U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
|
|
- Květa Sedláková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přenos tepla Příklad II/1 Stěna pece se skládá z vrstvy žárovzdorných šamotových cihel v tloušťce 0,45 m, vrstvy stavebních cihel v tloušťce 0,25 m, vrstvy izolace skleněnou vlnou v tloušťce 50 mm a vnějšího krycího ocelového plechu tloušťky 1 mm. Teplota vnitřního povrchu pece je 980 C, teplota okolního prostředí 25 C. Součinitel přestupu tepla mezi povrchem pece a prostředím je 15 W/m 2.K. Rozměry pece 20 m x 3 m x 2 m. Vypočtěte: A. Součinitel prostupu tepla. B. Tepelné ztráty na 1 m 2 plochy pece. C. Tepelné ztráty celé pece. D. Teplotu na vnějším povrchu plechu. E. Teplotu na rozhraní cihel a izolace. Teplota skelné vaty nesmí být vyšší než 600 C. Žárovzdorné cihly λ = 1,28 W/m.K, stavební cihly λ = 0,29 W/m.K, skelná vlna λ = 0,040 W/m.K, ocelový plech λ = 48 W/m.K [Výsledky: k = 0,395 W/m 2.K, q = 377 W/m 2, Q = 58 kw, teplota povrchu plechu 50,2 C, teplota na rozhraní cihel a izolace 522 C ] Příklad II/2 Parovod je tvořen ocelovou trubkou o vnějším průměru 150 mm a tloušťce stěny 5 mm, izolací ze struskové vlny a krycího plechu tloušťky 0,5 mm. Jaký je součinitel prostupu tepla a tepelná ztráta na 1 m délky parovodu, je li tloušťka izolace 70 mm, teplota okolního prostředí 20 C, součinitel přestupu tepla z izolace do okolí volnou konvekcí je odhadem 15 W/m.K? Dále určete teplotu vnějšího povrchu izolace, teplotu na vnějším povrchu krycího plechu a celkové tepelné ztráty, je li délka potrubí 100 m. Jak se změní tepelné ztráty (na 1m délky), jestliže v důsledku netěsnosti příruby a následnému úniku a kondenzaci vodní páry dojde k zvlhnutí izolace? Tlak páry v parovodu 3MPa. Ocelová trubka λ = 48 W/m.K, strusková vlna (suchá) λ = 0,07 W/m.K, strusková vlna (vlhká) λ = 0,7 W/m.K, ocelový plech λ = 48 W/m.K. Teplota kondenzace odpovídající tlaku 3 MPa: 240 C. [Výsledky: Suchá izolace: k 1m = 0,637 W/m.K, q 1m = 140 W/m, Q = 14 kw, teplota vnějšího povrchu plechu 30,21 C, teplota na vnějším povrchu izolace 30,211 C ( tepelný odpor krycího plechu zanedbatelný) ; Vlhká izolace: k 1m = 4,483 W/m.K, q 1m = 986 W/m, Q = 99 kw (zvýšení cca 7x), teplota vnějšího povrchu plechu 91,93 C, teplota na vnějším povrchu izolace 91,94 C ] Příklad II/3 Stěna pece se skládá z vrstvy žárovzdorných šamotových cihel, vrstvy izolace a vnějšího krycího ocelového plechu tloušťky 1 mm. Teplota uvnitř pece je 900 C. Teplota okolního prostředí 30 C. Součinitel přestupu tepla uvnitř pece je 50 W/m 2.K, součinitel přestupu tepla na povrchu pece je 15 W/m 2.K. Maximální teplota izolace nesmí přesáhnout 700 C. Maximální teplota vnějšího povrchu pece nesmí překročit 60 C. Vypočtěte: 1
2 A. Tloušťku žárovzdorné vyzdívky. B. Tloušťku vrstvy izolace. C. Tepelné ztráty na 1 m 2 plochy pece. D. Tepelné ztráty celé pece, jsou li její rozměry 4 x 3 x 3 m. Žárovzdorné cihly λ = 1,28 W/m.K, strusková vlna λ = 0,070 W/m.K, ocelový plech λ = 48 W/m.K. [Výsledky: tloušťka vyzdívky 0,55 m, tloušťka izolace 0,1 m, q = 450 W/m 2, Q = 24 kw] Příklad II/4 Stanovení provozní tepelné vodivosti izolace Vlivem stárnutí, vlhnutí, nekvalitní montáže a vlivem provozu se mění vlastnosti tepelné izolace, zejména tepelné vodivosti λ. Provozní tepelnou vodivost izolace lze stanovit metodou pomocného pásu. Princip metody spočívá v přiložení speciálního pásu na izolaci. Pásem, který vzhledem ke své malé tloušťce ovlivňuje celkový tepelný tok velmi málo, musí procházet stejný tepelný tok jako izolací pod ním. Jelikož jsou známy parametry pásu a teploty na obou površích pásu lze snadno změřit pomocí termočlánku, je možné stanovit tepelný tok. Metoda vyžaduje znalost teploty na vnějším povrchu izolované trubky resp. na vnitřním povrchu izolace. Stanovte provozní tepelnou vodivost izolace o tloušťce 30 mm na potrubí o vnějším průměru 160 mm, jestliže bylo změřeno: teplota na vnějším povrchu potrubí (tj. vnitřní povrchová teplota izolace) 110,5 C, vnější povrchová teplota izolace 34,2 C, termoelektrické napětí termočlánku 11,2 mv. Parametry pásu: konstanta pásu C = 7,58 