ODBORNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ HLÁSNÉ POVODŇOVÉ SLUŽBY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ODBORNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ HLÁSNÉ POVODŇOVÉ SLUŽBY"

Transkript

1 ODBORNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ HLÁSNÉ POVODŇOVÉ SLUŽBY Editoři: Jan Kubát, Radek Čekal, Jan Daňhelka, Václav Matoušek Český hydrometeorologický ústav verse prosinec 2012

2 OBSAH Úvod... 3 A. Povodňová charakteristika území České republiky... 3 Povodňové škody... 5 B. Povodňová služba... 5 Právní předpisy ochrany před povodněmi... 5 Organizace povodňové ochrany v České republice... 6 Krizové řízení za povodňových situací... 7 Opatření k ochraně před povodněmi... 7 Povodňové plány... 8 Stupně povodňové aktivity... 8 C. Hlásná povodňová služba... 9 Kriteria výběru hlásných profilů Vybavení hlásných profilů Vodočetná lať Vodoměrná (limnigrafická) stanice Automatická stanice s přenosem dat Měrné křivky průtoků Stanovení směrodatných limitů SPA v hlásných profilech Pozorování vodních stavů v hlásných profilech D. Stupně povodňové aktivity podle dešťových srážek Orientační limity srážek pro dosažení SPA E. Povodně způsobené ledovými jevy na tocích Ledové povodně v období mrazu Toky s dnovým ledem Toky s chodem ledové kaše Ledové povodně v období tání Zásady vyhlašování SPA v období mrazů Zásady vyhlašování SPA v období tání F. Předpovědní povodňová služba Systém integrované výstražné služby Kvantitativní předpověď srážek Informace o zásobách vody ve sněhové pokrývce Hydrologické předpovědi G. Distribuce informací hlásné a předpovědní povodňové služby Evidenční listy hlásných profilů

3 Úvod Velké povodně patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím přírodním katastrofám, způsobujícím materiální škody a ztráty na lidských životech. Obzvláště v nedávné minulosti došlo na našem území k několika ničivým povodním, zejména v červenci 1997, v srpnu 2002, v srpnu 2010 a k výskytu přívalových povodní v červnu 2009, které byly svým rozsahem a důsledky velmi významné. I když absolutní ochrana před povodněmi neexistuje, je přesto nezbytné se před povodněmi chránit a povodňové riziko omezovat. Postup, který v tomto ohledu přináší evropská Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, byl transponován do české legislativy a je postupně naplňován. Vede přes mapování a hodnocení povodňového rizika ke zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik, které budou zaměřeny na všechny oblasti povodňové prevence. Fungující hlásná a předpovědní povodňová služba je přitom důležitým článkem, protože včasná informovanost o povodňovém nebezpečí může výrazně přispět k efektivnosti prováděných opatření. Podle zahraničních údajů je možné včasným varováním a fungujícím systémem operativních opatření výrazně snížit materiální škody a vyloučit nebo omezit ztráty na životech. Uvádí se, že i 30 minutový předstih varování o blížící se povodňové vlně má klíčový význam pro evakuaci obyvatelstva a záchranu životů. Po povodni v roce 1997 byl revidován systém hlásné povodňové služby v ČR a vydán metodický pokyn Ministerstva životního prostředí k jejímu zabezpečení a Odborné pokyny ČHMÚ k jejímu provádění. Oba dokumenty byly po dalších velkých povodních a v návaznosti na nový vodní zákon a krizovou legislativu několikrát novelizovány. Toto nové vydání odborných pokynů navazuje na novelizovaný metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, který byl vydán v roce 2011 (Věstník MŽP 2011, částka 12). A. Povodňová charakteristika území České republiky Území České republiky se nachází v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy, a jsou většinou doprovázeny srážkami. Rozdělení srážek v průběhu roku má spíše kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru, březnu a říjnu. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území a způsobují přívalové povodně. Dlouhodobý roční úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou, významně se však projevují orografické vlivy terénu. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, na horách leží sníh někdy až do května. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje v nížinách 10 až 20 cm, ve středních polohách 40 až 60 cm, na horách přes 100 cm. Období tání sněhové pokrývky není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Povodní se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Přirozená povodeň je způsobena přírodními jevy, dešťovými srážkami nebo táním sněhu, které způsobí náhlé zvětšení průtoku, anebo dočasným zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou). Zvláštní povodeň může být způsobena poruchou nebo havárií vodního díla, případně nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Velikost povodně se obvykle hodnotí podle velikosti jejího kulminačního průtoku (v m 3.s -1 ), ve srovnání s N-letými maximálními průtoky platnými pro daný úsek toku. Tyto údaje vydává Český hydrometeorologický ústav na základě statistického zpracování dlouhodobých měření. N-letý průtok je kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za 3

4 N let. Reciproční hodnota N-letosti udává pravděpodobnost výskytu daného nebo většího průtoku v běžném roce. Tedy 100-letá povodeň je jev, který se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let, prakticky se však může na stejné řece opakovat hned druhý rok. V menší míře se používá hodnocení velikosti povodně podle objemu povodňové vlny. Přirozené povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do několika hlavních typů: zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, převážně v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků (příklad: březen 1981 horní a střední Labe, povodí Ohře, horní Morava, prosinec 1993 horní Vltava, Otava, březen 2000 Jizera, horní Labe, březen 2006 Sázava, Lužnice a další), letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území, s výraznými důsledky na středních a větších tocích a významným vlivem návětrného efektu zesílení srážek (příklad: červenec 1981 povodí Berounky, Vltava, Labe, srpen 1985 povodí Odry, Moravy a Dyje, červenec 1997 povodí Odry, Moravy a horního Labe, srpen 2002 povodí Labe a Dyje, květen a červen 2010 povodí Odry a Moravy, srpen 2010 povodí Lužické Nisy, pravostranné přítoky dolního Labe), letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intensity (často přes 100 mm za několik málo hodin), zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru (příklad: červen 1979 Stěnava a horní Metuje, červenec 1979 a červenec 1987 Jílovský potok, červen 1987 Dřevnice a Vsetínská Bečva, červen 1995 Litavka, červen 1996 povodí Opavy na Bruntálsku, červenec 1998 Dědina a Bělá na Rychnovsku, červenec 2002 Olešnice, červen a červenec 2009 Novojičínsko, Jesenicko, Děčínsko, Prachaticko), zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toků náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (příklad: leden 1982 Berounka, Cidlina, Ohře, únor 1985 povodí Moravy, Dyje, Sázava a další toky). Pro vznik povodní jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Povodně přicházející ze sousedních zemí mohou připadat v úvahu pouze na Ohři (přítok do nádrže Skalka) a na Dyji (přítok do nádrže Vranov) a částečně na horní Lužnici, na Olši a Stěnavě. Zvláštní povodně jsou povodně způsobené umělými vlivy, tj. situacemi, které mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl vzdouvajících vodu. Jde nejčastěji o poruchy malých vodních nádrží a rybníků, které vedou až k protržení hráze a vzniku tzv. průlomové vlny. Zvláštní povodeň může nastat také při úmyslném náhlém zvýšení odtoku v důsledku nutnosti nouzového řešení kritické situace na vodním díle. Takové situace nastávají většinou v průběhu přirozené povodně na vodním toku, za normální situace pouze výjimečně. Ročně se v ČR protrhne několik rybníků převážně z důvodu přelití hráze. Například při povodni v srpnu 2002 se protrhlo 23 rybničních hrází a dalších 84 hrází nebo funkčních objektů bylo vážně poškozeno. Většinou jde o vodní díla spadající z hlediska technickobezpečnostního dohledu do IV. kategorie. Dost často není technický stav těchto malých vodních nádrží, jejichž počet je v ČR odhadován přes , dobrý a stále představují významné potencionální riziko zvláštních povodní. Stav velkých vodních děl I. a II. kategorie (přehrad) je soustavně sledován v rámci technicko-bezpečnostního dohledu, prováděného pověřenou odbornou organizací. 4

