ZIMA V LESE. PracovnÌ listy. DoplÚujÌcÌ pracovnì listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

Transkript

1 ZIMA V LESE PracovnÌ listy DoplÚujÌcÌ pracovnì listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

2 Obsah: PRACOVNÕ LISTY 1. ZimnÌ krajina 1 2. P ezimov nì ûivoëich 3 3. Pobytov znamenì 5 4. Rostliny v zimï 7 5. Zima a lesnìci 9 METODIKA PRO U»ITELE 1. ZimnÌ krajina P ezimov nì ûivoëich Pobytov znamenì Rostliny v zimï Zima a lesnìci 19 PÿÕLOHY 1. P ezimov nì ûivoëich (p Ìloha k pracovnìmu listu 2) Sezn menì se stromy v zimï (p Ìloha k pracovnìmu listu 4) Nemocn strome ñ kde jsi? (p Ìloha k pracovnìmu listu 5) 28 VYSVÃTLIVKY K IKON M: hra dovnit ËtenÌ kol ven informace

3 1. ZimnÌ krajina V û dnèm roënìm obdobì se ûivot v lese nezmïnì tak jako v zimï. Krajina, kter je pokryt snïhem, zìsk v zcela novou podobu. Ztr cì se z nì pestrè barvy, ale i ada zvuk, kterè tlumì snïhov pokr vka. Zima je obdobìm klidu. KaûdÈ roënì obdobì je z vislè na poloze ZemÏ v Ëi Slunci a na zemïpisnè öì ce. ZaË tek a konec zimy m ûete snadno najìt v kalend i. Pro p Ìrodu vöak nenì rozhodujìcì datum, ale dèlka dne a teplota, kter v naöich zemïpisn ch öì k ch v zimï Ëasto kles pod bod mrazu. ZIMA V RŸZN CH MÕSTECH SVÃTA Zima nenì na vöech mìstech na Zemi stejn. U n s v zimnìch mïsìcìch, tj. od prosince do nora, panujì nìzkè teploty a sr ûky padajì p ev ûnï snïhovè. Ale vìte, jakou podobu m zima nap Ìklad na druhè stranï polokoule? PodÌvejte se do knih a na internet a do obr zku zemïkoule vyznaëte: tmavï modrou barvou mìsta, kde leûì snìh po cel rok svïtle modrou barvou mìsta, kde leûì snìh pouze v obdobì zimy zelenou barvou mìsta, kde se v zimï vyskytujì pouze deöùovè sr ûky Ëervenou barvou mìsta, kde se m ûete i v obdobì zimy vykoupat v mo i ûlutou barvou mìsta, kde se v raznï liöì teploty mezi dnem a nocì 1

4 JAK JE SNÕH? Pom cky: Ëern kartûn, lupy SnÌh tvo Ì souvislou bìlou plochu, vìte vöak, jak vypad jedna snïhov vloëka? VezmÏte si Ëern, tvrd kartûn a zachyùte na nïj buô padajìcì vloëky nebo na nïj rozprost ete Ë st snïhu ze zemï. PomocÌ lupy jednotlivè vloëky pozorujte. Jakou majì strukturu? Jsou vöechny stejnè? Jednu z nich si vyberte a zkuste ji nakreslit. SNÕH ñ V ZNAMN ZDROJ VL HY Pom cky: lopatky na odbïr vzork snïhu, n doby na vzorky, p smo, odmïrn v lec SnÌh p edstavuje v znamn zdroj vl hy pro les. VÌte, kolik vody skuteënï obsahuje snïhov pokr vka? v lese vymï te a vyznaëte Ëtverec o stranï 5 m ve Ëtverci na 5 mìstech zmï te v öku snïhu od zemï tak, aby byla zastoupena nejvyööì i nejniûöì vrstva a vypoëìtejte jejì pr mïrnou v öku odmïrn m v lcem odmï te objem n doby, do kterè budete nabìrat snìh naplúte n dobu snïhem a nechejte ho rozpustit ve t ÌdÏ odmï te vodu, kterou jste zìskali z rozt tèho snïhu vypoëìtejte objem snïhu na vymï enè ploöe a potè vypoëìtejte, kolik vody by z tohoto mnoûstvì snïhu vzniklo V öka snïhu Pr mïrn v öka snïhu Objem n doby Objem vody v n dobï Objem snïhu na ploöe Objem vody na ploöe Pozn.: hodnoty zaznamen vejte v metrech a litrech. LiöÌ se hodnoty objemu vody a snïhu? Pokud ano, vysvïtlete proë: 2

5 2. P ezimov nì ûivoëich N stup zimy znamen pro mnohè ûivoëichy poë tek boje o holou existenci. Jara se doëkajì jen ti, kte Ì si vytvo ili spr vnou strategii p eûitì. P edstavte si, ûe jste jeden ze ûivoëich uveden ch v pracovnìm listu a zkuste o nïm nalèzt co nejvìce informacì. ZamÏ te se p edevöìm na n sledujìcì ot zky: 1. Co je mou potravou? 2. LiöÌ se m potrava v lètï a v zimï? 3. Jak vypad moje srst/pe Ì? 4. Kde a jak tr vìm zimu? 5. Jak vypad mè obydlì? Jelen lesnì MedvÏd hnïd

6 Ror s obecn Sviöù horsk Na n sledujìcìch obr zcìch naleznete vûdy dvojici ûivoëich stejnèho druhu. Na prvnì pohled v s jistï upout, ûe se vz jemnï liöì. Dok ûete rozdìly popsat a zd vodnit jejich p ÌËinu? liöka obecn liöka pol rnì zajìc polnì zajìc pol rnì 4

7 3. Pobytov znamenì Zima je obdobìm, kterè je vhodnè pro pozorov nì ûivota v p ÌrodÏ. Ne vûdy budete mìt ötïstì a zvï zahlèdnete. O jejì p Ìtomnosti se vöak m ûete p esvïdëit z nejr znïjöìch stop, aù uû to jsou p Ìmo otisky tlapek nebo nejr znïjöì p Ìbytky, zbytky ko isti, trus Ëi v vrûky. Z takov chto n lez m ûete usuzovat na p Ìtomnost nïkterèho ze ûivoëich Ëi dokonce zrekonstruovat jeho Ëinnost. NejËastÏjöÌm znamenìm b vajì otisky tlapek Ëi kop tek. Chcete-li si takovou stopu odnèst dom, m ûete si ji odlìt. ODL V NÕ STOP Pom cky: s dra, n dobka na mìch nì, lûìce, voda, karton, prov zek, n û, vazelìna P ipravte si cca 5 cm öirok p sek kartonu, stoëte ho do ruliëky a p evaûte prov zkem tak, aby se nerozvinul. ZatlaËte ho do snïhu kolem stopy, aby byl asi 2 ñ 3 cm venku a vytvo il tak formu pro odlèv nì. Potom si v misce rozmìchejte vodu se s drou. S dru p isyp vejte opatrnï, smïs by mïla z stat hust jako kaöe. M ûete do nì p idat takè kus snïhu, aby zìskala niûöì teplotu a snìh pod nì nerozt l. SmÏs opatrnï nalijte na stopu tak, aby zaplnila formu aû po vrch. S dru nechejte tuhnout nejmènï 15 min. Kdyû je odlitek tvrd, vyjmïte ho ven a oëistïte. Stopa je teô obr cen, ale to nevadì, protoûe si ji po p Ìchodu do t Ìdy m ûete znovu vtisknout do s dry, aby vypadala jako ta, kterou jste p vodnï odlèvali. Odlitek pot ete tenkou vrstvou vazelìny a poloûte ho na rovnou plochu. Obklopte ho prouûkem kartonu, namìchejte s dru a vylijte ji do formy. Pokud chcete hotov odlitek pozdïji povïsit na zeô, vloûte do s dry kousek dr tku. Odlitek nechejte 2 hod. tuhnout. PotÈ opatrnï odstraúte formu, oddïlte obï p lky a ot ete z nich vazelìnu. Povrch oökrabejte noûem tak, aby byl hladk. Je-li odlitek plnï such, m ûete vnit ek stopy vybarvit Ëernou barvou a napsat jmèno ûivoëicha, kterèmu stopa pat Ì. 5

