ZPRÁVA Z NÁVŠTĚVY ZAŘÍZENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA Z NÁVŠTĚVY ZAŘÍZENÍ"

Transkript

1 ZPRÁVA Z NÁVŠTĚVY ZAŘÍZENÍ Zařízení pro děti-cizince, diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko výchovné péče, základní škola a praktická škola, navštívené pracoviště dětský domov se školou a výchovný ústav, Hříměždice - Vestec č. 20, Areál Permon, Dobříš Název zařízení: Kontakt: tel: Zařízení pro děti-cizince, diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko výchovné péče, základní škola a praktická škola, se sídlem Radlická 30, Praha 5 Zřizovatel: Vedoucí zařízení: Typ zařízení 1 : Kapacita: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Luboš Hudec dětský domov se školou a výchovný ústav dětí Datum návštěvy: 8. září, října 2011 Druh návštěvy: neohlášená Datum vydání zprávy: 30. listopadu 2011 Návštěvu provedli: Mgr. A. H., JUDr. P. P., Mgr. M. J., Mgr. O. V. a Mgr. T. Š., psycholožka 1 Ve smyslu ustanovení 2 zákona č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 1

2 OBSAH ČÁST Strana ÚVOD 3-4 Právní podklad pro provedení návštěvy a její cíl 3-4 Informace o zařízení 4 Informace o dětech 4 Průběh návštěvy 4 ČÁST 1 Umístění dítěte v zařízení 5-10 Zjištění z návštěvy 5 Doporučení ochránce 9 Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče 10 ČÁST 2 Individuální přístup, vzdělávání Zjištění z návštěvy 11 Doporučení ochránce 15 ČÁST 3 Životní podmínky Zjištění z návštěvy 17 Doporučení ochránce 19 Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče 19 ČÁST 4 Zacházení Zjištění z návštěvy 20 Doporučení ochránce 26 Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče 27 ČÁST 5 Opatření ve výchově 28 Zjištění z návštěvy 28 Doporučení ochránce 28 ČÁST 6 Personál zařízení Zjištění z návštěvy 29 Doporučení ochránce 30 Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče 30 ZÁVĚR 31 2

3 ÚVOD Právní podklad pro provedení návštěvy a její cíl Veřejný ochránce práv na základě ustanovení 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále ZVOP), provádí systematické návštěvy míst (zařízení), v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Příčinou omezení na svobodě může být jak rozhodnutí orgánu veřejné moci, tak může být důsledkem závislosti na poskytované péči. Cílem systematických návštěv je posílit ochranu osob před všemi formami tzv. špatného zacházení. Špatným zacházením je třeba rozumět jednání, které obecně řečeno nerespektuje lidskou důstojnost. V extrémní poloze může mít podobu mučení, krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, v nižší intenzitě formu neúcty k člověku a jeho právům, nerespektování jeho sociální autonomie, soukromí nebo práva na spoluúčast v procesu rozhodování o jeho vlastním životě, zneužívání závislosti na poskytované péči, nebo její prohlubování. Formálně může špatné zacházení spočívat jak v porušování práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, 2 mezinárodními úmluvami, zákony a podzákonnými právními předpisy, tak v neplnění více či méně závazných instrukcí, pokynů, standardů péče, principů dobré praxe či postupů. V případě věznic, policejních cel či zařízení pro cizince špatné zacházení spočívá zejména v nerespektování práva na soukromí, v ponižujícím zacházení (např. při osobních prohlídkách), nebo trestání, či v nevyhovujících materiálních a hygienických podmínkách. Naopak ve školských či zdravotnických zařízeních nebo v zařízeních sociálních služeb může mít špatné zacházení podobu nerespektování práva na soukromí, práva na rodinný život, posilování závislosti na poskytované péči, nerespektování sociální autonomie a práva na spoluúčast při rozhodování o vlastním životě. Veřejný ochránce práv provádí systematické návštěvy od roku Zveřejňuje informace se zevšeobecněnými poznatky o situaci v jednotlivých typech zařízení. Jsou dálkově dostupné, 3 aby mohly sloužit jak veřejnosti, tak i nenavštíveným zařízením jako zdroj informací o doporučeních ochránce. Dětské domovy se školou a výchovné ústavy jsou jako místa, kde se vykonává ústavní výchova, zařízeními, kde jsou osoby omezeny na osobní svobodě ve smyslu ustanovení 1 odst. 4 písm. a) ZVOP. Základní právní úprava těchto zařízení, zacházení s dětmi a vzájemných práv a povinností je obsažena v zákoně č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZÚOV). Nutno však podotknout, že zacházení s dětmi a respektování jejich práv je nutno posuzovat předně a zejména prismatem Úmluvy o právech dítěte 4 a Listiny základních práv a svobod. Při hodnocení navštívených zařízení vycházím rovněž z poznatků získaných během systematických návštěv výchovných ústavů provedených v roce 2006, z prošetřování individuálních stížností na poměry ve školských zařízeních, nebo i ze standardů, které 2 Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen Listina) Sdělení č.104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte (dále jen Úmluva o právech dítěte). 3

4 formuloval Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), který Českou republiku v pravidelných intervalech navštěvuje a hodnotí podmínky, ve kterých žijí osoby omezené na svobodě včetně respektování jejich práv. V oblasti sanace rodiny je třeba rovněž přihlédnout k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Informace o zařízení Zařízení pro děti-cizince (dále jen ZDC či zařízení), stejně jako jiná školská zařízení tohoto typu, zajišťuje náhradní výchovnou péči pro děti na základě předběžného opatření soudu či rozhodnutí soudu o nařízené ústavní či uložené ochranné výchově. 5 Samotnou koncepci umisťování, vzdělávání a výchovy nezletilých dětí s jazykovou bariérou, včetně nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu, schválila vláda svým usnesením 6 již v roce Následně vzniklo ZDC, které dnes tvoří diagnostický ústav, dětský domov se školou, výchovný ústav, středisko výchovné péče, základní školu a praktickou školu. Právní rámec je dán ZÚOV a vyhláškou č. 438/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních (dále jen vyhláška), přičemž část šestá vyhlášky pojednává přímo o dětech-cizincích. Místem systematické návštěvy byl dětský domov se školou (dále DDŠ) s kapacitou 24 dětí a výchovný ústav (dále VÚ) s kapacitou rovněž 24 dětí umístěný v areálu Permon v obci Hříměždice, části Vestec (dále Permon). Informace o dětech Zařízení je určeno dětem-cizinců, přičemž současná právní úprava pojem dítě-cizinec blíže nespecifikuje. Z původní koncepce je však zřejmé, že má sloužit zejména dětem-žadatelům o azyl bez doprovodu, popř. jiným dětem, které nehovoří česky, pochází z odlišného kulturního prostředí a jejich výchova není zabezpečena. Průběh návštěvy Návštěva proběhla neohlášeně s vědomím ředitele, a to ve dvou termínech - 8. září 2011 a 11. až 12. října Po celou dobu návštěv (s výjimkou počátku návštěvy druhé) byla přítomna vedoucí Permonu Mgr. Rohrbachová. Návštěva zahrnovala prohlídku prostor zařízení, rozhovory s vedením, sociální pracovnicí, vychovateli a náhodně vybranými dětmi. Byla také prostudována dokumentace dětí, vnitřní předpisy a pedagogické materiály zařízení. Zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen zaměstnanci Kanceláře) byla poskytnuta veškerá požadovaná součinnost. Dále jsem zjišťoval a ověřoval potřebná fakta u orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) Městské části Praha 5, bývalých zaměstnanců a klientů zařízení. 5 1 odst. 2 ZÚOV. 6 Usnesení vlády č. 395 ze dne 17. dubna 2002 o Koncepci umisťování, vzdělávání a výchovy dětí s jazykovou bariérou včetně nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu; schválený materiál č. j. 403/02. 4

