Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova"

Transkript

1 UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY A LOGOPEDIE Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova Diplomová práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Bc. Radka Badinková N7506 Speciální pedagogika Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management speciálních zařízení Vedoucí práce: Mgr. Martin Kaliba Hradec Králové listopad 2014

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání diplomové práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Název závěrečné práce: Název závěrečné práce AJ: Bc. Radka Badinková N7506 Speciální pedagogika Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management speciálních zařízení Problematika samostatného života po odchodu z DD Life after children's home leaving Cíl, metody, literatura, předpoklady: Diplomová práce se bude zabývat problematikou života dětí, které opustí dětský domov. Jejím cílem bude zjistit, jak jsou děti, které opustí dětský domov připraveny na samostatný život a identifikovat, s jakými hlavními problémy se setkali. V teoretické části budou objasněny základní koncepty týkající se výkonu ústavní výchovy a následné péče po jejím ukončení. Praktická část naváže na problematiku zpracovanou v teoretické části a pomocí dotazníků bude mapovat názory a zkušenosti lidí, kteří již odešli z dětského domova. Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Mgr. Martin Kaliba Konzultant: Oponent: PhDr. Jana Dlouhá, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, ze kterých jsem vycházela. V Hradci Králové dne Radka Badinková

4 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Martinovi Kalibovi za jeho pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této diplomové práce poskytl. Zároveň děkuji všem mladým lidem, kteří byli ochotni podělit se o své životní příběhy. Radka Badinková

5 Anotace: Badinková Radka. Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova. Hradec Králové, Diplomová práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, s Diplomová práce se zabývá problematikou života mladých lidí, kteří opustili dětský domov. Cílem práce bylo zjistit, jak byli tito jedinci připraveni na samostatný život a identifikovat s jakými hlavními problémy se setkali. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou pomocí zpracování a interpretace odborných zdrojů objasněny pojmy týkající se ústavní výchovy a následné péče po jejím ukončení, dále se práce podrobněji zabývá výchovou dětí v dětských domovech, socializací a obdobím mladé dospělosti, ve kterém se jedinci po opuštění dětských domovů nacházejí. Praktická část navazuje na problematiku zpracovanou v teoretické části.výzkumné šetření je zaměřeno na životní příběhy několika mladých lidí, kteří v posledních pěti letech opustili dětský domov. Pro výzkum byla použita metoda analýza spisové dokumentace, dotazníky a případové studie. V závěru práce jsou shrnuty poznatky získané výzkumným šetřením. Klíčová slova: ústavní výchova, dětský domov, mladí dospělí, samostatný život.

6 Annotation: Badinková Radka. Issues of self-dependent life after leaving children s houses. Hradec Králové, Diploma Thesis at Faculty of education University of Hradec Králové, p The diploma thesis deals with issues of life of young people who left children s houses. The aim of the thesis was to find out how these individuals were prepared for selfdependent life and to identify major problems they encountered. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part clarifies terms concerning constitutional education and care following its termination with the use of processing and interpretation of scientific resources; then the thesis deals in more detail with education of children in children s houses, socialisation and period of young adulthood in which the individuals are after them having left children s houses. The practical part follows in the issue rendered in the theoretical part. Survey research is aimed at life stories of several young people who left children s houses in the last five years. The research was performed with the use of the method of the analysis of the case file, questionnaires and case studies. The conclusion of the thesis summarizes findings gained in the survey research. Key words: constitutional education, children s house, young adults, self-dependent life.

7 OBSAH ÚVOD... 8 TEORETICKÁ ČÁST ÚSTAVNÍ VÝCHOVA OCHRANNÁ VÝCHOVA ZAŘIZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY PROBLÉMY DĚTÍ S NAŘÍZENOU ÚSTAVNÍ VÝCHOVOU Psychická deprivace Ústavní, sociální a citová deprivace Nedostatky v působení ústavní péče a spolupráce subjektů výchovy TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ VÝCHOVY VÝCHOVA DĚTÍ V DĚTSKÝCH DOMOVECH SPECIFIKA PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI V DĚTSKÉM DOMOVĚ VYCHOVATEL A JEHO ROLE V SOCIALIZACI DÍTĚTE VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA NA POVOLÁNÍ DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ PŘÍPRAVA DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ NA SAMOSTATNÝ ŽIVOT VSTUP DO SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA SOCIALIZACE DEVIACE MLADÁ DOSPĚLOST PRAKTICKÁ ČÁST UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY METODOLOGIE KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Dotazník KVALITATIVNÍ VÝZKUM Případová studie, kasuistika PREZENTACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ SHRNUTÍ VÝSLEDŮ ŠETŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 97

