Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR Jitka Mertlíková Brno 2008

2 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své bakalářské práce PhDr. Jiřímu Winklerovi, PhD. za odborné vedení, pomoc a cenné podněty. Zároveň děkuji svému okolí za podporu a výdrž. 2

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně Fakulty sociálních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. Jitka Mertlíková 3

4 Obsah 1 Úvod 6 2 Cíle práce Poznávací cíl Symbolický cíl Aplikační cíl 10 3 Dítě a jeho postavení v naší společnosti 11 4 Systém náhradní péče o dítě v ČR Systém náhradní péče Náhradní rodinná péče Náhradní ústavní péče Historie ústavní péče Systém náhradní ústavní péče Dětské domovy Historie dětských domovů u nás Dětské domovy podle zákona č. 109/2002 Sb Cíle dětských domovů Cíle a základní hodnotová východiska dětských domovů odvozená ze zákona 109/2002 Sb Cíle jako předpoklad fungování sociálního programu Cíle jako základní jednotky programů Vztah sociálního problému a cílů sociálního programu Tvorba sociálního programu jako odpovědi na sociální problém 27 6 Proces tvorby rozhodnutí, plánování a implementace sociálních programů Fáze přijetí a tvorby programů Formulace a tvorba cílů Implementace sociálních programů Přístup shora dolů (top down) a implementační deficit Přístup zdola nahoru (bottom up) a nezávislost tvorby cílů 33 7 Metodika Kvalitativní výzkumná strategie Metoda a technika sběru dat Vedlejší výzkumné otázky 36 8 Výzkumná část Pozice subjektu v systému NÚP Cíle stanovené pro dětské domovy subjekty systému náhradní ústavní péče 42 4

5 8.3 Role při implementaci cílů Náhled na cílovou skupinu Zpětná vazba 48 9 Závěr a doporučení Doporučení Bibliografie Anotace Rejstřík jmenný Rejstřík věcný 59 Přílohy 61 Příloha 1 Struktura rozhovorů 61 Příloha 2 Rozdělení domovů na rodinný a internátní typ 62 Dětské domovy internátního typu 62 Dětské domovy rodinného typu 63 5

6 1 Úvod V České republice se nachází zhruba dětí v náhradní ústavní péči. Toto číslo je alarmující, jestliže jej porovnáme například se situací ve Velké Británii, kde je v ústavní péči zhruba dětí (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002) při celkovém počtu obyvatel cca 50 mil, což je zhruba sedmnáctkrát méně než u nás. Ale problémem není pouze počet umístěných dětí v náhradní ústavní péči (NÚP). Také organizační struktura náhradní péče o dítě (NPoD), a tedy i náhradní ústavní péče, v sobě skrývá mnoho nedostatků. Jedním z kritických bodů našeho systému je situace, kdy ústavní péče spadá pod tři resorty ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které si péči o děti mezi sebou dělí. Často se pak mohou subjekty NPoD dostat do situace, kdy pravá ruka neví, co dělá levá ruka. Od roku 1981 se ústavní výchova řídila pouze vyhláškou, avšak od roku 2002 nastupuje první právní úprava řešící tuto problematiku na úrovni zákona (Vacková, 2006) - zákon 109/2002 Sb. 1, který v sobě již obsahuje inovační prvky 2. Je nutné si také uvědomit, že sociální politika je specifická cílevědomá lidská činnost, která se při své tvorbě i realizaci podstatně opírá o veřejné akceptování. (Winkler, 2002: 14) Je tedy potřeba obecné podpory nástrojů sociální politiky, které řeší sociální problémy. Setkáváme se však s obecnou kritikou ústavní péče za její odosobněný přístup, určitou mechaničnost a zkostnatělost. Jak již poukazuje Winkler, proměnám se instituce brání. Mají svou autonomii, která se projevuje ve stabilizační funkci symbolických systémů... Pokud jsou instituce důvěryhodné v tom, jak ospravedlňují a vysvětlují politické procesy, jedinci mají zájem na relativní stabilitě institucionálních pravidel. Pokud svou důvěryhodnost ztrácí, jedinci se jimi přestávají řídit nebo je proměňují (Winkler, 2002: 42). Po roce 1989 se česká společnost dostala do víru změn. Ačkoliv proces restrukturalizace náhradní péče o dítě byl započat již dříve, nyní se dostal do nových rozměrů. Vznik neziskových organizací upozorňujících 1 Dalšími právními předpisy upravujícími zřizování a činnost zařízení ústavní výchovy jsou zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (tzv. školský zákon) a vyhláška MŠMT č. 438/2006 Sb. upravující podrobnosti výkonu ústavní péče ve školských zařízení 2 inovačními prvky je myšleno především zrušení rozdělení dětských domovů na rodinný a internátní typ, 6

