Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Analýza tvorby cílů dětských domovů v ČR Jitka Mertlíková Brno 2008

2 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své bakalářské práce PhDr. Jiřímu Winklerovi, PhD. za odborné vedení, pomoc a cenné podněty. Zároveň děkuji svému okolí za podporu a výdrž. 2

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně Fakulty sociálních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. Jitka Mertlíková 3

4 Obsah 1 Úvod 6 2 Cíle práce Poznávací cíl Symbolický cíl Aplikační cíl 10 3 Dítě a jeho postavení v naší společnosti 11 4 Systém náhradní péče o dítě v ČR Systém náhradní péče Náhradní rodinná péče Náhradní ústavní péče Historie ústavní péče Systém náhradní ústavní péče Dětské domovy Historie dětských domovů u nás Dětské domovy podle zákona č. 109/2002 Sb Cíle dětských domovů Cíle a základní hodnotová východiska dětských domovů odvozená ze zákona 109/2002 Sb Cíle jako předpoklad fungování sociálního programu Cíle jako základní jednotky programů Vztah sociálního problému a cílů sociálního programu Tvorba sociálního programu jako odpovědi na sociální problém 27 6 Proces tvorby rozhodnutí, plánování a implementace sociálních programů Fáze přijetí a tvorby programů Formulace a tvorba cílů Implementace sociálních programů Přístup shora dolů (top down) a implementační deficit Přístup zdola nahoru (bottom up) a nezávislost tvorby cílů 33 7 Metodika Kvalitativní výzkumná strategie Metoda a technika sběru dat Vedlejší výzkumné otázky 36 8 Výzkumná část Pozice subjektu v systému NÚP Cíle stanovené pro dětské domovy subjekty systému náhradní ústavní péče 42 4

5 8.3 Role při implementaci cílů Náhled na cílovou skupinu Zpětná vazba 48 9 Závěr a doporučení Doporučení Bibliografie Anotace Rejstřík jmenný Rejstřík věcný 59 Přílohy 61 Příloha 1 Struktura rozhovorů 61 Příloha 2 Rozdělení domovů na rodinný a internátní typ 62 Dětské domovy internátního typu 62 Dětské domovy rodinného typu 63 5

6 1 Úvod V České republice se nachází zhruba dětí v náhradní ústavní péči. Toto číslo je alarmující, jestliže jej porovnáme například se situací ve Velké Británii, kde je v ústavní péči zhruba dětí (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002) při celkovém počtu obyvatel cca 50 mil, což je zhruba sedmnáctkrát méně než u nás. Ale problémem není pouze počet umístěných dětí v náhradní ústavní péči (NÚP). Také organizační struktura náhradní péče o dítě (NPoD), a tedy i náhradní ústavní péče, v sobě skrývá mnoho nedostatků. Jedním z kritických bodů našeho systému je situace, kdy ústavní péče spadá pod tři resorty ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které si péči o děti mezi sebou dělí. Často se pak mohou subjekty NPoD dostat do situace, kdy pravá ruka neví, co dělá levá ruka. Od roku 1981 se ústavní výchova řídila pouze vyhláškou, avšak od roku 2002 nastupuje první právní úprava řešící tuto problematiku na úrovni zákona (Vacková, 2006) - zákon 109/2002 Sb. 1, který v sobě již obsahuje inovační prvky 2. Je nutné si také uvědomit, že sociální politika je specifická cílevědomá lidská činnost, která se při své tvorbě i realizaci podstatně opírá o veřejné akceptování. (Winkler, 2002: 14) Je tedy potřeba obecné podpory nástrojů sociální politiky, které řeší sociální problémy. Setkáváme se však s obecnou kritikou ústavní péče za její odosobněný přístup, určitou mechaničnost a zkostnatělost. Jak již poukazuje Winkler, proměnám se instituce brání. Mají svou autonomii, která se projevuje ve stabilizační funkci symbolických systémů... Pokud jsou instituce důvěryhodné v tom, jak ospravedlňují a vysvětlují politické procesy, jedinci mají zájem na relativní stabilitě institucionálních pravidel. Pokud svou důvěryhodnost ztrácí, jedinci se jimi přestávají řídit nebo je proměňují (Winkler, 2002: 42). Po roce 1989 se česká společnost dostala do víru změn. Ačkoliv proces restrukturalizace náhradní péče o dítě byl započat již dříve, nyní se dostal do nových rozměrů. Vznik neziskových organizací upozorňujících 1 Dalšími právními předpisy upravujícími zřizování a činnost zařízení ústavní výchovy jsou zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (tzv. školský zákon) a vyhláška MŠMT č. 438/2006 Sb. upravující podrobnosti výkonu ústavní péče ve školských zařízení 2 inovačními prvky je myšleno především zrušení rozdělení dětských domovů na rodinný a internátní typ, 6

