Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova"

Transkript

1 UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY A LOGOPEDIE Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova Diplomová práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Bc. Radka Badinková N7506 Speciální pedagogika Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management speciálních zařízení Vedoucí práce: Mgr. Martin Kaliba Hradec Králové listopad 2014

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání diplomové práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Název závěrečné práce: Název závěrečné práce AJ: Bc. Radka Badinková N7506 Speciální pedagogika Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management speciálních zařízení Problematika samostatného života po odchodu z DD Life after children's home leaving Cíl, metody, literatura, předpoklady: Diplomová práce se bude zabývat problematikou života dětí, které opustí dětský domov. Jejím cílem bude zjistit, jak jsou děti, které opustí dětský domov připraveny na samostatný život a identifikovat, s jakými hlavními problémy se setkali. V teoretické části budou objasněny základní koncepty týkající se výkonu ústavní výchovy a následné péče po jejím ukončení. Praktická část naváže na problematiku zpracovanou v teoretické části a pomocí dotazníků bude mapovat názory a zkušenosti lidí, kteří již odešli z dětského domova. Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Mgr. Martin Kaliba Konzultant: Oponent: PhDr. Jana Dlouhá, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, ze kterých jsem vycházela. V Hradci Králové dne Radka Badinková

4 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Martinovi Kalibovi za jeho pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této diplomové práce poskytl. Zároveň děkuji všem mladým lidem, kteří byli ochotni podělit se o své životní příběhy. Radka Badinková

5 Anotace: Badinková Radka. Problematika samostatného života po odchodu z dětského domova. Hradec Králové, Diplomová práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, s Diplomová práce se zabývá problematikou života mladých lidí, kteří opustili dětský domov. Cílem práce bylo zjistit, jak byli tito jedinci připraveni na samostatný život a identifikovat s jakými hlavními problémy se setkali. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou pomocí zpracování a interpretace odborných zdrojů objasněny pojmy týkající se ústavní výchovy a následné péče po jejím ukončení, dále se práce podrobněji zabývá výchovou dětí v dětských domovech, socializací a obdobím mladé dospělosti, ve kterém se jedinci po opuštění dětských domovů nacházejí. Praktická část navazuje na problematiku zpracovanou v teoretické části.výzkumné šetření je zaměřeno na životní příběhy několika mladých lidí, kteří v posledních pěti letech opustili dětský domov. Pro výzkum byla použita metoda analýza spisové dokumentace, dotazníky a případové studie. V závěru práce jsou shrnuty poznatky získané výzkumným šetřením. Klíčová slova: ústavní výchova, dětský domov, mladí dospělí, samostatný život.

6 Annotation: Badinková Radka. Issues of self-dependent life after leaving children s houses. Hradec Králové, Diploma Thesis at Faculty of education University of Hradec Králové, p The diploma thesis deals with issues of life of young people who left children s houses. The aim of the thesis was to find out how these individuals were prepared for selfdependent life and to identify major problems they encountered. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part clarifies terms concerning constitutional education and care following its termination with the use of processing and interpretation of scientific resources; then the thesis deals in more detail with education of children in children s houses, socialisation and period of young adulthood in which the individuals are after them having left children s houses. The practical part follows in the issue rendered in the theoretical part. Survey research is aimed at life stories of several young people who left children s houses in the last five years. The research was performed with the use of the method of the analysis of the case file, questionnaires and case studies. The conclusion of the thesis summarizes findings gained in the survey research. Key words: constitutional education, children s house, young adults, self-dependent life.

7 OBSAH ÚVOD... 8 TEORETICKÁ ČÁST ÚSTAVNÍ VÝCHOVA OCHRANNÁ VÝCHOVA ZAŘIZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY PROBLÉMY DĚTÍ S NAŘÍZENOU ÚSTAVNÍ VÝCHOVOU Psychická deprivace Ústavní, sociální a citová deprivace Nedostatky v působení ústavní péče a spolupráce subjektů výchovy TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ VÝCHOVY VÝCHOVA DĚTÍ V DĚTSKÝCH DOMOVECH SPECIFIKA PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI V DĚTSKÉM DOMOVĚ VYCHOVATEL A JEHO ROLE V SOCIALIZACI DÍTĚTE VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA NA POVOLÁNÍ DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ PŘÍPRAVA DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ NA SAMOSTATNÝ ŽIVOT VSTUP DO SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA SOCIALIZACE DEVIACE MLADÁ DOSPĚLOST PRAKTICKÁ ČÁST UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY METODOLOGIE KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Dotazník KVALITATIVNÍ VÝZKUM Případová studie, kasuistika PREZENTACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ SHRNUTÍ VÝSLEDŮ ŠETŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 97