W/m 2.mV, korekční faktor f = 1,023. Tepelný tok vztažený na vnější povrch izolace se vypočte dle vztahu q* e = C. E.f, kde C konstanta pásu, E termoelektrické napětí (úměrné rozdílu povrchových teplot), f korekce tepelného toku na zakřivení pásu. [Výsledky: provozní tepelná vodivost 0,04 W/m.K] Příklad II/5 Katalytický reaktor o vnitřním průměru 1 m a tloušťce stěny 8 mm je izolován skelnou vatou v tloušťce 15 cm. Izolace je překryta ocelovým krycím plechem o tloušťce 0,5 mm. Jaká je odhadem teplota vnitřní stěny reaktoru, je li teplota okolního prostředí 20 C, teplota vnějšího povrchu krycího plechu 30 C, je li součinitel přestupu tepla volnou konvekcí mezi plechem a prostředím odhadem: A 10 W/m 2.K, B. 15 W/m 2.K, C. 20 W/m 2.K. Ocelová stěna reaktoru λ = 48 W/m.K, skelná vlna λ = 0,04 W/m.K, ocelový krycí plech λ = 48 W/m.K. [Výsledky: teplota vnitřní stěny reaktoru A. 456 C, B. 669 C, C. 882 C] Příklad II/6 Určete minimální tloušťku izolace vzhledem k orosení kondenzací pro potrubí chladícího zařízení o vnějším průměru 100 mm a tloušťce stěny 5 mm izolovaného A. korkem, B. lehčeným PVC v prostředí s teplotou vzduchu 10 C a relativní vlhkostí 80%. Teplota chladiva - 25 C. Součinitel přestupu tepla volnou konvekcí na vnější straně izolovaného 2
3 potrubí α = 10 W/m 2.K. Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně neuvažujte. Pro takto stanovenou tloušťku izolace dále určete: A. součinitel prostupu tepla, B. tepelné ztráty na 1m délky potrubí. Teplota rosného bodu pro vzduch o teplotě 10 C a relativní vlhkosti 80 % je 6,4 C. Pozn. Minimální tloušťka izolace vzhledem k orosení kondenzací = tloušťka izolace, při které povrchová teplota izolace je rovna teplotě rosného bodu, tj. kdy začne na povrchu kondenzovat voda z okolního prostředí, což je nežádoucí, neboť může dojít k navlhnutí izolace a následné ztrátě izolačních vlastností. Korek λ = 0,07 W/m.K, lehčené PVC λ = 0,035 W/m.K, ocelové potrubí λ = 48 W/m.K. [Výsledky: k e = 1,029 W/m 2.K ; Rovinná aproximace (rozvinutí dle D e ): A. Korek: tloušťka izolace 6,1 cm, k 1m = 0,717 W/m.K, q 1m = 25,11 W/m ; B. Lehčené PVC: tloušťka izolace 3,1 cm, k 1m = 0,52 W/m.K, q 1m = 18,2 W/m ] Příklad II/7 Stanovte minimální tloušťku izolace pro potrubí o vnějším průměru 50 mm izolované skelnou vlnou, je li součinitel přestupu tepla do okolního prostředí volnou konvekcí pro neizolované potrubí α = 25 W/m 2.K, pro izolované potrubí α = 15 W/m 2.K, C. Rozhodněte, zda použití izolace o vnějším průměru 52 mm tepelné ztráty zvýší nebo sníží. Pozn. Minimální tloušťka izolace Minimální tloušťka izolace = tloušťka izolace, při které jsou tepelné ztráty potrubí s izolací této tloušťky stejné jako tepelné ztráty téhož, ale neizolovaného potrubí. Je li vypočtený minimální průměr izolace menší než průměr potrubí D izmin > D potrubí, použití izolace o průměru D potrubí < D iz < D izmin tepelné ztráty zvýší, použití izolace o průměru D iz > D izmin tepelnou ztrátu snižuje. skelná vlna λ = 0,04 W/m.K, ocelové potrubí λ = 48 W/m.K. [Výsledky: D izmin = 47,7 mm, sníží ] Příklad II/8 Stanovte maximální přípustný proud, který může protékat topným odporovým drátem elektrického ohřívače: A. proudí li ohřívačem vzduch a součinitel přestupu tepla mezi vodičem a proudícím vzduchem α = 40 W/m 2.K, B. neproudí li ohřívačem vzduch a součinitel přestupu tepla mezi vodičem a klidným vzduchem α = 5 W/m 2.K. Teplota vzduchu 20 C. Sdílení tepla zářením neuvažujte. Pro tento proud vypočítejte rozdíl teplot mezi středem a povrchem topného drátu. Parametry topného odporového drátu: Měrný elektrický odpor ρ (el) = 1, Ω.m, tepelná vodivost λ = 20 W/m.K, max. teplota 1350 C. [Výsledky: A. I max = 9,585 A, T = 2 C, B. I max = 3,38 A, T = 7,6 C ] 3
