Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře"

Transkript

1 Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; muni.cz

2 Formy výskytu v atmosféře: Síra v atmosféře S(II): H 2 S, (CH 3 ) 2 S, COS, CS 2 -většinou z přírodních látek S(IV): SO 2 -převážně antropogenní S(VI): SO 2-4 aerosol - produkt transformace plynných sloučenin S, antropogenní zdroje, mořský aerosol, resuspendace povrchu Biogenní sloučeniny S: Sulfan (H 2 S) - původně byl považován za dominantní složku Koncentrace nad oceány: 0,01-0,08 mg S.Nm -3 Chopok: 0,2-0,6 mg S.Nm -3 Okolí některých chemických technologií: > 10 mg S.Nm -3 t 1/2 = 4-5 dnů (H 2 S SO 2 SO 4 2- ) 2

3 Environmentáln lně významné sloučeniny sírys 3

4 Síra v atmosféře emise a transformace 4

5 Troposférické a stratosférické cykly síry 5

6 Anorganické polutanty Kovy v pevných částicích Plynné CO, O 3, S, N, Cl Reakce S 6

7 Dimethylsulfid { (CH 3 ) 2 S, DMS } Zdroje - půda, vegetace (emise je funkcí T, ν) Koncentrace v přízemní atmosféře: 0,01-1,0 mg.m -3 Maximum - noc, přes den rozklad reakcí s OH radikálem CH 3 SH, (CH 3 ) 2 S 2 - nízké koncentrace t 1/2 = 1 den ( (CH 3 ) 2 S SO 2 + CH 3 HSO 4 SO CH 3 SO 4- ) Sirouhlík (CS 2 ) Síra v atmosféře Zdroje - vlhká půda, oceán (~ 10 ng.m -3 ) Antropogenní zdroje - chemický průmysl - výroba viskózového hedvábí - Bratislava - ~ 50 mg.m -3 t 1/2 = 12 dnů, CS 2 SO 2 + COS 7

8 Síra v atmosféře Redukované sirné sloučeniny (dimethylsulfid) Látky obsahující redukovanou formu síry R-S-R reagují s radikály OH a NO 3. Pro sulfan H 2 S je reakce s radikály OH dominantním procesem odstraňování z troposféry: H 2 S + OH SH + H 2 O Atmosférická doba života této reakce je okolo 70 hodin. Radikály SH podléhají řadě reakcí vedoucích k tvorbě SO 2. 8

9 Síra v atmosféře Methylsulfid (CH 3 SH) reaguje s radikály OH i NO 3, což vede ke vzniku radikálu CH 3 S (OH)H, jenž se rozpadá na radikál CH 3 S. Výslednými produkty jsou HCHO, SO 2 a CH 3 SO 3 H. Dimethylsulfid (DMS, CH 3 SCH 3 ) je největším přírodním příspěvkem ke globálnímu cyklu síry. Pokud jde o rychlost reakcí DMS s radikály OH a NO 3, je rychlostní konstanta reakce OH-DMS (5*10-12 cm 3.molekul - 1.s -1 při 298 K) čtyřikrát větší než rychlostní konstanta reakce DMS- NO 3 (dtto) (naproti tomu reakce H 2 S a CH 3 SH s radikály NO 3 jsou a 40-krát pomalejší než reakce s radikály OH. 9

10 Síra v atmosféře Doba života DMS v mořské atmosféře je výsledkem reakcí soběma radikály OH a NO 3 a dosahuje hodnot jeden až několik dnů, přičemž radikál OH hraje významnější roli v nižších zeměpisných šířkách a naopak radikál NO 3 je významnější v chladnějších, tmavších regionech. To je také dáno jednak tím, že ke vzniku radikálů OH je potřeba fotolýza a tedy denní světlo a také tím, že je odstraňován pouze v denní době, což vede k prodloužení výskytu DMS. Reakce DMS s radikálem OH začíná odtržením atomu H nebo adicí radikálu OH na atom síry v molekule DMS: CH 3 SCH 3 + OH CH 3 SCH 2 + H 2 O + M CH 3 S (OH)CH 3 + M 10

11 Síra v atmosféře Odtržení atomu H je upřednostňováno za vyšších teplot, adice naopak za nižších. Při 298 K je odtržení realizováno z 80 %, při 285 K jsou obě cesty přibližně v rovnováze. Radikál CH 3 SCH 2 se chová jako alkylový radikál: CH 3 SCH 2 + O 2 + M CH 3 SCH 2 O 2 + M CH 3 SCH 2 O 2 + NO CH 3 SCH 2 O + NO 2 CH 3 SCH 2 O CH 3 S + HCHO 11

