Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Podnikové hospodáství

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodáství Inovaní schopnost podniku a zpsoby jejího mení Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Kubátová Autor: Bc. Kamila Králová Pardubice 2007

2 2

3 3

4 Jméno a píjmení autorky: Bc. Kamila Králová Název diplomové práce: Inovaní schopnost podniku a zpsoby jejího mení Název práce v anglitin: Innovation ability and its possible metrics Katedra: Podnikového hospodáství Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Kubátová Rok obhajoby: 2008 Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou inností podniku v zásilkovém internetovém obchod a vlivem jednotlivých produktových skupin na jeho rozvoj. Práce je zamena zejména na posouzení schopností podniku, které smují k rozvoji inovací a jeho konkurenceschopnosti. Je hodnocen také význam jednotlivých produkt a jejich podíl na trhu, mezironí vývoj tržeb, návštvnosti stránek a dalších faktor s vlivem na úspšnost internetového obchodu. Cílem práce je provedení analýzy souasného stavu inovaní schopnosti podniku a jejího vlivu na konkurenceschopnost vetn návrhu metodiky mení inovaní schopnosti a závrem i návrhem konkrétní strategie rozvoje v oblasti rozvoje inovací. Annotation The dissertation work analyze the company business and processes in the branch of the mail ordering and its influence of different product groups on the development. The dissertation is focused mainly on the evaluation of the company abilities leading to the development and innovation and its influence on the competitiveness. The factors as the market share, sales increase, web sides visiting, and others are being observed and reviewed with its influence on the success of the company. The goals of the dissertation is to fulfil the analysis of existing ability of the company and its influence on the competitiveness incl. the proposal of the measuring methods of the innovative abilities and also in the conclusion to draw up the particular strategy for the innovation development. 4

5 Klíová slova Inovace, inovaní podnikání, inovaní schopnosti, konkurenceschopnost, konkurenní výhoda, internet, strategie, produktové skupiny, analýza Keywords Innovation, innovation business, innovation possibilities, competitive strength, competitive advantage, internet, strategy, product groups, analyze 5

6 Prohlášení estn prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci Inovaní schopnost podniku a zpsoby jejího mení vypracovala samostatn pod vedením paní Ing. Evy Kubátové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. vlastnoruní podpis 6

7 Podkování Dkuji paní Ing. Ev Kubátové za konzultace, odbornou pomoc a rady pi zpracování diplomové práce. Rovnž dkuji majiteli firmy Natural Medicaments s. r. o. a všem jejich zamstnancm za pomoc pi získávání informací v oblasti této problematiky. 7

8 Obsah Úvod 9 1 INOVACE DRUHY INOVACÍ INOVACE A PODNIKAVOST ZDROJE INOVANÍCH PÍLEŽITOSTÍ PRINCIPY INOVACÍ INOVANÍ PODNIKÁNÍ POTEBA NASTARTOVÁNÍ INOVACÍ INOVANÍ PROCES KONKURENCESCHOPNOST KONKURENNÍ VÝHODA KONKURENNÍ STRATEGIE ZÁKLADNÍ POJMY HODNOTOVÝ ETZEC A KONKURENNÍ VÝHODA VÝHODA NÍZKÝCH NÁKLAD DIFERENCIACE TYPY OBCHOD A SLUŽEB NA INTERNETU ZÁSILKOVÝ PRODEJ OBCHODOVÁNÍ PO INTERNETU INTERNETOVÁ OBCHODNÍ STRATEGIE SPOLUPRÁCE ALTERNATIVNÍ CESTA KONKURENCE AFFILIATE PROGRAMY ( PARTNERSKÝ PROGRAM, ASOCIANÍ PROGRAM) VRNOSTNÍ PROGRAMY PEDSTAVENÍ SPOLENOSTI ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU INOVANÍ SCHOPNOSTI PODNIKU A JEJÍHO VLIVU NA KONKURENCESCHOPNOST ANALÝZA INOVANÍ SCHOPNOSTI V OBLASTI PRODUKTOVÉ, DISTRIBUNÍ A SLUŽEB ROZDLENÍ INTERNETOVÉHO TRHU S PRODUKTY INOVACE A JEJICH ETNOST V JEDNOTLIVÝCH PRODUKTOVÝCH SKUPINÁCH VLIV INOVACÍ NA KONKURENCESCHOPNOST PODNIKU SOUASNÁ KONKURENCESCHOPNOST FIRMY SWOT ANALÝZA NÁVRH METODIKY MENÍ INOVANÍ SCHOPNOSTI PODNIKU METODA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ VÝSLEDKY ZJIŠTNÉ METODOU DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ FAKTORY MITELNOSTI INOVACÍ POSOUZENÍ KONKURENNÍCH VÝHOD PODNIKU NÁVRH KONKRÉTNÍ STRATEGIE V OBLASTI INOVACÍ Závr...80 Seznam literatury...82 Neveejné zdroje...82 Internetové stránky...83 Ostatní zdroje 83 Seznam zkratek.83 8

9 Úvod V souasném globalizujícím se prostedí se prakticky žádná z národních ekonomik nemže vyhnout obecným rysm svtového ekonomického vývoje. Ty se projevují v celé ad moment v rostoucích požadavcích zákazník, v globalizujících se životních cyklech výrobk, v inovaních tlacích, v zvyšujících se nárocích na kapitál pi sílícím tlaku na snižování cen a ziskovosti i klesání marží, v expanzi informací atd. Všechny tyto skutenosti jsou vnímány managementem jako zmny, s kterými se musíme vyrovnat. Management zmny nemá bohatou historii. Se vší naléhavostí do manažerské práce pronikl v prbhu sedmdesátých let. Koeny managementu zmny bezpochyby tvoí teorie inovací. Jejím klíovým pedstavitelem je Joseph Alois Schumpeter. Již v prvních desetiletích 20. století piznával inovacím významnou úlohu a považoval je za podstatu ekonomického vývoje tržních ekonomik. Inovace narušují existující rovnováhu a opt ji navozují. Inovace neznamená pouze vytváení nových a lepších produkt, ale také zlepšování systém a vytváení nových obchodních koncepcí. Inovace mohou být výsledkem výzkumné innosti, nákupu know-how nebo licencí, urité podnikatelské aktivity, nových organizaních opatení, využití nových informaních technologií apod. Za jednu z inovací v globálním mítku mžeme pokládat také vliv nových technologií, internetu. Internet je nejintenzivnjším prostedkem volných asových aktivit. Je dominantním zdrojem veškerých informací, v práci i studiu. Internet vytlauje asopisy i noviny, je využíván stejn intenzivn jako televize. Používá ho vtšina populace. Pro zajištní konkurenceschopnosti firem je zapotebí, aby neustále reagovaly na nové trendy, zmny v okolí, rozvoj technologií a neustále vyvíjely nové produkty a služby. Dvodem výbru tohoto tématu byla zajímavost a celková provázanost se všemi innostmi v podniku. První kapitola pedstaví obecné aspekty inovací, inovaních píležitostí, inovaního podnikání a inovaních princip. Druhá kapitola pojednává o konkurenceschopnosti, konkurenních výhodách, strategii, hodnototvorném etzci, výhodách nízkých náklad a diferenciaci. Tetí kapitola se zabývá typy obchod a služeb na internetu. Ve tvrté kapitole se popisuje spolupráce jako alternativní cesta konkurence, o partnerských a vrnostních programech. Pátá kapitola pedstavuje spolenost Natural Medicaments s. r. o. Šestá kapitola hovoí o analýze inovaní schopnosti v oblasti produktové, distribuní a služeb v jednotlivých e-shopech - zdrojová data z hlediska návštvnosti, tržeb, potu 9