7 na práva a situaci dětí, medializace různých případů apod. nastartovaly celospolečenskou diskuzi o možnostech NPoD. Do této diskuse zasahuje mnoho zainteresovaných subjektů politici, odborní experti, ekonomové, úředníci, psychologové, sociální pracovníci, média a samozřejmě také veřejnost. Na počátku všeho dění musí být určité pohnutky, které dávají věci do pohybu základní myšlenky, idee. Hlavní ideou ústavní péče je pomoci dětem a rodinám, které nemají schopnosti výchovy, možnosti či snahu se dostatečně postarat o děti tak, aby jim byly zajištěny podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život. K naplnění hlavních ideí NPoD je nutné si stanovit cíle, které jasně definují směr intervence k dosažení řešení sociálního problému. K tomu, aby mohly být řádně stanoveny cíle, je potřeba, aby byl dobře definován sociální problém. (Rossi, Freeman, Lipsey, 1999: 137) 3 Je obtížné najít metodiky či koncepce o ústavní péči, které by byly nápomocny pracovníkům v ústavech. Zaměřuji se především na dětské domovy, které se řídí podle zákona v jeho platném znění, příkazů ministra školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), avšak přímá metodika na způsoby vedení dětí či zařízení podle mých zjištění chybí. Toto mé tvrzení je podloženo telefonátem na odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, kde mi bylo sděleno, že celorepublikové metodiky neexistují a tato funkce je delegována na krajské úřady. Ty vytvářejí dlouhodobé záměry, které řeší i problematiku ústavní péče (dětských domovů), avšak v rovině už nastalých problémů a nevytváří metodiky, z nichž by se dalo obecně při práci s dětmi vycházet. Je otázkou, do jaké míry je takovýchto metodik potřeba, avšak je jisté, že jakýkoliv dokument může pracovníkům pomoci k zefektivnění jejich práce. Umístěním do zařízení by mělo dítě získat pocit jistoty a bezpečí, mít možnost návratu do původní rodiny a s rodinou být v co nejužším kontaktu. (Vacková, 2006: 30) Celá problematika ukazuje na rozporuplnosti systému, což dává prostor pro přičemž je povinností domovů transformace na rodinné buňky apod. 3 Ten je spatřován především v situaci, kdy rodiče z určitých důvodů nemůžou, nechtějí či neumí jinak pečovat o své děti. Hlavní idea se tedy překrývá s cíly NPoD, kde největší snahou je pomoci dětem a jejich rodinám, aby situaci, která je společností vnímána jako nevyhovující pro zdravý vývoj a rozvoj dítěte, si rodina uvědomila zodpovědnost svých rozhodnutí. Pokud však nedojde ke zodpovědnému postoji rodiny k problematické situaci, přichází na řadu NPoD, která však nemusí být konečným řešením pro rodinu ani pro dítě. V rámci sociálních intervencí je snaha, aby se dítě, pokud je to možno, vrátilo zpět do své rodiny po dosažení vhodného stavu. Jestliže nelze dosáhnout změny v rodině z důvodu úmrtí rodičů, zbavení rodičovských práv a svéprávnosti rodiče, pak je nutné, aby došlo k definování konečného řešení individuálního problému. V případě, kdy dojde k náhradní péči o dítě, by cílem měla být pomoc rodinám v uvědomění si potřeby vyřešit vzniklý problém, který brání efektivnímu fungování rodiny jako celku. 7

8 kladení otázek. Otázek je mnoho, avšak v rámci této práce se budu soustředit na vliv zainteresovaných subjektů na cíle dětských domovů. Odpoutávám se od umisťování dítěte do ústavní péče, neboť polemika nad samotným procesem by vydala na celou publikaci. 8

