kde na i pfiedstavitelé prezentovali pfied sv mi zahraniãními kolegy národní systém lechtûní masného skotu, zpûsoby na í práce a zejména pak v sledky chovu plemene blonde d Aquitaine u nás. Nutno fiíci, Ïe se na e prezentace setkala s pozitivními ohlasy. Národní dotace pro rok 2010 Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo zásady, kter mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv. národních dotací v tomto roce. Pro chovatele masného skotu nedo lo k Ïádn m zásadním zmûnám a v echny dotaãní tituly zûstaly zachovány jako v pfiedchozím roce. Stejnû tak sazby jednotliv ch titulû jsou stejné aï na jednu pozitivní v jimku. A tou je dotaãní titul na podporu kontroly uïitkovosti (2.A.e.1), kde byly pro tento rok nav eny finanãní prostfiedky, a to aï do v e 220 Kã/ks v KU. Nutno v ak upozornit, Ïe podle vodítek EU, kter mi je systém národních podpor vázán, nemûïe v e dotace pfiesáhnout 70 % oprávnûn ch nákladû (tzn. 70 % ceny za KUMP). To znamená, Ïe ani v pfiípadû maximální sazby nemohou chovatelé v kontrole uïitkovosti masn ch plemen skotu poãítat s tím, Ïe by jim byla vyplacena v e uvedená ãástka. Stejnû jako v pfiedcházejícím roce upozoràujeme, Ïe podle zásad mohou o prostfiedky z dotaãního titulu 2.A. Ïádat pouze subjekty splàující kritéria malého a stfiedního podniku (tzn. do 250 zamûstnancû). RovnûÏ dotaãní tituly v nákazovém fondu a v e sazeb u jednotliv ch podtitulû zûstávají z pohledu chovatelû skotu beze zmûny. Cel text zásad najdete na na ich webov ch stránkách v ãásti dotace/formuláfie a pfiíruãky. Spoleãensk veãer s hudbou a tancem Dvacáté v roãí od zaloïení svazu se rychle blíïí, a proto jsme se rozhodli pfii této vzácné pfiíleïitosti uspofiádat svazov ples. Nechceme jej v ak pojmout pfiíli oficiálnû, ale spí e jako spoleãenské setkání chovatelû ze v ech koutû na í republiky, a proto jsme jej nazvali Spoleãensk veãer s hudbou a tancem. ZároveÀ chceme tuto slavnostní pfiíleïitost vyuïít k podûkování a ocenûní práce osob, které stáli pfii vzniku na eho svazu a podíleli se na jeho rozvoji a pfiispûli tak k pfiemûnû party nad encû na profesionální organizaci. Vstupenky na tuto akci, která je naplánována na sobotu 10. dubna 2010 v prûhonickém hotelu Floret od 18 hodin, je nutné závaznû co nejrychleji rezervovat em na adrese info@cschms.cz ãi telefonním ãísle nebo Cena vstupenky je 200 Kã/osobu. V cenû je zahrnuto parkování, uvítací drink, obãerstvení a raut. Ubytování je moïné v místû, rezervuje a hradí si kaïd úãastník sám (tel.: , recepce@floret.cz, Cena ubytování v hotelu Floret: jednolûïkov pokoj 1400 Kã, dvoulûïkov pokoj 1800 Kã, tfiílûïkov pokoj 2150 Kã. Uvedené ceny jsou vãetnû snídanû a pouïití bazénu. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Irena Pe outová, Farma Îelichov, Holãovice, Postupice FA-BIO, spol. s.r.o., Svûtlá Hora FRIGOSERVIS s.r.o., HavlíãkÛv Brod Dûtfiichovská spol. s.r.o., Dûtfiichov nad Bystfiicí AgroRa elina s.r.o., Sobûslav Katefiina Kunstová, Hefimanovice BoÏetûch Fidler, kafiez, Prachatice LUKRA, spoleãnost s ruãením omezen m, Lubenec Hrado a.s., Hrabi ín IC AGRO, a.s., PlzeÀ Zemûdûlské druïstvo Bernartice, Bernartice Martin Záboj, Skalka, Cheb FARMERS spol. s.r.o., Trutnov Zdenûk kopek, Horosedly COK FARM, s.r.o., MikulÛvka, Bystfiiãka âeská zemûdûlská univerzita v Praze, kolní zemûdûlsk podnik Lány, Lány Milan Pospí il, Bechlín Ing. Tomá Klíma, evniãov LIMBA spol. s.r.o., Náchod Roman Jalowiczorz MARTA, âesk Tû ín Mosty AGROPARKL spol. s.r.o., Skoro ice AGROSTYL CZ s.r.o., Tfiebíã Farmagro s.r.o., Otice EKOFARMA BALADA, s.r.o., Velká nad Veliãkou Jaroslav Velát, Horní Prosíãka, Ledeã nad Sázavou FARMA MIRKOV spol. s.r.o., Mirkov, Ústí nad Labem Ost West Agro s.r.o., Hlavnice Ing. Jifií Brodsk, Nehvizdy Michal Stebelsk, Rynoltice 4

5 Aktivity âschms 2009/2010 Prosinec pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) schûze ãlenû klubu Limousine (âeské Libchavy) schûze komise programu Mladí chovatelé (âeské Budûjovice) fieditel a pfiedseda svazu se zúãastnili jednání pfiedstavenstva AK k problematice systému rozdûlování finanãních prostfiedkû v rámci národních doplàkov ch plateb pracovní jednání s âeskou plemenáfiskou inspekcí ohlednû odchovu plemenn ch b kû masn ch plemen skotu (Malát, Kopeck ) Vánoãní v bor v restauraci Aston (Praha) Dal í prosincové aktivity: Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2010 Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v roãí zaloïení Svazu Leden pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) jednání ohlednû importu nov ch masn ch plemen do âr a zavádûn ch nov ch plemenn ch knih v âr (Malát, Kopeck ) pfiíprava spoleãenského veãera s hudbou a tance pofiádaného pfii pfiíleïitosti 20. let od zaloïení âschms jednání âmsch a.s. Hradi tko ohlednû certifikace ãinností âschms organizací ICAR (Malát) fieditel svazu se zúãastnil schûzky na MZe t kající se podmínek k udûlování v jimek v EZ schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko) v stavní v bor Brno (Kopeck, Kriegler) Dal í lednové aktivity: Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2010 Zpracování podkladû pro vytvofiení V roãní zprávy âschms za rok 2009 (Kopeck, Malát) Kontrola BOZP Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2010 Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v roãí zaloïení Svazu Únor pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání snûmovny spoleãenstev AK a Unie chovatelû pracovní schûzka t kající se národních dotací (Malát) schûze ãlenû klubu Charolais (Hradi tko) úãast na v stavû masného skotu v rakouském Greinbachu Dal í únorové aktivity: Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2010 âinnosti spojené s pfiípravou v stavu Techagro v Brnû ( ) Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump 5

6 Tag der Mutterkuh in Greinbach Hubert Herrmann, âschms Pro ty, kdoï nevládnou nûmãinou poãe tíme Den matky kravské v Greinbachu. A aby bylo úplnû jasno jedná se o v stavu dorostu masného skotu. Jaloviãek ve stáfií od jednoho do dvou let stáfií, b ãkû od jednoho roku do 18 mûsícû. Na tuto v stavu nás pozval pan Stefan Tröstl z firmy NÖ Genetik Rinderzuchtverband, jednoho z pofiadatelû v stavy. Aã se jedná pouze o regionální v stavu, pozvání jsme pfiijali. Na trasu Praha Kaplice Linz VídeÀ Greinabach vyráïíme ve sloïení K. Malát a H. Herrmann o pûl osmé. V Kaplicích v pravu doplàují mladí zaãínající chovatelé V. ediv a F. Farka. Prv chovatel masného simentál, druh pase limuzína. Z Kaplic do Rakouska co by kamenem dohodil, dále na jih do Lince, kde se stáãíme na v chod a pokraãujeme k Vídni. Pan Samm se svými svěřeňkyněmi (foto: Hubert Herrmann) Pod Vídní ostfie na jih smûr Graz po A2. Tudy mimo jiné vede cesta do Chorvatska, moïná Ïe jste ji nûktefií absolvovali. PfiestoÏe stále pr í, cesta odsejpá. Na místo srazu s panem Danielem Heindlem, kter nás dostal na starost a byl na ím prûvodcem a tlumoãníkem, do hotelu Pichler v Grimmensteinu doráïíme na ãas, pfiestoïe aï na druh pokus. Je ãas obûda. Hotel u dálnice má zfiejmû mezinárodní klientelu, takïe jídelní lístek je mnohajazyãn, ãe tinu nevyjímaje. Ceny pfiimûfiené, s ãesk mi srovnatelné. Komplikace nastává po obûdû. Dali bychom si tureckou kávu. Personál nechápe i kdyï se snaïíme Plemeno limousine patřilo na výstavě k nejpočetnějším (foto: Hubert Herrmann) anglicky, pan Heindl nûmecky. Pantomimicky álek, mezinárodnû kafe, pantomimicky zalít vodou. V echno marnû. Vzdáváme to a dáváme si kávu vídeàskou, ãemuï je rozumûno. Po obûdû vyráïíme po strmû stoupajících serpentinách nad Grimmenstein do vesniãky Flurwerg. No, vesniãky. âtyfii velké baráky. V tom ãtvrtém Ïije s pfiítelkyní pan Thomas Samm. Zarputil chovatel masného símentála. Pfied dvaceti léty pfiivezl první kusy z Dánska a od té doby tvrdû bojuje o to, aby masn simentál byl v Rakousku uznán za samostatné plemeno. NaráÏí a jeho zvífiata jsou zapsána v plemenné knize Fleckvieh-Flaisch. Pan Samm, vysok, lachovit, jemuï se marn boj s byrokracií vepsal do tváfie, mluví ti e. Rozumí anglicky, mluví nûmecky. Ukazuje nám velmi svaïité pozemky, na kter ch hospodafií. Na traktoru má namontovány dvoumontáïe, protoïe pfii sklizni travního porostu a pfii sekání nedopaskû hrozí, Ïe se skoulí i s traktorem do údolí. Celkem má 19 ha pastvin a 10 ha lesa v nadmofiské v ce cca 580 m.n. SráÏky dosahují 700 mm za rok, ale jsou nepravidelné. Stfiídá se období de ÈÛ a sucha. Chov je zapojen do kontroly uïitkovosti. Stádo ãítá 19 krav základního stáda. PouÏívá v hradnû inseminaci dánské b ky Gorm a Thorp P, nûmecké b ky Strabino, Exodus, Hagat, Goethe, Enriko a jediného rakouského b ka Gormo, syna Gorma. Od 19 krav mívá 17 aï 18 telat za rok. 80 % b ãkû prodává ve vûku mûsícû do plemenitby, 4 se mu podafiilo prodat do inseminace. U telat se uvádí hmotnost pfii narození, kterou pan Samm kvalifikovanû odhaduje. Tvrdí, Ïe je to lep í neï navá- Ïit 55 kg, leknout se a napsat 35. V jeho stádû se odhadnutá porodní hmotnost pohybuje v rozmezí 43 aï 54 kg s prûmûrem 47 kg. Dal í uvádûná hmotnost je ve vûku 200 dní. Jeho b ãci v tomto vûku dosahují prûmûrné hmotnosti 352 kg. Horní hranici 390 kg dosáhl syn Goetha, spodní hranice 306 kg patfií synovi Gorma. Ve stáfií jednoho roku byl nejtûï í syn Strabina 597 kg a nejlehãí syn Exoda 503 kg. PrÛmûr 546 kg. Slu né v sledky, není liï pravda. Lineární hodnocení exteriéru se provádí v okamïiku, kdy se najde kupec na plemenného b ka a o ty zfiejmû pan Samm nemá nouzi. Cena b ka se pohybuje kolem 2 tis. Euro. Krmná dávka je jednoduchá. V létû pastva (od dubna do listopadu), v zimû travní senáï. Koncentráty Ïádné. Dlouhá diskuse se vedla kolem zápisu zvífiat do plemenné knihy. Chovatel Fleckvieh se rozhodne, zda dané zvífie zapí e do plemenné knihy Milch ãi Fleisch. Je-li zvífie zapsáno v PK FF je tam nastálo. Ale je-li zapsáno v PK FM, mûïe se chovatel rozhodnout, Ïe uï ho dojit nebude a nechá ho zapsat do PK FF. Zpût cesta nevede. PÛvodnû mléãné zvífie, po pfieregistraci do masné PK, je tedy pravdûpodobnû zapsáno ve dvou odli n ch plemenn ch knihách, protoïe jeho vy krtnutí Plemeno Murbodner (foto: Hubert Herrmann) 6

