KOMORNÍ LHOTKA NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI

Transkript

1 SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ D. POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMORNÍ LHOTKA NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI

2 SPOLUFINANCOVÁNO Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ V RÁMCI INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU dle 45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Ostrava, červenec 2011

3 AQUATEST a. s. Geologická 4, Praha 5 IČO zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Komorní Lhotka-Natura; zakázka č.: Popis zakázky: dle 45i z.č. 114/1992 Sb. - hodnocení vlivů územního plánu obce Komorní Lhotka na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pořadové č.: 1 Objednatel: Financováno: Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba ÚZEMNÍ PLÁN KOMORNÍ LHOTKA dle 45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracovatel RNDr. Jiří Urban, Ph.D. autorizovaný řešitel Schválil Mgr. Radim Kloza ředitel divize Za statutární orgán Ing. Petr Máša Místopředseda představenstva a ředitel společnosti Ostrava, červenec 2011 Výtisk č.: 1

4 OBSAH OBSAH ÚVOD ZADÁNÍ CÍL HODNOCENÍ POSTUP ZPRACOVÁNÍ HODNOCENÍ ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU ÚDAJE O EVL A PO IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA EVL Beskydy (CZ ) PO Beskydy (CZ ) HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ MOŽNÉ VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU Dotčené předměty ochrany Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit, kumulace vlivů ZÁVĚR DOPORUČENÁ MINIMALIZAČNÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ REJSTŘÍKY A SEZNAMY

5 1. ÚVOD 1.1. Zadání Předmětem předkládaného naturového posouzení dle 45i zák. č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále ZOPK), je posouzení vlivu územního plánu Komorní Lhotka na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zadavatelem hodnocení je firma Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., se sídlem Spartakovců 3, Ostrava-Poruba (IČ ). Hodnocení není zpracováno na základě stanoviska orgánu ochrany přírody (OOP) podle 45i odst. 1 ZOPK, které vylučuje významný negativní vliv ÚP na lokality soustavy Natura 2000, ale pouze na základě objednávky hodnocení od obce Komorní Lhotka zpracovateli územního plánu (USO, s.r.o.). Předložené naturové hodnocení je součástí vyhodnocení SEA dle zák. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (J. Skořepa, Aquatest a.s., 2011) Cíl hodnocení Cílem předloženého naturového hodnocení je zjistit, zda má územní plán Komorní Lhotka významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit či ptačích oblastí. Naturové hodnocení se zabývá pouze vlivy podle 45h a 45i ZOPK a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů ZOPK, zejména zvláštní druhové a územní ochrany, VKP, ÚSES apod., přestože může docházet k věcným "přesahům" Postup zpracování hodnocení Naturové hodnocení bylo zpracováno v únoru V území byl proveden orientační přírodovědný průzkum na konci února 2011, v období bez sněhové pokrývky. Pro zpracování byla využita data z nálezové databáze AOPK ČR, internetové a literární zdroje apod. Pro úplné zhodnocení vlivů územního plánu, resp. některých dílčích záměrů, by bylo třeba provést specifické průzkumy (zejména v jarním období), zaměřené na některé předměty ochrany EVL a PO Beskydy. Po dohodě s objednatelem nebyly tyto průzkumy z časových důvodů provedeny a jsou tedy u daných záměrů součástí ochranných a minimalizačních opatření. Předkládané posouzení bylo vypracováno v souladu s metodikou naturového posouzení (MŽP ČR, 2007). 2

6 2. ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Kraj Moravskoslezský Okres Frýdek-Místek Obec Komorní Lhotka Katastrální území Komorní Lhotka (668818) Mapa 1. Širší prostorové vztahy Mapa 2. Lokalizace hranic řešeného území V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch: 3