9 2 Cíle práce 2.1 Poznávací cíl Jako poznávací cíl (či základní výzkumnou otázku) jsem si zvolila tuto otázku: Jak jsou cíle dětských domovů ovlivňovány subjekty náhradní ústavní péče? Uvědomuji si, že v této oblasti působí různé subjekty na odlišných úrovních s diferenciovaným vlivem. 2.2 Symbolický cíl Svou prací bych ráda upozornila na situaci dětí, které se nacházejí v náhradní ústavní péči, která jim má nahradit rodinu. Nechci se ve své práci zaměřit na negativa pobytu v ústavní péči, spíše se chci soustředit na situaci, která je dnes v ústavech náhradní péče o dítě (v dětských domovech) běžná. Česká republika je upozorňována mezinárodními organizacemi na vysoké počty dětí v náhradní ústavní péči. Důležité je tedy se zaměřit, proč je ústavní péče kritizována co je na ni tak špatného a důvody, proč by tato péče neměla být upřednostňována. Otázkou tedy je, zda se jedná o problematiku tvorby jejich cílů nebo způsobů uvádění cílů do praxe dětských domovů. Mým záměrem je upozornit nejen pracovníky dětských domovů na možnosti dalšího směřování vývoje péče o dítě, ale i sociální politiky, kteří mají politický potenciál intervenovat do problematiky seshora. Náležitá příprava legislativy a její uvedení do praxe dokáže připravit odborné kapacity ke zvládnutí stanovených úkolů a cílů v náhradní péči o dítě. V případě neřešení problému dochází k nedokonalému využívání lidského zdroje těchto dětí, který je deformován důsledkem pobytu v ústavních zařízeních. V našem státě se setkáváme s jistou neorganizovaností náhradní péče o dítě, neboť tato agenda je rozdělena do kompetencí tří ministerstev (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví). Rozdrobenost systému zabraňuje možnosti efektivní práce s dětmi, neboť se každý resort řídí podle vlastních specifických cílů a není zajištěna kontinuita odborné práce s dětmi. Nejen tyto strukturální tlaky vnímám jako jednu ze závažných překážek v implementaci cílů dětských domovů. Proto se chci především zaměřit na 9

10 vliv intervenujících subjektů na cíle dětských domovů. 2.3 Aplikační cíl Tato práce by mohla nabídnout komplexní náhled na dětské domovy jako předmět diskuze o možnostech jejich inovace. Dalším z úmyslů tvorby této práce je dosažení zvýšení zájmu aplikování metodik péče o dítě v dětských domovech, které mohou nabídnout tápajícím pracovníkům směry v péči o děti. Především mám na mysli rámcové zastřešení, které nebude vycházet pouze ze zákona, ale budou se na něm podílet odborníci z více oborů, jejichž náplní je problematika dětí. Takovýto multiteam by v rámci komunikace navrhl možnosti zkvalitnění a potřeby péče o dítě. Poznatky by měly být především o cílech a možnostech jejich naplňování, stejně tak i o úskalích, které se mohou v rámci implementačního procesu objevit. K tomu se můžou nejlépe vyjádřit odborníci v praxi, kteří se s realizací cílů dětských domovů setkávají v jejich každodenní práci. Požadované informace tedy mají být především o vztazích mezi subjekty, jejich vlastních názorech, možnostech a zájmu se podílet na aplikaci cílů dětských domovů do praxe. Praktické zavedení mého záměru bych aplikovala skrze supervizní semináře s pracovníky jednotlivých zařízení. Předpokladem je, že z těchto setkání by vyšly náměty na další propracování metodik a směrnic, které by upřesnily role jednotlivých institucí a byly by v nich zohledněny požadavky zainteresovaných subjektů. Výsledkem této činnosti by měly být návrhy na zefektivnění práce a naplnění cílů. 10