7 Předvádění zvířat bylo stylové (foto: Hubert Herrmann) z mléãné PK by znamenalo, Ïe v ichni potomci zapsaní v mléãné PK by byli rázem bez pûvodu. To by po kodilo chovatele, ktefií si napfi. koupili potomky zvífiete pfied jeho pfieregistrací a nechali je v dojném programu. Zemûdûlská v roba a dotace (50:50) pana Samma uïiví, pfiítelkynû pracuje v jiném oboru. Zajímavost nakonec. Visaãky drïí, ale jsou malé, ze tfií krokû neãitelné. Panu Sammovi to zfiejmû nevadí, protoïe ke kaïdému zvífieti má velmi vfiel vztah a zvífiata mu to oplácejí, takïe visaãky bude ãíst i v dobû, kdy se mu bude stáfiím kalit zrak. Zavedení takov ch visaãek do na ich chovû by vyvolalo revoluci a pravdûpodobnû i defenestraci zodpovûdn ch. Cena páru visaãek je na na e pomûry vysoká (2,5 Euro), ale v pfiepoãtu na rakouské ceny je to cena jedné polévky v hospodû. Pfiipozdívá se. Louãíme se. Pan Samm má pevn stisk ruky, prostû podá vám ruku hrdého sedláka. De tûm se spou tíme ostr mi serpentinami do údolí. Pokraãujeme asi 20 km smûrem ke Greinabachu a odboãujeme vpravo do strm ch kopcû opût krkolomn mi serpentinami. Po chvilce bloudûní nacházíme dal í farmu. Majitelem je pan Pausackl a jeho Ïena. Oba pracují a chovatelství nyní mají jako koníãek. Je tû pfied 5ti lety byli chovateli mléãného skotu na pln úvazek a Ïili z mléãné produkce a dotací. Koupili b ka plemene Charolais a nûkolik ãistokrevn ch jalovic. PÛvodní Fleckvieh milch v pfiirozené plemenitbû pfiekfiiïuje charolaisk m b kem a v echny kfiíïence prodává do v krmu. âistokrevná zvífiata plemene Charolais má zapsány v plemenné knize, ãistokrevné b ãky prodává zájemcûm v sedmi mûsících. Nov majitel b ãka dochovává a zafiazuje do plemenitby. Pokud k tomu dochovan b k není, nov majitel ho prodá na jatky. Zámûrem do budoucna je ãistokrevn chov plemene Charolais do 15ti kusû krav základního stáda. V zimû jsou zvífiata ustájena ve stáji pro dojn skot, tedy na ro tech s lehacími boxy. Mají k dispozici zpevnûn v bûh. V létû na pastvinách, kter ch mají majitelé kolem 15 ha. K tomu obhospodafiují 19 ha lesa. Zimní krmná dávka je zaloïena pouze na travní senáïi, které má farmáfi dostatek. Sklízí tfii seãe. Pfiitom hofiekuje, Ïe uï jen o trochu níïe se sklízí aï 5 krát. Není pfiíli divu, protoïe povrchová aplikace kejdy je bûïná. První aplikace se provádí hned jak sejde sníh. To to potom, paneãku, roste. A Ïe to ponûkud zamofiuje okolí? Koho to bolí. Padla tma. S díky odmítáme pozvání na drink a spou tíme se posledních 10 km na í pouti do Greinbachu, kde jsme v hotelu Sonnenhof ubytováni. Hotel z venku pûkn, restaurace rovnûï, pokoje nic moc. Televize malinká, ale árka Záhrobská je po prvním kole slalomu druhá. Od 20ti hodin v restauraci chovatelsk veãer. Jsme tam na ãas. Mezi prvními. Obsluha tím pádem stíhá. Objednáváme si Radler. Raku ané to pr pijí a ãlovûk má zkusit v echno. Tûm, co mají rádi mok pûniv nelze pfiíli doporuãit i kdyï je to nápoj osvûïující. Je to pivo s limonádou dva v jednom. Kolem pûl deváté zaãínají proslovy a pravdûpodobnû i direktivy na zítfiej í Hodnocení probíhalo současně ve dvou předvadištích (foto: Hubert Herrmann) v stavu. V e v nûmãinû, takïe se jen dohadujeme. Po proslovech se restaurace zaplnila (chovatelé zfiejmû vûdí, kdy je ta správná doba) a obsluha pfiestává stíhat. Rozná í veãefie hovûzí peãeni s brusinkami, ãerven m zelím a knedlíkem. Navrch desert. Kolem desáté v ichni dojedli a restaurace se vylidàuje. Muzika hraje reprodukovaná, ale jen na toaletách a velmi ti e. Taneãní parket nikde, u baru prázdno. Chovatelé v Rakousku mají asi jin naturel neï jejich severní kolegové z kdysi jednotného Rakouska Uherska. Prostû, mají se od nás stále co uãit. Den konãí. árka Záhrobská jela druhé kole dobfie, pfiesto si o jedno místo pohor ila. Bronzová je také dobrá. Po snídani vyráïíme na v stavu. Dvû kfiiïovatky a odboãit k lesu. U lesa stojí pfiedvádûcí hala a hala pro ustájení cca 250 zvífiat. Uvítání krojovan mi sleãnami nemá chybu. Vstupné gratis. V pfiedvádûcí hale vedle dvou pfiedvádûcích koralû kfiídlo kanceláfií a velká restaurace. Na ochozech nad tribunami stánky s obãerstvením, grilují hanbáãe, trochu to ãmoudí. Pfiesto, Ïe se jedná o regionální v stavu fieknûme tak Budûjovicko, úãastní se 57 chovatelû se 154 zvífiaty. Aberdeen angus 6 ks, v echny z Boa Farm, Blonde ì Aquitaine 20 ks, Charolais 34 ks, Fleckvieh Fleisch 20 ks, Limousine 43 ks, Moribundus, pardon 7

8 Murbodner (pûvodní rakouské plemeno, na které se bere dotace na udrïení genofondu, podobné Aubraku s ãern mi nozdrami rûïov m pruhem mezi nimi, maso je velmi cenûno) 24 ks, Belgické modrobílé (tady jen v bílé varietû) 6 ks. A to jen mladá zvífiata, jak svrchu uvedeno. Není to inspirativní, zvlá tû uvûdomíme-li si, Ïe Raku ané zaãali s chovem masného skotu ve vût ím mûfiítku daleko po nás. Pan Samm je v jimkou. Pfiedvádûní souãasnû v obou pfiedvadi tích zaãalo pfiesnû v 9,00. Moderovala hlasatelka ORF. V kaïdém pfiedvadi ti jeden bonitér, kter kaïdé zvífie prohmatal a hodnotil francouzskou metodou, zohledàoval protuãnûní, v ku ro tûnce, vyklenutí k ty atd. Jednotlivá zvífiata detailnû popsal a podrobnû vysvûtlil, proã to které zvífie je lep í neï to vedle a v e na dan ch zvífiatech ukázal. Podle na eho hodnocení by bylo pofiadí zvífiat v nûkolika pfiípadech zfiejmû odli né. Zvífie se irok m hfibetem by u nás bylo hodnoceno lépe neï zvífie se hfibetem uï ím ale s vysokou ro tûnkou. V Rakousku opaãnû. Z katalogu je patrné, Ïe ve v ech u nás chovan ch plemenech se v Rakousku ke zlep ení genetiky vyuïívají pfieváïnû inseminaãní b ci z ciziny. U plemene AA jsou to Boomtime a Next Day z USA. U plemene BA Onyx, GS Adjudent, Reveur, GS Uves, Nelson, Nicodeme, Ogre, Passo, Alpha, Ultra, Sammy, v ichni z Francie. Chovatelé plemene Charolais vsázejí na Artura, Sesame, Populaira, Russe, Jocrisse, Asteroida, Pistila, Natura ze zemû pûvodu a na Veronika z Nûmecka. V chovech plemene FF je vyuïíván United, West, Rocky, Supery, Ronni z Dánska, Poker, Exodus, Heraldik z Nûmecka. LimuzíÀáci vyuïívají b ky z Nûmecka Smirko, Dellor, Roland P, z Lucemburska GS Ultra, Breton, z Francie Toreador, Meridien, Papillon, Loriot, Dauphin, Apolon, Meridien, Ramses, Loriot, Uron, Ionesco, Mozart, Unicef, Pax, Remix. Neophin, Mas du Clo, Nobel-lux. V chovu Belgického modrého jsou to Gratin a Seduisant ze zemû pûvodu. Na Hodnocení plemene belgické modrobílé (foto: Hubert Herrmann) tak malé populace neb valá genetická kála. Fotografování z tribuny je vhodné k pofiízení Ïánrov ch obrázkû, nikoliv zootechnicky alespoà trochu kvalitních dokumentárních fotek. A nebylo moïné, aby nám zvífie postavili, jak by bylo záhodno. Proto z v sledkû uveìme alespoà to, co je, i kdyï ne pfiíli kvalitnû, zdokumentováno. V kategorii roãních b ãkû plemene FF se první umístil b ãek katalogové ãíslo 81 SIGI (ph 50 kg, 200 denní hmotnost 386 kg, Ïivotní pfiírûstek 1680 g) po SUPERY. V kategorii b ãkû plemene BM ve stáfií od 12 do 18 mûsícû byl vyhlá en jako nejlep í b k katalogové ãíslo 184 ARNO (ph. 50 kg, 200 dní 277 kg, 365 dní 455 kg, Ïivotní pfiírûstek 1110 g) po ARON (b k narozen v Rakousku po dánské matce a maìarském otci). Pozdní obûd v restauraci. Jak jinak neï vídeàsk fiízek. Servíruje se s hranolky. A tûch témûfi 700 km zpût k domovu. Cestou vysazujeme mladé kolegy a je to celkem pfiíjemná zastávka, protoïe v Nesmûni jsou zvûfiinové hody. Veãefiíme daàãí plec na ípkové s knedlíkem. V borná, ale rychlá veãefie. Îel, musíme se zvednout, hospoda se plní. Hody se protáhnou asi do nedûle. My dva pfiespolní musíme k rodinám. Co závûrem? Na tak mal region bylo pfiedvedeno velké mnoïství v prûmûru velmi kvalitních zvífiat. Samozfiejmû se na la i zvífiata hor í. Celé hodnocení mûlo pevnou reïii, v echno odsejpalo jako na drátkách. Hodnocení bylo ukonãeno pfiesnû dle plánu 3 a pûl hodiny po zaãátku. Ráno na tribunû sedûli zfiejmû jen známí chovatelû, v poledne hala praskala ve vech. MoÏná také proto, Ïe souãástí v stavy byla tombola první cena traktor Fendt (velik ), druhá cena VW Polo. Inu, kdo by nepfii el. Na e v stavy jsou krásné, ale co se zdafiilo v jiïním Rakousku horko tûïko pfiekonáme pfii celonárodní v stavû. Hlavnû v poãtu vystavovatelû a vystaven ch kusû. Nebo Ïe by nám ne lo o chovatelskou prestiï? Stranou ponechme otázku, kde chovatelské sdruïení tak malého regionu vzalo finance na v stavbu krásné v stavní haly a ustájovacích kapacit. Do Greinbachu to není zas aï tak daleko. Pfií tí v stavu lze jen doporuãit. ChovatelÛm pro inspiraci. MoÏná i k navázání kontaktû s chovateli rakousk mi. Nakupují po Evropû, proã by nemohli u nás. A opaãnû. Napfi. kvalitní simentálsk b ãek s dobrou genetikou a dobr mi rûstov mi schopnostmi za 2 tis. Euro od pana Samma. 8