7 V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.): Plochy smíšené obytné (SO) Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení - hřbitovů (OH) Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) Plochy prostranství veřejných (PV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy zemědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní územního systému ekologické stability (ÚSES) Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Charakteristika územního plánu Komorní Lhotka je součástí vyhodnocení SEA, jehož je toto naturové posouzení přílohou (Aquatest, Skořepa, 2011). Koordinační situace ÚP Komorní Lhotka viz. posouzení SEA. Níže uvádím alespoň ty dílčí záměry a opatření, u kterých lze potencionálně očekávat relevantní ovlivnění soustavy Natura nová pěší turistická trasa Smilovice-Perlík-Godula 2. doplnění sítě cyklotras o nové úseky, které jsou vedeny po stávající komunikační síti 3. plošné zábory přírodních stanovišť různými typy funkčních ploch, zejména se jedná o plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení v prostoru centrální části obce 4. výstavba nového vedení ZVN 400 kv jako souběžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kv ZVN 404 Nošovice-Varín 5. rekonstrukce ČOV a částečná dostavba kanalizační sítě 4

8 3. ÚDAJE o EVL a PO 3.1 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Posuzovaným ÚP Krásná mohou být ovlivněny následující lokality soustavy Natura 2000: evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy (CZ ) ptačí oblast (PO) Beskydy (CZ ) Řešené území je vyjma severní části lokalizováno v EVL a PO Beskydy Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura EVL Beskydy (CZ ) 1 Rozloha Navrhovaná kategorie ochrany Biogeografická oblast ,5332 ha chráněná krajinná oblast kontinentální Nadmořská výška m n. m. Poloha Katastrální území představuje rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR; vymezeno státní hranicí se SR na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy Zlínský kraj: Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Bečva, Horní Lideč, Hovězí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lidečko, Lužná u Vsetína, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostřední Bečva, Pulčín, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Solanec pod Soláněm, Střelná na Moravě, Střítež nad Bečvou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziříčí, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří Moravskoslezský kraj: Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, Čeladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u Frýdku- Místku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod 1 převzato z 5

9 Lysou Horou, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov u Nového Jičína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty Ekotop Geologie: podloží lokality tvoří flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). Geomorfologie: Vnější Západní Karpaty - geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Rožnovská brázda (část). Reliéf: členitá hornatina s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí, CHKO se rozkládá v nadmořské výšce m n. m., rozloha 1160 km2. Pedologie: v území převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Biota Území EVL Beskydy je převážně zalesněno (více než 70 % území zaujímá les). Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli Fagetum a Dentario glandulosae-fagetum (L5.1) v rozmezí výšky od m n. m. a acidofilní bučiny sv. Luzulo-Fagion (L5.4), pokrývající zpravidla hřebenové polohy od m n. m., ale rovněž inverzní údolní polohy. Převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), doprovázený nejvíce jedlí bělokorou (Abies alba), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a smrkem (Picea abies). Na nejvyšší vrcholy (Lysá hora, Smrk, Travný, Kněhyně, Velký Polom aj.) jsou vázány horské klimaxové smrčiny (L9.1, L9.3), zhruba od výšky 95O m n. m. Horské smrčiny vznikají také jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách. Dominantní dřevinou je zde přirozeně smrk ztepilý doprovázený jeřábem ptačím, v nižších polohách a v příhodnějším klimatu ještě i klenem a bukem. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy (L4). Objevují se na lesních půdách často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy přechází ve vyšších polohách v horské klenové bučiny (L5.2) se zastoupením druhů vysokobylinných niv. V nižších polohách se rozkládají společenstva dubohabřin as. Carici pilosae-carpinetum (L3.3B). V dnešní krajině se zachovaly jen ve zbytcích, převážná část zmizela v důsledku zkulturňování krajiny a vlivem zemědělské činnosti člověka. Dubohabrové háje zaujímají jen malou část území EVL Beskydy především na jeho jihozápadním okraji. 6