7 na práva a situaci dětí, medializace různých případů apod. nastartovaly celospolečenskou diskuzi o možnostech NPoD. Do této diskuse zasahuje mnoho zainteresovaných subjektů politici, odborní experti, ekonomové, úředníci, psychologové, sociální pracovníci, média a samozřejmě také veřejnost. Na počátku všeho dění musí být určité pohnutky, které dávají věci do pohybu základní myšlenky, idee. Hlavní ideou ústavní péče je pomoci dětem a rodinám, které nemají schopnosti výchovy, možnosti či snahu se dostatečně postarat o děti tak, aby jim byly zajištěny podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život. K naplnění hlavních ideí NPoD je nutné si stanovit cíle, které jasně definují směr intervence k dosažení řešení sociálního problému. K tomu, aby mohly být řádně stanoveny cíle, je potřeba, aby byl dobře definován sociální problém. (Rossi, Freeman, Lipsey, 1999: 137) 3 Je obtížné najít metodiky či koncepce o ústavní péči, které by byly nápomocny pracovníkům v ústavech. Zaměřuji se především na dětské domovy, které se řídí podle zákona v jeho platném znění, příkazů ministra školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), avšak přímá metodika na způsoby vedení dětí či zařízení podle mých zjištění chybí. Toto mé tvrzení je podloženo telefonátem na odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, kde mi bylo sděleno, že celorepublikové metodiky neexistují a tato funkce je delegována na krajské úřady. Ty vytvářejí dlouhodobé záměry, které řeší i problematiku ústavní péče (dětských domovů), avšak v rovině už nastalých problémů a nevytváří metodiky, z nichž by se dalo obecně při práci s dětmi vycházet. Je otázkou, do jaké míry je takovýchto metodik potřeba, avšak je jisté, že jakýkoliv dokument může pracovníkům pomoci k zefektivnění jejich práce. Umístěním do zařízení by mělo dítě získat pocit jistoty a bezpečí, mít možnost návratu do původní rodiny a s rodinou být v co nejužším kontaktu. (Vacková, 2006: 30) Celá problematika ukazuje na rozporuplnosti systému, což dává prostor pro přičemž je povinností domovů transformace na rodinné buňky apod. 3 Ten je spatřován především v situaci, kdy rodiče z určitých důvodů nemůžou, nechtějí či neumí jinak pečovat o své děti. Hlavní idea se tedy překrývá s cíly NPoD, kde největší snahou je pomoci dětem a jejich rodinám, aby situaci, která je společností vnímána jako nevyhovující pro zdravý vývoj a rozvoj dítěte, si rodina uvědomila zodpovědnost svých rozhodnutí. Pokud však nedojde ke zodpovědnému postoji rodiny k problematické situaci, přichází na řadu NPoD, která však nemusí být konečným řešením pro rodinu ani pro dítě. V rámci sociálních intervencí je snaha, aby se dítě, pokud je to možno, vrátilo zpět do své rodiny po dosažení vhodného stavu. Jestliže nelze dosáhnout změny v rodině z důvodu úmrtí rodičů, zbavení rodičovských práv a svéprávnosti rodiče, pak je nutné, aby došlo k definování konečného řešení individuálního problému. V případě, kdy dojde k náhradní péči o dítě, by cílem měla být pomoc rodinám v uvědomění si potřeby vyřešit vzniklý problém, který brání efektivnímu fungování rodiny jako celku. 7

8 kladení otázek. Otázek je mnoho, avšak v rámci této práce se budu soustředit na vliv zainteresovaných subjektů na cíle dětských domovů. Odpoutávám se od umisťování dítěte do ústavní péče, neboť polemika nad samotným procesem by vydala na celou publikaci. 8