12 Síra v atmosféře Rozklad radikálu CH 3 SCH 2 O probíhá rychle. V nižších vrstvách mořské troposféry, kde jsou koncentrace NOX relativně nízké, reaguje radikál CH 3 SCH 2 O 2 jednak s radikály HO 2, jednak s NO. Reakce s HO 2 radikály může probíhat dvěma způsoby: CH 3 SCH 2 O 2 + HO 2 CH 3 SCH 2 OOH + O 2 CH 3 SCH 2 O 2 + HO 2 CH 3 SCHO + H 2 O + O 2 12

13 Síra v atmosféře Radikál CH 3 S reaguje s kyslíkem následovně: CH 3 S + O 2 + M CH 3 SO 2 + M CH 3 S + O 2 HO 2 + CH 2 =S COS CH 3 S radikály mohou také reagovat s ozonem a NO 2. Adukt CH 3 S (OH)CH 3 vznikající reakcí DMS s OH radikály, může reagovat s O 2 za vzniku dimethyl sulfoxidu (DMSO, CH 3 S(O)CH 3 ) jako hlavního produktu: CH 3 S (OH)CH 3 + O 2 CH 3 S(O)CH 3 + HO 2 13

14 Síra v atmosféře Celkové schéma reakčního mechanismu reakce DMS s OH radikály je znázorněno na obrázku. Mnohé části tohoto mechanismu jsou dosud málo známé či nejisté. Základními stabilními oxidačními produkty jsou DMSO, DMSO 2, MSA, SO 2 a H 2 SO 4. Uvedené reakce vedou ke vzniku SO 2. Uvádí se, že například v tropických podmínkách v hraniční vrstvě vpacifiku je výtěžek oxidace DMS na SO %. Tento sled reakcí je také významným zdrojem karbonyl sulfidu COS. 14

15 Dimethylsulfid {(CH 3 ) 2 S, DMS} 15

16 Dimethylsulfid {(CH 3 ) 2 S, DMS} 16

17 Zdroje - biogenní procesy, sekundární rozklad CS 2 Vtroposféře prakticky inertní, průměrná koncentrace - ~ 1,4 mg.m -3 Významný rezervoár troposférické síry. Stratosféra - rozklad slunečním zářením hν > 260 nm (COS SO 2 SO 4 2- ). Bilance sirného cyklu - 46 mil. t: Karbonylsulfid (COS) oceán - 36 mil. t půdy - 7 mil. t antropogenní - 3 mil. t 17

18 Karbonylsulfid (COS) 18

19 Oxid siřičitý itý (SO 2 ) Hlavní indikátor znečištění ovzduší Zdroje - spalovací procesy Antropogenní procesy - vulkanická činnost, lesní a prérijní požáry, oxidační meziprodukt transformace dvojmocných biogenních sirných plynů. Globální antropogenní emise mil. t (2/3 ze spalování fosilních paliv) Evropa: mil. t mil. t Nejvyšší koncentrace - průmyslové oblasti střední Evropy, severovýchod USA t 1/2 = 4-5 dnů 19

20 Oxid siřičitý itý (SO 2 ) Města Objemová koncentrace SO 2 ve stratosféře narůstá až na dvojnásobek hodnot těsně pod tropopauzou, SO 2 je oxidační produkt COS, jehož koncentrace nad tropopauzou s výškou klesají - vznik stratosférické sulfátové vrstvy Sírany - dominující atmosférický anion: středníevropa mg.m -3 Chopok - 6 mg.m -3 oceán, volná troposféra - 3 mg.m -3 Lokalita (typ) SO 2 [mg.m -3 ] (i více) Pozadí - nížiny střední Evropa Regionální pozadí střední Evropa < 10 Chopok (2 000 m n.m.) 4 Evropské kontinentální pozadí < 2 Přízemní koncentrace nad oceánem < 0,4 Střední a horní troposféra < 0,1 20

21 Síra v atmosféře Chemismus S v atmosféře H 2 S + {O, O 2, O 3 } SO 2 + {hν, O, O 2, O 3 } SO 3 + H 2 O H 2 SO 4 + X (NH 3 ) XSO 4 21