10 Úzké pruhy kolem řek a potoků jsou dodnes zčásti osídleny společenstvy údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2A, B). Nejčastějšími zástupci stromového patra jsou přirozeně olše lepkavá a šedá. Různé druhy vrb, které v minulosti tvořily velmi charakteristickou součást těchto společenstev, byly velmi silně zredukovány úpravami toků, při nichž byly nejčastěji nahrazovány hlubokokořennými listnáči, nejčastěji jasanem. Na březích bystřin a na lesních prameništích v horských polohách jsou ojediněle zachovány horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) (L2.1). Náhradní vegetaci podmáčených stanovišť tvoří údolní vlhké louky a rašelinné a prameništní louky (R2.2, R2.3), v minulosti z velké části odvodněné. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky (T1.5) a tužebníková lada (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Přirozeně vzácné jsou petrifikující prameny (R1.1, R1.3), naopak běžná jsou lesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.4). Podél potoků zůstávají ve zbytcích zachována vlhkomilná vysokobylinná společenstva. V nižších polohách zejména devětsilové lemy (M5) s devětsilem lékařským (Petasites hybridus), ve vyšších polohách nastupuje devětsil bílý (P. albus), v horských polohách se ojediněle objevují subalpínské porosty vysokobylinných niv (A4.2) a kapradinových niv s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) (A4.3). V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky sv. Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny sv. Cynosurion (T1.3). Jako pozůstatky rozsáhlé pastvy ovcí v minulosti jsou na svazích vyvinuty podhorské smilkové trávníky (T2.3A, B), často s roztroušenými keři jalovců. Vznikají tak pro území Beskyd charakteristické jalovcové pasínky. Pouze na bezlesích hřebenech v montánních polohách se vyvíjí společenstva horských smilkových trávníků s alpínskými druhy sv. Nardo-Agrostion tenuis (T2.2). Maloplošně se na lokalitě vyskytují širokolisté suché trávníky, a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Na mezích, okrajích cest a lesů jsou často zachovalé mezofilní křoviny (K3) s hlohem (Crataegus sp.), růží (Rosa sp.) a trnkou (Prunus spinosa). Roztroušeně a zpravidla maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy (S1.2), častým jevem je tzv. pseudokras. Největším skalním útvarem jsou Pulčínské skály v Javorníkách, jeskyně (S3) se vyskytují např. v oblasti Radhoště, Kněhyně, Čertova mlýna a Lysé hory. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Předměty ochrany Druhy-rostliny: Aconitum firmum ssp. moravicum (oměj tuhý moravský) Buxbaumia viridis (šikoušek zelený) Druhy-živočichové: Rhysodes sulcatus (rýhovec pralesní) Triturus montandoni (čolek karpatský) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Cucujus cinnaberinus (lesák rumělkový) Ursus arctos (medvěd hnědý) 7

11 Myotis myotis (netopýr velký) Lynx lynx (rys ostrovid) Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Unio crassus (velevrub tupý) Canis lupus (vlk obecný) Lutra lutra (vydra říční) Přírodní stanoviště: 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8

12 Charakteristika výskytu předmětů ochrany v řešeném území Přírodní stanoviště Tab. 1. Charakteristika výskytů předmětů ochrany (typy přírodních stanovišť) v rámci EVL Beskydy ( Předmět ochranypřírodní stanoviště Rozloha (ha) Podíl (%) R* Z** G*** ,25 0,00 B B A ,0028 0,00 C B C ,3658 0,00 B A C ,4014 0,00 B B A ,7525 0,06 B B B ,389 0,01 B B B ,3419 0,43 B B B ,048 3,98 A A B ,7946 0,00 C B C ,012 - A A A ,7897 2,08 B B A ,2351 1,38 B B A ,3376 0,07 B A A ,5937 0,11 B B B ,5902 0,15 B A A 91E ,4904 0,00 C A B ,6087 0,4 B B B *R-reprezentativnost (A-vynikající, B-dobrá, C-významná,D-nevýznamné zastoupení); **Z-zachovalost (A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachov.); ***G-celkové hodnocení (A-vysoce významný, B-velmi významný, C-významný) Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 16 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 9

13 Tab. 2. Typy přírodních stanovišť-předměty ochrany EVL Poodří-a jejich převod na biotopy (uvedeny pouze biotopy s výskytem v EVL Poodří) Předmět ochrany-přírodní stanoviště Převod na biotopy (Chytrý et al., 2001) 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy A4.3 Subalpínské kapradinové nivy T1.1 Mezofilní ovsíkové louky R1.1 Luční pěnovcová prameniště R1.3 Lesní pěnovcová prameniště S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) L5.2 Horské klenové bučiny 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L4 Suťové lesy L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) L9.1 Horské třtinové smrčiny L9.3 Horské papratkové smrčiny 10