9 2 Cíle práce 2.1 Poznávací cíl Jako poznávací cíl (či základní výzkumnou otázku) jsem si zvolila tuto otázku: Jak jsou cíle dětských domovů ovlivňovány subjekty náhradní ústavní péče? Uvědomuji si, že v této oblasti působí různé subjekty na odlišných úrovních s diferenciovaným vlivem. 2.2 Symbolický cíl Svou prací bych ráda upozornila na situaci dětí, které se nacházejí v náhradní ústavní péči, která jim má nahradit rodinu. Nechci se ve své práci zaměřit na negativa pobytu v ústavní péči, spíše se chci soustředit na situaci, která je dnes v ústavech náhradní péče o dítě (v dětských domovech) běžná. Česká republika je upozorňována mezinárodními organizacemi na vysoké počty dětí v náhradní ústavní péči. Důležité je tedy se zaměřit, proč je ústavní péče kritizována co je na ni tak špatného a důvody, proč by tato péče neměla být upřednostňována. Otázkou tedy je, zda se jedná o problematiku tvorby jejich cílů nebo způsobů uvádění cílů do praxe dětských domovů. Mým záměrem je upozornit nejen pracovníky dětských domovů na možnosti dalšího směřování vývoje péče o dítě, ale i sociální politiky, kteří mají politický potenciál intervenovat do problematiky seshora. Náležitá příprava legislativy a její uvedení do praxe dokáže připravit odborné kapacity ke zvládnutí stanovených úkolů a cílů v náhradní péči o dítě. V případě neřešení problému dochází k nedokonalému využívání lidského zdroje těchto dětí, který je deformován důsledkem pobytu v ústavních zařízeních. V našem státě se setkáváme s jistou neorganizovaností náhradní péče o dítě, neboť tato agenda je rozdělena do kompetencí tří ministerstev (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví). Rozdrobenost systému zabraňuje možnosti efektivní práce s dětmi, neboť se každý resort řídí podle vlastních specifických cílů a není zajištěna kontinuita odborné práce s dětmi. Nejen tyto strukturální tlaky vnímám jako jednu ze závažných překážek v implementaci cílů dětských domovů. Proto se chci především zaměřit na 9

10 vliv intervenujících subjektů na cíle dětských domovů. 2.3 Aplikační cíl Tato práce by mohla nabídnout komplexní náhled na dětské domovy jako předmět diskuze o možnostech jejich inovace. Dalším z úmyslů tvorby této práce je dosažení zvýšení zájmu aplikování metodik péče o dítě v dětských domovech, které mohou nabídnout tápajícím pracovníkům směry v péči o děti. Především mám na mysli rámcové zastřešení, které nebude vycházet pouze ze zákona, ale budou se na něm podílet odborníci z více oborů, jejichž náplní je problematika dětí. Takovýto multiteam by v rámci komunikace navrhl možnosti zkvalitnění a potřeby péče o dítě. Poznatky by měly být především o cílech a možnostech jejich naplňování, stejně tak i o úskalích, které se mohou v rámci implementačního procesu objevit. K tomu se můžou nejlépe vyjádřit odborníci v praxi, kteří se s realizací cílů dětských domovů setkávají v jejich každodenní práci. Požadované informace tedy mají být především o vztazích mezi subjekty, jejich vlastních názorech, možnostech a zájmu se podílet na aplikaci cílů dětských domovů do praxe. Praktické zavedení mého záměru bych aplikovala skrze supervizní semináře s pracovníky jednotlivých zařízení. Předpokladem je, že z těchto setkání by vyšly náměty na další propracování metodik a směrnic, které by upřesnily role jednotlivých institucí a byly by v nich zohledněny požadavky zainteresovaných subjektů. Výsledkem této činnosti by měly být návrhy na zefektivnění práce a naplnění cílů. 10

11 3 Dítě a jeho postavení v naší společnosti Dítě potřebuje věřit tomu, že svět má smysl, že život je dobrý a že je to dar. Když mu tuhle iluzi vezmete moc brzo a zasadíte mu do dušičky semena beznaděje, odrovnáte ho na celý život. Děti se samy vyrovnají, když poporostou, s tím, že svět není jednoduchý, černobílý, že život není jako v knížkách, ve filmu, že pravda může být lží a lež pravdou. Nejdůležitější je u nich podporovat myšlení ne jenom to racionální, to kalkulantské, ale myšlení hlavou a srdcem. Jiří Žáček Proč se naše společnost stará o děti, o kterých se domníváme, že nevyrůstají ve vhodném prostředí? Dítě nemá možnost si vybrat do jakého století, země, vyznání, rasy a sociální vrstvy apod. se narodí. Také proto je potřeba děti chránit, neboť ztěží se dokáží dostatečně aktivně bránit proti nepravostem, které na nich mohou být páchány. Podobný náhled má na problematiku i Oldřich Matoušek (1999: 20): Aby dítěte mohlo v klidu vyrůst, aby si osvojilo, co si osvojit má, potřebuje uzavřené, stále prostředí chráněné před vnějším chaotickým světem, dům nebo byt. Dítě ještě nemá dovednosti, jež by mu umožnily obstát v komplexním prostředí velkého světa. Dítěti se daří dobře v prostředí omezeném jen na několik pečujících osob, na několik místností, na nejbližší okolí bydliště. Uvědomění o této problematice neprobíhá pouze na státní úrovni. Mezi mezinárodními dokumenty, které se především zasadily o prosazení a ratifikaci dětských práv, patří Deklarace práv dítěte 4 z roku 1959 a Úmluva o právech dítěte z roku Dalšími dokumenty, angažujícími se v této problematice, jsou Evropská úmluva o výkonu práv dětí, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv a svobod a další. V ČR se opíráme také o zákon o rodině a zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Úmluva o právech dítěte vychází ze zásady Tři P : provision, zahrnující přežití a rozvoj dětí, zajišťování či zabezpečování vývoje dětí, protection, neboli ochrana dětí a participation, tedy účast dětí na životě společnosti a jejich právní subjektivita. (Bittner et al., 2007: 10) V první části Úmluvy o právech dítěte je 11

