Studijní opora. Název předmětu: ŘÍZENÍ PALBY. prof. Ing. Ladislav Potužák, CSc. mjr. Ing. Mgr. Martin Blaha, Ph.D.

Transkript

1 Studijní opora Název předmětu: ŘÍZENÍ PALBY Zpracoval: prof. Ing. Ladislav Potužák, CSc. mjr. Ing. Mgr. Martin Blaha, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Obsah 1 Základy palebné činnosti dělostřeleckých jednotek Základní nocionální aparát. Dráha dělostřelecké střely Dráha dělostřelecké střely Úhlové míry u dělostřelectva Dílcové pravidlo Rozptyl a jeho zákonitosti Střední náraz a rozptylový obrazec Rozptylová stupnice Pravděpodobnost zásahu cíle Stupeň vyřazení cíle Tabulky střelby Bezpečnostní opatření střelby a řízení palby a koordinace palebné podpory Bezpečnostní a rizikové bezpečnostní vzdálenosti Zjednodušená příprava prvků pro střelbu Podstata určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Grafický způsob určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Grafický způsob určení topografických prvků na mapě s použitím dělostřeleckého úhloměru AK 3/ Zjednodušená příprava prvků s využitím údajů dříve zastříleného cíle Určení topografických prvků výpočtem (početně) URČENÍ PŘÍSTROJE PUO 9M A ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE Určení přístroje Základní technické údaje Časové normy pro plnění jednotlivých úkolů (tabulka 1) Složení soupravy a hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M Hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M: Příprava přístroje PUO 9M k použití Základní práce na přístroji pro řízení palby PUO 9M Seznam použité literatury:

3 1 Základy palebné činnosti dělostřeleckých jednotek 1.1 Základní nocionální aparát. Dráha dělostřelecké střely ARTHUR ARTHUR Radar Mobilní radiolokátor určený ke zjišť ování střílejících děl, minometů a raketometů nepřítele na dálky až 40 km, sledování nízko letících vrtulníků a letounů a dalších cílů a sledování a opravování vlastní dělostřelecké palby. S vysokou přesností určuje místa, odkud je vedena palba, počet a druhy palebných prostředků. ASPRO Artillery Fire Control System ASPRO Automatizovaný systém řízení palby dělostřeleckého oddílu. Je to C3I (Command, Control, Communication, Intelligence ) systém. Podporuje dělostřelecký průzkum, velení, řízení a komunikac i na stupni dělostřelecký oddíl (baterie). Zabezpečuje automatizovaný přenos dat, provádí potřebné výpočty a zpracovává hlášení o stavu bojové techniky, zásobě munice, vody apod. ASTRONOMICKÁ ORIENTACE Astronomical Orientation Způsob určení směrníku (nebo azimutu) orientačního směru pomocí nebeských těles - Slunce, Polárky, hvězd. Velmi efektivní a přesný způsob určování směrníků (azimutů) orientačních směrů za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky na měřické a výpočetní práce. Směrník se určuje měřen ím na Slunce a hvězdy a na nebeská tělesa, jejichž poloha na nebeské sféře je známa (jejichž 3

4 sférické, astronomické souřadnice jsou uvedeny v Katalogu souřadnic Slunce a Polárky nebo ve veřejné astronomické ročence) a které lze na nebeské sféře jednoznač ně identifikovat. Pomocí těchto nebeských těles je možné určit směrník dvěma způsoby - podle hodinového úhlu, nebo podle změřené výšky tělesa. ATMOSFÉRA Atmosphere Obecně je to vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Atmosféra má podstatný vliv na dráhu střely a způsobuje značné zkrácení dostřelu v porovnání s dostřelem ve vakuu. K maximální eliminaci vlivů atmosféry na křivku dráhy střely byly teoreticky odvozeny a praxí potvrzeny zákonitosti, ze kterých byla odvoze na tzv. normální (standardní) dělostřelecká atmosféra. V ní jsou definovány standardní hodnoty, podle kterých se počítají opravy při výpočtu prvků pro střelbu. Hodnoty standardní atmosféry: - přízemní virtuální teplota vzduchu, - přízemní tlak vzduchu, - relativní vlhkost vzduchu (ve všech výškách), - rychlost větru (ve všech výškách), - teplotní gradient, - teplota vzduchu (ve všech výškách), - přízemní hustota vzduchu. AUTOMATIZACE Automation Jeden z hlavních trendů soudobého technického vývoje založený na zavádění a využívání samočinných zařízení bez obsluhy. Spočívá v přejímání různých, zpravidla algoritmizovatelných činností strojem. 4

5 Automatizace řízení a velení je technický, teoretický a organizační proces. AZIMUT Azimuth Vodorovný úhel měřený v rovině světového horizontu od severního bodu po výškovou kružnici procházející daným orientačním bodem, měřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček. Nabývá hodnot 0 až 360. AZIMUT MAGNETICKÝ (A m ) Magnetic Azimuth Vodorovný úhel, sevřený severní větví magnetického poledníku a směrem na orientační bod, měřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček. Mění se s časem v rozmezí přibližně 0-04 během dne. AZIMUT ZEMĚPISNÝ (A z ) Geographical Azimuth Vodorovný úhel, sevřený severní větví zeměpisného poledníku a směrem na orientační bod, měřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček (nemění se s časem). BALISTIKA Ballistics Aplikovaná věda zabývající se teoretickým a experimentálním studiem pohybu střel vystřelovaných z hlavňových zbraní a raket od počátku jejich pohybu v hlavni nebo raketnici až po dosažení požadovaného prostoru a účinku. 5

6 Balistika se dělí na: vnitřní, vnější přechodovou, koncovou. BALISTICKÁ KŘIVKA Ballistic Curve Charakteristická trajektorie pohybu neříze né střely v gravitačním poli v nepohybujícím se odporujícím prostředí (atmosféře). Je -li ústí hlavně a cíl ve stejné nadmořské výšce, je vzestupný oblouk trajektorie letu vždy delší než sestupný a úhel výstřel je menší než úhel doletu. BALISTICKÉ CHARAKTERISTIKY STŘEL Ballistic Shell Characterization Balistické údaje o střele a nábojce. Údaje o vlivech, které způsobují odchylky střely od tabulkové dráhy letu a jež je třeba při přípravě prvků vyloučit. Patří mezi ně nátěr střely, změna hmotnosti střely a n áplně, série a teplota náplně, počáteční rychlost střely, zapalovač, tlumič záblesku a kukla zapalovače. BALISTICKÉ METEOROLOGICKÉ PRVKY Ballistic Meteorological Elements Fiktivní hodnoty meteorologických prvků působících v dané vrstvě atmosféry rovnoměrně a způsobujících stejné odchylky dráhy střely od tabulkové dráhy jako skutečné meteorologické prvky. 6

7 BALISTICKÁ ZMĚNA TEPLOTY VZDUCHU Ballistic Change of Air Temperature Fiktivní změna teploty vzduchu pro danou vrstvu atmosféry. Způsobuje stejnou odchylku dráhy střely v dálce jako skutečná teplota vzduchu, v jednotlivých vrstvách atmosféry, v rozmezí výšky dráhy střely. BALISTICKÉ OPRAVY Ballistic Correction Opravy prvků pro střelbu vyplývající ze změn balistických podmínek střelby vzhledem k tabulkovým. BALISTICKÝ KOEFICIENT Ballistic Coefficient Číslo, které udává základní balistickou charakteristiku střely. Vyjadřuje vliv tvaru, ráže a hmotnosti střely na velikost jejího zpomalení za letu vlivem odporu vzduchu. BALISTICKÝ VÍTR Ballistic W ind Fiktivní (vypočítaný) vítr, který má ve stanovené vrstvě atmosféry stálý směr a rychlost. Vyvolává stejnou odchylku střely od tabulkového bodu nárazu jako skutečný vítr, jehož směr a rychlost se s výškou i časem mění. BALISTICKÁ PŘÍPRAVA Ballistic Preparation Organická součást přípravy řízení palby a technického řízení palby. 7

8 Cílem balistické přípravy je zjištění změn balistických podmínek střelby, a vyloučení jejich vlivů při výpočtu prvků pro účinnou střelbu. Balistická příprava u dělových (minometných) ba terií zahrnuje: určení změny počáteční rychlosti střely, způsobené opotřebením hlavně v 0d, určení nesrovnalosti jednotlivých děl baterie vzhledem k řídícímu dělu, je-li baterie v palebném postavení rozmístěna v celku, nebo určení nesrovnalosti jednotli vých děl dané čety k řídícímu dělu čety, je-li baterie v palebném postavení rozmístěna po četách, určení celkové změny počáteční rychlosti střely řídících děl baterií (čet) v 0, měření teploty náplní T n, určení balistických charakteristik střel, roztřídění střeliva a jeho rozdělení četám, dělům. Balistická příprava u raketometných baterií zahrnuje: měření teploty náplní T n, určení balistických charakteristik raketových nábojů, roztřídění raketových nábojů podle druhů a sérií a jejich rozdělení četám (raketometům). BATERIE Battery Základní organizační jednotka dělostřelectva, která odpovídá stupni rota u mechanizovaných jednotek. Rozlišují se dělostřelecké baterie palebné a zabezpečovací. Palebné baterie jsou: dělové (152mm ShKH vz. 77) - dbat, raketometné (122mm RM vz. 70) - rmbat, minometné (82mm nebo 120mm minomety) - minbat. 8

9 Zabezpečovací baterie jsou: velitelská - velbat, dělostřeleckého průzkumu - batdpz. Dělové a raketometné palebné baterie tvoří zpravidla dvě čety. Minometné baterie tvoří zpravidla tři čety. Dělostřelecké zabezpečovací baterie tvoří čety složené z odborníků zajišťujících bojovou činnost dělostřeleckého oddílu (četa dělostřeleckého průzkumu, ženijně strojní družstvo, četa chemického průzkumu apod.). Baterie dělostřeleckého prů zkumu je určena k získávání průzkumových údajů o cílech v sestavě nepřítele, součinnosti při řízení palby a získávání zpráv o rozmístění a činnosti jednotek nepřítele a vlastních vojsk, o terénu a meteorologických podmínkách v prostoru bojové činnosti. Jednotce velí velitel baterie a její hlavní součástí jsou tři čety dělostřeleckého průzkumu s totožnou organizační strukturou: družstvo koordinace palebné podpory mechanizovaného praporu, družstvo technického průzkumu a tři dělostřelecká průzkumná družstva. BOD DOLETU Flying Range Point Průsečík dráhy střely s rovinou ústí hlavně. BOD NÁRAZU (DOPADU) Bump Point Bod, v němž střela narazí na cíl nebo dopadne na překážku (terén). 9

10 BOJOVÁ PODPORA Combat Support Aplikace procesu targetingu do bojové činnosti p rostředků přidělených úkolovému uskupení s cílem vytvořit podmínky bojovým jednotkám pro splnění úkolů boje. Jedná se o kolektivní a koordinované využití údajů o zjištěných cílech v sestavě nepřítele a použití zbraňových kompletů pro přímou i nepřímou střelbu, vojskového letectva, ženijního a protiletadlového vojska a jiných letálních a neletálních prostředků proti jednotlivým i skupinovým cílům, realizované palbou nebo manévrem či jiným působením přidělených prostředků bojové podpory. BOD VÝSTŘELU Shot Point Poloha pohybujícího se cíle v terénu v okamžiku výstřelu na něj. CELKOVÁ ZMĚNA POČÁTEČNÍ RYCHLOSTI STŘELY Total Change of Beginning Projectile Speed Hodnota rozdílu mezi tabulkovou a skutečnou počáteční rychlostí střely. Je rovna součtu změny počáteční rychlosti střel způsobené opotřebením vývrtu hlavně a změny počáteční rychlosti střel, způsobené sérií náplní. CÍL Target Obecně prvek sestavy nepřítele, na který se vede (plánuje) palba s letálním nebo neletálním účinkem. Cíle jsou v současné době začleněny ve 13 kategoriích cílů. 10

11 Objekt se stává cílem, jestliže je vyhodnoceno, že může ovlivnit vedení bojové činnosti. Takticky je to prostor, zařízení, stavba nebo komplex staveb, palebné prostředky, vojenské jednotky, jejich schopnosti, činnost nebo chování, na něž je možné působit za účelem podpory zámyslu velitele úkolového uskupení ke splnění bojového úkolu. ČETA (PALEBNÁ ČETA) Platoon Organická jednotka, sestávající z nejvíce 4 zbraňových kompletů (děl, raketometů, minometů). ČÍSLO CÍLE Target Number Průzkumový údaj, popisující určitý cíl z hlediska potřeb plánování a provedení dělostřelecké palby. Je to šestimístná skupina dvou písmen a čtyř číslic, která vyjadřuje jednotku, která daný cíl zjistila (nebo ho eviduje) a kategorii druhů cílů. DÁLKOMĚR Range Finder Přístroj určený k měření dálek na pozorované terénní předměty (cíle, orientační body), měření vodorovných a svislých úhlů, zjišťování podkladů pro výpočet polárních a pravoúhlých souřadnic, podkladů pro připojení vlastního stanoviště a prvků bojové sestavy a k měření úchylek výbuchů od cíle. Dálkoměry se dělí na: - pasivní, - aktivní. 11

12 Z pasivních dálkoměrů se nejčastěji používají optickomechanické dálkoměry měřící dálku mezi dálkoměrem a cílem nepřímou metodou. Jsou založeny na principu měřením úhlů z pevné základny na cíl. Aktivní dálkoměry (laserové, radiolokační) ozařují cíl a z doby letu záření k cíli a zpět určují vzdálenost mezi zářičem dálkoměru a cílem. Ve většině případů jsou dálkoměry součástí úhloměrných přístrojů, nebo jsou uzpůsobeny k připevnění na úhloměrné přístroje. DÁLKA KRYTU Covering Distance Vodorovná vzdálenost mezi zbraňovým kompletem a hřebenem krytu v metrech. DÁLKA STŘELBY Range Distance Vodorovná vzdálenost mezi zbraňovým kompletem a cílem promítnutým do vodorovné roviny (bodem doletu). DÁLKA ZAMĚŘOVAČE Locator Range Hodnota nastavená v dílcích (miles) na zaměřovači zbraňového kompletu, odpovídající dálce střelby v metrech. Tvoří ji: - záměrný úhel (dálka střelby převedená na dílce, respektive miles), - oprava náměru (součet polohového úhlu cíle C a doplňkové opravy záměrného úhlu ), 12

13 - oprava dálky pro balistický vítr na aktivním úseku dráhy letu raketového náboje (AÚD) u 122mm RM vz. 70. DERIVACE Drift Boční (směrová) odchylka střely (rakety) od výstř elné roviny způsobená rotací střely (rakety) kolem podélné osy na dráze letu. Je způsobena gyroskopickým jevem, který je důsledkem gravitačních a atmosférických točivých momentů indukovaných na rotující střelu (raketu). Zahrnuje se do stranové odchylky př i přípravě prvků pro účinnou střelbu. DĚLO Gun, Cannon Palná dělostřelecká hlavňová zbraň, v jejíž hlavni se energie uvolněná hořením prachové náplně přeměňuje primárně v pohybovou energii dělostřelecké střely. Ta se po opuštění hlavně pohybuje prostorem (atmosférou) jako vržené těleso a její pohyb podléhá zákonitostem vnější balistiky. Z taktického hlediska je dělo základní organickou jednotkou dělostřelectva a v boji působí obvykle v sestavě čety. Děla se dělí: podle ráže, podle druhu, podle způsobu pohybu. Podle ráže se dělí na děla s ráží: 13 malou (do 100 mm), střední ( mm),

14 velkou (nad 150 mm). Podle druhu se dělí na: kanóny (Cannons), které se vyznačují dlouhou hlavní, počáteční rychlostí až 1200 m. s - 1 a plochou dráhou střely (střelba dolní skupinou úhlů), převážně se používají k přímé střelbě, houfnice (Howitzers), které mají obvykle krátkou hlaveň, nižší počáteční rychlost střely kolem 400 m. s - 1, převážně se používají k nepřímé střelbě oblou a strmou dráhou (horní skupinou úhlů), kanónové houfnice (Cannon Howitzers) jsou zbraně vhodně kombinující vlastnosti kanónů a houfnic, obvykle mají delší hlaveň, možnost velkého náměru a počáteční rychlost kolem 600 m. s - 1, raketomety (Rocket Launchers) jsou reaktivní zbraně, využívající ke střelbě jednotné raketové náboje vymetené z mnohonásobných hlavní raketnic, a jejichž palivo hoří ještě po opuštění raketnice na aktivním úseku dráhy letu raketového náboje. Raketnice jsou obvykle bez vývrtu a používá se převážně křidélková stabilizace. Z raketometů se střílí nepřímou střelbou, převážně salvami, minomety (Mortars), které mají hlaveň bez vývrtu (hladkou). Miny (Mortar bombs), jsou za letu stabilizovány pomocí křidélek a nemají nábojky. Používají se k nepřímé střelbě výhradně horní skupinou úhlů. Podle způsobu pohybu se dělí na: vezená (Transported), která nemají podvozek pro přepravu, vyžadují naložení na přepravní vozidlo (některé minomety), tažená (Towed), která jsou vybavena podvozkem, ale nemají pohonnou jednotku a k pohybu jsou vybavena tažným vozidlem, samochodná, resp. samojízdná (Towed with Self-propelled Ability), která mají vlastní podvozek i malou pohonnou 14