5 Povodňové škody Výše povodňových škod při konkrétní povodni závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou: velikost a průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny, a také roční dobou výskytu povodně a délkou trvání záplavy, stav a kapacita koryta toku, kapacita jezů, mostů a dalších objektů na toku protipovodňová opatření, odolnost koryta, infrastruktury a objektů v záplavovém území proti proudící i stojící vodě, způsob zástavby a využívání záplavového území, které má být úměrné pravděpodobnosti jeho zaplavení. Objekty a předměty v záplavovém území, které mohou být při povodni odplaveny, jsou potenciálním nebezpečím ucpání průtočného profilu v dolní části toku, včasná informovanost o povodňovém nebezpečí a průběhu povodně, tj. spolehlivá činnost hlásné a předpovědní povodňové služby, připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi, jako souhrn aktivit povodňových orgánů, orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému (IZS), správců povodí, správců vodních toků, správců ohrožených nemovitostí a všech dalších orgánů a organizací zapojených v systému ochrany před povodněmi. Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo jejím převodem do jiného povodí. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní nádrž, nejúčinnější je však u těch nádrží, které mají vyčleněny ochranný (retenční) prostor. Obdobný retenční účinek mají při povodni přirozené inundační prostory podél vodních toků a území určená k řízeným rozlivům povodní. B. Povodňová služba Právní předpisy ochrany před povodněmi Legislativní úprava ochrany před povodněmi v České republice je dána vodním zákonem a navazujícími předpisy, zákonem o integrovaném záchranném systému (IZS), a pro případ velkých povodní také krizovým zákonem a navazujícími předpisy: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MV č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. 5

6 Vyhláška MZe a MŽP č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik Vyhláška č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl. Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 3/2000 pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodňových plánů (Věstník MŽP čá. 7/2000). Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 14/2005 pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (Věstník MŽP čá. 9/2005). Metodika č. 12 odboru ochrany vod MŽP pro tvorbu digitálních povodňových plánů (Věstník MŽP čá. 12/2009) Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 9/2011 k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP čá. 12/2011) Organizace povodňové ochrany v České republice Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni, včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních: a) mimo povodeň jsou povodňovými orgány: orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. b) po dobu povodně jsou povodňovými orgány: povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, povodňové komise krajů, Ústřední povodňová komise. Povodňové komise zřizují orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně. Obce zřizují povodňové komise, jen je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňové komise jsou v době povodně po dobu vyhlášení 2. nebo 3. stupně povodňové aktivity vybaveny mimořádnými pravomocemi činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi. Ostatními účastníky povodňové ochrany, kteří se podílejí na ochraně před povodněmi v daném území, jsou zejména: pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ, správci povodí (s.p. Povodí), správci vodních toků, vlastníci nebo správci vodních děl, vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, složky integrovaného záchranného systému (IZS). 6

7 Zapojení ostatních účastníků ochrany před povodněmi závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínkách. Zástupci nejdůležitějších subjektů jsou obvykle členy příslušné povodňové komise. Koordinace opatření, která mohou ovlivnit odtokové poměry v rámci uceleného povodí, je zajišťována z úrovně správců povodí (s.p. Povodí), které mají pro účely operativního řízení vodohospodářských soustav vybudovány vodohospodářské dispečinky. Zapojení složek IZS, pokud není vyhlášen krizový stav, se děje formou výpomoci na žádost povodňových orgánů. Krizové řízení za povodňových situací Pokud jsou při povodni ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a ohrožení není možné odvrátit běžnou činností povodňových orgánů a složek IZS, dojde k vyhlášení krizového stavu a řízení ochrany před povodněmi přebírají orgány krizového řízení. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman, nouzový stav vyhlašuje vláda. Orgány krizového řízení jsou: starosta obce; může zřídit krizový štáb obce, starosta obce s rozšířenou působností (ORP); zřizuje bezpečnostní radu ORP a krizový štáb ORP; v Praze plní obdobné funkce starosta městské části, hejtman; zřizuje bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje; v Praze plní obdobné funkce primátor hlavního města Prahy, vláda; zřizuje Ústřední krizový štáb. V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu. Výkon státní správy v oblasti krizového řízení koordinuje Ministerstvo vnitra. Operativní úkoly Ministerstva vnitra, zejména ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací zabezpečuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS). Integrovaný záchranný systém (IZS) tvoří základní složky a ostatní složky, které koordinovaně postupují při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky, odborné a jiné služby, které poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události. Operační a informační střediska HZS (OPIS) zabezpečují vyrozumění základních a ostatních složek IZS a státních a samosprávných orgánů podle dokumentace IZS. Způsob je upraven Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. IZS funguje i při běžných povodních, při kterých nejsou vyhlášeny krizové stavy. Opatření k ochraně před povodněmi Pro snižování a zvládání povodňových rizik se v ohroženém území provádějí preventivní opatření, která jsou většinou strukturálního charakteru (stavební investice), např. úpravy koryt toků, ochranné hráze, retenční nádrže a poldry, dále opatření k udržení retenční schopnosti krajiny a opatření v záplavových územích. Cíle pro zvládání povodňových rizik a programy opatření k jejich dosažení jsou pro jednotlivé oblasti obsaženy v plánech pro zvládání povodňových rizik, které mají být schváleny nejpozději do (viz. zákon č. 150/2010 Sb.). Operativní opatření, převážně nestrukturálního charakteru, se provádí preventivně před povodní, během povodně a po povodni a jsou koordinována a řízena povodňovými orgány, za povodně při vyhlášení krizového stavu orgány krizového řízení. Mezi tato opatření patří 7

8 také aktivity související s přípravou a činností hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména: zpracování povodňových plánů, vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, činnost předpovědní povodňové služby, činnost hlásné povodňové služby, zřízení a činnost hlídkové služby, varování při nebezpečí povodně. Opatření na přípravu předpovědní povodňové služby, hlásné povodňové služby a systémů včasného varování mohou být také součástí plánů pro zvládání povodňových rizik. Povodňové plány Povodňové plány jsou dokumenty obsahující souhrn organizačních a technických opatření potřebných k odvrácení, nebo zmírnění škod při povodních na životech, majetku občanů a společnosti a na životním prostředí v rámci určitého územního celku, pozemku, nebo stavby. Základní strukturu povodňových plánů tvoří: povodňové plány obcí v jejichž územních obvodech může dojít k povodni, povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), povodňové plány správních obvodů krajů, Povodňový plán České republiky. Mimo to jsou na vyžádání povodňového orgánu nebo dle vlastní potřeby sestavovány: povodňové plány ohrožených staveb, které se nacházejí v záplavovém území, nebo mohou zhoršit průběh povodně, povodňové plány pozemků, které se nacházejí v záplavových územích. Povodňové plány jsou základním dokumentem pro organizaci a zabezpečení hlásné povodňové služby v daném území. Obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity. Povodňové plány jsou součástí přílohové části krizových plánů, což je důležité pro hladký přechod v řízení povodňových opatření z povodňových orgánů na orgány krizového řízení. V případě vyhlášení krizového stavu jsou v případě potřeby dále prováděna operativní opatření podle povodňových plánů a musí dále fungovat systém hlásné povodňové služby. Obsah povodňových plánů upravuje technická norma TNV Povodňové plány mají zpravidla část věcnou a grafickou, obsahující relativně trvalé údaje o zdrojích povodňového nebezpečí, záplavovém území a opatřeních k ochraně před povodněmi, a část organizační se způsobem spojení na pracovníky a složky povodňové služby a jejich úkoly. Povodňové plány územních celků zpracovatelé každoročně prověřují a podle potřeby doplňují a upravují. Věcnou a grafickou část povodňového plánu předkládají příslušnému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyššího stupně. Organizační část průběžně opravují a poskytují povodňovým orgánům a dalším zainteresovaným účastníkům k využití. Povodňové plány krajů, ORP a obcí jsou postupně převáděny do digitální formy a jsou zveřejňovány na stránkách povodňového informačního systému POVIS ( Cílově budou na POVIS umístěny evidenční listy hlásných profilů, které budou s digitálními povodňovými plány sdílet společnou databázi. Stupně povodňové aktivity Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí mírou povodňového nebezpečí. Ta se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA): 8