14 Mapa 3. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy (typy přírodních stanovišť) v řešeném území A) severní část řešeného území (podkladová mapa, podkladová mapa s vloženou vrstvou přírodních biotopů) 11

15 B) jižní část řešeného území (podkladová mapa, podkladová mapa s vloženou vrstvou přírodních biotopů) Pozn.: převod biotopů na typy přírodních stanovišť-předměty ochrany EVL Beskydy viz. Tab. 2. Záznamy o výskytech zvláště chráněných druhů v zájmovém území viz. archiv autora hodnocení či Nálezová databáze AOPK ČR. 12

16 Druhy Tab. 3. Charakteristika výskytů předmětů ochrany (druhy) v rámci EVL Beskydy ( Předmět ochrany-druh SP* PP** Z*** I**** C***** Aconitum firmum ssp. moravicum 600 A A B A Buxbaumia viridis P A B C A Rhysodes sulcatus R A A C A Triturus montandoni R A B B A Bombina variegata P A B C A Cucujus cinnaberinus C C A C A Ursus arctos V A B B A Myotis myotis R B B C B Lynx lynx R A B B A Carabus variolosus R A A C A Unio crassus P B B C B Canis lupus V A B B A Lutra lutra R A C B A *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná V Nálezové databázi AOPK ČR jsou z řešeného území následující pozorování předmětů ochrany EVL Beskydy ( AOPK ČR, 2011): Bombina variegata, Křenek D., květen 2009, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; bučina v sedle pod Ropičkou), počet: 1 jedinec Bombina variegata, Koleva L., červen 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,53, y: ,94; prameniště v lesním biotopu), počet: 3 jedinci Canis lupus, Anonymous, 2004, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ,4; údolí potoka Ráztoka), druh pozorování: kořist (ovce) Lynx lynx, Bartošová D., únor 2004, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,3, y: ,52; Prášivá), počet: 1 jedinec Lutra lutra, Anonymous, květen 2000, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,56, y: ,65; Stonávka), počet (trus): 2 13

17 Triturus montandoni, Kondělka, květen 1989, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,99, y: ,5; údolí potoka Ráztoka), počet: 13 jedinců PO Beskydy (CZ ) 2 Rozloha Biogeografická oblast 41702,0373 ha kontinentální Nadmořská výška m n. m. Poloha Katastrální území území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná; pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy; území je plošně rozsáhlé, na délku měří 51 km a na šířku 1,5-17 km Zlínský kraj: Dolní Bečva, Horní Bečva, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří Moravskoslezský kraj: Bordovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty Není uvedena obecná přírodovědná charakteristika PO, do značné míry se překrývá s EVL Beskydy. Předměty ochrany Ciconia nigra (čáp černý) Dryocopus martius (datel černý) Picoides tridactylus (datlík tříprstý) Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Glaucidium passerinum (kulíšek nejmenší) Ficedula parva (lejsek malý) 2 převzato z 14