15 jednotku schopnou přepravit je na kratší vzdálenosti. Pro přesuny jsou vybavena tažným vozidlem, samohybná (Self-propelled), což jsou vozidla vybavená podvozkem i pohonnou jednotkou a schopná autonomního pohybu. Obvykle jsou vybavena i kabinou pro obsluhu a prostorem pro zásobu munice. DĚLOSTŘELECKÁ BATERIE Artillery Battery Dělostřelecká jednotka složená z velitelství (místo řízení pal by baterie MŘP), dvou (tří) palebných čet (dělových, raketometných, minometných) a družstva dělostřeleckého průzkumu. Je určena především k poskytování palebné podpory brigádním úkolovým uskupením v sestavě dělostřeleckého oddílu (kromě minometné bater ie), výjimečně může být určena k posílení praporního úkolového uskupení. Minometná baterie je prostředek palebné podpory přímo podřízený veliteli praporního úkolového uskupení a je začleněna v sestavě mechanizovaných rot. DĚLOSTŘELECKÁ BUZOLA Artillery Compass Opticko-mechanický pozorovací úhloměrný přístroj orientovaný magneticky. Je určena k orientaci děl a přístrojů, k měření vodorovných a svislých úhlů, vzdáleností, k pozorování činnosti nepřítele, terénu a k měření úchylek výbuchů od cíle. 15

16 DĚLOSTŘELECKÁ ČETA Artillery Platoon Dělostřelecká jednotka složená zpravidla ze čtyř zbraňových kompletů (dělových, raketometných, minometných), která působí v sestavě dělostřelecké baterie. DĚLOSTŘELECKÁ MINA, MINOMETNÝ NÁBOJ Mortar Round, Mortar Bomb Druh dělostřelecké munice, který je určen ke střelbě z minometu. Obvykle jde o šípovou střelu kapkovitého tvaru. DĚLOSTŘELECKÁ MUNICE Artillery Ammunition Střelivo určené pro dělostřelecké zbraňové komplety a tanky. Dělí se na dělostřeleckou munici pro: - dělové zbraňové komplety dělostřelecké a tankové náboje, - raketometné zbraňové komplety raketové náboje (rakety), - minomety dělostřelecké miny (minometné náboje). DĚLOSTŘELECKÁ PODPORA Artillery Support Podpora bojových útvarů (jednotek) prováděná pal bou dělových, raketometných nebo minometných útvarů (jednotek). Dělostřelecká podpora je součástí palebné podpory a uskutečňuje ji dělostřelectvo palbou ze zakrytých palebných postavení (výjimečně i přímou střelbou) svými zbraňovými komplety. 16

17 DĚLOSTŘELECKÁ PRŮZKUMNÁ JEDNOTKA Artillery Reconnaissance Unit Jednotka s danou organizační strukturou, vybavená prostředky dělostřeleckého průzkumu, určená ke zjišťování cílů, informací o nepříteli i vlastních jednotkách, terénu a meteorologických podmínkách v prostoru bojové činnosti a předávání zjištěných údajů na předem stanovená pracoviště. Dělostřelecké průzkumné jednotky jsou začleněny v organizační struktuře smíšených dělostřeleckých oddílů a ve své organizační struktuře mohou mít i jednotky koordinace pale bné podpory. Některé dělostřelecké průzkumné jednotky mohou dočasně, nebo trvale plnit i úkoly koordinace palebné podpory. DĚLOSTŘELECKÁ PŘÍPRAVA Artillery Preparation Součást dělostřelecké podpory boje úkolových uskupení v útoku. Je to zpravidla plánovaná palebná činnost, vedená na vybudovaná, zaujatá a obsazená obranná postavení nepřítele a jiné důležité objekty jeho obrany před zahájením útoku vlastních vojsk. Zahajuje se v určeném čase. Při útoku z chodu je účelné jí zahájit nejpozději tehdy, jakmile podporované bojové jednotky (útvary) dosáhnou čáry rozvinování do praporních proudů. Končí zpravidla v čase, kdy útočící vojska dosáhnou čáry přechodu ke zteči. DĚLOSTŘELECKÉ PRŮZKUMNÉ PROSTŘEDKY Artillery Reconnaissance Resources Organické prostředky dělostřeleckých průzkumných jednotek, které slouží ke zjišťování cílů, spolupráci při zastřílení a vedení účinné střelby a její vyhodnocování a předávání zjištěných údajů na předem stanovená pracoviště za účelem vedení dělostřelecké podpory. 17

18 DĚLOSTŘELECKÝ ODDÍL Artillery Battalion Dělostřelecký útvar složený z velitelství, dělostřeleckých baterií, baterie dělostřeleckého průzkumu, velitelské baterie, roty logistiky a obvaziště. Je určen k poskytování dělostřelecké podpory zejména brigádnímu úkolovému uskupení. DĚLOSTŘELECKÝ POZOROVATEL DP Forward Observer FO Prvek dělostřeleckého průzkumného systému tvořený příslušníkem (velitelem) dělostřelecké průzkumné jednotky. Jeho úkolem je zjišťovat a předávat aktuální informace z bojiště, plnit úkoly stanovené velitelem podporovaného úkolového uskupení, provádět prvotní koordinaci palby a podílet se na řízení palby dělostřeleckých jednotek. Zpravidla je podřízen veliteli úkolového uskupení. DĚLOSTŘELECKÝ PRŮZKUM Artillery Reconnaissance Činnost průzkumných dělostřeleckých jednotek, velitelů rot a praporů, dělostřeleckých velitelů a orgánů koordinace palby, zaměřená na získávání průzkumových údajů o cílech v sestavě nepřítele, účast při řízení palby, získávání zpráv o rozmístění a činnosti jednotek nepřítele a vlastních jednotek a získávání informací o terénu a počasí v pozorovaném pásmu. Dělostřelecký průzkum se podle použitých přístrojů (souprav) a způsobu provádění dělí na: základní, technický, vzdušný. 18

19 DĚLOSTŘELECKÝ PRŮZKUMNÝ SYSTÉM Artillery Reconnaissance System Soubor prvků, tvořený dělostřeleckými průzkumnými jednotkami a jednotkami koordinace palebné podpory, navzájem propojenými stanovenou sítí spojení. Úkolem dělostřeleckého průzkumného systému je plánování dělostřeleckého průzkumu, zjišťování cílů, informací o nepříteli i vlastních jednotkách, terénu a meteorologických podmínkách v prostoru bojové činnosti, předávání zjištěných údajů na předem stanovená pracoviště, vyhodnocování získaných informací, navrhování nejvhodnějšího způsobu vyřazování cíl ů a vyhodnocování výsledků činnosti vlastních palebných prostředků. DĚLOSTŘELECKÝ TECHNICKÝ PRŮZKUM Technical Artillery Reconnaissance Druh průzkumu, který provádějí jednotky pomocí dělostřeleckých radiolokátorů (radiolokační průzkum) pro průzkum pohyb ujících se cílů a radiolokátorů pro průzkum střílejícího dělostřelectva. Tento druh průzkumu je založen na principu využití šíření elektromagnetických vln a jejich odrazu od překážky. DĚLOSTŘELECKÝ VZDUŠNÝ PRŮZKUM Air Artillery Reconnaissance Druh průzkumu, který provádí příslušníci dělostřelectva z vrtulníků (letounů), které byly dělostřelectvu přiděleny, nebo jejichž letové úsilí bylo dělostřelectvu vyčleněno. Mimo to ho mohou provádět letky bezpilotních průzkumných letounů (UAV Unmanned Aerial Vehicles), jejichž úsilí může být dělostřelectvu vyčleněno. 19

20 DĚLOSTŘELECKÝ ZÁKLADNÍ PRŮZKUM Basic Artillery Reconnaissance Hlavní způsob průzkumu, který se provádí pozorováním pomocí optických a optoelektronických přístrojů (prostým okem) a také pomocí radiolokátorů, z pozorovatelen zaujatých na vlastním území nebo na území obsazeném nepřítelem. Provádí ho dělostřelečtí pozorovatelé, radiolokační družstva a všichni organičtí funkcionáři dělostřelectva na pozorovatelnách. DĚLOSTŘELECTVO Artillery Druh vojska, které poskytuje dělostřeleckou podporu především nepřímou palbou zbraňových kompletů (děl, raketometů, minometů). Je součástí palebného systému úkolových uskupení. Podpora je realizována letálními a neletálními účinky střel (děla), raket (raketomety) a min (minomety). DÍLEC Artillery Quantity Středový úhel odpovídající 1/6000 délky oblouku kružnice. Pro použití v praxi se definuje jako úhel, pod kterým vidíme úsečku (oblouk) o velikosti přibližně 1 m (1,05 m) na vzdálenost 1 km. Je to dělostřelecká úhlová jednotka (veličina). DÍLCOVÉ PRAVIDLO Artillery Quantity Rule Dělostřelecké pravidlo pro řešení praktických úkolů, které umožňuje podle dvou známých hodnot vypočítat hodnotu třetí. 20

21 Jestliže počítanou hodnotu úhlu označíme dílec (dc), délky (úsečky) metr a vzdálenosti (dálky) kilometr, pak platí, že:, Vyloučení 5% systematické chyby umožňuje praktické použití vzorců při úhlech DOBA LETU STŘELY Projectile Flying Period Časový interval od okamžiku průletu střely počátkem dráh y letu do okamžiku dosažení daného bodu dráhy letu. Je uvedena v Tabulkách střelby a závisí na dálce střelby a druhu dráhy střely. DOPLŇKOVÁ OPRAVA ZÁMĚRNÉHO ÚHLU Appendix Correct of Calculated Angle Úhlová hodnota opravy (změny) záměrného úhlu. Určuje se z Tabulek střelby, při střelbě spodní skupinou úhlů, podle záměrného úhlu a polohového úhlu cíle. DOSTŘEL Range Vodorovná vzdálenost mezi počátkem dráhy letu střely a bodem doletu. Závisí na ráži, úhlu výstřelu, počáteční rychlosti střely a jiných balistických vlastnostech zbraňového kompletu a střeliva. 21

22 DRÁHA STŘELY Projectile Trajectory Geometrické místo poloh těžiště střely při jejím pohybu po opuštění hlavně. V atmosféře je to balistická křivka, jejíž tvar závisí na balistických a meteorologických podmínkách. Rozlišují se tyto druhy drah střel: plochá (náměr do 20º), oblá (náměr od 21º do 45º), strmá (náměr nad 45º). EFEKTIVNOST PALBY Fire Effective Rozsah ztrát na živé síle a bojové technice a jiných materiálových ztrát způsobených dělostřeleckou palbou. Určuje se počtem zničených cílů nebo stupněm poškození jednotlivého cíle. Efektivnosti palby se dosahuje včasností, účinností, přesností, překvapivostí a taktickou účelností (výhodností). FIKTIVNÍ POMOCNÝ CÍL (POZEMNÍ NEBO VZDUŠNÝ) Fictional Auxiliary Target Střed skupiny výbuchů (rozprasků), jehož souřadnice jsou určeny laserovým dálkoměrem, určenými pozorovatelnami nebo radiolokátorem. GONIOMETR Compass Set Úhloměrný přístroj s měřící lavicí, do které se vkládají pozorovací, nebo měřící přístroje. Výchozí orientace je zpravidla prováděna magneticky pomocí digitálního magnetického kompasu. Měřícími přístroji 22

23 jsou obvykle laserové dálkoměry. Pozorovacími přístroji jsou dalekohl edy, noktovizory, termovizory. GRAFIKON VYPOČÍTANÝCH OPRAV Calculate Correct Graph Pomocný grafický dokument pro přípravu počítaných prvků pro účinnou střelbu úplnou přípravou. Obsahuje křivky vypočítaných souhrnných oprav dálky a směru. GRAFIKON ZASTŘÍLENÝCH OPRAV Fire Correct Graph Pomocný grafický dokument pro přípravu prvků pro účinnou střelbu přenosem palby od pomocných cílů (použitím zastřelovacího děla) metodou grafikonu zastřílených oprav. Obsahuje křivky zastřílených oprav dálky a směru, získaný ch vytvořením (zastřílením) fiktivních (skutečných) pomocných cílů. HLAVEŇ Barrel Tlustostěnná válcová nádoba jednostranně uzavřená závěrem. V hlavni se chemická energie výmetné náplně mění v tlakovou energii spalin a ta pak primárně v kinetickou energii střely. Dále hlaveň slouží k navedení střely do požadovaného směru střelby. HLAVNÍ SMĚR STŘELBY Main Direction Směr, procházející přibližně středem pásma bojové činnosti podporovaného úkolového uskupení (při plnění úkolů přímé palebné 23

24 podpory) nebo středem pásma průzkumu (při plnění úkolů všeobecné palebné podpory). Hlavní směr střelby se udává směrníkem hlavního směru střelby ( HS ), zaokrouhleným na Do směrníku hlavního směru se zamiřují dělostřelecké zbraňové komplety a prostředky dělostřeleckého průzkumu. HMOTNOSTNÍ ZNAK Weight Zone Mark Smluvené označení odchylky skutečné hmotnosti dělostřelecké střely od tabulkové hmotnosti, nešablonované na těle střely. Tato odchylka se na každé střele označuje smluvenými znaky (znaménky +, -). HOUFNICE Howitzer Dělo s kratší hlavní (30 až 40 ráží), s menším dostřelem, střílející převážně nepřímou střelbou, počáteční rychlostí střely do 700 m. s - 1 po oblé dráze letu. INDIVIDUÁLNÍ OPRAVY DĚLA Individual Gun Correct Opravy pro změny podmínek střelby jednotlivých děl baterie (čety) vzhledem k podmínkám střelby řídícího děla. Slouží ke srovnání děl vzhledem k řídícímu dělu. Při rozmístění baterie v palebném postavení po četách nebo v celku se zahrnují do počítaných prvků zaměřovače individuální opravy děla následovně: 24

25 Do dálky zaměřovače pro: nesrovnalost děla vzhledem k řídícímu dělu v 0, jestliže v 0 převyšuje 0,3 % v 0, odstup děla b při nelineárním (rozptýleném) rozmístění děl, převýšení děla A vzhledem k řídícímu dělu, jestliže A je větší než 0,001D t, nesouhlas elevačních úhlů zaměřovače a kvadrantu, jestliže je větší než 0 02, změnu hmotnosti střel q, jestliže q převyšuje dva hmotnostní znaky. Do časování pro: nesrovnalost děla vzhledem k řídícímu dělu v 0, jestliže v 0 je větší než 0,3 % v 0, odstup děla b při nelineárním (rozptýleném) rozmístění děl. Do strany pro: vychýlení záměrné, jestliže je větší než Hodnoty individuálních oprav děl se určují výpočtem pomocí Tabulek střelby podle zjištěných podmínek v palebném postavení. Individuální opravy děla určuje velitel děla pomocí předem připravené tabulky individuálních oprav děla. Individuální opravy se zahrnují do hodnot dálky zaměřovače (libely), časování a strany podle první v elené dálky a nemění se po celou dobu střelby na daný cíl. INTERVAL VĚJÍŘE VÝBUCHŮ Splash Fan Interval Vzdálenost mezi výbuchy střel sousedních děl v prostoru cíle. Určuje se při střelbě na skupinové cíle k rovnoměrnému pokrytí cíle výbuchy střel v šířce. 25

26 KANÓN Cannon Výkonné a těžké dělo s dlouhou hlavní (45 až 70 ráží), s velkým dostřelem, střílející přímou (obvykle) i nepřímou střelbou počáteční rychlostí střely až 1200 m. s - 1 po převážně ploché dráze letu. KANÓNOVÁ HOUFNICE Cannon Howitzer Dělo spojující výhodné vlastnosti houfnice a kanónu. Umožňuje provádět střelbu horní i spodní skupinou elevačních úhlů. Délka hlavně bývá obvykle 30 až 52 ráží. KATEGORIE (TYP) CÍLŮ Target Category Skupina cílů v sestavě i mimo sestavu nepřítele, které působ í na vlastní vojska nebo ovlivňují vedení bojové činnosti stejným nebo podobným způsobem a z hlediska vyřazování mají stejnou prioritu. KOLIMÁTOR Optic Direction Point Optický přístroj určený k zajištění směru zamířeného dělostřeleckého zbraňového kompletu za snížené viditelnosti, v zalesněném a hornatém terénu apod. 26