9 Ing. Katefiina Kaplanová Mendelu v Brnû NejrÛznûj í genetické mutace se vyskytují u v ech moderních plemen skotu, aè uï se jedná o mutace Ïádoucí ãi naopak. Málokdy dochází v pozitivní zmûnû vlastností zvífiete vlivem jediné mutace, ov em i takové mutace jsou známy znají je chovatelé skotu po celém svûtû. Bezrohost, jejíï genetická podstata dosud není známa, ale která je pravdûpodobnû zpûsobena mutací v jediném genu, ãi dvojí osvalení je klasick m pfiíkladem takové mutace, jeï vznikla spontánnû. V pfiípadû dvojího osvalení k mutaci do lo v genu pro myostatin, kter brání pfierûstání svaloviny a postupnou selekcí a lechtûním byla v chovu fixována a stala se dokonce znakem belgického modrobílého skotu. Plemeno belgické modrobílé v ak není nejãastûj ím nositelem jen této mutace, ale ãasto i tûch negativních. Vlivem velmi intenzivní selekce se v chovu roz ífiily i mutace pro chovatele mnohem ménû Ïádoucí, zpûsobující nejrûznûj í genetické defekty. Identifikace zvífiat, která pfiená ejí dispozice k tûmto genetick m defektûm, je v ak dnes mnohem snaz í neï byla v minulosti. Díky genetick m testûm je moïné pfiesnû ukázat na jedince, kter bez jakéhokoliv projevu nemoci pfiedává sv m potomkûm defektní alely. Tyto alely se pak mohou projevit v nûkteré z budoucích generací. Pomocí genetick ch testû lze tato zvífiatapfiena eãe identifikovat a jejich vyfiazením z chovu následnû eliminovat v skyt genetick ch anomálií. Chovatelé skotu plemene belgické modrobílé v Belgii to mají dnes je tû snaz í, neboè mají dispozici dokonce 4 genetické testy, umoïàující pfiedejít v skytu genetick ch anomálií a defektû jako je: 1. spinální svalová atrofie (oznaãovaná jako CMDI ãi SMA), 2. dûdiãná dystonie svalstva (oznaãována jako CMDII, nebo-li elektrická telata ), Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé 3. syndrom kfiivého ocasu (Crooked Tail Syndrom) 4. nanismus, nebo-li trpasliãí vzrûst. Tato onemocnûní a geny, jeï je zpûsobují, jsou intenzivnû zkoumány mimo jiné na Fakultû veterinárního lékafiství na Univerzitû vliège v Belgii. V skyt genetick ch defektû u plemene belgické modrobílé V e jmenované genetické poruchy se u plemene belgické modrobílé vyskytují nejãastûji. Z belgick ch prûzkumû, jak uvádí Dr.Hubin (2009), vypl vá, Ïe 25 % zvífiat plemene belgické modrobílé jsou pfiena eãi CTS (syndrom kfiivého ocasu ), % zvífiat jsou pfiena eãi spinální svalové dystrofie, 5 10 % pfiena eãi dûdiãné dystonie svalstva a soudí se, Ïe 25 % zvífiat jsou pfiena eãi poslednû jmenované poruchy, nanismu. Jedná se v ak pouze o odhady, procentuální podíly pfiena eãû genetick ch poruch se mûní stádo od stáda pfiedev ím v závislosti na vyuïití plemenn ch b kû testovan ch na tyto poruchy genetick mi testy. Jaké jsou projevy jmenovan ch genetick ch defektû? Spinální svalová atrofie (SMA (spinal muscular atrophy), neboli CMDI (congenital muscular dystonia I) je neurodegenerativní onemocnûní, pfii kterém dochází k odumírání bunûk míchy a následnû i motorick ch neuronû, coï vede k progresivní atrofii svaloviny. SMA se ve vût inû pfiípadû projevuje bûhem prvních 2 4 t dnû Ïivota postupující degenerací svaloviny (ãasto zaãínající od zadních konãetin). Telata obtíïnû vstávají, postupem ãasu degenerace kosterní svaloviny natolik postoupí, Ïe nevstávají vûbec a umírají zpravidla do 2 4 t dnû od objevení pfiíznakû na dûsledky selhání d chacích svalû. Po celou dobu projevû tohoto defektu mají telata normální sací reflex i apetit a ve keré smyslové funkce zûstávají zachovány. Nové v zkumy naznaãují, Ïe u belgického modrobílého skotu je SMA zpûsobeno jedinou mutací pravdûpodobnû v genu na chromozomu 25, ov em genetická podstata tohoto onemocnûní se stále zkoumá (Saunders et al., 2000; Joerg et al., 2005; Krebs et al., 2007; Charlier et al., 2008). Dûdiãná dystonie svalstva (CMDII congenital muscular dystonia II), nebo-li elektrická telata je vrozen genetick defekt zpûsoben dysfunkcí centrální nervové soustavy v dûsledku vakuolizace mozkové tkánû. V obdobné formû (congenital myoclonus) se vyskytuje i u plemene hereford. Hlavními pfiíznaky této poruchy jsou rychlé kfieãovité stahy svalo- 9