12 dítěte. 7 Cíle, jež si jednotlivé organizace dávají za smysl své práce, se v mnohém neliší. charakterizováno, co si můžeme pod pojmem dítě představit: Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. 5 Zároveň velký důraz je v obou dokumentech kladen na kvalitu života dětí: Valné shromáždění prohlašuje tuto Deklaraci práv dítěte, aby děti mohly prožít šťastné dětství, užívat práv a svobod zde uvedených ku prospěchu vlastnímu i prospěchu společnosti a vyzývá rodiče... 6 Dále určují základní práva, která nesmí být dětem odepřena 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají, že každé dítě má přirozené právo na život. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj Hlavními prioritami je pro ně kvalita života dětí. V každé kultuře však kvalitě života přidáváme jiné parametry, které musí splňovat, abychom se domnívali, že je zajištěno to nejlepší, co je možné. Proto různé tradice předurčují také diferenciaci systému náhradní péče o dítě. 8 V systému náhradní péče o dítě je potřeba se zamýšlet především nad potřebami dítěte. V nastalé situaci je nutno hledat a určit nejvhodnější východisko z nevyhovující situace dítěte. K řešení by měly přistupovat jednotlivé subjekty, které nabízí určité pohledy řešení dané problematiky. I dočasné řešení může být východiskem, pokud je k němu přistupováno jako k nouzovému. Musí být však stále sledováno, aby se došlo k uspokojivému stavu při změně okolností, které umožní případné nahrazení stávajících podmínek vhodnější variantou. 4 dostupné na 5 Úmluva o právech dítěte, 104/1991 Sb., str. 2, část I, čl.1. 6 Deklarace práv dítěte 7 Deklarace práv dítěte, čl. 6 8 I přestože je mezinárodní osvěta o dětských právech obsáhlá, existují i v rámci států organizace, jejichž cílem je chránit děti a zároveň je samotné upozornit, na co právo mají. Mezi ně bezesporu řadíme i státní správu, která má tuto agendu na starosti. 12

13 4 Systém náhradní péče o dítě v ČR Nyní se dostáváme k samotnému systému náhradní péče o dítě v ČR. Cílovou skupinou náhradní péče se stávají děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemůžou, nechtějí či neumí starat. Podle Helsinského výboru (Bubleová, Kovařík, 2001) pouze 2% dětí jsou úplnými sirotky, avšak ty vyrůstají většinou u někoho z příbuzných 9. V případě, že nelze zabezpečit vyhovující prostředí pro dítě ve vlastní rodině, přichází na řadu náhradní péče. V širším slova smyslu můžeme do náhradní péče o dítě zahrnout také veškeré instituce a subjekty, které na péči o dítě participují (např. odbor péče o dítě, církevní organizace, státní a soukromé neziskové organizace, které podporují rozvoj a kvalitní život dětí ohrožených především sociální exkluzí). V užší pojetí lze chápat náhradní péči o dítě jako systém subjektů, který dělíme na náhradní rodinou péči a náhradní ústavní péči. Lze zde také rozeznat programovou (sociální programy) a systémovou úroveň (zázemí, zákony, finance apod.). Hlavním obecně platným cílem 10 NPoD je pomoc dítěti a jeho rodině, aby se dokázali vyrovnat se svými nedostatky a případně zlepšit své prostředí natolik, aby se dítě mohlo navrátit nazpět do své rodiny. Pokud nelze žádoucího stavu dosáhnout, hledají se jiné cesty, jak dítěti zajistit nejpřijatelnější prostředí pro jeho vývoj a rozvoj. Nejčastějšími důvody pro přeřazení dítěte do náhradní péče či vzniku zájmu o dítě ze strany subjektů péče jsou (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002: 14): 1. nezvládnutá výchova 2. zanedbávání, zneužívání a týrání dětí 3. trestná činnost rodičů 4. alkoholismus rodičů 5. nízká sociální úroveň rodiny (často se objevuje jako sekundární příčina) 6. prostituce matky 7. osiření. (1 nejčastější, 7 nejméně časté) 9 tato situace vychází především z pokrevní tradice mezi rodinami, kdy příbuzní tuto péči nepřejímají jako povinnost ze zákona, ale jako rodovou morální povinnost 10 na základě rozhovorů s ředitelkou DD Broumov a Dagmar viz seminární práce z předmětu Evaluační výzkum I., (rukopis nepublikován) 13