27 KOMPLEXNÍ SONDOVÁNÍ ATMOSFÉRY Complex Survey Atmosphere Činnost meteorologických družstev, kterou provádějí v rámci meteorologického průzkumu. Spočívá v určování meteorologických prvků ve vrstvách atmosféry. KOORDINACE PALEBNÉ PODPORY Fire Support Coordination Činnost zabezpečující efektivní využití prvků palebné podpory. Za efektivní využití prvků palebné podpory odpovídá velitel úkolového uskupení. Koordinaci palebné podpory odborně ří dí náčelník pracoviště koordinace bojové podpory (palby) určený velitelem úkolového uskupení, který navrhuje veliteli úkolového uskupení způsob použití prostředků palebné podpory. KRYCÍ PALBA Cover Fire Palba k ochraně vlastních vojsk před nepřátelskými prostředky pro přímou střelbu nebo palba k bezprostřední izolaci prostoru boje. Vede se ve všech druzích boje především na cíle na předním okraji vojsk nepřítele. Hlavním cílem jsou nepřátelské obrněné prostředky. Je to druh palby (palebné činnosti) z taktického hlediska. KRYCÍ SKUPINA Cover Group Skupina výbuchů při zastřílení nebo účinné střelbě s různými znaky, získaná při střelbě se stejným náměrem a za stejných podmínek střelby. 27

28 Může být potvrzená nebo nepotvrzená. Při určování poměru znaků v krycí skupině se zásah cíle hodnotí jako rána dlouhá i krátká. LAFETA Carriage Obecně část zbraňového kompletu, ke kterému je připevněna kolébka s hlavní. Technicky je to zařízení pro upevnění hlavně, nebo zbraňového kompletu za účelem udělení náměru a odměru, při zamiřování na cíl. Použitím lafety dochází k zvýšení stability zbraňového kompletu při výstřelu a zvýšení přesnosti palby. Lafeta přenáší síly od výstřelu do země nebo do dopravního prostředku, na kterém je hlaveň, nebo zbraň upevněna (lafetována). LETÁLNÍ ÚČINEK Lethal Effect Stupeň vyřazení cíle, kterým se dosahuje okamžitých, nenávratných ztrát části osob v důsledku smrti nebo zranění nebo funkčního poškození bojové techniky, které cíl trvale nebo na určitou dobu, v závislosti na stanoveném palebném úkolu, vyřazují z činnosti. LIBELA Elevation Obecně ústrojí úhloměrných optických přístrojů určené k uvodorovnění přístroje před měřením. Odborně hodnota, která se nastavuje na zaměřovači zbraňového kompletu v závislosti na převýšení či snížení cíle vůči úrovni ústí (k základním 28

29 nastavením libely se přičte hodnota polohového úhlu cíle a doplňkové opravy záměrného úhlu v dílcích). Technicky ústrojí dělostřeleckých zaměřovačů a průzkumných přístrojů určené pro jejich uvodorovnění v horizontální a vertikální rovině. MANÉVR PALBOU Fire Manoeuvre Časové a prostorové přenášení palby dělostřelectva za účelem jejího nejvýhodnějšího využití vzhledem k bojové situaci. Spočívá ve včasném soustředění palby na jednotlivý cíl nebo na skupinu důležitých cílů, v přenášení palby z jednoho cíle na druhý a v rozdělení palby na několik cílů. MASKOVÁ JISTOTA Mask Safety Bezpečné zajištění zapalovače dělostřelecké munice, které vylučuje její předčasný výbuch před hlavní při jejím náhodném nárazu na blízkou překážku (střela s nárazovým zapalovačem), nebo při průletu kolem blízké překážky (střela s bezkontaktním zapalovačem) ve vzdálenosti menší, než je bezpečná vzdálenost. MAXIMÁLNÍ DOSTŘEL Maximum Range Největší vzdálenost (dálka) střelby, na kterou může dělo střelecký zbraňový komplet střílet bez ohledu na rozptyl. 29

30 METEOROLOGICKÁ PŘÍPRAVA Meteorological Preparation Organická součást přípravy řízení palby a technického řízení palby. Cílem je určení změn meteorologických podmínek střelby oproti normálním (tabulkovým), které jsou nutné pro výpočet meteorologických oprav. METEOROLOGICKÁ ZPRÁVA Meteorological Message Souhrn údajů (dat) o stavu atmosféry v okolí meteorologické jednotky, která tyto údaje zjistila, do stanovené výšky. Zjištěné údaje jsou v meteorologické zprávě uváděny ve dvou a vícemístných skupinách. Jednotlivá místa ve skupinách mají předem stanovený a neměnný význam. Skupiny jsou seřazeny stanoveným způsobem a jejich pořadí se nemění. To zaručuje, že umístěním určitého čísla ve skupině je jednoznačně určen jeho význam a pořadí skupiny ve zprávě určuje název skutečnosti, kterou údaje ve skupině popisují. U dělostřelectva se používají: - meteorologické zprávy METEO-STŘEDNÍ, - přibližné meteorologické zprávy METEOSTŘEDNÍ -PŘIBLIŽNÁ, - meteorologické zprávy SPECIÁLNÍ (standardní meteorologická zpráva pro dělostřelecký počítač METCM a standardní balistická meteorologická zpráva METB3). MINIMÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ (BEZPEČNÁ) VZDÁLENOST Minimal Safety (Save) Distance Vzdálenost v metrech vlastních útvarů (jednot ek) od předpokládaných výbuchů vlastních střel (raket, min), která poskytuje bezpečnost vlastním útvarům (jednotkám). Závisí na chybách určení prvků pro střelbu, rozptylu 30

31 střel (raket, min), poloměru rozletu účinných střepin a charakteru ukrytí vlastních útvarů (jednotek). S tímto pojmem úzce souvisí pojem riziková bezpečnostní vzdálenost. MINOMET Mortar Palná dělostřelecká hlavňová zbraň, v jejíž hlavni se energie uvolněná hořením výmetné náplně přeměňuje primárně v pohybovou energii minometné střely (miny). Je určen pro střelbu minometnými střelami (minami) ve většině případů jen vrchní skupinou elevačních úhlů. Zpravidla se používá k umlčování a ničení živé síly, techniky a palebných prostředků nepřítele, rozmístěných volně v terénu, v krytech (okopech) a úkrytech, zvláště v horském a zalesněném terénu. Jedná se o zbraňový komplet s tenkostěnnou hladkou hlavní, který může být v závislosti na ráži nesený, vezený, tažený nebo samohybný. MÍSTO KOORDINACE BOJOVÉ PODPORY MKBP Battalion Coordination Centre BnFCC Jedna ze základních součástí operačního střediska praporního úkolového uskupení. Tvoří je důstojník skupiny palebné podpory a příslušníci baterie dělostřeleckého průzkumu smíšeného dělostřeleckého oddílu. Do MBP mohou být začleněny orgány vrtulník ového letectva a v případě potřeby funkcionáři jiných druhů vojsk přidělených prapornímu úkolovému uskupení. Koordinátorem palebné podpory na místě velení praporního úkolového uskupení je obvykle důstojník palebné podpory praporu od smíšeného dělostřeleckého oddílu. V období plánování a organizování boje pracuje MBP podle pokynů náčelníka štábu praporního úkolového uskupení. V období vedení boje je řízeno velitelem praporního úkolového uskupení prostřednictvím koordinátora palebné podpory. 31

32 Dříve bylo MKBP označováno jako místo koordinace palby praporu MKP. MÍSTO ŘÍZENÍ PALBY BATERIE MŘP Battery Fire Direction Centre BtyFDC Součást místa velení (velitelského stanoviště) dělostřelecké baterie. Pracoviště, vybavené silami a prostředky pro velení baterii, ze kterého se uskutečňuje řízení palby baterie. Je to střední prvek systému řízení palby oddílu, jemuž velí náčelník MŘP (NMŘP), kterým je velitel baterie. MŘP baterie tvoří pracovní skupina (operátoři, počtáři a radisté), která shromažďuje a vyhodnocuje údaje o všeobecné situaci, řídí bojovou činnost baterie, realizuje opatření taktického a technického řízení palby (přípravy řízení palby), určuje a předává prvky pro střelbu palebným četám (dělům), řídí manévr v prostoru palebných postavení baterie a zpra covává hlášení o situaci nadřízenému SŘP oddílu. Rozlišujeme tato místa řízení palby baterie: místo řízení palby dělové baterie - MŘPD, místo řízení palby raketometné baterie - MŘPR, místo řízení palby minometné baterie - MŘPM (místo řízení palby minometné čety MŘPC). MÍSTO VELENÍ DĚLOSTŘELECKÉ BATERIE Command Post of the Artillery Battery Pracoviště, z něhož se uskutečňuje velení jednotkám baterie při přípravě a v průběhu boje. Rozmisťuje se v prostoru palebných postavení baterie. Jeho místo určuje velitel baterie, ve zvláštních případech jeho nadřízený. Jádrem místa velení (velitelského stanoviště) je místo řízení palby baterie (MŘP). Místo velení baterie může být i mobilní. 32

33 Místo velení baterie dělostřeleckého průzkumu se zpravidla nevytváří. Velitel baterie dělostřeleckého průzkumu řídí baterii z místa velení oddílu. Po přidělení průzkumných prostředků úkolovým uskupením pracuje zpravidla na středisku bojové podpory brigádního úkolového uskupení. MUNICE Ammunition Souhrnné pojmenování pro střelivo, ruční granáty, letecké pumy, rakety, nálože, miny, torpéda a jiné, zpravidla výbušné předměty využívající energii výbušin buď přímo k vyvolání žádoucího účinku (zejména zničení), nebo nepřímo k přepravě určitých předmětů na cíl. Munice se dělí: - podle určení (munice základního určení, munice speciálního určení a munice pomocného určení), - podle způsobu dopravy na cíl (střelivo a ostatní munice), - podle druhu vojska, který ji používá (munice do ručních a lafetovaných zbraní, dělostřelecká munice, letecká muni ce, ženijní munice, chemická munice, apod). NADMOŘSKÁ VÝŠKA Altitude Výška bodu v terénu vůči střední hladině smluveného moře. NÁBOJ Cartridge, Round Muniční celek, který slouží k uskutečnění jednoho výstřelu. Skládá se ze střely a nábojky. Náboje se dělí na: - jednotné, - dělené. 33

34 NÁBOJKA Cartridge Case Sestava muničních prvků nezbytná k tomu, aby při výstřelu byla střele udělena požadovaná rychlost, popř. k tomu, aby byl vytvořen efekt výstřelu. Zpravidla ji tvoří nábojnice (vlastní obal), prachová náp lň, která se svým hořením přeměňuje na rozpínající se plyny, zápalkový šroub (zápalka), který iniciuje hoření prachové náplně po odpálení a doplňkové prvky. Doplňkové prvky nábojky jsou speciální konstrukční prvky (lávky) uložené v nábojce některých druhů dělostřelecké munice. Plní doplňkové funkce (nezabezpečují vymetení střely z hlavně). K doplňkovým prvkům patří: odměďovač, flegmatizátor, tlumič plamene, zažehovač, krytky prachové náplně a textilie. U dělených nábojů jsou nábojky ve většině případů přemě nné, umožňující změnu velikosti prachové náplně. NÁBOJNICE Cartridge Část náboje, která chrání prachovou náplň před vnějšími vlivy, slouží k uložení zápalkového šroubu (zápalky) a u jednotných nábojů i k uložení střely. Zajišťuje rovněž polohu náboje nebo nábojky v nábojní komoře a utěsňuje spalné plyny, které vznikly při výstřelu. Bývá z mosazi, hlubokotažné oceli nebo z celospalitelných materiálů. NÁMĚR Direct Svislý úhel sevřený náměrnou a úrovní ústí dělostřeleckého zbraňového kompletu. Kladný úhel (nad úrovní ústí) se nazývá elevace, záporný úhel (pod úrovní ústí) deprese. 34

35 NÁMĚRNÁ Direct Prodloužená osa hlavně zamířeného dělostřeleckého zbraňového kompletu před výstřelem. NÁPLŇ Charge a) Množství střeliviny v nábojce nebo v raketovém motoru. b) Množství výbušniny nebo jiné účinné náplně ve střele, mině apod. c) Množství třaskaviny nebo třaskavé slože v rozbušce. NAŘÍZENÍ Directive Způsob stanovení úkolů podřízeným velitelům ke splnění opatření při přípravě a v průběhu boje. Bojové nařízení je jeden z dokumentů pro velení vojskům. Je to zkrácená forma bojového rozkazu vydaného podle potřeby písemně nebo ústně (v tom případě se zapisuje). Podepisuje ho velitel a náčelník štábu. NEKONTAKTNÍ ZAPALOVAČ Non contact Fuze Zapalovač určený k zabezpečení iniciace střely bez kontaktu s cílem. Iniciace může být realizována funkcí časovou nebo přibližovací. NELETÁLNÍ ÚČINEK Non lethal Effect Stupeň vyřazení cíle, kterým se dosahuje vyřazení části osob z činnosti na určitou dobu (bez přímého ohrožení jejich život ů) nebo vybraných druhů bojové techniky nebo znemožnění (omezení) bojové činnosti. 35

36 NEPLÁNOVANÁ PALBA Non calculated Fire Dělostřelecká palba, k jejímuž vedení jsou prvky pro účinnou střelbu, druh, spotřeba střel a způsob vedení palby určeny bezprostředn ě po zjištění cíle. NEPOHYBLIVÁ PŘEHRADNÁ PALBA (NPP) Wall of Fire (Non movable Fire) Souvislá palebná clona vytvářená k přehrazení směru postupu nepřítele v neobrněné bojové (předbojové) sestavě. Vede se na jedné čáře. K vedení nepohyblivé přehradné p alby se používá nejméně baterie. NEPOTVRZENÁ KRYCÍ SKUPINA Unaccredited Cover Group Skupina výbuchů při zastřílení nebo účinné střelbě získaná při střelbě se stejným náměrem a za stejným podmínek střelby s pozorováním nejméně dvou různých znaků nebo libo volného počtu znaků, přičemž jeden znak musí být opačný než všechny ostatní. NEPOZOROVANÝ CÍL Unobserved Target Cíl, u kterého není možné v průběhu vedení palby stanovit okamžitý stupeň vyřazení, tzn. ohodnotit reálný účinek palby. Nepozorované cíle mohou být pozorovatelné a nepozorovatelné. Pozorovatelné cíle mohou být pozorované a nepozorované. 36

37 NEPOZOROVATELNÝ CÍL Unobserved Target Cíl nezachytitelný senzory dělostřeleckých průzkumných jednotek. Jeho přibližná poloha může být známá, ale přesná lokaliza ce není možná (např. záblesky výstřelů nad horizontem, zvuky motorů v údolí apod.). NEPŘÍMÁ STŘELBA Indirect Fire Střelba dělostřeleckého zbraňového kompletu vedená ze zakrytého palebného stanoviště (postavení). Mířidly zbraňového kompletu není možné za mířit přímo na cíl. Pozorování cíle, výbuchů a účinků střel v cíli se uskutečňuje zpravidla z pozemních pozorovatelen. NEPŘÍMÉ ZAMÍŘENÍ Indirect Aiming Způsob zamíření zbraňového kompletu při střelbě, kdy mířič nevidí přímo na cíl. Hlaveň se v horizontální rovině zamiřuje pomocí zajišťovacího (odměrného) bodu a ve svislé rovině pomocí polohové libely. NORMA SPOTŘEBY MUNICE Standard of Ammunition Expenditure a) Množství munice, které je určeno k zabezpečení výcviku a bojové činnosti vojsk. b) Průměrné množství munice, potřebné k zabezpečení dosažení nezbytné míry účinnosti palby v daných podmínkách, postačující k vyřazení určitého cíle. Vyjadřuje rovněž množství munice, které je v boji povoleno spotřebovat v určitém časovém rozmezí. 37

38 OBRANNÁ PALBA Defense Fire Palba vedená k ochraně vlastních jednotek, které přešly do obrany. Jejím cílem je především chránit vlastní jednotky z boků a mezer a vyřazovat nepřátelské jednotky vedoucí nebo připravující protiútok (protizteč). V jejím rámci může být prováděno i minová ní na dálku. Je to druh palby (palebné činnosti) z taktického hlediska. OBRAZEC ROZPTYLU Diffusion Diagram Ohraničená plocha pokrytá zásahy (nárazy) střel. Vzniká protnutím svislé nebo vodorovné roviny svazkem drah střel. Svým tvarem se blíží elipse. ODDÍL Battalion Základní taktický a administrativní dělostřelecký útvar odpovídající stupni prapor. Sestává minimálně ze dvou dělostřeleckých baterií, dále z jednotek průzkumu, spojení a logistiky. V dělostřelectvu AČR jsou oddíly organizovány jako smíšené. V jejich organizačních strukturách jsou začleněny palebné a raketometné baterie. ODMĚR Aiming Změna polohy osy hlavně (raketnice) dělostřeleckého zbraňového kompletu ve vodorovné rovině. 38