10 viny a tfiesavé zá kuby, z ãehoï vypl vá právû oznaãení elektrická telata. Zvífiata s touto poruchou jsou pfiecitlivûlá na smyslové stimuly (dotek, zrakov i sluchov vjem), které u nich vyvolávají spontánní kfieãe, pfiecházející postupnû aï ve ztuhlost a neohebnost konãetin. Tato porucha se projevuje jiï prenatálnû a telata postiïená tímto defektem umírají zpravidla do nûkolika hodin po narození. Gen zodpovûdn za toto onemocnûní se pravdûpodobnû vyskytuje na chromozomu 29 (Healy et al., 2002; Charlier et al., 2008). Syndrom kfiivého ocasu (CTS Crooked Tail Syndrom) je genetick defekt, jeï má za následek zvlá tní vyboãení ocasu do strany (odtud také plyne název tohoto syndromu. U tohoto onemocnûní jsou známy 3 hlavní symptomy: v eobecná retardace rûstu, která je nejvíce patrná pfii porovnání zvífiete s tímto syndromem s jeho vrstevníky zhruba ve vûku 1 mûsíce, dále abnormální tvar lebky, neboè takováto telata mají v raznû krat í, irokou lebku a extrémní svalová hypetrofie, coï vysvûtluje v skyt pfiena eãû v chovu aï na úrovni 25 %. Mezi dal í pfiíznaky, které se v ak nevyskytují u v ech postiïen ch telat, patfií ztráta hybnosti v dûsledku kfieãí. Toto onemocnûní není letální, ov em zpûsobuje ekonomické ztráty díky retardaci rûstu a niï- ím pfiírûstkûm zvífiat. Genetická podstata této poruchy je stále zkoumána, ov em nové v zkumy naznaãují, Ïe k mutaci zpûsobující tento defekt dochází v genu na chromozomu 19 (Fasquelle et al., 2009). Syndrom CTS (syndrom křivého ocasu ) (foto: Université de Liège) Nanismus, nebo-li trpasliãí vzrûst, je defekt zodpovûdn za v razné zpomalení rûstu mlad ch zvífiat, která mají extrémnû nízk pfiírûstek oproti sv m vrstevníkûm vzrûst je men í prûmûrnû o % ve vûku 7 mûsícû. Problematické u tohoto defektu je, Ïe se ãasto objevuje v pozdûj ím vûku, ãasto aï ve 3 ãi 4 mûsících. Telata nûkdy mívají vzhled nemocn ch zvífiat, mají del í, trojúhelníkovou hlavu a del í srst. Navíc tato anomálie pravdûpodobnû neovlivàuje pouze vzrûst, ale mûïe ovlivnit dal í proporãní parametry zvífiat, není ov em letální. V zkum neustále probíhá (Hubin, 2009). Jak se tyto defekty dûdí? Tyto genetické defekty jsou zpûsobeny mutacemi (zmûny ve struktufie DNA) v genech zodpovûdn ch za uvedené anomálie. KaÏd jedinec nese v pfiíslu ném genu 2 jeho formy, nebo-li alely 1 alelu získal od matky a 1 alelu od otce. Alela, ve které do lo k mutaci, neb vá funkãní a mûïe pfiená et defekt. Zvífiata, jejichï alely jsou obû normální, nemutované, jsou naprosto zdravá a nevykazují Ïádné symptomy onemocnûní. Zvífiata, v jejichï genetické v bavû se nachází 1 alela mutovaná, defektní, se naz vají pfiena- eãi, neboè se u nich onemocnûní vûbec neprojeví (alela zdravá pfievládne nad defektní), ale defektní alelu mûïe pfiedat sv m potomkûm. Identifikace pfiena eãû je velmi obtíïná, neboè bez DNA testû ho lze najít jedinû prostfiednictvím studia rodokmenu a záznamu nemoci vyskytující se v jeho potomstvu. Tímto zpûsobem v ak vzrûstá riziko spojení 2 pfiena eãû, ktefií oba mohou pfiedat potomkovi právû tu defektní alelu a u jejich potomka, kter pak nese obû 2 alely mutované, se pak nemoc projeví se v emi sv mi pfiíznaky, vãetnû letality. U v ech 4 v e zmiàovan ch onemocnûní je zpûsob pfienosu alel z rodiãû na potomstvo autozomálnû recesivní. Autozomálnû recesivní dûdiãnost znamená: Přenos alel z rodičů na potomstvo Popis obrázku: Otec v genotypu alely A/A a matka alely B/B potomek genotyp AB (alela A od otce, alela B od matky) Způsob přenosu spinální svalové atrofie, dědičné dystonie svalstva, syndromu křivého ocasu i nanismu a projevů těchto onemocnění u potomstva, jsou-li rodiče zdraví, přenašeči i nemocní jedinci. Popis obrázku: 1) Zdrav b k a zdravá kráva zvífiata, která ve své genetické v bavû nemají mutované alely dan ch defektû, jejich potomstvo bude 100% zdravé. 2a) B k-pfiena eã a zdravá kráva v jejich potomstvu bude 50 % telat naprosto zdrav ch, 50 % telat budou opût pfiena eãi, ktefií mohou defektní, mutovanou alelu pfiedat sv m potomkûm, navenek v ak nevyzují Ïádn pfiíznak defektu. 2b) Zdrav b k a kráva-pfiena eãka v jejich potomstvu bude 50 % telat naprosto zdrav ch, 50 % telat budou pfiena eãi, obdobnû 2a). 3) B k-pfiena eã a kráva-pfiena eãka v jejich potomstvu bude 25 % telat naprosto zdrav ch, 25 % telat bude nemocn ch a 50 % budou zdraví pfiena eãi. 4) B k a kráva (obû alely defektní) v pfiípadû genetick ch defektû, které nejsou letální CTS (syndrom kfiivého ocasu ) ãi nanismus jejich telata budou ve 100 % nemocná, s obûma alelami defektními. 1. Autozomální: gen se nachází na nepohlavních chromozomech a onemocnûní se tedy vyskytuje jak u samcû tak i samic, jeho v skyt není pohlavím ovlivnûn. 2. Recesivní: onemocnûní se projeví pouze u jedincû, jeï mají v daném genu obû alely defektní, tedy mutované. ZpÛsob dûdiãnosti a procentuální zastoupení zdravého a nemocného potomstva u 4 defektû znázoràuje schéma v e. 10

11 Co oãekávat od genetick ch testû? Vyskytují-li se ve stádû zvífiata, která vykazují uvedené symptomy nûkterého z genetick ch defektû, je jejich identifikace a následné vyfiazení z chovu pomûrnû snadné. To ov em není pfiípad zvífiete-pfiena eãe, kter má ve své genetické v bavû mutovanou pouze 1 alelu. Tito pfiena eãi jsou zdraví, nevykazují Ïádn pfiíznak genetické poruchy, ov em jsou zodpovûdní za její roz ífiení ve stádû ãi populaci. DNA testy, jsou-li pro dané onemocnûní k dispozici, mohou tato zvífiata-pfiena eãe odhalit se stoprocentní jistotou. V Belgii jsou chovatelûm aktuálnû k dispozici genetické testy v ech 4 v e zmínûn ch genetick ch poruch: spinální svalové atrofie (SMA), dûdiãné dystonie svalstva, CTS (syndrom kfiivého ocasu ) i nanismu. VyuÏití b kû, ktefií byli testováni na tyto poruchy pomocí genetick ch testû, zaji - Èuje chovateli naprosto zdravé potomstvo, a to i v pfiípadû, Ïe se v jeho stádû vyskytují krávy-pfiena eãky dan ch defektû vyuïití zdravého b ka a krávy-pfiena- eãky. Ani pfiítomnost krav-pfiena eãek v ak ve stádû není Ïádoucí, neboè chovatel riskuje narození telat-pfiena eãû defektu, jejichï prostfiednictvím mutované alely v populaci zûstávají a v dal ích generacích se mohou projevit. Je moïné vyuïít genetick potenciál zdrav ch pfiena eãû? Vyh bání se spojení 2 zvífiatpfiena eãû garantuje chovateli, Ïe se v jeho stádû nevyskytnou jedinci, u nichï by se sledovan genetick efekt projevil. Testování DNA v ech krav i jalovic ve stádû na nejrûznûj í defekty je v ak ekonomicky pfiíli nákladné, proto se jako jednodu ím a ménû nákladn m zpûsobem jeví pfiedev ím vyuïití zdrav ch b kû, u nichï byly genetické testy provedeny, s garancí, Ïe se nejedná o pfiena eãe daného defektu. Tento zpûsob pfiiná í v hody pfiedev ím chovateli, neboè odpadá nutnost testování samic. V pfiípadû, Ïe si chovatel pfieje vyuïít b ka-pfiena eãe v chovu (napfi. pfiena eãe CTS syndrom kfiivého ocasu ), doporuãuje se vyuïití pouze b kû se skuteãnû vysok m genetick m potenciálem, a to na zdravé krávy (resp. jalovice), nejlépe testované pomocí genetick ch testû. V takovém pfiípadû má chovatel zaruãeno, Ïe jejich potomstvo bude naprosto zdravé, ov em 50 % mohou b t opût dal í pfiena eãi defektu. Takov to typ párování b ka-pfiena eãe vysoké genetické hodnoty se zdravou krávou se vyuïívá napfi. pfii embryotransferu. Je zde ov em stále riziko v skytu pfiena eãû a jejich moïného pozdûj ího spojení a moïnosti narození potomstva s defektem v nûkteré z pfií tích generací. Latent De Somme (foto: Belgian Blue Group) Gentleman De L Orgelot (foto: Belgian Blue Group) Inseminaãní spoleãnost Belgian Blue Group nechala na 3 z tûchto defektû (spinální svalovou atrofii (SMA), dûdiãnou dystonii svalstva a CTS (syndrom kfiivého ocasu ) otestovat 452 b kû 100 b kû bylo pfiena eãi CTS, 10 dûdiãné dystonie svalstva a 27 spinální svalové atrofie. Mezi tûmito inseminaãními b ky se vyskytovali i tací, jeï byli pfiena- eãi mutované alely 2 defektû a jeden b k (Latent De Somme, jeï byl pfiena eãem v ech testovan ch defektû. B ci-pfiena eãi se na li i mezi b ky s ãesk m registrem, jejichï inseminaãní dávky byly dováïeny do âr mezi nimi jsou b ci-pfiena eãi CTS (Adjectif De Rocourt ZBM 226, Bivouac E.T. Du Vivier ZBM 227, Fartaban Du Bronheit ZBM 245, Radar E.T. Van Terbeck ZBM 196) i b ci-pfiena eãi spinální svalové dystrofie (Depute De Boiron ZBM 230, Milan De La Bocheroule ZBM 224) a b k Gentleman De L Orgelot ZBM 257, kter je pfiena eãem obou defektû, tedy spinální svalové dystrofie i CTS. V sledky v ech testovan ch b kû jsou dostupné na stránkách Herd-Book Blanc-Bleu Belge ( Závûrem Genetické defekty a nejrûznûj í anomálie nalezneme u v ech moderních plemen skotu vystaven ch intenzivním selekãním tlakûm. Plemeno belgické modrobílé není samozfiejmû v jimkou. Pomineme-li dvojité osvalení, pak nejãastûj ími genetick mi defekty, které se u belgického skotu vyskytují jsou tedy spinální svalová dystrofie (SMA ãi CMDI), dûdiãná dystonie svalstva (CMDII), CTS (syndrom kfiivého ocasu ) a nanismus. Pro úspû nou selekci zvífiat postiïen ch tûmito defekty i zvífiat-pfiena eãû je velmi Ïádoucí vyuïití genetick ch DNA testû, jeï umoïàují naprosto pfiesnou identifikaci zvífiat, jeï ve svém genotypu obsahují mutované alely dan ch defektû. Provádût genetické testy v ech krav a jalovic ve stádû je v ak ekonomicky velmi nároãné, proto se jako mnohem jednodu í varianta jeví testování inseminaãních b kû, vyuïívan ch i u nás. Belgická inseminaãní stanice Belgian Blue group uï ke genetick m testûm sv ch plemeníkû pfiistoupila a informace zvefiejnila, tudíï si kaïd chovatel mûïe sám rozhodnout, zda chce ãi nechce b ka-pfiena eãe nûkterého ze zmínûn ch defektû vyuïít ve svém stádû. Ve kerá uvedená literatura je dostupná u autorky. 11