14 4.1 Systém náhradní péče Již v Úmluvě o právech dítěte se setkáváme s vymezením situace, kdy je stát povinen zajistit dítěti ochranu před nepříznivými životními podmínkami. 11 V českém právním řádě je náhradní péče ukotvena na základě zákonů, které jsou nedílnou součástí našeho právního systému. I zde jsou zdůrazněna práva dítěte, která mu musí být zachována bez jakéhokoliv rozdílu, v jakém prostředí vyrůstá. Je mu umožňován rozvoj tělesných, duševních a citových schopností a sociálních dovedností 12, jsou mu zaručována všeobecná lidská práva na život, svoboda projevu a podobně. Nezapomíná se však, že vedle práv dítěte jsou také definovány jeho povinnosti (viz platné zákonné normy). Pokud není možné, aby dítě nadále setrvalo ve svém dosavadním prostředí, nastupuje náhradní péče. Obecně se uznává, že náhradní výchovná péče je pro dítě tím lepší, čím více se podobá rodině. (Matoušek, 2003a: 115) V České republice jsou poskytovány dětem bez rodinného zázemí následující typy služeb náhradní výchovné péče: 1. Náhradní rodinná péče - osvojení - svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče - poručenství - pěstounská péče 2. Náhradní ústavní výchova - kojenecké ústavy - dětské domovy do 3 let - dětské psychiatrické léčebny a oddělení dětské psychiatrie - diagnostické ústavy - dětské domovy - dětský domov se školou - výchovné ústavy Dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. 3. Tato péče může mezi jiným zahrnovat předání do výchovy...a v nutných případech umístění do vhodného zařízení péče o děti... čl Zákon č. 109/2002 Sb. 14

15 - ústavy sociální péče pro mládež Náhradní rodinná péče Již z názvu můžeme usuzovat primární snahu tohoto typu o co nejdůvěrnější přiblížení se ke klasické rodině. Do tohoto systému náhradní péče o dítě řadíme osvojení, svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství a pěstounskou péči. Tento typ náhradní péče je upravován především zákonem č. 94/1963 Sb.. Náhradní rodinná péče je forma péče o dítě, kdy je dítě vychováváno náhradními rodiči v prostředí, které co nejvíce připomíná přirozené prostředí rodiny. Opuštěné děti byly přijímány do nových náhradních rodin už odedávna. Děti byly svými novými rodiči vyvoleny. V dnešní době se však nacházíme v situaci, kdy noví rodiče jsou vybírání pro opuštěné děti a ne naopak. Podle Úmluvy o právech dítěte má zájem dítěte přednost před zájmy rodičů, a proto by mělo být nejvyšší metou dosažení spokojenosti dítěte. Přehled typů náhradní rodinné péče (rozdělení dle Dr. J. Kovaříka, 1996) 14 Adopce Pěstounská péče (dále PP) 1. zrušitelná, tj. adopce 1. stupně 2. nezrušitelná, tj. adopce 2. stupně individuální PP skupinová PP příbuzní cizí osoby ( klasická PP jako dlouhodobé řešení) prarodiče jiní rodinné buňky (pěstounské páry) SOS dětské vesničky (matka pěstounka) 4.3 Náhradní ústavní péče Pokud není možné dítě umístit do některého z typů náhradní rodinné péče dítě není 13 Z toho diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav patří pod rezort MŠMT. 14 cit. dle Bubleová,