8 VÌte, jak se liöì stopa psa a koëky? VÌte, jak se pozn stopa srnce od divoë ka? VÌte, co znamen zk r ha mezi stopami myöice lesnì? JAK SE ZAJÕC S LIäKOU PÿELI O TO, KDO M KR SNÃJäÕ STOPU PomÏ ovali si zajìc s liökou, kdo m vïtöì a kr snïjöì stopu. ÑKoukej zajìci, uk ûu ti, jak vypad po dn stopa,ì ekla liöka a rozebïhla se po snïhem zapadanè lesnì m tinï. Opsala kr snou pravidelnou osmiëku a pyönï si sedla vedle zajìce. ÑPche, to nic nenì, chceö-li vidït opravdovou po dnou stopu, tak koukej,ì oponoval hnedle zajìc a zaëal sk kat po m tinï jak zbïsil. VidÏt z nïj byl jen bìl oc sek a plandajìcì uöi. S smïvem usedl vedle liöky, ÑteÔ se podìvej, jak vypad po dn stopa.ì Liöka se mu zaëala sm t Ñtvoje stopy ûe jsou lepöì neûli moje? Chachaaa, to jsi mï zajìci pobavilì. Jenûe zajìc se nesm l a trval si na svèm. Netrvalo dlouho a mezi liökou a zajìcem se strhla ostr h dka. ZajÌc prskal a liöka vrëela aû ze strom zaëaly padat hroudy snïhu. ZajÌc vöak po Ëase znejistïl a zaëal se ob vat, aby se na nïj liöka nevrhla a nezakousla ho. Vöechno pozoroval z vïtve nedalekèho stromu vrabec. ZajÌc na nïj tedy zavolal aù je p ijde rozsoudit. Vrabec slètl na zem a znalecky zkoumal obï stopy. Najednou za sebou uslyöel mohutn smìch. ZajÌc i liöka se v leli ve snïhu a smìchy se popadali za b icho. ÑNejvÏtöÌ a nejkr snïjöì stopu bude mìt asi vrabë k, co liöko?ì ÑJojo, ten by to urëitï vyhr l, takovè pah lky to se jen tak nevidìì dïlali si legraci z malèho vrabë ka. ÑVûdyù ty tvoje stopy nejsou ani po dnï vidït, ty n s tak sotva m ûeö rozsoudit.ì Vrabec se vöak neurazil. ÑDobr, dobr,ì ekl klidnï, Ñnechù v s tedy rozsoudì t mhleten ËlovÏk s puökou p es rameno, kter sem kr ËÌ. Ten bude zajistè dobr m znalcem. A kdyû ne on, tak jeho psi v s zajistè rozsoudì,ì ekl a vzlètl zpït na vïtev. SmÌch obou zvì at se zmïnil ve v k ik zdïöenì. Netrvalo dlouho a liöka i zajìc se strachy krëili kaûd ve svè no e. Tiöe proklìnali velikost sv ch tlap, jejichû otisky zanechaly ps m tak jasnou cestu aû k jejich obydlì. RAZÕTKA Z BRAMBOR Vyrobte si stopy postav z p ÌbÏhu a zkuste je otisknout do pracovnìho listu nebo na papìr tak, jak by vypadaly, kdyby se tento p ÌbÏh v p ÌrodÏ skuteënï odehr l. Pom cky: brambory, razìtkov barva, poduöka, tuûka, menöì n û, prkènko, atlas stop zvï e Postup: Nejprve rozkrojte bramboru na polovinu. Na jednu rozkrojenou Ë st nakreslete stopu. NynÌ si vezmïte mal noûìk a opatrnï o ÌznÏte obrys stopy tak, aby trochu vyënìvala. VyrobenÈ razìtko namoëte do poduöky s barvou a otisknïte na papìr. 6

9 4. Rostliny v zimï VnÏjöÌ podmìnky, kterè u n s v zimï panujì, jsou pro vïtöinu rostlin nep ÌznivÈ. Rostliny se vöak bïhem svèho v voje nauëily tïmto podmìnk m Ëelit. St Ìd se u nich obdobì r stu a obdobì odpoëinku, tzv. vegetaënìho klidu, kterè nast v s p Ìchodem chladn ch dn. VÏtöina strom je v tomto obdobì hol, byliny ho p eëk vajì v podobï podzemnìch oddenk, hlìz nebo cibulì. ZMÃNA BARVY LISTŸ A JEJICH OPAD P ed opadem list doch zì ke zmïnï jejich barvy. Jedn se o velmi zajìmav dïj, kter by v m nemïl uniknout. Vyberte si v okolì ökoly nïkolik strom r zn ch druh a zmïnu barvy list pozorujte. Zapiöte si n zev stromu a do tabulky zapisujte sv pozorov nì. N zev stromu: Datum Barva list * List Ë. 1 List Ë. 2 List Ë. 3 List Ë. 4 Pozn mky *Barvou listu je myölena takov barva, kter pokr v vìce neû 50% plochy listu. Pokud list obsahuje i jinè barvy, zapiöte je do pozn mek. 7

10 Co zp sobuje ûlutè a oranûovè zbarvenì list? ProË se nïkterè listy zbarvujì do Ëervena? Co zp sobuje opad list? Opadnou na podzim vöechny listy? SEZN MENÕ SE STROMY V ZIMÃ Pom cky: klìë k urëov nì d evin v bezlistèm stavu, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy KaûdÈ roënì obdobì m svè kouzlo. Kdyû ze strom opad listì, vynikne vzhled nevöednï zvr snïn ch nebo naopak hladk ch kmen nïkter ch d evin. V zimï dob e vynikne i tvar koruny a postavenì vïtvì. ProhlÈdnÏte si Ñv öì strom a odpovïzte na n sledujìcì ot zky: Jak vypad borka, je hrub nebo hladk? Jak tvar m koruna stromu? Ov ln nebo spìöe kulat? Rostou vïtve stromu spìöe vzh ru nebo kolmo ke kmenu? ProhlÈdnÏte si takè vïtviëku. Jak tvar majì pupeny? Jakou majì pupeny barvu? V jakèm jsou postavenì? M vïtviëka nïjakè dalöì zajìmavè znaky? Pokud ano, popiöte je: 8

11 5. Zima a lesnìci Zima je nejvhodnïjöìm obdobìm pro tïûbu d eva. Stromy jsou v obdobì vegetaënìho klidu, takûe v nich neproudì mìza. Povrch p dy a ko eny na jejìm povrchu jsou chr nïny snïhem, proto nejsou tolik poökozov ny p i vleëenì pok cen ch kmen. Z lesa se v tomto obdobì odv ûì zejmèna kalamitnì d ÌvÌ, tj. d ÌvÌ poökozenè siln m vïtrem nebo tïûk m snïhem. To je velmi d leûitè, protoûe spadanè a leûìcì d ÌvÌ l k r znè hmyzì ök dce. LesnÌci se tak br nì, aby nedoölo k jejich p emnoûenì. SEZN MENÕ S KŸROVCEM Nejzn mïjöì ök dce smrkov ch les je l koûrout smrkov. Jedn se o nen padnèho, asi 5 mm velkèho ËernÈho lesklèho brouëka, kter dok ûe nap chat velikè ökody. Z n sledujìcìho textu se dozvìte o zp sobu jeho ûivota, avöak text je rozh zen a vaöìm kolem je jednotlivè body se adit do spr vnèho po adì: kdyû larva dospïje, rozöì Ì chodbu v kom rku, kde se zakuklì na ja e, kdyû stoupne teplota, se sameëci zaëìnajì rojit a p trajì po vhodn ch stromech samiëka, kter p iletì, zaëne vyhlod vat pod k rou rovnobïûnï s vl kny l ka mateënì chodbu, do kterè na obï strany klade vajìëka v mïöky tr vicìho strojì, kterè obsahujì tzv. feromony l kajì samiëku k p enì dospïl k rovec p ezimuje pod k rou strom, ve kterèm se vyvinul po 14 dnech se z kukly vylìhne dospïl jedinec po 5-14 dnech se lìhnou larvy, kterè kolmo na mateënì chodbu hlodajì chodbu larvovou sameëci se zavrt vajì do strom a zaëìnajì vyhlod vat takzvanou snubnì kom rku V voj l koûrouta:

12 Zima je hlavnì sezûnou pro sbïr öiöek smrku, borovice a mod Ìnu. Ze öiöek se zìsk vajì semena, kter jsou pouûita pro pïstov nì semen Ëk. Pokud je p ÌznivÈ poëasì, zaëìnajì lesnìci s p Ìpravou p dy pro jarnì zalesúov nì. I vy si uû postupnï m ûete p ipravit substr t pro v sev semìnek lesnìch d evin, kter jste dostali v balìëku. Zima je obdobìm, kdy m zvï nedostatek potravy a lesnìci proto musì chr nit malè sazenice p ed okusem. ObtoËÌ je krytem z pletiva Ëi plastu nebo pouûijì chemickou ochranu. V tomto p ÌpadÏ se öpiëka a konce vïtviëek stromk nat ou ochrann m p Ìpravkem, kter zvï odpuzuje, ale stromku neublìûì. Avöak ani velkè stromy nejsou v bezpeëì. ZvÏ poökozuje jejich kmeny ohryzem, loup nìm nebo p i shazov nì paroûì. LESNÕ PRŸZKUM Pom cky: p smo, klubko prov zku, 4 kolìky pro jednu skupinu, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Vypravte se do lesa a proveôte pr zkum ökod zp soben ch zvï Ì. Na urëenèm mìstï vytyëte Ëtverec 3 x 3 m. PoËet, druh stromk a poökozenì zaznamenejte do pracovnìho listu: Druh stromu PoËet jedinc Pr mïrn v öka PoËet jedinc se stopami ökod od zvï e Druh ökody 10