10 odeslaných balík, pehled reklamací, náklad na reklamu. V této kapitole je dále uvedeno rozdlení internetového trhu s produkty. Dále tato kapitola pojednává o inovacích a jejich etnosti v jednotlivých produktových skupinách, o vlivu inovací na konkurenceschopnost a o SWOT analýze. Sedmá kapitola obsahuje návrh metodiky mení inovaní schopnosti podniku, zahrnuje metodu dotazníkového šetení, faktory mitelnosti inovací a posuzuje konkurenní výhody spolenosti. Osmá kapitola podává návrh na konkrétní strategii v oblasti inovací. Cílem této práce bude zanalyzovat inovaní schopnosti v internetovém zásilkovém obchod a zjistit jejich vliv na konkurenceschopnost této firmy. Na základ tchto získaných poznatk navrhnu konkrétní strategii v oblasti inovací. V rámci této diplomové práce se zamím na inovace a jejich úlohu, inovaní schopnosti, konkurenceschopnost a podám návrh na strategii v oblasti inovací. Pi psaní diplomové práce bude využita odborná literatura, metoda dotazníkového šetení, ízených rozhovor, statistické metody, zpracování a analýzy interních materiál Natural Medicaments s. r. o. 10

11 1 Inovace Jakoukoliv zmnu ve vnitní struktue výrobního organismu oznaujeme jako inovaci. V tomto smyslu je inovací jakýkoli pechod od pvodního k novému stavu vnitní struktury výrobního organismu. Pojmu inovace piazují rzní autoi rzný význam. Pvodn byl používán v anglosaské spoleenskovdní literatue a znamenal jakoukoli novinku, resp. zmnu k nemu novému v rzných oblastech spoleenského života, ve školství, kultue, vd, ideologii, náboženství, sportu, výrob atd. 1 str 42 V ekonomické literatue se stal pojem inovace východiskem zkoumání vývojového procesu národního hospodáství. Inovace uskute uje podle Schumpetera podnikatel, (inovace jsou funkcí podnikatel, piemž za podnikatele Schumpeter nepovažuje kteréhokoli kapitalistu, nýbrž toho, který pináší zmny do zpsob výroby). Za inovace považuje Schumpeter absolutní novinky a rozeznává je ve zmnách výrobní techniky, výrobk, surovin, organizace výroby a v otevírání nových trh. Avšak pojetí inovace není v tomto smru u Schumpetera zcela jednoznané. Pvodn používaný pojem nové kombinace v jeho knize z r lze chápat také tak, že jde o nové kombinace v rozdlení zdroj ( kapitálu, práce), které umož ují podnikatelm, zejména prostednictvím úvru, mnit výrobu. Schumpeter se nezabýval vlastní analýzou inovací a inovaního procesu, nýbrž pedevším vlivem inovací na pohyb ekonomických veliin ( inovace dává vznik podnikatelskému zisku), jejich vlivem na pohyb kapitálu, úvru apod., a definoval jejich vztah k produkním funkcím. Pojem inovace se používá rovnž v odvtví vdeckého bádání nazývaného vda o vd ( Science of Science), kde je inovace chápána jako praktický plod vdy a výzkumu, tj. jako zmna, která znamená praktické ovlivnní výroby materializací nových poznatk ( invence). 2 Inovace a inovaní proces se v posledních nkolika letech stávají pedmtem vlastního speciálního výzkumu. Mžeme íci, že v posledních 5letech se rodí vlastní teorie inovací, odlišná od teorií rstu a od vdy o vd. Dá se rovnž zaznamenat jev, který souvisí s tím, že psát o inovacích se od roku 1966 stává módou, že totiž tento pojem nkdy pouze nahrazuje díve používané pojmy. 3 str 44 1 František Valenta, Tvrí aktivita inovace efekty, 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda s. 2 František Valenta, Tvrí aktivita inovace efekty, 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda s. 3 František Valenta, Tvrí aktivita inovace efekty, 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda s. 11

12 1.1 Druhy inovací V našem pojetí zahrnujeme do inovací kvantitativní zmny a prosté organizaní zmny. Za inovace nultého ádu se dosáhne toho, že výrobní organismus se nerozpadá, avšak ani se nevyvíjí v progresivním smru. Za prostou kvantitativní zmnu prvotních element a jejich vztah považujeme za inovace prvního ádu. Nový stav ve vnitní struktue výrobního organismu, zpsobený prostou kvantitativní zmnou, je odlišný od výchozího stavu a je elementem uritého vývojového procesu výrobního organismu. Uvnit prostých kvantitativních zmn rozlišíme inovace prvního ádu I+1, pro pípad pírstku kvanta element a jejich vztah, a inovace I-1, pro pípad úbytku kvanta element a jejich vztah. Výsledkem pozitivní lidské aktivity mohou být inovace jak pozitivního, tak negativního ádu. Obecn považujeme prostou organizaní zmnu za inovaci druhého ádu. Kvantitativní zmny prvotních element a jejich konkrétních vztah považujeme za inovace tetího a vyššího ádu. Inovací tetího ádu je adaptaní kvalitativní zmna, jinak eeno zmna vnjší kvality. Jde o jednoznan vylepšený element. Inovace tvrtého ádu jsou nejjednodušší kvalitativní zmnou, která pesahuje hranice pouhých adaptaních zmn vnjší kvality a která mní kvalitu element nezávisle na daném stavu ostatních element. Jde o dílí funkní zmnu nebo vznik nové varianty ( nap. nový stroj nebo výrobek, který se od pvodního liší jedním výkonnostním parametrem. Inovace pátého ádu považujeme za takovou zmnu, pi které se mní všechny vlastnosti ( parametry, funkce) prvotních element ( zmna kvalifikace pracovník peškolení), na druhé stran setrvává na pvodní koncepci( nap. konstrukní koncepce). Za inovace šestého ádu považujeme takové kvalitativní zmny, které mní koncepci, na níž bylo založeno fungování pvodních element, resp. vznik nového druhu ( nap. vznik nové profese). Inovace sedmého ádu považujeme takovou kvalitativní zmnu, která opouští i výchozí základní princip, na nmž byly založeny pvodní prvotní elementy. Jde o principiální zmnu, pevrat, resp. vznik nového rodu. ( p. pevratné zmny ve výrob). 12