5 ČÁST 1 UMÍSTĚNÍ DÍTĚTE V ZAŘÍZENÍ Zjištění z návštěvy Jak jsem již uvedl výše, ZDC zajišťuje náhradní výchovnou péči pro děti-cizince, a to na základě rozhodnutí soudu. Zařízení je povinno realizovat soudní rozhodnutí (předběžné opatření, rozsudek) a převzít dítě do péče. ZDC tak de iure nemá možnost ovlivnit skladbu primárně přijímaných dětí. OSPOD totiž při podání návrhu na vydání předběžného opatření, 7 navrhuje umístit všechny nezletilé cizince bez doprovodu (tedy všechny děti, které nejsou občany ČR) do péče ZDC. K tomuto jsou také tyto orgány metodicky vedeny. 8 Zařízení se tak stává sběrným místem pro děti-cizince, přičemž se liší zejména důvody jejich přijetí. Vytrácí se tak prapůvodní idea zařízení, dle které mělo ZDC poskytnout péči dětemcizincům, zejména žadatelům o azyl bez doprovodu, jež pochází z kulturně odlišného prostředí, nehovoří česky a jsou mnohdy traumatizováni minulostí. Změna ve struktuře přijímaných dětí nutně souvisí se změnou migrace a je při současné ekonomické a politické situaci předvídatelným jevem. ZDC se tak v současnosti sice plní cizinci, tito však již nejsou žadateli o azyl. 9 Jedná se především o státní příslušníky Slovenska, či zemí bývalého východního bloku. Tím se mění i škála dovedností a potřeb těchto dětí. Převažuje skupina integrovaných dětí se znalostí češtiny, resp. slovenštiny, které pobývají na území České republiky dlouhodobě, a do sítě zařízení pro děti se dostaly ze sociálních důvodů (nezajištěny základní životní potřeby, 10 rodiče ve vězení), nebo důvodů výchovných (vlastní trestná činnost; nerespektování autority dospělých). Vyvstává tedy otázka nad současným účelem, modelem fungování a směřováním ZDC (viz doporučení 1.1). V době druhé návštěvy bylo na Permonu 42 přítomných dětí (procentuální podíl viz tabulka), 4 děti byly na útěku a jedna ukrajinská dívka se nacházela na rediagnostice. Slovenskou státní příslušnost mělo 18 dětí, přičemž se připravoval příjem šestičlenné sourozenecké skupiny, rovněž ze Slovenska (podíl dětí ze Slovenska by se tak zvýšil na 50 %). Dále Permon pečoval o 3 polské děti, 3 ukrajinské (z toho 1 na útěku), 4 ruské, 2 makedonské, 2 bulharské, 1 gruzínské, 1 moldavské, 1 rumunské, 3 konžské (z toho 2 na útěku), 2 somálské (z toho 1 na útěku), 2 čínské, 1 etiopské a 1 dítě z Nigérie. O kulturní a jazykové integrovanosti dětí ze Slovenska, či dětí z původního východního bloku, které již několik let žijí se svými rodiči na našem území, nelze pochybovat. Otázku sociální integrovanosti, resp. sociálního 7 76a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8 Metodické doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí k práci s nezletilými cizinci bez doprovodu, č. j. 2009/ , určené všem krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, viz také 9 Za rok 2010 bylo ze 49 nově přijatých dětí pouze 7 žadatelů o azyl, jak vyplývá ze statistické zprávy DDÚ za rok Co do důvodu nařízení ústavní výchovy či vydání předběžného opatření však poukazuji na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Wallová a Walla proti České republice ze dne , a dále na nálezy Ústavního soudu České republiky IV. ÚS 2244/09 ze dne 20. července 2010 a II. ÚS 2546/10 ze dne

6 zanedbání těchto dětí nechme stranou, jelikož v tomto ohledu si, bohužel, jsou tyto děti mnohdy rovny s dětmi českými. Jsem přesvědčen, že péči o většinu současné klientely Permonu by mohlo převzít i běžné školské zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Děti by tak mohly být blízko své rodině, svým příbuzným. Argumentace složitou administrativou související s pobytovým statusem dětí (zejm. v souvislosti s vyřizováním trvalého pobytu), kterou zpracovává jediná sociální pracovnice na Permonu, zde jistě neobstojí. 11 V případě azylového řízení je opatrovníkem pro řízení většinou ustanoven pracovník Organizace pro pomoc uprchlíkům (dále OPU), v dalších věcech je třeba počítat se součinností správních orgánů, či metodickou pomocí jednotlivých zainteresovaných resortů. Pokud by exkluzivita ZDC spočívala pouze ve znalosti administrativní práce, nikoliv v práci s dětmi, jde o špatný model. Je tedy zapotřebí změnit systém umisťování dětí-cizinců. Hlavním kritériem nemá být státní příslušnost, ale kulturní odlišnost. V tomto ohledu ZDC již dávno mělo upozornit zřizovatele a dotčená ministerstva na problém spočívající ve změně spektra a potřeb přijímaných cizinců. Samo zařízení má možnost, ať už formální či neformální cestou, ovlivnit místo výkonu předběžného opatření soudu (před nařízením i v jeho průběhu). Rovněž po nařízení ústavní výchovy může diagnostický ústav, který je jednou ze složek ZDC, rozhodnou o přemístění dítěte do jiného školského zařízení po souhlasu územně příslušného diagnostického ústavu. Ze statistiky diagnostického ústavu plyne, že tato praxe není ojedinělá, 12 nicméně s ohledem na složení dětí na Permonu se jeví jako nedostatečná (viz doporučení 1.2). Existenci ZDC jako specializovaného pracoviště se složkou diagnostickou a složkou poskytující dlouhodobé ubytování a odbornou péči považuji v současném systému ústavní péče o děti za důležitou. Nutno však zvolit jiný model fungování a péče, jelikož současný koncept zařízení, kde se mísí jedinci s poruchami chování (byť cizinci) s dalšími cizinci, kteří potřebují zcela jinou péči, není akceptovatelný. Návrhů řešení existuje celá řada a spočívají zejména v rovině organizační a odborné. V tomto ohledu je na vedení ZDC (potažmo zainteresovaných ministerstev), aby optimální koncept pro futuro nalezlo. Základním posláním ZDC, potažmo Permonu, kde je dětem poskytována dlouhodobá péče, je integrace do české společnosti 13 spojená s plněním úkolů diagnostických, výchovně vzdělávacích, terapeutických a sociálních dle 13 vyhlášky. Slovo integrace tak lze nahradit pojmy jako život v běžné komunitě, zvládnutí každodenních potřeb, schopnost tvořit sociální vazby apod. Svým účelem se ZDC vlastně neliší od jiného školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Po spektru přijímaných dětí, které tvoří současný Permon, je integrace do společnosti dalším problematickým bodem, který se bude prolínat celou touto zprávou. V souvislosti s terapeutickými a sociálními úkoly uvádím hodnocení stavu na Permonu externí psycholožkou: U dětí-cizinců jsou v současné době zajišťovány především fyziologické potřeby a potřeba bezpečí. U většiny dětí z DDŠ jsou tak patrné známky citového strádání na hranici citové deprivace. Zejména mladší děti mají tendenci se citově fixovat na všechny starší a dospělé osoby ve svém okolí. U dětí i mladistvých je patrné nenaplnění potřeby životní jistoty, smysluplnosti a srozumitelnosti okolního světa. U dětí 11 Jak se tomu stalo v případě J. H. Rozhodnutí Diagnostické ústavu Hradec Králové, ze dne 29. října 2009, o přemístění chlapce z Dětského domova se školou Horní Maršov do ZDC, bylo odůvodněno nevyřízením státního občanství ČR, což způsobuje potíže v zabezpečování odpovídající péče. 12 Za rok 2010 bylo ze 49 nově přijatých dětí 12 vráceno do péče rodičů, 8 umístěno na Permon, 5 do jiného zařízení, 16 bylo stále ve stavu, 4 na útěku, 2 předány do péče jiné osoby a 2 děti byly umístěny na studentské oddělení Háje. O umístění dětí rozhoduje ředitel ZDC na základě doporučení pedagogické rady. 13 Pomiňme skutečnost, že některé děti mají Českou republiku pouze jako tranzitní zemi a o integraci nestojí, resp. ze zařízení utečou dříve, než je možné s ní započít; existuje rovněž skupina dětí, které se po ukončení pobytu v ZDC vrací do svých národnostních komunit. 6