8 ÚVOD Problematika ústavní výchovy je v poslední době téma, o kterém se hovoří nejen mezi odborníky. Existuje mnoho mýtů a polopravd o tom, jak se dětem v dětských domovech žije. Názorů na tuto problematiku je mnoho, jsou jak zastánci ústavní výchovy, tak její radikální odpůrci. Myslím, že pravda je někde uprostřed. Samozřejmě je přirozené, pokud děti vyrůstají v rodině, mezi svými blízkými, ve svém domově. Bohužel ne všechny děti mají domov, který by si zasloužily. Je stále mnoho dětí, které své dětství stráví v dětském domově. Tyto děti si takový život nevybraly, ale byl jim určen a nezbývá jim nic jiného, než ho přijmout. Život v ústavním zařízení jim umožňuje materiální zabezpečení, jídlo, ošacení, možnost vzdělávat se, většinou to, co jim v původní rodině chybělo. Na druhou stranu jim bere soukromí, rodičovskou lásku (ať už je jakákoliv), pocit jistoty, samostatnosti. Celou dobu jsou zvyklé, že se o ně někdo stará a pomáhá jim v nesnázích. Jenže jednou přijde doba, kdy musí bránu dětského domova opustit a začít žít svůj vlastní život. Odchod mladých lidí z dětských domovů je nevyhnutelný, dříve nebo později musí odejít každý jedinec. Každý, kdo byl vychován v dětském domově a opouští jeho brány vnímá reálný život jinak. Pro někoho je to svoboda, pro jiného výzva, ale většina z nich cítí obavy, respekt, strach. Pro nikoho z nich to není jednoduchá situace. Pro tyto děti to bývá mnohem těžší, než pro děti, které se osamostatňují od rodičů. Ty totiž vědí, že pokud bude potřeba, máma a táta jsou tady a rádi pomohou. Děti z dětských domovů sice ve větší míře rodiče mají také, ale pomoc od nich většinou čekat nemohou. Celkově je návrat dítěte do původní rodiny po skončení ústavní péče velkým rizikem. Jak uvádí Gottwaldová (2006, s.2) s rodinou není často vůbec odborně pracováno a tak se tedy vrací do stejného závadového prostředí, ze kterého bylo odebráno. Často potom dochází k tomu, že jsou děti okradeny či zneužity těmi nejbližšími nebo se začlení do rodiny s tím, že přijmou jejich způsob života. Mladí lidé, kteří odcházejí z dětského domova mohou trpět sociálním handicapem, který znemožňuje možnost začlenit se do společnosti. Mohou mít potíže v komunikaci, především při styku s cizími lidmi bývají ostýchavější. Ztěžuje jim to zařizování různých úředních záležitostí a také hledání zaměstnání. Způsob výchovy, jakým jsou v dětském domově vychovávány nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život. 8

9 Také prostředí dětského domova, které bývá až nadstandardně materiálně vybaveno, často přesahuje možnosti obyčejné rodiny. Děti potom mají nereálný a zdeformovaný hodnotový systém a těžko si zvykají na samostatný život ve skromnějších podmínkách. Osamostatňování dětí po ukončení ústavní výchovy je složitý proces, který není dokonalý. To si uvědomují nejen odborníci, ale také spousta laické populace. Proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci. Pracuji v dětském domově mnoho let a uvědomuji si, že je potřeba se tímto problémem zabývat. Cílem mé práce je zjistit, s jakými problémy se nejvíce setkali mladí lidé, kteří ukončili pobyt v dětském domově a výsledky mého výzkumu využít pro svou praxi. Zaměřuji se tedy na jedince, kteří dětské domovy již opustili. Diplomová práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část se zabývá terminologickým vymezením pojmů ústavní výchova, specifika činnosti v dětských domovech, profesními předpoklady vychovatelů v těchto zařízeních. Dalším tématem je socializace a její specifika. Tuto část uzavírá charakteristika období mladé dospělosti, tedy období, ve kterém se jedinci po ukončení života v dětském domově nacházejí. Praktická část seznamuje s metodologií, cílem výzkumu a výzkumnými otázkami. Výzkumné šetření je zpracováno formou dotazníků, které vypracovali mladí lidé, kteří opustili dětské domovy. Z těchto jedinců jsem vybrala pět, kteří byli ochotni podělit se o své životní příběhy, které jsem zpracovala do případových studií. Závěr výzkumu zhodnocuje složitou situaci mladých lidí po ukončení ústavní výchovy a zamýšlí se nad možnosti snadnějšího vstupu těchto jedinců do samostatného života.. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 ÚSTAVNÍ VÝCHOVA Přes všechny problémy, kterými rodina ve svém historickém vývoji prošla, zůstává i nadále nepostradatelnou a těžko nahraditelnou institucí i pro dospělého člověka, natož pro dítě. Je nezastupitelná při předávání hodnot z generace na generaci, funguje jako nejvýznamnější socializační činitel (Kraus 2008, s. 79). Stejně hovoří také Vágnerová (2008, s. 45), podle které je z hlediska rozvoje dětské osobnosti rodina nejvýznamnější sociální skupinou. Dítě zde prostřednictvím určitého dospělého, obvykle matky, získává první informace o okolním světě. Podle autorky je rodina pro dítě nejen zdrojem bezpečí a jistoty, ale i zdrojem informací o něm samém. Rodina dítěti vytváří domov, který by měl dítě přijímat takové jaké je. Podle Heluse (2009, s. 261) by měl domov dítě nejen chránit před okolním světem, ale také mu umožnit tento svět objevovat, s radostí do něj díky podpoře domova vstupovat a nacházet tam podněty pro svůj rozvoj. Bez zázemí domova hrozí nebezpečí, že bude světu a jeho úskalím vydáno na pospas. Některé děti bohužel dobrý domov vůbec nepoznaly. Bylo jim určeno, ne jejich vinou, vyrůstat v dětském domově. Takový domov si nevybraly, ale nezbývá jim nic jiného než ho přijmout. Vývoj ústavů sledujeme už od středověku, kdy byla ústavní zařízení spravována církví a nebyla nijak specializovaná. V našich podmínkách vznikaly specializované ústavy v druhé polovině 19. století. Teprve v padesátých letech dvacátého století byla založena jednotná síť ústavů pro děti a mládež (Sekera, 2009, s.16). Langmeier, Matějček (2011, s.91) uvádějí, že před 2. světovou válkou byly u nás dětské domovy spravovány okresními péčemi o mládež. Vedle nich však existovaly ústavy vydržované církvemi, dobročinnými organizacemi nebo i jednotlivci. Ústavy měly povětšině individuální charakter. Velký výběr možností dovoloval na jedné straně umístění jednotlivých dětí s ohledem na jejich individuální potřebu výchovy a převýchovy, na druhé straně však organizační nejednotnost působila, že situace byla pro pracovníky sociální služby těžko přehledná a nedovolovala jim této výhody využít. 10