39 ODMĚRNÝ BOD Aiming Point Nepohyblivý terénní předmět dobře viditel ný od zbraňového kompletu (přístroje). Slouží k zamíření zbraňového kompletu do hlavního směru střelby podle předem určené základní strany a k orientaci přístrojů podle směrníku orientačního směru. Musí být co nejvíce vzdálen (nejméně 1000 m). Je výhodné, aby odměrný bod byl současně zajišťovacím bodem. ODRAZ STŘELY Missile Bounce Jev, při kterém se střela po dopadu odrazí od terénu, vodní hladiny nebo jiné překážky a exploduje ve vzduchu. Využívá se při střelbě na odraz. OPRAVA ČASOVÁNÍ Time Correct Hodnota, o kterou je nutné změnit časování (na kterou je nutné nastavit časování) na bezkontaktním časovacím (přibližovacím) zapalovači k dosažení požadované výšky rozprasku. ODSTUP Space Vzdálenost palebného stanoviště zbraňového kompletu (jeho mířidel) od kolmice ke směru střelby vedené palebným stanovištěm (mířidly) řídicího děla. Odstup děl v četě je obvykle v rozmezí m. 39

40 ORGÁNY VELENÍ Command Authorities Velitelé a štáby úkolových uskupení a velitelé a štáby dělostřelectva. Velitel je zodpovědný za připravenost podřízených útvarů a jednotek k boji a včasné splnění uložených úkolů v souladu se zásadami jejich použití. Dělostřelecký velitel velí podřízeným v souladu s rozhodnutím nadřízeného velitele úkolového uskupení nebo dělostřeleckého velitel e osobně, ve stanovených případech prostřednictvím svého zástupce a štábu. Povinnosti velitele odvozené ze zákonů a vojenských předpisů však nemůže velitel přenášet na někoho jiného. Práci organizuje zpravidla náčelník štábu na základě rozhodnutí a pokynů velitele. ORIENTAČNÍ BOD Orientation Point Významný bod v terénu sloužící k orientaci v terénu, udávání cílů apod. Orientační bod musí jít v terénu lehce vyhledat. ORIENTAČNÍ SMĚR Orientation Direct Směr vytyčený dvěma trvale nebo dočasně stabilizovaným i body na zemském povrchu, jehož směrník je určen. Využívá se k orientaci zbraňových kompletů v palebných postaveních, průzkumných přístrojů na pozorovatelnách, radiolokátorů apod. PALBA Fire Činnost dělostřelectva spojená s dosažením letálního nebo neletálního účinku při vyřazování cílů v sestavě nepřítele. 40

41 Ze střelecko-technického hlediska se rozlišují palby podle tvaru, palebného účinku (účinku v cíli), způsobu vedení palby, způsobu plánování, způsobu postřelování, podle vykonavatelů, podle taktického hlediska a podle přípravy prvků pro střelbu. Palby podle tvaru: palba na jednotlivý cíl, palba na skupinový pravoúhlý cíl, palba na skupinový lineární cíl, palba na skupinový kruhový cíl. Palby podle palebného účinku: palba s letálním účinkem (zničit, umlčet, rušit), palba s neletálním účinkem (zbořit, rušit, obtěžovat, zadýmit, zapálit, osvětlit, oslepit, značkovat a jiný). Palby podle způsobu vedení palby: palba jednotlivými ranami, metodická palba, palba salvami, palba ráz na ráz. Palby podle způsobu plánování: plánovaná palba, neplánovaná palba. Palby podle způsobu postřelování: palby dělostřeleckým oddílem (soustředěné palby oddílu): bateriemi náložmo, bateriemi stupnicí, s rozdělením cílů mezi baterie, s rozdělením úseků cíle (čáry) mezi baterie, palby dělostřeleckou baterií (samostatné palby baterie): náložmo, četami náložmo, 41

42 četami stupnicí, s rozdělením cílů mezi čety, s rozdělením úseků cíle (čáry) mezi čety. Palby podle vykonavatelů: palba dělem, palba četou, palba baterií (imetr palba), palba oddílem (oddílová palba). Palby podle taktického hlediska: přípravná palba, krycí palba, obranná palba, zabraňující palba. Palby podle přípravy prvků pro střelbu: bez zastřílení, se zastřílením. PALBA RÁZ NA RÁZ Swing Fire Palba vedená při účinné střelbě dělem, četou nebo baterií největší rychlostí (v závislosti na režimu palby) s kontrolou přesnosti zamíření po každém výstřelu. Odpálení každé rány se provádí na povel velitele děla. Vede se do vypálení stanoveného počtu ran neb o do povelu k zastavení palby. PALBA SALVAMI Salvo Fire Palba vedená při zastřílení nebo při účinné střelbě všemi děly (stanoveným počtem děl) baterie (čety) současně. 42

43 Při střelbě z raketometů je možné vést palbu salvou i jedním raketometem. PALEBNÁ PODPORA Fire Support Podpora bojových jednotek prováděná palbou zpravidla dělostřeleckých jednotek, protiletadlového vojska a letectva. Palebná podpora je součástí bojové podpory. PALEBNÁ ZTEČ Artillery Fire Assault První etapa dělostřeleckého doprovodu útoku úkolového uskupení, která začíná ihned po ukončení dělostřelecké přípravy zteče (na signál velitele úkolového uskupení). Slouží k bezprostřední podpoře útočících jednotek provádějících zteč prvního sledu nepřítele, obvykle do hloubky rot prvního sledu. Cílem je vyřazení nepřítele v objektech zteče plánovanými nebo neplánovanými palbami. Podle charakteru nepřátelské obrany, stupně jejího odhalení, způsobu zteče a podle množství dělostřelectva a munice se dělostřelecká palebná zteč uskutečňuje postupným soustřeďováním palby, dvojitým postupným soustřeďováním palby, soustředěnými a samostatnými palbami nebo jejich kombinací. PALEBNÉ POSTAVENÍ Fire Position Usek terénu zaujatý (připravený k zaujetí) palebnými jednotkami k vedení palby. Palebné jednotky se v palebném postavení zdržují obvykle pouze během plnění palebného úkolu a bezprostředně po jeho splnění je opouštějí a zaujímají vyčkávací postavení. 43

44 Podle možností poskytování ochrany před pozemním pozorováním nepřítele může být palebné postavení zakryté nebo odkryté. PALEBNÉ PROSTŘEDKY Fire Assets Dělostřelecké samohybné, obrněné, tažené nebo s pomocným pohonem baterie (čety), raketometné komplety a komplety samohybných a tažených (nesených) minometů, odpalovací zařízení řízených a neřízených raket. PALEBNÉ MOŽNOSTI Fire Possibilities Účelový ukazatel, který umožňuje (při posuzování palebného úkolu ze střelecko-technického hlediska) předem (v době plánování a přípravy boje) nebo v průběhu taktického řízení palby (bojov é činnosti) posoudit, zda může baterie (oddíl) splnit stanovený palebný úkol. Základní podmínkou je, aby se cíl nacházel v dostřelu zbraňového kompletu. Palebné možnosti se určují v kontinuitě těchto ukazatelů: - přípustné maximální rozměry cíle, - požadovaný stupeň vyřazení nebo doba eliminace cíle, - zásoba nábojů u zbraňových kompletů, - palebný výkon. V širším smyslu jsou součástí bojových možností (bojové síly). Ve standardizačních dohodách STANAG se místo palebných možností uvádí bojová síla. PALEBNÝ PRŮMĚR Fire Norm Kalkulační jednotka pro zásobování municí, stanovená jako počet nábojů pro jednu zbraň, zbraňový komplet nebo pro jednu osobu. Palebný průměr 44

45 slouží ke stanovení denní spotřeby munice, k plánování zabezpečení municí a určování velikosti zásob mun ice, které se vyjadřují v násobcích palebného průměru. V palebném průměru není zahrnutá speciální munice. PALEBNÝ PŘEPAD Fire Assault Účinná střelba dělostřelecké baterie (oddílu) na cíle nebo několik cílů, ohraničená časem a vyznačující se mohutností a způsobem provedení. Rozlišují se palebné přepady vedené palbou ráz na ráz a stanovené délky. PALEBNÝ ÚKOL Fire Mission Úkol, který plní dělostřelectvo palbou. Je to pověření palebné jednotce (útvaru), které obsahuje určení cíle a úkolu střelby, jako sou části přijatého záměru vedení boje (schváleného plánu). Verbálně se pro účinnou střelbu stanovuje jako stupeň vyřazení cíle pojmy zničit, umlčet, rušit, zbořit (převážně letální účinek), obtěžovat, zadýmit, zapálit, osvětlit, oslepit, značkovat apod. (přev ážně neletální účinek). PALEBNÝ VÝKON Fire Performance Ukazatel, který charakterizuje schopnost palebné (dělové, raketometné, minometné) jednotky (útvaru) vystřelit za určité časové období stanovený počet střel. Tabulkový palebný výkon je násobkem zpravi dla tabulkového počtu zbraňových kompletů a režimu palby. 45

46 Reálný palebný výkon je násobkem režimu palby odpovídajícího době trvání palebného přepadu a skutečně přibraného počtu zbraňových kompletů na plnění palebného úkolu. PLÁNOVANÁ PALBA Plan Fire Dělostřelecká palba, k jejímuž vedení jsou potřebné podklady zjištěny, vyhodnoceny a zpracovány s časovým předstihem a prvky pro účinnou střelbu, druh, spotřeba střel a způsob vedení palby jsou určeny a předány předem obsluhám zbraňových kompletů. Plánovaná palba se zpravidla zahajuje ve stanoveném čase nebo na stanovený signál. Za útoku se plánují palby na konkrétní nepřátelské cíle, v obraně na prostory, ve kterých se předpokládá činnost nepřítele. POČÁTEČNÍ RYCHLOST STŘELY Shell Muzzle Velocity Rychlost střely na ústí hlavně extrapolovaná z rychlosti střely změřené ve vhodném místě na její dráze. Tabulková počáteční rychlost střely (v 0 ) je vypočítaná rychlost střely na ústí hlavně, která má ve vzduchem odporujícím prostředí stejný průběh rychlosti za místem dodatečného působení plynů s rychlostí skutečně vystřelené střely. POHYBLIVÁ PŘEHRADNÁ PALBA (PPP) Movable Barrier Fire Souvislá palebná clona vytvářená k přehrazení směru postupu nepřítele v obrněné bojové (předbojové) sestavě. Vede se na několika čarách. K vedení pohyblivé přehradné palby se používá nejméně oddíl. 46

47 POLOHOVÝ ÚHEL Position Angle Svislý úhel mezi osou hlavně nebo optickou osou zaměřovače a vodorovnou rovinou. POLOHOVÝ ÚHEL CÍLE Target Position Angle Svislý úhel mezi úrovní ústí zbraňového kompletu a záměrnou cíle. Určí se jako podíl rozdílu nadmořských výšek cíle a palebného postavení a tisíciny topografické dálky cíle. Od této hodnoty se odečítá 5 %. POLOHOVÝ ÚHEL KRYTU (ÚHEL KRYTU) Cover Position Angle Svislý úhel mezi úrovní ústí zbraňového kompletu a záměrnou vrcholu krytu. Určí se měřením nebo jako podíl rozdílu nadmořských výšek vrcholu krytu a palebného postavení a tisíciny topografické dálky krytu. Od této hodnoty se odečítá 5 %. POLOPŘÍMÉ ZAMÍŘENÍ Semi-direct Aiming Zamíření zbraňového kompletu pomocí mířidel přímo na pozorovaný cíl v horizontální rovině a nastavení polohy osy hlavně (zamíření hlavně) na cíl pomocí polohové libely ve vertikální rovině. 47

48 POVEL PRO PALBU Fire Order Způsob stanovení palebného úkolu. Musí být úplný a obsahovat všechny předepsané části, které se předávají obvykle ve stanoveném pořadí. Prvky povelu pro palbu (dílčí povely) jsou stálé, účelové a specifické. Podle účelu se dělí na: - výkonné, - speciální, - informační. Povel pro palbu může být předán v hlasové nebo digitální formě. POZOROVACÍ DÁLKA Observer Distance Vzdálenost mezi pozorovatelnou (stanovištěm průzkumného prostředku) a středem cíle. POZOROVACÍ PŘÍMKA Observer Target Line (O-T Line) Pomyslná přímka spojující stanoviště dělostřelecké ho pozorovatele (pozorovacího přístroje) s cílem (středem cíle). Umožňuje dělostřeleckému pozorovateli určovat polohu výbuchů vzhledem k cíli. POZOROVACÍ ÚHEL (i) Observation Angle Vodorovný úhel u středu cíle sevřený pozorovací přímkou a výstřelnou. Rozlišuje se pozorovací úhel: malý (i 2-50), střední (2-50 i 5-00), 48

49 velký (i 5-00). Zvláštním případem malého pozorovacího úhlu je pozorovací úhel, jehož velikost konverguje k nule (i 0). V takovém případě hovoříme o osném (osovém) pozorování. POZOROVANÝ CÍL Observe Target Cíl, u kterého je možné stanovit v průběhu vedení palby okamžitý stupeň vyřazení, tzn. ohodnotit reálný účinek palby a na základě toho palbu kdykoliv přerušit (ukončit). POZOROVATELNA Observation Post Úsek terénu zaujatý nebo připravený k zaujetí dělostřeleckým průzkumným družstvem nebo družstvem technického nebo radiolokačního průzkumu v blízkosti velitele úkolového uskupení, kterému je přiděleno nebo samostatně s cílem vedení průzkumu nepřítele. Z pozorovatelny se vyhledávají a identifikují cíle, uskutečňuje se zde prvotní rozhodovací proces při poskytování palebné podpory, zpracovává se vyžádání palby, řídí se z ní zastřílení a účinná střelba a vyhodnocují se účinky palby. Je vybavena prostředky dělostřeleckého průzkumu a odpovídajícím komunikačním vybavením. V bojové sestavě je to prvek s přesnou polohou, nadmořskou výškou a číslem. Může být umístěna i ve vzduchu (na vrtulníku či jiném letounu) nebo na vozidlech (IpzP LOS, PzPK SNĚŽKA). POZOROVATELNÉ CÍLE Observe Target Cíle zachytitelné senzory dělostřeleckých průzkumných kompletů, které jsou schopny je pozorovat po celou dobu jejich činnosti. 49

50 PRAPORNÍ ÚKOLOVÉ USKUPENÍ (PrÚU) Battalion Task Force Účelově vytvořená organizační struktura jednotek ke splnění určitého úkolu. Zpravidla zahrnuje bojové a zabezpečovací jednotky a jednotky palebné podpory (minometná baterie nebo četa, dělostřelecké jednotky a dělostřelecké průzkumné jednotky). PRAVDĚPODOBNÉ CHYBY Probable Error Interval, ve kterém je stejně pravděpodobné, že k události dojde nebo nedojde. Ve vnější balistice je to interval představující 50 % nárazů nebo rozprasků kolem středního bodu nárazu nebo rozprasku. V tomto smyslu je to charakteristika rozptylu (drah střel), která vytváří kolem střední (očekávané) hodnoty (zásahu) symetrický interval, v němž při velkém počtu zásahů leží polovina výsledků. V teorii chyb dělostřelecké palby se rozlišují pravděpodobné chyby přípravy prvků a pravděpodobné chyby rozptylu (pravděpodobná úchylka dálková, šířková a výšková) PRAVOÚHLÉ ROVINNÉ SOUŘADNICE Angle Coordinates Hodnoty v metrech, které určují vzdálenost bodu od rovníku a poledníku. Polohu bodu určují v souřadnicové síti WGS 84, která udává vodorovnou polohou bodu E (East) a N (North). Kromě souřadnic se udává nadmořská výška bodu nad dohodnutou hladinou moře A (Altitude). 50

51 PROGRAM PVNPG 95 PVNPG 95 SOFTWARE Speciální aplikační programové vybavení určené k výpočtu prvků pro účinnou střelbu dělostřelectva vybaveného 152mm ShKH vz. 77, 122mm RM vz. 70 nebo 120mm M vz. 82 (120mm ShM vz. 85). PRVKY PRO STŘELBU Firing Data Hodnoty potřebné pro zamíření zbraňového kompletu na cíl ve vodorovné a svislé rovině a pro určení druhu dráhy střely, druhu střely a zapalovače. PRVKY ZAMĚŘOVAČE Orient Firing Data Hodnoty nastavené na zaměřovači zbraňového kompletu, odpovídající dráze střely na daný cíl. Tvoří je: - dálka zaměřovače, - libela (je-li polohová libela opatřená stupnicí), - strana. PRŮZKUM A ZJIŠTĚNÍ CÍLŮ Reconnaissance and Target Detection V širším kontextu součást pro cesu targetingu pozemních sil na taktickém stupni. V užším kontextu organická součást přípravy řízení palby a technického a taktického řízení palby, která zahrnuje činnost dělostřeleckých průzkumných jednotek, dělostřeleckých velitelů a orgánů koordinace palby, velitelů rot a praporů, zaměřená na získávání, vyhodnocování a využití průzkumových údajů o nepřátelských cílech, na získávání zpráv o 51