7 mladších 8 let, zejména pak u dětí mladších 5 let, jsou patrné známky narušení základního pocitu bezpečí a důvěry v okolní svět ústící ve vysokou míru příchylnosti k dospělým osobám a hledání náhradní mateřské postavy. Život v domově se školou navíc podporuje u většiny z nich závislost na tomto známém prostředí a omezuje jejich dovednosti v kontaktu s okolní společností. U dětí z VÚ jsou patrny známky sociální deprivace. Režim, izolace a neutěšené životní podmínky mohou mít velmi neblahé důsledky pro budoucí nastavení dětí k majoritní společnosti a na jejich začlenění se do ní. Stávající stav a procesy v zařízení tak nevedou ke zmírnění vlivu zátěžové situace na formování osobnosti dospívajících. Většina dětí z VÚ také nenavštěvuje školu mimo zařízení. Těmto dětem zjevně chybí kontakt s okolní společností, což má neblahý vliv na formování jejich osobnosti a schopnosti začlenit se do společnosti mimo Permon. U všech dětí bez rozdílu jsou patrné velké nedostatky v oblasti výchovy k samostatnosti v okolním prostředí a společnosti zacházení s penězi, používání veřejné dopravy, pošta, banka apod., včetně komplexní reálné představy a zkušenosti s chodem a zabezpečením domácnosti, běžná domácí logistika a provozní záležitosti. Hlavně mladším dětem schází realistická představa o fungování rodiny, respektive domácnosti docházka dětí do vzdělávacích zařízení, nákupy, zajištění chodu domácnosti, práce s rodinným rozpočtem. Pojmovým znakem výše uvedeného je sousloví ústavní výchova, nicméně v případě Permonu jsou eskalujícími problematickými faktory nevhodná lokace objektu, práce s dětmi, aktivity dětí, motivace dětí, situace personálu zařízení a vize vlastní budoucnosti dětí. Všem těmto okruhům se budu ve své zprávě věnovat. Významnou úlohu při realizaci ústavní výchovy má též OSPOD. V souvislosti s provedenou systematickou návštěvou jsem vstoupil v komunikaci s OSPOD Praha 5, který je místně příslušným pro většinu dětí z Permonu. 14 Z vyžádané dokumentace vyplynul názorový střet zejména v souvislosti s případem tehdy nezl. M. B. M. a F. M., tedy dívek, které utekly z Permonu do Francie. Poznatky příslušného OSPOD související s uvedeným případem se zabývalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT). Uskutečnilo se též pracovní jednání mezi těmito zainteresovanými složkami. Jeho závěry směřují spíše do obecné roviny komunikace mezi ZDC a OSPOD Praha 5, jelikož je patrné, že stranou zůstával zájem dítěte, který musí vždy převážit. Následně došlo k částečné nápravě stavu (např. možnost nahlížení OSPOD do spisů dětí, která byla z rozhodnutí ředitele odepřena apod.). Samotné příčiny útěku dívek, jejich výpovědi v zařízení pro děti ve Francii, komunikace mezi OSPOD Praha 5, Velvyslanectvím ČR ve Francii a nepravdivé informace 15 sdělované ředitelem zařízení těmto orgánům jsou tak jen dokladem situace na Permonu a aktivit ředitele ZDC. Mohu uzavřít, že bez vzájemné kooperace, korektnosti vztahů a otevřenosti není možné nejlepšího zájmu dítěte dosáhnout. Příkladem dobré praxe a jedním ze způsobů nalézání nejlepšího zájmu dítěte a sdílení poznatků je však pořádání případových konferencí, na kterých participují jak zaměstnanci ZDC, tak OSPOD Praha 5. Práce s rodinou dítěte je primárně úlohou OSPOD, nicméně bez iniciativy a spolupráce všech zainteresovaných institucí není možné tento úkol úspěšně splnit. Cílem je v ideálním případě nedopustit vzájemné odcizení a uspíšit návrat dítěte do rodiny. Již diagnostický ústav kontaktuje rodiče, zjišťuje příčiny umístění dětí do systému zařízení ústavní výchovy a snaží se o návrat dítěte do rodiny, pokud sám důvod umístění není v rozporu s uvedeným cílem (týraní, zneužívání dětí). V závěrečných zprávách je téměř vždy doporučována další 14 Místem trvalého pobytu většiny dětí-cizinců je sídlo ZDC. 15 Informace o tom, že dívky jsou již zletilé a jsou pravděpodobně zapleteny do závažné trestné činnosti, která se nyní v ČR vyšetřuje. 7

8 práce s rodinou. V některých případech výše uvedené neplatí, jelikož se jedná o nezletilé bez doprovodu, či děti, které se z faktických důvodů k rodině v dané době vrátit nemohou (např. pobyt rodičů ve vězení). V současnosti však klientela Permonu povětšinou rodinné zázemí má. Rodinným vazbám, či přímo sanaci rodiny tak není nikterak bráněno, nutno však říci, že ani aktivně napomáháno. Chápu, že úlohou Permonu není primárně pracovat s rodinou, nicméně bez tohoto elementu by v řadě případů byla ústavní výchova pouze dlouhodobý pobyt mimo domov s výchovným záměrem, přičemž se neřeší sama příčina umístění dítěte, a také budoucí osud dítěte po skončení ústavní výchovy či opuštění zařízení. Obecně platí, aby tam, kde zájem rodiče o děti přetrvává, nebyl ze strany žádného zařízení umenšován, byť optikou společnosti matka či otec ve své rodičovské roli selhali. Naopak je nutné vzít v potaz skutečnost, že rodič život dítěte výrazně ovlivnil a bude jej ovlivňovat i do budoucna (ať už pasivně v mysli dítěte, či aktivně svým jednáním). Proto je vhodné též prohloubit iniciativu zařízení v tom směru, že rodiče budou pravidelně informováni o svém dítěti v obdobné formě, jako je informován soud. Za dobrou praxi lze označit postup, kdy je rodič kontaktován pracovníky školského zařízení pro výkon ústavní výchovy již před samým přijetím dítěte do zařízení, poté participuje na úkonech spojených s přijetím dítěte do domova a dalších pozdějších výchovných aktivitách. 16 Žádoucí je rovněž napomáhat dětem udržovat kontakt se sourozenci, pokud jsou umístěni v jiném zařízení, případně v pěstounské péči. 17 (viz doporučení 1.3) Rodinným vazbám rovněž nepřeje skutečnost, že ZDC má celorepublikovou působnost a jediné mimopražské pracoviště Permon se nachází v málo dostupné lokalitě se špatnou dopravní obslužností. Opět poukazuji na chybnou koncepci zařízení, kdy se integrované dítě (či tak malé, že je lepší, kdyby bylo nablízku matce) odebrané ze sociálních či výchovných problémů dostane do péče ZDC jen z důvodů jiné státní příslušnosti, přičemž by jak sociální, tak výchovnou práci mnohdy usnadnilo umístění v běžné síti školských zařízení blízko původního domova (viz doporučení 1.4). Zejména v případě malých dětí totiž nevidím rozdíl v poskytování základní výchovné či vzdělávací péče v jiném zařízení než je Permon, pokud navíc rodiče projevují o dítě zájem. 18 Udržení vazby mezi rodičem a dítětem je jedním z prvořadých předpokladů zdárného vývoje dítěte a je též právem dítěte i rodiče. 19 Zaměstnanci Kanceláře se rovněž setkali se situací, kdy děti sice byly informovány o tom, že budou přesunuty do zařízení Permon, ovšem nebyly informovány do jaké skupiny (VÚ x DDŠ) budou zařazeny, ani o důvodech tohoto umístění. To souvisí s kvalitou rozhodnutí o umístění či přemístění dítěte do školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, která vydává ředitel ZDC, jakožto správní orgán na základě ustanovení 24 odst. 3 ZÚOV. Ředitel tak má postupovat v intencích zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Výrok však není dostatečně konkrétní (rozhodnutí o umístění do ZDC na základě předběžného opatření soudu) a rozhodnutí také nejsou vždy dostatečně odůvodněna, a jsou tak nepřezkoumatelná. 16 Práce s rodiči, jejichž dítě je umístěno v dětském domově. In JANDOVÁ, Tereza; BOŤOVÁ, Antonie. Aktuální otázky péče o děti separované od rodičů: Sborník z X. celostátního semináře Brno, Brno: TRIADA Poradenské centrum, o. s., s. 87. ISBN Příkladem je D. K., která spontánně při svačině začala mluvit o starších sourozencích, které již delší dobu neviděla, jelikož už májí jiné rodiče (pěstounská péče, či adopce). 18 Např. Sestry K., S. T. a P., syn R. M. M. 19 Čl. 9 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte; čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; čl. 10 odst. 2 Listiny. 8

9 Rovněž není dostatečně reflektována skutečnost, že účastníkem řízení o umístění či přemístění dítěte do školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy je vždy samo dítě. 20 Procesní způsobilost 21 dítěte je však navázána na způsobilost k právním úkonům, která se nabývá postupně v závislosti na rozumové a volní vyspělosti. Plnou způsobilost k právním úkonům pak zákon přiznává zletilcům. 22 Pokud dítě nemá procesní způsobilost, musí mu být ustanoven zástupce; i přes ustanovení zástupce je nutné zjistit jeho postoj k věci. 23 V odůvodnění rozhodnutí je pak třeba nejen poukázat na názor dítěte, ale také sdělit, jak a proč k němu bylo či nebylo přihlédnuto (viz doporučení 1.5). V tomto ohledu chci poukázat i na jazyk, v němž je správní řízení vedeno. Ze závěrů poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu 24 vyplývá, že v řízeních z moci úřední, zejména v těch případech, kdy se účastníku řízení ukládá povinnost, má ten, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, právo na tlumočníka, a to na náklady správního orgánu. Nejen s dětmi, ale i se samotnými vychovateli je pak třeba také prokonzultovat přemísťování dětí ze skupiny na skupinu v rámci Permonu, a informovat zúčastněné osoby o potřebě a účelu takového opatření, zvážit dopady na interpersonální stránku věci a celkový výchovný proces (viz doporučení 1.6). Doporučení ochránce Číslo Doporučené opatření: Termín naplnění: Zahájit jednání MŠMT, MPSV, Ministerstvem vnitra (dále MV) a neziskovými organizacemi o nové koncepci a organizaci fungování ZDC. Umisťovat děti, které dlouhodobě pobývají na území České republiky nebo pochází z podobného kulturního či sociálního prostředí (zejména děti ze Slovenska) do sítě běžných školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Aktivně a systematiky napomáhat dětem s udržováním kontaktů se sourozenci a členy rodiny (a to i s rodiči zbavenými rodičovské zodpovědnosti, pokud jim nebyl soudem stanoven zákaz styku a kontakt dítěte s nimi dítě nepoškozuje), včetně kontaktů se sourozenci, kteří jsou umístěni v jiném zařízení či pěstounské péči. Umisťovat děti, zejména ty, které ještě nejsou školou povinné, do sítě školských zařízení pro výkon ústavní výchovy tak, aby byly co nejblíže rodině. 20 Ustanovení 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. Dítě je tak oprávněno využívat všechny práva (odvolání apod.), které cit. zákon účastníkovi řízení umožňuje. 21 Ustanovení 29 správního řádu. 22 Ustanovení 8 a 9 zákona č. 40/1960 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále občanský zákoník). 23 Ustanovení 29 odst. 4 správního řádu, čl. 12 Úmluvy o právech dítěte apod. 24 Závěr č. 46 ze dne o realizaci práva na tlumočníka v řízení zahajovaném z moci úřední a o nákladech na tlumočení. 9