13 1. ZIMNÕ KRAJINA ñ Metodika pro uëitele CÌl: Sezn mit û ky s pr bïhem zimy u n s i v jin ch Ë stech svïta. BlÌûe je sezn mit se snïhem a jeho r zn mi formami. VzdÏl vacì obory a pr ezov tèmata dle RVP: VO:»esk jazyk a literatura, Matematika a jejì aplikace, InformaËnÌ a komunikaënì technologie,»lovïk a jeho svït, P Ìrodopis, ZemÏpis, Chemie, V tvarn v chova PT: Environment lnì v chova, V chova k myölenì v evropsk ch a glob lnìch souvislostech Popis: V vodu se û ci sezn mì se zmïnami typick mi pro zimnì obdobì, pomocì atlas a internetu zjistì, jak vypad zima na r zn ch mìstech ZemÏ. PotÈ se v terènu zamyslì nad tìm, jakè vlastnosti m snìh, pomocì lupy prozkoumajì snïhovè vloëky. MÏ enìm a praktick m v poëtem zjistì objem snïhu a vody z urëitè plochy. Zima v r zn ch mìstech svïta VÏkov skupina: 5. ñ 9. t Ìda Zä»as: 45 min. ñ 90 min. Prost edì: t Ìda Pom cky: ökolnì atlasy, encyklopedie, internet, psacì pot eby, pastelky, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: RozdÏlte û ky do skupin a do kaûdè skupiny rozdejte nakopìrovanou prvnì stranu pracovnìho listu. Nechejte û ky, aby pracovnì list vyplnili, tj. oznaëili mìsta s r zn m pr bïhem zimy podle n vodn ch ot zek. K dispozici mohou mìt ökolnì atlas, encyklopedie, p ÌpadnÏ internet. V sledkem jejich pr ce je odliöenì jednotliv ch podnebn ch p sem s r zn m pr bïhem zimy. V druhè Ë sti tèto aktivity vyzvïte û ky, aby si vybrali jednu zemi z urëitèho p sma (pracujì opït ve skupin ch, kaûd skupina by si mïla vybrat zemi z jinèho p sma) a zjistili bliûöì informace o pr bïhu zimy v danè oblasti. K tèto Ë sti jim m ûete poloûit nïkolik ot zek, na kterè by se mïli zamï it: Co je charakteristickè pro pr bïh zimy v danè oblasti? Jak je pr mïrn teplota? JakÈ je mnoûstvì a forma sr ûek? Jak je dèlka trv nì dne? Co vöechno ovlivúujì klimatickè podmìnky danè oblasti? é ci by se mïli zamï it p edevöìm na vegetaci, zp sob ûivota lidì apod. D le se m ûete û k zeptat, zda znajì nïkoho, kdo bydlì v nïkterè z vybran ch zemì a vyzvat je, aby p edstavili ostatnìm, jestli se jejich zp sob ûivota liöì od naöeho. VÏtöinu informacì mohou takè nalèzt v turistick ch pr vodcìch dan ch zemì. Pozn.: St Ìd nì roënìch obdobì je z vislè na poloze ZemÏ ke Slunci. Polokoule, na kterè je zima, je odvr cena od Slunce a dopad tak na ni mènï sluneënìho z enì. To v principu vede k niûöìm teplot m. Astronomick zima zaëìn zimnìm slunovratem (na severnì polokouli 21. prosince, na jiûnì 21. Ëervna) a konëì jarnì rovnodennostì (na severnì polokouli 21. b ezna, na jiûnì 21. z Ì). V meteorologii jsou souhrnn m termìnem zima oznaëeny mïsìce prosinec, leden a nor (Ëerven, Ëervenec a srpen na jiûnì polokouli). Projevy zimy jsou v raznïjöì, ËÌm je zemïpisn öì ka vyööì (tj. mìsto vìce vzd lenè od rovnìku). ExtrÈmnÌ podmìnky panujì na pûlech. TeplotnÌ extrèmy zmenöujì oce ny, neboù vzduch nad nimi se pomaleji otepluje i ochlazuje. Vysok vlhkost vzduchu Ëasto zp sobuje vysokè mnoûstvì sr ûek.»ìm d le jdeme do vnitrozemì, tìm ub v sr ûek a zvïtöujì se teplotnì rozdìly mezi dnem a nocì a mezi lètem a zimou. Jak je snìh? VÏkov skupina: 1. ñ 9. t Ìda Zä»as: 45 ñ 90 min. Prost edì: venkovnì, snïhov pokr vka Pom cky: hodinky pro kaûdèho û ka, Ëern kartûn, lupy, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: Vydejte se s û ky do terènu, nejlèpe do lesa, mimo mïsto. Nechejte û ky, aby zaznamenali vöe, co se zmïnilo s p Ìchodem zimy. PotÈ je nechejte rozejìt po okolì na vzd lenost cca 50 m nejlèpe tak, aby na sebe nevidïli. Na mìstï û ci zav ou oëi a zaposlouchajì se do zvuk p Ìrody. Po 5 ñ 10 min. se sejdïte a vyzvïte û ky, aby si vymïnili svè zkuöenosti. é ci zkusì urëit, kolik r zn ch zvuk k nim za tak kr tkou dobu dolehlo. Pokud nenì venku p Ìliö velk zima, m ûete pro hru vyhradit 15 ñ 20 min. Kaûd û k si na svè stanoviötï vezme tuûku a papìr a pokusì se zakreslit zvukovou mapu mìsta, kde se nalèz. VyznaËÌ smïr, sìlu, charakter zvuk, m ûe urëit kdo zvuky vyd val a posoudit, zda se mu lìbily. VÏtöinu Ëasu pravdïpodobnï uslyöì ticho. Pr vï v zimï lze ticho v p ÌrodÏ zaûìt nejlèpe, neboù ona sama je dìky hlubokè snïhovè pokr vce tich. Po n vratu na mìsto setk nì si sdïlì svè pocity z ticha, pravdïpodobnï se shodnou, ûe opravdovè ticho je slyöet vz cnï, protoûe i do p Ìrody obëas zalehne zvuk civilizace. Tuto hru m ûete zopakovat v nïkterèm z dalöìch roënìch obdobì a zamï it se na rozdìly v mnoûstvì a charakteru zvuk. Upraveno podle: Neuman, J.: DobrodruûnÈ hry a cviëenì v p ÌrodÏ. Port l, Praha 1998 Po vodnì aktivitï û ky vyzvïte, aby se zamysleli nad vlastnostmi snïhu. LidÈ ûijìcì v pol rnìch oblastech majì vìce neû 20 jmen pro snìh. VyzvÏte û ky, aby zkusili vyjmenovat co nejvìce vlastnostì snïhu. M ûete to provèst buô venku nebo ve t ÌdÏ za pomocì tabule metodou Ñbrainstormingì. é ci ÌkajÌ, co je napad a jeden ËlovÏk vöe zapisuje. kol je moûnè takè zadat jako pr ci do skupin, kdy si jednotlivè skupiny po skonëenì pr ce svè n pady navz jem p edstavì. P Ìklady vlastnostì: studen, mokr, p emrzl, bìl apodö V terènu û ky rozdïlte do mal ch skupin. M ûete k tomu vyuûìt nap. r znè p Ìrodniny, kterè si vyt hnou ze s Ëku. MnoûstvÌ p Ìrodnin zvolte podle toho, kolik skupin budete chtìt vytvo it. Do kaûdè skupiny rozdejte jeden Ëern kartûn a lupu a vyzvïte û ky, aby pozorovali jednotlivè snïhovè vloëky pod lupou. V z vïru aktivity û ci odpovì na ot zky z pracovnìho listu a jednu vybranou vloëku nakreslì. VloËky je moûnè ztv rnit i jin m zp sobem ñ vyuûìt jinè v tvarnè techniky apod. 11

14 SnÌh ñ v znamn zdroj vl hy VÏkov skupina: 4. ñ 9. t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: venkovnì, snïhov pokr vka, t Ìda Pom cky: lopatky na odbïr vzork snïhu, n doby na vzorky - star kastrol nebo vïtöì k dinky na rozpuötïnì snïhu, p smo, odmïrn v lec, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: viz pracovnì list Pr mïrn v öka = (souëet namï en ch v öek)/5 [m] Objem = a*b*c., tj. 5*5*pr mïrn v öka [m 3 ], pro daj v litrech hodnotu objemu vyn sobìme 1000, neboù 1m 3 = 1000 dm 3 = 1000 l Pozn.: SnÌh obsahuje znaënè mnoûstvì vzduchu, kter ze snïhu p i jeho rozpouötïnì unik, proto bude hodnota objemu snïhu niûöì neû hodnota objemu vody. Pro menöì dïti lze tuto aktivitu zjednoduöit tak, ûe naplnì sklenici (Ëi jakoukoli jinou pr hlednou n dobu) snïhem a oznaëì si, kam aû byla naplnïna. Aû snìh roztaje, zjistì, ûe voda zdaleka nedosahuje ke znaëce. Upraveno podle: ÑPojÔme na to od lesaì - P ÌruËka ekologickè v chovy a lesnì pedagogiky, Spr va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003 SnÌh p edstavuje v znamn zdroj vl hy, avöak jeho t nì na ja e je Ëastou p ÌËinou povodnì. Na tuto aktivitu m ûete nav zat diskuzì o jejich problematice a o retenënì schopnosti lesa ñ viz pracovnì listy Les a voda vydanè TEREZOU v roce