52 rozmístění nepřátelských a vlastních jednotek a informací o terénu a počasí v pozorovaném pásmu. Cílem průzkumu a zjištění cílů je objevit, identifikovat, charakterizovat (popsat) a určit polohu cíle. Jakmile je cíl objeven, identifikován, charakterizován a je určena jeho poloha, konstatuje se, že cíl je zjištěn. PRŮZKUMOVÉ ÚDAJE Reconnaissance Facts Zprávy o nepříteli, které umožňují naplánovat nebo provést palbu na nepřátelské cíle. Údaje o cíli obsahují: - číslo, - druh, - polohu, - tvar, - rozměry, - orientaci (skupinového cíle), - ráz činnosti. V průzkumovém hlášení o zjištění cíle se uvádí také čas zjištění cíle a přesnost určení jeho polohy. PŘENOS PALBY OD POMOCNÝCH CÍLŮ Switch of Fire from Auxiliary Targets Způsob určení prvku pro účinnou střelbu dělové (minometné) jednotky, který spočívá v zahrnutí oprav, určených na základě výsledků vytvoření fiktivního pomocného cíle, do topografických prvků cíle. Pro raketometné jednotky se přenos palby od pomocných cílů nepoužívá. Opravy musí vyhovovat požadavkům prostorové a časové platnosti. Používají se tyto metody přenosů palby: 52

53 - metoda jednoduchá (pouze při střelbě strmou dráhou děl a minometů), - metoda koeficientu střelby, - metoda grafikonu zastřílených oprav. PŘEHRADNÁ PALBA Artillery Barrage Soustředěná palba vedená přesně stanoveným způsobem s cílem přehradit směr postupu nepřítele, blokovat nepřítele v určitém prostoru nebo mu znemožnit do určitého prostoru přístup. Podle úkolu se vede nepohyblivá nebo pohyblivá přehradná palba. Je zvláštním druhem palby na skupinový lineární cíl. Raketomety přehradné palby nevedou. PŘESTŘELNOST Shoot Over Distance Nejmenší náměr, kterým je možné z daného palebného postavení (stanoviště) vystřelit přes daný kryt, aniž střela zasáhne jeho vrchol. Při rekognoskaci palebného postavení se přestřelnost určuje: podle vzorce, pomocí tabulek přestřelnosti, uvedených v tabulkách střelby. PŘEVÝŠENÍ CÍLE Target Exceed Rozdíl nadmořských výšek palebného postavení a cíle. 53

54 PŘÍMÁ PALEBNÁ PODPORA Direct Fire Support Palebná podpora bojových jednotek (útvarů), kterou provádí organická nebo přidělená dělostřelecká jednotka (jednotky) nebo jednotka (jednotky), určená k podpoře úkolového uskupení. Hlavním úkolem je vyřazování cílů zjištěných organickými nebo přidělenými prostředky průzkumu, které přímo omezují nebo znemožňují bojovou činnost jednotek úkolového uskupení. Jedná se zpravidla o živou sílu a pale bné prostředky, prostředky průzkumu, taktická místa velení a další pozorovatelné cíle. PŘÍMÁ STŘELBA Direct Fire Střelba z odkrytého palebného stanoviště (postavení) na cíl, na který je možné přímo zamířit mířidly zbraňového kompletu. PŘÍMÉ ZAMÍŘENÍ Direct Aim Zamíření zbraňového kompletu pomocí mířidel přímo na pozorovaný cíl. Přímá viditelnost cíle se využívá k zamíření v horizontální i vertikální rovině. PŘÍPRAVA ŘÍZENÍ PALBY Fire Control Preparation Souhrn opatření, které je nutné předem realizovat k zabezpečení efektivní dělostřelecké palby. Je to proces, který předchází vlastnímu technickému i taktickému řízení palby. 54

55 Zahrnuje: - průzkum a zjištění cílů, - balistickou přípravu, - topograficko-geodetickou přípravu, - meteorologickou přípravu, - technickou přípravu, - určení geofyzikálních podmínek střelby. PŘÍSTROJ PRO ŘÍZENÍ PALBY PUO 9M Fire Control Machine PUO 9M Náhradní prostředek pro určování topografických a počítaných prvků a oprav (počítaných, zastřílených, během zastřílení) graficky. RÁŽ, RÁŽE Caliber, Calibre Průměr vodicí části hlavně. U drážkovaných hlavní je to průměr vývrtu mezi protilehlými poli. U trubkových raketnic odpovídá průměru raketnice. Ráže střely odpovídá jejímu průměru v místě středících nákružků, u rakety průměru rakety. Zpravidla se udává v milimetrech nebo palcích. REDUKČNÍ POMĚR R P Artillery Coefficient Přepočtový koeficient k přivádění výbuchů na pozorovací přímku. Vypočítá se jako podíl pozorovací a topografické dálky cíle, s přesností na 0,1. Pomocí redukčního poměru se úchylky výbuchů ve směru změřené z pozorovatelny přepočítávají (redukují) pro palebné postavení. 55

56 REŽIM PALBY (DĚL) Fire Regime Maximálně přípustný počet výstřelů za určitý časový interval z daného zbraňového kompletu. Kalkulačně se uvádí počet stře l pro zbraňový komplet za jednu minutu. Závisí na technických možnostech materiálů, ze kterých jsou vyrobeny hlavní funkční uzly zbraňového kompletu, zejména hlavně, brzdovratného a nabíjecího zařízení a nábojů a na fyzických možnostech dobře vycvičené a sladěné obsluhy. ROZSTUP (ROZESTUP) Distance Vzdálenost mezi mířidly sousedních zbraňových kompletů, měřená kolmo ke směru střelby. Rozestup děl (minometů) v baterii (četě) je obvykle m, raketometů m, při rozmístění v celku nebo po četách. ROZPTYL Dispersion Množina bodů doletu střel (raket, min) vypálených jedním dělem (raketometem, minometem) stejnými prvky pro střelbu za stejných podmínek. Je způsoben růzností počátečních rychlostí střel (raket, min), směrů a úhlů výstřelů a podmínek letu střel (raket, min) po opuštění hlavně (zejména meteorologických). Množina všech drah střel (raket, min) vystřelených z jednoho děla (raketometu, minometu) za stejných podmínek a stejnými prvky se nazývá svazkem drah. Dráha střely (rakety, miny), která prochází středem svazku drah, se nazývá střední dráha. Průsečík střední dráhy s rovinou ústí je 56

57 středním zásahem (S) a je středem obrazce rozložení všech bodů doletu (obrazce rozptylu). Ten má tvar elipsy, zřídka i kružnice. V praxi se využívají charakteristiky rozptylu pravděpodobnou úchylku dálkovou, šířkovou a výškovou. ŘÍDÍCÍ DĚLO (RAKETOMET, MINOMET) Master Gun (Rocket Launcher, Mortar) Dělo (raketomet, minomet), pro které se určují prvky pro střelbu. Je-li baterie rozmístěna v palebném postavení jako celek, určuje se řídicím dělem (raketometem, minometem) baterie čtvrté (třetí) dělo (raketomet, minomet) u osmi (šesti) dělové (raketometné, minometné) baterie. Při rozmístění baterie po četách se řídicími děly (raketomety, minomety) určují čtvrté a páté (třetí a čtvrté) dělo (raketomet, minomet) u osmi (šesti) dělové (raketometné, minometné) baterie. U minometné baterie o třech četách (12 minometů) se řídícími minomety určují čtvrtý, pátý a devátý minomet. Je účelné, aby řídicím dělem baterie bylo děl o se středně opotřebovanou hlavní vzhledem k ostatním dělům. ŘÍZENÍ Control Pravomoc uplatňovaná velitelem nad částí činností podřízených nebo jiných součástí, které obvykle nespadají pod jeho velení. Zahrnuje odpovědnost za vykonávání rozkazů nebo naříze ní. Celá pravomoc nebo její část může být přenesena nebo předána. V obecné rovině je chápáno jako rozhodování o způsobu využití zdrojů (lidských, materiálních, finančních, informačních) v zájmu dosažení cíle dané organizace. Zahrnuje odpovědnost za provádě ní rozkazů nebo nařízení. 57

58 ŘÍZENÍ PALBY Fire Control Cílevědomá činnost důstojníků (příslušníků praporčického a rotmistrovského sboru) a prvků systémů řízení palby. Ve vojenské terminologii teorie střelby a řízení palby je chápeme v širším a užším slova smyslu. V širším slova smyslu je řízení palby veškerá činnost spojená s plánováním, přípravou a efektivní realizací palby na daný cíl. V užším slova smyslu je řízení palby proces spojený se získáváním údajů o nepřátelských cílech a s taktickým využitím bojové síly dělostřeleckých palebných systémů (kompletů). Řízení palby oddílu (baterie) pozemního dělostřelectva je kontinuitou technického a taktického řízení palby. Součástí technického řízení palby je příprava řízení palby. SALVA Current Fire Současný výstřel ze všech dělostřeleckých zbraňových kompletů jednotky (útvaru) na povel velitele. U raketometů je to odpálení celého svazku raketnic s nastaveným intervalem mezi výstřely. SELHANÁ (SELHÁNÍ) PŘI STŘELBĚ Breakdown Porucha (selhání) činnosti zbraně, m unice či jiného zařízení, jehož úlohou je střílet nebo vybuchnout v daný okamžik, a to v důsledku poruchy odpalovacího mechanizmu, iniciátoru, hnací či jiné náplně. 58

59 SEVER KILOMETROVÝ (S k ) Kilometer North Směr, do kterého směřují kilometrové čáry N. Kilometrové čáry N tvoří pomyslné rovnoběžky se souřadnicovou osou N, jsou vyrýsovány na mapě a jsou součástí kilometrové sítě. SEVER MAGNETICKÝ (S m ) Magnetic North Místo (bod) na zemském povrchu (na severní polokouli), kde se sbíhají všechny magnetické poledníky tzv. severní magnetický pól. SEVER ZEMĚPISNÝ (S z ) Geographical North Místo (bod) na zemském povrchu (na severní polokouli), kde se sbíhají všechny zeměpisné poledníky. Jedná se o p růsečík zemské osy s povrchem Země na severní polokouli. SKUTEČNÝ POMOCNÝ CÍL Real Auxiliary Target Nepohyblivý terénní předmět, jehož přesné souřadnice (poloha) jsou známy. SMĚRNÍK Bearing Vodorovný orientovaný úhel měřený od severu kilometrového (S k ) po daný bod ve smyslu pohybu hodinových ručiček. 59

60 SMĚRNÍK ORIENTAČNÍHO SMĚRU Orientation Bearing Vodorovný úhel sevřený severní větví kilometrové čáry N a daným orientačním směrem, měřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček. Způsoby určení směrníků orientačních směrů: topograficky (změřením na mapě úhloměrem, výpočtem II.HGÚ ze souřadnic dvou význačných bodů vyčtených z mapy), magneticky (busolou PAB, teodolitem opatřeným magnetickou střelkou), gyroskopicky (gyroskopickým kompasem nebo gyroteodolitem), astronomicky (podle Slunce, Polárky, hvězdy), mechanicky (azimutálním nástavcem k busole PAB-2A), geodeticky (výpočtem II. HGÚ ze souřadnic dvou bodů polohové geodetické sítě, případně vyhledáním směrníku v katalogu souřadnic), metodou družicové geodézie. SOUŘADNICE Coordinates Veličiny, určující polohu bodu, kterou zaujímá v dané souřadnicové síti nebo systému. Dělostřelectvo používá v praxi tyto druhy souřadnic: pravoúhlé rovinné, polární. SPOTŘEBA STŘEL Shell Consumption Stanovené (vypočítané) množst ví munice, potřebné k vyřazení cíle. Závisí na druhu, rázu činnosti, rozměrech a prioritách cíle, palebném úkolu a 60

61 podmínkách pro jeho splnění, požadovaném stupni vyřazení cíle a množství munice, která je k dispozici. STABILIZACE STŘELY Projectile Stabilization Dosažení co možná nejmenší nežádoucí odchylky podélné osy střely od směru dráhy jejího letu na cíl. Stabilizace střel se provádí: - rotací, - stabilizátory nebo křidélky, - aerodynamicky pomocí vhodně tvarované čelní plochy. STRANOVÝ SKOK S S Artillery Coefficient Přepočtový koeficient k udržování výbuchů na pozorovací přímce při změně dálky. Počítá se pro změnu dálky 100 metrů jako podíl pozorovacího úhlu a setiny topografické dálky cíle, s přesností na jeden dílec (0-01). Je to úhel, o který je nutné změnit při opravě dálky zaměřovače stranu (směr), k udržení výbuchů na pozorovací přímce. Používá se při zastřílení rámováním při pozorovacím úhlu do STŘEDISKO KOORDINACE BOJOVÉ PODPORY BRIGÁDNÍHO ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ SKBP Brigade Fire Direction Centre Brigade FDC Součást místa velení brigádního úkolového uskupení. Je určeno ke koordinaci bojové podpory boje brigádního úkolového uskupení. Vytváří ho určení příslušníci ze štábu brigády a velitel, náčelník skupiny koordinace palby a jednotky smíšeného dělostřeleckého oddílu (smdo). 61

62 Do střediska dále patří orgány vrtulníkového letectva a v případě potřeby funkcionáři taktického letectva a jiných druhů vojsk. Odborným funkcionářem pro koordinaci bojové podpory na místě velení úkolového uskupení je koordinátor bojové podpory. Na místě velení brigádního uskupení je to zpravidla velitel přiděleného dělostřeleckého oddílu. Dříve bylo SKBP označováno jako středisko koordinace palby brigády SKP. STŘEDISKO KOORDINACE PALEBNÉ PODPORY DIVIZNÍHO ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ SKPP Division Fire Direction Centre Division FDC Součást místa velení divizního úkolového uskupení. Tým pro koordinaci bojové podpory je tvořen funkcionáři a technikou štábu divize, dělostřelecké brigády a dalších útvarů určených k bojové podpoře divize. Řídícím funkcionářem SBPD je velitel dělostřelecké brigády nebo jiný funkcionář určený velitelem divize. STŘEDISKO ŘÍZENÍ PALBY ODDÍLU SŘP Battalion Fire direction Centre Battalion FDC Součást místa velení dělostřeleckého oddílu vybavená silami a prostředky pro výpočet prvků pro střelbu oddílu (plní -li palebný úkol oddíl jako celek) a přípravu kontrolních prvků pro střelbu baterie (při střelbě jednotlivých baterií). Z tohoto místa se uskutečňuje řízení palby oddílu i jednotlivých baterií (palebných, raketometné). Je složeno z funkcionářů dělostřeleckého oddílu (zástupce náčelníka štábu, operátor, počtáři, radisté), standardních a speciálních prostředků pro určování prvků pro střelbu a zařízení komunikačního systému, určených (přizpůsobených) k tomuto účelu. SŘP řídí náčelník SŘP zpravidla zástupce náčelníka štábu nebo jiný pověřený důstojník. SŘP řídí a organizuje provádění opatření technického a taktického řízení palby. Přijímá požadavky na palbu z pozorovatelen nebo místa bojové 62

63 podpory, podle potřeby určuje kontrolní prvky pro střelbu jednotlivých baterií a vydává povely v rámci taktického řízení palby. STŘELA S KONCOVÝM NAVEDENÍM Guidance Shell Dělostřelecká, nebo reaktivní střela, která je ve své koncové dráze naváděna na cíl. Navádění může být aktivní nebo pasivní. Aktivní navádění je realizováno ozařováním cíle radiovými vlnami nebo laserem. Střela je naváděna na cíl odraženou energií od cíle nebo se pohybuje ve středu vyzařované energie na cíl. Pasivní navádění je realizováno nezávisle na místě vystřelení nebo vypuštění střely. Střela se navádí na vlastní charakteristiky cíle, jako je magnetické pole, rozměrové charakteristiky ve viditelné oblasti spektra, charakteristiky vyzařování v infračervené oblasti, tepelné vyzařování, zvuková emise, a jiné. STŘELBA Fire Veškerá činnost dělostřelecké jednotky spojená s vystřelením střely. Úkolem střelby může být zjištění počáteční rychlosti, rozptylu, zastřílených oprav, dosažení určitého stupně vyřazení cíle apod. Není -li bezprostředním úkolem střelby dosažení palebného účinku na nepřátelský cíl, ale zjištění určitých hodnot, potřebných k zabezpečení další vlastní technické činnosti, nazýváme ji také střelbou technickou. Je-li úkolem střelby dosažení palebného účinku, nazýváme ji palba (dělostřelecká palba). 63