10 Při vydávání rozhodnutí respektovat všechny zásady správního řízení a skutečnost, že dítě je účastníkem správního řízení. Pokud dítě nemá plnou procesní způsobilost, je nutné zjistit jeho názor, postoj k věci, a v rozhodnutí se s ním vypořádat. Informovat děti a vychovatele o důvodech a změnách umístění na skupinách. Konzultovat tyto změny s vychovateli i dětmi. Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče Spolupracovat s OSPOD a respektovat jejich zákonná oprávnění. Zajistit participaci rodičů na příjmu dítěte do zařízení a na dalších výchovných procesech. 10

11 ČÁST 2 INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP, VZDĚLÁVÁNÍ Zjištění z návštěvy Do navštíveného zařízení jsou děti umisťovány diagnostickým ústavem, který je součástí ZDC. Před umístěním, vyjma malých dětí, proběhne diagnostika a její výsledky najdou své místo v závěrečné zprávě, kterou obdrží Permon. Závěrečné zprávy jsou velmi kvalitně zpracované, otázkou však je, jak je s jejich závěry posléze nakládáno, resp. jak je s dítětem dále pracováno. Existují plány rozvoje osobnosti, které tvoří a reviduje etopedka zařízení. Zařízení využívá též program Foster. Po formální ( papírové ) stránce je tedy požadavek zákona na vedení dokumentace naplněn. Problémem se však ukázala faktická stránka práce s dítětem, jak vyplývá ze závěrů externí psycholožky: Je třeba upozornit na skutečnost, že děti jsou ponechány bez trvalé, soustavné a systematické odborné péče, která by jim pomohla vyrovnat se s obtížnou životní situací pobyt v ústavu, oddělení od rodičů, jejich nárazové návštěvy i sliby a izolace od okolní společnosti. Systém péče o děti lze považovat spíše za udržovací a zaopatřovací než za podpůrný, stimulující a rozvojový. U celé řady mladších dětí jsou patrné neblahé dopady ústavní výchovy, a to nedostatky v oblasti pojmového myšlení, ulpívání na konkrétním myšlení, nedostatek přirozeného útlumu. To vše má za následek těkavost, hyperaktivitu, efektivitu. Patrný je hlad po lásce, agresivita, hostilita, absence pocitů viny, emoční nezralost (plochost emocí) a opožděný sociální vývoj. Na základě výpovědí adolescentů výchovného ústavu dále vyplývá, že celá řada z nich trpí ztrátou smyslu vlastního života, smysluplnosti okolního světa a důvěry v něj. Z dokumentace, výpovědí zaměstnanců i svěřenců výchovného ústavu je patrná absence koncepční, systematické, terapeutické a hlavně funkční práce zaměřené na zvládnutí této i dalších náročných životních situací, podporu úspěšného začlenění do společnosti a osobnostní rozvoj. Odborné zázemí je zajištěno psychologem, který do zařízení dojíždí 1x za měsíc, příp. dle akutní potřeby z diagnostického ústavu. Hovoří většinou s dětmi předvybranými vedením Permonu či dle vlastního plánu. V rozmezí cca duben až září letošního roku však psycholog pracoval pouze s devíti dětmi. Dle informací diagnostického ústavu vývoj dětí sleduje i etopedka diagnostického ústavu, která vyhodnocuje změny v chování klienta v šestiměsíčních lhůtách. Etopedickou péči zajišťuje přímo na Permonu kvalifikovaná etopedka, nicméně tato je jediná, která se kontinuálně v přímé péči věnuje odborné péči o dítě. Lze též konstatovat, že i další aktivity pod odborným vedením nejsou zdaleka dostačující s ohledem na závažnost situace, ve které se svěřenci VÚ či DDŠ nachází a jakými zkušenostmi v minulosti prošli (viz doporučení 2.1). Klientela Permonu, bez ohledu na proklamovanou specifičnost a ujišťování o odborné saturaci dětí, je tak ponechána svému osudu, což se poté promítá do široké škály problémů, které se činností Permonu prolínají. Příprava na život po opuštění zařízení je značně limitována mnohými faktory. Tento středobod účelu nařízení ústavní výchovy, totiž převzetí odpovědnosti za výchovu dítěte státem, naráží na organizační a výchovné možnosti Permonu. Opět je nutno jinak nahlížet na cizince, kteří opravdu potřebují integrovat, a cizince, kteří jsou v zařízení umístěni jen díky svému cizineckému statusu. Míra přípravy na život po skončení ústavní výchovy je ovlivněna i zařazením do DDŠ či VÚ. V současnosti existují podpůrné nástroje přípravy na život po opuštění zařízení, kterými jsou plány rozvoje osobnosti, individuální plány dítěte před ukončením pobytu, 25 činnosti neziskových organizací atd. Přípravě však neprospívá nastavení režimu a systému péče na Permonu, který lze označit za udržovací, zajišťující 25 Dokument ze spisu J. E. ze dne

12 uspokojování pouze základních životních potřeb a plnění školní docházky. Zejména izolace od okolního světa způsobuje prohlubování sociální propasti a možnost zapojit se do běžné společnosti či respektovat běžný řád se dětem vzdaluje. Těmto dovednostem se děti neučí. Aktivita vychovatelů se smrskla na zájem nabídnout dítěti alespoň nějakou smysluplnou aktivitu (pokud možno outdoorovou a víkendovou). Avšak se zvyšováním počtu dětí na skupinách, snižováním finančních prostředků určených na tyto aktivity a občasnými výchovnými výstřelky mladých, se i toto stává nedostižnou metou. Děti se tak ve výsledku nejsou schopny začlenit do běžného kolektivu (problémy na táborech, ve školách). Samy svoji přípravu na život po opuštění zařízení nevidí smysluplnou, škola při zařízení s oborem kuchařské práce není rovněž v jejich očích perspektivní. Zařízení obecně proklamuje, že s dětmi chce ve výše uvedeném smyslu pracovat, vychovatelé mají zájem na jejich rozvoji, nicméně současný systém přípravy na život mimo zařízení se dle mých zjištění konzervuje a není efektivním. Situaci nepomáhá ani triáda faktorů, a to umístění Permonu, spektrum přijímaných dětí a na to navázané výchovné problémy. S chodem zařízení a pravidly v něm (vnitřním řádem) jsou děti seznamovány při příchodu do zařízení. Tu a tam visí na nástěnkách seznam práv a povinností (česky a anglicky) či kritéria pro dosažení volné vycházky (pouze česky). Komplexní řád není dětem k dispozici stejně jako jeho jazykové mutace, resp. alespoň jeho důležité části ovlivňující každodenní život v zařízení. S překlady těchto dokumentů jsem se však běžně v azylových zařízeních či zařízeních pro zajištění cizinců setkával. Není nutné vytvářet celkový překlad vnitřního řádu, nýbrž jen komunitní pravidla v nejfrekventovanějších jazykových verzích. Pro menší děti je rovněž vhodné vytvořit obdobný dokument formou piktogramů, s čímž jsem se při návštěvě jiných dětských domovů rovněž setkal a vyzdvihl jako dobrou praxi (viz doporučení 2.3). Právo stěžovat si je možné realizovat prostřednictvím schránky důvěry, pohovorů se zaměstnanci či na pravidelných komunitách. Děti ovšem možnost stěžovat si - dosáhnout svojí aktivitou změny čehokoliv, považují za nereálnou. Vychovatelé nemají žádnou přímou moc řešit jejich potřeby (pokud se nejedná o banality), požadavek tedy postupují dále vedoucí Permonu, případně řediteli ZDC. Děti však nemají žádnou zpětnou vazbu. Nedostatečným vymezením kompetencí je systém znefunkčněn a má za následek neschopnost vychovatelů či vedoucí Permonu autoritativně rozhodnout o všem důležitějším. Děti tak nabývají dojmu, že na nich nikomu nezáleží, zvyšuje se bezradnost a skepse. Možnost stěžovat si na ožehavější věci (nerovný přístup k dětem, pes v zařízení) děti ve svých výpovědích vylučují - bojí se negativního dopadu na jejich běžný život v zařízení, případně jejich pobytový status. Popsaný stav je realitou. Po formální stránce právo stěžovat si děti mají, rozhodně jim nikdo nebrání toto právo realizovat, systém je však zcela nefunkční (viz doporučení 2.4). Jako příklad děti uváděly časté krádeže, řešení vycházek, debatu o systému výchovy na Permonu apod. Z reakcí dětí, což souvisí s výše uvedeným, rovněž vyplývá, že nemají dostatečný kontakt s ředitelem ZDC. S tou osobou, ke které směřují veškeré pravomoci spjaté nejen s běžným životem dítěte, a na kterou se všichni zaměstnanci Permonu odvolávají. Není třeba polemizovat nad skutečností, že ředitel ZDC na skupiny nechodí a problémy všeho druhu s dětmi neřeší. Některé děti vůbec nevěděly, jak vypadá. Vícekrát zaznělo tvrzení, že není reálně možné se s ředitelem setkat, pokud jej náhodou dítě na Permonu nepotká (povětšinou v jídelně či cestou k automobilu), což je vzhledem ke skutečnosti, že je zde pouze jedenkrát týdně, šance velice malá. Kontakt s vedoucí Permonu je častější, ale její odkazy na budoucí finální rozhodnutí ředitele, či v očích dětí jiné nepostačující odpovědi, děti neuspokojují (viz doporučení 2.5). 12