11 3 Dítě a jeho postavení v naší společnosti Dítě potřebuje věřit tomu, že svět má smysl, že život je dobrý a že je to dar. Když mu tuhle iluzi vezmete moc brzo a zasadíte mu do dušičky semena beznaděje, odrovnáte ho na celý život. Děti se samy vyrovnají, když poporostou, s tím, že svět není jednoduchý, černobílý, že život není jako v knížkách, ve filmu, že pravda může být lží a lež pravdou. Nejdůležitější je u nich podporovat myšlení ne jenom to racionální, to kalkulantské, ale myšlení hlavou a srdcem. Jiří Žáček Proč se naše společnost stará o děti, o kterých se domníváme, že nevyrůstají ve vhodném prostředí? Dítě nemá možnost si vybrat do jakého století, země, vyznání, rasy a sociální vrstvy apod. se narodí. Také proto je potřeba děti chránit, neboť ztěží se dokáží dostatečně aktivně bránit proti nepravostem, které na nich mohou být páchány. Podobný náhled má na problematiku i Oldřich Matoušek (1999: 20): Aby dítěte mohlo v klidu vyrůst, aby si osvojilo, co si osvojit má, potřebuje uzavřené, stále prostředí chráněné před vnějším chaotickým světem, dům nebo byt. Dítě ještě nemá dovednosti, jež by mu umožnily obstát v komplexním prostředí velkého světa. Dítěti se daří dobře v prostředí omezeném jen na několik pečujících osob, na několik místností, na nejbližší okolí bydliště. Uvědomění o této problematice neprobíhá pouze na státní úrovni. Mezi mezinárodními dokumenty, které se především zasadily o prosazení a ratifikaci dětských práv, patří Deklarace práv dítěte 4 z roku 1959 a Úmluva o právech dítěte z roku Dalšími dokumenty, angažujícími se v této problematice, jsou Evropská úmluva o výkonu práv dětí, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv a svobod a další. V ČR se opíráme také o zákon o rodině a zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Úmluva o právech dítěte vychází ze zásady Tři P : provision, zahrnující přežití a rozvoj dětí, zajišťování či zabezpečování vývoje dětí, protection, neboli ochrana dětí a participation, tedy účast dětí na životě společnosti a jejich právní subjektivita. (Bittner et al., 2007: 10) V první části Úmluvy o právech dítěte je 11

12 dítěte. 7 Cíle, jež si jednotlivé organizace dávají za smysl své práce, se v mnohém neliší. charakterizováno, co si můžeme pod pojmem dítě představit: Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. 5 Zároveň velký důraz je v obou dokumentech kladen na kvalitu života dětí: Valné shromáždění prohlašuje tuto Deklaraci práv dítěte, aby děti mohly prožít šťastné dětství, užívat práv a svobod zde uvedených ku prospěchu vlastnímu i prospěchu společnosti a vyzývá rodiče... 6 Dále určují základní práva, která nesmí být dětem odepřena 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají, že každé dítě má přirozené právo na život. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj Hlavními prioritami je pro ně kvalita života dětí. V každé kultuře však kvalitě života přidáváme jiné parametry, které musí splňovat, abychom se domnívali, že je zajištěno to nejlepší, co je možné. Proto různé tradice předurčují také diferenciaci systému náhradní péče o dítě. 8 V systému náhradní péče o dítě je potřeba se zamýšlet především nad potřebami dítěte. V nastalé situaci je nutno hledat a určit nejvhodnější východisko z nevyhovující situace dítěte. K řešení by měly přistupovat jednotlivé subjekty, které nabízí určité pohledy řešení dané problematiky. I dočasné řešení může být východiskem, pokud je k němu přistupováno jako k nouzovému. Musí být však stále sledováno, aby se došlo k uspokojivému stavu při změně okolností, které umožní případné nahrazení stávajících podmínek vhodnější variantou. 4 dostupné na 5 Úmluva o právech dítěte, 104/1991 Sb., str. 2, část I, čl.1. 6 Deklarace práv dítěte 7 Deklarace práv dítěte, čl. 6 8 I přestože je mezinárodní osvěta o dětských právech obsáhlá, existují i v rámci států organizace, jejichž cílem je chránit děti a zároveň je samotné upozornit, na co právo mají. Mezi ně bezesporu řadíme i státní správu, která má tuto agendu na starosti. 12

13 4 Systém náhradní péče o dítě v ČR Nyní se dostáváme k samotnému systému náhradní péče o dítě v ČR. Cílovou skupinou náhradní péče se stávají děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemůžou, nechtějí či neumí starat. Podle Helsinského výboru (Bubleová, Kovařík, 2001) pouze 2% dětí jsou úplnými sirotky, avšak ty vyrůstají většinou u někoho z příbuzných 9. V případě, že nelze zabezpečit vyhovující prostředí pro dítě ve vlastní rodině, přichází na řadu náhradní péče. V širším slova smyslu můžeme do náhradní péče o dítě zahrnout také veškeré instituce a subjekty, které na péči o dítě participují (např. odbor péče o dítě, církevní organizace, státní a soukromé neziskové organizace, které podporují rozvoj a kvalitní život dětí ohrožených především sociální exkluzí). V užší pojetí lze chápat náhradní péči o dítě jako systém subjektů, který dělíme na náhradní rodinou péči a náhradní ústavní péči. Lze zde také rozeznat programovou (sociální programy) a systémovou úroveň (zázemí, zákony, finance apod.). Hlavním obecně platným cílem 10 NPoD je pomoc dítěti a jeho rodině, aby se dokázali vyrovnat se svými nedostatky a případně zlepšit své prostředí natolik, aby se dítě mohlo navrátit nazpět do své rodiny. Pokud nelze žádoucího stavu dosáhnout, hledají se jiné cesty, jak dítěti zajistit nejpřijatelnější prostředí pro jeho vývoj a rozvoj. Nejčastějšími důvody pro přeřazení dítěte do náhradní péče či vzniku zájmu o dítě ze strany subjektů péče jsou (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002: 14): 1. nezvládnutá výchova 2. zanedbávání, zneužívání a týrání dětí 3. trestná činnost rodičů 4. alkoholismus rodičů 5. nízká sociální úroveň rodiny (často se objevuje jako sekundární příčina) 6. prostituce matky 7. osiření. (1 nejčastější, 7 nejméně časté) 9 tato situace vychází především z pokrevní tradice mezi rodinami, kdy příbuzní tuto péči nepřejímají jako povinnost ze zákona, ale jako rodovou morální povinnost 10 na základě rozhovorů s ředitelkou DD Broumov a Dagmar viz seminární práce z předmětu Evaluační výzkum I., (rukopis nepublikován) 13