22 Oxid siřičitý itý (SO 2 ) Mechanismy: Fotolýza SO 2 : hν SO 2 SO 2 * SO 3 H 2 SO 4 SO 2 + RH R-SO 3 H Reakce s radikály: OH. OH + SO 2 (M) H 2 SO 3 (M) H 2 SO 4 Reakce v kapalné fázi: SO 2 + H 2 O H 2 SO 3 H 2 SO 3 HSO 3- + H + H 2 SO 4 + OH - HSO 3- + H 2 O HSO - 3 SO H + SO /2 O 2 SO

23 Mechanismus 1. Přímá fotooxidace SO 2 +hν SO 2 *+ O 2 SO 3 + O 2. Radikálové reakce SO 2 +OH. produkty SO 2 + HO 2. produkty SO 2 +RO 2. produkty Transformace SO 2 v atmosféře 3. Heterogenní oxidace v kapkách oblaků a srážek S(IV) + 1/2O 2 SO 4 S(IV) + O 3 SO 4 + O 2 S(IV) + H 2 O 2 SO 4 + H 2 O Rychlost [% za hodinu] Časová konstanta [dnů] < 0,04 > 100 0,35 < 0,04 < 0,4 7*10-5 0,06 4,1 12 >100 > 11 6* ,0 4. Heterogenní katalytická oxidace v kapkách oblaků a srážek 1,2 3,5 S(IV) + 1/2O 2 (Mn 2+, Fe 3+ ) SO 4 5. Heterogenní katalytická oxidace (těžké kovy) na tuhých částicích Popílky v dýmových vlečkách Přirozený aerosol 22 0,1 0,

24 Transformace SO 2 v atmosféře Dominantní reakce s OH radikály - převládá v zemích s malou oblačností a vysokými hodnotami denních sum slunečního záření. Největší rychlost oxidace SO 2 - na povrchu popílku v dýmových vlečkách tepelných elektráren (první fáze rozptylu i více než 20 % za hodinu). Střední zeměpisné šířky - rozhodující mechanismus vzniku atmosférických síranů - heterogenní oxidace SO 2 vkapkách nesrážkových oblaků - 9 z 10 oblaků je nesrážkových - po rozplynutí jsou hlavním zdrojem aerosolů. Hlavním oxidantem SO 2 rozpuštěného v oblačné vodě je H 2 O 2 (tato oxidace nezávisí na ph). 24

25 Transformace sloučenin síry s v atmosféře 25

26 Koncentrace S(IV) forem v závislosti z na ph 26

27 Dálkový transport SO 2 v atmosféře e nad územím ČSFR

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní

Více

Oxidy síry. Základní charakteristika. oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) další názvy

Oxidy síry. Základní charakteristika. oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) další názvy Oxidy síry další názvy oxid sírový, oxid siřičitý (anhydrid kyseliny siřičité), číslo CAS 7446-09-5 (oxid siřičitý - SO 2 ) chemický vzorec SO x,,so 2, SO 3 ohlašovací práh pro emise a přenosy 7446-11-9

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Přírodní zdroje Neobnovitelné zdroje,

Více

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, robert.skeril@chmi.cz Český hydrometeorologický ústav 3 odborné úseky: Meteorologie a klimatologie Hydrologie

Více

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012 Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 212 CENATOX, GAČR P53/12/G147 P. Pokorná 1, J. Hovorka 1, Jan Bendl 1, Alexandra Baranová 1, Martin Braniš 1

Více

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 7

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 7 CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 7 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 220 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 216, č. dveří 162 e-learning: Rozsah předmětu: zimní semestr

Více

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 6

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 6 CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 6 Ing. Marek Staf, Ph.D., Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 0 444 458 e-mail: web: budova

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném

Více

VY_32_INOVACE_30_HBEN11

VY_32_INOVACE_30_HBEN11 Sloučeniny síry Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 15. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Sloučeniny síry sulfan, oxidy a

Více

NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE. FN-NANO s.r.o.

NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE. FN-NANO s.r.o. FN-NANO s.r.o. NANOTECHNOLOGIES FOR NEW MATERIALS, INNOVATIONS AND A BETTER LIFE FN-NANO s.r.o. SKLENÍKOVÝ EFEKT POHÁNÍ GLOBÁLNÍ OTEPLENÍ V ATMOSFÉŘE ZEMĚ JSOU OBSAŽENY DESÍTKY MILIARD TUN SKLENÍKOVÝCH

Více

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25. Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace

Více

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),

Více

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima, Tomáš Halenka, Michal Belda Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra fyziky atmosféry Výroční seminář ČMeS 21-23. září, 2015,

Více

- stratifikace atmosféry - její složení a změny v čase - reakce v atmosféře ATMOSFÉRA