8 ÚVOD Problematika ústavní výchovy je v poslední době téma, o kterém se hovoří nejen mezi odborníky. Existuje mnoho mýtů a polopravd o tom, jak se dětem v dětských domovech žije. Názorů na tuto problematiku je mnoho, jsou jak zastánci ústavní výchovy, tak její radikální odpůrci. Myslím, že pravda je někde uprostřed. Samozřejmě je přirozené, pokud děti vyrůstají v rodině, mezi svými blízkými, ve svém domově. Bohužel ne všechny děti mají domov, který by si zasloužily. Je stále mnoho dětí, které své dětství stráví v dětském domově. Tyto děti si takový život nevybraly, ale byl jim určen a nezbývá jim nic jiného, než ho přijmout. Život v ústavním zařízení jim umožňuje materiální zabezpečení, jídlo, ošacení, možnost vzdělávat se, většinou to, co jim v původní rodině chybělo. Na druhou stranu jim bere soukromí, rodičovskou lásku (ať už je jakákoliv), pocit jistoty, samostatnosti. Celou dobu jsou zvyklé, že se o ně někdo stará a pomáhá jim v nesnázích. Jenže jednou přijde doba, kdy musí bránu dětského domova opustit a začít žít svůj vlastní život. Odchod mladých lidí z dětských domovů je nevyhnutelný, dříve nebo později musí odejít každý jedinec. Každý, kdo byl vychován v dětském domově a opouští jeho brány vnímá reálný život jinak. Pro někoho je to svoboda, pro jiného výzva, ale většina z nich cítí obavy, respekt, strach. Pro nikoho z nich to není jednoduchá situace. Pro tyto děti to bývá mnohem těžší, než pro děti, které se osamostatňují od rodičů. Ty totiž vědí, že pokud bude potřeba, máma a táta jsou tady a rádi pomohou. Děti z dětských domovů sice ve větší míře rodiče mají také, ale pomoc od nich většinou čekat nemohou. Celkově je návrat dítěte do původní rodiny po skončení ústavní péče velkým rizikem. Jak uvádí Gottwaldová (2006, s.2) s rodinou není často vůbec odborně pracováno a tak se tedy vrací do stejného závadového prostředí, ze kterého bylo odebráno. Často potom dochází k tomu, že jsou děti okradeny či zneužity těmi nejbližšími nebo se začlení do rodiny s tím, že přijmou jejich způsob života. Mladí lidé, kteří odcházejí z dětského domova mohou trpět sociálním handicapem, který znemožňuje možnost začlenit se do společnosti. Mohou mít potíže v komunikaci, především při styku s cizími lidmi bývají ostýchavější. Ztěžuje jim to zařizování různých úředních záležitostí a také hledání zaměstnání. Způsob výchovy, jakým jsou v dětském domově vychovávány nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život. 8

9 Také prostředí dětského domova, které bývá až nadstandardně materiálně vybaveno, často přesahuje možnosti obyčejné rodiny. Děti potom mají nereálný a zdeformovaný hodnotový systém a těžko si zvykají na samostatný život ve skromnějších podmínkách. Osamostatňování dětí po ukončení ústavní výchovy je složitý proces, který není dokonalý. To si uvědomují nejen odborníci, ale také spousta laické populace. Proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci. Pracuji v dětském domově mnoho let a uvědomuji si, že je potřeba se tímto problémem zabývat. Cílem mé práce je zjistit, s jakými problémy se nejvíce setkali mladí lidé, kteří ukončili pobyt v dětském domově a výsledky mého výzkumu využít pro svou praxi. Zaměřuji se tedy na jedince, kteří dětské domovy již opustili. Diplomová práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část se zabývá terminologickým vymezením pojmů ústavní výchova, specifika činnosti v dětských domovech, profesními předpoklady vychovatelů v těchto zařízeních. Dalším tématem je socializace a její specifika. Tuto část uzavírá charakteristika období mladé dospělosti, tedy období, ve kterém se jedinci po ukončení života v dětském domově nacházejí. Praktická část seznamuje s metodologií, cílem výzkumu a výzkumnými otázkami. Výzkumné šetření je zpracováno formou dotazníků, které vypracovali mladí lidé, kteří opustili dětské domovy. Z těchto jedinců jsem vybrala pět, kteří byli ochotni podělit se o své životní příběhy, které jsem zpracovala do případových studií. Závěr výzkumu zhodnocuje složitou situaci mladých lidí po ukončení ústavní výchovy a zamýšlí se nad možnosti snadnějšího vstupu těchto jedinců do samostatného života.. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 ÚSTAVNÍ VÝCHOVA Přes všechny problémy, kterými rodina ve svém historickém vývoji prošla, zůstává i nadále nepostradatelnou a těžko nahraditelnou institucí i pro dospělého člověka, natož pro dítě. Je nezastupitelná při předávání hodnot z generace na generaci, funguje jako nejvýznamnější socializační činitel (Kraus 2008, s. 79). Stejně hovoří také Vágnerová (2008, s. 45), podle které je z hlediska rozvoje dětské osobnosti rodina nejvýznamnější sociální skupinou. Dítě zde prostřednictvím určitého dospělého, obvykle matky, získává první informace o okolním světě. Podle autorky je rodina pro dítě nejen zdrojem bezpečí a jistoty, ale i zdrojem informací o něm samém. Rodina dítěti vytváří domov, který by měl dítě přijímat takové jaké je. Podle Heluse (2009, s. 261) by měl domov dítě nejen chránit před okolním světem, ale také mu umožnit tento svět objevovat, s radostí do něj díky podpoře domova vstupovat a nacházet tam podněty pro svůj rozvoj. Bez zázemí domova hrozí nebezpečí, že bude světu a jeho úskalím vydáno na pospas. Některé děti bohužel dobrý domov vůbec nepoznaly. Bylo jim určeno, ne jejich vinou, vyrůstat v dětském domově. Takový domov si nevybraly, ale nezbývá jim nic jiného než ho přijmout. Vývoj ústavů sledujeme už od středověku, kdy byla ústavní zařízení spravována církví a nebyla nijak specializovaná. V našich podmínkách vznikaly specializované ústavy v druhé polovině 19. století. Teprve v padesátých letech dvacátého století byla založena jednotná síť ústavů pro děti a mládež (Sekera, 2009, s.16). Langmeier, Matějček (2011, s.91) uvádějí, že před 2. světovou válkou byly u nás dětské domovy spravovány okresními péčemi o mládež. Vedle nich však existovaly ústavy vydržované církvemi, dobročinnými organizacemi nebo i jednotlivci. Ústavy měly povětšině individuální charakter. Velký výběr možností dovoloval na jedné straně umístění jednotlivých dětí s ohledem na jejich individuální potřebu výchovy a převýchovy, na druhé straně však organizační nejednotnost působila, že situace byla pro pracovníky sociální služby těžko přehledná a nedovolovala jim této výhody využít. 10