14 4.1 Systém náhradní péče Již v Úmluvě o právech dítěte se setkáváme s vymezením situace, kdy je stát povinen zajistit dítěti ochranu před nepříznivými životními podmínkami. 11 V českém právním řádě je náhradní péče ukotvena na základě zákonů, které jsou nedílnou součástí našeho právního systému. I zde jsou zdůrazněna práva dítěte, která mu musí být zachována bez jakéhokoliv rozdílu, v jakém prostředí vyrůstá. Je mu umožňován rozvoj tělesných, duševních a citových schopností a sociálních dovedností 12, jsou mu zaručována všeobecná lidská práva na život, svoboda projevu a podobně. Nezapomíná se však, že vedle práv dítěte jsou také definovány jeho povinnosti (viz platné zákonné normy). Pokud není možné, aby dítě nadále setrvalo ve svém dosavadním prostředí, nastupuje náhradní péče. Obecně se uznává, že náhradní výchovná péče je pro dítě tím lepší, čím více se podobá rodině. (Matoušek, 2003a: 115) V České republice jsou poskytovány dětem bez rodinného zázemí následující typy služeb náhradní výchovné péče: 1. Náhradní rodinná péče - osvojení - svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče - poručenství - pěstounská péče 2. Náhradní ústavní výchova - kojenecké ústavy - dětské domovy do 3 let - dětské psychiatrické léčebny a oddělení dětské psychiatrie - diagnostické ústavy - dětské domovy - dětský domov se školou - výchovné ústavy Dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. 3. Tato péče může mezi jiným zahrnovat předání do výchovy...a v nutných případech umístění do vhodného zařízení péče o děti... čl Zákon č. 109/2002 Sb. 14

15 - ústavy sociální péče pro mládež Náhradní rodinná péče Již z názvu můžeme usuzovat primární snahu tohoto typu o co nejdůvěrnější přiblížení se ke klasické rodině. Do tohoto systému náhradní péče o dítě řadíme osvojení, svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství a pěstounskou péči. Tento typ náhradní péče je upravován především zákonem č. 94/1963 Sb.. Náhradní rodinná péče je forma péče o dítě, kdy je dítě vychováváno náhradními rodiči v prostředí, které co nejvíce připomíná přirozené prostředí rodiny. Opuštěné děti byly přijímány do nových náhradních rodin už odedávna. Děti byly svými novými rodiči vyvoleny. V dnešní době se však nacházíme v situaci, kdy noví rodiče jsou vybírání pro opuštěné děti a ne naopak. Podle Úmluvy o právech dítěte má zájem dítěte přednost před zájmy rodičů, a proto by mělo být nejvyšší metou dosažení spokojenosti dítěte. Přehled typů náhradní rodinné péče (rozdělení dle Dr. J. Kovaříka, 1996) 14 Adopce Pěstounská péče (dále PP) 1. zrušitelná, tj. adopce 1. stupně 2. nezrušitelná, tj. adopce 2. stupně individuální PP skupinová PP příbuzní cizí osoby ( klasická PP jako dlouhodobé řešení) prarodiče jiní rodinné buňky (pěstounské páry) SOS dětské vesničky (matka pěstounka) 4.3 Náhradní ústavní péče Pokud není možné dítě umístit do některého z typů náhradní rodinné péče dítě není 13 Z toho diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav patří pod rezort MŠMT. 14 cit. dle Bubleová,