13 V souvislosti s právem dítěte obrátit se s žádostmi a stížnostmi také na jiné organizace, považuji za vhodné, aby dětem byly poskytnuty kontaktní údaje na různé instituce mimo ZDC, které se zabývají ochranou práv dětí (např. státní zástupce, Česká školní inspekce, veřejný ochránce práv) s vysvětlením, jaké záležitosti dané instituce řeší, jak by svojí činností mohly dítěti pomoci apod. Na centrální nástěnce visí kontakt na sociální a právní poradenství OPU, nicméně výčet institucí je nutné rozšířit a s ohledem na charakter zařízení rovněž zajistit jejich patřičné jazykové mutace (viz doporučení 2.6). Součástí Permonu je základní škola a praktická škola se zaměřením na ruční práce a přípravu pokrmů. Prioritou ZDC je dle vyjádření vedoucích pracovníků poskytnout dětem vzdělání, což kvituji, nicméně způsob (škola v zařízení) a realizace (zejména v případě praktické školy) tohoto cíle není příliš šťastná. Zařízení proklamuje logičnost posloupnosti práce s dětmi-cizinci a jejich vzdělávání. Nejprve diagnostika, poté stabilizace v bezpečném prostředí s výukou jazyka (Permon) a následně vzdělávání v jiném zařízení (škole) mimo Permon. 26 V praxi však takto systém díky již zmiňovaným skutečnostem (děti s/bez etopedických problémů, integrované děti se znalostí jazyka kontra děti bez znalosti češtiny apod.) nefunguje, je kontraproduktivní, demotivující a bez žádoucích výsledků. Zejména u dětí na základní škole zůstává otázkou, podle jakého klíče bylo zvoleno vzdělávání uvnitř zařízení namísto podpory integrace do majoritní společnosti. Segregaci dětí v interním vzdělávacím zařízení považuji obecně za škodlivou pro jejich rozvoj a schopnost zařadit se do společnosti. ZDC argumentuje neschopností dětí zvládnout výuku na běžných školách, jejich specifickými potřebami a potřebou individuálního přístupu. Nedomnívám se však, že tyto okolnosti nastaly u většiny dětí-cizinců, kteří v současnosti navštěvují základní školu na Permonu, 27 nota bene u dětí, které ještě v loňském roce navštěvovaly ZŠ mimo zařízení. 28 S ohledem na faktický stav je třeba konstatovat, že jejich proklamovaným specifickým potřebám se stejně nedostává (viz doporučení 2.7). Na základní škole je v jedné třídě spojeno několik ročníků, což je s ohledem na charakter dětí i adolescentů velmi náročné pro ně i vyučujícího, o čemž se zaměstnanci Kanceláře přesvědčili na vlastní oči. Nevýhoda tohoto malotřídního systému je málo intenzivní práce s konkrétními dětmi, roztříštěnost hodiny i šíře učiva. Pozornost učitelky se navíc nutně soustředí na projevy neposedných dětí. Rovněž potřebuje-li některé z dětí na toaletu (první stupeň), musí s ním jít učitelka i všechny ostatní děti, což výrazně naruší průběh vyučování. Lze shrnout, že ve třídách chybí asistenti pedagogů (viz doporučení 2.8). Studenti praktické školy jsou s ohledem na izolaci od okolí málo motivováni ke studiu. Navíc považují většinu znalostí získaných na praktické škole za obtížně využitelné v životě za zdí. Sami opakovaně poukazují na záměrnou segregaci od okolní společnosti a nízkou podporu dovedností potřebných pro úspěšné začlenění do společnosti a absenci znalostí potřebných pro úspěšný, samostatný život po opuštění zařízení. Segregace, neatraktivnost a nízká využitelnost jsou hlavními příčinami nízké motivace studentů praktické školy ke studiu. Ať už těch s výchovnými problémy, či těch s problémy jazykovými, přičemž se obě skupiny vzdělávají ve stejné třídě. Studenti tedy nejsou schopni vidět smysl a užitek v investici svého času a úsilí do studia. Dle sdělení Mgr. Chramostové, vedoucí školy při 26 Jako v případě N. D. O., která přišla 5/2010 na Permon a byla zařazena do 9. třídy. Od 9/2010 studovala na praktické škole a od 9/2011 byla přijata ke studiu na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Příbrami. 27 Pouze 2 z 16 dětí školou povinných navštěvují ZŠ mimo areál Permon. 28 Zejm. D. K., D. K., L. K.. 13

14 zařízení, je dvouletá forma středního vzdělávání tou nejlepší pro většinu dětí na Permonu z důvodu krátkodobosti pobytu (blízké dovršení 18 let), neochoty dále se vzdělávat a náročnosti studia (obavy ze zvládnutí běžných výučních oborů). Je však třeba nalézt jiný model vzdělávání, který by lépe vyhovoval klientele Permonu. Předně je třeba zajistit vzdělávání formou intenzivních jazykových kurzů pro děti, které potřebují ovládnout jazyk. Pro děti, které již splnily povinnou školní docházku a naopak nejsou ochotny vzdělávat se, vytvořit např. pracovně-výchovné skupiny 29 s akreditovaným rekvalifikačním kurzem. Práci s patologickými jevy a integraci, jako schopnost zapojit se do fungování běžné společnosti, považuji totiž mnohdy za přínosnější. V tomto ohledu jistě záleží na budoucím směřování ZDC, klientele, umístění zařízení atd., proto vhodnou cestu musí objevit samo zařízení, resp. zainteresované resorty (viz doporučení 2.9). Není snad sporu o tom, že jazyk se lze nejlépe naučit mezi běžnou populací, nikoliv v kolektivu dětí s jazykovým handicapem. Důsledky opačného přístupu jsou zřejmé u dvou čínských dospělců na Permonu. 30 Finální rozhodnutí o vzdělávání dětí (žádosti o přijetí do škol či sdělení o ukončení školní docházky) má na Permonu ředitel ZDC. Ve spisech byly ojediněle zjištěny 31 rodiči podepsané dokumenty související se vzděláváním svých dětí, nicméně obecná praxe, jak potvrdila i vedoucí Permonu, taková není. ZÚOV nestanoví právo ředitele rozhodnout o vzdělání dětí. Tato praxe tak není v souladu se zákonem a vzhledem ke skutečnosti, že statutární orgán je pro DDŠ, VÚ a školu totožný (ředitel ZDC), ji lze považovat i za střet zájmů (viz doporučení 2.10). Zákonné zástupce či opatrovníky je třeba podrobně informovat o důvodech, proč je ten který typ školy pro konkrétní dítě vhodný, a poučit je o tom, jakou jinou školu by dítě mohlo navštěvovat. Jen tak lze zcela vyloučit eventualitu, že tím, kdo skutečně rozhoduje o konkrétním typu školy pro dítě, je ředitel, a nikoli zákonní zástupci či opatrovník. V případě dětí, které mají rodiče-cizince v ČR, je třeba vzít v potaz i skutečnost, že nejsou znalí prostředí. Přihlížet je třeba i názoru OSPOD. Na to navazuje moje zjištění, že velké množství zainteresovaných osob (dětí, zaměstnanců a dalších institucí) má za to, že ne ve všech případech je zohledňován nejlepší zájem dítěte, jeho přání, případně názor zákonného zástupce, opatrovníka, zaměstnance zařízení či úloha OSPOD. Pozitivně však hodnotím skutečnost, že zařízení takto postupovalo v případě např. V. K., kdy byl učiněn alespoň pokus o jeho vzdělávání mimo Permon, který však neskončil úspěchem. Slibně naopak vypadají studia H. A. B. a N. D. O.. Nemohu se též však ubránit dojmu, že Permon zanedbává svoji komunikaci stran vzdělávání směrem k OSPOD, jelikož za situace, kdy s OSPOD nebylo projednáno odhlášení dětí ze ZŠ mimo zařízení a posléze až na urgence OSPOD sděleno, kam děti na základní školu nastoupily, nelze hovořit o spolupráci v zájmu dítěte (viz doporučení 2.11). 32 Vedení zařízení vzdělávání dětí ve škole při Permonu hodnotí kladně a klade důraz zejména na potřebu výuky českého jazyka. S ohledem na skutečnost, že na Permonu se nachází v současné době přibližně polovina Slováků a další velká část dětí je jazykově alespoň základně vybavena, se k pozitivnímu hodnocení nemohu připojit. Idea výuky jazyka ve škole při zařízení má bezesporu svoji logiku. Nastávají tak ale paradoxní situace, že děti Slováci se přeučují češtině, učí se gramatice a literatuře (od šestiletých až po studenty 29 Ustanovení 2 odst. 7 vyhlášky. Dobrá praxe zjištěná při systematické návštěvě Výchovného ústavu Kutná Hora. 30 P. H. a J. L. (oba nástup jaro 2008), kteří ani po 2,5 letech v péči ZDC neovládají obstojně češtinu. Rozumím tomu, že v době jejich přijetí se jednalo o již starší hochy a míra schopnosti naučit se cizí jazyk je u každého jiná, nicméně tito dnes již dospělci mohou sloužit jako příklad efektivity systému jazykové průpravy. 31 Např. R. A. či L. K.. 32 Žádosti OSPOD Praha 5 ze dne a