12 Skot, kter se u nás nepase V rámci pravidelné zpravodajové rubriky, vûnované masnému skotu, kter u nás na pastvinách bûïnû nepotkáme, bychom Vám v tomto ãísle chtûli pfiedstavit plemeno, jehoï maso je díky speciálnímu systému odchovu charakteristické atypick mi a velice cenûn mi vlastnostmi. Zemí jeho pûvodu je daleké Japonsko. Pojìme se podívat, jak lze z nedostatku udûlat pfiednost. Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o. WAGYU japonsk skot (wa = japonsk, gyu = skot) PfiedchÛdci skotu wagyu se do Japonska dostali pfiibliïnû ve druhém století na eho letopoãtu. Japonci byli pfieváïnû vegetariáni a skot vyuïívali zejména pfii práci na r Ïov ch polích a k pfieváïení bfiemen. Díky ãlenitému terénu byla migrace skotu pomalá a omezená, takïe tehdej í populace byly spí e izolované v mal ch oblastech a jejich kfiíïení témûfi nebylo moïné. Od roku 1635 do roku 1868 byla díky dekretu vydanému Shogunem japonská stáda oficiálnû uzavfiena. V souãasnosti existuje pût v znamn ch linií wagyu: Tajima (japonské ãerné), Hida (japonské hnûdé), Tottori (japonské bezrohé), Shimane (japonské krátkorohé) a Kumamoto (Kumado Reds). Tajima pochází z prefektury Hyogo. Vyznaãuje se klidn m temperamentem, jemnû mramorovan m masem, men ím rámcem a niï í rûstovou schopností. Shimane pochází z prefektury Okayama a má dobr rûst, klidn temperament a v bornou plodnost. Tottori z prefektury Tottori je charakterizováno dobr m rûstem, vût ím rámcem celkovou vyváïeností a volnou kûïí. Obecnû je wagyu je plemeno stfiedního rámce a mimo mimofiádného mramorování masa, díky kterému se proslavilo, disponuje také vynikající fertilitou, snadn mi porody díky nízké porodní hmotnosti, a dobr m rûstem. Geografická izolace vyústila v celosvûtovû nejvyhledávanûj í hovûzí maso Japonsk ãlenit terén nemûl za následek pouze uzavfienost populací, ale také pouïívání rûzn ch chovatelsk ch a krmn ch technik. Pfiíkladem mûïe b t tfieba masírování zvífiat nebo napájení pivem, ãi nápojem saké. Pfiedpokládá se, Ïe napájení pivem a saké se praktikuje s cílem zlep it zaïívání a vzbudit u zvífiat hlad bûhem období de ÈÛ, a Ïe nemá Ïádn vliv na chuè masa. Masírování se nejspí pouïívá jako prevence ochromení svalû a podpora funkce cévního fieãi tû pfii chovu v prostorovû velmi omezen ch japonsk ch stájích (v Japonsku se skot obvykle nepase), kde nemají zvífiata moïnost dostateãnû pouïívat své svalstvo. V sledkem tûchto specifick ch podmínek jsou zfietelnû odli né vlastnosti masa wagyu (podrobnosti o masu wagyu naleznete ve Zpravodaji bfiezen 2009), které v prûbûhu let vedly k tomu, Ïe se japonsk skot stal svûtovû proslul m. Maso skotu wagyu se oznaãuje Kobe Beef. Takto oznaãované v ak mûïe b t pouze maso vyprodukované v japonském Kobe, kde produkce masa probíhá za standardû nafiízen ch prefekturou. Maso jalovic se nûkdy oznaãuje také jako hovûzí Mastusaka. Po dvou dekádách v zkumu a v voje je jasné, Ïe konzumace masa wagyu pfiiná í nesrovnatelnû lep í poïitek neï konzumace kteréhokoli jiného hovûzího masa. A to se odráïí i na jeho cenû, která mûïe b t vskutku astronomická. VÏdyÈ fiezníci platí za jateãn trup dolarû. Jalovice plemene Wagyu (foto: internet) Skot wagyu ve svûtû Hned na zaãátku tohoto odstavce je tfieba zdûraznit, Ïe 12

13 Vysoký stupeň mramorování je tím, co dává masu wagyu jeho dokonalejší strukturu a chuť (foto: internet) Japonci povaïují wagyu za jeden ze sv ch národních pokladû a export skotu wagyu je mimo území Japonska po staletí zakázán. Zdroje uvádûjí, Ïe pouze dvakrát v historii bylo povoleno Ïiv skot vyvézt. Do USA se první kusy vyvezly v roce 1976, za úãelem v zkumu, kter provádûla Washingtonská Univerzita. Ten se t kal moïností vyuïití genetick ch kvalit wagyu ke zlep ení vlastností americk ch plemen skotu. PÛvodnû dovezen skot skonãil v rukou nûkolika komerãních chovatelû, ktefií dnes produkují zástav zejména pro japonsk trh. V USA se wagyu kfiíïí pfieváïnû s aberdeen angusem. KfiíÏenci ve srovnání s ãistokrevn m wagyu lépe sná í americké klima a podmínky chovu. Také jejich maso je více cenûné americk mi obchodníky, a to díky jeho barvû. Pro amerického spotfiebitele je maso ãistokrevn ch wagyu pfiíli bílé, kdeïto maso kfiíïencû je vybalancované v barvû i mramorování. Toto maso získalo oznaãení American Style Kobe Beef a pûvodnû se vyváïelo pouze do Japonska, ale dnes jiï je dostupné celosvûtovû. Aby Ameriãané ze sv ch krmn ch zdrojû pokud moïno co nejvûrnûji napodobili sloïení diety pouïívané v Japonsku, zkrmují kukufiici, vojtû ku, jeãmen a p eniãnou slámu. Díky vysok m cenám obilovin a pûdy a tedy i nemoïnosti chovat poãetná stáda a díky relativní blízkosti se japonské spoleãnosti zaãaly zajímat o moïnosti chovu wagyu v Austrálii. Av ak nároãná období sucha v Austrálii omezují dostupnost zrnin a trávy. To ovlivàuje i kvalitu masa, takïe je v Austrálii vyprodukované maso WAG 1 Wagus je prvním býkem plemene wagyu na české inseminační stanici (foto: Schuhmann) wagyu mezi japonsk mi obchodníky s masem oznaãováno za tfietí kvalitu. Tou první je samozfiejmû maso získané z wagyu chovaného v Japonsku, a druhou maso pûvodem z Ameriky. Díky kvalitû masa dosahované v japonsk ch podmínkách, se mnoho kusû wagyu narozen ch v Austrálii a USA vrací na v krm do Japonska. Od roku 2007 je povoleno do Japonska na v krm dováïet pouze zvífiata mlad í 20 mûsícû. Wagyu se obvykle poráïí ve vûku mûsícû. Dlouh a pomal v krm je nezbytn pro správné ukládání tuku ve svalstvu. První evropskou zemí, která importovala maso a posléze i skot wagyu, bylo Nizozemsko. Následovaly Belgie (chov Cháteaux Altembrouck) a Velká Británie (chov Voelas Hall v severním Walesu). Dovoz probíhal témûfi v hradnû formou importu embryí. V âeské republice je prûkopníkem chovu wagyu Ing. Zdenûk Müller, kter importoval z Nizozemska své stádo v podobû embryí. Z jeho chovu pochází také jedin b k wagyu na ãeské inseminaãní stanici. Wagus WAG- 1 stojí na inseminaãní stanici Naturalu v Hradi tku pod Medníkem a jeho inseminaãní dávky jsou ãesk m chovatelûm k plnû dispozici. 13

14 Lucie Nûmcová, Alltech 14 Zku enosti s fie ením nedostatku selenu u masn ch krav v âr Jan Chroust se svým stádem (foto: Lucie Němcová) Je známou skuteãností, Ïe v pûdách celého kontinentu je deficit biogenního mikroprvku selenu a âeská republika bohuïel není v jimkou. AÏ do poloviny sedmdesát ch let se povaïoval selen pouze za stopov prvek, kter je pfii pfiedávkování toxick. V znam pro lidsk organismus byl ãásteãnû objasnûn aï s objevem toho, Ïe selen je souãástí enzymu glutathion peroxidázy. Ten se spoleãnû s vitaminem E velice v znamnû podílí na odstraàování voln ch radikálû z tûlních bunûk. Nutnost fie it nedostatek tohoto esenciálního stopového prvku v krmné dávce se snaïili chovatelé a v Ïiváfii nahradit pfiidáním selenu, nejãastûji v podobû seleniãitanu sodného. Z ãistû logického hlediska je v ak zfiejmé, Ïe se nejedná o optimální fie ení. Seleniãitan sodn je odpadní produkt vznikající pfii prûmyslové v robû mûdi. Jedná se o anorganickou formu, s níï se zvífie v pfiirozeném prostfiedí vûbec nesetká. V anorganické formû je selen pfiítomen v pûdním ekosystému, ze kterého je pak získáván rostlinami, které jej zabudují do organické podoby jako souãást funkãních a stavebních selenoproteinû a obsahem Se-aminokyselin. Pouze tuto formu je Ïivoãi n organismus (aè zvífiecí nebo lidsk ) schopen vyuïít. BohuÏel vlivem intenzivní agrotechniky je dostupnost selenu v pûdách pro rostliny dále omezována, coï vedle stále rostoucí poptávky cílenû zu lechèovan ch masn ch plemen pfiispívá k prohloubení selenového deficitu chovan ch zvífiat. ZávaÏnost situace ukazují v sledky etfiení, z nichï vypl vá, Ïe 90 % (!) masn ch stád v âeské republice je ve vût í ãi men í mífie selenodeficitních (Illek, 2008). Spoleãnost Alltech je jedinou spoleãností, která dodává selen v té samé formû, která se bûïnû vyskytuje v pfiírodû. Sel-plex je organickou formou tohoto prvku, jejíï pouïívání je v zemích EU povoleno k pouïití ve v Ïivû hospodáfisk ch zvífiat. Díky organické formû je selen v Sel-plexu jednak stravitelnûj í neï ve formû anorganick ch slouãenin a jednak je také v tûle lépe ukládán. Tato zv - ená retence zvífiatûm umoïàuje vytvofiit si rezervy Ïivin pro období jejich zv ené potfieby, a to navíc bez jakéhokoli rizika v skytu jeho pfiípadné toxicity. Díky tomu mûïeme ovlivnit funkãnost svalû, zlep it imunitu a v znamnû ovlivnit reprodukci. V âeské republice je Sel-plex zafiazen do krmn ch dávek na mnoha farmách masného skotu a nás zajímaly zku enosti a v sledky chovatelû. Proto jsme se zeptali ing. Jana Chrousta z rodinné farmy CHROUST, která byla jednou z prvních porevoluãních farem, zab vajících se chovem masného skotu, konkrétnû plemenem Blonde d Aquitane. I kdyï jste díky va im aktivitám vût inû chovatelû znám, mû- Ïete nám ve struãnosti pfiedstavit Va i farmu? Farmu zaloïili moji rodiãe v roce Jediné co tehdy vûdûli, bylo to, Ïe v podmínkách ve kter ch se nachází, musí svoji aktivitu smûfiovat na extenzivní vyuïívání pûdního fondu, tzn., Ïe pfieváïná vût ina pozemkû musí b t louky ãi pastviny. Od toho je pak odvislá i Ïivoãi ná v roba. Musí to b t nûco, co dokáïe vyuïívat trávní porosty. Po mnoha veãerech probírání moïn ch variant se rozhodli pro chov masného skotu plemene BA. V roce 1991 jsme dovezli z Francie est patnáctimûsíãních jaloviãek tohoto plemene, ze kter ch jsme zaãali rozmnoïovat základní stádo. Dnes farma hospodafií na cca 100 ha zemûdûlské pûdy a specializuje se na produkci plemenného materiálu. Velikost základního stáda je 32 ks matek. Kdy jste se dozvûdûl o Sel-plexu a jaké byly dûvody, Ïe jste se ho rozhodl vyzkou et? V roce 2005 se nám na farmû vyskytl problém s nízkou Ïivotaschopností telat po porodu. Telata se zdála b t apatická a nechtûla pfiijímat mlezivo, coï mûlo za následek ãetné úhyny. Nejprve jsme tento problém fie ili s veterináfiem kontrolou krmné dávky, ale k Ïádné odli nosti vûãi pfiede l m rokûm jsme nedospûli. AÏ veterináfi navrhl udûlat kontrolu matek pfied porodem na obsah mikroprvkû. Tehdy jsme zjistili, Ïe vût ina odebran ch zvífiat (moïná v echna), nemají ani polovinu potfiebné dávky selenu. No, a problém byl na svûtû. Do této doby jsme pouïívali rûzné minerální lizy pro zvífiata na pastvû,