9 1. stupeň - bdělost - nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Za stav bdělosti se pokládá rovněž situace takto označená ve výstražné informaci, vydané předpovědní povodňovou službou ČHMÚ. Při 1. SPA je třeba věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí. Zpravidla zahajuje činnost hlásná povodňová služba a hlídková služba. 2. stupeň - pohotovost - vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Při 2. SPA se vývoj situace dále pečlivě sleduje, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně. 3. stupeň - ohrožení - vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. Při 3. SPA se provádějí zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Stupně povodňové aktivity jsou většinou vázány na dosažení směrodatných limitů, vyjádřených vodními stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích. Tyto limity jsou stanoveny povodňovými orgány a jsou obsaženy v povodňových plánech. Směrodatné povodňové stavy uvedené v povodňových plánech větších územních celků jsou v těchto územích obecně platné, tzn. povodňové plány nižších stupňů je musí respektovat. Pro případ zvláštních povodní, vzniklých ohrožením bezpečnosti nebo poruchou vodního díla I. až III. kategorie z hlediska TBD, jsou limitní (mezní) hodnoty uvedeny v manipulačním řádu vodního díla, případně v plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. Pro vodní díla IV. kategorie (většina rybníků) obvykle směrodatné limity z hlediska bezpečnosti vodního díla stanoveny nejsou. První stupeň povodňové aktivity se nevyhlašuje ani neodvolává (ten pouze nastává při překročení úrovně směrodatných limitů nebo při vydání výstrahy předpovědní povodňové služby). Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají povodňové orgány, přičemž dosažení směrodatného stavu je obvykle podnětem k jeho vyhlášení. Povodňové orgány však mohou vyhlásit stupně povodňové aktivity i z jiných důvodů, např. na základě informace předpovědní povodňové služby ČHMÚ, doporučení správce povodí, správce vodního toku nebo vlastníka vodního díla. Přitom mohou být vzaty v úvahu i mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu apod.). Pro vyhlašování krizových stavů, tj. stavu nebezpečí nebo nouzového stavu podle krizového zákona, nejsou směrodatné limity ani jiná objektivní kriteria stanoveny. Stav nebezpečí vyhlašuje pro území kraje nebo jeho část hejtman (v Praze primátor hlavního města) na základě posouzení míry ohrožení při konkrétní povodňové situaci a možnostech povodňových orgánů ji zvládnout. C. Hlásná povodňová služba Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva a informace potřebné k vyhodnocování povodňové situace a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Systém hlásné povodňové služby je decentralizovaný. Každý povodňový orgán organizuje hlásnou službu ve svém územním obvodu a podle místních podmínek tak, aby měl k dispozici informace potřebné pro svoji činnost za povodní, a pro předávání informací 9

10 ostatním účastníkům ochrany před povodněmi. Systém musí být na jednotlivých úrovních řízení ochrany před povodněmi zakotven v povodňových plánech, přičemž povodňové plány vyšších stupňů by měly obsahovat koordinaci aktivit orgánů nižších stupňů. Povodňové plány obcí a ORP musí ve vztahu k hlásné povodňové službě obsahovat zejména: seznam hlásných profilů a směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity, zabezpečení pozorování a kontrola hlásných profilů (obce), zabezpečení náhradního pozorování při poruše automatické stanice (na vyžádání ORP), zabezpečení sledování stavu vodních toků a jiných potencionálních zdrojů povodňového nebezpečí (hlídková služba obce), systém předávání hlášení sousedním obcím a ORP (obce), sousedním ORP, správcům povodí, ČHMÚ a HZS (ORP), opatření prováděná při dosažení nebo vyhlášení stupňů povodňové aktivity, způsob varování právnických a fyzických osob (obce). Podrobnosti upravuje Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (dále jen metodický pokyn MŽP). Ve smyslu tohoto metodického pokynu byl proveden výběr hlásných profilů a stanoveny směrodatné limity pro stupně povodňové aktivity. Hlásné profily na tocích jsou rozděleny do tří kategorií: kategorie A základní hlásné profily, které zřizuje a provozuje stát prostřednictvím ČHMÚ nebo s.p. Povodí, kategorie B doplňkové hlásné profily, zřizované krajskými úřady, většinu provozuje po dohodě ČHMÚ nebo s.p. Povodí, ostatní provozují místně příslušné obce, kategorie C pomocné hlásné profily, provozované účelově obcemi nebo vlastníky ohrožených nemovitostí. Hlásné profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby a jsou evidovány v rámci POVIS. Většina těchto profilů je vybavena automatickými stanicemi s přenosem dat a jejich aktuální údaje jsou presentovány na webových stránkách ČHMÚ nebo s.p.povodí. Profily kategorie C mají lokální význam a mohou být (případně spolu s profily kategorie B) součástí lokálních výstražných systémů. Tyto místní automatické systémy, provozované obcemi hlavně pro varování obyvatelstva při přívalových povodních, obsahují zpravidla čidla pro sledování hladiny vody v toku, někdy též pro sledování srážek v jeho povodí, a zařízení pro distribuci varování (sirény nebo rozhlas). Kriteria výběru hlásných profilů Hlásné profily kategorie A a B se zřizují na tocích, které splňují tato kriteria: při ústí toku je Q 100 > 100 m 3 /s při ústí toku je plocha povodí P > 150 km 2 a Q 100 > 50 m 3 /s Uvedená kriteria jsou orientační. V odůvodněných případech je možno vybrat i vodní toky menší. Výběr hlásných profilů kategorie A provádějí regionální pracoviště ČHMÚ spolu se správci povodí a tento výběr projednávají s místně příslušnými krajskými úřady. Orientační počet hlásných profilů kategorie A na toku podle velikosti povodí je: pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na 300 km 2 pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na 500 km 2 pro toky s plochou povodí nad 2500 km 2 individuelní posouzení Doporučuje se jako hlásné profily začlenit odtokové profily přehradních nádrží ovlivňujících povodňový režim a profily na hraničních tocích vyplývající z mezinárodních závazků ČR. 10

11 Výběr hlásných profilů kategorie B provádějí krajské úřady podle doporučení regionálních pracovišť ČHMÚ nebo správců povodí a tento výběr projednávají s místně příslušnými obcemi. Hlásné profily kategorie B doplňují profily kategorie A tak, aby byla celkově splněna tato orientační kriteria : pro toky s plochou povodí do 300 km 2 1 profil na 100 km 2 pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na km 2 pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na km 2 pro toky s plochou povodí nad 2500 km 2 individuelní posouzení První výběr hlásných profilů a jejich rozdělení do kategorií A a B byl proveden při revizi systému hlásné povodňové služby po povodni Do značné míry zohledňoval předcházející systém hlásných profilů (tzv. bílou knihu) a obsahoval zhruba 200 profilů kategorie A a 200 profilů kategorie B. Průběžně prováděné změny ve vymezení hlásných profilů tento počet mírně navýšily. Hlásné profily kategorie A a B se uvádějí v Povodňovém plánu ČR, v POVIS a v povodňových plánech nižších stupňů. Výběr hlásných profilů kategorie C provádějí obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí na vodních tocích podle svých individuálních potřeb, pokud jim nepostačují profily kategorie A nebo B. Hlásné profily kategorie C jsou uvedeny v povodňových plánech obcí a ohrožených subjektů. Vybavení hlásných profilů Základní hlásné profily kategorie A a velká část doplňkových hlásných profilů kategorie B jsou situovány v místě vodoměrných stanic, které profesionálně provozuje ČHMÚ nebo správce povodí (s.p. Povodí). Tyto stanice mají stabilizovaný vodoměrný profil, svislou nebo šikmou vodočetnou lať, zpravidla také automatickou stanici s přenosem dat a měrnou křivku průtoků. Ostatní hlásné profily kategorie B, které nejsou v místě vodoměrných stanic s přenosem dat, by měly mít alespoň vodočetnou lať. Doporučuje se také orientační měrná křivka průtoků, odvozená například hydraulickým výpočtem. Vodočetná lať Vodočetná lať (vodočet) je základním vybavením hlásného profilu. Jde o stabilně upevněnou lať opatřenou stupnicí, na které se čte výška vodní hladiny. Starší vodočty jsou většinou vyrobeny ze smaltovaného plechu, novější vodočty jsou plastové. Vodočty jsou svislé, šikmé nebo kombinované. Svislé vodočty se osazují na kolmých nábřežních zdech, na pilířích mostů, na zaberaněných pilotách apod. Umístění vodočtu je třeba volit tak, aby pokrýval v případě profilů kategorie A a B celý rozsah nejnižší a nejvyšší možné hladiny vody (v případě profilů kategorie C je důležité zejména postižení povodňových stavů), byl pevně připevněn a chráněn před plovoucími předměty a ledovými krami, výška hladiny nebyla ovlivněna vzdutím (nánosy nebo zachycenými předměty) nebo kontrakcí proudu, byl dobře viditelný ze břehu a to zejména za povodně. Šikmé vodočty se osazují na břehovém svahu, který je upraven a vyrovnán do jednotného sklonu. Vodočet je osazen do zvláštního betonového pasu a obvykle doplněn schodištěm. Stupnice na vodočtu musí přesně odpovídat sklonu vodočtu tak, aby odečtený vodní stav byl stejný jako na vodočtu svislém. Osazení šikmého vodočtu je náročné a používají se většinou jako součást vodoměrných stanic. Kombinované vodočty jsou složeny ze šikmé části na břehovém svahu a svislé části, která obvykle slouží pro odečítání výšky hladiny za povodní, když voda převyšuje břehovou hranu. 11