16 právně volné, nedovoluje tomu zdravotní stav apod. 15, pak musí být nalezeno řešení náhradní. Jako jeden možný typ péče přichází na řadu ústavní výchova. Kromě ochrany dítěte před nevhodnými vlivy, které byly soudně nebo v období před soudním řízením definovány jako nevyhovující, má na děti pobyt v ústavním prostředí nesporně silné negativní dopady. Nejednou dochází k položení si otázky, do jaké míry je ústavní péče potřebná, pokud z ní vycházejí často nevyrovnané děti a mladiství, kteří pak mají problémy s vypořádáním se s vlastním životem v důsledku pobytu v ústavní péči. Můžeme se tedy ptát, zda jsou cíle dětských domovů neadekvátní k potřebám dětí v nich umístěných nebo dochází k deficitu v jejich naplňování. Prvním předpokladem pochopení problematiky je přiblížení pojmu ústavní péče její historii, důvody vzniku a tedy i cíle, se kterými byla ustanovena, a také teorií tvorby a implementace cílů sociálních programů Historie ústavní péče V dějinách se setkáváme s mnoha okamžiky, které předurčují vznik něčeho nového. Něco starého zaniká a něco nového vzniká. Tak je tomu i s ústavní péčí, která zde neexistuje od prvopočátku společnosti. V jednotlivých etapách společenského vývoje se internace lidí odehrávala v úzkém sepětí s politickou a ekonomickou situací a kulturní úrovní té které doby. (Mühlpachr, 2001: 9) Postupně se tedy vyvíjí náhled na osobu jedince. Všechny aspekty vývoje mají vliv na nynější stav a podobu institucionální péče. Kvalitativní sociální změna v internační problematice středověku vedla k zakládání specializovaných xenodochiálních místností. Původní xenodochium z prvního století křesťanství byl útulek, forma pomoci, pohostinství, které klášter nebo chrám poskytoval pocestným, poutníkům, žebrákům, starcům, sirotkům,...xenodochia se v raném feudálním řádu vyvinula z prvotních diakonií, útulků první doby křesťanství...vznikala potřeba profesionálních ošetřovatelů. (Mühlpachr, 2001: 12) 15 dalšími aspekty intervenujícími do možnosti umístit dítě do náhradní péče o dítě jsou podle Matějčka a kol. také (1999: 73): biologické činitele si dítě samo už svou existencí vnáší do života, a tedy i do náhradní rodiny vývojové faktory představují dynamický prvek v indikační úvaze sociální činitele znamenají vztah dítěte k společenskému prostředí situační činitelé zahrnují především vnější podmínky života dítěte každý indikační činitel má však i svou určitou závažnost, svůj význam, svou specifickou hodnotu. 16

17 V období renesance se dostáváme k další metě ústavní péče, která je spojena se zájmem nemocné a sociálně handicapované jedince uklidit, aby nebyli většinové společnosti na obtíž. Během vývoje se na tomto poli vystřídalo mnoho filozofií a náhledů na jedince, kteří se stali objekty zájmu institucionální péče, až k dnešní filozofii, kdy je kladen důraz především na co nejvyšší možnou míru naplnění fyzických a psychických potřeb klientů institucionální péče. Otázkou je, do jaké míry se tyto cíle daří naplňovat Systém náhradní ústavní péče Ústavní výchova je nařizována na základě zákona č. 94/1963 Sb., o rodině a měla by být opatřením nařizovaným v zájmu dítěte a pro jeho ochranu. Ústavní výchova se od ochranné výchovy liší v charakteristice dětí, které jsou do ní umisťovány. Ústavní výchova je nařizována dětem, které nevykazují závažné poruchy chování a nedopouštějí se trestné činnosti (Hodnocení, 2007: 4). Na území České republiky se na fungování náhradní ústavní péče podílejí tři orgány státní správy Ministerstvo zdravotnictví, které zajišťuje péči pro děti do tří let, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má na starosti diagnostické ústavy, DD od 3 let, DD se školou a výchovné ústavy. Ministerstvo práce a sociálních věcí má ve své kompetenci ústavy sociální péče a spadá pod něj Odbor sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Systém více orgánů může mluvit o propracovanosti systému, který se snaží optimalizovat péči o klienty prostřednictvím specializovaných pracovišť. Avšak spletitá síť ústavní péče může být právě touto propracovaností nepřehledná a jeden resort často neví, co dělá ten druhý jedno tělo, avšak tři mozky. (Bittner et al., 2007) Dochází pak ke komunikačním šumům, které dělají péči komplikovanou a pro laiky i odborníky zbytečně nepřehlednou. Všechny resorty se snaží v rámci spolupráce prosadit především své cíle a výsledkem pak mohou být rozhodnutí, která nevyhovují nikomu a přitom všem. V další samostatné podkapitole se zaměřím na dětské domovy, neboť jsou pro tento výzkum stěžejní. 17