15 2. PÿEZIMOV NÕ éivo»ichÿ ñ Metodika pro uëitele CÌl: Sezn mit û ky s r zn mi strategiemi p ezimov nì ûivoëich. VzdÏl vacì obory a pr ezov tèmata dle RVP: VO:»esk jazyk a literatura, InformaËnÌ a komunikaënì technologie,»lovïk a jeho svït, P Ìrodopis PT: Environment lnì v chova Popis: é ci se rozdïlì do skupin a spoleënï vyhled vajì informace o p ezimov nì vybranèho ûivoëicha. PotÈ si skupiny svou pr ci navz jem p estavì a na konkrètnìch druzìch zvï e si osvojì r znè strategie p ezimov nì. Na z vïr si celou l tku zopakujì prost ednictvìm stolnì hry. éivoëichovè v zimï VÏkov skupina: t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: t Ìda Pom cky: encyklopedie, p ÌpadnÏ internet, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: Nejprve nechejte û ky vyjmenovat r znè zp soby, jak se oni sami mohou chr nit p ed zimou. PotÈ je rozdïlte do Ëty skupin. M ûete k tomu vyuûìt kartiëky s n zvy ûivoëich z pracovnìho listu (jelen, medvïd, ror s, sviöù), kterè si vylosujì z ob lky. é ci pracujì ve skupin ch a podle n vodn ch ot zek doplúujì do pr zdnèho mìsta v pracovnìm listu informace o p ezimov nì danèho ûivoëicha. K dispozici mohou mìt encyklopedie, p ÌpadnÏ vyhledat pot ebnè informace na internetu. Ve druhè Ë sti tèto aktivity jednotlivè skupiny p edstavì svou pr ci ostatnìm spoluû k m. Na z vïr nebo pro zopakov nì tèto l tky m ûete vyuûìt n sledujìcì hru: P ezimov nì ûivoëich»as: 15 min. Pom cky: nakopìrovanè a rozst ÌhanÈ kartiëky, hernì pl n (p Ìloha Ë. 1), figurky ze hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, hracì kostka Postup: CÌlem tèto hry je, aby kaûd hr Ë, tj. ûivoëich, dostal svou figurku co nejrychleji do ÑdomeËkuì, kter p edstavuje jeho zimoviötï. To je moûnè pouze za p edpokladu, ûe spr vnï zodpovì vöechny ot zky, kterè p edstavujì kony, kterè musì ûivoëich udïlat, aby p eûil zimu. RozdÏlte û ky do skupin tak, aby v kaûdè z nich byl z stupce jednoho ze ûivoëich (m ûete k tomu opït vyuûìt kartiëky, kterè si û ci vylosovali na zaë tku). Do kaûdè skupiny rozdejte hernì pl n z p Ìlohy Ë. 1, Ëty i r znï barevnè figurky a hracì kostku. Hr Ëi h zì kostkou a p esunujì kaûd svou figurku, podobnï jako u hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, po jednotliv ch polìëk ch. Pokud jim padne lichè ËÌslo, posunujì se o jedno polìëko, pokud padne sudè, p esunujì se o dvï polìëka. Jakmile dos hnou polìëka oznaëenèho ot zkou, t hnou si kartiëku z p ipravenè hrom dky urëenè pro jejich ûivoëicha. kolem je ot zku nahlas p eëìst a spr vnï na ni odpovïdït. P i spr vnè odpovïdi se hr Ë posunuje o dvï polìëka dop edu, p i öpatnè odpovïdi o dvï polìëka zpït. VÌtÏzÌ hr Ë, kter se jako prvnì dostane do cìle. Na z vïr hry mohou hr Ëi znovu p edstavit p ezimovacì strategie vybran ch ûivoëich a zd raznit, jak m zp sobem se dan ûivoëich musì na zimu p ipravit. V p Ìloze naleznete i volnè kartiëky, na kterè si m ûete ke kaûdèmu ûivoëichovi vymyslet a napsat libovolnè ot zky. Pozn.: Pro p eûitì zimy ûivoëichovè zpravidla vyuûìvajì jednu ze t Ì strategiì: ï StÏhov nì (sezûnnì migrace) ñ p edevöìm tah pt k ; taûnì pt ci se stïhujì do teplejöìch oblastì (SevernÌ Afriky Ëi St edomo Ì), jako prvnì odlètajì hmyzoûravì pt ci (nap. ror s obecn nebo vlaötovka obecn ), kter m s klesajìcì teplotou ub v potravnì nabìdka. Mezi poslednìmi odlètajì pt ci zrnoûravì (nap. h l rud, holub doupú k i h ivn Ë, hrdliëka divok apod.). V zimnìch mïsìcìch se u n s naopak objevujì pt ci hnìzdìcì na severu, aby tu str vili nep Ìjemnou Ë st roku (nap. brkoslav severnì nebo pot plice severnì). Za vlìdnïjöìmi podmìnkami se nep esunujì jenom pt ci. StÏhovat se mohou takè savci, p edevöìm kopytnìci sestupujì z vyööìch poloh do nìûin, kde nenì tolik snïhu a snadnïji zde najdou potravu. ï ZimnÌ sp nek (pasivnì p ezimov nì) ñ jedn se o zvl ötnì fyziologickou adaptaci, teplota tïla kles do rozmezì 0,2-5 o C, kles dechov frekvence a tep. éivoëichovè, kte Ì spì tzv. prav m zimnìm sp nkem (nap. jeûek, sviöù, plch) neopouötïjì sv obydlì. V pr bïhu lèta a podzimu si vytvo Ì tukovou z sobu dosahujìcì aû ¼ hmotnosti tïla, ze kterè v pr bïhu zimy ËerpajÌ pot ebnè ûiviny. NÏkte Ì ûivoëichovè (nap. medvïd, jezevec) upadajì do tzv. zimnìho klidu. Teplota jejich tïla kles nepatrnï a Ëasto se budì. PodobnÏ na tom je nap. veverka, kter je schopna bïhem nep ÌznivÈho obdobì prospat aû nïkolik dnì. Na zimu si dïlajì d kladnè z soby, ze kter ch ËerpajÌ. ï ÿada ûivoëich (nap. sp rkat zvï ) vöak z st v ve sv ch domovech a tr vì zimu aktivnï (aktivnì p ezimov nì). K tomu, aby p eûili, musì mìt dostatek potravy (vysok p Ìsun energie), kterou celou zimu hledajì. Na zimu majì zvl ötnì srst Ëi pe Ì. LesnÌci v zimï zvï p ikrmujì a upravujì cesty ke krmelc m. 13