15 i kdyï nebyla taková moïnost v bûru jako nyní a problematikou selenu se témûfi Ïádná z firem nezab vala. Proto jsem se zkontaktoval se sv m kamarádem a kolegou ze studií Ale em Kfiivkou, kter pracuje pro spoleãnost Alltech, a kter mû kdysi o v znamu selenu a o problémech s tím spojen ch informoval. JenÏe kdyï problém nemáte, tak vás to zase tak moc nezajímá, a snad i proto jsem tomu tehdy takovou pozornost nevûnoval. JenÏe teì byla situace jiná. Zkonzultovali jsme problém a shodli se, Ïe nedostatek selenu v krvi matek mûïe b t pravdûpodobnou pfiíãinou problémû právû u telat a rozhodli jsme se vyzkou- et léãebnou kûru Sel-plexem. Zafiadili jsme ho do minerální smûsi pro suchostojné krávy po dobu tfií mûsícû pfied porodem a do minerálních lizû na pastvu. Jaká jiná opatfiení jste udûlali? Zmûnili jsme minerální liz u krav pfied porodem na minerální smûs monofos obohacenou o doplnûk Sel-plex. TelatÛm po narození jsme je tû aplikovali per orálnû Selevit, ale ten byl podáván jiï pfiedtím. Îádná dal í opatfiení jsme uï nedûlali. Jak hodnotíte léãebnou kûru Sel-plexem? Od té doby, co Sel-plex pouïíváme v krmé dávce, se problém se patnou Ïivotaschopností telat nevyskytl, alespoà ne v tak masivní mífie, takïe mûïeme pfiedpokládat, Ïe toto opatfiení bylo správné. Proto bych se nebál jej s dûvûrou doporuãit i ostatním chovatelûm, ktefií mají podobné problémy, jako tehdy postihly nás. Ing. Janu Chroustovi dûkuji za rozhovor a pfieji mu mnoho úspûchû nejen v chovatelské ãinnosti. Existují vûdecké dûkazy, Ïe pfii pou- Ïití organického selenu v Sel-plexu je moïné sníïit doplàování vitaminu E. Dlouhodobá karence (nedostatek) selenu, zvlá tû v kombinaci s karencí vitaminu E, má negativní dopad na zdraví a produkci u zvífiat. Nejznámûj í je nutriãní svalová dystrofie, která se vyskytuje pfiedev ím u telat. Pfii chronické formû onemocnûní probíhají dystrofické zmûny pomalu, ale v dûsledku naru ení imunity vznikají u telat dal í onemocnûní, v jejichï dûsledku zvífiata hynou a hlavní pfiíãina, kterou je karence selenu a vitaminu E, není odhalena. U krav s nedostatkem selenu dochází k zadrïením lûïka, ke zhor ení kvality kolostra pro nízkou koncentraci imunoglobulinû a celkov ch bílkovin. Telata jsou pak málo Ïivotaschopná, patnû sají a v dûsledku nedostateãné kolostrální imunity je vysoká mortalita. Nedostatek selenu zpûsobuje u telat a mladého skotu rozsáhlé zmûny na srdci a kosterní svalovinû. Selen ovlivàuje i ãinnost títné Ïlázy a tvorbu tyroxinu, ovlivàuje spermiogenezi, plodnost u samcû a samic. Pfiíznivû pûsobí na produkci mléka a zdravotní stav mléãné Ïlázy. Sni- Ïuje poãet somatick ch bunûk v mléce. Krávy krmené Sel-plexem produkují vy í mnoïství selenoproteinu a v mase se zv í GSH-PX v tkáni, která zlep í oxidaãní stabilitu. (Dr. Darren Juniper, Reading University v UK, 2008) Organick selen je pfiirozená forma plnûní poïadavkû na selen pro hospodáfiská zvífiata a lidi. PouÏitím kvasinkového selenu (Sel-plexu) v krmení zvífiat je moïné zdvojnásobit koncentraci selenu ve vejcích, mase a mléce. Takové Ïivoãi né produkty obohacené selenem mají dûleïitou roli ve v Ïivû lidí. Sel-Plex je organick selen produkovan Saccharomyces cerevisiae. Sel-Plex získal autorizaci jako nutriãní aditivum do krmiv pro pouïívání v krmivech Evropské unie na základû nafiízení ã. 1750/2006. Selenomethionin ze Saccharomyces cerevisiae mûïe b t pouïíván jako zdroj biologicky vyuïitelného selenu a splàuje kritéria nutriãní doplàkové látky pro v echny druhy hospodáfisk ch zvífiat a je certifikován pro pouïití v ekologickém zemûdûlství. Telata se již těší vitalitě (foto: Jana Řehořová) 15

16 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, také v tomto roce se mûïete tû it na reportáïe z na ich chovû. Pokud víte o nûkom, o jehoï hospodafiení by bylo dobré napsat nebo pokud byste se chtûli prezentovat sami, staãí mne kontaktovat a mûïete se i Vy stát souãástí této rubriky. KaÏd chovatel, hrd na svá zvífiata, by se nemûl stydût se prezentovat a podûlit o svou radost a zku enosti. Inspirace, motivace, moïnost srovnání to jsou pfiínosy pro ostatní chovatele, a kdo masná zvífiata nechová, pfieãte si alespoà zajímav pfiíbûh. V tomto ãísle se Vám pfiedstaví chovy ze Západních âech. Galloway farma manïelû Vacíkov ch a jeden z prvních chovû krav BTPM u nás, podnik Neãtinská zemûdûlská a.s. Rodinné hospodáfiství a transformované JZD, extenzivní a intenzivní plemeno. Tolik k hlavním rozdílûm. Spoleãn mají ekologick zpûsob hospodafiení a fakt, Ïe patfií mezi nejlep í a stále mají plno plánû, jak se je tû zlep it. Chcete se dozvûdût více? Pak jsou pro Vás urãeny následující fiádky. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov: KdyÏ ekologick produkt, tak se v ím v udy KdyÏ pivo tak ãeské, kdyï uherák tak maìarsk, kdyï skot, tak ze Skotska. Tento citát vítá náv tûvníky webov ch stránek Galloway farmy manïelû Vacíkov ch v Roupovû. íkáte si, Ïe majitelé budou lidé, ktefií mají rádi styl. KdyÏ pak farmu vidíte na vlastní oãi, pfiedãí Va e oãekávání. âistota, pofiádek v e klape jako hodinky. Vacíkovi mají ale stále plány na vylep ení. Pojìme si vyslechnout jejich pfiíbûh. Ing. Václav Vacík, stejnû jako jeho Ïena Milada, pochází ze zemûdûlsk ch rodin. Rod pana Václava vlastnil nûkolik hektarû v Roupovû, rodina paní Milady na HoraÏìovicku. Budoucí manïelé se poznali pfii studiu stfiední zemûdûlsko-technické koly v Klatovech. Václav po jejím dokonãení ode el studovat zootechniku na vysokou kolu do âesk ch Budûjovic. Bûhem studia vysoké koly se Vacíkovi vzali. Paní zaãala pracovat v JZD jako zootechniãka. Po absolvování vysoké koly ode li spoleãnû pracovat na státní statky. Pan Vacík dûlal zootechnika na farmû v Dobfianech, následoval post v robního námûstka na Zemûdûlské správû v Plzni a v letech 1987 aï 1990 funkce pfiedsedy druïstva v Kfienicích v okrese Klatovy. Po roce 1989 zaãali Vacíkovi podnikat v obchodní ãinnosti. Podnikatelské tendence mûl pan Vacík jiï bûhem práce v druïstvu. Zavedl pfiidruïenou v robu zafiídil v vozní licenci, a za utrïené devizy nakupoval pro druïstvo chemické pfiípravky a stroje na jejich aplikaci. Po revoluci si tuto ãinnost zafiídil soukromû. VyváÏel v e, o co byl zájem (dobytek a jiné komodity), a to pfiedev ím do Nûmecka. Poãáteãní kapitál tvofiily rodinné úspory a star moskviã. Následovalo setkání s Nûmci, ktefií u nás chtûli podnikat v kovov robû. Pan Vacík pro nû zaãal pracovat jako jednatel. ManÏelka mezi tím pokraãovala ve v vozních aktivitách. Po dvou letech Nûmci zkrachovali. Vacíkovi pfievzali ãeskou poboãku firmy a zaloïili spoleãnost Comwa s.r.o. V robna plechov ch produktû byla umístûna do Pfie tic. Narychlo se shánûly prostory pro lakovnu, aby bylo kde v robky dodûlat a zkompletovat. V rodné vesnici pana Vacíka, Roupovû, kde s manïelkou Ïili, byl na prodej statek. Pfiíli neváhali a pro úãely zfiízení lakovny jej zakoupili. Hospodafií zde dodnes. Hospodáfiské budovy byly pfii nákupu v dezolátním stavu. Podepsalo se na nich hospodafiení JZD a poté tfiíletá neãinnost pûvodního majitele, kter je dostal zpût v restituci. Dûravé stfiechy bez okapû, vytrhaná elektfiina, v udypfiítomné malé skládky a kfioviny.. Následky dlouhodobé neãinnosti se dávají dohromady dodnes. 16 Hospodářství Vacíkových v Roupově (foto: Karel Malger)