4 Příklad II/9 Stanovte maximální přípustný proud, který může protékat měděným vodičem, nesmí li povrchová teplota vodiče kvůli izolaci překročit 60 C. Průměr vodiče 1 mm, tloušťka izolace 0,3 mm. Uvolněné teplo může být odvedeno pouze konvekcí do okolního klidného vzduchu. Součinitel přestupu tepla volnou konvekcí do okolního prostředí α = 5 W/m 2.K. Teplota okolního vzduchu 20 C. Parametry měděného vodiče: Parametry izolace: měrný elektrický odpor ρ (el) = 1, Ω.m tepelná vodivost λ = 0,406 W/m.K tepelná vodivost λ = 393 W/m.K měrná tepelná kapacita c p = 2,82 kj/kg.k měrná tepelná kapacita c p = 0,386 kj/kg.k hustota ρ = 906 kg/m 3 hustota ρ = kg/m 3 [Výsledky: I max = 6,799 A] Příklad II/10 Elektrický přívodní vodič je chlazen vodou protékající jeho dutinou. Určete: A. Maximální teplotu ve vodiči na začátku a konci vodiče. B. Teplotu na vnitřním povrchu vodiče na začátku a konci vodiče. C. Rozdíl mezi maximální teplotou a teplotou vnitřního povrchu vodiče na začátku a konci vodiče. D. Teplotu chladící vody na výstupu z přívodního vodiče, je li průtok chladící vody 2 m 3 /h, teplota chladící vody na vstupu 30 C. E. Tlakovou ztrátu při průtoku chladící vody. Drsnost povrchu 0,003 mm. Předpokládejte, že přestup tepla do okolního prostředí je zanedbatelný (nulový). Vodičem protéká proud 20 ka. Parametry vodiče: měrný elektrický odpor ρ (el) = 1, Ω.m vnější průměr vodiče 30 mm tepelná vodivost λ = 393 W/m.K vnitřní průměr vodiče 20 mm měrná tepelná kapacita c p = 0,386 kj/kg.k délka vodiče 3 m hustota ρ = kg/m 3 [Výsledky: A. T max (0) =66 C, T max (L) =89 C ; B. T S (0) =65 C, T S (L) =87 C ; C. T(0)= T(L)=1,6 C ; D. T chlv (L)= 53 C ; E. p ztr = 4,7 kpa ] Příklad II/11 Stanovte tepelné ztráty podzemního kanálu (na 1m délky, celkové). Povrchová teplota stěny kanálu 5 C. Povrchová teplota země 5 C. Rozměry kanálu: šířka x výška x délka = 1 x 0,5 x 500 m. Hloubka kanálu (vzdálenost povrchu země a osy kanálu) 2 m. Termofyzikální vlastnosti zeminy: λ = 1,5 W/m.K, c p = 2 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: q 1m = 41 W/m, Q = 20,5 kw] Příklad II/12 Za jak dlouho se ohřeje ocelová tyč o průměru 40 mm a délce 300 mm v komorové peci na teplotu 350 C? Teplota v peci 450 C. Počáteční teplota tyče 20 C. Dále stanovte množství tepla dodané za daný čas. Součinitel přestupu tepla mezi tyčí a prostředím v peci dle 4
5 empirického vztahu dle Macek, Zuna, Janovec: α = ,105.(T p /100) 3, kde α[w/m 2.K], T p [K] - teplota v peci. Termofyzikální vlastnosti oceli: λ = 48 W/m.K, c p = 0,5 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: t = 16,5 min, Q = 485 kj] Příklad II/13 Do jaké hloubky promrzne půda (tj. hloubka, do jaké pronikne izoterma T = 0 C), trvá li zima cca 3 měsíce (1 měsíc po 30 dnech) za předpokladu, že: 1. Teplota vzduchu i zeminy byla všude rovnoměrná a činila na konci podzimu 2 C. 2. Teplota povrchu zeminy se na začátku zimy skokem snížila a je rovna průměrné zimní teplotě 5 C. Změny fyzikálních vlastností zeminy vlivem promrzání neuvažujte. Dále vypočtěte celkové množství tepla přivedeného do prostředí plochou S během zimy. Jaká bude po této době teplota v hloubce 1 m? Termofyzikální vlastnosti zeminy: λ = 1,5 W/m.K, c p = 2 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: h = 3,05 m, Q/S = - 46 MJ, prům.tok tepla Q/S. t = -5,91 W/m 2, T(h=1m) = 3,1 C] Příklad II/14 Do jaké hloubky promrzne půda (tj. hloubka, do jaké pronikne izoterma T = 0 C), trvá li zima cca 3 měsíce (1 měsíc po 30 dnech) za předpokladu, že: 1. Teplota vzduchu i zeminy byla všude rovnoměrná a činila na konci podzimu 2 C. 2. Teplota vzduchu se na začátku zimy skokem snížila na průměrnou zimní teplotu 5 C. Změny fyzikálních vlastností zeminy vlivem promrzání neuvažujte. Součinitel přestupu tepla mezi vzduchem a povrchem je: A. 2 W/m 2.K, B. 5 W/m 2.K, C. 8 W/m 2.K. Jaká bude po této době teplota v hloubce 1 m? Termofyzikální vlastnosti zeminy: λ = 1,5 W/m.K, c p = 2 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: A. h = 2,25 m, T(h=1m) = 2 C ; B. h = 2,55 m, T(h=1m) = 2,6 C ; C. h = 2,81 m, T(h=1m) = 2,8 C ; ] Příklad II/15 Za jak dlouho promrzne půda do hloubky 1 m (tj. do hloubky 1 m pronikne izoterma T = 0 C) za předpokladu, že: 1. Teplota vzduchu i zeminy byla všude rovnoměrná a činila 2 C. 2. Teplota povrchu zeminy se skokem snížila a je rovna teplotě 15 C. Změny fyzikálních vlastností zeminy vlivem promrzání neuvažujte. Termofyzikální vlastnosti zeminy: λ = 1,5 W/m.K, c p = 2 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: t = 4 dny 14 h ] Příklad II/16 Za jak dlouho promrzne půda do hloubky 1 m (tj. do hloubky 1 m pronikne izoterma T = 0 C) za předpokladu, že: 5