13 Do skupiny relativních inovací, což jsou kvalitativní zmny z hlediska výrobního organismu, v nmž zpsobují stav vnitní struktury. Jedná se o nový vylepšený stroj, surovinu, výrobek atd. Za absolutní inovace považujeme takové kvalitativní zmny, které znamenají vznik nové kvality. Absolutními inovacemi mohou být kvalitativní zmny kteréhokoli ádu (tetího až sedmého). Mže vzniknout dvojím zpsobem ( imitací nebo originálním ešením). Rozdíl mezi nimi je takový, že v prvním pípad je uritá nová kvalita je pebírána do uritého výrobního organismu z okolí, ale v druhém pípad vzniká nová kvalita nejdíve v tomto výrobním organismu. Inovace spoívající v obm ování Inovace založené na obm ování spoívají v obmnách njaké typické vlastnosti daného výrobku nebo služby. Vtšinou se zvyšují nebo snižují hodnoty funkní nebo fyzikální vlastnosti. Uveme si nkolik píklad: 4 str 55 - Bankovnictví bankovní domy s vyšším potem poboek, s lépe vyškoleným personálem. - Kurýrní služby rychlejší peprava zásilek, vyšší záruky v pípad ztráty i zcizení zásilky. Základní konstantou všech tchto inovací je zdraznní nebo potlaení urité typické vlastnosti produktu. Inovace spoívající ve zmn velikosti - Internetové služby bonus, využíváte-li internet 30, 60 i 90 minut denn, plošný tarif bez ohledu na dobu, po kterou na internetu pracujete. 5 str 56 - Reklamní agentury - služby v plném rozsahu,služby zamené na vytváení reklamních materiál. V tchto pípadech nedochází k základním zmnám v charakteru produktu. Mní se pouze intenzita, frekvence použití, poet kus, obsah i objem nabídky. A tak inovace 4 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 5 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 13

14 založené na zmn velikosti balení jsou vesms úspšné, protože zvyšují tržní potenciál a vedou k situaci, kdy se z potenciálních zákazník stávají zákazníci skutení. Inovace spoívající ve zmn podoby balení - Banky: existují banky, které se orientují na rozdílné zákazníky. Jejich budovy a kanceláe mají odlišný charakter i styl : banky pro velmi vážné klienty, pro stední tídu, pro mladé vkladatele apod. 6 str 58 Inovace založené na rzné podob balení spoívají ve vytvoení nového produktu pouhou modifikací samotného obalu, nádoby i prostedí. Zmna formy balení je asto doprovázena zmnou v jeho velikosti. 7 str 59 Inovace spoívající ve zmn vnjší úpravy výrobku - Hodinky každým rokem uvádí firma Swatch nové modely hodinek, avšak inovace spoívá pouze v jejich vzhledu. Inovace založené na zmn vnjší úpravy výrobk rozšiují cílový trh pro píslušný výrobek i službu a vzbuzují zájem tch kupujících, které zaujme nový styl i odlišný positioning. 8 str 60 Inovace spoívající v dopl cích - Poítaové servisní služby údržba poítaových sítí, výmna zásobník barviva, antivirové programy apod. Inovace založené na nových dopl cích spoívají v pidání dopl kových složek nebo služeb k základnímu výrobku nebo služb. 9 str 61 6 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 7 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 8 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 9 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 14

15 Inovace spoívající v usnadnní koup produktu - Inovace založené na usnadnní nákupu produktu nemní samotný výrobek nebo službu, ale usnad ují proces koup a snižují riziko s koupí produktu spojené. 10 str Inovace a podnikavost Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelské innosti. Jsou aktem, který dodává zdrojm novou schopnost tvorby bohatství. V podstat vlastn inovace tyto zdroje vytváejí. Nic takového jako zdroj neexistuje, dokud lovk nenajde v pírod pro nco použití a nepisoudí tomu tudíž ekonomickou hodnotu. V ekonomice neexistuje žádný dležitjší zdroj než kupní síla. Kupní síla však zárove vytváí inovátorského podnikatele. Práv tak pedstavuje inovaci všechno, co mní potenciál již existujících zdroj vytváet bohatství. Úspšní podnikatelé se bez ohledu na svou individuální motivaci a už jsou jí peníze, moc, zvdavost nebo touha po sláv a uznání snaží vytváet njaké hodnoty a pispt ním novým. Úspšní podnikatelé si ovšem vytyují vysoké cíle. Nespokojují se s tím, že by prost zdokonalovali nco, co už existuje, nebo že by to njakým zpsobem modifikovali. Pokoušejí se vytváet nové a odlišné hodnoty, nová a odlišná uspokojení, pemnit materiál ve zdroj nebo zkombinovat existující zdroje v njakou novou a produktivnjší konfiguraci. Systematické inovace tudíž spoívají v cílevdomém a organizovaném vyhledávání zmn a v systematické analýze píležitostí, které tyto zmny mohou vytváet pro ekonomické nebo sociální inovace. Zpravidla to bývají zmny, k nimž bu již došlo, nebo které práv probíhají. Drtivá vtšina úspšných inovací prost využívá existujících zmn. Konkrétn systematické inovace znamenají sledování sedmi zdroj inovaních píležitostí. První tyi zdroje se nacházejí uvnit organizace, a už jde o podnikovou organizaci i instituci veejných služeb. V podstat jsou to urité symptomy, které jsou vysoce spolehlivými signály zmn, k nimž již došlo nebo které lze s nepatrným úsilím vyvolat. Jde o následující tyi oblasti zdroj: Neekané události neekaný úspch, neekaný neúspch, neekaná vnjší událost. 10 Philip Kotler, Inovativní marketing Jak kreativním myšlením vítzit u zákazník, 1. vyd. Praha: Grada Publishing s. ISBN X 15