15 praktické školy). Nechci podceňovat význam znalosti jazyka země, kde osoba žije, nicméně od určitého věku není prioritou školy či školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy naučit dítě perfektní gramatickou znalost češtiny na úkor dovedností, motivace, praktických dovedností a běžného sociálního kontaktu, kterým si jazyk osvojí lépe. Na druhou stranu jsou v zařízení děti, které mají s češtinou velký problém a je pro ně mimořádně náročné chápat vyučování zejména odborných předmětů na Permonu. Dvojnásobná hodinová dotace (tj. osm hodin/týden) českého jazyka (nikoliv však češtiny pro cizince) je tak v některých případech spíše na obtíž, v jiných se jeví jako naprosto nedostatečná. Neopomenu ani skutečnost, že v zařízení se nachází ještě třetí kategorie dětí-cizinců, kteří se vzdělávají na klasických českých školách mimo Permon, a těm s výukou českého jazyka nikdo nepomáhá. 33 Současný stav tedy považuji za nevyhovující (viz doporučení 2.12). Přes do jisté míry nepřehlednou právní úpravu 34 lze uzavřít, že výuku češtiny pro cizince je povinné zajistit ZDC. Doporučení ochránce Číslo Doporučené opatření: Termín naplnění: Do péče o děti zařadit systematickou psychoterapii zaměřenou na zpracování náročné životní situace, omezení vlivu separace od rodičů a dopadů ústavní výchovy s ohledem na rozvoj osobnosti a sociální dovednosti dětí. Zveřejnit základní pravidla domova ve více jazykových mutacích. Vhodné je též vytvořit je ve formě piktogramů (zejména pro menší děti). Zabývat se důsledně stížnostmi dětí a jejich stížnosti s nimi řešit. Respektovat pravidlo, že stížnost nikdy nesmí jít ke škodě stěžovatele a o této skutečnosti děti ujistit. Zlepšit komunikaci mezi ředitelem ZDC a dětmi. Stanovit jasná pravidla a termíny, kdy je možné se s ředitelem setkat. 33 Dříve tuto oblast vykrývalo svojí činností OPU, které zajišťovalo lektorku pro pravidelnou výuku češtiny. Na poradě vychovatelů dne se hovořilo o odpoledním doučování češtiny, kterou má zajišťovat učitelka ze ZŠ při zařízení. 34 Výuka českého jazyka pro cizince je upravena v několika předpisech. Chci poukázat zejména na zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon), v 20 odst. 5 obecně stanoví, že pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušnosti jiného členského státu EU a které na území České republiky dlouhodobě pobývají a plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka. V současné době Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu školského zákona (sněmovní tisk 340), která zajistí výuku českého jazyka ve smyslu citovaného ustanovení i pro ostatní cizince (nejen občany EU). Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou byl doručen Senátu Parlamentu ČR dne V případě osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, je výuka češtiny upravena v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Podle 68 a násl. cit. zákona je součástí státního integračního programu (dále SIP) také vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka. V kurzech SIP však nejsou vyučovány děti mladší 16 let (BAČÁKOVÁ, M. Analýza stavu výuky českého jazyka v rámci SIP v období Praha: UNHCR, 2010). Na nezletilé cizince, kteří vykonávají ústavní výchovu v zařízení pro děti-cizince, se však vztahuje také ustanovení vyhlášky. Ta v části šesté věnované umisťování a pobytu dětí-cizinců mj. stanoví, že Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti-cizince. 15

16 Poskytnout dětem kontaktní údaje na instituce, které se zabývají ochranou práv dětí, a zajistit jazykové mutace těchto informací. Zamezit segregaci dětí od společnosti a maximálně podpořit jejich vzdělávání v běžných školách v okolí. Zajistit do tříd asistenty, a podpořit tak úsilí pedagogů o vzdělávání dětí. Zatraktivnit a zefektivnit vzdělávání tak, aby bylo přínosné pro děti-cizince. Přihlédnout k doporučení 2.12, tak aby děti mohly co nejdřív začít navštěvovat školy mimo ZDC. Potřebné souhlasy při vzdělávání dětí získávat od zákonných zástupců či opatrovníků. Řádně informovat osoby rozhodující o dalším vzdělávání dětí a nabídnout jim vždy alternativy. Respektovat preference dětí, osob rozhodujících o dalším vzdělávání a úlohu OSPOD v procesu rozhodování o dalším vzdělávání dětí. Zajistit intenzivní a pravidelnou výuku češtiny pro cizince všem dětem, které mají potíže s porozuměním v českém jazyce. bezodkladně 16

17 ČÁST 3 ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Zjištění z návštěvy Stěžejním problémem Permonu, vedle spektra přijímaných cizinců, je jeho umístění. Toto kritizoval již můj předchůdce a tehdejší ministr školství Ondřej Liška přislíbil přemístění Permonu do jiné lokality. 35 Důvody není třeba příliš rozvádět. Umístění v lesích mimo aglomeraci kritizuji kontinuálně nejen v případě školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, ale také v oblasti sociálních služeb. Alarmující však je přetrvávající lokace objektu právě v případě Permonu jako zařízení určeného pro integraci dětí-cizinců (viz doporučení 3.1). Ačkoliv je nevyhovující stav vedení ZDC znám a vedení proklamuje jeho vadnost, stav přetrvává. Žádám tedy vedení o výčet kroků, které ke změně místa učinilo (viz doporučení 3.2). Já sám budu při komunikaci s odpovědnými orgány trvat na přemístění DDŠ a VÚ i změně koncepce ZDC, jelikož demotivace, výchovné problémy (nota bene násilná trestná činnost uvnitř zařízení) mají své kořeny i zde. O integraci dětí-cizinců nemluvě. Životní podmínky v zařízení, zejména na výchovném ústavu, jsou tristní. Rozbitý nábytek, nedostatečně zařízené pokoje, alarmující stav koberců a špína obecně jsou realitou všedního dne skupin výchovného ústavu. Neutěšené životní podmínky v této části zařízení jsou vedením omlouvány chováním mladistvých (demolování, ztráta vybavení). Tyto postoje se pak odráží v rezignovanosti vedení, které vedou k zacyklení problému a ulpění na myšlence bezvýchodnosti dané situace. Nastolená restriktivně-preventivní opatření ve smyslu ponechání minima věcí na výchovné skupině (osobní věci, vybavení kuchyně) jsou tak jediným prostředkem ke korekci stavu. Současné životní podmínky jsou dle názoru psycholožky minimálně na hranici senzorické deprivace a nemohou nějak přispět ani ke zlepšení chování a životních výhledů mladistvých. Krom celkového znepokojivého konstatování chci znovu upozornit na katastrofální stav koberců na výchovných skupinách. Rovněž strop v koupelně na 1. skupině (dříve výchovná, nyní z kapacitních důvodů rodinná skupina), kde jsou malé děti, je celý pokryt plísní (viz doporučení 3.3). Poškozování nábytku či věcí a další jednání dětí (ztráta nádobí, krádeže vybavení) není ojedinělým jevem ve výchovných ústavech. Permon v tomto ohledu doplácí na špatně nastavený motivační systém a vůbec odbornou poddimenzovanost personální. Při svých návštěvách různých VÚ (a tajemstvím rozhodně není, že není výchovný ústav jako výchovný ústav) jsem se však s takto špatnými životními podmínkami nesetkal. Sám však nejsem schopen, a ani k tomu povolán, předložit recept na řešení těchto problémů. Tím je vedení ZDC (viz doporučení 3.4). Permon rovněž neposkytuje dětem takovou míru soukromí, jakou považuji za standard. Co se týče sociálního zázemí DDŠ, neshledal jsem žádný problém. Ve VÚ je situace odlišná a týká se zejména existence/funkčnosti závěsů či zástěn ve sprchových koutech (viz doporučení 3.5). Děti také nemají k dispozici uzamykatelné skříňky či stolky, kam si mohou uschovat své osobní věci. Všem starším dětem by mělo být rovněž umožněno uzamykat si svůj pokoj. Zvláště v prostředí Permonu, kde se vyskytují enormní potíže se ztrátami osobních věcí (nejen cenností, ale i věcí osobní povahy), je třeba dětem poskytnou možnost mít takovou skříňku. Praktické problémy se ztrátami klíčů či pokusy o vypáčení skříněk jistě vyváží pocit bezpečí a přirozeně potřebný pocit výlučného vlastnictví alespoň 35 Dopisem ze dne