16 právně volné, nedovoluje tomu zdravotní stav apod. 15, pak musí být nalezeno řešení náhradní. Jako jeden možný typ péče přichází na řadu ústavní výchova. Kromě ochrany dítěte před nevhodnými vlivy, které byly soudně nebo v období před soudním řízením definovány jako nevyhovující, má na děti pobyt v ústavním prostředí nesporně silné negativní dopady. Nejednou dochází k položení si otázky, do jaké míry je ústavní péče potřebná, pokud z ní vycházejí často nevyrovnané děti a mladiství, kteří pak mají problémy s vypořádáním se s vlastním životem v důsledku pobytu v ústavní péči. Můžeme se tedy ptát, zda jsou cíle dětských domovů neadekvátní k potřebám dětí v nich umístěných nebo dochází k deficitu v jejich naplňování. Prvním předpokladem pochopení problematiky je přiblížení pojmu ústavní péče její historii, důvody vzniku a tedy i cíle, se kterými byla ustanovena, a také teorií tvorby a implementace cílů sociálních programů Historie ústavní péče V dějinách se setkáváme s mnoha okamžiky, které předurčují vznik něčeho nového. Něco starého zaniká a něco nového vzniká. Tak je tomu i s ústavní péčí, která zde neexistuje od prvopočátku společnosti. V jednotlivých etapách společenského vývoje se internace lidí odehrávala v úzkém sepětí s politickou a ekonomickou situací a kulturní úrovní té které doby. (Mühlpachr, 2001: 9) Postupně se tedy vyvíjí náhled na osobu jedince. Všechny aspekty vývoje mají vliv na nynější stav a podobu institucionální péče. Kvalitativní sociální změna v internační problematice středověku vedla k zakládání specializovaných xenodochiálních místností. Původní xenodochium z prvního století křesťanství byl útulek, forma pomoci, pohostinství, které klášter nebo chrám poskytoval pocestným, poutníkům, žebrákům, starcům, sirotkům,...xenodochia se v raném feudálním řádu vyvinula z prvotních diakonií, útulků první doby křesťanství...vznikala potřeba profesionálních ošetřovatelů. (Mühlpachr, 2001: 12) 15 dalšími aspekty intervenujícími do možnosti umístit dítě do náhradní péče o dítě jsou podle Matějčka a kol. také (1999: 73): biologické činitele si dítě samo už svou existencí vnáší do života, a tedy i do náhradní rodiny vývojové faktory představují dynamický prvek v indikační úvaze sociální činitele znamenají vztah dítěte k společenskému prostředí situační činitelé zahrnují především vnější podmínky života dítěte každý indikační činitel má však i svou určitou závažnost, svůj význam, svou specifickou hodnotu. 16

17 V období renesance se dostáváme k další metě ústavní péče, která je spojena se zájmem nemocné a sociálně handicapované jedince uklidit, aby nebyli většinové společnosti na obtíž. Během vývoje se na tomto poli vystřídalo mnoho filozofií a náhledů na jedince, kteří se stali objekty zájmu institucionální péče, až k dnešní filozofii, kdy je kladen důraz především na co nejvyšší možnou míru naplnění fyzických a psychických potřeb klientů institucionální péče. Otázkou je, do jaké míry se tyto cíle daří naplňovat Systém náhradní ústavní péče Ústavní výchova je nařizována na základě zákona č. 94/1963 Sb., o rodině a měla by být opatřením nařizovaným v zájmu dítěte a pro jeho ochranu. Ústavní výchova se od ochranné výchovy liší v charakteristice dětí, které jsou do ní umisťovány. Ústavní výchova je nařizována dětem, které nevykazují závažné poruchy chování a nedopouštějí se trestné činnosti (Hodnocení, 2007: 4). Na území České republiky se na fungování náhradní ústavní péče podílejí tři orgány státní správy Ministerstvo zdravotnictví, které zajišťuje péči pro děti do tří let, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má na starosti diagnostické ústavy, DD od 3 let, DD se školou a výchovné ústavy. Ministerstvo práce a sociálních věcí má ve své kompetenci ústavy sociální péče a spadá pod něj Odbor sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Systém více orgánů může mluvit o propracovanosti systému, který se snaží optimalizovat péči o klienty prostřednictvím specializovaných pracovišť. Avšak spletitá síť ústavní péče může být právě touto propracovaností nepřehledná a jeden resort často neví, co dělá ten druhý jedno tělo, avšak tři mozky. (Bittner et al., 2007) Dochází pak ke komunikačním šumům, které dělají péči komplikovanou a pro laiky i odborníky zbytečně nepřehlednou. Všechny resorty se snaží v rámci spolupráce prosadit především své cíle a výsledkem pak mohou být rozhodnutí, která nevyhovují nikomu a přitom všem. V další samostatné podkapitole se zaměřím na dětské domovy, neboť jsou pro tento výzkum stěžejní. 17

18 4.4 Dětské domovy Jedná se o zařízení pro děti zpravidla ve věku 3 až 18 let s nařízenou ústavní výchovou, které nemají poruchy chování. Zároveň jsou zde také umisťovány nezletilé matky s jejich dětmi. Zajišťují výchovnou, hmotnou a sociální péči o mládež, která nemůže být ze závažných důvodů vychovávána ve vlastní rodině. Jsou zde především proklamovány výchovné, vzdělávací a sociální 16 prvky přístupu k dětem. Velký důraz se klade na individuální přístup, který je zdůrazněn již v prvním odstavci paragrafu zákona č. 109/2002, Sb., jenž tuto oblast spravuje. 17 Nejvíce dětí končí v zařízeních dětských domovů jak v systému celé náhradní péče, tak i v systému náhradní ústavní péče (opomeneme-li ústavy sociální péče, kam by měly být umisťovány zdravotně handicapované děti) Umisťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy typ výchovy do ústavní výchovy do péče jiných občanů než rodičů osvojení do péče budoucích osvojitelů do péče budoucích pěstounů do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neumístěné děti a mladiství do chranné výchovy Graf č.1 Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a soc. věcí 2006, str. 164 Děti jsou do dětských domovů umisťovány z různých důvodů a na návrh různorodých institucí či subjektů. Podle údajů některých výzkumů může za umístění dětí do náhradní péče o dítě v 50% špatná sociální situace rodičů. (Bittner et al., 2007) 16 zákon č. 109/2002 Sb., 12 ods.1 18