18 Strix uralensis (puštík bělavý) Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý) Tetrao urogallus (tetřev hlušec) Picus canus (žluna šedá) Charakteristika výskytu předmětů ochrany v PO Beskydy Tab. 4. Charakteristika výskytu ptačích druhů-předmětů ochrany v rámci PO Beskydy ( Druh SP 1 PP 2 Zast. 3 Zach. 4 Zim. 5 I 6 Hnízdící C 7 Ciconia nigra - B - B - C p. A Dryocopus martius p. C - B - C - A Picoides tridactylus p. B - C - B - C Bonasa bonasia p. B - B - C - B Glaucidium passerinum p. B - B - C - B Ficedula parva - B - B - C p. B Strix uralensis p. A - C - B - C Dendrocopos leucotos p. B - C - C - B Tetrao urogallus 5-10 ex. B - C - A - C Picus canus p. C - B - C - B 1 SP: velikost populace vyskytující se na lokalitě po celý rok; 2 PP: podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); 3 Zast.: lokalita je využívána jako shromaždiště za tahu nebo k pelichání mimo místa rozmnožován; 4 Zach.: zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C- průměrně nebo nedostatečně zachovaný; 5 druh využívá lokalitu v zimě; 6 I: izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu: A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; 7 C: celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu: A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná V Nálezové databázi AOPK ČR jsou z řešeného území následující pozorování předmětů ochrany PO Beskydy ( AOPK ČR, 2011): Ciconia nigra, Bronclík M., srpen 2008, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,77, y: ,6), počet: 1 ex. Ciconia nigra, Křenek D., červen 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ), počet: 1 ex. Ciconia nigra, Bronclík M., květen 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; u potoka Ráztoka), počet: 1 ex. Ciconia nigra, Polášek Z., červenec 1987, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,77, y: ,6), počet: 1 ex. 15

19 Dendrocopos leucotos, Špilák R., duben 2010, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,32, y: ,29; Ropičník), počet: 1 samice Dendrocopos leucotos, Špilák R., duben 2010, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,48, y: ,56), počet: 1 samec Dendrocopos leucotos, Křenek D., květen 2008, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ), počet: 1 samice Dendrocopos leucotos, Křenek D., duben 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 2 ex. Dendrocopos leucotos, Mandák M.&Mandáková O., květen 2005,, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; údolí potoků Odnoha a Ráztoka), počet: 2 ex. Dendrocopos leucotos, Křenek D., květen 2005, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Lipí), počet: 1 samec Dendrocopos leucotos, Křenek D., březen 2003, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 1 samec Dryocopus martius, Křenek D., duben 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 1 ex. Dryocopus martius, Křenek D., květen 2005, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Lipi), počet: 1 samec Dryocopus martius, Křenek D., květen 2005, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; porosty na sev. svahu mezi Lipí a Kotářem), počet: 1 samec Dryocopus martius, Křenek D., březen 2003, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ), počet: 1 samec Dryocopus martius, Křenek D., březen 2003, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 1 samec Dryocopus martius, Křenek D., březen 2003, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Hůra), počet: 1 ex. Ficedula parva, Křenek D., květen 2005, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 1 samec Ficedula parva, Křenek D., květen 2005, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; porosty na S svahu mezi Kotářem a Lipí), počet: 1 samec Ficedula parva, Zwyrtek K., červenec 1965, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; vrch Suchý), počet: 4 mláďata Picus canus, Křenek D., Křenek D., duben 2006, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: , y: ; Křivý vrch), počet: 2 ex. 16

20 Strix uralensis, Křenek D., březen 2003, k.ú. Komorní Lhotka (souřadnice v S-JTSK: x: ,26, y: ,32; Křivý vrch), počet: 1 ex. 17

21 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady pro posouzení ÚP Komorní Lhotka na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany nebyly zcela dostatečné. V území byl proveden pouze orientační přírodovědný průzkum na konci února 2011, v období bez sněhové pokrývky (potřebné jsou průzkumy zejména v jarním období). Pro zpracování proto byla využita data z nálezové databáze AOPK ČR, internetové a literární zdroje apod. Z hlediska ochrany dotčených naturových lokalit a jejich předmětů ochrany jsou potencionálně nejvíce problematické záměr pěší turistické trasy Smilovice-Perlík-Godula a dále navrhovaný systém cykloturistických tras. Tato problematika proto byla dále konzultována s SCHKO Beskydy. Informace o územním plánu byly převzaty z Odůvodnění ÚP Komorní Lhotka, s přiloženou mapou koordinační situace (viz. Přílohy). 4.2 Možné vlivy územního plánu zábor či narušování přírodních stanovišť a biotopů druhů zvýšená míra vyrušování některých druhů-předmětů ochrany scelování původně rozptýlené zástavby s vlivem na migrační průchodnost krajiny pozitivní vliv na kvalitu povrchových vod v důsledku rekonstrukce ČOV a částečné dostavby kanalizační sítě (dále již nezmiňováno) 4.3 Hodnocení vlivů územního plánu Tab. 5. Stupnice významnosti vlivů využitá pro kvantifikaci vlivů ÚP (dle Metodiky MŽP ČR, 2007) 18