11 Pro děti byla situace mnohem srozumitelnější, neboť domovy byly většinou malé, se smíšenými skupinami. Měly víceméně rodinný charakter, k němuž se nyní opět vracíme. Druhá světová válka přervala v Evropě radikálně všechen výzkum v této oblasti. V době, kdy se v některých zemích začínají rušit velké neosobní ústavy a výchova dětí bez rodin se začíná orientovat převážně do náhradních rodin, dochází u nás k vývoji opačnému. Podle autorů z důrazu na výchovu dětí ke kolektivnímu cítění a ze snahy překonat nedostatky individualistické rodinné výchovy vyrůstá tendence rozšiřovat plánovitější, odbornější a do jisté míry i ekonomičtěji výhodnější výchovu ve větších skupinách. Malé ústavy jsou rušeny a na jejich místě budovány velké. Organizačně je ústavnictví sjednoceno v rukou státu, má jednotný řád, pracovní metodiku i jednotně školený personál. Místo předchozí nepřehledné variability nastupuje jistá uniformita. Určité nedostatky dosavadní pěstounské péče, které byly oprávněně kritizovány, vedly k tomu, že byla celá tato instituce zrušena, bez ohledu na některé nesporné výhody, které měla, a na možnosti dalšího zlepšení, které se v novém společenském zřízení nabízely. Také Matějček (1999, s.11) uvádí, že v r byla u nás zrušena pěstounská péče. Podle tehdejší vládnoucí ideologie, která pokládala rodinu za historicky překonanou instituci, nemělo smyslu hledat pro opuštěné děti rodinu náhradní. Nastala doba rozkvětu, tzv. kolektivní výchovy a dětských domovů. Langmeier, Matějček (2011, s. 92) také konstatují, že u nás byla v této době ústavní výchova zcela převládající formou výchovy dětí bez rodin. Propagačně se jí dostalo rozhodné podpory v rozhlase i tisku, takže ji veřejné mínění přijalo jako jedinou možnou. Autoři uvádějí, že došlo dokonce k některým výstřelkům v tom smyslu, že umístění dětí v trvalých kolektivních zařízeních (zvláště v kojeneckých ústavech) bylo pro rodiče tak výhodné, že vlastně podněcovalo toto novodobé odkládání dětí. I když tedy k jistému vývoji plynule docházelo, systém sám trval prakticky bez podstatných změn skoro 15 let.teprve v polovině 60. let minulého století pod vlivem nových poznatků o deprivaci dochází k prověření jeho praktické účinnosti i jeho ideových základů v souvislosti s novým hodnocením výchovy a sociální služby. Znovu se rozšiřuje repertoár výchovných možností pro děti bez rodin a upravuje se v souhlase s ideou nového zákona o rodině z roku Podle Sekery (2009, s. 17) je ústavní výchova institutem rodinného práva a je navrhována a následně realizována v případech, kdy rodiče o dítě řádně nepečují, jeho výchova je vážně ohrožena či narušena, popř. neexistuje jiná schůdná cesta, jak se o dítě lépe postarat, nebo pokud rodiče z jiných vážných důvodů nemohou dětem mladším 18 let zabezpečit řádnou výchovu. 11