6 1. Teplota vzduchu i zeminy byla všude rovnoměrná a činila 2 C. 2. Teplota vzduchu se skokem snížila a je rovna A. teplotě 15 C, B. teplotě 5 C. Součinitel přestupu tepla mezi vzduchem a povrchem α = 5 W/m 2.K. Změny fyzikálních vlastností zeminy vlivem promrzání neuvažujte. Termofyzikální vlastnosti zeminy: λ = 1,5 W/m.K, c p = 2 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: A. t = 6 dnů 1 h ; B. t = 16 dnů 3 h ] Příklad II/17 Je třeba slepit dvě tuhé desky ze stejného materiálu, přičemž tloušťka každé z nich je 7,7 mm. Jako lepidla se použije tenké vrstvy termoplastického lepidla, které taje a dává dobrý spoj při teplotě 160 C. Desky se vloží do lisu a obě čela lisu se udržují při konstantní teplotě 220 C. Jak dlouho musí být desky v lisu, je li jejich původní teplota 20 C. Dále stanovte spotřebované množství tepla na 1m 2 plochy desky. Stanovte spotřebu páry, jsou li čela lisu topena kondenzující parou (výparné teplo 1856,2 kj/kg). Jaká by byla teplota na rozhraní, pokud otevřete lis o 15 s později. Tloušťku lepidla a lepidlo samé neuvažujte. Termofyzikální vlastnosti desek: λ = 1,1 W/m.K, c p = 2,095 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: t = 85 s, Q = kj/m 2, m pára =3,93 kg/m 2, T(t+15s) = 174 C] Příklad II/18 Při výrobě polyetylentereftalátových (PET) vláken je nutno připravené vlákno před dloužením zahřát z počáteční teploty 20 C na 80 C. Vlákno se pohybuje rychlostí 20 m/min a je zahříváno příčně proudícím vzduchem o teplotě 85 C. Při dané rychlosti proudění vzduchu je součinitel přestupu tepla ze vzduchu na vlákno α = 698 W/m 2.K. Jak dlouhá musí být ohřívací sekce, aby byla v ose vlákna o průměru 0,1 mm dosažena teplota 80 C? Dále vypočtěte, jaká bude teplota vlákna na povrchu. Termofyzikální vlastnosti PET vlákna: λ = 0,116 W/m.K, a = 2, m 2 /h. [Výsledky: délka ohřívací sekce 5,6 cm] Příklad II/19 Tepelné zpracování ocelové součástky Ocelová součástka válcového tvaru o průměru 300 mm a délce 900 mm se tepelně zpracovává v olejové lázni. Odhadněte teplotu v nejteplejším místě součástky po 5 minutách: A. za předpokladu, že po celou dobu zpracování má povrch součástky teplotu 93 C. B. součinitel přestupu tepla α = 800 W/m 2.K a teplota oleje je 93 C. Dále v obou případech stanovte teplotu povrchu součástky v čase t = 5 min a dobu, za kterou bude v nejteplejším místě součástky teplota 150 C. Předpokládejte, že vlastnosti oceli nezávisí na teplotě. Koncové jevy zanedbejte. Termofyzikální vlastnosti oceli: λ = 43 W/m.K, c p = 0,5 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: A. T(r=0,t=5min) = 405 C, T(r=R,t=5min)= 93 C, t (T=150 C,r=0)= 13,5 min ; B. T(r=0,t=5min) = 472 C, T(r=R,t=5min)= 249 C, t (T=150 C,r=0)= 25,2 min ] 6
7 Příklad II/20 Jedním z moderních způsobů konzervace je zmrazování ve vypařujícím se chladivu (nejčastěji N 2 nebo CO 2 ). Jak dlouho musí být hrášek ve styku s parami vypařujícího se dusíku o teplotě 190 C, aby i v jádře byla dosažena teplota 18 C. Jaká bude povrchová teplota v tomto čase? Dále vypočtěte, v jakém čase bude v jádře teplota 0 C. Teplota konzervovaného hrášku 20 C. Průměr hrášku 8 mm. Součinitel přestupu tepla α = 15 W/m 2.K. Změny fyzikálních vlastností hrášku vlivem zmrznutí neuvažujte. Termofyzikální vlastnosti hrášku: λ = 0,37 W/m.K, a = 9, m 2 /s, ρ = kg/m 3. [Výsledky: t (T=-18 C,r=0) = 1,5 min, T(r=R,t) = -32,5 C, t (T=0 C,r=0)= 53s ] Příklad II/21 Šamotový válec o průměru 12cm a délce 13 cm je zavěšen v chladícím tunelu a chlazen proudícím vzduchem o teplotě 20 C z původní teploty 300 C. Při dané rychlosti proudění je součinitel přestupu vzduchu α = 23 W/m 2.K. Jaká bude teplota po 1 h chlazení A. v těžišti válce, B. ve středu jeho základen, C. na hranách základen. Termofyzikální vlastnosti šamotu: λ = 1,27 W/m.K, c p = 0,96 kj/kg.k, ρ = kg/m 3. [Výsledky: T (těžiště,t=1h) = 108 C, T(střed základny,t=1h) = 73 C, T(hrany,t=1h)= 54 C ] Příklad II/22 Určete teploty ve středu a v rozích