12 Důležité je, aby vodočet byl za povodně přístupný a proto je vhodné připravit další doplňující vodočty v dostupné části inundace. Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k nule vodočtu. Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech.. Obrázek Příklady správného čtení údajů na vodočetné lati. Vodoměrná (limnigrafická) stanice Většina vodoměrných stanic je vybavena zařízením pro kontinuální snímání vodních stavů a jejich záznam. Snímání výšky hladiny je prováděno čidly (plovákové, tlakové, ultrazvukové, bublinkové, radarové) s digitálním záznamem v nastaveném časovém intervalu na počítačově zpracovatelné medium. Klasický záznam na limnigrafický papír je v současné době ve vodoměrných stanicích ČHMÚ a s.p. Povodí spíše ojedinělý, přesto se pro ně často stále používá označení limnigrafická stanice. Každá vodoměrná stanice musí být vybavena vodočetnou latí s geodeticky zaměřenou nulou vodočtu. Vodní stav odečtený na lati je používán jako referenční pro nastavení přístroje a jeho kontrolu. Dříve měla každá limnigrafická stanice ČHMÚ určeného dobrovolného pozorovatele, který obsluhoval limnigrafický přístroj, prováděl kontrolu funkce stanice a běžnou údržbu. Pozorovatel navštěvoval stanici většinou jednou denně. Nyní se s postupem automatizace a z ekonomických důvodů počet pozorovatelů snižuje, přesto je snaha zachovat pozorovatele alespoň u důležitých operativně využívaných stanic, pro podchycení záznamu o zámrzu, ledových a jiných jevech ovlivňujících měření výšky hladiny vody v toku. Všechny vodoměrné stanice, s pozorovatelem i bez stálého pozorovatele, jsou rovněž pravidelně kontrolovány pracovníky jejich provozovatele (pobočky ČHMÚ nebo s.p. Povodí). 12

13 Automatická stanice s přenosem dat V automatických vodoměrných stanicích je instalováno zařízení pro operativní přenos měřených údajů do sběrného centra, kterým je předpovědní pracoviště ČHMÚ nebo vodohospodářský dispečink s.p. Povodí. V případě stanic zapojených do lokálních výstražných systémů jsou to sběrná centra obcí nebo jiných provozovatelů. Jsou používány různé technické systémy sběru dat, které využívají nejčastěji mobilních telefonních sítí, případně vlastní radiovou přenosovou síť. Přenosové systémy zpravidla nejsou mezi sebou kompatibilní a přímý přístup ke sběru dat ze stanic mají pouze určená sběrná centra, vybavená příslušným hardwarem a softwarem. Obrázek Automatická vodoměrná stanice v hlásném profilu Loděnice ČHMÚ instaloval do většiny svých stanic v hlásných profilech kategorie A nebo B automatické stanice s přenosem pomocí GPRS na server výrobce, odkud je soubor dat v 10minutovém intervalu přebírán do operativní databáze ústavu. Údaje z těchto hlásných profilů spolu s dalšími užitečnými informacemi jsou povodňovým orgánům a veřejnosti přístupné na webové stránce hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ (HPPS) na adrese V případě nedostupnosti stránek HPPS mohou uživatelé získat aktuální hodnoty vodních stavů v těchto stanicích přímo na serveru výrobce, a to : z povodí Odry, Moravy, Dyje, Vltavy, dolní Berounky, Jizery a některé stanice na Labi pro přístup z počítače nebo pro přístup z mobilu. z povodí Berounky, Ohře, Ploučnice a dalších přítoků Labe) pro přístup z počítače (nutné přístupové heslo) pro přístup z mobilu (bez hesla) 13

14 Obrázek - Prezentace vodních stavů z automatické stanice Beroun na serveru výrobce Obrázek Prezentace vodních stavů ze stanice Radbuza - Tasnovice na serveru výrobce 14

15 Obrázek Ukázka prezentace vodních stavů upravená pro mobilní telefony Na většině automatických stanic je navíc nastaveno automatické poslání zprávy SMS při překročení nastavených hladin na určená telefonní čísla. Počet příjemců SMS je omezen, povodňové orgány místně příslušné k hlásnému profilu mohou zasílání SMS individuálně dojednat s příslušnou pobočkou ústavu. Měrné křivky průtoků Měrná křivka průtoků (MKP) je vztah mezi vodním stavem (cm) v daném profilu a velikostí průtoku vody (m 3 /s). Teoreticky se tento vztah může lišit při vzestupné a poklesové fázi povodňové vlny (tzv. hystereze měrné křivky), avšak v praxi se používá vztah jednoznačný, tzn. každé hodnotě vodního stavu je přiřazena pouze jedna hodnota průtoku. MKP se sestrojuje na základě výsledků hydrometrických měření v daném profilu nebo hydraulického výpočtu. Profil nesmí být v dosahu vzdutí pohyblivého jezu nebo kolísavého vzdutí recipientu. MKP se vyjadřuje graficky nebo tabelárně, výjimečně analytickými rovnicemi. Platnost MKP závisí na stabilitě hydraulických podmínek v daném úseku toku a je časově omezena. Může se měnit v důsledku změn příčného nebo podélného profilu toku po každé větší povodni. V některých profilech, kde je velký vliv stav vegetace, se užívají různé MKP pro letní a zimní období. Informace o platnosti MKP je důležitý doprovodný údaj, který nesmí být přehlédnut. Stupně povodňové aktivity jsou proto většinou vztaženy k limitním hodnotám vodních stavů. Odpovídající hodnoty průtoků, které jsou uvedeny v evidenčních listech hlásných profilů, byly původně uváděny podle MKP, platných v době vydání Odborných pokynů nebo jejich jednorázové aktualizaci. Po plánovaném umístění evidenčních listů do nové verze informačního systému POVIS budou odpovídající průtoky automaticky aktualizovány podle platných MKP. Pozor - může se však stát, že odpovídající aktualizace průtoků nebude již promítnuta do všech povodňových plánů. V některých hlásných profilech jsou SPA stanoveny podle limitních hodnot průtoků a to většinou u odtoků z nádrží a také na Vltavě v Praze. Měrné křivky v hlásných profilech A a B byly extrapolovány až do hodnoty 100letého průtoku. Může se stát, že v některých profilech, kde nebylo možno ověřit velké průtoky 15