64 STUPEŇ VYŘAZENÍ CÍLE Level Destroy Target Požadovaná hodnota, obvykle fyzické (materiálo vé) palebné účinnosti dělostřelecké palby. Může být stanovena předem nebo v průběhu plnění palebných úkolů podle konkrétní situace. U skupinových cílů se stanovuje v procentech limitních hodnot požadovaného fyzického (materiálového) účinku palby na živou sílu (nebo poškození či zničení bojové techniky). Obecně může dosahovat hodnot 0 až 100 %. V praxi se stanovuje v mezích 5 až 90 %. Pro praktické potřeby střelby a řízení palby se stupeň vyřazení cíle při palbě na jednotlivý nepozorovaný cíl vyjadřuje jako pravděpodobnost jeho vyřazení s limitními hodnotami pro: - zničení P z = 0,7 až 0,9, - umlčení P u 0,5. Stupeň vyřazení cíle (jako očekávaný palebný účinek) se při střelbě na skupinové nepozorované cíle vyjadřuje matematickou nadějí M(a) počtu vyřazených (nenávratně zničených) k celkovému počtu elementárních (jednotlivých) cílů, jimiž je skupinový cíl tvořen. Pro potřeby současné dělostřelecké praxe jsou stanoveny limitní hodnoty takto: - pro zničení M(a) 35% (max. 50%), - pro umlčení M(a) 20% (až do 35%), - pro rušení M(a) 3% (až do 10%). SYSTÉM GPS Global Positioning System GPS Družicový navigační systém Ministerstva obrany USA, umožňující určení prostorových souřadnic antény přijímače v libovolném čase kdekoliv na povrchu Země a v jeho blízkosti. 64

65 Systém GPS se skládá ze tří segmentů: kosmický segment tvoří 24 družic na vhodně rozmístěných oběžných drahách. Družice generují a vysílají dálkoměrné signály, řídící segment produkuje GPS čas, efemeridy družic (údaje, ze kterých lze vypočítat souřadnice družic) a zabezpečuje řízení družic, uživatelský segment tvoří uživatelské přijímače, schopné z přijatých signálů určovat svoji polohu, rychlost (pokud se pohybují) a čas. SYSTÉM ŘÍZENÍ PALBY Fire Control System Soubor specifických prvků účelově uspořáda ných k vedení dělostřelecké palby. Musí se vyznačovat vysokou efektivností a odolností vůči působení nepřítele. Systém řízení palby dělostřeleckého oddílu je tvořen velitelských stanovištěm se střediskem řízení palby oddílu (SŘP), podsystémy řízení palby jednotlivých palebných baterií, místy bojové podpory praporních úkolových uskupení, spolupracujícími jednotkami dělostřeleckého průzkumu, komunikačními prostředky a vazbami mezi nimi. ŠIKMÁ DÁLKA Inclined Range Vzdálenost od zbraňového kompletu (průzkumné ho přístroje) do cíle měřená na záměrné (pozorovací přímce). TABULKY STŘELBY Firing Tables Souhrn textových a číselných informací o zbrani, střelivu a podmínkách střelby, které jsou potřebné k přípravě a vedení palby. Podle formy 65

66 zpracování mohou být číselné nebo grafické. Pro nadmořskou výšku větší než 250 m se používají horské tabulky střelby. TAKTICKÉ ŘÍZENÍ PALBY Tactical Fire Control Proces implementace obdrženého palebného úkolu do povelu a provedení palby. Palebný úkol může být plánovaný nebo nepl ánovaný. Všechny palebné úkoly, uskutečňované ve vnitřních vazbách dělostřeleckého oddílu (baterie), jsou prováděny na úrovni standardních národních (zpravidla brigádních) postupů a metodik. TECHNICKÁ PŘÍPRAVA Technical Preparation Organická součást přípravy řízení palby a technického řízení palby. Cílem technické přípravy je příprava děl (raketometů, minometů), velitelských vozidel, př ístrojů pr o ř ízení palby, př ístrojů t opograf icko - geodetického připojení, radiolokátorů, kombinovaných průzkumných přístrojů, prostředků technického průzkumu (průzkumných a pozorovacích kompletů, integrovaných průzkumných systémů) a počítačů, přístrojů meteorologických jednotek a příprava střeliva ke střelbě. Způsob provedení technické přípravy je uveden v instrukcích pro daný typ zbraňového kompletu (děla, raketometu, minometu) průzkumného kompletu a přístroje. TECHNICKÉ ŘÍZENÍ PALBY Technical Fire Control Proces přípravy (zjištění) a přeměny charakteristik zbraňových kompletů a munice (balistických podmínek střelby počáteční rychlosti, teploty náplní a hmotnosti střely), polohy zbraňových kompletů a cíle (podmínek 66

67 topograficko-geodetického připojení palebných postavení, pozorovatelen, prostředků dělostřeleckého průzkumu a zjištění cílů nepřítele) a meteorologických podmínek na prvky pro střelbu. TOPOGRAFICKÁ DÁLKA CÍLE Target Topographical Distance Vodorovná vzdálenost mezi palebným stanovištěm řídícího děla a středem cíle. TOPOGRAFICKÁ STRANOVÁ ODCHYLKA Topographical Side Divergence Odchylka od hlavního směru střelby po směr na střed cíle z palebného stanoviště řídícího děla. TOPOGRAFICKÉ PRVKY CÍLE Topographical Target Data Prvky na cíl určené výpočtem ze souřadnic cíle a řídícího děla nebo graficky. Zahrnují: topografickou dálku cíle, topografickou stranovou odch ylku cíle od hlavního směru střelby (nebo topografický směrník cíle z palebného postavení), převýšení cíle vzhledem k palebnému postavení (podle něj se dále vypočítá polohový úhel). TOPOGRAFICKO-GEODETICKÁ PŘÍPRAVA Topographical-geodetically Preparation Organická součást přípravy řízení palby a technického řízení palby. 67

68 Jejím cílem je včas získat topograficko -geodetické údaje a informace vojenského geoinformačního systému (VGIS) o poloze děl, pozorovatelen a stanovišť technických prostředků dělostřeleck ého průzkumu pro výpočet prvků pro střelbu. TRHAVÁ STŘELA High Explosive Projectile Dělostřelecká střela se silnými stěnami a velkým množstvím trhaviny, která vyřazuje cíle (především ochranné objekty) energií zplodin výbuchu a rázovou vlnou. TŘÍŠTIVÁ STŘELA Fragmentation Projectile Dělostřelecká střela se slabými stěnami a velkým množstvím trhaviny určená k vyřazování živé síly a nekrytých palebných prostředků průbojným účinkem střepin nebo jiných samostatně ničivých prvků. TŘÍŠTIVOTRHAVÁ STŘELA High Explosive-fragmentation Projectile Dělostřelecká střela s trhavinovou náplní, která konstrukčně slučuje vlastnosti tříštivých a trhavých střel. Tříštivý nebo trhavý účinek se určuje nastavením zapalovače. ÚČINNÁ STŘELBA Fire for Effect Hlavní část (období) dělostřelecké palby, v níž se dosahuje splnění palebného úkolu (požadovaného palebného účinku). Zároveň tento pojem znamená, že zastřílení je ukončeno a je vyžadováno zahájení účinné střelby. 68

69 Účinná střelba se v závislosti na způsobu přípravy prvků pro účinnou střelbu zahajuje bez zastřílení nebo po zastřílení. ÚHEL DOLETU Flying Range Angle Svislý úhel mezi úrovní ústí a tečnou dráhy střely v bodu doletu. Znaménko bývá kladné. ÚHEL NÁBĚHU Yaw Angle Úhel mezi podélnou osou střely a tečnou k dráze v libovolném okamžiku. ÚHEL NÁRAZU Impact Angle Svislý úhel mezi tečnou k terénu a tečnou k dráze střely v bodu nárazu. ÚHEL VÝSTŘELU Shot Angle Svislý úhel mezi výstřelnou a úrovní ústí (mezi vektorem počáteční rychlosti střely a úrovní ústí). ÚHEL ZDVIHU Up-stroke Angle Svislý úhel mezi vektorem počáteční rychlosti střely (výstřelnou) a náměrnou po ukončení zamíření. 69

70 ÚKOLOVÉ USKUPENÍ Task Force Dočasné uskupení jednotek pod velením stanoveného (určeného) velitele vytvořené za účelem splnění stanove ných bojových úkolů nebo provedení operace. Podle stupně velení se úkolová uskupení dělí na: divizní, brigádní, praporní, rotní. ÚPLNÁ PŘÍPRAVA Complete Preparation Základní a hlavní způsob určení prvků pro účinnou střelbu bez zastřílení. Úplná příprava zahrnuje řešení geometrického (určení topografických prvků) a balistického (určení oprav dálky a směru pro balistické, meteorologické, geofyzikální a jiné podmínky) úkolu. Podstata úplné přípravy spočívá v úplném určení změn podmínek střelby a výpočtu jim odpovídajících počítaných oprav dálky a směru střelby a v zahrnutí těchto oprav do topografických prvků, čímž se získají počítané prvky (počítaná dálka, počítaná stranová odchylka, případně i počítaná libela). ÚROVEŇ ÚSTÍ Muzzle Level Vodorovná rovina pr oložená středem ústí hlavně při výstřelu (počátkem dráhy střely). 70

71 VELENÍ Command Pravomoc udělená příslušníkovi ozbrojených sil pro vedení, provádění součinnosti a řízení vojenských sil. Pojem velení v mezinárodním pojetí obsahuje nižší stupeň pravomoci než v pojetí národním. VĚJÍŘ Fan Svazek výstřelných rovin děl zamířené baterie (čety). Rozlišuje se vějíř: rovnoběžný, sevřený, upravený na šířku cíle. Při rovnoběžném vějíři jsou osy hlavní rovnoběžné. Při sevřeném vějíři se prodloužené osy hlavní pr otínají v cíli (v dálce cíle). Při vějíři upraveném na šířku cíle prodloužené osy hlavní protínají své (odpovídající) úseky v prostoru cíle. VIDLICE Scale Rozdíl dvou náměrů (dálek zaměřovače) dělostřeleckého zbraňového kompletu, při kterých bylo dosaženo opačných znaků pozorování v dálce. Používá se při zastřílení rámováním a pomocí O -T faktoru. VIRTUÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU Virtual Air Temperature Teplota suchého vzduchu, který má stejnou teplotu jako vlhký vzduch při skutečné teplotě a za normálních podmínek na povrchu země. 71

72 VRCHOL DRÁHY STŘELY Apex Shell Curve Nejvyšší bod dráhy střely nad vodorovnou rovinou. Svislá složka rychlosti je v něm nulová. VŠEOBECNÁ PALEBNÁ PODPORA General Fire Support Podpora bojových jednotek jako celku, kterou provádí dělos třelecká jednotka (jednotky) nebo útvar (útvary) nadřízeného velitele. Hlavním úkolem je vyřazování cílů v hloubce sestavy nepřítele, zjištěných prostředky průzkumu nadřízeného. Jedná se zejména o dělostřelectvo, místa velení, prostředky protivzdušné obran y, spojení a elektronického boje, druhé sledy a zálohy, letectvo na předsunutých přistávacích plochách a další nepozorovatelné cíle. VÝSTŘEL Shot Děj, který probíhá v nábojce v hlavni střelné zbraně po aktivaci rozněcovadla (roznětného zařízení) náboje. D ochází při něm k urychlení střely na požadovanou rychlost tlakem plynů vzniklých hořením prachové náplně. Děj výstřelu lze rozdělit na tři na sebe navazující etapy: - aktivace rozněcovadla (roznětného zařízení), - zážeh prachové náplně a její hoření do okamžik u dosažení tlaku na začátku pohybu střely, - pohyb střely v hlavni. VÝSTŘELNÁ Shot Line Prodloužená osa hlavně zamířeného dělostřeleckého zbraňového kompletu v okamžiku výstřelu. 72

73 Bývá rovněž definována jako tečna dráhy v počátku volného letu střely. Obecně by tato přímka mohla být odvozena z prvků měřených ve vhodných bodech na dráze letu. VÝŠKA VRCHOLU DRÁHY STŘELY Trajectory Top Height Kolmá vzdálenost od úrovně ústí po vrchol dráhy střely. VÝŠKA ROZPRASKU Splash (disperse) Height Kolmá vzdálenost od úrovně cíle po střed obláčku rozprasku. VYŽÁDÁNÍ PALBY Call for Fire Výsledek činnosti dělostřeleckého pozorovatele nebo místa bojové podpory praporního úkolového uskupení (MBPP). Jedná se o způsob plnění palebného úkolu dělostřelectvem nebo jiným prostředke m palebné podpory. Je zahájen zpracováním povelu pro vyžádání palby dělostřeleckým pozorovatelem a jeho předáním pracovišti koordinace nebo řízení palby. V závislosti na konkrétních podmínkách se na vyžádání palby podílí pracoviště koordinace a řízení palb y a palebné jednotky. Ukončen je povelem dělostřeleckého pozorovatele k ukončení palebného úkolu a popisem činnosti cíle. Zpravidla se jedná o neplánovaný palebný úkol. Vyžádání palby může být také podkladem pro plánované palebné úkoly. V rámci priorit zpráv se považuje za rovnocenné naléhavým zprávám. Plnění palebného úkolu může být přerušeno pouze bleskovou zprávou, mající nejvyšší přednost (prioritu) nebo jiným vyžádáním palby, pokud vznikne nutnost současného plnění palebného úkolu. Vyžádání palby může mít formu žádosti nebo nařízení pro palbu. 73

74 ZAJIŠŤOVACÍ BOD Direction Point Nepohyblivý terénní předmět dobře viditelný pokud možno od všech zbraňových kompletů. Slouží k zajištění směru děla zamířeného do hlavního směru a k zamíření děla na cíl ve vodorovné rovině. Musí být dobře odlišitelný od okolních terénních předmětů, svisle přímočaře ohraničený a být co nejdále od děla (nejméně 200 m). Nelze-li zvolit vhodný přírodní zajišťovací bod, vytyčuje se umělý. Určují se (vytyčují) hlavní (HZB) a jeden až dva záložní zajišťovací body (ZZB). Pro noc se určují (vytyčují) dva noční zajišťovací body (1. NZB a 2. NZB). Je účelné, aby alespoň některý z nich byl totožný s HZB nebo ZZB. Jako HZB (1. NZB) je vhodné, zvláště za snížené viditelnosti, použít kolimátor ( K-1), který se zastaničuje ve vzdálenosti 6 až 8 m u děl vlevo vzadu, u raketometů vlevo vpředu zpravidla při jednotné straně pro celou baterii. Pokud je to možné, zvolí se zajišťovací body společné pro všechna (několik) palebná postavení v daném prostoru. ZÁKLADNÍ STRANA Basic Side Horizontální úhel měřený v kladném smyslu od zajišťovacího (odměrného) bodu po hlavní směr střelby prodloužený dozadu. Slouží k zamíření dělostřeleckého zbraňového kompletu do hlavního směru střelby a je výchozí hodnotou k zamíření na cíl podle velené stranové odchylky. 74

75 ZAKRYTÉ PALEBNÉ POSTAVENÍ Cover Fire Position Druh palebného postavení, které poskytuje dělostřeleckým zbraňovým kompletům ochranu před pozemním pozorováním nepřítele, skrývá dým, prach a záblesky výstřelů při vedení palby. ZÁMĚRNÁ Aiming Axes Přímka procházející zbraní (zaměřovačem) a cílem. Bývá definována také jako přímka odpovídající optické ose mechanických nebo optických mířidel. U dělostřeleckých zbraní je záměrná přímka, odpovídající optické ose dělového dalekohledu. ZÁMĚRNÝ BOD Aiming Point Bod, zpravidla umístěný ve středu terče, na který se zamiřuje před střelbou. ZÁMĚRNÝ ÚHEL Aiming Angle Svislý úhel mezi záměrnou a náměrnou cíle (osou zbraně). ZÁMĚRNÝ ÚHEL KRYTU Covering Aiming Angle Svislý úhel mezi záměrnou vrcholu krytu a náměrnou. Odpovídá dálce ke krytu v dílcích. 75

76 ZASTŘELOVACÍ DĚLO Adjustment Gun Dělo vyčleněné k vytváření fiktivních pomocných cílů při určování prvků pro účinnou střelbu oddílu použitím zastřelovacího děla. ZASTŘÍLENÍ Adjustment Způsob určení prvků pro účinnou střelbu, které se získají střelbou na cíl. Způsoby zastřílení: s využitím prostředků dělostřeleckého průzkumu (s laserovým dálkoměrem, s určenými pozorovatelnami, s radiolokátorem pro průzkum pochodových proudů, s radiolokátorem pro průzkum střílejícího dělostřelectva, s osádkou vrtulníku), bez využití prostředků dělostřeleckého průzkumu (rámováním, pomocí O-T faktoru, vytýčením výstřelné, s využitím stopek, postupnými kontrolami podle světových stran, stupnicí, o dhadem). ZAPALOVAČ Fuze Roznětné zařízení, určené k aktivaci účinné náplně dělostřelecké střely, dělostřelecké miny, letecké pumy, bojové hlavice rakety nebo ručního granátu na vhodném místě nebo čase. Iniciuje roznětku nebo rozbušku. Konstrukce dělostřeleckých střel obvykle umožňuje použití různých druhů zapalovačů pro jeden druh střely. Při časové iniciaci ve vzduchu dochází k rozprasku. Zapalovače se rozlišují podle: - iniciace: 76