12 Ústavní péči zajišťují taková zařízení, ve kterých profesionální zaměstnanci pečují o skupinu nějak hendikepovaných lidí. Ústav je zvláštní fenomén: personál je v něm zaměstnán jako v jakékoliv jiné organizaci, pro klienty je však ústav dočasnou nebo trvalou náhradou domova. Tento rozdíl v očekávání a postojích je ústředním problémem ústavní péče. Personál považuje klienty za objekt své práce, klienti chtějí být individuálními subjekty (Matoušek, 1999, s.17). Ústavní výchovu v současné době zajišťují tři resorty. Do resortu školství spadají diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy. Pod zdravotnictví patří kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let. Sociální resort spravuje ústavy sociální péče. Vzhledem k tématu je tato práce zaměřena na zařízení, která spadají pod resort školství. K nařízení ústavní výchovy soudem a k podání návrhu orgánem sociálně-právní ochrany se podle 46 zákona o rodině přistupuje tehdy, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže ze závažných důvodů rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte ji nemohou nebo nechtějí zabezpečit. Jak dále uvádí zákon o rodině ústavní výchova může být nařízena jen u nezletilého dítěte a z důležitých důvodů ji může soud prodloužit až o 1 rok po dosažení zletilosti. Jánský (2004, s.92) konstatuje, že v názorech na systém a funkci ústavní výchovy, včetně jejího vztahu k dalším formám náhradní výchovné péče, se objevují značné rozdíly. Panuje naprostá shoda na klíčové a nezastupitelné postavení rodiny při výchově dítěte. Prvotní, citově významná vazba mezi matkou a dítětem, později rozšířená na okruh rodiny, je určujícím činitelem při utváření osobnosti dítěte. Jánský (2004, s.92) ovšem zdůrazňuje, že se tato zákonitost může projevit i ve své negativní formě a rodina se pak stává vysoce rizikovým činitelem při výchově. A zde opět nastává situace, ve které se podle Jánského odborníci se společným, jasně deklarovaným cílem pomoci dítěti hájit jeho zájmy, dostávají do názorových střetů. Jablkem sváru jsou metody, které zvolit k dosažení cíle. Jedna ze základních otázek zní, do kdy je možné a účelné rodinu ještě podporovat a kdy je už třeba se postavit proti ní a hájit zájmy dítěte jeho přemístěním do náhradního domova. Zde vyvstává rozhodující úloha sociálního pracovníka. Jak Jánský uvádí, spočívá v sestavení důkladné komplexní anamnézy, zhodnocení situace dítěte a vytvoření reálné prognózy vývoje v rodině. Jeho rozhodování při hledání optimálního řešení a volbě odpovídajících metod nápravy musí být podloženo osobní znalostí každého případu i odbornými předpoklady. 12

13 Přílišný akcent na nezastupitelný význam rodiny a práva rodičů na dítě mohou dovést až k její nekritické preferenci, spojené s nereálným přeceněním možností sociální terapie. Nutná řešení se odkládají, problémy dále narůstají, prohlubují se. Jánský (2004, s.97) dále zdůrazňuje, že je třeba posílit kontrolní, intervenční, terapeutické i sankční mechanismy ve vztahu k rodině, aby úpravou její funkce nemuselo v mnohých případech docházet k odebírání dětí do náhradní výchovy. Současně je ale nezbytné, aby v nutných případech bylo dítě do náhradní výchovné péče umístěno bez zbytečných odkladů. Fischer, Škoda (2009, s.152) uvádějí, že jde především o případy, kdy se rodina a její prostředí může stát zdrojem vzniku patologických jevů a vážně narušit psychosociální vývoj dětí. Dunovský a kol. (1999, s. 225) také zdůrazňují, že všude tam, kde je to možné, je třeba dítěti uchovat jeho rodinné prostředí. Znamená to za aktivní účasti všech složek péče o dítě pomoci rodičům tak, aby mohli mít dítě u sebe a vychovávat je, anebo aby se k nim mohlo co nejdříve vrátit, jestliže již bylo umístěno mimo rodinu. Tato pomoc spočívá v rozsáhlé preventivní péči, která umí též včas signalizovat všechny závažné změny v rodinném prostředí a také je upravovat či pomáhat upravovat tak, aby dítě nemuselo žít mimo vlastní rodinu nebo o ni zbytečně nepřicházelo. Jak autoři uvádějí, nezdaří-li se dosáhnout tohoto cíle snažení, pak je nutno uvažovat o umístění dítěte mimo vlastní rodinu. Při tom záleží na důvodech, proč se tak stává a pak na celkové situaci dítěte a rodiny. Kde se jeví předpoklad krátkodobého pobytu dítěte mimo rodinu, tam je třeba uvažovat o pobytu ve více méně neutrálním prostředí, které by dítě neodcizovalo, naopak poskytovalo možnosti jeho návratu domů. Takovým místem je umístění u jiné osoby než rodiče, anebo v ústavní péči. V případě nebezpečí z prodlení či jiné závažné situaci pak vyslovuje soud na základě návrhu orgánu péče o rodinu a děti, tzv. předběžné opatření o ústavní výchově. Tam, kde se jeví situace dítěte v jeho rodině již delší dobu nepříznivá, nutno předpokládat dlouhodobý nebo již trvalý jeho pobyt mimo rodinu. Podle Jánského (2004, s.98) má ústavní výchova svoje nezastupitelné místo ve společnosti. Pracuje v ní spousta lidí mající vřelý vztah k dětem a umožňující jim často poprvé prožít vztah plný důvěry k dospělému člověku. Školská výchovná zařízení mají své velké nedostatky, ale jsou, a vzhledem k celospolečenské situaci ještě dlouho budou, jediným východiskem pro mnoho dětí. Škoviera (2007, s. 34) k tomu dodává někdy je nezbytné oddělit dvě infikované rány a vyléčit každou z nich zvlášť, aby mohly zdravě srůst. Podobně může být užitečné oddělit děti od rodičů, aby spolu později mohli žít v harmonické rodině. Tehdy jsou dětské domovy ideálním řešením. 13