16 hydrometrickým měřením, je horní část MKP zatížena značnou nejistotou a poskytuje pouze orientační údaje o velikosti průtoku. Obrázek Extrapolace měrné křivky průtoků v profilu Zruč nad Sázavou Stanovení směrodatných limitů SPA v hlásných profilech Směrodatné limity pro stupně povodňové aktivity v hlásných profilech na tocích stanovují povodňové orgány (pro hlásné profily kategorie A je to MŽP jako ústřední povodňový orgán, pro kategorii B povodňový orgán kraje, pro kategorii C povodňový orgán obce). Důležité je, aby návrh na stanovení směrodatných limitů SPA byl řádně projednán. Účastníky projednání jsou v případě hlásného profilu kategorie A nebo B příslušný krajský úřad, správce povodí, regionální pracoviště (pobočka) ČHMÚ, ORP v dotčeném povodňovém úseku a obec, na jejímž území se hlásný profil nachází. Formální způsob stanovení směrodatných limitů SPA není žádným předpisem stanoven. Většinou se tak provede dopisem, kterým povodňový orgán oznámí stanovení nových směrodatných limitů ČHMÚ a dalším dotčeným subjektům. Důležité také je, aby stanovené směrodatné limity povodňový orgán promítl do svého povodňového plánu, a aby totéž provedly povodňové orgány nižších stupňů. ČHMÚ nově stanovené směrodatné limity zapracuje do evidenčních listů hlásných profilů a umístí na POVIS. Doporučený postup pro zpracování návrhu směrodatných limitů SPA závisí na množství a kvalitě podkladů, které jsou pro daný hlásný profil k dispozici. Zahrnuje několik kroků: stanovení úseku toku, pro který směrodatné limity budou platit (povodňový úsek). Většinou jde o úsek toku po proudu k následujícímu hlásnému profilu, může však být přiřazena i část úseku proti proudu. v povodňovém úseku se vybere jedno nebo více kritických míst, ve kterých podle zkušenosti dochází nejdříve ke vzniku povodňových škod. odhadnou se (případně hydraulickým modelem spočítají) průtoky, při kterých v daném kritickém místě 1. je identifikovatelný nástup povodně, 2. povodeň zůstává v korytě a ještě nepůsobí významnější škody, 3. voda se rozlévá a prokazatelně začíná způsobovat škody většího rozsahu nebo ohrožovat životy. 16

17 podle velikosti průtoků, odpovídajících jednotlivým SPA v kritických místech povodňového úseku, se určí směrodatné vodní stavy v hlásném profilu. Celý postup je poměrně náročný a do značné míry i závislý na osobních zkušenostech zainteresovaných pracovníků. V některých případech lze podle zkušeností nebo záznamů z minulých povodní přímo odhadovat vztah mezi situací v kritických místech a vodních stavech v hlásném profilu. V každém případě obsahuje postup řadu nepřesností, proto nemá smysl nastavovat ve směrodatných limitech SPA podrobnější rozlišení než 5 cm. Důležité je na úrovni jednotlivých obcí po každé větší povodni správnost nastavení směrodatných limitů SPA zpětně ověřovat a v případě potřeby navrhnout jejich úpravu. Směrodatné limity 3. SPA jsou většinou stanoveny relativně nízko vzhledem k možnému rozsahu povodňových průtoků (většinou okolo Q 5 a jen ojediněle přes Q 10 ). Znamená to, že po přestoupení 3. SPA již nelze extremitu povodně dále diferencovat, přičemž její rozsah nad 3. SPA může být ještě značný. Například na Vltavě v Praze je směrodatný stav 3. SPA 1500 m 3.s -1, zatímco kulminace v srpnu 2002 činila 5160 m 3.s -1. ČHMÚ proto pro vyjádření extremity a nebezpečnosti povodně používá pro hlásné profily ještě pojem extrémní povodeň, jehož velikost stanovila jednotně na úrovni Q 50. Pozorování vodních stavů v hlásných profilech S postupem automatizace vodoměrných stanic na straně jedné a finančních omezení na straně druhé úloha dobrovolných pozorovatelů ČHMÚ postupně zaniká. Proto základní formou pozorování v hlásných profilech kategorie A a B se stává sledování údajů sbíraných z automatických stanic. Tyto údaje jsou pro povodňové orgány i pro veřejnost k dispozici ve webových presentacích HPPS ČHMÚ na vodohospodářském informačním portálu případně přímo na webových stránkách jednotlivých s.p. Povodí: Automatizace vodoměrných stanic v hlásných profilech a prezentace jejich údajů na internetu je velkou pomocí povodňovým orgánům při organizování hlásné povodňové služby. Na automatizované systémy však nelze plně spoléhat, neboť zejména za povodní může dojít k nenadálým výpadkům a poruchám. Proto musí příslušné obce, na jejichž území se hlásný profil nachází, za povodní hlásný profil sledovat a kontrolovat a v případě potřeby zřídit hlídkovou službu pro náhradní způsob zajištění dat. Kontrola hlásného profilu spočívá v odečtení vodního stavu na lati (kterou jsou všechny hlásné profily kategorie A a B vybaveny), porovnání údaje na vodočetné lati s údajem ve webové presentaci a kontrole měrného profilu, zda není měření ovlivněno ledovými jevy, splávím nebo vzdutím vody z jiného důvodu. V hlásných profilech kategorie B, které dosud nejsou vybaveny automatickou stanicí, je k dispozici pouze manuální pozorování vodočetné latě. Zabezpečení sledování hlásného profilu se projednává s příslušnou obcí v rámci zpracování a potvrzení souladu povodňového plánu, zřízení profilu a stanovení směrodatných limitů SPA. Doporučená četnost kontroly hlásného profilu A nebo B je 1x denně při dosažení 1. SPA nebo výstraze ČHMÚ, 2x denně při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA a 3x denně nebo častěji při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA. Pozorování a kontrolu hlásného profilu má provádět poučený pracovník, nejlépe k tomuto účelu stabilně určený pozorovatel. Přitom je třeba vzít v úvahu přístupnost profilu za povodní a v noci a nebezpečí s tím spojené, případně využít profesionálně vybavených složek hasičů nebo policie. Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně, a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr. 17

18 Veškeré časy pozorování se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v letním čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační) stav, je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace. Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do povodňové knihy. Zápis obsahuje zpravidla tyto položky: Datum, čas, vodní stav v cm, poznámka. Do poznámky se zapisují všechny skutečnosti, které jsou pro pozorování nebo pro povodňovou službu důležité. K nim patří: dosažení kulminace povodně, povětrnostní poměry (silný déšť nebo sněžení), plovoucí předměty (větve, stromy, trosky), ledové jevy (led u břehu, zámrz toku, chod ledové kaše, chod ledových ker), vzdutí vody překážkou v toku (zátaras, ledový nápěch, ledová zácpa), narušení koryta toku erozí, protržení hrází, vybřežení vody z koryta, rozsah záplavy. Pozorovatel hlásné služby hlásí výsledky pozorování, včetně doprovodných informací, okamžitě určeným příjemcům podle evidenčního listu hlásného profilu a případně podle povodňového plánu. Důležité je, aby pozorovatel upozornil neprodleně provozovatele automatické stanice (pobočku ČHMÚ, vodohospodářský dispečink s.p. Povodí) na zjištěné závady v měrném profilu a na zjištěný podstatný rozdíl mezi čtením na vodočetné lati a časově odpovídacím údajem ve webové prezentaci. Za podstatný rozdíl lze pokládat 10 cm. Dále je třeba počítat s tím, že sběrné centrum provozovatele automatické stanice může požádat obec o náhradní pozorování hlásného profilu v případě poruchy stanice nebo spojení. Protože sběrné centrum nemá spojení na všechny obce je žádost zpravidla dána prostřednictvím ORP. Sledování a kontrola hlásných profilů a případné náhradní pozorování za povodní jistě postižené obce zatěžuje. Ve vyhodnocení uplynulých povodní se obvykle konstatuje, že tato zpětná vazba z obcí na s.p. Povodí resp. ČHMÚ dostatečně nefungovala. Přitom takováto vazba může přinést cenné informace pro řízení povodňových opatření jak správci toku, tak povodňovému orgánu samotné obce a obcí sousedních. D. Stupně povodňové aktivity podle dešťových srážek Stanovení limitů pro SPA podle spadlých srážek je vhodné pro povodí těch toků, na kterých nejsou zřízeny hlásné profily. Týká se to zejména povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnou srážkou a průtokovou odezvou je několik desítek minut, nebo 1 až 2 hodiny. V takových případech je velmi přibližně možné odhadnout vznik situace, odpovídající stupňům povodňové aktivity podle množství spadlých srážek na povodí. Je však nutné si uvědomit omezení, která jsou s tímto postupem spojená. Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním období. Uvedené orientační limity neplatí pro dešťové srážky spadlé do sněhu nebo na zamrzlou půdu. Ve vztahu mezi srážkou spadlou na povodí a odtokem hrají důležitou roli charakteristiky povodí, tj. jeho velikost, tvar, nadmořská výška, sklonitost, druh a propustnost půd, geologický podklad, vývoj říční sítě a jeho okamžitý stav, vegetační pokryv a především nasycenost povodí. Tu ovlivňují jednak předcházející srážky a způsob jejich odvedení, ale i teplota vzduchu ovlivňující v letních měsících značnou měrou výpar. Při velmi nasyceném povodí, kde se průtoky například udržují na úrovni 30denní vody, může ke vzniku povodně stačit například jen 20 mm srážek za 24 h. Naopak při nenasyceném povodí a vysokých letních teplotách vzduchu nemusí být dosaženo povodňových stavů ani při 80 mm za den. 18