77 kontaktní, nekontaktní (časovací nebo přibližovací), - umístění: hlavový, dnový, kombinovaný, - výstupního impulzu: roznětný, rozbušný, - funkce v cíli: nárazový, časovací (s nastavitelnou dobou), časovaný (s nepřestavitelnou dobou), nekontaktní, dvojitý. ZBRAŇOVÝ KOMPLET Weapon Set Souhrn funkčně vzájemně navazujících částí děla (ra ketometu, minometu), mechanizmu nabíjení, uložení a podávání střel, zamíření, ochrany, systémů zabezpečení činnosti, konstrukčně sjednocených a sestavených na lafetě. ZJEDNODUŠENÁ PŘÍPRAVA Simplified Preparation Výjimečný a danými okolnostmi vynucený způs ob určení výchozích prvků pro střelbu, které se určují podle topografických prvků zjištěných zpravidla graficky, z nepřesně určené polohy cíle a palebného postavení. Účinnou střelbu je možné ve všech případech zahájit až po zastřílení cíle. 77

78 ZJISTIT CÍL To Detect a Target Zjistit cíl znamená objevit jej, identifikovat, popsat a lokalizovat, přičemž objevit znamená na základě odhalení demaskujících příznaků odhalit existenci objektu. Identifikovat znamená stanovit jakým způsobem může objekt ovlivnit bojovou činnost a zařadit jej mezi konkrétní druhy cílů. Popsat cíl znamená určit jeho tvar, rozměry, popř. natočení, stupeň ochrany a činnost a lokalizovat znamená určit polohu cíle v prostoru. ZKRÁCENÁ PŘÍPRAVA Abridged Preparation Způsob určení prvků pro účin nou střelbu, při kterém nejsou k dispozici úplné údaje o podmínkách střelby. Používá se tehdy, jestliže bojová situace neumožňuje uskutečnit všechna opatření přípravy řízení palby nebo některá opatření nelze splnit s požadovanou přesností, případně časová platnost meteorologické zprávy pro úplnou přípravu pominula. Účinnou střelbu je obvykle možné zahájit až po zastřílení cíle. V některých případech, jsou-li splněny stanovené podmínky je možné vést palbu na velkorozměrné cíle i bez zastřílení. ZMĚNA POČÁTEČNÍ RYCHLOSTI STŘELY Change Initial Shell Speed Veličina, která se zjišťuje s cílem určení oprav způsobených buď opotřebením (vývrtu) hlavně nebo vlastnostmi série prachových náplní. Rozlišuje se: změnu počáteční rychlosti způsobená opotřebením (vývrtu) h lavně v 0d, 78

79 změnu počáteční rychlosti, způsobená vlastnostmi série prachových náplní v 0n. ZNIČIT Destroy Palebný úkol letálního charakteru, jehož cílem je způsobit nepřátelskému cíli okamžité, nenávratné ztráty osob nebo takové materiálové (funkční) poškození bojové techniky, které cíl na dlouhou dobu (6 až 12 hodin) nebo trvale vyřazuje z činnosti a dalšího bojového použití, cíl tedy ztrácí trvale bojeschopnost (použitelnost). Úplná ztráta bojeschopnosti je dosažena současným způsobením fyzických a psychických ztrát osob, nebo materiálových ztrát bojové techniky společně s dosažením funkční nezpůsobilosti. 2 Dráha dělostřelecké střely Výpočet drah střel je základním úkolem vnější balistiky. Na dráze letu k cíli po opuštění hlavně se střela obvykle poh ybuje ve vzduchu, který klade odpor proti jejímu pohybu. Kromě síly odporu vzduchu uvažujeme při řešení drah střel také sílu tíže, krátce tíži a u aktivně reaktivních a reaktivních střel i sílu tahu raketového motoru, krátce tah raketového motoru. U děl a minometů je, vlivem tlaku plynů vzniklých hořením prachové náplně v uzavřeném prostoru (hlavni), střele (mině) udělena počáteční rychlost potřebná k opuštění hlavně a střela (mina) se dále pohybuje po určité dráze jako volně vržené těleso. V podmínkách zemské atmosféry se tato dráha nazývá balistická křivka. Balistická křivka je charakterizována různými parametry - prvky dráhy střely. 79

80 Obrázek 1 - Prvky dráhy střely, je-li cíl v úrovni ústí hlavně Obrázek 2- Prvky dráhy střely, je-li cíl převýšený a na přivráceném svahu 80

81 Obrázek 3 - Prvky dráhy střely, je-li cíl snížený a na odvráceném svahu Na obr. 1, obr. 2 a obr. 3 je znázorněn průmět dráhy střely do svislé roviny kde: 0 počátek dráhy, střed ústí hlavně, α φ záměrný úhel, úhel sevřený záměrnou a náměrnou, náměr, úhel sevřený úrovní ústí (úú) a náměrnou, úhel výstřelu, úhel sevřený úú a výstřelnou, ε C Y V V úhel sevřený náměrnou a výstřelnou (úhel zdvihu), polohový úhel cíle, úhel sevřený úú a záměrnou, výška vrcholu dráhy letu střely, vrchol dráhy letu střely, úhel doletu, s úhel (sklonu) svahu, úhel dopadu, 81 T tečna ke dráze střely v bodu doletu (N), T tečna ke dráze střely v bodu cíle, μ úhel nárazu, N bod doletu, C cíl, úú úroveň ústí, Z derivace, velikost boční úchylky bodu na dráze letu ve vodorovné rovině od výstřelné roviny, příčinou je rotace střely kolem její podélné osy při letu. Záměrná spojnice ústí hlavně a cíle Náměrná prodloužení osy hlavně zbraně zamířené na cíl Výstřelná prodloužení osy hlavně ve směru, v němž je vymetena střela z hlavně

82 3 Úhlové míry u dělostřelectva Úhly jsou měřeny v různých mírách (jednotkách). Stupňové míry (stupně, minuty, vteřiny) - Stupňová míra (devadesátinná) je zavedena tak, že pravý úhel je rozdělen na 90 dílů, které se nazývají (úhlové) stupně. Vyjádření úhlu v šedesátkové soustavě: Úhlový stupeň se dělí na 60 (úhlových) minut, tzn. 1 = 60. Každá úhlová minuta se dále dělí na 60 (úhlových) vteřin, tzn. 1 = 60. Vyjádření úhlu v desítkové soustavě: úhlový stupeň se dělí dekadicky, např = 22,4933. Obloukové míry (rad) - Hodnota jednotkového úhlu v obloukové míře je zvolena tak, že úhel o velikosti 1 vyme zuje na kružnici se středem ve vrcholu úhlu oblouku, jehož délka je rovna poloměru dané kružnice. Hodnotu obloukové míry úhlu značíme. Dílcové míry (dc) - Úhlová míra dělostřelectva AČR. Dílec je 1/6000 kruhu. Úhel, pod kterým vidíme předmět o výšce 1 m na vzdálenost 1 km. Setinové míry (g-grad) - Setinná míra je zavedena tak, že pravý úhel je rozdělen na 100 dílů, které nazýváme gony (grady, setinné stupně). 82

83 Příklad převodu dílce na jiný úhlové míry: 3.1 Dílcové pravidlo Dílec (mil) je středový úhel odpovídající 1/6000 (1/6400) délky oblouku kružnice. 360 odpovídá (6400 mils) = 3,6 ; 1 16,67 dc ( ) (dc) 3,6 1mil 3,37 ; 1 17,78 mils ,07 mil 1mil 0,94 dc 16 ( mils) (dc) ( dc) (mils) 16 83

84 Jestliže počítané hodnoty úhlů označíme používaným rozměrem dílec (dc), délky (úsečky) metr (m) a vzdálenosti (dálky) kilometr (km), můžeme při praktickém použití dílcového pravidla využívat následující vzorce: m m m dc km +5% dc 5% km 5% km dc m +5% dc km -5% L 2 tan L D1 2 tan 2 D tan tan 0,

85 4 Rozptyl a jeho zákonitosti Rozptyl je jedním ze dvou základních kritérií, podle nichž se posuzují takticko-technické charakteristiky dělostřelecké munice. Dru hým základním kritériem je dostřel. Při vystřelení skupiny ran stejné série náplní, stejnou ráží (z téže zbraně) a stejnými prvky pro střelbu (jednou dálkou a jedním směrem) za dosažitelně stejných podmínek se dosáhne seskupení výbuchů, které se nazývá rozptylový obrazec a tento jev se nazývá rozptyl. Z hlediska řízení palby má význam zejména rozptyl nárazů. Rozptyl nárazů se posuzuje nejčastěji ve vodorovné nebo ve svislé rovině. Rozptyl nárazů ve směru výstřelné (osy X) se nazývá dálkový rozptyl, ve směru kolmém na výstřelnou rovinu (osa Z) šířkový rozptyl. Zákonitosti rozptylu: ohraničenost, nerovnoměrnost, symetričnost 4.1 Střední náraz a rozptylový obrazec Body nárazů střel se rozptýlí v dálce i ve směru (do stran). Rozptyl je způsoben systematickými a náhodnými chybami. Přímka vedená středem skupiny výbuchů kolmo na výstřelnou dělí skupinu výbuchů na dvě stejné části. Polovina výbuchů bude za touto přímkou (tzv. dlouhé), druhá polovina bude před touto přímkou (tzv. krátké). Dělící přímka představuje střední dálku skupiny výbuchů. Střední dálka VLEVO S Bod středního nárazu Výstřel VPRAVO KRÁTKÁ DLOUHÁ X 85

86 4.2 Rozptylová stupnice Velikost rozptylu se měří pravděpodobnými úchylkami, které mají normální (Gaussovo) rozložení 4.3 Pravděpodobnost zásahu cíle Chyby výstřelu představují typické náhodné chyby, měnící naprosto náhodně směr i velikost při každém výstřelu. Jejich matematická podstata je obsažena v Gaussovu zákonu normálního rozložení náhodných chyb a představuje statistický údaj, kterým se charakterizuje rozptyl náhodných veličin. Celkové náhodné chyby výstřelu jsou součtem opakujících se náhodných chyb prvků pro střelbu a neopakujících se náhodných chyb rozptylu. Prvky pro střelbu jsou vždy zatíženy chybami. Základním způsobem určení prvků pro střelbu, při současné vybavenosti dělostřeleckých jednotek (útvarů) technickými prostředky, je úplná příprava. Náhodné chyby, působící ve směru střelby, jsou charakterizovány pravděpodobnou dálkovou chybou prvků pro střelbu 4.4 Stupeň vyřazení cíle Je požadovaná hodnota, zpravidla fyzické (materiálové), palebné účinnosti dělostřelecké palby. Může být stanovena předem nebo v průběhu plnění palebných úkolů podle konkrétní situace. U skupinových cílů se stanovuje v procentech limitních hodnot požadovaného fyzického (materiálového) účinku palby na osoby (nebo poškozen í či zničení bojové techniky). Obecně může dosahovat hodnoty 0 až 100 %. V praxi se stanovuje v mezích 5 až 90 %. 86

87 Jednotlivé nepozorované cíle (pravděpodobnost vyřazení 0-1) pro zničení Pz = 0,7 až 0,9, pro umlčení Pu 0,5. Skupinové nepozorované cíle (pravděpodobnost vyřazení 0-100%) pro zničení M(a) 35% (max. 50%), pro umlčení M(a) 20% (až do 35%), pro rušení M(a) 3% (až do 10%). Požadavek na základní stupeň vyřazení cíle (palebný úkol) v závislosti na druhu cíle, jeho důležitosti a bojové (t aktické) situaci se vyjadřuje při řízení palby a při palebné podpoře pojmy: ZNIČIT, UMLČET, RUŠIT a ZBOŘIT. 5 Tabulky střelby Souhrn textových a číselných informací o zbrani, střelivu a podmínkách střelby, které jsou potřebné k přípravě a vedení palby. Podle formy zpracování mohou být číselné nebo grafické. Jsou sestaveny pro normální podmínky střelby, lze z nich však zjistit prvky pro střelbu na libovolný cíl za jakýchkoli topografických, balistických a meteorologických podmínek. 87

88 6 Bezpečnostní opatření střelby a řízení palby a koordinace palebné podpory Jsou zásady týkající se zajištění bezpečnosti vlastních vojsk, opatření střelby a řízení palby a koordinace palebné podpory. Realizace těchto opatření pomáhá ochránit vlastní vojska a urychlit proved ení palebných přepadů na nepřátelské cíle. Mezi bezpečnostní opatření patří bezpečnostní vzdálenosti (minimální a rizikové), bezpečnostní čáry a bezpečnostní pásma (sektory), toleranční opatření a restriktivní (omezující) opatření. Rozdělují se na: Minimální bezpečností vzdálenosti (v míru) o Bez zastřílení (0-10 km, km) o Po zastřílení Rizikové bezpečnostní vzdálenosti: o určeny pro bojové použití ve válce, a nepoužívají se jako bezpečnostní vzdálenosti pro výcvik v době míru. Rizikové bezpečnostní vzdálenosti vyjadřují přímé nebezpečí pro vlastní vojska nacházející se v uváděných vzdálenostech. Rizikové bezpečnostní vzdálenosti vyjadřují varování, nikoli zákaz. Jsou určeny vševojskovým velitelům, MKP a MŘP (SŘP), aby podle situace přijali vhodná opatřen í. Koordinační opatření Základním koordinačním opatřením pro palebnou podporu je rozhraní mezi útvary, svazky a svazy. Ostatní opatření ke koordinaci se definují jako: - Tolerantní (permissive): o FSCL koordinační čára palebné podpory (Fire Support Coordintion Line) o CFL- koordinační čára palby (Co-ordinated Fire Line); o FFA prostor palby bez omezení (Free Fire Area), - Omezující (restrictive): o ACA vzdušný koordinační prostor (Airspace Coordination Area) o RFL omezující čára paleb (Restricted Fire Line) o NFA zakázaný prostor paleb (No Fire Area) o RFA prostor omezující palby (Restricted Fire Area), 88

89 6.1 Bezpečnostní a rizikové bezpečnostní vzdálenosti Bezpečnostní vzdálenosti (minimální) závisí na: - chybách určení prvků pro střelbu v dálce, - rozptylu střel, - poloměru rozletu účinných střepin. L 2 2 MSD 4Ex V rstr nebo LMSD 4 Ex úd rstr Ex Ex úd V kde: Ex V Ex r str úd - pravděpodobná chyba výstřelu - pravděpodobná chyba určení prvků pro střelbu v dálce (dálková) - maximální poloměr rozletu účinných střepin - pravděpodobná úchylka dálková L MSD - minimální bezpečnostní vzdálenost (Minimal safety Distance) Jsou-li vojska v okopech, tancích, obrněných vozidlech, rstr se zanedbává. Při střelbě s nekontaktním časovacím zapalovačem se místo úd dosazuje Úd. Minimální bezpečnostní vzdálenosti (m) při palbě 152mm ShKH vz. 77 bez zastřílení na dálky do a nad 10 km a po zastřílení (opravě první salvy účinné střelby): 89

90 Druh střely a zapalovače Charakter ukrytí vlastních vojsk OF-540, nárazový (OF-843) Do 10 km Nad 10 km Po zastř. Do 10 km OF-540, nekontaktní Nad 10 km Po zastř. Do 10 km OFd, nárazový (OFd) Nad 10 km Po zastř. OFd, nekontaktní Do 10 km Nad 10 km Po zastř. V tancích V okopech, BVP, v jiných obrněných vozidlech 400 (400) 600 (500) (500) (500) Nekrytá 600 (500) 800 (600) (600) 700 (600) Údaje v závorkách platí na dálky do a nad 4 km pro 120mm M vz. 82 (120mm ShM vz. 85), hodnoty po zastřílení jsou stejné jako pro 152mm ShKH vz. 77, u 82mm M vz. 52 lze vzdálenosti snížit o 100 m. Rizikové bezpečnostní vzdálenosti přicházejí v úvahu ve válce. Vyjadřují varování, nikoli zákaz, představují přímé nebezpečí pro vlastní vojska, nacházející se v uvedených vzdálenostech a slouží velitelům k přijímání vhodných opatření. Riziková bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost (m) od přepokládan ého středu nárazů (rozprasků), při níž nebude překročen určitý stupeň rizika (zranitelnosti) a ztrát vlastních vojsk a vyjadřuje se jako pravděpodobnost ztrát (zneschopnění) v % (PI - Probability of Incapacitation) k poměrné dálce střelby Dmax. 90

91 Rizikové bezpečnostní vzdálenosti: Druh zbraně, střely a zapalovače PI 10% PI 0,1% 1 / 3 D max 2 / 3 D max D max 1 / 3 D max 2 / 3 D max D max OF-540, nárazový mm ShKH vz. 77 OF-540, nekontaktní OFd, nárazový OFd, nekontaktní mm M vz.52 O mm M vz. 82 OFd, OF, OF Zjednodušená příprava prvků pro střelbu Zjednodušená příprava je vyjímečný a vynucený způsob urče ní prvků pro střelbu. Prvky pro střelbu se určují z topografických prvků, získaných graficky ze zpravidla nepřesně určené polohy cíle a palebného postavení. Účinnou střelbu je vždy možné zahájit až po zastřílení 7.1 Podstata určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Podstata určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou spočívá v grafickém nebo početním určení topografických prvků ze schématicky a ve vhodném měřítku znázorněné polohy cíle, pozorovatelny a palebného postavení na mapě, přístroji pro řízení palby, nebo na papíru (obr. 3). 91