11 Pro děti byla situace mnohem srozumitelnější, neboť domovy byly většinou malé, se smíšenými skupinami. Měly víceméně rodinný charakter, k němuž se nyní opět vracíme. Druhá světová válka přervala v Evropě radikálně všechen výzkum v této oblasti. V době, kdy se v některých zemích začínají rušit velké neosobní ústavy a výchova dětí bez rodin se začíná orientovat převážně do náhradních rodin, dochází u nás k vývoji opačnému. Podle autorů z důrazu na výchovu dětí ke kolektivnímu cítění a ze snahy překonat nedostatky individualistické rodinné výchovy vyrůstá tendence rozšiřovat plánovitější, odbornější a do jisté míry i ekonomičtěji výhodnější výchovu ve větších skupinách. Malé ústavy jsou rušeny a na jejich místě budovány velké. Organizačně je ústavnictví sjednoceno v rukou státu, má jednotný řád, pracovní metodiku i jednotně školený personál. Místo předchozí nepřehledné variability nastupuje jistá uniformita. Určité nedostatky dosavadní pěstounské péče, které byly oprávněně kritizovány, vedly k tomu, že byla celá tato instituce zrušena, bez ohledu na některé nesporné výhody, které měla, a na možnosti dalšího zlepšení, které se v novém společenském zřízení nabízely. Také Matějček (1999, s.11) uvádí, že v r byla u nás zrušena pěstounská péče. Podle tehdejší vládnoucí ideologie, která pokládala rodinu za historicky překonanou instituci, nemělo smyslu hledat pro opuštěné děti rodinu náhradní. Nastala doba rozkvětu, tzv. kolektivní výchovy a dětských domovů. Langmeier, Matějček (2011, s. 92) také konstatují, že u nás byla v této době ústavní výchova zcela převládající formou výchovy dětí bez rodin. Propagačně se jí dostalo rozhodné podpory v rozhlase i tisku, takže ji veřejné mínění přijalo jako jedinou možnou. Autoři uvádějí, že došlo dokonce k některým výstřelkům v tom smyslu, že umístění dětí v trvalých kolektivních zařízeních (zvláště v kojeneckých ústavech) bylo pro rodiče tak výhodné, že vlastně podněcovalo toto novodobé odkládání dětí. I když tedy k jistému vývoji plynule docházelo, systém sám trval prakticky bez podstatných změn skoro 15 let.teprve v polovině 60. let minulého století pod vlivem nových poznatků o deprivaci dochází k prověření jeho praktické účinnosti i jeho ideových základů v souvislosti s novým hodnocením výchovy a sociální služby. Znovu se rozšiřuje repertoár výchovných možností pro děti bez rodin a upravuje se v souhlase s ideou nového zákona o rodině z roku Podle Sekery (2009, s. 17) je ústavní výchova institutem rodinného práva a je navrhována a následně realizována v případech, kdy rodiče o dítě řádně nepečují, jeho výchova je vážně ohrožena či narušena, popř. neexistuje jiná schůdná cesta, jak se o dítě lépe postarat, nebo pokud rodiče z jiných vážných důvodů nemohou dětem mladším 18 let zabezpečit řádnou výchovu. 11