17 Ke statku náleïelo 17 ha polí. ManÏelé pozemky dopronajali do rozlohy 40 hektarû a rozhodli se, Ïe se vrátí ke své pûvodní profesi zemûdûlství. Zaãátky v zemûdûlství Poãátkem 90. let, je tû neï Vacíkovi tu ili, Ïe se vrátí k zemûdûlství, jezdili na exkurze do v chodního Nûmecka obhlédnout systém v tamûj ích dojírnách. U spfiáteleného nûmeckého zemûdûlce poprvé spatfiili stádo gallowayû importovan ch ze Skotska. Zvífiata se pásla na podzolovan ch pûdách, jejichï povrch díky své niï í hmotnosti neniãila. Byla nenároãná na pastvu spásala sítiny a ménû kvalitní trávy. Îivinovû vystaãila s málem. Men í pfiírûstky a rámec, ale v borné matefiské vlastnosti (schopnost zabfieznout, bezproblémové porody atd.), odolnost proti zimû a povûtrnosti to v e byly vlastnosti, které Vacíkov m utkvûly v pamûti. KdyÏ se pak rozhodovali, které plemeno pofiídit na údrïbu pozemkû kolem zakoupeného statku, kde zpoãátku nebylo Ïádné zázemí, neváhali, a v roce 1995 si za tímto úãelem z Nûmecka dovezli 17 bfiezích jalovic a plemenného b ka plemene galloway. Rok na to následovalo roz ífiení stáda o dal ích 20 jalovic kfiíïenek (charolais x ãestr), tentokrát z ãeského chovu. Na celkovû ãistokrevné stádo tehdy nebyl dostatek financí, a i tak bylo potfieba si vzít úvûr. Stát sice tehdy na importovaná zvífiata poskytoval dotace, ale na Vacíkovi se nedostalo. DÛvodem neúspûchu bylo pravdûpodobnû to, Ïe si chtûli zvífiata Plemeník Sky Boy W ZGA 218, národní vítěz a šampion plemene na výstavě PragaAgro 2003 (foto: Karel Melger) dovézt sami. Firmy, které dová- Ïely masn skot ve velkém, dotace dostaly. Vacíkovi obdrïeli dopis, Ïe díky vysokému pofiadovému ãíslu nebylo jejich Ïádosti vyhovûno. âást úroku z úvûru jim pomohl umofiit PodpÛrn lesnick a rolnick garanãní fond. PÛjãka v ak musela b t uhrazena celá z vlastních zdrojû. Ekologie Nedlouho poté, co zaãali Vacíkovi hospodafiit, pfie li do ekologického systému. O tomto zpûsobu se doslechli na schûzi klubu plemen Galloway a Highland. Uvûdomili si, Ïe jejich pfiístup je jiï stejnû více ménû ekologick, proã by jej tedy nezoficiálnili. Plemeno, které chovají, je v tomto ohledu ideální extenzivní, nepotfiebuje jádro ani kukufiiãnou siláï. Se zatí- Ïením pastvin se stále dafií drïet se do 1 VDJ/ha, takïe s hnojením si vystaãí sami. Vápnit a pouïívat fosfor mohou. Odstranûní plevelû fie í ãastûj í seãí minimálnû 3krát do roka. Se zamofiením Èovíkem za dobu 12ti let, kdy jsou v ekologii problém nemûli. KdyÏ byla pfiede dvûma lety vydána vyhlá ka ohlednû nutnosti zkrmovat bio obilí, jeli se Vacíkovi podívat, jak se to dûlá v Nûmecku, kde toto nafiízení jiï platilo. Pro pûstování obilí v bio systému je tfieba umût pracovat s pûdou a nenechat rozbujet plevele, fiíká pan Vacík, kter k tomuto úãelu koupil speciální prutové brány na obilí. Na 11,7 hektarech orné pûdy se pûstuje bio p enice, jeãmen a oves. V loàském roce bylo poprvé vyrobeno i bio Ïito pro potravináfie, které se ukázalo b t dobr m obchodním artiklem. Díky tomu, Ïe steleme zimovi tû i plochy pfied ním, vzniká dostateãné mnoïství hnoje. Ten je uloïen v hnoji ti, kde nevysychá a dobfie proleïí, takïe jej mûïeme pouïít jak na hnojení pastvin, tak na ornou pûdu, na které poté zaznamenáváme zajímavé v nosy. V tûïnost u bio Ïita ãinila v loàském roce 46 q/hektar, fiíká hrdû farmáfi. Bio obilí zkrmují b kûm, ktefií jsou urãeni na v krm dennû dostávají 2 kg smûsi maãkaného ovsa s jeãmenem. Gallowayský skot v zimovišti (foto: Jana Řehořová) Masn skot Na farmû v Roupovû nehospodafií manïelé Vacíkovi sami. Své aktivity zde rozvíjí i syn Václav. Kromû chovu skotu se vûnuje odchovu speciálního plemene koní Appaloosa, ovcí a podnikání v autodopravû. GallowayÛ chová Václav ml. 40 kusû základního stáda a jednoho 17

18 b ka. Pan Vacík vlastní 138 kusû a dva plemeníky. Otec se synem pasou svá stáda spoleãnû. Oba hospodafií v ekologickém systému a vzájemnû si vypomáhají, jak v systému krmení, tak s vyuïitím plemeníkû. Plemeníky dováïí vût inou z Nûmecka, aby do chovu dostali novou krev. V âr není v tomto ohledu dostatek zástupcû tohoto plemene. V posledních letech mûli s plemeníky smûlu. Jeden uhynul na zánût stfiedního ucha a druhého, pûvodem z Kanady, zabil b k z jejich chovu. Letos tedy plánují nákup nového plemenného b ka. Momentálnû pûsobí v chovu dva b ci importovaní a jeden z vlastního odchovu. B ci jdou do stád 1. dubna. Telí se turnusovû. 80 % krav se otelí do konce bfiezna. Porody nehlídají. Ráno pouze spoãítáme novû narozená telata a nandáme jim visaãky, usmívá se pan Vacík. V loàském roce pfii li o 3 telata z 80ti narozen ch, tzn. Ïe ztráty ãinily pouhé 4 %. Farma Roupov produkuje plemenné b ky, a to systémem vlastního odchovu. Pro odchov na klasick ch odchovnách není plemeno galloway vhodné. Intenzivní v krm, kter se tam aplikuje, mu nesvûdãí. Z b ãkû, ktefií se u VacíkÛ narodí, udûlají v bûr. Ti, ktefií splní standardy dané lechtitelsk m programem, jsou pfiedvedeni pfied v bûrovou komisi. Zbylí b ãci, a ti ktefií neprojdou základním v bûrem nebo kfií- Ïenci, se vykrmují. Zvífiata jsou rozdûlena do tfií stád dospûlého skotu, jednoho stáda jalovic a jednoho stáda b ãkû. PrÛbûÏnû vypásají v echny zatravnûné plochy, kter ch mají dohromady 220 hektarû. 80 % je vlastních, zbytek pronajat. Stavy dobytka se budou navy ovat pfiimûfienû k nav ení plochy. Nechtûjí a v podstatû se ani nemohou dostat na vy í intenzitu zatíïení, neï je kus na hektar. Pfii tomto zatíïení jsou schopni i vytváfiet zásoby sena. O stádo se stabilnû stará jeden ãlovûk, kdyï se dûlají sena, pfiiberou se brigádníci. Evidenci, bourání a vydávaní masa má na starosti paní Vacíková. O tomto zamûfiení farmy se doãtete v dal- ím odstavci. Krajinotvorba Pozemky se neustále pfiikupují, a to po jednotkách hektarû. Podmínkou je, aby byly v echny v jednom celku, v jednom katastru a dobfie dostupné nejvzdálenûj í pozemky se nachází 2 km od farmy. Pfied tfiemi lety probûhla na pûdû rodiny Vacíkov ch komplexní pozemková úprava. V rámci ní do lo ke zcelení pozemkû. Nyní lze bez problémû pfiehánût stáda z jednoho honu do druhého. Bûhem této úpravy byl vytvofien biokoridor, v rámci kterého do lo k v stavbû dvou rybníkû. V souãasné dobû se pracuje na tvorbû tfietího. Kolem rybníkû byly vysazeny duby, kefie a voda byla osazena rybami. Z dûvodu Václav Vacík s plemennou klisnou univerzálního jezdeckého, rodinného a faremního plemene Appaloosa (foto: Jana Řehořová) rozãlenûní krajiny, a aby mûl dobytek stín, nechal pan Vacík na pastevních honech vysázet více neï 2000 smrkû. Prodej ze dvora Prodej ze dvora má na farmû Roupov jiï témûfi desetiletou tradici. Vacíkovi prodávají maso b ãkû, jalovic (které se nezafiadí zpût do chovu nebo nejsou prodány jako plemenné) a volkû. Jako volci konãí pozdûji narození b ãkové. Kastráti se pak mohou se pást ve stádû s jalovicemi. Volci se, díky tendencím k tuãnûní, zabíjí dfiíve, a to kolem 14ti mûsícû. KdyÏ oceàuji, Ïe produkují volky, neboè se jedná o vybranou pochoutku z masa speciální kvality, dostáváme se k dûvodûm, které chovatele nemotivují tento druh masa produkovat. Vyrobit volka je sloïitûj í a jeho v kupní cena je shodná s v kupní cenou jalovic, která je hor í neï v kupní cena b kû. Proto se v ichni producenti soustfiedí spí e na samãí ãást populace. DÛvodem je politika masen, fiíká pan Vacík. A jedním dechem dodává: Nejen v Nûmecku je maso z volkû nejvíce cenûn m druhem, poté je maso jalovic, a pak teprve b kû bohuïel pfiesnû naopak, neïli je tomu u nás. B ãci, ktefií tvofií hlavní ãást produkce, se zaãínají poráïet ve vûku 12ti mûsícû. Do stáfií rok a pûl jsou vût inou v ichni pryã. Doposud se postupovalo tak, Ïe se b k nechal porazit na jatkách, poté byl odvezen zpût do Roupova, kde nechali jateãnû opracovan trup 5 dní viset ve zracím boxu pfii teplotû 0 2 stupnû a následovalo porcování v bourárnû, balení do balíãkû a pfiím prodej. Certifikovaná bourárna je na farmû v Roupovû v provozu od roku Zaãínalo se na 13ti b cích roãnû. V loàském roce jich bylo prodáno jiï 28. Interval mezi poráïkami se zkrátil na t den aï dva. B k se dává porazit, aï kdyï se shromáïdí objednávky. Dfiíve jsem musela obvolávat, ale dnes uï si lidé sami volají a objednávají maso, fiíká paní Vacíková. Extra reklamu na prodej masa nedûlají. Pfied tfiemi lety si nechali vytvofiit 18