22 Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda má územní plán významný negativní vliv (hodnota -2), ostatní hodnoty jsou doplněny pro úplnost. Při hodnocení vlivů územního plánu nelze očekávat přeshraniční vlivy Dotčené předměty ochrany Z hlediska typů přírodních stanovišť-předmětů ochrany EVL bude docházet pouze k nevýznamným záborům. V územním plánu je patrná snaha o umisťování nově navrhované zástavby do severní části řešeného území, vně či při hranicích EVL Beskydy (zejména prostor centrální části obce). Do jižní části, zasahující hluboko do EVL, je nová zástavba navrhována jen výjimečně. Nově navrhovanou zástavbou budou nejvíce postiženy biotopy "T1.3 Poháňkové pastviny" a "T1.1 Mezofilní ovsíkové louky". Biotop T1.3 nespadá pod žádný předmět ochrany EVL Beskydy a není tedy předmětem naturového posuzení. Biotop T1.1 spadá pod typ přírodního stanoviště "6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)", který předmětem ochrany, přičemž zábory se týkají zejména ploch, kde se tento biotop vyskytuje v mozaice s jinými typy biotopů. V severní části řešeného území dojde dále k zásahu do biotopu "L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty", resp. odpovídajícího typu přírodního stanoviště "91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)", a to při přechodu navrhovaného vedení ZVN 400 kv přes nivu Stonávky. Tato lokalita je nicméně již mimo území EVL Beskydy. V rámci EVL budou zábory, resp. možné narušování tohoto typu stanoviště pouze okrajové a to rovněž u dalšího typu přírodního stanoviště-"9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum". U tohoto stanoviště zábory mohou vyplývat z realizace turistické trasy na Godulu (737 m n.m.) a dále z navrhovaného systému nových cyklistických stezek v jižní části řešeného území. Tyto jsou nicméně vedeny výhradně po stávajících cestách, ovlivnění stanoviště by pak vyplývalo z případných úprav komunikací či z údržby přiléhajících lesních porostů z důvodu zajištění bezpečnosti cykloturistů. Dalším faktorem je pak očekávané navýšení počtu turistů se všemi možnými doprovodnými negativními jevy-hlukové emise, vyrušování druhů, sešlap okolních ploch, odpadky apod. V menší míře se zde týká i biotopu "L4 Suťové lesy", resp. odpovídajícího typu přírodního stanoviště "9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích". Pro přehlednost uvádím popis výše uvedených typů přírodních stanovišť-předmětů ochrany EVL Beskydy: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis): extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké, mírně vlhké až mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření. 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae): Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. 19