16 Rozpornost mezi realitou v její skutené podob a pedpokládanou realitou i realitou jak by mla být Inovace vycházející z poteby uritého procesu. Zmny struktury oboru nebo tržní struktury, které zastihnou všechny nepipravené. Druhý soubor zdroj inovaních píležitostí, v nmž jsou ti kategorie, obsahuje zmny mimo organizaci i obor: Demografie (zmny v populaci) Zmny v pohledu na svt, náladách a významech. Nové znalosti, vdeckého i nevdeckého charakteru. Hranice mezi tmito sedmi oblastmi zdroj inovaních píležitostí jsou nezetelné a všechny tyto oblasti se do znané míry prolínají. Bylo by možno pirovnat je k sedmi oknm, z nichž každé se nachází na jedné stran téže budovy. Každý u uvedených sedmi zdroj vyžaduje samostatnou analýzu, protože každý má vlastní odlišné charakteristické rysy. Žádná z tchto oblastí však svou podstatou není dležitjší nebo produktivnjší než ostatní. Významné inovace mohou práv tak dobe být výsledkem analýzy symptom zmn, jako mohou být výsledkem intenzivní aplikace nových znalostí, které pinesl njaký pevratný vdecký objev. 11 str Zdroje inovaních píležitostí Neekané události neekaný úspch Žádná jiná oblast neskýtá tak bohaté píležitosti k úspšným inovacím jako neekaný úspch. V žádné jiné oblasti nejsou inovaní píležitosti mén riskantní a jejich využívání mén namáhavé. A pesto se neekaný úspch tém zcela opomíjí, vedení rzných institucí jej dokonce aktivn odmítají. Neekaný úspch je zkouškou zdravého úsudku vedení. Vedení organizace je placeno za schopnost správného úsudku. 11 Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN

17 Naopak je i placeno za uvdomní si chyb a jejich piznání. Vedení organizace musí na každý neekaný úspch pohlížet s následujícími otázkami: 1) Co by to pro nás znamenalo, kdybychom toho využili, 2) Kam by nás to mohlo dovést?, 3) Co bychom museli udlat, abychom to pemnili v píležitost?, 4) Jakým zpsobem bychom se do toho mli pustit?. Ješt mnohem astji si lidé existenci neekaného úspchu prost vbec neuvdomují. Nikdo mu nevnuje pozornost a nikdo ho tudíž nevyužije, což nevyhnuteln vede k tomu, že se ho zmocní nkdo z konkurent a sklidí jeho výsledky. Z toho vyplývá, že neekaný úspch není pouze píležitostí k inovacím, neekaný úspch inovace vyžaduje. 12 str 47 neekaný neúspch Na rozdíl od úspch nelze neúspchy odbýt mávnutím ruky a jen zídkakdy k nim dojde nepozorovan. Pouze výjimen se však považují za symptomy nových píležitostí. Práv tak dležitý je neekaný úspch i neúspch nkterého z konkurent. V obou pípadech je teba brát takovou událost vážn jako potenciální symptom inovaní píležitosti. Nestaí pouze analyzovat, je teba jít do terénu a provést šetení. 13 str 56 neekaná vnjší událost Vnjší události, to znamená události nezaznamenané v informacích a íslech, podle nichž vedení ídí svou instituci, jsou však práv tak dležité. A asto jsou ješt dležitjší. Zdá se však, že praxe využívání neekaných vnjších událostí je ním, co zvlášt vyhovuje existujícímu podniku, a to ješt navíc podniku pomrn velkému. 14 str Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN

18 Rozpornost Rozporem je njaký nesoulad, njaká nesrovnalost mezi tím, co existuje, a tím co by mlo existovat. Rozpory se však obvykle neprojevují v íslech i výkazech, které vedoucí podnikoví pracovníci dostávají a o které se zajímají. Mají spíše kvalitativní než kvantitativní charakter. Existují rozpory rzných druh: rozpor mezi ekonomickými realitami v uritém oboru ( nebo v urité oblasti veejných služeb) - nejvtší píležitosti k inovacím se však vtšinou nabízejí malému a vysoce specializovanému novému podniku, novému procesu i nové služb. 15 str 67 rozpor mezi reálnou situací v uritém oboru ( nebo v urité oblasti veejných služeb) a situací pedpokládanou - je obvykle charakteristický pro celý prmyslový obor nebo pro celou oblast služeb. ešení by však opt mlo být malé a jednoduché, koncentrované a vysoce specifické. 16 str 72 rozpor mezi úsilím vynakládaným v uritém oboru ( nebo v urité oblasti veejných služeb) a hodnotami a oekáváním jeho zákazník - ze všech rozpor je tím nejbžnjším. Dodavatelé a výrobci se tém ve všech pípadech mýlí ve svém názoru na to, co zákazník doopravdy kupuje. Oekávání a hodnoty zákazník jsou vždy odlišné. 17 str 74 vnitní rozpor v rytmu nebo logice njakého procesu - uživatelé si ho jsou vždy vdomi. Tento rozpor je obvykle srozumitelný pouze lidem z daného prmyslového oboru i sektoru služeb. Není to nco, eho by si pravdpodobn byl schopen povšimnout nkdo zvení, 15 Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN

19 emu by porozuml a eho by tudíž byl schopen využít ke svému prospchu. 18 str 76 Inovace vycházející z poteby uritého procesu Lze íci, že poteba procesu na rozdíl od ostatních zdroj inovací nezaíná žádnou událostí ve vnitním ani vnjším prostedí. Zaíná od práce, kterou je teba udlat. V pípad tchto inovací jsou si pokaždé všichni lidé v organizaci existence tchto poteb vdomi. Píležitosti k inovacím založeným na potebách uritého procesu lze systematicky vyhledávat. 19 str 77 Zmny struktury oboru nebo tržní struktury, které zastihnou všechny nepipravené Ve skutenosti jsou však tržní a oborové struktury velice kehké. Jejich zmna je však také významnou píležitostí k inovacím. Inovace, které využívají zmn v oborové struktue, jsou efektivní zejména tehdy, když celý obor a jeho trhy ovládá jeden jediný obrovský výrobce i dodavatel nebo jen nkolik málo výrobc i dodavatel. 20 str 83 Demografie (zmny v populaci) Jsou zcela jednoznané a mají pedpovditelné dsledky. Ví se o ni ve znaném pedstihu. Mají externí charakter a jedná se o zmny sociálního, filozofického, politického a intelektuálního prostedí. Populace je svou podstatou nestabilní a náchylná k náhlým prudkým zmnám. To, co z demografických faktor iní tak vdnou píležitost pro podnikatele je práv skutenost, že je rozhodovatelé v podnikové sfée, v oblasti veejných služeb i ve formování vládní politiky tak opomíjejí. 21 str Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN

20 Zmny v pohledu na svt, náladách a významech Zda dokážou sociologové nebo ekonomové fenomén pohledu na svt vysvtlit, je irelevantní. Velice asto nemže být kvantifikován nebo lépe eeno, v dob, kdy kvantifikován být mže, je už píliš pozd na to, aby posloužil jako píležitost i inovování. Je teba být první. Jenže práv proto, že je tak nejisté, jestli je zmna v pohledu na svt pouhou doasnou módou nebo trvalým jevem a jaké budou její skutené dsledky, musejí inovace založené na zmn pohledu na svt zaínat v malém mítku a být velice specifické. 22 str 110 Nové znalosti, vdeckého i nevdeckého charakteru Inovace založené na nových znalostech se liší od všech ostatních inovací svými základními charakteristickými rysy: asovým rozmezím, množstvím neúspšných pokus, pedpovditelností a nároky, které kladou na podnikatele. Mají nejdelší zavádcí dobu ze všech inovací. 23 Str 113. Dlouhá zavádcí doba inovací založených na nových znalostech se rozhodn neomezuje jen na vdu i technologii. Platí stejn pro inovace, které jsou založené na znalostech nemající vdecký a technologický charakter. 24 Str 115. Druhým charakteristickým rysem inovací založených na nových znalostech je skutenost, že tém nikdy nebývají založeny na jediném faktoru, ale spíše na konvergenci nkolika rzných druh znalostí. 25 Str Principy inovací Cílevdomé a systematické inovace zaínají analýzou píležitostí. Všechny zdroje inovaních píležitostí by však mly být podrobeny systematické analýze a systematickému studiu. Nestaí dávat si na n pozor. 22 Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN

21 Inovace mají koncepní a zárove percepní charakter. Druhým nezbytným pedpokladem inovaní innosti je tudíž vyjít do terénu, dívat se kolem sebe, ptát se a naslouchat. Analyticky si odvodí, jaká musí inovace být, aby uspokojovala danou píležitost. Má-li být inovace efektivní, musí být jednoduchá a musí mít jasné zamení. Mla by být urena jen k jednomu úelu, protože v opaném pípad vyvolává zmatky. Efektivní inovace zaínají v malém mítku. Nejsou nijak grandiózní a snaží se dosáhnout jednoho konkrétního cíle. Je nutné, aby se s inovacemi mohlo zaínat v malém mítku, aby zpoátku nevyžadovaly mnoho penz, mnoho lidí a aby jim stail malý a omezený trh. Cílem úspšné inovace je získání vedoucího postavení. Pokud cílem od samého zaátku není získání vedoucího postavení, nebude mít pravdpodobn dostaten inovaní charakter a nebude mít tudíž velkou šanci na to, že se úspšn zavede. Inovace znamenají práci. Vyžadují znalosti a asto i znanou vynalézavost. V inovacích jako v každé jiné práci záleží na talentu, na vynalézavosti i na vrozených pedpokladech. Inovace se stávají tvrdou, soustednou a cílevdomou prací, která klade obrovské nároky na píli, vytrvalost a angažovanost. Chtjí-li inovátoi uspt, musejí stavt na svých pednostech. Inovátoi musejí být charakterov spíznni s danou inovaní píležitostí. Musí být pro n dležitá a musejí v ní vidt njaký smysl. Inovace pináší uritý dopad na ekonomiku a spolenost, zmnu chování zákazník, uitel aj. Inovace proto musí mít vždy blízko k trhu, musí být na trh orientována a dokonce se jím musí ídit. Inovace a podnikavost jsou proto práv tak potebné ve spolenosti jako v ekonomice, jsou práv tak potebné v institucích veejných služeb jako v podnikové sfée. Jsou potebné práv proto, že inovace a podnikavost nejsou ním, co by na jednom míst zapustilo koeny a pak se rozvtvovalo, ale jsou fenoménem postupujícím krok za krokem, projevujícím se v jednom produktu tady, v jednom principu jinde, protože nejsou plánovité, ale orientují se na konkrétní píležitost nebo potebu, protože mají experimentální charakter. Potebujeme podnikatelskou spolenost, v níž by inovace a podnikavost byly normálním, trvalým a nepetržitým jevem. To od vedoucích pracovník všech institucí vyžaduje, aby z inovací a podnikavosti uinili zcela 21

22 normální, prbžnou a každodenní innost, aby je praktikovali ve vlastní práci a v práci své organizace. 26 str Inovaní podnikání Inovaní podnikání je chápáno jako soubor podnikatelských aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. Ve vztahu k výzkumu a vývoji je pedmtem podnikání uvádní výsledk vdy a výzkumu do komerní zralosti, tj. na trh. Významným nástrojem k tomu je transfer technologií. Mezi inovaní firmy zpravidla patí malé a stední podniky, jejichž hlavním pedmtem podnikání je realizace projektu nového produktu ( výrobku, technologie, služby) do fáze tržního umístní. Takové firmy mohou vznikat nap. v tzv. podnikatelských inkubátorech. 27 str 58 Inovaní aktivity jsou neoddlitelnou souástí podnikatelské strategie spolenosti, která je zamena na udržen konkurenceschopnosti podnikatelského subjektu v rychle se mnících podmínkách souasného svta. Inovaní strategie se opírá pedevším o kreativitu pracovník a zahrnuje vývojový proces zaínající stanovením užitku pro zákazníka a konící definováním technologické náronosti a jejího vnímání z pohledu výrobce. Plánování a zavádní efektivních inovaních strategií spolu s finanním ízením jsou základní dovedností managementu. Každý typ inovaní politiky s sebou pináší rozdílné požadavky na organizaní procesy podniku. Pesto všechny úspšné podniky, které dokáží dobe využívat píležitosti pro inovace, se vyznaují tmito vlastnostmi: - na strategické úrovni Podnik má dlouhodobý pístup k ízení firmy a zahrnuje inovace do svých strategií. Vedení zabývající se ízením podniku si uvdomuje, že je poteba umt co nejlépe odhadnout vývoj trhu a podmínky pro podnikání ( zákony, nové technologie atd) a podle toho stanovovat dlouhodobé cíle a zpsoby, jak jich dosáhnout. Inovace jsou souástí 26 Peter F.Drucker, Inovace a podnikavost, Praxe a principy, 1. vyd. Praha: Management Press 1993, 266 s. ISBN Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