14 Podobný názor má také Matejček (2005, s. 347), podle něj jsou totiž rodiny, kde se podmínky pro vývoj dítěte od podmínek ústavních mnoho neliší. Zkušenost dokonce dokládá, že některé rodiny z hlediska ohrožení dítěte jsou horší než špatné ústavy. Také říká, že některé děti vážně vývojově opožděné a psychicky poškozené z rodinného prostředí zřetelně ozdraví v prostředí dětského domova. Také Vágnerová, Csémy, Marek (2013, s. 45) uvádějí, že má ústavní výchova v určité situaci své místo. Jak zjistili ve svém výzkumu, našlo se více mladých lidí, kteří byli přesvědčeni, že jim v ústavu bylo lépe, než v rodině. Podle nich tam byla alespoň nějaká jistota, život měl určitá pravidla a nikdo je nebil. Autoři uvádějí v určitém věku, na počátku dospívání, může být neosobní instituce vhodnější a adaptačně zvládnutelnější něž nová náhradní rodina, kterou starší dítě už nedokáže přijmout. Bechyňová, Konvičková (2008, s.15) zmiňují, že mohou existovat děti, jejichž potřebám forma pěstounské péče nevyhovuje (např. může docházet k navazování silných citových pout mezi dětmi a profesionálními pěstouny, která by mohla dětem působit těžkosti v kontaktu s vlastní rodinou). Podle autorek dítě potřebuje cit a zázemí a podporu v pěstounské rodině, ale pro zdravý rozvoj své osobnosti potřebuje mít v životě vytvořené místo pro vlastní rodiče. Potřebuje mít bezpečný prostor pro poznávání vlastní rodinné historie a kořenů, na které bude moci postupně s podporou pěstounů, v optimálním případě rodičů a dalších odborníků navazovat. Autorky proto uvádějí, že vždy budou existovat situace, kdy bude potřeba dítě alespoň dočasně oddělit od rodičů a umístit ho v dětském domově. V zájmu dítěte bude důležité, aby doba, po kterou v instituce bude, nebyla jen prázdným časem v životě dítěte a jeho rodiny. Měla by být od prvních momentů využita ke snižování citové deprivace dítěte a ke kvalitním změnám v postojích rodičů. Zařízení pro výkon ústavní výchovy by měla být chápána jako pomáhající instituce dítěti a jeho rodině. Toto vše potvrzují i Dunovský a kol. (1999, s. 227) kteří uvádějí, že kojenecké ústavy a dětské domovy jsou nezbytnou součástí celého systému péče o děti mimo rodinu, jen je třeba přísně dodržovat indikace přijetí dětí, délku pobytu v nich a jejich vnitřní uspořádání a provoz podle potřeb dětí. Současně je nezbytné sledovat soustavně vývoj dětí a hodnotit výsledky vlastní péče. S tím přímo souvisí povinnost pracovníků zbytečně neprodlužovat pobyt dětí v nich buď je umístit do některých forem náhradní rodinné péče, anebo je vrátit domů, jsou-li pro to předpoklady a předchozí práce s rodinou byla úspěšná. Z tohoto hlediska je podle autorů nezbytné umožnit co největší styk dítěte s vlastními rodiči, je-li to jen trochu možné. 14

15 Také Balvín (1997, s.76) zdůrazňuje, že je důležité udržovat kontakt s rodinou a to především ze dvou důvodů. Jednak žádný sebelepší dětský domov nemůže nahradit funkční rodinu. Dále víme, že cílem veškerého snažení by měl být nejbližší návrat dítěte do rodiny. Bohužel velkou bolestí a nedostatkem jinak docela solidně vystavěného systému náhradní výchovné péče v naší republice je podle autora to, že z nefunkční rodiny jsou odebrány děti, které jsou umístěny do dětského domova, ale s rodinou již dále nikdo nepracuje. První překážkou spolupráce dětského domova s rodinou je fakt, že dětský domov představuje vůči rodině represivní faktor. Zde se staví první jakási zeď mezi dětským domovem a rodinou. Dalším negativním faktorem je podle uvedeného autora to, že dětský domov po přijetí dítěte navazuje styk s rodinou a první, co po rodině požaduje, je úhrada ošetřovného. V domovech chybí pracovník zaměřený na rodinnou terapii. 1.1 OCHRANNÁ VÝCHOVA Pokud dítě nebo mladiství spáchá protispolečenský čin, který naplňuje skutkovou podstatu trestného činu může soud uložit nezletilému ochrannou výchovu. Ochranná výchova je druh ochranného opatření, které má zajistit prevenci, izolaci a resocializaci dítěte, jež se dopustilo společensky nebezpečného činu. Ukládání ochranné výchovy je podle Černíkové (2008, s.168) upraveno zvláštním zákonem č.218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Výkon ochranné výchovy je upraven zákonem č.109/2002 Sb. a zákonem č. 383/2005 Sb. Jak uvádí Černíková (2008, s.169), účelem ochranné výchovy je vhodnými výchovnými postupy čelit vzniku další trestné činnosti, jež by pramenila z výchovné zanedbanosti jedinců, a specializovaným výchovným působením umožnit mladému člověku integraci do společnosti a připravit ho na participaci na životě společnosti v roli řádného člověka. 15