18 některých předmětů v tak kolektivním (ústavním) prostředí. Přímo na místě moji zaměstnanci možnost existence uzamykatelných skříněk konzultovali se zaměstnanci Permonu. Ti zvláště v prostředí VÚ argumentovali téměř 100% jistotou okamžitého vypáčení. Z tohoto požadavku však neslevím, jelikož existence uzamykatelných skříněk byla zjištěna i v jiných VÚ a shledána jako prospěšná. Praktické problémy s provozem takových skříněk presumuji, nicméně pozitivní přínos tento deficit převýší. Musím též upozornit na skutečnost, že děti napříč Permonem po této možnosti, zvyšující soukromí a bezpečí, dlouhodobě volají. Obdobně v případě uzamykání pokojů (viz doporučení 3.6). Za nestandardní považuji existenci průzorů do pokojů na VÚ. Mnohde jsou průzory zalepeny plakáty, jinde jsou tyto již strhány. Nevím, kdo byl iniciátorem zaclonění průzorů či jejich následnému odclonění, nicméně volný průzor do pokojů považuji za neopodstatněný zásah do soukromí (viz doporučení 3.7). K vybavení pokojů mohu podotknout, že děti převážně neměly (na VÚ vůbec) k dispozici lampičky (viz doporučení 3.8). Jinak byly pokoje na DDŠ prostorné a děti si je mohly upravit k obrazu svému. Jiná situace je v prostorách VÚ (viz výše). Za nepřípustnou považuji též kontinuální přítomnost psa vedoucí Permonu v zařízení. Při druhé návštěvě se uvnitř Permonu pohyboval i pes vedoucí školy. Jelikož se ani v jednom případě nejedná o tzv. asistenčního psa, 36 ale o psa, který doprovází zaměstnance zařízení v průběhu výkonu práce vždy a všude (jídelna, spol. místnosti, pokoje dětí), nemohu s tímto souhlasit, jelikož se nejedná o dobrovolný kontakt dětí se psem. Nadto zaměstnanci Kanceláře zjistili, že většina dětí s pohybem psa vedoucí Permonu, který ji po zařízení doprovází, nesouhlasí. Nejsou tak akceptována kulturní ani náboženská specifika dětí 37 a pes může být vnímán jako prvek zastrašování (viz doporučení 3.9). Děti se dle zjištění též bojí kriticky vyjádřit k pohybu psa, jelikož se obávají skutečnosti, že kdo nemá rád onoho psa (Badyho), upadne do nemilosti. Tuto obavu dětí nehodnotím, pouze na ni upozorňuji. Argumentace canisterapií či zvykáním si na kulturní podmínky země je v kontextu známých skutečností úsměvná. V areálu Permonu jsou instalovány kamery a tabulky s nápisem: Zařízení je monitorováno kamerovým systémem se záznamem. Kamery jsou nastaveny tak, aby monitorovaly objekt (vjezd, okolí budovy) a také prostory uvnitř zařízení (chodba ve škole, chodba vedoucí do kanceláře vedení). Kamera byla dříve rovněž instalována na výchovné skupině č. 3. Zde se v současné době však již ani fakticky nenachází. Primárně musím upozornit na rozpor s ustanovením 15 ZÚOV, který existenci kamerového systému připouští pouze v zařízeních, kde jsou fakticky umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou. Takové však v Permonu nejsou. Náhledem do registru Úřadu pro ochranu osobních údajů 38 nebyla zjištěna ani registrace kamerového sytému u tohoto úřadu. Vedoucí školy i Permonu shodně tvrdily, že kamerový systém je vypnut, nepoužíván, 39 slouží pouze k fabulaci dětí a je prostředkem prevence. Není v možnostech pověřených zaměstnanců Kanceláře fakticky funkčnost kamerového sytému ověřit (vyhledat a ověřit funkčnost příslušné audiovizuální centrály), nicméně subjektivně byla funkčnost kamer uvnitř zařízení (chodba škola a chodba vedoucí k vedoucí Permonu) shledána minimálně v oblasti aktivity LED diod jako 36 Doporučení ochránce pro přístup vodicích a asistenčních psů do veřejných prostor je dostupné na 37 Zejména muslimů, jelikož v tradičním pojetí islámu je pes nečistým zvířetem. 38 Údaj ze dne ; registr dostupný na 39 Na základě příkazu státního zástupce k vyřazení z provozu audiovizuálního systému ze dne

19 infračervených osvětlovačů (viz doporučení 3.10). Existenci monitorovacího zařízení, ač nepoužívaného, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchov považuji za zásah do soukromí dětí, poskytující teoretickou možnost jeho excesivního zneužití a způsobující negativní dopad na psychiku dětí. Nota bene ani v jiných navštívených výchovných ústavech, kde nejsou děti s uloženou ochranou výchovou, kamerový systém nebyl instalován. Existence kamerového systému je tak protizákonná. Přístup do areálu je ztížen nejen špatnou dopravní obslužností, nýbrž i samou možností vstupu do areálu Permon. Z dostupné dokumentace a rozhovorů bylo zjištěno, že je mnohdy problémem dozvonit se do zařízení, a to zejména ve večerních hodinách či o víkendech, kdy stabilní personál (zejména etopedka a soc. pracovnice) není přítomen a vychovatelé jsou vázáni na činnosti skupin (viz doporučení 3.11). Zaměstnanci Kanceláře rovněž zaznamenali technický problém s dodávkou teplé vody do kuchyně rodinné skupiny č. 4. Ta ani po delší době nezačala téci (viz doporučení 3.12). Doporučení ochránce Číslo Doporučené opatření: Termín naplnění: Ve spolupráci se zřizovatelem hledat jinou vhodnou lokalitu pro umístění DDŠ a VÚ jako součásti ZDC. Zaslat ochránci výčet kroků, které učinilo vedení ZDC k přemístění Permonu. Vyměnit zničené koberce za jinou vhodnou podlahovou krytinu. Odstranit plíseň z koupelny rodinné skupiny č. 1. Pedagogickými metodami a aktivitami čelit průjevům vandalizmu a kriminalitě. spolu s vyjádřením ke zprávě bezodkladně 3.5 Dovybavit sprchy závěsy či opravit zástěny Dovybavit pokoje (popř. jiný systém na VÚ) uzamykatelnými skříňkami tak, aby je mohly využívat všechny děti, které toho jsou schopny a projeví o to zájem. Umožnit starším dětem uzamykat si svůj pokoj. Zneprůhlednit průzory na dveřích do pokojů nátěrem či jiným způsobem. bezodkladně 3.8 Vybavit pokoje lampičkami. 3.9 Zamezit pohybu psa uvnitř Permonu Odstranit kamery z Permonu Organizačně zajistit řešení zajištění přístupu do areálu tak, aby příchozí osoby nemusely nepřiměřeně dlouho čekat na (následný možný) vstup do areálu. Zajistit nepřetržitou dodávku teplé vody na rodinnou skupinu č. 4. bezodkladně Opatření doporučená ke zvýšení standardu poskytované péče Zvýšit podnětnost prostředí. Omezit vlivy přispívající k senzorické, sociální a citové deprivaci svěřených osob. 19