odlitku tvaru kvádru a rozměrech 0,68x0,80x1,50m. Odlitek je ohříván rovnoměrně ze všech stran po dobu 2,5 hod v peci s konstantní teplotou 1200 C. Počáteční teplota odlitku 20 C. Součinitel přestupu tepla α = 180 W/m 2.K. Termofyzikální vlastnosti odlitku: λ =28 W/m.K, a = 0,03 m/h. [Výsledky: T (střed,t=2,5h) = 813 C, T(roh,t=2,5h) = 1179 C ] Příklad II/23 Stanovte množství topné páry o teplotě 120 C potřebné k ohřevu 900 kg/h anilinu z teploty 20 C na 110 C ve výměníku typu trubka v trubce. Anilin proudí vnitřní trubkou, pára kondenzuje vně. Dále stanovte potřebnou teplosměnnou plochu a délku výměníku (délku na vývin profilu neuvažujte). Parametry výměníku: Parametry anilinu: vnitřní trubka: tepelná vodivost λ (t stř ) = 0,169 W/m.K vnější průměr 20 mm měrná tepelná kapacita c p (t stř ) = 2,19 kj/kg.k tloušťka stěny 1 mm hustota ρ (t stř ) = 955 kg/m 3 tepelná vodivost λ = 393 W/m.K dyn. viskozita µ (t stř ) = 0,800 mpa.s Výparné teplo vody h výp (120 C) = kj/kg. [Výsledky: 82 kg/h páry, S e = 0,97 m 2, L = 15,4 m ] 7
8 Příklad II/24 Amoniakový kondenzátor, v němž kondenzuje amoniak při teplotě 32,25 C je napájen chladící vodou v množství kg/h o teplotě 22 C. Plocha kondenzátoru 43 m 2, součinitel prostupu tepla se odhaduje na 872 W/m 2.K. Určete výstupní teplotu vody a tepelný výkon kondenzátoru. Termofyzikální vlastnosti chladící vody: c p = 4,18 kj/kg.k [Výsledky: výstupní teplota chladící vody 27,4 C, tepelný výkon 263 kw ] Příklad II/25 V protiproudém výměníku typu trubka v trubce se chladí kg/h metanolu z teploty 64 C na teplotu 30 C chladící vodou. K dispozici je chladící voda o teplotě 25 C. Stanovte spotřebu chladící vody, nemá li ohřátí chladící vody být vyšší než 15 C. Dále stanovte součinitel prostupu tepla na 1m délky, součinitel prostupu tepla vztažený na 1m 2 vnějšího povrchu, potřebnou teplosměnnou plochu a potřebnou délku trubek. Předpokládejte vyvinutý rychlostní a teplotní profil. Přestup tepla při turbulentním proudění mezikruhovou štěrbinou dle Kutatěladze, Borišanskij: Nu = 0,015.Re 0,8.Pr 0,4. (D 2 /D 1 ) 0,25 kde D 2 vnější průměr mezikruží, D 1 vnitřní průměr mezikruží. Charakteristický rozměr v Nu a Re: hydraulický průměr D e = D 2 D 1. Parametry metanolu: Parametry chladící vody: λ (t stř ) = 0,314 W/m.K λ (t stř ) = 0,169 W/m.K c p (t stř ) = 2,74 kj/kg.k c p (t stř ) = 2,19 kj/kg.k ρ (t stř ) = 850 kg/m 3 ρ (t stř ) = 955 kg/m 3 µ (t stř ) = 1,24 mpa.s µ (t stř ) = 0,800 mpa.s Parametry výměníku typu trubka v trubce: vnitřní trubka (metanol) vnější průměr 54 mm, tloušťka stěny 2 mm vnější trubka (mezikruží voda) vnitřní průměr 75 mm [Výsledky: spotřeba chladící vody kg/h, k 1m = 331,3 W/m.K, k e = 1953 W/m 2.K, S e = 13,1 m, L = 77m (pro tuto délku se již tento typ výměníku nevyplatí) ] Příklad II/26 V hygienicky náročných provozech se potrubí a aparáty čistí v uzavřeném okruhu proplachem čistícího roztoku (metoda CIP). Z hygienických a důvodů nejsou potrubí a aparáty většinou izolovány. Vypočtěte minimální teplotu čistícího roztoku na vstupu do potrubní trasy, nesmí li v místě čistění klesnout teplota čistícího roztoku pod 70 C. Dále stanovte celkové tepelné ztráty a tlakovou ztrátu. Potrubní trasa o délce 250 m je v klidném prostředí provozovny. Teplota prostředí 20 C. Průtok čistícího roztoku 9,4 m 3 /h. Parametry vzduchu: Parametry čistícího roztoku: λ (t stř ) = 0,0270 W/m.K λ (t stř ) = 0,67 W/m.K c p (t stř ) = 1,006 kj/kg.k c p (t stř ) = 4,196 kj/kg.k ρ (t stř ) = 1,1119 kg/m 3 ρ (t stř ) = 971 kg/m 3 ν (t stř ) = 17, m 2 /s ν (t stř ) = 0, m 2 /s Parametry potrubí: vnější průměr 80 mm, tloušťka stěny 2 mm, drsnost k = 0,03 mm materiál: ocel nerez λ = 15,5 W/m.K 8