- stratifikace atmosféry - její složení a změny v čase - reakce v atmosféře ATMOSFÉRA - stratifikace atmosféry - její složení a změny v čase - reakce v atmosféře ATMOSFÉRA Záření - elektromagnetické vlnění Ultrafialové záření (UV) - vlnová délka 290-380 nm - závisí na vzdálenosti od zemského

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. znečištění atmosféry: atmosféra popis, členění

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. znečištění atmosféry: atmosféra popis, členění ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Znečištění atmosféry atmosféra popis, členění znečištění atmosféry: zdroje znečištění smog + inverze hodnocení znečištění - limity skleníkový efekt ozón, ozónová díra Atmosféra je: plynný

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku Ing. Pavel Machač, CSc., email: pavel.machac@vscht.cz, tel.: (40) 0 444 46 Ing. Jana Vávrová, email: jana1.vavrova@vscht.cz, tel.: (40) 74 971 991 VŠCHT Praha,

Více

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např. 1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější

Více

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Ing. Jan Kužel, Ing. Jiří Morávek odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah prezentace Globální cíl l a specifické

Více

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.

Více

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 8

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 8 CHEMIE VZDUŠÍ Přednáška č. 8 Snímek 1. rganizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 0 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 16, č. dveří 16 e-learning: Rozsah předmětu: zimní semestr 14

Více

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 Snímek 1. Organizace studia Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D., tel.: 220 444 458 e-mail: web: budova A, ústav 216, č. dveří 162 e-learning: Rozsah předmětu: zimní semestr

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,

Více

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha pro H.R.A. -kdy a proč Ve fázi f zadání pro přípravu p pravu podkladů, rozptylové studie předchází V rámci

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus. Chemická kinetika Chemická reakce: děj mezi jednotlivými atomy a molekulami, při kterých zanikají některé vazby v molekulách výchozích látek a jsou nahrazovány vazbami v molekulách nově vznikajících látek.

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF Jan Hovorka, Petra Pokorná, Martin Braniš Laboratoř pro měření kvality ovzduší, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta

Více

Chemie životního prostředí III Atmosféra (03) Znečištění atmosféry obecně

Chemie životního prostředí III Atmosféra (03) Znečištění atmosféry obecně Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (03) Znečištění atmosféry obecně Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Anorganická chemie. Síra. Mgr. Alexandra Šlegrová

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Anorganická chemie. Síra. Mgr. Alexandra Šlegrová Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Digitální učební materiály

Více

tvorbou anionu tato schopnost je menší než u kyslíku

tvorbou anionu tato schopnost je menší než u kyslíku Chalkogeny Elektronová konfigurace:. => valenčních elektronů => maximální oxidační číslo je Odlišnost vlastností O 2 a ostatních prvků způsobeny: vysokou elektronegativitou O neschopností O tvořit excitované

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra

Více

Polétavý prach (PM 10 )

Polétavý prach (PM 10 ) Polétavý prach (PM 10 ) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka,

Více

Předmět: Chemie Ročník: 8.

Předmět: Chemie Ročník: 8. Předmět: Chemie Ročník: 8. Očekávané výstupy 1. POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Školní výstupy Učivo Průřezová témata Určí společné a rozdílné vlastnosti látek Pracuje bezpečně s vybranými dostupnými

Více

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 1 Zákon 86/2002 Sb. řeší ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami ochranu ozonové vrstvy Země ochranu klimatického systému Země

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Chemie. 8. ročník. Úvod do chemie. historie a význam chemie

Chemie. 8. ročník. Úvod do chemie. historie a význam chemie list 1 / 5 Ch časová dotace: 2 hod / týden Chemie 8. ročník Úvod do chemie historie a význam chemie Pozorování, pokus a bezpečnost práce CH 9 1 01 určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek

Více

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené Konzultační den hygieny ovzduší 13.12.2005 Josef Keder Český hydrometeorologický ústav keder@chmi.cz Osnova Proč modelování? Modelování

Více

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší, Tomáš Halenka, Michal Belda, Kateřina Šindelářová Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra meteorologie a ochrany prostředí Projekt TEPELNÝ

Více

EKOLOGIE Znečištění atmosféry

EKOLOGIE Znečištění atmosféry EKOLOGIE Znečištění atmosféry ochrana prostředí = aplikovaná ekologie znečištění atmosféry: zdroje znečištění smog + inverze hodnocení znečištění - limity skleníkový efekt ozón, ozónová díra Katedra hydromeliorací