12 Ústavní péči zajišťují taková zařízení, ve kterých profesionální zaměstnanci pečují o skupinu nějak hendikepovaných lidí. Ústav je zvláštní fenomén: personál je v něm zaměstnán jako v jakékoliv jiné organizaci, pro klienty je však ústav dočasnou nebo trvalou náhradou domova. Tento rozdíl v očekávání a postojích je ústředním problémem ústavní péče. Personál považuje klienty za objekt své práce, klienti chtějí být individuálními subjekty (Matoušek, 1999, s.17). Ústavní výchovu v současné době zajišťují tři resorty. Do resortu školství spadají diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy. Pod zdravotnictví patří kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let. Sociální resort spravuje ústavy sociální péče. Vzhledem k tématu je tato práce zaměřena na zařízení, která spadají pod resort školství. K nařízení ústavní výchovy soudem a k podání návrhu orgánem sociálně-právní ochrany se podle 46 zákona o rodině přistupuje tehdy, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže ze závažných důvodů rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte ji nemohou nebo nechtějí zabezpečit. Jak dále uvádí zákon o rodině ústavní výchova může být nařízena jen u nezletilého dítěte a z důležitých důvodů ji může soud prodloužit až o 1 rok po dosažení zletilosti. Jánský (2004, s.92) konstatuje, že v názorech na systém a funkci ústavní výchovy, včetně jejího vztahu k dalším formám náhradní výchovné péče, se objevují značné rozdíly. Panuje naprostá shoda na klíčové a nezastupitelné postavení rodiny při výchově dítěte. Prvotní, citově významná vazba mezi matkou a dítětem, později rozšířená na okruh rodiny, je určujícím činitelem při utváření osobnosti dítěte. Jánský (2004, s.92) ovšem zdůrazňuje, že se tato zákonitost může projevit i ve své negativní formě a rodina se pak stává vysoce rizikovým činitelem při výchově. A zde opět nastává situace, ve které se podle Jánského odborníci se společným, jasně deklarovaným cílem pomoci dítěti hájit jeho zájmy, dostávají do názorových střetů. Jablkem sváru jsou metody, které zvolit k dosažení cíle. Jedna ze základních otázek zní, do kdy je možné a účelné rodinu ještě podporovat a kdy je už třeba se postavit proti ní a hájit zájmy dítěte jeho přemístěním do náhradního domova. Zde vyvstává rozhodující úloha sociálního pracovníka. Jak Jánský uvádí, spočívá v sestavení důkladné komplexní anamnézy, zhodnocení situace dítěte a vytvoření reálné prognózy vývoje v rodině. Jeho rozhodování při hledání optimálního řešení a volbě odpovídajících metod nápravy musí být podloženo osobní znalostí každého případu i odbornými předpoklady. 12

13 Přílišný akcent na nezastupitelný význam rodiny a práva rodičů na dítě mohou dovést až k její nekritické preferenci, spojené s nereálným přeceněním možností sociální terapie. Nutná řešení se odkládají, problémy dále narůstají, prohlubují se. Jánský (2004, s.97) dále zdůrazňuje, že je třeba posílit kontrolní, intervenční, terapeutické i sankční mechanismy ve vztahu k rodině, aby úpravou její funkce nemuselo v mnohých případech docházet k odebírání dětí do náhradní výchovy. Současně je ale nezbytné, aby v nutných případech bylo dítě do náhradní výchovné péče umístěno bez zbytečných odkladů. Fischer, Škoda (2009, s.152) uvádějí, že jde především o případy, kdy se rodina a její prostředí může stát zdrojem vzniku patologických jevů a vážně narušit psychosociální vývoj dětí. Dunovský a kol. (1999, s. 225) také zdůrazňují, že všude tam, kde je to možné, je třeba dítěti uchovat jeho rodinné prostředí. Znamená to za aktivní účasti všech složek péče o dítě pomoci rodičům tak, aby mohli mít dítě u sebe a vychovávat je, anebo aby se k nim mohlo co nejdříve vrátit, jestliže již bylo umístěno mimo rodinu. Tato pomoc spočívá v rozsáhlé preventivní péči, která umí též včas signalizovat všechny závažné změny v rodinném prostředí a také je upravovat či pomáhat upravovat tak, aby dítě nemuselo žít mimo vlastní rodinu nebo o ni zbytečně nepřicházelo. Jak autoři uvádějí, nezdaří-li se dosáhnout tohoto cíle snažení, pak je nutno uvažovat o umístění dítěte mimo vlastní rodinu. Při tom záleží na důvodech, proč se tak stává a pak na celkové situaci dítěte a rodiny. Kde se jeví předpoklad krátkodobého pobytu dítěte mimo rodinu, tam je třeba uvažovat o pobytu ve více méně neutrálním prostředí, které by dítě neodcizovalo, naopak poskytovalo možnosti jeho návratu domů. Takovým místem je umístění u jiné osoby než rodiče, anebo v ústavní péči. V případě nebezpečí z prodlení či jiné závažné situaci pak vyslovuje soud na základě návrhu orgánu péče o rodinu a děti, tzv. předběžné opatření o ústavní výchově. Tam, kde se jeví situace dítěte v jeho rodině již delší dobu nepříznivá, nutno předpokládat dlouhodobý nebo již trvalý jeho pobyt mimo rodinu. Podle Jánského (2004, s.98) má ústavní výchova svoje nezastupitelné místo ve společnosti. Pracuje v ní spousta lidí mající vřelý vztah k dětem a umožňující jim často poprvé prožít vztah plný důvěry k dospělému člověku. Školská výchovná zařízení mají své velké nedostatky, ale jsou, a vzhledem k celospolečenské situaci ještě dlouho budou, jediným východiskem pro mnoho dětí. Škoviera (2007, s. 34) k tomu dodává někdy je nezbytné oddělit dvě infikované rány a vyléčit každou z nich zvlášť, aby mohly zdravě srůst. Podobně může být užitečné oddělit děti od rodičů, aby spolu později mohli žít v harmonické rodině. Tehdy jsou dětské domovy ideálním řešením. 13