9 [Výsledky: min. vstupní teplota čistícího roztoku 72 C, tepelné ztráty 21,3 kw, tlak.ztráta 15 kpa ] Příklad II/27 Kolik kg/h destilované vody vyrobí elektrický destilační přístroj o příkonu 5 kw? Voda vře při atmosférickém tlaku 101,325 kpa. Dále stanovte součinitel přestupu tepla při varu a teplotu vnějšího povrchu spirály. Při výpočtu předpokládejte, že veškeré dodané teplo se využije k odpařování. Ohřev vody na teplotu neuvažujte. Ověřte, zda nejsou překročeny kritické hodnoty hustoty tepelného toku a přehřátí. Parametry vody: λ (100 C) = 0,682 W/m.K c p (100 C) = 4,216 kj/kg.k ρ (100 C) = 958,4 kg/m 3 ν (100 C) = 0, m 2 /s Výparné teplo (100 C) = 2 257,4 kj/kg Kritický tlak p kr = 22,04 MPa Parametry topné spirály: průměr 30 mm, délka 1 m. [Výsledky: výkon 8 kg/h, α var =6161 W/m 2.K, Tpovrch =108,61 C ] Příklad II/28 Absolutní alkohol se získává azeotropickou destilací ve dvou kolonách pracujících za různých tlaků. Vařák jedné destilační kolony má odpařit 500 kg/h prakticky 100% alkoholu. Vařák má být topen parou o teplotě 110 C kondenzující v soustavě trubek o vnějším/vnitřním průměru 51/45 mm. Alkohol vře při atmosférickém tlaku 101,325 kpa v mezitrubkovém prostoru. Stanovte spotřebu páry a potřebný počet trubek, je li délka trubek 1 m. Ověřte, zda nejsou překročeny kritické hodnoty hustoty tepelného toku a přehřátí. Teplota varu alkoholu při tlaku 101,325 kpa = 78 C. Výparné teplo alkoholu při teplotě varu = 842 kj/kg. Kritický tlak alkoholu p kr = 6,382 MPa. Ocelová trubka λ = 1,27 W/m.K. Výparné teplo vody při teplotě 110 C = kj/kg. [Výsledky: spotřeba páry 189 kg/h, počet trubek 5, nejsou ] Příklad II/29 Parovod je tvořen ocelovou trubkou o vnějším průměru 300 mm a tloušťce stěny 5 mm a izolací ze struskové vlny o tloušťce 10 cm. Parovodem proudí pára o teplotě 235 C. Parovod prochází chodbou o rozměrech 3 x 2,5 m. Teplota vzduchu v chodbě a stěn v chodbě je 20 C. V délce cca 10 m byla z potrubí odstraněna izolace. A. Vypočtěte tepelné ztráty sáláním na 1m délky neizolovaného potrubí a na 1m izolované části parovodu. Porovnejte. B. Jak se změní tepelné ztráty sáláním u neizolovaného potrubí, pokud potrubí provizorně natřete hliníkovou barvou? Emisivita hliníkového laku 0,6. C. Stanovte množství páry, které bude kondenzovat na stěně parovodu v případech A,B. Pokud budete při výpočtu předpokládat zanedbatelnost tepelného odporu ocelové stěny, tento předpoklad ověřte. Při výpočtu tepelné ztráty izolované části potrubí α = 15 W/m2.K. Při výpočtu tepelné ztráty neizolované části termický odpor na vnější straně potrubí neuvažujte. 9
10 ocelová trubka λ = 48 W/m.K, strusková vlna λ = 0,07 W/m.K Výparné teplo vody h výp (235 C) = kj/kg. Povrch ocelové trubky je zoxidovaný (emisivita = 0,8). Stěny chodby cihlové omítnuté (emisivita 0,94). [Výsledky: A. izolovaná část q 1m =178,6W/m, neizolovaná část(sáláním) q 1m = 2,524 kw/m ; B. neizolovaná část(sáláním,lak) q 1m = 1,895 kw/m ; C. izolovaná část 0,36 kg páry /m.h, neizolovaná část(sáláním) 5,1 kg páry /m.h ] Příklad II/30 Parovod je tvořen ocelovou trubkou o vnějším průměru 300 mm a tloušťce stěny 5 mm a izolací ze struskové vlny o tloušťce 10 cm. Parovodem proudí pára o teplotě 235 C. Parovod prochází chodbou o rozměrech 3 x 2,5 m. Teplota vzduchu v chodbě a stěn v chodbě je 20 C. V délce cca 10 m byla z potrubí odstraněna izolace. A. Vypočtěte tepelné ztráty sáláním a volnou konvekcí na 1m délky neizolovaného potrubí a na 1m izolované části parovodu. Porovnejte. C. Stanovte množství páry, které bude kondenzovat na izolované a neizolované stěně parovodu. Pokud budete při výpočtu předpokládat zanedbatelnost tepelného odporu ocelové stěny, tento předpoklad ověřte. ocelová trubka λ = 48 W/m.K, strusková vlna λ = 0,07 W/m.K Výparné teplo vody h výp (235 C) = kj/kg. Povrch ocelové trubky je zoxidovaný (emisivita = 0,8). Stěny chodby cihlové omítnuté (emisivita 0,94). [Výsledky: A. izolovaná část q 1m =151W/m (pro α volnák =2,43W/m 2.K), neizolovaná část q 1m = sálání+konvekce=2, ,311=3,835 kw/m (pro α volnák =6,47 W/m 2.K) ; B. izolovaná část 0,306 kg páry /m.h, neizolovaná část 7,72 kg páry /m.h ] Příklad II/31 Dle Gutkowski(1982) součinitel přestupu tepla α mezi vzduchem a povrchem trubky je dán 0,8 vztahem: u α = B kde 82,8 0,4 0,6 0,8 0, 4 B = c λ ρ µ 0,2 p. d 3600 Vyjádřete: A. součinitel přestupu tepla α ve formě kriteriální rovnice, B. Stantonovo číslo, C. Colburnův faktor j H. [Výsledky: j H = 0,023.Re -0,2.Pr 1/15 ] 10
Fyzikální parametry oleje: dynamická viskozita je 8 mpa s a hustota 850 kg m 3.