16 Jelen lesnì (Cervus elaphus) Jelen pat Ì mezi ûivoëichy, kte Ì jsou p es zimu aktivnì. V lètï m rezavï hnïdou, v zimï hustöì, öedohnïdou srst. Na zimu sestupuje z vyööìch horsk ch poloh do nìûin, kde jsou p ÌznivÏjöÌ podmìnky a snadnïji zde najde potravu. éivì se travinami, bylinami, listìm, pupeny a v honky d evin a lesnìmi plody. V zimï je jelenì zvï hojnï p ikrmov na. V obdobì nejsilnïjöìch mraz zvï zalehne do houötiny, kde je alespoú trochu chr nïna p ed ostr m vïtrem a snïhem. Setrv v zde v klidu, snaûì se tak zamezit ztr t m energie. MedvÏd hnïd (Ursus arctos) MedvÏd v zimï neupad do pravèho zimnìho sp nku doprov zenèho v razn mi fyziologick mi zmïnami, ale pouze do tzv. zimnìho klidu, obëas p eruöovanèho probuzenìm, p i kterèm vych zì ven napìt se a vypr zdnit. Brloh medvïda m ûe b t upraven jeskynï ve sk le, jindy zalehne pod v vratem nebo si vyhrabe pelech pod siln m stromem, jehoû vïtve sahajì aû k zemi, a nech se zapadat snïhem. V lednu Ëi noru medvïdice v krytu rodì jedno nebo dvï ml Ôata. Ml Ôata se rodì takhle brzo, aby stihla v pr bïhu jara a lèta zesìlit a p eûila dalöì zimu. MedvÏd je vöeûravec. éivì se ko Ìnky a plody, hmyzem, medem divok ch lesnìch vëel, mal mi savci, ptaëìmi ml Ôaty, mröinami nebo odpadky. Od jara do podzimu se intenzivnï vykrmuje, aby dos hl hmotnosti pot ebnè k zimnìmu sp nku. Ror s obecn (Apus apus) Ror s obecn je taûn druh. Zimuje v tropick ch oblastech Afriky jiûnï od Sahary. K n m se vyd v na pouhè t i mïsìce (ze zimoviöù se vracì na sklonku dubna a poë tkem kvïtna, odlèt jiû od druhè poloviny Ëervence a v srpnu), aby tu vyvedl mladè. Z st v u n s nejkratöì dobu ze vöech taûn ch pt k. Ror si d Ìve hnìzdili pouze ve skalnìch ötïrbin ch nebo v dut ch stromech, rozvoj mïst jim ale p inesl nep ebernè mnoûstvì nov ch hnìzdnìch moûnostì. Potravou je hmyz (u n s i na zimoviötìch), kter lovì v letu. Ror sì tïlo je dokonale p izp sobeno ûivotu ve vzduchu, kde tr vì vïtöinu svèho ûivota, v jimkou je pouze obdobì hnìzdïnì. Aby pt ci cestu na zimoviötï p eûili, musì mìt dnou tukovou z sobu a nepoökozenè pe Ì. Proto vïtöina pt k po hnìzdïnì p epe uje, na mìstï star ch a poökozen ch letek jim vyr stajì letky novè, neporuöenè. Pozn.: N vrat taûn ch druh pt k m ûete pozorovat a zapojit se tak do mezin rodnìho internetovèho projektu, kter po d spoleënost BirdLife International. Projekt se jmenuje N vrat jara (v origin le Spring Alive) a jeho cìlem je sledovat n vrat Ëty ptaëìch druh z africk ch zimoviöù na evropsk hnìzdiötï. KromÏ ror se obecnèho m te moûnost spolu s dïtmi z celè Evropy sledovat p Ìlet vlaötovky obecnè, kukaëky obecnè a Ë pa bìlèho. Sv pozorov nì m ûete na internetu sami zad vat a n slednï pak na mapk ch a v tabulk ch sledovat, jak se jaro postupnï öì Ì Evropou. VÌce informacì naleznete na str nk ch»eskè spoleënosti ornitologickè nebo na: (str nky jsou i v ËeskÈm jazyce). Sviöù horsk (Marmota marmota) Sviöù horsk se na zimu ukl d v hlubok ch, senem vystlan ch nor ch k zimnìmu sp nku, kter trv öest aû sedm mïsìc. P i nïm se jeho tïlesn teplota sniûuje na cca 3 o C, kles dechov frekvence i tep. ZimnÌ sp nek sviötï b v p eruöovan, nep ijìm vöak p i nïm potravu. Pot ebnou energii Ëerp z tukov ch z sob, kterè si vytvo il bïhem lèta. P es zimu ztratì aû polovinu svè hmotnosti. Na ja e po probuzenì zaëìn p ijìmat ihned potravu a brzy zase ztloustne. Potrava sviötï je v hradnï rostlinn, tvo Ì ji tr vy, horskè byliny a v honky d evin. Aby ûivoëichè v zimï co nejmènï prochladli, musì mìt co nejmenöì povrch tïla. TakÈ vyënìvajìcì Ë sti, jako jsou konëetiny, uöi, Ëum k Ëi ocas, musì b t co nejmenöì. Proto majì ûivoëichovè ûijìcì v chladnïjöìch oblastech kratöì nïkterè Ë sti tïla neû ûivoëichovè stejnèho druhu ûijìcì v teplejöìch oblastech (tzv. Allenovo pravidlo). 14

17 3. POBYTOV ZNAMENÕ ñ Metodika pro uëitele CÌl: NauËit û ky pozorovat a odlèvat stopy zvï e, sezn mit je s rozdìly mezi stopami nejbïûnïjöìch druh zvï e. VzdÏl vacì obory a pr ezov tèmata dle RVP: VO:»lovÏk a jeho svït, P Ìrodopis,»lovÏk a svït pr ce PT: Environment lnì v chova Popis: V terènu û ci hledajì v mal ch skupin ch stopy zvï e, podle n vodu v pracovnìm listu je odlèvajì. Ve t ÌdÏ potè nav ûe v roba zvì ecìch stop z brambor, pomocì otisku z bramborov ch razìtek û ci ztv rnì p ÌbÏh z pracovnìho listu. OdlÈv nì stop VÏkov skupina: t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: venkovnì, zmrzl snïhov pokr vka Pom cky: s dra, n dobka na mìch nì, lûìce, voda, karton, prov zek, n û, vazelìna Postup: viz pracovnì list Stopy zvï e se nejlèpe najdou na mìstech, kde se zvï shromaûôuje jako jsou okraje les, vodnì zdroje, krmelce apod. Pozn.: ï Ve stopï psovit ch öelem se otiskujì i dr py, kterè ve stopï koëkovit ch öelem zpravidla nenajdeme, neboù je zatahujì do ochrannèho pouzdra (ve stopï je otiskujì v jimeënï, nap. p i skoku na ko ist). ï Ve stopï prasat se pravidelnï otiskujì i pasp rky, kterè jsou za sp rky otiötïny tak doöiroka, ûe m cel stopa lichobïûnìkovit tvar. Pasp rky ostatnìch sudokopytnìk (tedy i srnce), se otiskujì jen p i prudöìm pohybu a v mïkëìm podkladu, pak leûì v jednè linii za sp rky, takûe stopa m obdèlnìkovit nebo Ëtvercovit tvar. ï Myöice se pohybujì skokem a zadnì tlapky vûdy p edhazujì p ed otisky p ednìch konëetin. Uprost ed mezi stopami se otiskuje mïlk zk r ha od dlouhèho oc sku. Stopa po oc sku m ûe probìhat st edem stop, ale m ûe se objevovat i v podobï oblouëk, otiskovan ch vedle stopnì dr hy. RazÌtka z brambor VÏkov skupina: 2. ñ 5. t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: t Ìda Pom cky: brambory, razìtkov barva, poduöka, tuûka, menöì n û, prkènko, atlas stop zvï e Postup: viz pracovnì list Tato aktivita navazuje na p ÌbÏh ÑJak se zajìc s liökou p eli o to, kdo m kr snïjöì stopuì. Nejprve nechejte dïti, aby si p ÌbÏh p eëetly a potè je vyzvïte, aby vyhledaly informace o tom, jak vypad stopa jednotliv ch postav z p ÌbÏhu. K dispozici mohou mìt atlas stop zvï e, pop ÌpadÏ mohou nïkterè informace najìt na internetu. MÏly by nejenom zjistit, jak vypad otisk jednotliv ch stop zvï e (na stopï se sleduje velikost, poëet a postavenì prst, prstnì mozoly, v skyt pasp rk, otisky pe Ì Ëi srsti na okrajìch stop atd.), ale takè, jak m zp sobem je zvì e otiskuje p i ch zi Ëi bïhu. ZajÌc polnì (Lepus europaeus) P ednì stopa zajìce m pït prst, ale palec je zpravidla tak zakrnïl, ûe se ve stopï neotiskuje. Na zadnì tlapce jsou Ëty i prsty a cel tlapka je delöì a o m lo öiröì neû tlapka p ednì. V otiscìch vöech tlapek jsou vytlaëenè ostrè dr py. ZajeËÌ chodidlo postr d jakèkoli mozoly. MÌsto nich je cel spodina tlapky pokryta hustou, tuhou srstì, kter je zvl öù vyvinut na b Ìök ch prst, proto se v mïkkèm podkladï otiskujì ve stopï Ëty i jamky, kterè p ipomìnajì otisky prstov ch mozol. StopnÌ dr ha je velmi charakteristick uloûenìm sledu tlapek. ZajÌc se pohybuje r znï dlouh mi poskoky a to tak, ûe svè tïlo prot hne a nar z pokrëì. ZadnÌ bïhy klade p ed p ednì a otiskuje je aû po paty, proto jsou jejich otisky dlouhè. Otisky p ednìch bïh jsou vytlaëeny mìrnï öikmo za sebou. PrchajÌcÌ zajìc se p i svèm bïhu pohybuje dlouh mi skoky. OpÏt klade zadnì bïhy p ed p ednì, ale p ednì bïhy jsou posunuty ponïkud dozadu. Otiskuje se pouze p ednì Ë st zadnìch bïh, neboù zajìc doölapuje jen na prsty. älèpïje p ednìch bïh jsou kladeny v p Ìmce za sebou. Liöka obecn (Vulpes vulpes) LiöËÌ stopa m velmi pravideln, elipsovit tvar s v raznï vytlaëen mi dr py. Na p ednì konëetinï m liöka pït prst, ale palec je posazen tak vysoko, ûe se ve stopï nem ûe otisknout. ZadnÌ tlapka m Ëty i prsty. Oba st ednì prsty se ve stopï otiskujì tïsnï vedle sebe a jsou na stejnè rovni. StejnÏ pravidelnï se otiskujì nìûe poloûen b Ìöka vnïjöìch prst i st edov mozol. Uprost ed mezi vöemi polöt ky vznik pomïrnï velk voln prostor. NejobvyklejöÌ formou liöëìho pohybu je mìrn klus. StopnÌ dr ha je charakteristick p Ìmou Ëarou, neboù mezi otisky tlapek nevznik rozkroëenì. Do otisk p ednìch bïh se otiskujì i zadnì bïhy, neboù liöka klade zadnì bïhy do otisk p ednìch bïh. Rychl bïh aû prk se dïje dlouh mi skoky. P i skocìch liöka vysunuje zadnì bïhy daleko p ed p ednì, ËÌmû otisknutè stopy tvo Ì lichobïûnìk. Tento obrazec se st Ìd ve svèm postavenì, jeho delöì z kladna smï uje jednou dovnit stopnì dr hy a jednou ven, coû se pravidelnï opakuje. 15