19 Důležité také je, jak velká část povodí byla srážkou zasažena, případně jestli srážka postupovala po proudu nebo proti proudu hlavního recipientu. Síť srážkoměrných stanic, ze kterých jsou operativně k dispozici informace o spadlých srážkách, není dostatečně hustá pro postižení srážek, zejména pro malá povodí. Obvykle je nutné vycházet z bodových měření srážek, kvalitativní představu o jejich prostorovém rozložení je možné získat podle snímků meteorologického radaru. Webová presentace HPPS ČHMÚ nabízí několik možností výstupů, které plně informují povodňové orgány o srážkách spadlých v jejich zájmových územích. Jsou založeny na měření srážek ve cca 270 automatických srážkoměrných stanicích v ČR a srážkových odhadech ze 2 meteorologických radarů (v Brdech a na Drahanské vrchovině). Obrázek - sdružená srážková informace, mapa v gridu 1x1 km obsahující srážkové úhrny za zvolený interval. Lze volit srážkovou mapu odvozenou pouze z pozemních stanic nebo kombinaci pozemních stanic a radarového odhadu. Časový interval je volitelný, zobrazit lze srážky za 1, 3, 6 nebo 24 hodin. 19

20 Obrázek tabelární přehled naměřených hodinových srážek ve vybraných stanicích. Výběr lze provést podle kraje, pobočky ČHMÚ nebo uceleného povodí. Obrázek tabelární i grafický průběh srážek ve zvolené stanici za posledních 7 dní. 20

21 Orientační limity srážek pro dosažení SPA Dále uvedené orientační limitní hodnoty jsou uvažovány jako srážky rovnoměrně pokrývající dané povodí. Pro malá povodí (řádově desítek km 2 ) lze použít údaje jedné representativní stanice, pro větší povodí je třeba odhadnout plošný průměr z více stanic. Při letních konvekčních srážkách z bouřek je většinou jádro srážky poměrně malé a obvykle nebývá srážkoměrnou stanicí podchyceno. V takové situaci bývá jedinou informací odhad množství srážek podle meteorologického radaru, který je však nutné vnímat s vědomím jeho rezerv a nejistot. Na velikosti kulminačního průtoku se značnou měrou podílí také intenzita srážky, jinými slovy rychlost vypadávání srážky. Největší intenzitu mívají přívalové srážky z letních bouřek, které zasahují menší území, na kterých způsobují přívalové povodně. S nárůstem velikosti zasažené plochy intenzita srážky zpravidla klesá. Stává se však v letním období, že velkoplošné déletrvající srážky jsou lokálně kombinovány s přívalovou srážkou, která zasáhne náhle nějakou plošně omezenou oblast. Protože celé území je v důsledku déletrvajících srážek již obvykle nasyceno vodou, jsou tyto situace obzvláště nebezpečné (příklad povodí Jeřice na Frýdlandsku v srpnu 2010). Orientační limity nebezpečných úhrnů srážek různé doby trvání (mm) 24 hodin 6 12 hodin 3 hodiny 1 hodinu 1. SPA - bdělost SPA - pohotovost Pro horské a podhorské oblasti lze k limitu 24hodinové srážky přidat 10 mm. Pro nasycená povodí se doporučuje od limitu denní srážky 20 mm ubrat. Nasycená povodí jsou po déletrvajících srážkách v předchozích dnech (např. 50 a více mm za posledních 10 dní). Nasycenost povodí můžeme hodnotit také podle vodnosti toků či podle zkušenosti. Jako směrodatné limitní hodnoty pro posuzování nebezpečí povodně podle srážek je nutno používat informace o prokazatelně spadlých srážkách. Srážkový úhrn 50 mm za 24 hodin odpovídá na většině území ČR přibližně 5leté srážce, 70 mm za 24 hodin odpovídá 20leté srážce. Informace o spadlých srážkách by měla sloužit spíše pro aktivizaci povodňových orgánů a ustavení hlídkové služby ke sledování hlásných profilů nebo kritických míst na toku. Vzhledem k výše popsaným nejistotám v odhadu odtokové reakce se vyhlášení SPA doporučuje až po ověření skutečného stavu na vodních tocích. Rovněž kvantifikovaná předpověď srážek není zatím dostatečně spolehlivá, zejména v určení lokalizace srážek ve vztahu k malým povodím, aby mohla být jediným podkladem pro vyhlášení SPA. 21

5. Stupně povodňové aktivity

5. Stupně povodňové aktivity 5. Stupně povodňové aktivity Věcná část Povodeň je definice - 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) - úplné znění 64 vodního zákona

Více

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ Povodňové orgány Povodňové orgány v období mimo povodeň ( 77 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) -obcí orgány -orgány obcí

Více

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ

OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ OBCE A JEJICH ÚLOHA V POVODŇOVÉ OCHRANĚ Povodňové orgány Povodňové orgány v období mimo povodeň ( 77 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) orgány obcí orgány obcí s

Více

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity

Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka. A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Foto: Povodeň 2006, Loštice Třebůvka A.VĚCNÁ ČÁST Struktura řízení, stupně povodňové aktivity Obsah: Struktura řízení ochrany před povodněmi... 3 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek...

Více

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP

Činnost povodňových orgánů obcí a ORP Činnost povodňových orgánů obcí a ORP Ing. Josef Reidinger Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 998 E-mail: reidinger@mzp.cz Ochrana před povodněmi Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých

Více

Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi Povinnosti Povodňového orgánu obce Základní předpis Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon

Více

15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby

15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby 15. METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby Účelem tohoto pokynu je upřesnění systému hlásné a předpovědní povodňové služby,

Více

foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů

foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST Obsah: Aktuální informace o odtokových poměrech na internetu:... 3 Presentace hlásné a předpovědní povodňové služby... 3 Hlásná povodňová služba...

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY Zpracoval : Obecní úřad Neumětely Datum zpracování : 30.8.2013 Schválil: Luděk Kuniak v.r. Projednáno Zastupitelstvem obce Neumětely dne 4.10.2013 Seznam členů povodňové komise

Více

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace Konference k 1. výročí povodně 22 Praha 14. 15. srpna 212 Povodeň v srpnu 22 zdroj poučení pro budoucí generace Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav e-mail: kubat@chmi.cz Povodeň v srpnu 22 charakteristické

Více

Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi Činnost povodňových orgánů, základní ustanovení k ochraně před povodněmi Ing. Helena Skálová Ministerstvo životního prostředí Tel.: 267 122 853 E-mail: helena.skalova@mzp.cz Ochrana před povodněmi HLAVA

Více

POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa. Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod

POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa. Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod POVODŇOVÁ OCHRANA nová legislativa Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod Podněty k novele vodního zákona č. 150/2010 Sb. zkušenosti s aplikací stávající legislativy

Více

Opatření k ochraně před povodněmi

Opatření k ochraně před povodněmi Opatření k ochraně před povodněmi Z pohledu správce inženýrské sítě vodovody a kanalizace Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Teplice, distribuční závod Liberec, by bylo velmi vhodné ohrázování ČOV

Více

VOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička

VOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička VOP Dolní Bousov, spol. s.r.o., Tovární 785 294 04 Dolní Bousov Tel./fax: 326 396 250, mobil: +420 603 261 191 E-mail: vop@vop-db.cz, webové stránky: www.vop-db.cz IČO: 62959531, DIČ: CZ62959531 VOP DOLNÍ

Více

Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň

Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň 18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň 18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň Osnova: - Povodeň - Vodohospodářský dispečink

Více

Činnosti v průběhu povodní

Činnosti v průběhu povodní Činnosti v průběhu povodní STÁTNÍ PODNIK Kraj Vysočina seminář pro povodňové orgány obcí a ORP Jihlava, 13. 2. 2018 Pojem Přechodné výrazné zvýšení hladiny ve vodních tocích nebo jiných povrchových vodách

Více

Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů. Školení povodňových orgánů obcí

Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů. Školení povodňových orgánů obcí Povodně z hlediska vodního zákona Povinnosti povodňových orgánů Školení povodňových orgánů obcí 9.5.2018 Hana Zahradníková, KÚ - OZZL Povodně byly, jsou a budou Největší povodně v některých hlásných profilech

Více

OBCE D R A Ž I Č K Y

OBCE D R A Ž I Č K Y POVODŇOVÝ PLÁN OBCE D R A Ž I Č K Y Schválil: MěÚ Tábor odbor životního prostředí Datum: Revize povodňového plánu:... 1 x za rok Revize povodňového plánu:... Revize povodňového plánu:... Revize povodňového

Více

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ OBSAH 1 Krizové řízení... 2 2 Krizový plán hl. m. Prahy... 3 3 Havarijní plán hl. m. Prahy... 4 4 Vnější havarijní plány v hl. m. Praze... 5 5 Vnitřní havarijní plán... 6 6 Plán krizové připravenosti...