Ocelová deska o ploše 0,2 m 2 se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem na tenkém olejovém filmu rychlostí 0,1 m s 1. Tloušt ka filmu je 2 mm. Vypočtěte sílu F, kterou musíte působit na desku, abyste
Více17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla
1/14 17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla Příklad: 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.9,
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
VíceDynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)?
Viskozimetr kužel-deska S pomocí rotačního viskozimetru s uspořádáním kužel-deska, viz obrázek, byla měřena dynamická viskozita oleje. Při použití kužele o průměru 40 mm, který se otáčel úhlovou rychlostí
VícePříklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
Přenos hybnosti Příklad I/1 Ocelová deska o ploše 0,2 m 2 se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem na tenkém olejovém filmu rychlostí 0,1 m/s. Tloušťka filmu 2 mm. Vypočtěte sílu F, kterou musíte působit
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
Více9.1 Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody
00+ příklad z techniky prostředí 9. Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody Úloha 9.. V úlohách 9, 0 a určíme spotřebu energie pro provoz zóny zadaného objektu. Zadaná zóna představuje
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VíceZáklady procesního inženýrství Program výpočtových cvičení
Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení zimní semestr 2007/2008 vyučující: L. Obalová, M. Večeř, K. Pacultová Literatura: 1) Holeček, O. Chemicko inženýrské tabulky, 2. vydání VŠCHT,
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
Seminář z PHTH 3. ročník Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Přenos tepla 2 Mechanismy přenosu tepla Vedení (kondukce) Fourierův zákon homogenní izotropní prostředí
VíceUniverzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
VíceNávrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání)
Návrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PRO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 9/2004 1. Zadané hodnoty Roztok ochlazovaný
VíceTabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost
Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.
VícePříklad 1: Bilance turbíny. Řešení:
Příklad 1: Bilance turbíny Spočítejte, kolik kg páry za sekundu je potřeba pro dosažení výkonu 100 MW po dobu 1 sek. Vstupní teplota a tlak do turbíny jsou 560 C a 16 MPa, výstupní teplota mokré páry za
VíceVýroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry
Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceTřecí ztráty při proudění v potrubí
Třecí ztráty při proudění v potrubí Vodorovným ocelovým mírně zkorodovaným potrubím o vnitřním průměru 0 mm proudí 6 l s - kapaliny o teplotě C. Určete tlakovou ztrátu vlivem tření je-li délka potrubí
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento
Více12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par
1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,
VíceTepelně vlhkostní posouzení
Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí
VíceNázvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha
Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory
Více1/58 Solární soustavy
1/58 Solární soustavy hydraulická zapojení zásobníky tepla tepelné výměníky 2/58 Přehled solárních soustav příprava teplé vody kombinované soustavy ohřev bazénové vody hydraulická zapojení typické zisky
VíceVýměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).
10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Přestup tepla nucená konvekce beze změny skupenství v trubkových systémech Hana Charvátová,
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVU v Praze Seminář z PHH 3. ročník Fakulta strojní ČVU v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Seminář z PHH - eplo U218 Ústav procesní
VíceNUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014
NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 Miroslav Kabát, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT
Vícee, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice
Nakreslete schéma vyhodnocovacího obvodu pro kapacitní senzor. Základní hodnota kapacity senzoru pf se mění maximálně o pf. omu má odpovídat výstupní napěťový rozsah V až V. Pro základní (klidovou) hodnotu
VíceBlokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak
VíceVI. Nestacionární vedení tepla
VI. Nestacionární vedení tepla Nestacionární vedení tepla stagnantním prostředím, tj. tělesy a kapalinou, ve které se neprojevuje přirozená konvekce. F. K. rovnice " ρ c p = q + Q! = λ + Q! ( g) 2 ( g)
VíceKuželový čep. D α. Krouticí moment (N.m) M k =M k (D,h,ω,α,µ) Teplota vzduchu ( C) T=T(z,...) s d. 160 o C 100 o C
Kuželový čep o průměru 40 mm, znázorněný na obrázku, se otáčí úhlovou rychlostí 100 s -1 na olejovém filmu tloušťky 0,001 m. Určete krouticí moment potřebný k překonání vazkého tření v případě, že znáte
Více[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o
3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem
VíceBlokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.
Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak páry po expanzi ve vysokotlaké části turbíny
VíceProtokol č. V- 213/09
Protokol č. V- 213/09 Stanovení součinitele prostupu tepla U, lineárního činitele Ψ a teplotního činitele vnitřního povrchu f R,si podle ČSN EN ISO 10077-1, 2 ; ČSN EN ISO 10211-1, -2, a ČSN 73 0540 Předmět
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceM T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22
M T I B ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ KLIMATICKOU TEPLOTOU A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA Ing. Kamil Staněk, k124 2010/03/22 ROVNICE VEDENÍ TEPLA Cíl = získat rozložení teploty T T x, t Řídící rovnice (parciální diferenciální)
VíceParametr, údaj. 2, 916 42 Moravské Lieskové, Slovensko
HP-35-00 Vzduchový chladič s tepelnými trubicemi 600 W okolí oboustranný ohřev 1 ) vzduchového tunelu 220 mm 4 ) okolí jednostranný ohřev 2 ) vzduchového tunelu 220 mm 4 ) okolí oboustranný ohřev 1 ) vzduchového
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceVÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA. Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze
VÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA Radomír Adamovský Pavel Neuberger Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze H = 1,0 2,0 m; D = 0,5 2,0 m; S = 0,1
Více1/ Vlhký vzduch
1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota
VíceEnergetická náročnost budov
Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov - právní rámec směrnice 2002/91/EC, o energetické náročnosti budov Prováděcí dokument představuje vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
VíceTepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách
Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost
VíceTeorie přenosu tepla Deskové výměníky tepla
Teorie přenosu tepla Deskové výměníky tepla Teorie přenosu tepla Následující stránky vám pomohou lépe porozumnět tomu, jak fungují výměníky tepla. Jasně a jednoduše popíšeme základní principy přenosu tepla.