18 Pes dom cì (Canis lupus familiaris) P ednì stopa psa m pït prst, palec se vöak pro sv j zakrnïl vzr st a pro vysokè umìstïnì na chodidle ve stopï neotiskuje. ZadnÌ tlapka je Ëty prst. V kaûdè stopï se z etelnï otiskujì i dr py. Stopy psa jsou na rozdìl od stopy liöky uprost ed vyplnïnè, mezi prstnìmi mozoly nevznik tèmï û dn prostor. Prost ednì dva prsty jsou rozev enè a smï ujì öpiëkami ven. ZatÌmco u liöky jsou stopy p i Ë rov nì kladeny v tèmï dokonalè p Ìmce, je Ë rov nì psa charakteristickè vïtöìm nebo menöìm rozkroëenìm. Vhodn m pr vodcem pro pozorov nì stop je kniha: Bouchner, M.: Stopy zvï e. Ottovo nakladatelstvì, Praha Obr zky jednotliv ch stop takè naleznete na: 16

19 4. ROSTLINY V ZIMà ñ Metodika pro uëitele CÌl: Sezn mit û ky s obdobìm vegetaënìho klidu d evin, nauëit vöìmat si rozdìl mezi jednotliv mi druhy strom. VzdÏl vacì obory a pr ezov tèmata dle RVP: VO:»esk jazyk a literatura,»lovïk a jeho svït, P Ìrodopis PT: Environment lnì v chova Popis: é ci budou nejprve pozorovat zmïnu barvy a opad list d evin, uvïdomì si rozdìly ve vzhledu strom v lètï a v zimï. NauËÌ se urëovat jednotlivè druhy d evin v bezlistèm stavu, budou pozorovat puëenì list a vytvo Ì si herb d evin. ZmÏna barvy list a jejich opad VÏkov skupina: 4. ñ 9. t Ìda Zä»as: cca 10 n vötïv terènu v rozmezì nïkolika dn, kaûd n vötïva zabere p ibliûnï 15 min. Prost edì: okolì ökoly Pom cky: klìë k urëov nì d evin, barevn lepicì p ska, n ûky, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: Tato aktivita je zaloûena na cca 10 n vötïv ch terènu. Na poë tku je t eba vytipovat vhodnè mìsto pro pozorov nì. VybranÈ mìsto by mïlo b t v okolì ökoly, tedy snadno dostupnè, a mïlo by se na nïm nach zet nïkolik r zn ch druh listnat ch d evin. RozdÏlte û ky do mal ch skupin (nejlèpe podle poëtu druh d evin, kterè jsou na v mi vybranèm stanoviöti k dispozici). Do kaûdè skupiny rozdejte klìë k urëov nì d evin a nechejte û ky urëit druh stromu, kter budou pozorovat. PotÈ je vyzvïte, aby si vybrali na kaûdèm stromu z jednè vïtve 4 listy a ty oznaëili p skou, aby je p i dalöì n vötïvï terènu poznali. P i znaëenì je nutnè db t na to, aby û ci strom nijak nepoökodili. ZnaËku umìstïte tïsnï pod list, ne na Ëepel listu, aby neznemoûnila postupnè sledov nì zmïny barvy. DalöÌ n vötïvy terènu podnikejte zhruba 2-3kr t za t den. N vötïvy je vöak dobrè p izp sobovat aktu lnì situaci. NÏkdy bude doch zet k barevn m zmïn m rychleji, jindy pomaleji, z visì na poëasì a mìstnìch podmìnk ch. P i kaûdè dalöì n vötïvï prov dì û ci ve skupink ch pozorov nì sv ch oznaëen ch list. SledujÌ, zda-li se na zelenèm pozadì objevujì barevnè skvrnky, sledujì jejich barvu a jak velkou plochu listu zabìrajì. Z poë tku bude p evaûovat zelen, pozdïji se stane dominantnì jin barva listu. é ci sv pozorov nì zapisujì do pracovnìch list, vûdy si poznaëì datum pozorov nì. Pozorov nì prov dì tak dlouho, dokud list neodpadne nebo jiû d le nemïnì barvu. Pozn.: ZmÏna barvy listu jde ruku v ruce s procesem st rnutì listu. Pro letnì mïsìce je typick zelen barva listu. Zp sobujì ji zelen barviva zvan chlorofyly. V listech se kromï chlorofyl nach zejì takè dalöì barviva, jako jsou karotenoidy, kter majì ûlutè a oranûovè zbarvenì. Tato barviva jsou vöak v letnìch mïsìcìch zcela p ekryta zelen mi barvivy. Chlorofyly jsou spojeny s fotosyntèzou, kter je pr vï v letnìch mïsìcìch, dìky intenzivnìmu sluneënìmu z enì a dostatku sr ûek, velmi intenzivnì. Na konci lèta zaëìnajì listy st rnout, kles intenzita fotosyntèzy, chlorofyl se zaëìn rozkl dat a postupnï mizì. OstatnÌ barviva obsaûen v listu, ûlutè a oranûovè karotenoidy, jsou v Ëi tomuto rozkladu odolnïjöì, a tak jejich zbarvenì v listu zaëne postupnï vynikat, aû zcela p evl dne. élutè zbarvenì je typickè nap Ìklad pro vrbu nebo topol. V listech nïkter ch d evin, jako jsou javory a duby, zaënou postupnï p evl dat barviva zvan antokyany. Ty zp sobujì ËervenÈ a purpurovè zbarvenì list. Na podzim se takè Ëasto setk me s hnïd m zbarvenìm list. To je zp sobenè kombinacì velkèho mnoûstvì t Ìslovin a karotenoid v listech. V slednè zbarvenì list z visì na zastoupenì jednotliv ch barviv v listu. Na zbarvenì m vliv i poëasì, kterè nenì kaûd rok stejnè a tak kaûd barevn podzim je vûdy jin neû ten p edeöl. Opad list zp sobuje odluëovacì korkov vrstva, kter se vytv Ì v apìku listu a p eruöuje tak p Ìvod vody. Listy zaënou usychat a opad vajì k zemi. Tento proces je podporov n rostlinn m hormonem ethylenem, naopak rostlinn hormon auxin zp sobuje setrv nì listu na stonku, coû je zn mè nap. u dub, na kter ch listy setrv vajì aû do jara, tedy do doby, neû vyraöì novè. (Zde m ûete vhodnï nav zat poh dkou ÑAû opad listì z dubuì od Jana Wericha, z knihy Fimf rum, nakl. Albatros, Praha 2003). Upraveno podle Kdyû probouzì se strom a veëer zase usìn. Mgr. Zuzana Jakobov, SdruûenÌ TEREZA, Praha Sezn menì se stromy v zimï VÏkov skupina: 4. ñ 9. t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: okolì ökoly, t Ìda Pom cky: klìë k urëov nì d evin v bezlistèm stavu, n ûky, psacì pot eby, voskovky nebo k Ìdy, ËistÈ papìry, nakopìrovanè pracovnì listy Postup: Nejprve û ky vyzvïte, aby si prohlèdli strom, u kterèho pozorovali zmïnu barvy a opad list (mohou pracovat ve stejn ch skupin ch jako v p edchozì aktivitï). é ci by svè pozorov nì mïli zamï it tak, aby byli schopni odpovïôet na ot zky z pracovnìho listu. Aby bylo pozorov nì snadnïjöì, mohou opatrnï noûìkem od Ìznout z kaûdè d eviny jednu vïtviëku. é ci by si mïli uvïdomit vöechny rozdìlnè znaky jednotliv ch d evin, zejmèna rozdìlnè uspo d nì pupen (vst ÌcnÈ, st ÌdavÈ), d le jejich barvu, tvar, poëet öupin, p Ìtomnost chloupk Ëi lepkavost. P estoûe uû û ci budou n zev d eviny z p edchozì aktitity zn t, mohou ho zkusit znovu urëit podle vïtviëky v bezlistèm stavu. PotÈ mohou dohledat dalöì druhy d evin se stejn m uspo d nìm pupen. P Ìklady: vst ÌcnÈ ñ javor, jasan, bez; st ÌdavÈ ñ dub, buk, habr, lìpa, jilm,; st ÌdavÈ pupeny jsou buô postaveny ve spir le nebo dvoj adè, vst ÌcnÈ pupeny jsou buô p Ìmo vst ÌcnÈ (pupeny jsou ve stejnè v öi) nebo öikmo vst ÌcnÈ (jeden pupen je v öe neû druh ), nïkdy jsou pupeny nahlouëenè. Vhodn klìë naleznete nap. v knize Pikula a kol.: StromovÈ a ke ovè d eviny les a volnè krajiny»eskè republiky, Cerm, Brno