19 4.4.1 Historie dětských domovů u nás Historie dětských domovů na našem území není krátkodobým trendem. Již školský zákon z roku 1869 zřizuje ústavy pro děti vyžadující veřejnou péči. Zpočátku to byly především chudobince, sirotčince a útulky, které zakládali majetní lidé, jenž soucítili s osudy těchto dětí. Převládala náboženská výchova. Děti pracovaly ve prospěch ústavu, školní výuce nebyla věnována dostatečná péče. (Buriánová, Švancar, 1988: 162) Na konci 19. století se do systému zakládání ústavů dostává veřejný prvek. Dalšími zakladateli se postupně staly také charitativní spolky. 18 Pojem dětské domovy se dostává do podvědomí obyvatel a odborníků až v tomto období, kdy se okresní péče o mládež snažila o cílené vybudování sítě dětských domovů na pokrokovějším základě. Život v těchto dětských domovech, vyrůstajících na ideje malých ústavů, měl ve své podstatě připomínat velkou rodinu, kdy se pěstounka a zároveň správkyně starala o 15 až 25 dětí. (Buriánová, Švancar, 1988) Největšími problémy v péči o děti v těchto dětských domovech byla nízká kvalifikace pěstounek a jejich nedostatečný počet. Jejich hlavními cíli i nadále bylo především zaopatření. Zvrat nastává po druhé světové válce, kdy se ústavní výchova dostává pod patronát národních výborů (rok 1949) a není finančně závislá pouze na dobročinnosti, ale dostává se jí právního a materiálního zajištění. Dětské domovy jsou zařazeny do školské soustavy a tato pozice předurčuje budoucí vývoj. V roce 1970 je vydána Ministerstvem školství ČSR koncepce nového rozdělení dětských domovů 19. Tato transformace se týkala především rozdělení dětských domovů na internátní a rodinný typ. Po významných odborných publikacích našich předních psychologů (Langmeier, Matějček a další) se dostává do podvědomí společnosti dlouhodobá neúnosnost kolektivních zařízení, ve kterých je individualita dětí posunuta až za obecné zájmy kolektivu a pracovníků zařízení. Z prvotních cílů zabezpečit děti před hmotným strádáním se postupným 17 Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. zákon č. 109/2002 Sb., Tak např. v roce 1908 již bylo v Čechách 77 a na Moravě ještě v roce 1936 bylo vedle veřejných okresních dětských domovů 34 útulků pro děti a sirotčinců vydržovaných různými institucemi soukromými a církevními a 10 sirotčinců městských. (Burianová, Švancar, 1988: 162) 19 K její praktické realizaci napomohlo vydání organizační směrnice a metodického návodu Dětské domovy, výchovné a diagnostické ústavy č.j / ze dne 28.prosince 1971 Ministerstvem školství ČSR a zároveň publikací pomáhající ve zorientování se v novém systému organizace dětských domovů je také text Věroslava Valenty Aplikace rodinné výchovy v činnosti dětského domova, který byl 19

20 vývojem dostává péče o děti do stavu, kdy je již hmotné zabezpečení jakýmsi standardem a nyní přichází na řadu vyřešit jejich citovou stránku. Přes cíl fyzické záchrany dítěte se péče o dítě posunula k cíli o naplnění potřeb psychických a sociálních. Jako jeden z hlavních bodů pro tvorbu nových cílů dětských domovů a jejich následnou implementaci vnímám rozdělení DD na internátní a rodinný typ. Neboť právě dětské domovy rodinného typu mají za cíl se co nejvíce přiblížit prostředí rodiny a nahradit dítěti i citové zázemí, které se mu ve vysokokapacitních ústavech nedostávalo. Proto považuji za potřebné uvést hlavní charakteristiku těchto dvou typů zařízení Rozdělení dětských domovů na DD rodinného a internátního typu Jejich hlavním rozdílným prvkem je struktura péče o děti. V domovech rodinného typu jsou děti rozděleny do skupin, které tvoří rodiny. Výhodou tohoto systému je možnost zachování sourozeneckých skupin a v rámci nich zachování a podpora již vzniklých citových vazeb. Každá skupina má své vychovatele, kteří se o ně starají. Bydlí ve své samostatné bytové jednotce. V dřívější době byla tato forma spíše pouze na papíře než v praxi (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002), avšak postupně přecházejí dětské domovy na tento způsob organizace domova. Děti se zde učí, jak funguje domácnost, podílejí se na jejím chodu a zapojují se i do vztahových poměrů vůči členům své náhradní rodiny. Děti jsou vzdělávány ve školách, které nejsou primárně součástí dětského domova. Výhodou tohoto vzdělávání mimo ústav je především zapojení dětí do obecného kolektivu třídy, která není tvořena pouze dětmi z ústavu, avšak také dětmi zvenku. Již v organizačních směrnicích a metodickém návodu z roku se setkáváme s rozdělením dětských domovů na rodinný a internátní typ. (Dětské domovy, 1974) Od začátku transformace dětských domovů již uběhla delší doba, avšak postupná přeměna internátního typu dětských domovů dodnes nekončí. Jedněmi z překážek, které nedovolují rychlejší změnu, jsou nedostatek financí a chybějící lidské kapacity. Ustanovení doporučení přejít na domovy rodinného typu má za cíl zlepšit úroveň vydán přímo explicitně pro dětské domovy. 20 Ministerstvo školství ČSR: Dětské domovy, výchovně a diagnostické ústavy Organizační směrnice a metodický návod 20