16 1.2 ZAŘIZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY Školská zařízení, která zajišťují výkon ústavní nebo ochranné výchovy jsou podle zákona č.109/2002 Sb., 2, odst. 1 diagnostický ústav; dětský domov; dětský domov se školou; výchovný ústav. Účelem těchto zařízení je podle zákona č.109/2002 Sb.o ústavní výchově, 1, od st. 1,2,3: - zajistit základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářet podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjet citovou stránku jeho osobnosti a umožnit aktivní účast dítěte ve společnosti. - zajišťovat nezletilé osobě náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let. Spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. - poskytovat preventivně výchovnou péči, a tím předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte a narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Diagnostický ústav (DÚ) Náplní práce diagnostického ústavu je komplexní diagnostika dítěte, výchova a vzdělávání, terapie, umísťování dětí do příslušných zařízeních, která dále zajistí jejich rozvoj. Důležitým požadavkem těchto zařízení je stabilizovat děti a adaptovat je na ústavní podmínky. Základní organizační jednotkou je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně 4 a nejvíce 8 dětí. Pobyt v tomto zařízení bývá zpravidla osm týdnů a může být nařízený soudem, nebo dobrovolný (zákon č. 109/2002 Sb., 5). 16

17 Dětský domov (DD) Jak uvádí Sekera (2009, s.23), za předchůdce dětských domovů jsou považovány sirotčince a útulky, později spolkové ústavy. Zprvu je jednalo o zřizovatele z oblasti charity, později byly zakládány obcemi. O dětských domovech můžeme začít hovořit přibližně kolem první světové války, kdy zařízení vstoupila do správy okresní péče o mládež. Postupně se začala budovat síť okresních dětských domovů. Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Základní organizační jednotkou je rodinná skupina, kterou tvoří nejméně 6 a nejvíce 8 dětí. Součástí zařízení není škola, děti docházejí do různých škol nezávislých na dětském domově (zákon č. 109/2002 Sb., 12). Dětský domov se školou (DDŠ) Na rozdíl od dětského domova tento typ zařízení vychovává a pečuje nejen o děti s nařízenou ústavní výchovou, ale rovněž s uloženou ochrannou výchovou a to zpravidla ve věku od šesti let do ukončení povinné školní docházky. Důvodem umístění dítěte do tohoto zařízení bývá jeho závažná porucha chování. Organizační jednotkou je rodinná skupina, kterou tvoří nejméně 5 a nejvíce 8 dětí, škola je součástí zařízení (zákon č. 109/2002 Sb., 13). Výchovný ústav (VÚ) Výchovný ústav je zařízení pečující o děti s uloženou ochrannou výchovou nebo nařízenou ústavní výchovou, které jsou starší patnácti let a mají závažné poruchy chování. Existuje však možnost umístit v tomto typu zařízení i dítě starší dvanácti let, které nemůže být pro své závažné poruchy chování umístěno jinde. Výchovný ústav zajišťuje péči výchovnou, vzdělávací a sociální. Organizační jednotkou je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně 5 a nejvíce 8 dětí (zákon č. 109/2002 Sb., 14). Pro děti, které spáchaly zvlášť závažný trestný čin jsou zřízena oddělení pro děti s extrémními poruchami chování (vyhláška č.438/2006 Sb., 11). 17

18 1.3 PROBLÉMY DĚTÍ S NAŘÍZENOU ÚSTAVNÍ VÝCHOVOU Gottwaldová (2006, s.3) upozorňuje na to, že děti vyrůstající v DD mají poněkud odlišné problémy než děti vyrůstající v DDŠ, případně v výchovném ústavu. Jedním z důležitých rozdílů je, že pobyt dětí v DD je výrazně delší, než pobyt v DDŠ či případně ve výchovném ústavu. Společným symptomem obou skupin dětí je často psychická deprivace, která je důsledkem odloučení od rodiny a dlouhodobého pobytu v ústavním zařízení. Obdobné je také jejich znevýhodnění při integraci do společnosti Psychická deprivace Vágnerová (2008, s. 597) v této souvislosti hovoří o tom, že matka (event. jiná lidská bytost) představuje v normální rodině pro dítě zdroj jistoty a bezpečí. Potřebu citové jistoty a bezpečí obvykle uspokojuje tím, že svoje dítě emočně akceptuje, a poskytuje mu tak specifickou zkušenost prožitku spolehlivého citového vztahu. Tak umožňuje dítěti splnit první vývojový úkol: získat základní důvěru ve svět a v závislosti na tom i pocit sebedůvěry a životní jistoty. Podle autorky se zdá, že jiným způsobem tuto zkušenost získat nelze, nemůže ji kompenzovat zkušenost z jiné oblasti. V Pedagogickém slovníku se uvádí, že psychická deprivace je psychický stav, který vzniká v takových životních situacích, kdy nejsou u dítěte uspokojovány jeho základní duševní potřeby v dostatečné míře a po dosti dlouhou dobu. Zpravidla jde zpočátku o nedostatek smyslových zážitků, dítěti dále chybí pocit jistoty, bezpečí, pravého citového vztahu s blízkou osobou, nedostává se mu lásky, přátelství, nedůvěřuje lidem, nevidí otevřenou budoucnost. Zejména se objevuje u dětí z podnětově chudého prostředí (sociálně či emocionálně). Může se vyskytovat v rodině nebo v ústavním zařízení (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 233). Vágnerová (2008, s.598) říká, že vzniká v situaci, kdy matka (nebo jiná osoba) nemá o dítě zájem, zanedbává je, má k němu ambivalentní, nebo dokonce hostilní postoj. Deprivační zkušenost nepříznivě ovlivňuje další vývoj osobnosti dítěte a projevuje se změnami v jeho prožívání i chování. Podle Langmeiera, Matějčka (2011, s.23) se všeobecně má za to, že dítě ke svému zdravému vývoji v prvé řadě potřebuje citovou vřelost, lásku. 18