Více

metodické pokyny a návody

metodické pokyny a návody ROČNÍK xxi prosinec 2011 ČÁSTKA 12 OBSAH Metodické pokyny a návody 9. metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby...1 10. metodický

Více

Povodně a vodní zákon Školení povodňových orgánů obcí

Povodně a vodní zákon Školení povodňových orgánů obcí Povodně a vodní zákon Školení povodňových orgánů obcí 5.5.2016 Hana Zahradníková, KÚ - OZZL Povodně byly, jsou a budou Srpen/září 1890 Povodňové epizody do konce 60. let 20. století Červenec 1997 Morava

Více

Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby

Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (uveřejněn pod číslem 9 ve Věstníku MŽP částka 12/2011) Účelem tohoto pokynu je upřesnění

Více

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány 3. PŘEHLED HLÁSNÝCH PROFILŮ B C B 3.1. Stupně povodňové aktivity (SPA) / 70 čl.2 zákona 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů/ Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí.

Více

Historie povodní na JM a povodňové škody

Historie povodní na JM a povodňové škody Historie povodní na JM a povodňové škody 1 Jak předcházet povodňovým škodám Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. jelinkovai@pmo.cz Protipovodňová opatření Povodeň přirozený hydrologický jev, který je

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) Cíle ochrany před povodněmi 63: Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 10. Zákon 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) Cíle ochrany před povodněmi 63: Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti

Více

Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ

Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ Český národní výbor pro omezování katastrof ČHMÚ, Praha, 28.2. 2007 Povodeň na jaře 2006 & Předpovědní povodňová služba ČHMÚ RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. Oddělení hydrologických předpovědí Centrální předpovědní

Více

Úloha HZS při řešení povodní

Úloha HZS při řešení povodní Úloha HZS při řešení povodní 1. PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÁ SLUŽBA Službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí. - na základě smlouvy uzavřené mezi ČHMÚ (MZe) a GŘ HZS ČR

Více

Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Ochrana před povodněmi a povodňové orgány obcí Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Ochrana před povodněmi Upravuje ji Hlava IX, ustanovení

Více

ŠKOLENÍ POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ OBCÍ POVODŇOVÉ PLÁNY

ŠKOLENÍ POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ OBCÍ POVODŇOVÉ PLÁNY ŠKOLENÍ POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ OBCÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Petr Hovorka Povodí Vltavy, státní podnik Povodňové plány 71 - zákona č.254/2001 Sb. Dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací

Více

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017 Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými

Více

Ochrana před negativními účinky vod

Ochrana před negativními účinky vod Mořské a vodní právo Ochrana před negativními účinky vod Michal Sobotka Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 10 Negativní účinky vod Povodně Vodní eroze (zdravotní rizika) Povodeň Dočasné

Více

Úloha Krajských úřadů v povodňové ochraně

Úloha Krajských úřadů v povodňové ochraně KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Úloha Krajských úřadů v povodňové ochraně Praha 13. 4. 2011 14. 4. 2011 Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi vychází z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území

Více

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018 Předpovědní povodňová služba Jihlava - 13. února 2018 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými

Více

ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.

ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI 2002 RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. - OBSAH PŘEDNÁŠKY - Hydrologická předpovědní povodňová služba (HPPS) v roce 2002

Více

1. Činnost předsedy PK Města Nové Město na Moravě za povodně řídí činnost PK

1. Činnost předsedy PK Města Nové Město na Moravě za povodně řídí činnost PK Pokud starosta obce - předseda povodňové komise správního obvodu ORP Nové Město na Moravě a zároveň předseda povodňové komise Města Nové Město na Moravě rozhodne o spojeném zasedání obou PK a společné

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram POVODŇOVÝ PLÁN OBCE OBEC OKRES:Příbram A) Věcná část 1/ Charakteristika území: se vyznačuje stabilním horninovým podložím bez evidovaných poddolovaných území a důlních děl. Vodní režim je poměrně vyrovnaný,

Více

Hydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové

Hydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami

Více

MOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření -

MOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření - 1. Název opatření Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní) MOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O

Více

RÁMEC POVODŇOVÉ OCHRANY

RÁMEC POVODŇOVÉ OCHRANY .3 OMEZOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ Financování povodňové ochrany z OPŽP Podoblast podpory.3. Zlepšení systému povodňové služby Ing. Michaela Brejchová, oddělení ochrany před povodněmi MŽP Lokální výstražné a

Více

DYJ217A14_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření -

DYJ217A14_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření - 1. Název opatření Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní) DYJ217A14_O1 3. Typ listu opatření O

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.8.101 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ

Více

Povodí Moravy, s. p.

Povodí Moravy, s. p. Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p. Ing. Tomáš Kříž Povodí Moravy, s. p. kriz@pmo.cz VODOHOSPODÁŘSKÝ DISPEČINK Provozovat vodohospodářský dispečink je dáno hlavním předmětem podnikání podniku

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ

4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ 4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro

Více

Využití dostupných dat

Využití dostupných dat Využití dostupných dat Při tvorbě dpp města, budou použita dostupná data z POVIS, veřejných zdrojů (např. digitální povodňový plán Kraje Vysočina, povodňový plán ORP Velké Meziříčí, či povodňový plán povodí

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Odvětví (úsek): krizové řízení

Odvětví (úsek): krizové řízení čá 3/2011 VVpOK METODICKÝ POKYN Ministerstva zemědělství č. j. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. 5. 2011 k zajištění jednotného postupu orgánů krajů, hlavního města Prahy, orgánů obcí a městských částí

Více

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických

Více

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 Strana 42 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 kterou se zrušuje směrnice Ministerstva zemědělství čj. 41658/2001-60000

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany taktické postupy zásahu Název: Činnost jednotek při povodni Metodický list číslo

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA OBSAH : I. ÚVOD a) Základní pojmy b) Zkratky II. VĚCNÁ ČÁST a) Informační část b) Charakteristika zájmového území c) Typy povodní a jejich důsledky d) Směrodatné limity pro

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

20 jedné nebo více obcí s rozšířenou působností 10 včetně digitálního povodňového plánu na celém území působnosti více obcí

20 jedné nebo více obcí s rozšířenou působností 10 včetně digitálního povodňového plánu na celém území působnosti více obcí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci. výzvy Operačního programu Životní prostředí - prioritní osa 6 a vybrané oblasti podpory prioritní osy ZVEŘEJNĚNO DNE X.X Výběrová (hodnotící)

Více

Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků

Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění

Více

Role státních podniků Povodí při zvládání povodní Ing. Jana Kadeřábková, Brno

Role státních podniků Povodí při zvládání povodní Ing. Jana Kadeřábková, Brno Ing. Jana Kadeřábková, Brno kaderabkova.jk@seznam.cz Hlavní evropské rozvodnice dělí hydrologicky územíčeské republiky na tři hlavní povodířek Labe, Odry a Moravy národníčásti mezinárodních oblastí povodí

Více

Příloha č.7. Dokument doplňuje povodňový plán obce Drnovice. Doporučené vybavení osoby vykonávající povodňovou službu: tento výtah