92 HS B Z i i C C HS P Obrázek 3 - Schéma určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou P HS γ Z B α C d C poloha pozorovatelny určená podle souřadnic hlavní směr střelby úhel mezi hlavním směrem a směrem na palebné postavení změřený přístrojem nebo určený odhadem základna je vzdálenost z pozorovatelny do palebného postavení změřená přístrojem nebo určená odhadem poloha baterie určená po vynesení základny v příslušném měřítku úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl, změřený přístrojem z pozorovatelny pozorovací dálka cíle D C t topografická dálka cíle C So topografická stranová odchylka cíle od hlavního směru t i pozorovací úhel 92

93 Postup určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou zahrnuje 3 etapy: 1. Vytvoření schématického modelu vzájemné polohy palebného postavení, pozorovatelny a cíle ve vhodném měřítku. 2. Určení topografických prvků cíle změřením příslušných hodnot pomocí úhloměru nebo jejich výpočtem. 3. Započítání přibližných oprav dálky a směru pro změny podmínek střelby (Tabulka 3), které se připočítají se znaménky k topografickým prvkům. Takto získané počítané prvky se pomocí tabulek střelby převedou na prvky zaměřovače. Tabulka 3: Přibližné opravy dálky a směru pro změny podmínek střelby: Změny podmínek střelby Hodnota změny Oprava dálky (směru) změna počáteční rychlosti o 1% v 0 50 m změna tlaku vzduchu o 10 torr 10 m změna teploty vzduchu o 10 ºC 50 m změna rychlosti podélného větru o 10 m.s m změna rychlosti příčného větru o 10 m.s -1 (0-05) 7.2 Grafický způsob určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Grafický způsob je výhodnější než početní, jelik ož jeho řešení je názorné a umožňuje vyvarovat se hrubých chyb. Přitom je možné řešit úkol při libovolném pozorovacím úhlu. I. ETAPA: Na přístroj pro řízení palby (mapu, papír) se podle souřadnic zakreslí pozorovatelna (P). Z pozorovatelny se zakreslí hlavní směr (obr. 4). 93

94 HS P Obrázek 4 - Zakreslení pozorovatelny a hlavního směru střelby Buzolou nebo jiným přístrojem se změří v terénu z pozorovatelny úhel (γ) mezi hlavním směrem a směrem na palebné postavení baterie. Úhel se vynese od přímky HS palebné postavení a zakreslí se přímka (obr. 5). ve směru na HS P Obrázek 5 - Vynesení úhlu γ Dálkoměrem nebo odhadem se určí vzdálenost palebného postavení od pozorovatelny (základna Z) a v odpovídajícím měřítku se vynese bod (B) palebného postavení. Z bodu B se zakreslí přímka HS rovnoběžně s přímkou HS zakreslenou z pozorovatelny (obr. 6). 94 HS

95 HS P Z B Obrázek 6 - Vynesení bodu B palebného postavení Po zjištění cíle (C) se z pozorovatelny změří úhel ( α C ) od hlavního směru na cíl a zakreslí se přímka ve směru na cíl. Dálkoměrem nebo odhadem se určí pozorovací dálka cíle ( d C ), která se v odpovídajícím měřítku vynese na přímku, zakreslenou z pozorovatelny ve směru na cíl a vyznačí se bod cíle (C) (obr.7). 95

96 HS HS C P Z B Obrázek 7 - Zakreslení úhlu α C a vynesení cíle II.ETAPA: Střed úhloměru se přiloží na bod C a nula úhloměru je orientována na pozorovatelnu. Přiložením hrany pravítka úhloměru na bod palebného postavení B se vyčte na pravítku topografická dálka C Dt a na úhloměru pozorovací úheli (obr. 8). 96

97 HS HS C i 0 P Z B Obrázek 8 - Určení topografické dálky C Dt a pozorovacího úhlu i C Úhloměrem se změří topografická stranová odchylka So (obr. 9): Dělostřelecký úhloměr s nasazeným ramenem se přiloží středem na cíl a nulou se orientuje rovnoběžně s hlavním směrem. Pracovní hrana ramena (směřující do středu) se přiloží k bodu palebného postavení, Proti hraně ramena se na stupnici úhloměru vyčte topografická stranová odchylka C So. t t 97

98 HS HS C 0 d C So C t P Z B Obrázek 9 - Určení topografické stranové odchylky So C t Převýšení cíle se určí jako rozdíl nadmořských výšek cíle a palebného postavení. III. ETAPA: Podle topografické dálky se určí z tabulek střelby vhodná náplň. Určená náplň se vyhledá v číselných tabulkách střelby a podle topografické dálky se vyhledá dálka zaměřovače v dílcích. Určí se derivace (na stejné dálce) a připočítá se se znaménkem k topografické stranové odchylce, čímž se získá počítaná stranová odchylka. Určí se poměry a hodnoty pro střelbu ( Rp, Ss, ΔX dc ) a vydá se povel pro zastřílení. 98

99 Jsou li známy změny podmínek střelby, připočítají se nejprve k topografickým prvkům alespoň přibližné opravy. 7.3 Grafický způsob určení topografických prvků na mapě s použitím dělostřeleckého úhloměru AK 3/68 Snímek dělostřeleckého úhloměru AK 3/68 je na obr. 10. AK - 3/ Obrázek 10 Dělostřelecký úhloměr AK 3/68 (souprava) Souprava dělostřeleckého úhloměru AK - 3/68 obsahuje: 1. Úhloměr 3000 dc (s novodurovým čepem) 2. Úhloměr 6000 dc (s novodurovým čepem) 3. Měřítko I (s mosazným kroužkem) 4. Nástavec I (s mosazným kroužkem) 5. Měřítko II (s mosazným kroužkem) 6. Nástavec II. (se spojovacím okénkem) 99

100 jednoduchý. Grafický způsob určení topografické dálky a stranové odchylky na mapě je poměrně Na mapu se zakreslí palebné postavení, pozorovatelna a cíl, změří se vzdálenost mezi body označujícími polohu palebného postavení a cíle a získá se tak topografická dálka cíle C D t.změří se úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl z palebného postavení a získá se C topografická stranová odchylka cíle od hlavního směru So. Podle vrstevnic se určí nadmořská výška palebného postavení h B a cíle h C a určí se převýšení cíle t Δ= h h C h B -. Kromě těchto hodnot je potřebné pro určování oprav během zastřílení znát hodnotu redukčního poměru Rp a stranového skoku Ss. K tomu abychom je mohli vypočítat, je třeba změřit vzdálenost mezi body označujícími polohu pozorovatelny a cíle, čímž se získá pozorovací dálka d C a změří se úhel mezi směrem z cíle na pozorovatelnu a na palebné postavení, čímž se získá pozorovací úhel i (obr. 12). 100

101 S K HS HS C i P Z B Obrázek 12 - Určení hodnot na mapě HS hlavní směr střelby α směrník hlavního směru střelby HS α C BC PC d C směrník cíle z pozorovatelny záměrná cíle pozorovací přímka pozorovací dálka cíle 101

102 Z i So základna pozorovací úhel úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl, měřený z pozorovatelny C D t topografická dálka cíle So C t topografická stranová odchylka Vynesení bojové sestavy a cíle na mapu Pomocí úhloměru je nutné: vynést pravoúhlé souřadnice N (x) a E (y) palebného postavení zakreslit bod a pomocí šablony na úhloměru označit kroužkem střed úhloměru přiložit na bod palebného postavení, nulou do severu kilometrového, na stupnici stoupající doprava vynést směrník hlavního směru pomocí ramena vynést směr HS čarou potřebné délky, na konci zakreslit šipku, u ní napsat HS a podél čáry napsat hodnotu směrníku pomocí vrstevnic na mapě určit nadmořskou výšku palebného postavení, poznamenat na mapu a hodnoty zapsat do záznamu o střelbě střílejícího (Příloha 1). kroužek, kterým je označen bod palebného postavení, doplnit značkou palebného postavení stejným způsobem vynést bod pozorovatelny, označit trojúhelníkem a vynést směrník HS z pozorovatelny cíl vynést pravoúhlými nebo polárními souřadnicemi, označit kroužkem a číslem cíle, určit jeho nadmořskou výšku a zapsat do záznamu o střelbě střílejícího. 102

103 Postup při určení topografických prvků a dalších hodnot pro střelbu (obr. 13) a) HS Sk HS dělostřelecký úhloměr s nasazeným ramenem se přiloží středem na palebné postavení a nulou se orientuje do HS So C t C D t pracovní hrana ramena (směřující do středu úhloměru) se přiloží k bodu cíle C proti hraně ramena se na stupnici úhloměru vyčte topografická stranová odchylka v dílcích C ( So t ), proti bodu cíle se vyčte na ramenu B topografická dálka v metrech ( C t D ). b) HS Sk HS úhloměr se přiloží středem na cíl a nulou se orientuje na palebné postavení hrana ramena se ztotožní s bodem C pozorovatelny d C proti bodu pozorovatelny se na ramenu vyčte P d pozorovací dálka v metrech ( C ), na stupnici úhloměru se u hrany ramena vyčte pozorovací i B úhel v dílcích ( i ). 103 Obrázek 13 Určení hodnot pomocí dělostřeleckého úhloměruurčení C C Dt a Sot d b) určení C a i

104 určí se převýšení cíle : Δ= h h C h B - a následně polohový úhel cíle polohového odpovídá znaménku převýšení cíle - hc hb C C 0,001 D 0,95 ε = t, znaménko Zjištěné hodnoty se zapíší do záznamu o střelbě střílejícího. Vypočítá se: - redukční poměr Rp d (s přesností na 0,1), D C t - stranový skok Ss i 0,01 D C t ( s přesností na 0-01 ), a hodnoty se zapíší do záznamu o střelbě střílejícího. 7.4 Zjednodušená příprava prvků s využitím údajů dříve zastříleného cíle Vhledem k tomu, že po určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou je nutné v každém případě provést zastřílení cíle, je možné dříve získané zastřílené prvky výhodně využít při přípravě prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou na nový cíl. V závislosti na tom, zda se bude zastřílený a nový cíl zakreslovat na mapu či nikoliv, rozlišují se dva způsoby přípravy prvků: se zakreslením cílů na mapu (PUO 9M) bez zakreslení cílů na mapu (PUO 9M). Podstata prvního způsobu, který předpokládá zakres lení cíle na mapu (PUO 9M), je znázorněna na obr. 14. Omezení v dálce a směru, a časové omezení se neuvádí, protože určené prvky se zpravidla upřesňují zastřílením. 104

105 Postup při přípravě prvků zkrácenou přípravou s použitím mapy (PUO 9M): na mapě (PUO 9M) je vynesena bojová sestava baterie a zastřílený cíl. Velitel střílející baterie má vyhodnocené zastřílené prvky cíle, přitom zastřílenou dálku zaměřovače v dílcích i metrech, po zjištění nového cíle se na MŘP podle údajů průzkumných prostředků (nebo podle povelu nadřízeného), vynese cíl na mapu (PUO 9M), na mapě (PUO 9M) se určí topografická dálka nového cíle NC D a úhel přenosu t od zastříleného cíle β. Vypočítá se rozdíl topografických dálek nového a dříve zastříleného cíle NC z t t C ΔD =D - D, rozdíl dálky nového cíle se připočítá k zastřílené dálce dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná dálka nového cíle v metrech. NC C D =D + ±ΔD. p z m z Podle počítané dálky v metrech se vyhledá v tabulkách střelby dálka zaměřovače v dílcích, určený úhel přenosu se přičte k zastřílené stranové odchylce dříve zastříleného cíle a tím se získá počítaná stranová odchylka od hlavního směru na nový cíl NC p C z So =So + ±β, kde β - je úhel přenosu (vodorovný úhel měřený od dříve zastříleného cíle po nový cíl z palebného postavení). Je - li nový cíl vpravo, má znaménko +, je li vlevo od dříve zastříleného cíle, má znaménko. 105

106 NC C ΔD z d NC d C P C D t NC D t β B Obrázek 14 - Určení prvků pro střelbu při zakreslení cíle na mapu (PUO 9M) Stranová odchylka může být také velena přímo od dříve zastříleného cíle. V tomto případě se stranová odchylka rovná přímo úhlu přenosu. Pro zkrácení zastřílení cíle je třeba snažit se o to, aby se k určení prvků na nový cíl využilo údajů toho zastříleného cíle, na který se střílelo nejpozději a který leží nejblíže novému cíli. Podstata druhého způsobu, který předpokládá určení prvků bez zakreslení cíle na mapu (PUO 9M), je znázorněna na obr

107 NC B C P Obrázek 15 Určení prvků pro střelbu bez zakreslení cíle na mapu (PUO 9M) Při malém a středním pozorovacím úhlu, jestliže je n ový cíl ve vzdálenosti do 600 m od zastříleného cíle a do 1-00 ve směru (měřeno z pozorovatelny), je možné postupovat takto: na mapě je vynesena bojová sestava a zastřílený cíl, k dispozici jsou vyhodnocené zastřílené prvky, po zjištění nového cíle se pomocí dálkoměru určí pozorovací dálka nového cíle a vypočítá rozdíl pozorovacích dálek nového cíle a dříve zastříleného cíle, NC Δd = d - d =ΔD. C z není li k dispozici dálkoměr, nebo jestliže nový cíl je velmi blízko zastříleného cíle, může se rozdíl pozorovacích dálek určit odhadem ze vzájemné polohy nového a dříve zastříleného cíle, o tento zjištěný rozdíl pozorovacích dálek, který se považuje za rozdíl dálek střelby nového a dříve zastříleného cíle se změní zastřílená dálka dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná dálka nového cíle v metrech. Podle počítané dálky v metrech se vyhledá v tabulkách střelby dálka zaměřovače v dílcích, nebo je možné dálku zaměřovače vypočítat přímo 107

108 ΔD D NC dc = D C dc + z, ΔX p z dc z pozorovatelny se změří úhel mezi zastříleným a novým cílem, vynásobí se redukčním poměrem a změní o hodnotu stranového skoku, odpovídajícího změně dálky Δd=ΔD z. Získaná hodnota (úhel přenosu) se přičte k zastřílené stranové odchylce dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná stranová odchylka od hlavního směru na nový cíl, ΔD So NC = So C + ±α Rp + z Ss p z 100 kde α - je úhel mezi zastříleným a novým cílem měřený z pozorovatelny. Je- li nový cíl vpravo, má znaménko +, je li vlevo od dříve zastříleného cíle, má znaménko -. Prvky na nový cíl mohou být také veleny přímo od dříve zastříleného cíle. V tomto případě: rozdíl pozorovacích dálek se velí do palebného postavení přímo jako rozdíl dálek topografických, úhel změřený z pozorovatelny mezi dříve zastříleným a novým cílem α se vynásobí redukčním poměrem a opraví o hodnotu stranového skoku, odpovídajícího změně dálky a velí se do palebného postavení. Maximální přípustná vzdálenost nového od dříve zastříleného cíle se určuje z této podmínky: úchylka výbuchu od cíle v důsledku metodické chyby nesmí překročit hodnotu pravděpodobné chyby zkrácené přípravy v dálce i ve směru. Dodržení této podmínky napomáhá při zastřílení spolehlivému zarámování cíle do první vidlice a při úchylce výbuchu ve směru spolehlivému odpozorování a přivedení výbuchu na pozorovací přímku. 108

109 Na základě výpočtů je možné učinit tyto závěry: maximální přípustná vzdálenost nového cíle od zastříleného cíle podstatně závisí na pozorovacím úhlu a na redukčním poměru. Zmenšuje se se zmenšováním redukčního poměru a zvětšováním i, pro střední podmínky charakterizované dálkou střelby 5-6 km, pozorovacím úhlem od 2-00 do 3-00, redukčním poměrem Rp = 0,3-0,5 a pravděpodobnými chybami zkrácené přípravy v dálce do 200 m a ve směru do 0-10, je možno stanovit maximální přípustnou vzdálenost nového cíle od zastříleného 600 m a maximální přípustný úhel mezi směry na nový a zastřílený cíl Určení topografických prvků výpočtem (početně) Pro určení topografických prvků výpočtem je potřebné, aby byla z pozorovatelny přímá viditelnost do palebného postavení, byl znám prostor palebného postavení a bylo možné určit směrníky na baterii a na cíl a určit délku základny. Všechny potřebné hodnoty se určí výpoč tem podle vztahů, vyplývajících z obr. 16. S Kk HS B Z i C HS A d 1 P Obrázek 16 Podstata početního způsobu určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou 109