19 Dostává-li se mu dosti sympatie a citové podpory, pak to vynahradí i nedostatek hraček, nedostatek výchovy a vzdělání. Autoři uvádějí, že od pojmu deprivace je třeba odlišit pojem zanedbanost, jímž rozumíme spíše následky vnějších nepříznivých výchovných vlivů. Zanedbanost se sice projeví také více nebo méně výrazně v chování dítěte, ale nenarušuje přímo jeho duševní zdraví. Zanedbané dítě vyrůstá obvykle v primitivním prostředí, s nedostatečnou hygienou, s nedostatečným výchovným dohledem, bez vhodných vzorů vyspělého chování, s nedostatečnou příležitostí ke školní výuce, může však být rozumově a zejména citově zcela přiměřeně vyvinuto. Nemusíme u něho tedy najít známky citového chřadnutí ani neurotické nebo jiné poruchy. Naopak, může být zvláště v praktickém sociálním životě zcela rovnocenné ostatním dětem, nebo je i převyšuje. Psychicky deprivované dítě však vyrůstá často v prostředí hygienicky vzorném, má dokonalé ošetření i dohled, ale jeho rozumový a zvláště citový vývoj je vážně narušen. Proto tak snadno podle uvedených autorů dochází k paradoxu, že dítě zanedbané je odňato z rodiny a umístěno v ústavu, kde se odstraní zanedbanost, ale kde současně hrozí nebezpečí, že dojde k deprivaci prognosticky nesporně horší. Ovšem ani v tomto směru nejsou hranice mezi oběma stavy zpravidla tak ostré a ve skutečnosti je většina dětí zanedbaných současně i deprivovaných. Vágnerová (2008, s. 601) popisuje, že citové strádání stimuluje různé obranné mechanismy, dítě se snaží tuto potřebu uspokojit, např. změnou objektu. Hledání náhradního objektu, který by tuto potřebu saturoval, může být velmi intenzivní a mnohdy zcela neselektivní. V běžných sociálních situacích je takové chování nepříjemné, protože působí jako vlezlost, a přináší spíše negativní odezvu než citové přijetí. Citově deprivované děti se snaží všemožnými způsoby upoutat pozornost libovolného člověka, s nímž se dostanou do kontaktu. Vágnerová dále uvádí, že uspokojení lze dosáhnout i substitucí, mnohé citově strádající děti se zaměřují na jídlo, hromadění věcí či jiné tělesné potřeby. Langmeier, Matějček (2011, s.23) konstatují, že se někdy pojem psychické potřeby zužuje na mateřskou lásku, což se velmi přibližuje, ale jde o příliš zjednodušené vysvětlení. Výše zmiňovaní autoři přehledně rozdělili psychické potřeby na pět kategorií: 1.Potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů. Její uspokojení umožňuje naladit organismus na určitou žádoucí úroveň aktivity. 2.Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, tj. smysluplného světa. Uspokojení této potřeby umožňuje, aby se z podnětů, které by jinak byly chaotické a nezpracovatelné, staly zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. Jde tedy o základní podmínky pro jakékoliv učení. 19