18 4.4 Dětské domovy Jedná se o zařízení pro děti zpravidla ve věku 3 až 18 let s nařízenou ústavní výchovou, které nemají poruchy chování. Zároveň jsou zde také umisťovány nezletilé matky s jejich dětmi. Zajišťují výchovnou, hmotnou a sociální péči o mládež, která nemůže být ze závažných důvodů vychovávána ve vlastní rodině. Jsou zde především proklamovány výchovné, vzdělávací a sociální 16 prvky přístupu k dětem. Velký důraz se klade na individuální přístup, který je zdůrazněn již v prvním odstavci paragrafu zákona č. 109/2002, Sb., jenž tuto oblast spravuje. 17 Nejvíce dětí končí v zařízeních dětských domovů jak v systému celé náhradní péče, tak i v systému náhradní ústavní péče (opomeneme-li ústavy sociální péče, kam by měly být umisťovány zdravotně handicapované děti) Umisťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy typ výchovy do ústavní výchovy do péče jiných občanů než rodičů osvojení do péče budoucích osvojitelů do péče budoucích pěstounů do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neumístěné děti a mladiství do chranné výchovy Graf č.1 Zdroj: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a soc. věcí 2006, str. 164 Děti jsou do dětských domovů umisťovány z různých důvodů a na návrh různorodých institucí či subjektů. Podle údajů některých výzkumů může za umístění dětí do náhradní péče o dítě v 50% špatná sociální situace rodičů. (Bittner et al., 2007) 16 zákon č. 109/2002 Sb., 12 ods.1 18

19 4.4.1 Historie dětských domovů u nás Historie dětských domovů na našem území není krátkodobým trendem. Již školský zákon z roku 1869 zřizuje ústavy pro děti vyžadující veřejnou péči. Zpočátku to byly především chudobince, sirotčince a útulky, které zakládali majetní lidé, jenž soucítili s osudy těchto dětí. Převládala náboženská výchova. Děti pracovaly ve prospěch ústavu, školní výuce nebyla věnována dostatečná péče. (Buriánová, Švancar, 1988: 162) Na konci 19. století se do systému zakládání ústavů dostává veřejný prvek. Dalšími zakladateli se postupně staly také charitativní spolky. 18 Pojem dětské domovy se dostává do podvědomí obyvatel a odborníků až v tomto období, kdy se okresní péče o mládež snažila o cílené vybudování sítě dětských domovů na pokrokovějším základě. Život v těchto dětských domovech, vyrůstajících na ideje malých ústavů, měl ve své podstatě připomínat velkou rodinu, kdy se pěstounka a zároveň správkyně starala o 15 až 25 dětí. (Buriánová, Švancar, 1988) Největšími problémy v péči o děti v těchto dětských domovech byla nízká kvalifikace pěstounek a jejich nedostatečný počet. Jejich hlavními cíli i nadále bylo především zaopatření. Zvrat nastává po druhé světové válce, kdy se ústavní výchova dostává pod patronát národních výborů (rok 1949) a není finančně závislá pouze na dobročinnosti, ale dostává se jí právního a materiálního zajištění. Dětské domovy jsou zařazeny do školské soustavy a tato pozice předurčuje budoucí vývoj. V roce 1970 je vydána Ministerstvem školství ČSR koncepce nového rozdělení dětských domovů 19. Tato transformace se týkala především rozdělení dětských domovů na internátní a rodinný typ. Po významných odborných publikacích našich předních psychologů (Langmeier, Matějček a další) se dostává do podvědomí společnosti dlouhodobá neúnosnost kolektivních zařízení, ve kterých je individualita dětí posunuta až za obecné zájmy kolektivu a pracovníků zařízení. Z prvotních cílů zabezpečit děti před hmotným strádáním se postupným 17 Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. zákon č. 109/2002 Sb., Tak např. v roce 1908 již bylo v Čechách 77 a na Moravě ještě v roce 1936 bylo vedle veřejných okresních dětských domovů 34 útulků pro děti a sirotčinců vydržovaných různými institucemi soukromými a církevními a 10 sirotčinců městských. (Burianová, Švancar, 1988: 162) 19 K její praktické realizaci napomohlo vydání organizační směrnice a metodického návodu Dětské domovy, výchovné a diagnostické ústavy č.j / ze dne 28.prosince 1971 Ministerstvem školství ČSR a zároveň publikací pomáhající ve zorientování se v novém systému organizace dětských domovů je také text Věroslava Valenty Aplikace rodinné výchovy v činnosti dětského domova, který byl 19