20 P inesenè vïtviëky m ûete d le vyuûìt, dalöìm krokem m ûe b t pozorov nì puëenì list Ëi zaloûenì herb e d evin. PuËenÌ list m ûete prov dït nejd Ìve zaë tkem prosince, neboù do tè doby se rostliny nach zejì v dobï vegetaënìho klidu. ObdobÌ vegetaënìho klidu probìh u rostlin v naöem zemïpisnèm p smu v Ìjnu a listopadu, potè probìh nïkolikamïsìënì obdobì poklidovè neboli postdormanënì. Pr vï v tomto obdobì, kterè nast v zaë tkem prosince, je moûnè zmïnou podmìnek (doba osvitu, teplota) vegetaënì klid rostlin p eruöit a nechat rostliny napuëet (viz Ñbarborkyì). Doba klidu pupen je totiû d na geneticky, proto na podzim, bïhem obdobì vegetaënìho klidu, nenì moûnè tyto procesy umïle ovlivnit (tj. po p enesenì do t Ìdy nenapuëì). Pokud budete chtìt zaloûit herb, m ûete vyuûìt p Ìlohu Ë. 2, do kterè û ci nalepì vïtviëku z danè d eviny, v pr bïhu roku k nì mohou doplnit vylisovanè listy a plody. é ci takè mohou vytvo it otisk (frot û) k ry stromu a nalepit ho do pracovnìho listu. Na k ru stromu p iloûì list papìru a voskovkou Ëi k Ìdou po nïm ÑjezdÌì, dokud se nevytvo Ì otisk. DoporuËujeme otisk vytvo it nejprve na Ëist papìr a do pracovnìho listu ho vyst ihnout a nalepit. 18

21 5. ZIMA A LESNÕCI ñ Metodika pro uëitele CÌl: Sezn mit û ky s pracì lesnìk v zimï. VzdÏl vacì obory a pr ezov tèmata dle RVP: VO:»lovÏk a jeho svït, P Ìrodopis PT: Environment lnì v chova Popis: é ci se nejprve teoreticky sezn mì s v znamem tïûby d eva v zimnìm obdobì, v pracovnìm listu sestavì v voj l koûrouta smrkovèho a prost ednictvìm hry se prakticky sezn mì s pr bïhem n letu hmyzu. Pozorov nìm v terènu se sezn mì s vlivem okusu zvï e na vegetaci. Sezn menì s k rovcem VÏkov skupina: 4. ñ 9. t Ìda Zä»as: 15 min. Prost edì: venkovnì, nejlèpe smrkov les Pom cky: nakopìrovanè pracovnì listy, psacì pot eby Postup: VysvÏtlete û k m v znam zpracov nì d eva v zimnìm obdobì. D ÌvÌ poch zejìcì ze zimnì tïûby je kvalitnïjöì neû d ÌvÌ z tïûby letnì, neboù v dobï vegetaënìho klidu v nïm neproudì mìza. D evo b v v zimï mènï infikov no d evokazn mi houbami, p ilnavost k ry je vyööì a nedoch zì tak k jejìmu strûenì. ZimnÌ tïûba m i dalöì v hody ñ povrch p dy a povrchovè ko eny jsou chr nïny snïhem, proto nejsou tak poökozov ny p ibliûovacìmi prost edky a vleëen m d ÌvÌm. Zmrzl p da je vìce soudrûn a neb v tolik naruöov na a poökozov na erozì. DneönÌ d evozpracujìcì pr mysl vöak vyûaduje neust l p Ìsun d eva, proto jsou tïûby prov dïny v pr bïhu vöech roënìch obdobì. (P esto se tïûì mènï d eva neû p ir st, a tak se celkov vïk porost neust le zvyöuje.) UpozornÏte û ky na v znam zpracov nì d eva z kalamit, potè jim rozdejte pracovnì listy a nechejte je doplnit v voj l koûrouta smrkovèho. é ci mohou v voj k rovce doplnit buô p Ìmo do pracovnìho listu nebo je moûnè jim mìsto pracovnìho listu rozdat nakopìrovanè a rozst ÌhanÈ kartiëky s jednotliv mi v vojov mi f zemi. é ci je srovnajì tak, jak n sledujì za sebou, potè si udïlajì pozn mku do pracovnìho listu. Pracovat mohou i ve skupin ch. Tuto aktivitu m ûete provèst i ve t ÌdÏ, vhodnïjöì vöak je spojit ji s n vötïvou lesa a vyhled nìm k rovcov ch strom. Tam m ûete dïtem uk zat chodbiëky k rovce, tzv. poûerky. L koûrout smrkov je mal, p ibliûnï 5mm hnïdoëern leskl brouëek, kter ûije ve vöech smrkov ch lesìch. Zavrt v se pod k ru smrk a ûivì se l kem. Po v raznèm naruöenì tïchto vodiv ch pletiv strom usych. DospÏlÌ k rovci p ezimujì pod k rou strom, ve kter ch se vyvinuli, nïkte Ì tèû v hrabance pop. v souöìch. VylÈt vajì na ja e, kdyû venkovnì teplota dos hne cca 17 o C. SameËek vyhled v vhodnè smrky, do kter ch se zavrt v a vyhlod v v l ku tzv. snubnì kom rku. Tam jej vyhledajì samiëky, kterè oplodnì. SamiËky (nejëastïji dvï) po tè hlodajì v l ku tzv. mateënè chodby (rovnobïûnï s vl kny l ka), ve kter ch kladou na obï strany vajìëka. Celkem naklade samiëka pr mïrnï 60 vajìëek. Z vajìëek se vylìhnou po 5-14 dnech larvy, kterè hlodajì chodby kolmo na chodbu mateënou. äkodì tìm ze vöech v vojov ch st diì k rovce nejvìce. P eruöì totiû znaën poëet vl ken vodiv ch pletiv. Kdyû larva dospïje, rozöì Ì chodbu v kom rku, kde se zakuklì. St dium kukly trv p i p ÌznivÈm poëasì okolo 14 dn, p i p ezimov nì i nïkolik mïsìc. VylÌhl m brouk m trv nejmènï 3 t dny neû pohlavnï dospïjì. V tè dobï se ûivì l kem nejëastïji v okolì kom rky. Ve velmi p Ìzniv ch podmìnk ch trv celkov v voj k rovce 7 t dn, v mènï p Ìzniv ch podmìnk ch se prodluûuje. BÏhem jednoho roku se takto m ûe vyvinout 1ñ2, v jimeënï i 3 pokolenì. Aby dïti lèpe pochopily riziko p emnoûenì ök dc, m ûete nav zat n sledujìcì hrou: Nemocn strome ñ kde jsi? VÏkov skupina: 4. ñ 9. t Ìda Zä»as: 30 min. Prost edì: venkovnì, nejlèpe smrkov les Pom cky: rozst ÌhanÈ kartiëky (p Ìloha Ë. 3), barevnè kartiëky (ËervenÈ, zelenè) vyst ÌhanÈ z barevnèho papìru Postup: Podle poëtu ËastnÌk si nakopìrujte kartiëky z p Ìlohy Ë. 3 a rozdïlte je û k m podle n sledujìcìho klìëe: nemocnè stromy 40%, zdravè stromy 40%, k rovci 20% ËastnÌk. Nejprve û k m rozdejte kartiëky Ñk rovecì Ëi Ñstromì. Strom m jeötï p idïlte barevnè kartiëky (Ëerven = strom je nemocn, zelen = strom je zdrav ). NÏkte Ì ËastnÌci p edstavujì zdravè stromy, nïkte Ì nemocnè. Navz jem nevì, kdo jak strom p edstavuje, nevì to ani k rovec. ËastnÌci se rozmìstì v blìzkèm okolì a op ou se o stromy. K rovci na povel zaënou nalèt vat na stromy (n hodnï zvolenè) a potichu se ptajì, zda-li se jedn o strom nemocn nebo zdrav. K rovec se m ûe zavrtat jen do nemocnèho stromu a tìm p eûìt. Aby naöel nemocn strom, smì udïlat jenom 20 krok. Pokud ho bïhem 20 krok nenajde, vyhladovì a umìr. Pokud k rovec nalezne nemocn strom, m ûe se do nïj zavrtat - rozmnoûit. Pak m opït dvacet krok, aby mohl najìt dalöì nemocn strom. Pokud se do jednoho nemocnèho stromu zavrt jiû pït k rovc, strom umìr a ËastnÌk se st v takè k rovcem. PotÈ si role vymïnì. Moûnost rozöì enì: Hru m ûete jeötï rozöì it o ËastnÌky, kte Ì budou p edstavovat p irozenè nep telè k rovce, nap. datla. Pak musì b t zhotoveny jeötï kartiëky datel. Datel m k dispozici vìce krok neû k rovec (30 krok ). K rovci dostanou n skok, aby mïli dostatek Ëasu se rozmnoûit. Teprve pak p ich zì do hry datel. Sezobnut k rovec si musì sednout do d epu a tìm vypad v ze hry. Kaûd k rovec dod v datlovi energii ñ dalöìch 30 krok. Hra by mïla pouk zat na velk reprodukënì potenci l k rovc. P evzato z: ÑPojÔme na to od lesaì - P ÌruËka ekologickè v chovy a lesnì pedagogiky, Spr va NP a CHKO äumava, Vimperk