23 dlouhodobých plán, poítá se s nimi jako s nutnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti a dosahování dlouhodobých cíl. - na stední úrovni V podniku je uplat ována systematická práce na inovaci od zaznamenání prvního podntu až k její realizaci. Aby podnik mohl napl ovat svou strategii, musí postupovat systematicky, nikoli nahodile. Pi nahodilém postupu mže dojít k opomenutí významné inovaní píležitosti, odkládáním se mže dobrá píležitost zmeškat apod. Podnik, který chce skuten systematicky pracovat na inovaci, musí mít následující dovednosti, schopnosti, praktiky a návyky: systematické shromažování všech podnt, které by mohly vést i inovaci kreativita pracovník schopnost posoudit reálnost inovaního nápadu dobrá týmová práce projektový pístup a schopnost ídit projekty spolupráce s externími odbornými kapacitami( VŠ, výzkumná pracovišt) správná míra pijímání rizika motivace pracovník prbžné vzdlávání pracovník schopnost financovat inovaní aktivity 28 str 59 Úkolem inovaní infrastruktury je vytvoit zázemí pro systém inovaního podnikání. V eské republice je iniciován Asociací inovaního podnikání R. Inovaní infrastruktura vytváí systém vztah mezi jednotlivými výrobními, výzkumnými, vývojovými, obchodními a dalšími specializovanými subjekty, který je charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercionalizovat výsledky výzkumu a vývoje formou technologického transferu, finální výroby a marketingu. Základní funkcí systému inovaního podnikání v R je tvorba a realizace inovaní strategie a realizace inovaní politiky, které spoívají v analýze, vytváení a 28 Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

24 zkvalit ování podmínek pro rozvoj inovaního podnikání. Systém inovaního podnikání v R vytváejí následující subjekty: orgány státní správy a samosprávy komory banky svazy, agentury, sdružení a nadace pracovišt výzkumu a vývoje zahraniní agentury a organizace podnikatelské subjekty zákazníci, klienti, spotebitelská veejnost Asociace inovaního podnikání eské republiky AIP R je nevládní organizace pro oblast inovaního podnikání, transfer technologií a vdeckotechnických park. Byla založena v roce 1993 a jejím úkolem je vytváet pedpoklady pro rozvoj inovaního podnikání v R. Hlavní aktivity AIP R jsou orientovány na konené uživatele inovaní firmy, transferové pracovišt, vdeckotechnické parky, pracovišt výzkumu a vývoje. Také koordinuje innosti jednotlivých subjekt psobících v oblasti inovaního podnikání a vytváí podmínky pro fungující inovaní trh. Iniciuje vznik legislativních a organizaních pedpoklad pro rozvoj inovaního podnikání, podílí se také na píprav Inovaní strategie R, inovaní politiky R a Zákona o inovacích a na jejich uvedení do praxe. Jednou z významných aktivit AIP R, která je podporována Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy, je projekt Technologický profil R, který vznikla na základ eskonmecké vdeckotechnické spolupráce. Databáze Technologický profil R mapuje inovaní potenciál R a zahrnuje údaje o technologických a inovan orientovaných firmách. Hlavním cílem této databáze je pehledn uspoádat informace o subjektech inovaního podnikání v R a pispt k lepšímu a efektivnjšímu propojení invencí, výroby a trhu. 29 str Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

25 Dokumenty potebné pro oblast inovaního podnikání A. Inovaní strategie R na období do roku základní charakteristiky pojm ( inovace, inovaní strategie atd.) - priority v oblasti inovaního podnikání, které vychází z Akního plánu EU pro inovace - oblast financování ( inovace by mly init 3-5% obratu) - nepímé nástroje a pímá podpora z veejných prostedk - mezinárodní spolupráce - institucionální a organizaní aspekty, spolupráce VŠ a AV R s podniky - personální a etické aspekty - inovaní infrastruktura R - právní aspekty vetn ochrany duševního vlastnictví - komunikace s veejností 30 str 68 B. Národní politika inovací na období do roku akní plán pro Inovace ( priority, financování, nepímé nástroje, inovaní struktura, komunikace s veejností, personální a etické aspekty) - programy pro oblast inovaního podnikání - zákon o inovacích C. Píprava zákona o Inovacích - základní pojmy ( inovace, inovaní podnikání, transfer technologií atd. - vymezení systému inovaního podnikání R - úprava kompetenního zákona - pímé nástroje podpory - nepímé nástroje podpory ( podpora v oblasti daní, Cena Inovace roku atd.) 31 str Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

26 Financování rizikovým kapitálem je v R na nízké úrovni: ukazatel charakterizující rizikový kapitál pro rané podnikání je v R na úrovni cca 4 % ve srovnání s prmrem EU-25, a pozice zem se relativn postupn ješt zhoršuje. Studie Bariéry rstu konkurenceschopnosti R prokázala, že investice rizikového kapitálu jsou u nás negativn ovliv ovány nejen nedostatenou pipraveností firem pro vstup takového kapitálu a neochotou managementu ztratit kontrolu nad firmami, ale také pomrn vysokým investiním prahem a nároky na rst firmy, jaké obvykle požadují ti, kdo by mli investovat rizikový kapitál. Výdaje na inovace jsou v R zhruba na 60 % prmru zemí EU-25. Dle zmínné studie jsou nedostatené výdaje na inovace v eských podnicích pedevším dsledkem nedostatku provozního kapitálu a nedostupnosti externích finanních zdroj. Podobné jsou zejm i píiny nižšího podílu firem, které inovují jak samy, tak ve spolupráci s jinými firmami (zde ukazatel dosahuje 46 % prmru EU-25). Závr podle hodnocení EIS není pro eskou republiku píznivý. Podle souhrnného inovaního indexu je naše zem azena mezi zem s nižší inovaní výkonností. Pozitivní je zatím alespo to, že hodnota souhrnného inovaního indexu roste v pípad R nadprmrným tempem, takže naše zem je azena mezi ty, jež dohánjí evropský prmr. V programovém období strukturálních fond v letech bude znaná ást finanních prostedk smrována do sféry vdy a výzkumu a inovací. Pokud budou tyto prostedky efektivn investovány, dá se oekávat, že pozice R v oblasti inovaní schopnosti a výkonnosti se bude dále zlepšovat Poteba nastartování inovací Malý a stední podnik nemže asto z finanních dvod rozvíjet celý inovaní cyklus od výzkumu, vývoje, marketingu, atd. Má však možnost zabezpeit nkteré složky dodavatelsky pomocí outsourcingu. Píiny poteb zavádní inovací jsou: Výrobkové a materiálové inovace - (nové materiály, možnosti zlepšení životního prostedí, nové polotovary, nové ešení funkcí u souasných výrobk, zcela nové výrobky). K inovacím výrobk i služeb dochází v podniku nap. na základ reaktivní strategie pizpsobení se požadavkm zákazníka a pro udržení