14 Podobný názor má také Matejček (2005, s. 347), podle něj jsou totiž rodiny, kde se podmínky pro vývoj dítěte od podmínek ústavních mnoho neliší. Zkušenost dokonce dokládá, že některé rodiny z hlediska ohrožení dítěte jsou horší než špatné ústavy. Také říká, že některé děti vážně vývojově opožděné a psychicky poškozené z rodinného prostředí zřetelně ozdraví v prostředí dětského domova. Také Vágnerová, Csémy, Marek (2013, s. 45) uvádějí, že má ústavní výchova v určité situaci své místo. Jak zjistili ve svém výzkumu, našlo se více mladých lidí, kteří byli přesvědčeni, že jim v ústavu bylo lépe, než v rodině. Podle nich tam byla alespoň nějaká jistota, život měl určitá pravidla a nikdo je nebil. Autoři uvádějí v určitém věku, na počátku dospívání, může být neosobní instituce vhodnější a adaptačně zvládnutelnější něž nová náhradní rodina, kterou starší dítě už nedokáže přijmout. Bechyňová, Konvičková (2008, s.15) zmiňují, že mohou existovat děti, jejichž potřebám forma pěstounské péče nevyhovuje (např. může docházet k navazování silných citových pout mezi dětmi a profesionálními pěstouny, která by mohla dětem působit těžkosti v kontaktu s vlastní rodinou). Podle autorek dítě potřebuje cit a zázemí a podporu v pěstounské rodině, ale pro zdravý rozvoj své osobnosti potřebuje mít v životě vytvořené místo pro vlastní rodiče. Potřebuje mít bezpečný prostor pro poznávání vlastní rodinné historie a kořenů, na které bude moci postupně s podporou pěstounů, v optimálním případě rodičů a dalších odborníků navazovat. Autorky proto uvádějí, že vždy budou existovat situace, kdy bude potřeba dítě alespoň dočasně oddělit od rodičů a umístit ho v dětském domově. V zájmu dítěte bude důležité, aby doba, po kterou v instituce bude, nebyla jen prázdným časem v životě dítěte a jeho rodiny. Měla by být od prvních momentů využita ke snižování citové deprivace dítěte a ke kvalitním změnám v postojích rodičů. Zařízení pro výkon ústavní výchovy by měla být chápána jako pomáhající instituce dítěti a jeho rodině. Toto vše potvrzují i Dunovský a kol. (1999, s. 227) kteří uvádějí, že kojenecké ústavy a dětské domovy jsou nezbytnou součástí celého systému péče o děti mimo rodinu, jen je třeba přísně dodržovat indikace přijetí dětí, délku pobytu v nich a jejich vnitřní uspořádání a provoz podle potřeb dětí. Současně je nezbytné sledovat soustavně vývoj dětí a hodnotit výsledky vlastní péče. S tím přímo souvisí povinnost pracovníků zbytečně neprodlužovat pobyt dětí v nich buď je umístit do některých forem náhradní rodinné péče, anebo je vrátit domů, jsou-li pro to předpoklady a předchozí práce s rodinou byla úspěšná. Z tohoto hlediska je podle autorů nezbytné umožnit co největší styk dítěte s vlastními rodiči, je-li to jen trochu možné. 14