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky doc. PaedDr. Tomáš Hák PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova, Praha U3V - VŠCHT, leden 2018 Konference OSN 1992

Více

Fentonova oxidace ve zkrápěném reaktoru za kontinuálního a periodického nástřiku

Fentonova oxidace ve zkrápěném reaktoru za kontinuálního a periodického nástřiku Fentonova oxidace ve zkrápěném reaktoru za kontinuálního a periodického nástřiku Autor: Uhlíř David Ročník: 5. Školitel: doc.ing. Vratislav Tukač, CSc. Ústav organické technologie 2005 Úvod Odpadní vody

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D

OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D Připraveno pro rozšířenou poradu ÚOČO 22-24.9.2009 Radostovice http://www.chmi.cz/uoco/struct/odd/ook/index.htm Historie Začátek 80 let minulého století zahájení

Více

1. Termochemie - příklady 1. ročník

1. Termochemie - příklady 1. ročník 1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 6. část DIOXINY A FURANY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. DIOXINY A FURANY DIOXINY PCDD: je obecný název pro skupinu toxických

Více

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci

Více

Znečistění atmosféry. Jiří Šibor. Složení atmosféry složky vzduchu DUSÍK

Znečistění atmosféry. Jiří Šibor. Složení atmosféry složky vzduchu DUSÍK Znečistění atmosféry Jiří Šibor Složení atmosféry složky vzduchu DUSÍK Základní zdroj dusíku, který je nejhojnějším plynem v atmosféře, jsou rozkládající se zbytky rostlinného a živočišného původu a erupce

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře-

Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře- Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře- M. Jahoda Historie 2 Disperzní modely rozptylů První studie, simulující pohyb vzduchu G.I. Taylor, 1915, Eddy Motion in the Atmosphere O.G.

Více

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Kvalita ovzduší doc. RNDr., Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální

Více

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita

Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Kvalita ovzduší doc. RNDr., Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální

Více

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Jméno a příjmení autora: Mgr. Alexandra Šlegrová

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Jméno a příjmení autora: Mgr. Alexandra Šlegrová Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Platné znění části zákona s vyznačením změn

Platné znění části zákona s vyznačením změn Platné znění části zákona s vyznačením změn 11 (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1

Více

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek

Více

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová Principy zpřísňování emisních limitů, kompenzační opatření

Více

Historické poznámky. itý se objevil

Historické poznámky. itý se objevil Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu

Více

1. ročník Počet hodin

1. ročník Počet hodin SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. CHEMIE Anorganická

Více

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy Vojtěch MÁCA vojtech.maca@czp.cuni.cz Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 14. 16. 9. 2005 Definice

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí. Ekologie a ochrana prostředí Ochrana životního prostředí

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí. Ekologie a ochrana prostředí Ochrana životního prostředí Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí Ekologie a ochrana prostředí Ochrana životního prostředí Role aerosolu v klimatické změně BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Milan Švátora Vedoucí

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

v porovnání s atmosférou ostatních planet je zemské ovzduší anomální výskytem O 2 a H 2 O v podmínkách blízkých trojnému bodu

v porovnání s atmosférou ostatních planet je zemské ovzduší anomální výskytem O 2 a H 2 O v podmínkách blízkých trojnému bodu Atmosféra - 1. úvod atmosféru mají všechny planety sluneční soustavy atmosféra je tvořena převážně plynnými složkami, které se v ní nahromadily v průběhu geologického vývoje atmosféra obsahuje: vzácné

Více

Chemie životního prostředí III Atmosféra (02) Aerosoly

Chemie životního prostředí III Atmosféra (02) Aerosoly Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (02) Aerosoly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Atmosférick

Více

Metody gravimetrické

Metody gravimetrické Klíčový požadavek - kvantitativní vyloučení stanovované složky z roztoku - málorozpustná sloučenina - SRÁŽECÍ ROVNOVÁHY VYLUČOVACÍ FORMA se převede na (sušení, žíhání) CHEMICKY DEFINOVANÝ PRODUKT - vážitelný

Více

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta katedra fyziky atmosféry V Holešovičkách 2, Praha 8 Atmosférická chemie

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta katedra fyziky atmosféry V Holešovičkách 2, Praha 8 Atmosférická chemie Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta katedra fyziky atmosféry V Holešovičkách 2, Praha 8 Atmosférická chemie od znečištění ovzduší přes ozonovou díru ke změně klimatu T.HALENKA tomas.halenka@mff.cuni.cz

Více

EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ

EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového??? Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem

Více