27 tempa s konkurencí. Dalším dvodem mže být proaktivní strategie, jejíž snahou je zabezpeit podniku konkurenní výhody. Jde o strategii nákladnjší a rizikovjší, ale s vyšším efektem výnosnosti. Technologické inovace pinášejí zlepšení stávajícího procesu výroby nebo zcela nové technologie. - Podnik je k nim vtšinou dotlaen nutností zabezpeit obnovu výrobního zaízení. Inovace v ízení a ve správ podniku ( nové informaní systémy) K inovacím v oblasti manažerských pístup mže docházet z mnoha dvod. - prudký rozvoj firmy p. transfer technologií - existující problémy v dosavadních ídících pístupech - zavádní nových manažerských postup u konkurence, které se osvdili a jsou výkonnjší - odkup podniku jinou spoleností 33 str 88 Úspšné inovace nejsou dílem náhody nebo ojedinlého nápadu, ale naopak jsou plánovaným ízeným procesem. Systematická inovace je založena na cílevdomém vyhledávání zmn a na systematické analýze možností. Inovace mohou být výsledkem : výzkumné innosti, nákupu know-how nebo licencí. Podnikatel se musí nejen dle svých poteb, ale i dle svých možností a schopností rozhodnout jakému druhu inovací dát pednost. Zda má potenciál pro radikální inovace, tvorbu a zavádní zcela nových výrobk a technologií s vysokou mírou nejistoty, nebo se zamí jen na pírstkové inovace zlepšující jeho souasné existující technologie a výrobky s nízkou až tém neexistující mírou nejistoty. Vedle svých možností a poteb je nutné zvážit také zájem trhu dle pravidla náš zákazník náš pán. Malým a stedním podnikm, které se souasn vnují bžné a rutinní innosti pinášející pírstkové inovace a souasn se snaží o radikální inovace, lze doporuit oddlení tchto inností. Je velice nároné sladit postupy plánování bžné výroby podniku s plánováním a projektováním radikálních inovací. Zatímco pírstkové inovace jsou postaveny na pedstav snižování náklad, 33 Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

28 zlepšování funkcí výrobk a vyžadují tak pevážn implementaní dovednosti, které vycházejí ze zkušeností a využívají metod projektového ízení, tak radikální inovace jsou závislé na invenci, intuici, kreativit, odpovdnosti vzít na sebe riziko, a vtšinou zde nelze stavt na již existujících zkušenostech. 34 str Inovaní proces Inovaní procesy jsou velmi nákladné a po delší dobu váží podstatnou ást využitelných zdroj organizace. Vynaložené úsilí a prostedky se musí organizaci vrátit, má-li mít šanci na pežití v siln konkurenním prostedí. Bohužel, smutnou skuteností zstává, že tém 35% inovací bu není ukoneno vstupem nového produktu na trh anebo se nový produkt nesetká s úspchem. 35 str 20 Inovaní proces v malém a stedním podniku je rozvinutím výchozího inovaního podntu, který se v dalších fázích procesu musí transformovat do konkurenních výhod nového produktu jeho vysoké kvality, pijatelné ceny a dobrého naasování jeho vstupu na trh. 36 str 86 Zdroj podnt pro inovaní proces vychází z vdeckotechnického rozvoje, který je zajišován základním výzkumem, aplikovaným výzkumem, vývojem a transferem technologií. Charakteristika jednotlivých fází je v následující tabulce: Fáze rozvoje Základní výzkum Aplikova ný výzkum Vývoj Transfer technologií Výstup Poznatek Funkní vzorek Prototyp Prmyslová výroba Základní Studie Produkt pro Zisk z prodeje podnty provedite trh Pínos lnosti Ochrana Velmi zídka asto Soustavn Vypracování duševního systému ochrany vlastnictví v podniku Obor Jednooborový Meziobor Omezeno Omezeno 34 Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN Zbynk Pitra, Inovaní strategie, 1. vyd. Grada Publishing s. ISBN Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

29 Financování Vliv trhu ový podnikem podnikem Veejné Podílové Soukromé Soukromé zdroje zdroje zdroje Žádný Žádoucí Zásadní Zásadní, možnost vzniku monopol.postavení tabulka 1: Jednotlivé fáze inovaního procesu Zdroje inovaních podnt podniku je teba hledat jak uvnit organizace ve vnitním prostedí ( nap. vlastní výzkum a vývoj, marketing, logistika), tak ve vnjším prostedí ( nap. Média, konkurence, právní prostedí). V rámci inovaního procesu je možné rozlišit další inovaní innosti, piemž inovaní firma musí zvládnout všechny tyto oblasti. Jsou to: - vybavení nástroji a prmyslový inženýring - zahájení výroby a píprava výroby - marketing nového výrobku - obstarání nehmotné technologie - obstarání hmotné technologie - projektování a konstruování Inovaní proces je uceleným procesem, který zahrnuje innosti od výzkumu, pes aplikaci jeho výsledk až po jejich komerní využití, a proto je nutná spolupráce podniku s dalšími partnery. Nejvýznamnjší partnei pro vývoj inovací jsou zákazníci, dodavatelé, ale i spolupracující univerzity, vdeckovýzkumné instituce. Stžejním prvkem inovaního podnikání jsou malé a stední podniky. Dvodem je jejich vysoká flexibilita, reagující na situaci na trhu, oproti velkým výrobním podnikm. Na druhou stranu nemají malé a stední podniky asto dostatek finanních prostedk na inovace. Vhodným ešením je státní podpora spolen s nástroji EU. Vedle státní podpory na vdu a výzkum, možnosti odpotu náklad a výdaj na vdu a výzkum pro fyzické i právnické osoby se mohou podnikatelé pokusit o zapojení do program Eureka i Rámcových program EU. Další možností je zapojení se do knastrových iniciativ v rámci OPPP ( Operaní program prmysl a podnikání) Klastry, podporovaných ze strukturálních fond EU. Klastry jsou prmyslová seskupení, jejichž pidaná hodnota je dotváená kooperací s univerzitami a výzkumnými centry, ímž se zvyšuje jejich konkurenní výhoda na globálním trhu. 29