15 Také Balvín (1997, s.76) zdůrazňuje, že je důležité udržovat kontakt s rodinou a to především ze dvou důvodů. Jednak žádný sebelepší dětský domov nemůže nahradit funkční rodinu. Dále víme, že cílem veškerého snažení by měl být nejbližší návrat dítěte do rodiny. Bohužel velkou bolestí a nedostatkem jinak docela solidně vystavěného systému náhradní výchovné péče v naší republice je podle autora to, že z nefunkční rodiny jsou odebrány děti, které jsou umístěny do dětského domova, ale s rodinou již dále nikdo nepracuje. První překážkou spolupráce dětského domova s rodinou je fakt, že dětský domov představuje vůči rodině represivní faktor. Zde se staví první jakási zeď mezi dětským domovem a rodinou. Dalším negativním faktorem je podle uvedeného autora to, že dětský domov po přijetí dítěte navazuje styk s rodinou a první, co po rodině požaduje, je úhrada ošetřovného. V domovech chybí pracovník zaměřený na rodinnou terapii. 1.1 OCHRANNÁ VÝCHOVA Pokud dítě nebo mladiství spáchá protispolečenský čin, který naplňuje skutkovou podstatu trestného činu může soud uložit nezletilému ochrannou výchovu. Ochranná výchova je druh ochranného opatření, které má zajistit prevenci, izolaci a resocializaci dítěte, jež se dopustilo společensky nebezpečného činu. Ukládání ochranné výchovy je podle Černíkové (2008, s.168) upraveno zvláštním zákonem č.218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Výkon ochranné výchovy je upraven zákonem č.109/2002 Sb. a zákonem č. 383/2005 Sb. Jak uvádí Černíková (2008, s.169), účelem ochranné výchovy je vhodnými výchovnými postupy čelit vzniku další trestné činnosti, jež by pramenila z výchovné zanedbanosti jedinců, a specializovaným výchovným působením umožnit mladému člověku integraci do společnosti a připravit ho na participaci na životě společnosti v roli řádného člověka. 15

16 1.2 ZAŘIZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY Školská zařízení, která zajišťují výkon ústavní nebo ochranné výchovy jsou podle zákona č.109/2002 Sb., 2, odst. 1 diagnostický ústav; dětský domov; dětský domov se školou; výchovný ústav. Účelem těchto zařízení je podle zákona č.109/2002 Sb.o ústavní výchově, 1, od st. 1,2,3: - zajistit základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářet podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjet citovou stránku jeho osobnosti a umožnit aktivní účast dítěte ve společnosti. - zajišťovat nezletilé osobě náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let. Spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. - poskytovat preventivně výchovnou péči, a tím předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte a narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Diagnostický ústav (DÚ) Náplní práce diagnostického ústavu je komplexní diagnostika dítěte, výchova a vzdělávání, terapie, umísťování dětí do příslušných zařízeních, která dále zajistí jejich rozvoj. Důležitým požadavkem těchto zařízení je stabilizovat děti a adaptovat je na ústavní podmínky. Základní organizační jednotkou je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně 4 a nejvíce 8 dětí. Pobyt v tomto zařízení bývá zpravidla osm týdnů a může být nařízený soudem, nebo dobrovolný (zákon č. 109/2002 Sb., 5). 16

17 Dětský domov (DD) Jak uvádí Sekera (2009, s.23), za předchůdce dětských domovů jsou považovány sirotčince a útulky, později spolkové ústavy. Zprvu je jednalo o zřizovatele z oblasti charity, později byly zakládány obcemi. O dětských domovech můžeme začít hovořit přibližně kolem první světové války, kdy zařízení vstoupila do správy okresní péče o mládež. Postupně se začala budovat síť okresních dětských domovů. Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Základní organizační jednotkou je rodinná skupina, kterou tvoří nejméně 6 a nejvíce 8 dětí. Součástí zařízení není škola, děti docházejí do různých škol nezávislých na dětském domově (zákon č. 109/2002 Sb., 12). Dětský domov se školou (DDŠ) Na rozdíl od dětského domova tento typ zařízení vychovává a pečuje nejen o děti s nařízenou ústavní výchovou, ale rovněž s uloženou ochrannou výchovou a to zpravidla ve věku od šesti let do ukončení povinné školní docházky. Důvodem umístění dítěte do tohoto zařízení bývá jeho závažná porucha chování. Organizační jednotkou je rodinná skupina, kterou tvoří nejméně 5 a nejvíce 8 dětí, škola je součástí zařízení (zákon č. 109/2002 Sb., 13). Výchovný ústav (VÚ) Výchovný ústav je zařízení pečující o děti s uloženou ochrannou výchovou nebo nařízenou ústavní výchovou, které jsou starší patnácti let a mají závažné poruchy chování. Existuje však možnost umístit v tomto typu zařízení i dítě starší dvanácti let, které nemůže být pro své závažné poruchy chování umístěno jinde. Výchovný ústav zajišťuje péči výchovnou, vzdělávací a sociální. Organizační jednotkou je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně 5 a nejvíce 8 dětí (zákon č. 109/2002 Sb., 14). Pro děti, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin jsou zřízena oddělení pro děti s extrémními poruchami chování (vyhláška č.438/2006 Sb., 11). 17