23 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Jedná se o floristicky chudé acidofilní bukové porosty, které se vyskytují v nižších polohách. V bukovém prostu je přimíšen dub, ojediněle jedle. Vyskytují se na minerálně chudých horninách žuly, ruly, křemence, fylity, krystalické břidlice, kyselé vulkanity. Půdy jsou většinou mělké, skeletovité rankery. Ve vyšších polohách se vyskytují smíšené bukové a smrko-jedlo-bukové lesy na všech geologických podložích, ale půdách minerálně nenasycených, náchylných k podzolizaci. Keřové patro je málo vyvinuté, tvoří ho zejména zmlazující jedinci hlavních dřevin. V bylinném patře převažují acidofilní a oligotrofní druhy Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích: Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. U všech výše uvedených typů přírodních stanovišť bude ztráta jejich plochy po realizaci všech navrhovaných dílčích záměrů a opatření ÚP na velmi nízké úrovni (výrazně pod 5% celkové plochy těchto stanovišť v rámci EVL Beskydy) a to včetně zahrnutí kvalitativních charakteristik stanovišť v jednotlivých segmentech. Celkovou významnost vlivu lze tedy hodnotit jako: -1, mírně negativní vliv. Není třeba na úrovni ÚP navrhovat minimalizační a ochranná opatření. Z hlediska hodnocení vlivů ÚP na druhy rostlin a živočichů-předmětů ochrany EVL a PO lze konstatovat následující. Většina dílčích záměrů a opatření ÚP se nebude vyznačovat negativním vlivem na tyto druhy, popř. pouze v nevýznamné míře. Nebude docházet k významnějšímu zcelování původně rozptýlené zástavby, s vlivem na migrační průchodnost krajiny (z předmětů ochrany se týká nejvíce druhů velkých šelem). Nová zástavba je přitom navrhována zejména v prostoru centrální části obce. V případě návrhu nových cyklostezek a turistické trasy na Godulu by pro přesné zhodnocení bylo nutné provést odpovídající průzkumy v jarním období. Toto však nebylo možné vzhledem k termínu zpracování a byla tedy využita alespoň data z Nálezové databáze AOPK ČR a problematika dále konzultována s SCHKO Beskydy. Oba záměry jsou lokalizovány při okraji EVL i PO Beskydy. Minimálně u pěší turistické trasy se cca jedná již o stávající vliv, neboť tato cesta hojně využívána turisty již v současné době (případný růst intenzity rušivých vlivů v souvislosti s turistickým označením). Obdobné nicméně i v případě cyklostezek. Tyto jsou navíc vedeny po stávající komunikační síti. Záměry nejsou lokalizovány ve zdrojových lokalitách předmětů ochrany EVL a PO Beskydy. Na základě údajů v Nálezové databázi nedojde k významnějšímu zásahu do jejich populací. Z koncepčního hlediska lze tedy konstatovat, že realizací těchto záměrů nedojde k významně negativnímu vlivu na populace předmětů ochrany EVL a PO Beskydy. V principu předběžné opatrnosti a z důvodu neprovedení odpovídajících průzkumů navrhuji následující opaření: V případě navrhované pěší turistické cesty na Godulu a u sytému navrhovaných cyklotras doporučuji v projektové fázi konzultovat jejich stavebně-technické provedení a přesné trasování s SCHKO Beskydy, vč. možných úprav projektu Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit, kumulace vlivů Celistvostí u EVL či PO rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky. Celistvost je chápána ve vztahu k 20

24 celé škále faktorů včetně krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých vlivů. Celistvost je tedy chápána v prvé řadě z ekologického, nikoli topografického hlediska. Většina dílčích záměrů a opatření ÚP se nemůže vyznačovat významnějším vlivem na celistvost EVL a PO Beskydy. Nezbytné je zachování migrační průchodnosti krajiny a to terestrických (zejména Z-V směrem) i aquatických ekosystémů (vodní toky, zejména S-J směrování). U obou je přitom tato podmínka zachována. Celistvost EVL a PO Beskydy by potencionálně mohla být narušena realizací nových cyklostezek a turistické trasy na Godulu. U těchto záměrů je přitom významné i hledisko kumulace vlivů na celou EVL a PO Beskydy-stávající a navrhované turistické (cyklo)trasy, ostatní rekreační aktivity a zařízení a další lidská činnost v těchto naturových lokalitách. Z toho důvodu byla tato problematika rovněž konzultována s SCHKO Beskydy. se nevyznačuje významně negativním vlivem na celistvost EVL a PO Beskydy, vč. hlediska kumulace vlivů. 21

25 5. ZÁVĚR Hodnocený územní plán Komorní Lhotka nemá z koncepčního hlediska významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Beskydy a PO Beskydy 5.1. Doporučená minimalizační a ochranná opatření V případě navrhované pěší turistické cesty na Godulu a u sytému navrhovaných cyklotras doporučuji v projektové fázi konzultovat jejich stavebně-technické provedení a přesné trasování s SCHKO Beskydy, vč. možných úprav projektu. 22

26 6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (eds.) Katalog biotopů ČR. AOPK ČR, Praha. Urban J., Biologické hodnocení nakládání s vodami na plánované MVE na jezu Radlas v km 6,424 řeky Svitavy, k.ú. Zábrdovice Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., v platném znění, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, 2007, ročník XVII, částka 11, s