30 2 Konkurenceschopnost Domácí firmy už ukázaly, že dovedou obratn využívat komparativních výhod, jako jsou nižší náklady, znalost místních kontakt a komunikace. Záhy však dosply k poznání, že trvalejší konkurenní výhody lze dosáhnout jen pomocí inovací. Udržení konkurenní výhody pomocí inovací nespoívá jen v dílím zdokonalení výrobku nebo technologického procesu, ale ve schopnosti sledovat vdní, využívat je a udržet rytmus inovací. 37 str. 66 Klíem budoucího pežití a konkurenní schopnosti podnik je rozvoj jeho inovaních a uebních schopností i schopností nastalé zmny kladn pijímat. 38 Str 26 V konkurenní soutži na nároných svtových trzích pak mže uspt jen ta firma, která svým zákazníkm dokáže prostednictvím svých produkt nabídnout hodnotu, kterou nenabídne nikdo jiný. Mítkem konkurenceschopnosti firmy na trhu je dnes proto unikátní hodnota jí nabízených produkt. Dosažení potebné úrovn konkurenceschopnosti je hlavním motivem volby podnikatelské strategie jakékoliv firmy. Nový produkt musí zákazníka okamžit upoutat, jinak nelze jeho vstup na trh považovat za úspšný. 39 str 7. Úspšná inovace dokáže pozornost zákazník pipoutat na delší dobu, což vede k alespo doasnému posílení konkurenní pozice firmy jejich tvrce na trhu. Cesta k zisku požadovaných konkurenních výhod je vesms spojována s inovacemi. 40 str 8 Podle M.E.Portera vychází konkurenceschopnost z identifikace a využívání konkurenních výhod, které by respektovaly specifika národního hospodáství a jednotlivých odvtví. Konkurenní výhoda vyrstá v podstat z hodnoty, kterou je podnik schopen vytvoit pro své zákazníky. Mže mít podobu nižších cen za rovnocenné výrobky, služby, nebo poskytnutí zvláštních výhod, které v koneném dsledku zastíní vyšší cenu. Pro pochopení konkurenní výhody je poteba na podnik nahlížet jako na celek. Celek, který má své vnitní a vnjší prostedí. Management podniku musí vytvoit takovou strategii svého podnikání, aby získal konkurenní výhodu, byl schopen transferu inovací a neustálého dalšího rozvoje. 41 Str Ekonom, týdeník vydavatelství Economia,. 41, Moderní ízení Manager digest, msíník HN leden Zbynk Pitra, Inovaní strategie, 1. vyd. Grada Publishing s. ISBN Zbynk Pitra, Inovaní strategie, 1. vyd. Grada Publishing s. ISBN Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN

31 Jak je konkurenceschopnost chápána v EU? Konkurenceschopnost lze obecnji definovat jako schopnost firem, odvtví, region, národ a nadnárodních region vytváet vysokou úrove píjm a zamstnanosti. Z dlouhodobého hlediska zapojujeme do procesu tvorby konkurenceschopné strategie další faktory, jako je úrove inovací a s tím spojený vývoj informaních systém podniku, vzdlání zamstnanc atd. Tyto faktory umož ují snížit náklady na jednotku výstupu a zlepšují tak s tím související konkurenceschopnost podniku pi srovnávání s ostatními firmami. V EU je výše definovaná konkurenceschopnost na úrovni region charakterizována pomocí dvou faktor, a to produktivitou a zamstnaností. Rst produktivity je pak ovliv ován hlavn prostednictvím inovací v celém procesu výroby. Zamíme-li se na inovace jako na postupy pi tvorb a zavádní nových výrobk, technologií, metod ízení a správy podniku, je inovace procesem provádní neustálých zmn. Zmínné zmny pinášejí výrobci urité konkurenní výhody a pomáhají mu vylepšit si svou konkurenní pozici na trhu. 2.1 Konkurenní výhoda Termín konkurenní výhoda (z angl. Compettitive advantage) by mla být správn pekládána jako výhoda vyšší schopnosti konkurence. Na trzích, kde konkurence existuje je jádrem výkonnosti firmy, spolenosti, podniku. V souasnosti je dležitost konkurenní výhody obrovská, protože celosvtov firmy stagnují nebo je tempo jejich rstu pomalé a zárove elí tlaku domácím i svtovým konkurentm, kteí jsou stále více agresivnjší. Konkurenní výhoda vychází z hodnoty, kterou je firma schopna vytváet pro své zákazníky. 42 Mže mít rzné podoby. Nižší ceny, zvláštní výhody, které naopak vyšší cenu vynahradí. Porter ve své knize Konkurenní výhoda uvádí termín hodnotový etzec a který rozle uje kupující, dodavatele i podnik do samostatných, ale vzájemn souvisejících inností, které jsou zdrojem hodnoty Porter, M. E. Konkurenní výhoda. Praha: Victoria Publishing, ISBN Porter, M. E. Konkurenní výhoda. Praha: Victoria Publishing, ISBN

32 Schopnost udržet konkurenní výhodu Efekt pramenící z konkurenní výhody nezávisí pouze na tom, jaké zdroje a schopnosti jsou pro vybudování konkurenní výhody dležité, ale také na tom, jak dlouhou má konkurenní výhoda životnost. Doba trvání konkurenní výhody závisí na: - Životnosti zdroj a schopností, které jsou pramenem konkurenní výhody - Nkteré zdroje jsou trvanlivjší než ostatní, a tudíž jsou jako zdroj konkurenní výhody bezpenjší, jistjší. Zájem je pochopiteln o to, aby mly dlouhodobý efekt. Dochází k rychlému zastarávání výrobních zaízení, technologií, patent, knot-how apod. - Napodobitelnosti zdroje a schopností potebných k založení konkurenní výhody - Pokud podnik nemže získat dležité zdroje i schopnosti nákupem, musí si je sám vybudovat. Pokud si chce na nich postavenou konkurenní výhodu udržet, klade si otázku spojenou s nebezpeím napodobení konkurenní výhody. - Mobilit zdroj - Nejjednodušším zpsobem získání zdroj a schopností nutných k imitování výhod konkurent je jejich nákup. Mohou-li konkurenti získat ve zdrojích podobné podmínky, pak bude mít konkurenní výhoda na nich založená velmi krátký život. 44 str Konkurenní strategie základní pojmy K tomu, aby podnik realizoval konkurenní výhodu, je teba vytvoit optimální konkurenní strategii, která povede k dosažení a udržení konkurenní výhody. Optimální konkurenní strategie musí být vytvoena s ohledem na vnjší podmínky a vnitní zdroje podniku. Jen tak mže pinést podnikatelskému subjektu konkurenní výhodu. 45 str Helena Sedláková, Karel Buchta, Strategická analýza, 2.vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck s. ISBN Ivan Já, Petra Rydvalová, Miroslav Žižka, INOVACE v malém a stedním podnikání, 1. vyd. Computer Press s. ISBN