18 1.3 PROBLÉMY DĚTÍ S NAŘÍZENOU ÚSTAVNÍ VÝCHOVOU Gottwaldová (2006, s.3) upozorňuje na to, že děti vyrůstající v DD mají poněkud odlišné problémy než děti vyrůstající v DDŠ, případně v výchovném ústavu. Jedním z důležitých rozdílů je, že pobyt dětí v DD je výrazně delší, než pobyt v DDŠ či případně ve výchovném ústavu. Společným symptomem obou skupin dětí je často psychická deprivace, která je důsledkem odloučení od rodiny a dlouhodobého pobytu v ústavním zařízení. Obdobné je také jejich znevýhodnění při integraci do společnosti Psychická deprivace Vágnerová (2008, s. 597) v této souvislosti hovoří o tom, že matka (event. jiná lidská bytost) představuje v normální rodině pro dítě zdroj jistoty a bezpečí. Potřebu citové jistoty a bezpečí obvykle uspokojuje tím, že svoje dítě emočně akceptuje, a poskytuje mu tak specifickou zkušenost prožitku spolehlivého citového vztahu. Tak umožňuje dítěti splnit první vývojový úkol: získat základní důvěru ve svět a v závislosti na tom i pocit sebedůvěry a životní jistoty. Podle autorky se zdá, že jiným způsobem tuto zkušenost získat nelze, nemůže ji kompenzovat zkušenost z jiné oblasti. V Pedagogickém slovníku se uvádí, že psychická deprivace je psychický stav, který vzniká v takových životních situacích, kdy nejsou u dítěte uspokojovány jeho základní duševní potřeby v dostatečné míře a po dosti dlouhou dobu. Zpravidla jde zpočátku o nedostatek smyslových zážitků, dítěti dále chybí pocit jistoty, bezpečí, pravého citového vztahu s blízkou osobou, nedostává se mu lásky, přátelství, nedůvěřuje lidem, nevidí otevřenou budoucnost. Zejména se objevuje u dětí z podnětově chudého prostředí (sociálně či emocionálně). Může se vyskytovat v rodině nebo v ústavním zařízení (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 233). Vágnerová (2008, s.598) říká, že vzniká v situaci, kdy matka (nebo jiná osoba) nemá o dítě zájem, zanedbává je, má k němu ambivalentní, nebo dokonce hostilní postoj. Deprivační zkušenost nepříznivě ovlivňuje další vývoj osobnosti dítěte a projevuje se změnami v jeho prožívání i chování. Podle Langmeiera, Matějčka (2011, s.23) se všeobecně má za to, že dítě ke svému zdravému vývoji v prvé řadě potřebuje citovou vřelost, lásku. 18

19 Dostává-li se mu dosti sympatie a citové podpory, pak to vynahradí i nedostatek hraček, nedostatek výchovy a vzdělání. Autoři uvádějí, že od pojmu deprivace je třeba odlišit pojem zanedbanost, jímž rozumíme spíše následky vnějších nepříznivých výchovných vlivů. Zanedbanost se sice projeví také více nebo méně výrazně v chování dítěte, ale nenarušuje přímo jeho duševní zdraví. Zanedbané dítě vyrůstá obvykle v primitivním prostředí, s nedostatečnou hygienou, s nedostatečným výchovným dohledem, bez vhodných vzorů vyspělého chování, s nedostatečnou příležitostí ke školní výuce, může však být rozumově a zejména citově zcela přiměřeně vyvinuto. Nemusíme u něho tedy najít známky citového chřadnutí ani neurotické nebo jiné poruchy. Naopak, může být zvláště v praktickém sociálním životě zcela rovnocenné ostatním dětem, nebo je i převyšuje. Psychicky deprivované dítě však vyrůstá často v prostředí hygienicky vzorném, má dokonalé ošetření i dohled, ale jeho rozumový a zvláště citový vývoj je vážně narušen. Proto tak snadno podle uvedených autorů dochází k paradoxu, že dítě zanedbané je odňato z rodiny a umístěno v ústavu, kde se odstraní zanedbanost, ale kde současně hrozí nebezpečí, že dojde k deprivaci prognosticky nesporně horší. Ovšem ani v tomto směru nejsou hranice mezi oběma stavy zpravidla tak ostré a ve skutečnosti je většina dětí zanedbaných současně i deprivovaných. Vágnerová (2008, s. 601) popisuje, že citové strádání stimuluje různé obranné mechanismy, dítě se snaží tuto potřebu uspokojit, např. změnou objektu. Hledání náhradního objektu, který by tuto potřebu saturoval, může být velmi intenzivní a mnohdy zcela neselektivní. V běžných sociálních situacích je takové chování nepříjemné, protože působí jako vlezlost, a přináší spíše negativní odezvu než citové přijetí. Citově deprivované děti se snaží všemožnými způsoby upoutat pozornost libovolného člověka, s nímž se dostanou do kontaktu. Vágnerová dále uvádí, že uspokojení lze dosáhnout i substitucí, mnohé citově strádající děti se zaměřují na jídlo, hromadění věcí či jiné tělesné potřeby. Langmeier, Matějček (2011, s.23) konstatují, že se někdy pojem psychické potřeby zužuje na mateřskou lásku, což se velmi přibližuje, ale jde o příliš zjednodušené vysvětlení. Výše zmiňovaní autoři přehledně rozdělili psychické potřeby na pět kategorií: 1.Potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů. Její uspokojení umožňuje naladit organismus na určitou žádoucí úroveň aktivity. 2.Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, tj. smysluplného světa. Uspokojení této potřeby umožňuje, aby se z podnětů, které by jinak byly chaotické a nezpracovatelné, staly zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. Jde tedy o základní podmínky pro jakékoliv učení. 19