Příloha č.7. Dokument doplňuje povodňový plán obce Drnovice. Doporučené vybavení osoby vykonávající povodňovou službu: tento výtah Výtah z povodňového plánu Dokument doplňuje povodňový plán obce Drnovice. Doporučené vybavení osoby vykonávající povodňovou službu: tento výtah počítač s připojením na internet datový nosič s dpp (uloženou

Více

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh

Více

6 Hydrologická hlásná služba

6 Hydrologická hlásná služba 6 Hydrologická hlásná služba Hlásnou síť hydrologických stanic předpovědní povodňové služby, která slouží k operativnímu sledování odtokové situace, tvoří na území republiky zhruba 200 základních profilů

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení

1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení 1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení 2. Kód opatření DYJ217A05_O2 3. Typ listu opatření O 4. Aspekt zvládání

Více

Ochrana před povodněmi - výpis ze zákona č.254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Díl 1 Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi - výpis ze zákona č.254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Díl 1 Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi - výpis ze zákona č.254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Díl 1 Ochrana před povodněmi 63 (1) Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení

Více

Setkání účastníků ochrany před povodněmi na vodním toku Botič a jeho přítocích

Setkání účastníků ochrany před povodněmi na vodním toku Botič a jeho přítocích Setkání účastníků ochrany před povodněmi na vodním toku Botič a jeho přítocích Program: 1) Předpovědní a hlásná povodňová služba 2) Charakteristika vodního toku Botič 3) Měrné profily v povodí vodního

Více

Krizové řízení v obci Písty

Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace čí jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací,

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu Na podzim letošního roku Český hydrometeorologický ústav úspěšně dokončil realizaci projektu Upgrade

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj Plány pro zvládání povodňových rizik Informační seminář Královéhradecký kraj 26. 3. 2015 Rozdělení plánování ochrany před povodněmi Plánování podle Rámcové směrnice 2000/60/ES druhý plánovací cyklus Mezinárodní

Více

Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní)

Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní) Vztah povodňových orgánů a orgánů krizového řízení (posouzení kompetencí, vztahy na nižších úrovní) Ing. Josef Reidinger oddělení ochrany před povodněmi odbor ochrany vod MŽP josef.reidinger@mzp.cz Uložený

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik

Plány pro zvládání povodňových rizik Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování

Více

Hlásná předpovědní a povodňová služba ČHMÚ. Tomáš Vlasák Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pobočka České Budějovice

Hlásná předpovědní a povodňová služba ČHMÚ. Tomáš Vlasák Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pobočka České Budějovice Hlásná předpovědní a povodňová služba ČHMÚ Tomáš Vlasák Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pobočka České Budějovice Právní předpisy ochrany před povodněmi Systém hlásné a předpovědní povodňové služby

Více

Technická specifikace dpp

Technická specifikace dpp Technická specifikace dpp ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU (dále jen dpp) Dílo dpp bude provedeno dle metodiky MŽP 2009 pro tvorbu dpp, navázáno na Editor dat dpp ČR a bude v souladu s Povodňovým

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Vyhodnocení povodní v červnu 2013

Vyhodnocení povodní v červnu 2013 seminář k výsledkům projektu Vyhodnocení povodní v červnu 2013 Praha 16. října 2014 Významné povodně v České republice Povodeň Typ povodně Zasažená oblast Nejvyšší N-letost Důsledky povodní Dokumentace

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

HLAVA IX OCHRANA PŘED POVODNĚMI. Díl 1

HLAVA IX OCHRANA PŘED POVODNĚMI. Díl 1 Systém ASPI - stav k 4.1.2015 do částky 145/2014 Sb. a 37/2014 Sb.m.s. - RA658 254/2001 Sb. - vodní zákon - poslední stav textu HLAVA IX OCHRANA PŘED POVODNĚMI Díl 1 Ochrana před povodněmi 63 (1) Ochranou

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE I. Předmět zakázky Město Kopřivnice má v současné době zpracován PP MK a PP ORP KO. Oba povodňové plány včetně

Více

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje Poplachové plány 5 Poplachový plán je dokument, který upravuje povolávání záchranných složek při organizaci záchranných a likvidačních prací. Poplachový plán se zpracovává vždy pro územní celek. Rozlišujeme

Více

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN 75 1400 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD Ing. Bohuslava Kulasová seminář Novotného lávka, Praha 29. září 2015 HYDROLOGICKÉ

Více

1. Název opatření Pořízení/ změna územního plánu (definování nezastavitelných ploch a ploch s omezeným využitím) DYJ217A07_O1 3. Typ listu opatření O

1. Název opatření Pořízení/ změna územního plánu (definování nezastavitelných ploch a ploch s omezeným využitím) DYJ217A07_O1 3. Typ listu opatření O 1. Název opatření Pořízení/ změna územního plánu (definování nezastavitelných ploch a ploch s omezeným využitím) 2. Kód opatření DYJ217A07_O1 3. Typ listu opatření O 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence

Více

PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE

PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE při vzniku mimořádné události a vyhlášení krizových stavů 1.2 Zdroje rizik a analýza ohrožení 1.2.1 Průmyslové havárie, únik nebezpečné látky Na území obce Oznice se nenacházejí

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53

Více

Operační program životní prostředí - LVIII. výzva

Operační program životní prostředí - LVIII. výzva Operační program životní prostředí - LVIII. výzva Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Primární oblast podpory 1.3 - Omezování rizika povodní Podoblast

Více

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy 12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 28. 6. 2011 vydat podle 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve

Více

v rámci projektu EU NeWater v případové studii Labe vedené ústavem PIK v Postupimi a českého Projektu Labe (MŽP) Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov

v rámci projektu EU NeWater v případové studii Labe vedené ústavem PIK v Postupimi a českého Projektu Labe (MŽP) Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov POPIS HER Termín konání: 11. - 12. listopad 2008 Místo konání: Organizátor: Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov v rámci projektu EU NeWater v případové studii Labe vedené ústavem PIK v Postupimi a českého

Více

POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA SOKOLOV Obec s rozšířenou působností Sokolov, Karlovarský kraj PRO KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ MĚSTA SOKOLOV

POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA SOKOLOV Obec s rozšířenou působností Sokolov, Karlovarský kraj PRO KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ MĚSTA SOKOLOV POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA SOKOLOV Obec s rozšířenou působností Sokolov, Karlovarský kraj PRO KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ MĚSTA SOKOLOV Správce významných vodních toků (na nichž je stanoveno záplavové území): řeka Ohře,

Více

1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení

1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení 1. Název opatření Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení 2. Kód opatření DYJ217A03_O2 3. Typ listu opatření O 4. Aspekt zvládání

Více

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI projektů podpořených z podoblasti podpory 1.3.1 OPŽP pro vydání stanoviska MŽP - odborného garanta OP 1.3.1 k závěrečnému vyhodnocení akce (ZVA) Zpracovali odborní

Více

Povinnosti a kompetence v oblasti integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a ochrana před povodněmi

Povinnosti a kompetence v oblasti integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a ochrana před povodněmi Povinnosti a kompetence v oblasti integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a ochrana před povodněmi 1. Úroveň obcí (měst, městysů a městských a místních částí statutárního

Více

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem

Více

Bilance průtoků Extrémní průtoky

Bilance průtoků Extrémní průtoky Bilance průtoků Extrémní průtoky Vyhodnocení průměrných průtoků Pro statistiku průměrné hodnoty za t (den, měsíc, rok) Průměrný denní průtok 1.průměrný vodní stav z konzumční křivky průměrný Q d Q d pro

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE HVOZDNÁ

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE HVOZDNÁ POVODŇOVÝ PLÁN OBCE HVOZDNÁ Zpracoval: Miroslav Válek, starosta obce Ing. Jaromír Štach, člen rady obce Hvozdná, září 2011 Schváleno radou obce, září 2011 Strana 1 (celkem 14) OBSAH 1 STUPNĚ POVODŇOVÉ

Více

216/2011 Sb. VYHLÁŠKA

216/2011 Sb. VYHLÁŠKA 216/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. července 2011 o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Ministerstvo zemědělství stanoví podle 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách

Více

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Krizové řízení Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ

Povodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO POVODŇOVÉHO PLÁNU PRO ÚZEMÍ ORP KOPŘIVNICE I. Předmět zakázky Město Kopřivnice má v současné době zpracován PP MK a PP ORP KO. Oba povodňové plány včetně

Více