20 ČÁST 4 ZACHÁZENÍ Zjištění z návštěvy K faktickému oddělení výchovných skupin (VÚ) a rodinných skupin (DDŠ) na Permonu došlo až na jaře Do té doby byly obě skupiny dětí de facto promíchány, což nebylo v souladu se zákonem. Rozdělení přineslo zklidnění situace na DDŠ, ovšem následovala eskalace problémů na VÚ. V době před oddělením se pravděpodobně udála i celá škála incidentů, které jdou za hranu zákona (viz dále). Dětský domov se školou tak plní spíše úlohu dětského domova (děti bez závažných poruch chování), má volnější režim, panuje zde příjemnější atmosféra. Výchovný ústav pak pečuje o děti s poruchami chování. Proto se liší i problematické oblasti jednotlivých částí domova. Společným jmenovatelem je však (krom umístění Permonu a struktury přijímaných dětí) také motivace dětí. Nedostatečná motivace dětí (vnímaná jak subjektivně dětmi, tak objektivně daná možnostmi zařízení) se přitom odráží v celém systému péče o děti a v nastavení výchovných pravidel na Permonu. Lze shrnout, že nefunkčnost výchovných procesů a neúspěch při naplňování cílů ústavní výchovy pro děti-cizince vede pouze k represivnímu stylu výchovy a minimalizaci možných rizik jako jediné jistoty maximální prevence (např. požadavek minima věcí na pokoji jako prevence krádežím, nenakupování s vyslanci skupin jako prevence krádeže peněz a útěku). To platí zejména o situaci na VÚ. Na všech skupinách děti a vychovatelé téměř jednohlasně upozorňovali na nedodržování daných příslibů, dohod a pravidel (např. zákaz výhod po útěku). Dále na časté střídání vychovatelů a na to navázanou nutnost budování stále nových vztahů, celkového sžívání se. Také děti jsou často posouvány ze skupiny na skupinu zejména v části DDŠ, a to bez konzultací se samotnými dětmi či vychovateli. Chápu potřebu vedení Permonu aktuálně reagovat na nově příchozí děti a další okolnosti zapříčiňující potřebu změny složení rodinné skupiny, nicméně vyzývám vedení ke konzultacím se zainteresovanými osobami a k co nejcitlivějším zásahům do rodinné skupiny, potažmo vztahové oblasti. Eliminuje se tak jeden z nejhorších průvodních jevů institucionální výchovy, totiž proměnlivost (viz doporučení 4.1). Výše uvedené souvisí také s nedostatečným vtažením vychovatelů do rozhodovacích procesů. Nabyl jsem dojmu, že děti rychle vysledovaly, že vychovatel nemá možnost fakticky rozhodnout a věci více ovlivnit (vycházky, dovolenky apod.). Děti chápou proces rozhodování vychovatel etoped vedoucí Permonu ředitel ZDC, nicméně ten je příliš dlouhý a jim vzdálený. Přičemž role vychovatele je v ní zanedbatelná (viz doporučení 4.2). Základním pilířem hodnotící škály (motivací) na Permonu je bodový systém. Bodový systém má však sloužit dle mého názoru pouze jako podpůrný prvek při výchově. Dětem umožňuje orientovat se a je určitým korektivem chování. Řada zařízení jej užívá v různých podobách. Bodovací systém může také představovat absolutně nefunkční soustavu zpodobněných norem či fungovat jako zástěrka (schovávání se za body) osob přímo pečujících o dítě. V případě déle trvajícího problémového chování je dokonce kontraproduktivní, protože sám o sobě neřeší příčinu, ale následek chování dětí. Spíše nejsem příznivcem bodového systému, neboť hodnota výchovy leží v oblastech vztahových a sociálního učení vůbec. 41 Na Permonu děti bodově hodnotí denní vychovatel, noční vychovatel a učitel ve škole při zařízení. Každý ve škále 0-4 body, přičemž 0 je špatným 40 Odlišný charakter DDŠ a VÚ je přitom dán zejména věkem dítěte. Je třeba vzít v potaz i skutečnost, že v prostředí Permonu většina dětí netrpí závažnými poruchami chování. 41 Viz také bod 76 souhrnné zprávy z návštěv zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy z roku 2007 dostupné na 20

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince

Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince Poznatky z návštěv detenčních zařízení pro cizince Zjištění a doporučení veřejného ochránce práv Ondřej Vala Bratislava, Slovenská republika Kancelář veřejného ochránce práv 15/6/2015 Působnost ochránce

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Část první. Úvodní ustanovení

Část první. Úvodní ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org,

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE

1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE 1/ ZÁKON Č. 326/1999 SB. O POBYTU CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2/ ZÁKON Č. 109/ 2002 SB. O VÝKONU ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ A O PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÉ PÉČI VE ŠKOLSKÝCH

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s. Rezort školství: - Škola prevence, diagnostika, poradenství, hodnocení a ovlivňování chování - Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) - Zařízení preventivně výchovné péče

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím

Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím Dětský domov, Nepomuk Nepomuk 278 335 01 Nepomuk Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím Struktura informací, zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem, umožňujícím

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 123 097/98 11070 Inspektorát č 12 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 123 097/98 11070 Inspektorát č 12 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 123 097/98 11070 Inspektorát č 12 Signatura: al3bs101 Okresní pracoviště Brno-venkov INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Základní škola-1. stupeň Holasice,

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Čl. I Prevence záškoláctví

Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence sociálně patologických jevů MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005

2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005 2005/458 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče 458/2005 Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem

Více

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základní informace Právní zakotvení inspekcí Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Vyhláška MŠMT č. 458/2005 Sb.

Vyhláška MŠMT č. 458/2005 Sb. Vyhláška MŠMT č. 458/2005 Sb. ze dne 10. listopadu 2005, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

Zákon o obětech trestných činů

Zákon o obětech trestných činů Zákon o obětech trestných činů Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. Úvodem Historický vývoj proměny trestněprávního vztahu (z hlediska subjektů) stát přejímá roli, kterou měla dříve oběť, zájmy oběti se podřizují

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

EVIDENCE STÍŽNOSTÍ NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

EVIDENCE STÍŽNOSTÍ NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY EVIDENCE STÍŽNOSTÍ NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY I. Vymezení pojmů Stížností je vyjádřena nespokojenost stěžovatelů s poskytovanými službami. Stížnost není pracovníky pojímána jako

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Datum zpět vzetí žádosti:

Datum zpět vzetí žádosti: Domov PETRA Mačkov Mačkov 79, 388 01 Blatná tel.: 383 413 111 fax: 383 413 198 e mail : info@domovpetra.cz internet www.domovpetra.cz č. účtu: 27228291/0100 IČ: 708 717 79 DIČ: CZ 708 717 79 Podání žádosti:

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ /pro školní rok 2016/2017/

INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ /pro školní rok 2016/2017/ INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ /pro školní rok 2016/2017/ Níže uvedené informace jsou zpracovány podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-03008/08-06

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-03008/08-06 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-03008/08-06 Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní

Více

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Následující informativní přehled uvádí právní předpisy v resortu školství, mládeže a tělovýchovy ve znění účinném k 1. 6. 2014. Členění

Více

381/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o Veřejném ochránci práv

381/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o Veřejném ochránci práv 381/2005 Sb. ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějích předpisů, a některé dalí zákony Změna: 278/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna:

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

SMLOUVA O VZDĚLÁVÁNÍ NA SOUKROMÉ ŠKOLE

SMLOUVA O VZDĚLÁVÁNÍ NA SOUKROMÉ ŠKOLE SMLOUVA O VZDĚLÁVÁNÍ NA SOUKROMÉ ŠKOLE Smluvní strany: 1) Střední škola obchodní a služeb SČMSD, Žďár nad Sázavou, s.r.o., zastoupená Mgr. Zdeňkem Musilem, ředitelem (dále jen ředitel školy) (dále jen

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová Odbor sociálních služeb MPSV ČR Mgr. Anna Kotoučová Obsah prezentace: 1. Informace o připravovaném zákonu o sociálních službách a) legislativní úprava pozice sociální pracovník b) legislativní úprava pracovníků

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra Stanovisko veřejné ochránkyně práv k problematice osob s poruchou autistického spektra konference Autismus v kontextu občana, rodiny a společnosti 15. dubna 2015 Petr Polák, Oddělení rovného zacházení,

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Vypracoval: Pedagogická rada projednala

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

Monitoring nuceného navracení cizinců v České republice

Monitoring nuceného navracení cizinců v České republice Monitoring nuceného navracení cizinců v České republice Praxe, zjištění a doporučení veřejného ochránce práv Ondřej Vala Bratislava, Slovenská republika Kancelář veřejného ochránce práv 15/6/2015 Veřejný

Více

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 Rada vlády ČR pro lidská práva (dále jen Rada ) I. n a v a z u j e n a schválený podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování

Více

Základní škola a Mateřská škola Sudice, příspěvková organizace Směrnice k vyřizování stížností Č.j.: Účinnost od: 2. 9. 2013

Základní škola a Mateřská škola Sudice, příspěvková organizace Směrnice k vyřizování stížností Č.j.: Účinnost od: 2. 9. 2013 Základní škola a Mateřská škola Sudice, příspěvková organizace Směrnice k vyřizování stížností Č.j.: Účinnost od: 2. 9. 2013 Spisový znak: Skartační znak: Změny: Tato směrnice ruší všechny předcházející

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Základní informace o přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních školách a v konzervatořích pro školní rok 2012/2013

Základní informace o přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních školách a v konzervatořích pro školní rok 2012/2013 Text reaguje na novelu školského zákona provedenou zákonem č. 472/2011 Sb. Dále očekáváme novelu vyhlášky č. 671/2004 Sb. po jejím zveřejnění bude text dále upraven Základní informace o přijímacím řízení

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393

DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393 DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLA a ŠKOLNÍ JÍDELNA Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393 STATUT DĚTSKÉHO DOMOVA SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, BYSTŘICE

Více

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL projekt: Vzdělávání napříč KHK METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL autor Mgr. Stanislav Kutálek žadatel Českomoravská vzdělávací, s.r.o. Metodické materiály stáží středních škol Vypracoval: Mgr. Stanislav

Více

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více