19 webové stránky, ale fungují hlavû na doporuãení. Zákazníci dostávají maso v 5ti nebo 10ti kilov ch balících, kde mají ãást od kaïdého druhu masa. Balíãky pfiipravuje s pomocí fiezníka paní Vacíková, která osobnû dohlíïí na to, aby ly lidem pûkné kusy masa. Zákazníci jsou uï nauãeni, Ïe si do pátku odpoledne si musí objednané mnoïství vyzvednout. Hlavním projektem leto ního roku jsou vlastní jatka, která se Vacíkovi chystají zfiídit. DÛvodu je nûkolik blízká jatka, kam jezdili poráïet, byla zru ena, dále nechtûjí, aby se zvífiata stresovala pfievozem a ãekáním na poráïku, a navíc bylo v rámci prodeje ze dvora nafiízeno mít vlastní prodejniãku, tj. místo, kde se maso bude pfiedávat zákazníkûm. K tomuto úãelu zakoupili v rámci statku dal í hospodáfiskou budovu, pod jejíï stfiechu se chystají v e umístit. V novém prostoru budou jatka, chladírna, bourárna i prodejniãka. Stará bourárna i chladící box se zru í a v e bude v jednom objektu. Argumenty, Ïe je tento krok neekonomick bere pan Vacík s nadhledem: Co je v zemûdûlství ekonomické? ManÏelka mu pfiitakává: Cílem ekologického zemûdûlství je, aby jeho produktem byla biopotravina. Aby lidé dostali kvalitu. Na jatka mají na farmû podmínky i prostfiedky. Produkce masa bude kompletní a kompaktní. Není co fie it. Na stavbu jatek bylo v loàském roce udûleno stavební povolení a pfiidûlena dotace v rámci dotaãního titulu SZIFu zhodnocení vlastní produkce. Jejich budování jiï zaãalo. Zajímalo mne, jak postupovat, pokud si chce chovatel na ekofarmû zfiídit vlastní zpracovatelské prostory. Vacíkovi se rozpovídají: Na zaãátku je potfieba získat stavební povolení, a to na zmûnu uïívání stavby, pokud se jedná o pfiestavbu jiï existující budovy. NejdÛleÏitûj í slovo v ak mají veterináfii, ktefií urãují hygienické podmínky. Îádné obecné pravidlo na to, co a jak udûlat, neexistuje. V kaïdém kraji jedná ãlovûk s jin mi zástupci Státní veterinární správy, a od toho se také odvíjí jejich poïadavky. Veterináfii následnû téï kontrolují prûbûh kaïdého bourání. Dále chovatele ãeká jednou roãnû kontrola KEZu (Kontrola ekologického zemûdûlství, pozn. aut.), a to pfiedev ím na jatkách, aby nedocházelo k zámûnám kusu a maso, které se prodává, bylo opravdu bio. V stavy a ocenûní ManÏelé Vacíkovi se fiadí mezi na e pfiední chovatele plemene galloway. Od sam ch zaãátkû se aktivnû úãastní v znamn ch chovatelsk ch akcí a pfiehlídek. Pfiítomni byli jiï na první specializované v stavû masn ch plemen skotu ve Svinãicích v roce 1997, kde získali titul ampion plemene. Dále se úãastnili v ech národních v stav v LetÀanech. V roce 1999 si odnesli titul 1. místo v kategorii star ích krav, 1. místo v kategorii star í plemenní b ci. V témïe roce získali ocenûní na chovatelské v stavû v DomaÏlicích. V roce 2003 si z LetÀan odvezli ceny: národní vítûz a ampion plemene za b ka Sky Boy W ZGA 218 a první a tfietí místo v kategorii jalovice ve stáfií 25 aï 36 mûsícû. Cenu národní vítûz v kategorii b ci nad 3 roky vûku získal jejich b k Tramp ZGA 170. V LetÀanech v roce 2005 Vacíkovi opût sklízeli úspûchy. Jejich zvífiata získala ocenûní: národní vítûz v kategorii telat, národní vítûz, ampion plemene a první místo v kategorii jalovice ve stáfií 25 aï 36 mûsícû a titul národní vítûz v kategorii prvotelky a krávy na prvním teleti. V roce 2006 udûlil klub chovatelû plemen Galloway a Highland Vacíkov m ocenûní za prodané plemenné b ky a jalovice v daném roce a za pfiírûstky v rámci kontroly uïitkovosti. Plány do budoucna Vacíkovi se nechali inspirovat ãlánkem, kter vy el v loàském roce v na em Zpravodaji, a rozhodli se importovat do âr zcela nové masné plemeno, Shorthorn. Momentálnû se pracuje na tvorbû lechtitelského programu a probíhají jednání s nûmeckou stranou, odkud by se mûli první zástupci dovézt. Milada Vacíková s mazlíčkem, býkem Čertem (foto: Jana Řehořová) Shorthorna si pan Vacík vybral díky jeho vhodnosti pro kfiíïení s gallowayem. V plánu je pfiipustit shorthorny polovinu stáda, urãeného na uïitkové kfiíïení. PÛlka stáda zûstane na ãistokrevnou plemenitbu. Pana Vacíka zaujala historie i souãasné poãetní zastoupení tohoto plemene, které je nenároãné a geneticky ustálené a proto vyuïívané pro tvorbu nov ch masn ch plemen. Co se nákupu dal ích budov t ká, tak poslední roz ífiení probûhlo v loàském roce. Statek je nyní kompletní. Z novû pfiikoupen ch budov je jiï hotová odchovna mladého dobytka, chystá se stavba jiï zmínûn ch jatek s dal ím pfiíslu enstvím a syn Václav se chystá stavût penzion pro agroturistiku s ustájením pro konû. V rámci jeho nad ení pro dobytkáfiské disciplíny se rozhodl, Ïe zrenovuje a zároveà doplní stávající jízdárnu o technologii potfiebnou pro práci s dobytkem. Tato aréna bude slouïit pfieváïnû pro trénink koní. Jak jiï bylo zmínûno, Vacíkovi se nebrání ani koupi dal ích pozemkû. Jejich hlavním cílem je ale mít v pofiádku to, co jiï vlastní. Vytvofiit uspofiádan, funkãní a uïitn zemûdûlsk komplex, na kter bude radost pohledût a jehoï produkty byly vytvofieny pfiirozenou cestou. Farmy jako je tato dûlají ãest rodinn m farmám s chovem masného skotu u nás. V jejich cestû za dokonalostí jim pfieji mnoho tûstí a síly! Dal í informace o Galloway farmû maïelû Vacíkov ch v Roupovû naleznete na internetu na adrese 19

20 Josefa Zímu jsem jela pûvodnû vyzpovídat jako jednoho z pamûtníkû, ktefií stáli u zaloïení Svazu. Historie podniku, kde dûlá jiï 20 let pfiedsedu, byla v jeho vyprávûní stále tak pfiítomná, Ïe jsem se rozhodla pfii té pfiíleïitosti napsat i reportáï. A kdyï reportáï, tak mûli co fiíci i pánové Petr Stfiíbrn, vedoucí Ïivoãi né v rovy a zootechnik ing. Petr Patera. Chov limousinû v Neãtinech patfií mezi nejstar í z chovû tohoto plemene u nás. Na následujících fiádcích se dozvíte, jak se v e vyvíjelo a jaká je situace v souãasnosti. Plemenný býk z vlastního odchovu, který působil ve stádě v roce 2007 (foto: Karel Melger) Josef Zíma zaãínal svou profesní kariéru jako agronom a zootechnik JZD tichovice. Poté se na pln úvazek vûnoval v uce na stfiedním odborném zemûdûlském uãili ti na Hradû v Neãtinech. Po deseti letech pûsobení zaãal pracovat jako agronom na kolním hospodáfiství. Odtud pfie- el do JZD Neãtiny, kde nejprve také pûsobil jako agronom a v roce 1991 se stal jeho pfiedsedou. V této funkci setrvává dodnes. Je jedním ze zakládajících ãlenû âschms a v letech 1995, 1996 byl i jeho pfiedsedou. Neãtinská zemûdûlská a.s. se rozkládá v podhorské oblasti pohraniãní ãásti západoãeského regionu. Území podniku spadá do klimatické oblasti Tepelské vrchoviny s velk mi v kov mi rozdíly ( m n. m.). prûmûrná roãní teplota se pohybuje kolem esti stupàû celsia. Na 20 Neãtinská zemûdûlská a.s.: DrÏíme se i pfies nepfiízeà osudu základû vyhodnocení v robních podmínek se podnik pfied rokem 1989, kdy fungoval jako JZD Neãtiny, dlouhodobû specializoval na kooperaãní odchov vysokobfiezích jalovic (prodávalo se jich aï 850 roãnû), chov merinov ch ovcí, chov prasat (konkrétnû chovn ch prasniãek) a v rostlinné v robû na pûstování a prodej sadbov ch brambor a obilovin. V roce 1980 zde byl vybudován rozsáhl pastevní areál, kter pfiedznamenal chov masného skotu. Páslo se zpûsobem, Ïe ráno byly krávy vyhnány na pastvinu a odpoledne zahnány do stájí, kam se jim vozilo krmivo. Nûkolikamûsíãní pobyt zvífiat venku bez pfiístfie ku si tenkrát nedokázal nikdo pfiedstavit. Po roce 1989 mûlo druïstvo pfies 1800 ha. Po probûhl ch restitucích skonãilo na stavu 1630 ha. Nyní k podniku patfií plocha o rozloze 1647 hektarû zemûdûlské pûdy. Akcionáfii a management spoleãnosti mají ve vlastnictví pfies 800 ha, zbytek plochy je pronajaté. Pfies 1000 ha z celkové rozlohy tvofií trvalé travní porosty (z toho 70 ha louky, na kter ch se nepase), 600 hektarû je orná pûda, na které se pûstuje travní smûska na senáï a obiloviny. Do roku 1991 fungoval podnik jako JZD. Oprávnûné osoby poté na valné hromadû odhlasovaly nov název: Zemûdûlské druïstvo v Neãtinech, jemuï vydr- Nečtinské jalovice (foto: Karel Melger) Ïel status druïstvo do roku 2002, kdy se právní forma zmûnila na akciovou spoleãnost vznikla souãasná Neãtinská zemûdûlská, a.s. Zaãátky chovu masn ch plemen skotu a ovcí V roce 1990 se tehdej í neãtinsk zootechnik, pan Bayer spolu s dal ími zástupci ãeského zemûdûlství, dostal prostfiednictvím Ministerstva zemûdûlství do Francie, odkud do âech dovezl prvních dvacet ovcí plemene charollais. Nûkolik mûsícû na to se do Francie za úãelem v bûru beranû masn ch plemen, ktefií mûli b t do âech dovezeni na pfievodné kfiíïení s vlnafisk mi plemeny, s panem Bayerem vydal i Josef Zíma. Zúãastnili se zemûdûlské v stavy, kde byla mimo jiné pfiedvedena také plemena skotu. Navázali zde kontakty s jejich zástupci. Neãtin tí zam leli pfiivézt masné plemeno skotu charolais. S jeho francouzsk mi zástupci se v ak nedohodli na cenû. V hodnou nabídku naopak uãinil prezident asociace plemene limousin Louis de Neuville, a tak bylo z Francie nakonec v únoru roku 1992 dovezeno 120 jalovic a 3 plemenní a jeden jateãn b k. Dva mûsíce nato byla uspofiádána v stava limousinského skotu, kde byli pro srovnání poraïeni ãervenostrakat a limousinsk b k o hmotnostech