22 L koûrout smrkov je p irozenou souë stì smrkov ch les, kterè hostì stovky druh hmyzu. Kaûd druh, tedy i k rovec, m v ekosystèmu svou nezastupitelnou funkci. Uûitek k rovce spoëìv v tom, ûe si p ednostnï vybìr smrky starè, nemocnè, poökozenè a jinak oslabenè. NejvyvinutÏjöÌm smyslem k rovce je Ëich. DÌky nïmu rozezn v chemickè l tky, kterè stromy uvolúujì a jejichû sloûenì se mïnì podle jejich zdravotnìho stavu. Smrk napaden k rovcem m nïkolik moûnostì obrany. Kdyû brouk vnikne pod k ru, poökodì prysky iënè kan lky a z nich se na nïj vy ine mìza, kter jej p ilepì a zahubì. Schopnost smrku vyr bït obrannè l tky z visì na jeho zdravotnìm stavu. ZatÌmco zdrav smrk se ubr nì i velkèmu n letu k rovc, oslaben strom snadno podlehne. P i velk ch kalamit ch vöak k rovec dok ûe udolat i silnè stromy. StejnovÏkÈ, monokulturnì lesy oslabenè nap. imisemi vöak dnes p edstavujì pro k rovce doslova prost en st l. Pr vï dostupnost potravy je jednìm z limitujìcìch faktor p emnoûenì k rovce. Proto takè ve smìöen ch lesìch nedoch zì k velk m kalamit m. LesnÌ pr zkum VÏkov skupina: 6. ñ 9. t Ìda Zä»as: 45 min. Prost edì: venkovnì, les Pom cky: p smo, klubko prov zku, 4 kolìky pro jednu skupinu, psacì pot eby, nakopìrovanè pracovnì listy Popis: Nejprve je t eba najìt vhodn oplocen sek zmlazujìcìho se porostu, kter pokud moûno hraniëì s porostem stejnèho vïku, avöak neoplocen m. K tèto aktivitï je vhodnè kontaktovat lesnìho hospod e, kter se o les ve vaöem okolì star a domluvit se na vhodnèm mìstï pro pozorov nì. V obou Ë stech porostu bude prov dïn pr zkum ökod zp soben ch zvï Ì. Vytvo te 2 skupiny û k (1 skupina bude pracovat v oplocenè Ë sti, druh mimo ni). Kaûd skupina si prov zkem vymezì Ëtverec 3 x 3 m (m ûe odkrokovat nebo pouûìt p smo). é ci nejprve zaznamenajì druhy a poëet stromk ve svèm seku. PotÈ zaznamenajì poëet poökozen ch jedinc a druh poökozenì do pracovnìch list. Nakonec zmï Ì v öku stromk. Po p Ìchodu do t Ìdy dïti svè v sledky srovn vajì. Je vhodnè nav zat diskuzì o vlivu okusu zvï e na vegetaci, o p emnoûenì a regulace populacì zvï e, zp sobech ochrany apod. Tuto aktivitu je vhodnè prov dït po delöì dobu (i nïkolika let) a srovn vat r st zdrav ch a poökozen ch stromk. KromÏ zaznamen nì druh a poëtu stromk a mnoûstvì ökod je vhodnè obï sledovanè plochy i jednotlivè sazenice takè fotografovat. DoporuËujeme vytvo it vûdy dva snìmky v pr bïhu jednoho roku, prvnì vûdy v obdobì r stu, druh v obdobì vegetaënìho klidu. Po nïkolika letech je moûnè takè oplotit i neoplocenou srovn vacì plochu, aby bylo moûnè pozorovat, jak m zp sobem poökozenè sazenice reagujì na n slednou ochranu. Na tuto aktivitu lze nav zat hrou: Strom ñ srnec ñ rys»as: 30 min. Pom cky: rozst ÌhanÈ zelenè kartiëky, 2 molitanovè mìëky Prost edì: venkovnì, volnè prostranstvì Postup: VytyËte hracì plochu o v mï e p ibliûnï 10 x 20 m. Podle poëtu û k si nast Ìhejte ze zelenèho papìru kartiëky (na jednoho û ka cca 5 kartiëek). é ky rozdïlte do dvou skupin podle n sledujìcìho klìëe: srnec 90%, rys 10% a kaûdèmu srnci rozdejte dvï kartiëky. Podle jednè kratöì strany hracìho pole rozh zejte zbylè kartiëky, kterè budou p edstavovat stromy. CÌlem kaûdèho hr Ëe je zìskat co nejvìce zelen ch kartiëek, kterè p edstavujì potravu ñ srnec okusuje stromy, rys lovì srnce. Hr Ëe rozestavte v hracìm poli tak, aby na jednè kratöì stranï st li srnci, na druhè stranï byly umìstïny kartiëky p edstavujìcì stromy, uprost ed stojì rysi. Snahou srnc je dostat se za potravou, po cestï vöak na nï ËÌh rys. Pokud srnce ulovì, srnec mu odevzd v jednu kartiëku. Pokud dobïhne na druhou stranu hracìho pole, smì si naopak jednu kartiëku vzìt a vracì se zp tky. OpÏt na nïho ËÌh rys, kter ho m ûe ulovit. Aby mohl srnec pokraëovat ve h e, musì mìt u sebe alespoú jednu kartiëku. Pokud ji ztr cì, vypad v ze hry. Po cca 5-10 minut ch hru p eruöte a povìdejte si s û ky o jejìm pr bïhu. V tèto f zi hry by mïla b t situace vyrovnan ñ p Ìroda je v rovnov ze, neboù srnci majì dostatek sv ch p irozen ch nep tel, kte Ì regulujì jejich populaci a nedovolì jim p emnoûit se a decimovat tak lesnì porosty. Zahrajte si hru znovu od zaë tku, avöak pozmïúte pravidla tak, ûe p idïlìte cca 10% û k roli ËlovÏka.»lovÏk stojì vnï hracìho pole a jeho cìlem je ulovit öelmu ñ rysa. M k dispozici molitanov mìëek, kter m Ñst ÌlÌì. Jakmile rysa zas hne, rys vypad v ze hry a odch zì mimo hracì pole. Hru ukonëete tehdy, kdyû zb v poslednì rys. Diskutujte s û ky o tom, co by se stalo, kdyby doölo k vyhubenì vöech öelem (- k p emnoûenì sp rkatè zvï e) a zda by mohlo dojìt k p emnoûenì rysa, kdyby nezas hl ËlovÏk (- nemohlo, rys se mnoûì pouze tak, aby se uûivil). ZvÏ m v souëasnosti velk vliv na zdravotnì stav les. äkodì okusem letorost, pupen, jehlic nebo list sazenic, dalöì ökody vznikajì loup nìm a ohryzem k ry, vytlouk nìm paroûì Ëi odìr nìm kmen. Ohryzem a loup nìm k ry trpì p edevöìm smrk, borovice, jedle a cel ada listn Ë, okusem trpì p edevöìm mladè sazenice, zejmèna jedle a buk. SnÌûenÌ ökod zvï Ì lze dos hnout jednak p Ìm mi opat enìmi (mechanick ochrana ñ oplocenky, chemick ochrana ñ p Ìpravky proti okusu zvï e), jednak nep Ìm mi opat enìmi, a to snìûenìm poëetnìho stavu zvï e. Redukce na p irozenïjöì roveú, aù jiû odst elem nebo p ÌrodnÌ selekcì, je nanejv ö û doucì.»lovïk vöak vyst Ìlel velkè öelmy, a tak nïkterè druhy zvì at, zejmèna sudokopytnìci, ztratily svè p irozenè nep tele.»lovïk (myslivec) vöak tyto öelmy nedok zal plnohodnotnï nahradit. Jeleni, daúci i srnci se proto p emnoûili, je jich nynì v lesìch mnohon sobnï vìce, neû odpovìd p ÌrodnÌ rovnov ze. Sp s nìm mlad ch stromk a poökozov nìm porost ohroûujì existenci lesa, kter nenì schopen se bez pomoci lesnìk samostatnï obnovit. Informace o reintrodukci rysa (a dalöìch öelem) naleznete na webov ch str nk ch HnutÌ Duha selmy.html äkody na porostech (ale i na polìch) zp sobujì i divok prasata. Na druhou stranu jejich aktivita p i hled nì potravy m pozitivnì dopad, neboù rozr v nìm p dy vytv ejì vhodnè podmìnky pro uchycenì semen a r st semen Ëk lesnìch d evin. 20