20 3.Potřeba prvotních emocionálních a sociálních vztahů, tj. k osobě matky a k osobám dalších primárních vychovatelů. Její náležité uspokojování přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní integraci jeho osobnosti. Ústavní výchova svým vnitřním principem většinou není schopna dítěti pomoci s uspokojením této potřeby.v ústavní péči se přístupy k dětem a výchovné styly nemohou vyrovnat rodině. 4.Potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty, z jejíhož uspokojení vychází zdravé uvědomění vlastního já, neboli vlastní identity. To je pak dále podmínkou pro osvojení užitečných společenských rolí a hodnotných cílů životního snažení. Se 3. a 4. potřebou úzce souvisí také potřeba kladného přijetí, kterou může dítěti poskytnout nejen rodina, ale i ústav. Potřeba kladného přijetí je jednou z nejdůležitějších potřeb, se kterou se děti rodí, a která je hlavní socializační silou v jejich chování. Kladné přijetí spočívá v přijímání a schvalování jedince druhými a motivuje ho k respektu a poslušnosti vůči rodičům a vychovatelům.to znamená, že dítě vyrůstající v rodině bez kladného přijetí může být problematičtější než dítě vyrůstající v ústavu s uspokojenou potřebou přijetí. Úskalí spočívá v tom, že v ústavu se na výchově podílí větší počet lidí s různým přístupem. 5.Potřeba otevřené budoucnosti. Její uspokojení dává lidskému životu časové rozpětí, podněcuje a udržuje jeho životní aktivitu. Naděje překonává stagnaci Ústavní, sociální a citová deprivace Podle Gottwaldové (2006, s.4) důsledky prožité deprivace mohou přetrvávat až do dospělosti. Děti s nařízenou ústavní výchovou většinou zažily deprivaci v rodině. Pobytem v narušené rodině a následným pobytem v ústavním zařízení se tato deprivace často prohlubuje. U dětí vyrůstajících převážně v ústavních zařízeních můžeme mluvit o ústavní deprivaci. Jde o narušení psychického vývoje, které se může projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v problémech, v resocializaci, v celém životním přístupu a vztahu k sobě samému. Všechny děti v ústavní péči zažily ve svém životě různá závažná traumata. Úmrtí nebo nemoc rodiče, odmítnutí rodičem, závažné zanedbání péče, zneužívání, týrání, alkoholismus nebo trestné činnosti rodičů atd. V dětských domovech nikdo terapeuticky nepůsobí, nepomáhá dítěti s odstraňováním důsledků traumatických zážitků. 20

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV 1 Transformační tým Mgr. Eva Žůrková, ředitelka DDaZŠ Liptál Mgr. Renata Trčková, zástupkyně ředitelky Pavla Spilková, ekonomka Mgr. Lukáš Diatka, vedoucí vychovatel Mgr. Petr Netočný, podporovatel týmu

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 odloučené pracoviště Středisko výchovné péče HELP Františkánská 1256, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax: 572 564

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005

2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005 2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005 Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace MATEŘSKÁ ŠKOLA DUHA OSLAVANY Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD Účinnost: od 1.9.2015 Schválila: Bc. Hana Kűfhaberová ředitelka školy 1 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Vnitřní řád. Předškolní výchova. Podmínky přijetí dětí do mateřské školy. Platby v mateřské škole

Vnitřní řád. Předškolní výchova. Podmínky přijetí dětí do mateřské školy. Platby v mateřské škole Vnitřní řád Předškolní výchova - podporuje zdravý, tělesný, psychický a sociální vývoj dítěte a vytváří optimální podmínky pro jeho individuální osobnostní rozvoj. Přispívá ke zvýšení sociálně kulturní

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více