20 vývojem dostává péče o děti do stavu, kdy je již hmotné zabezpečení jakýmsi standardem a nyní přichází na řadu vyřešit jejich citovou stránku. Přes cíl fyzické záchrany dítěte se péče o dítě posunula k cíli o naplnění potřeb psychických a sociálních. Jako jeden z hlavních bodů pro tvorbu nových cílů dětských domovů a jejich následnou implementaci vnímám rozdělení DD na internátní a rodinný typ. Neboť právě dětské domovy rodinného typu mají za cíl se co nejvíce přiblížit prostředí rodiny a nahradit dítěti i citové zázemí, které se mu ve vysokokapacitních ústavech nedostávalo. Proto považuji za potřebné uvést hlavní charakteristiku těchto dvou typů zařízení Rozdělení dětských domovů na DD rodinného a internátního typu Jejich hlavním rozdílným prvkem je struktura péče o děti. V domovech rodinného typu jsou děti rozděleny do skupin, které tvoří rodiny. Výhodou tohoto systému je možnost zachování sourozeneckých skupin a v rámci nich zachování a podpora již vzniklých citových vazeb. Každá skupina má své vychovatele, kteří se o ně starají. Bydlí ve své samostatné bytové jednotce. V dřívější době byla tato forma spíše pouze na papíře než v praxi (Svobodová, Vrtbovská, Bártová, 2002), avšak postupně přecházejí dětské domovy na tento způsob organizace domova. Děti se zde učí, jak funguje domácnost, podílejí se na jejím chodu a zapojují se i do vztahových poměrů vůči členům své náhradní rodiny. Děti jsou vzdělávány ve školách, které nejsou primárně součástí dětského domova. Výhodou tohoto vzdělávání mimo ústav je především zapojení dětí do obecného kolektivu třídy, která není tvořena pouze dětmi z ústavu, avšak také dětmi zvenku. Již v organizačních směrnicích a metodickém návodu z roku se setkáváme s rozdělením dětských domovů na rodinný a internátní typ. (Dětské domovy, 1974) Od začátku transformace dětských domovů již uběhla delší doba, avšak postupná přeměna internátního typu dětských domovů dodnes nekončí. Jedněmi z překážek, které nedovolují rychlejší změnu, jsou nedostatek financí a chybějící lidské kapacity. Ustanovení doporučení přejít na domovy rodinného typu má za cíl zlepšit úroveň vydán přímo explicitně pro dětské domovy. 20 Ministerstvo školství ČSR: Dětské domovy, výchovně a diagnostické ústavy Organizační směrnice a metodický návod 20

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Pardubice, 25. října 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace MATEŘSKÁ ŠKOLA DUHA OSLAVANY Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD Účinnost: od 1.9.2015 Schválila: Bc. Hana Kűfhaberová ředitelka školy 1 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

Úkoly pro samostatnou práci

Úkoly pro samostatnou práci Úkoly pro samostatnou práci Název předmětu: Investice a akvizice 2. semestr Podklady pro seminář Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015

Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt evropské unie z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost s názvem

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/452/2012 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 říjen 2012 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. VIZE ROZVOJE DĚTSKÉHO DOMOVA...4 2.1 Odborná pomoc

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37 Platnost Organizačního řádu od 1.9.2009 do doby doplnění nebo přepracování. Všeobecná ustanovení Organizační řád mateřské školy upravuje organizační

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji

Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Karlovarském kraji Karlovy Vary, dne 08.10.2012 Klíčové aktivity projektu 1) Návrh optimalizace

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině.

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Dnes již není pochyb o tom, že pro zdravý a šťastný vývoj a život dítěte je nejlepší, vyrůstá-li ve své biologické rodině. Pokud však tato rodina není funkční,

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ

PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ MĚSTSKÝ ÚŘ AD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Metodika odboru sociálních věcí č. 7/2014 ve znění Dodatku č. 1 s účinností ode dne 01.06.2015 PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ Vydal:

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 I. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti

Více