20 3.Potřeba prvotních emocionálních a sociálních vztahů, tj. k osobě matky a k osobám dalších primárních vychovatelů. Její náležité uspokojování přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní integraci jeho osobnosti. Ústavní výchova svým vnitřním principem většinou není schopna dítěti pomoci s uspokojením této potřeby.v ústavní péči se přístupy k dětem a výchovné styly nemohou vyrovnat rodině. 4.Potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty, z jejíhož uspokojení vychází zdravé uvědomění vlastního já, neboli vlastní identity. To je pak dále podmínkou pro osvojení užitečných společenských rolí a hodnotných cílů životního snažení. Se 3. a 4. potřebou úzce souvisí také potřeba kladného přijetí, kterou může dítěti poskytnout nejen rodina, ale i ústav. Potřeba kladného přijetí je jednou z nejdůležitějších potřeb, se kterou se děti rodí, a která je hlavní socializační silou v jejich chování. Kladné přijetí spočívá v přijímání a schvalování jedince druhými a motivuje ho k respektu a poslušnosti vůči rodičům a vychovatelům.to znamená, že dítě vyrůstající v rodině bez kladného přijetí může být problematičtější než dítě vyrůstající v ústavu s uspokojenou potřebou přijetí. Úskalí spočívá v tom, že v ústavu se na výchově podílí větší počet lidí s různým přístupem. 5.Potřeba otevřené budoucnosti. Její uspokojení dává lidskému životu časové rozpětí, podněcuje a udržuje jeho životní aktivitu. Naděje překonává stagnaci Ústavní, sociální a citová deprivace Podle Gottwaldové (2006, s.4) důsledky prožité deprivace mohou přetrvávat až do dospělosti. Děti s nařízenou ústavní výchovou většinou zažily deprivaci v rodině. Pobytem v narušené rodině a následným pobytem v ústavním zařízení se tato deprivace často prohlubuje. U dětí vyrůstajících převážně v ústavních zařízeních můžeme mluvit o ústavní deprivaci. Jde o narušení psychického vývoje, které se může projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v problémech, v resocializaci, v celém životním přístupu a vztahu k sobě samému. Všechny děti v ústavní péči zažily ve svém životě různá závažná traumata. Úmrtí nebo nemoc rodiče, odmítnutí rodičem, závažné zanedbání péče, zneužívání, týrání, alkoholismus nebo trestné činnosti rodičů atd. V dětských domovech nikdo terapeuticky nepůsobí, nepomáhá dítěti s odstraňováním důsledků traumatických zážitků. 20

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí

Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí Středisko výchovné péče Velké Meziříčí

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí, K Rakůvkám 1, 594 01 tel., fax.: 566 523 132, e-mail: velmez@vuvm.cz Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Náměstí

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších Terénní sociální pracovníci výchovu dítěte a dalšími

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Problematika primární prevence v základních školách

Problematika primární prevence v základních školách Problematika primární prevence v základních školách Co je to primární prevence rizikového chování Základním principem je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13 Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, 460 14 Liberec 13 tel. 488 880 160 IČO:467 467 57 E-mail: skola@vrchlickeho.cz Internet: www.vrchlickeho.cz

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-03008/08-06

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-03008/08-06 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-03008/08-06 Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní

Více

Základní informace o vzdělávacím kurzu

Základní informace o vzdělávacím kurzu Základní informace o vzdělávacím kurzu Číslo kurzu 9 Název kurzu SPECIFICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ SPO Cílová skupina Pracovníci oddělení SPO Odborný garant Mgr. Miroslav Kappl tel.: 493331317,

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Trojlístek centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou, p.o.

Trojlístek centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou, p.o. Trojlístek centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou, p.o. Výroční zpráva za rok 2015 Název organizace: Trojlístek centrum pro děti a rodinu Kamenice nad Lipou,p.o. Zřizovatel: Kraj Vysočina Statutární

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

září 14 Náhradní rodinná péče

září 14 Náhradní rodinná péče zadal Odbor sociální péče graficky zpracoval Odbor vnitřních věcí Informační středisko tisk CCB, spol. s r.o. náklad 5 000 ks vydal Magistrát města Brna 2. vydání září 2014 Magistrát města Brna Dominikánské

Více

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr !!!! Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr 1. Poskytovatel sociálních služeb Pro zdraví 21 z.ú. Havlíčkova 8 26601 Beroun - Město IČ:22844660 2.

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/403/2014 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2014 říjen 2014 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. HODNOCENÍ KONCEPČNÍHO ZÁMĚRU ROZVOJE DD 2012.4

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského Pozměňovací návrhy Jana Čechlovského k pozměňovacím návrhům ÚPV schváleným usnesením ÚPV dne 29.5.2013 tisk č. 930/2 (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění částí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 971 (1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav,

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště (Vybráno z přílohy č. 3 k vyhlášce č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.) Standartní činnosti

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE POJEM, ÚČEL, OBSAH, VZNIK, ZÁNIK

PĚSTOUNSKÁ PÉČE POJEM, ÚČEL, OBSAH, VZNIK, ZÁNIK ÚČEL PĚSTOUNSKÁ PÉČE POJEM, ÚČEL, OBSAH, VZNIK, ZÁNIK Zdeňka Králíčková, 2012 výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ 1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Vedoucí školního poradenského pracoviště: Členové školního poradenského pracoviště: 2 HLAVNÍ CÍLE: výchovný poradce

Více

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34 Pracovní zátěž 70 Pracovní zátěž Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. objekt zájmu (médií) Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid

Opatrovnictví a poručenství. Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Radovan Dávid Opatrovnictví a poručenství Uplatní se v případě nutnosti ochrany zájmů nezletilých dětí ze strany jiných subjektů než rodičů Na základě rozhodnutí soudu Když

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Poradenské služby školy Č.j.: 795/2016 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více