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Dnes již není pochyb o tom, že pro zdravý a šťastný vývoj a život dítěte je nejlepší, vyrůstá-li ve své biologické rodině. Pokud však tato rodina není funkční,

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny,

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoj ke změně v institucionálním nastavení náhradní rodinné péče z pohledu pracovnic OSPOD www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Stejně jako jsme se potýkali loni v lednu se sociální reformou, kdy byly převáděny veškeré dávky na ÚP, tak od letošního ledna bojujeme s novelou zákona o

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině.

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ

Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ (úplné znění po změnách ze dne 24. 2. 1996, 20. 6. 1998, 5. 6. 1999, 16. 6. 2001 a 19. 6. 2004) čl. I Název, sídlo a působnost Občanské sdružení Fond ohrožených dětí je právnickou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí je ucelený systém, fungující v systému českého práva. Účelem je poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, tedy těm občanům, kteří se

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

STANDARD č. 7: PREVENCE

STANDARD č. 7: PREVENCE STANDARD č. 7: PREVENCE Cíle kritéria: 7. Prevence KRITÉRIA 7a) OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková

Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Zpracovaly: Mgr. Kateřina Křehulová Mgr. Karina Szczotková Standardizace orgánu SPOD Projekt realizován prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu Realizace

Více

Zpráva o šetření. z vlastní iniciativy veřejného ochránce práv ve věci výkonu sociálně-právní ochrany nezl. J.G. A Obsah podnětu

Zpráva o šetření. z vlastní iniciativy veřejného ochránce práv ve věci výkonu sociálně-právní ochrany nezl. J.G. A Obsah podnětu OSPOD je povinen doporučit osobám, jež fakticky převzaly dítě do péče, nejen právně vhodnou formou náhradní rodinné péče, ale rovněž je upozornit na souvislosti týkající se sociálních dávek (v daném případě

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem: dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok. Poradna funguje na principu volné diskuse mezi

Více

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Radovan Dávid, 2012 Obsah Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu ČR Zákon o rodině Občanský

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32)

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) 1 Minimum pro akreditaci výuky bezpečnosti na vysokých školách pro bakalářské

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Proces je definovaný soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu

Proces je definovaný soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu Proces je definovaný soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu EPC(Event driven Process Chains) s funkcemi, událostmi, organizačními jednotkami

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost

Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost Všechny nabízené semináře probíhají v uvedeném termínu v Pardubicích. Přihlášku k semináři si můžete stáhnout na našich webových stránkách www.amalthea.cz v

Více

Příprava k přijetí dítěte do rodiny

Příprava k přijetí dítěte do rodiny Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy zařízení CIPS Libereckého kraje, p.o. Dvorská 445/10, Liberec 5-Králův Háj tel.: 485 108 866, 485 103 190, e-mail: rodpor.liberec@volny.cz fax: 485 105

Více

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně vydaný na základě článku III., odst. 2b zřizovací listiny Moravské zemské knihovny v Brně (dále jen MZK ) vydané Ministerstvem kultury ČR 30. 11. 2011. A.

Více

Čl. 8 Poskytování finančních prostředků na činnost škol a školských zařízení

Čl. 8 Poskytování finančních prostředků na činnost škol a školských zařízení Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podpora okresních a krajských kol soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání pro školní rok 2013/2014 ze dne 29. května 2013,

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011 Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Jihlava 31. 10. 2011 Základní východiska Mezinárodní závazky České republiky, judikatura Evropského soudu pro lidská práva

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 88 dotazů, 91 odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více