VíceParní turbíny Rovnotlaký stupeň
Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Ing. Tomáš Matuška,
Více1. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ŠÍŘENÍ TEPLA
. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ŠÍŘENÍ TEPLA. Veličiny, symboly, jednotky Teplota, teplotní rozdíl ϑ... teplota Θ... termodynamická teplota = ϑ - ϑ... teplotní rozdíl Θ = Θ - Θ... teplotní rozdíl C... stupeň Celsia
VíceTechnické údaje LA 60TUR+
Technické údaje LA TUR+ Informace o zařízení LA TUR+ Provedení - Zdroj tepla Venkovní vzduch - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace - Výpočet teplotního množství integrovaný - Místo
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceStavební tepelná technika 1 - část A Jan Tywoniak ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Stavební fyzika (L)
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Stavební fyzika (L) Jan Tywoniak A48 tywoniak@fsv.cvut.cz součásti stavební fyziky Stavební tepelná technika Stavební akustika Denní osvětlení. 6 4
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceNávrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu
Návrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 10/00 1. Zadané hodnoty oztok proudící
VíceOTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa
OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles Stejně jako celé soustavy vytápění, tak i otopná tělesa dělíme na lokální tělesa a tělesa ústředního vytápění. Lokální tělesa přeměňují energii v teplo a toto předávají
VíceSystém podlahového vytápění. Euroflex extra ODOLNÝ SYSTÉM PRO SAMONIVELAČNÍ STĚRKU
Systém podlahového vytápění Euroflex extra ODOLNÝ SYSTÉM PRO SAMONIVELAČNÍ STĚRKU systém Euroflex extra VELMI ODOLNÝ A UNIVERZÁLNÍ SYSTÉM Velký kontakt trubky s deskou, typický pro systémové desky, je
VíceStanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN
Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN
VíceIdentifikátor materiálu: ICT 2 58
Identifikátor materiálu: ICT 58 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce podpory název materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity
VícePlochý solární kolektor ZELIOS XP 2.5-1 V / H
Plochý solární kolektor ZELIOS XP 2.5-1 V / H Inovovaný, vysoce výkonný solární kolektor (XP=extra power) s celkovou plochou 2,5 m 2 pro celoroční použití v uzavřených systémech. Pro nucený oběh teplonosné
VíceZásobování teplem. Cvičení Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická Praha 6
Zásobování teplem Cvičení 2 2015 Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická 4 166 07 Praha 6 Měření tlaku (1 bar = 100 kpa = 1000 mbar) x Bar Přetlak Absolutní tlak 1 Bar Atmosférický
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceTepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007
Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní
VíceProtokol pomocných výpočtů
Protokol pomocných výpočtů STN-1: příčka - strojovna Pomocný výpočet korekce součinitele prostupu tepla ΔU Korekce pro vzduchové vrstvy dle ČSN EN ISO 6946 Korekční úroveň: Vzduchové spáry propojující
VíceOptimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy
Optimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš Dlouhý 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607
VíceKondenzace brýdové páry ze sušení biomasy
Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika * Email:
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM tepelně-fyzikální parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM tepelně-fyzikální parametry Vedení tepla v látkách: vedením (kondukcí) předání kinetické energie neuspořádaných tepelných pohybů. Přenos z míst vyšší
VíceTOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =
Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: MŠ Krasno Místo: Zadavatel: Zpracovatel: Zakázka: Archiv: Projektant: E-mail: Datum: Telefon:..0 Výpočet je proveden dle STN 00:00 SCH -
VíceVybrané technologie povrchového zpracování. Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchového zpracování Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Výhody vakuového tepelného zpracování Prakticky neexistuje oxidace - povrchy jsou bez znatelného ovlivnění,
VíceN_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3
Víceh nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
VíceSF2 Podklady pro cvičení
SF Podklady pro cvičení Úloha 7 D přenos tepla riziko růstu plísní a kondenzace na vnitřním povrchu konstrukce Ing. Kamil Staněk 11/010 kamil.stanek@fsv.cvut.cz 1 D přenos tepla 1.1 Úvodem Dosud jsme se
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceSDÍLENÍ TEPLA A ÚSPORY ZATEPLENÍM I.
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 SDÍLENÍ TEPLA A ÚSPORY ZATEPLENÍM
Více5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m
1. Vypočítejte šířku jezera, když zvuk šířící se ve vodě se dostane k druhému břehu o 1 s dříve než ve vzduchu. Rychlost zvuku ve vodě je 1 400 m s -1. Rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m s -1. 1) 449 m
VíceIzolované potrubí HR WTW (EPE system)
Izolované potrubí HR WTW (EPE system) Technická příruční dokumentace 1 Osah 1 Izolované vzduchotechnické potrubí... 3 2 Přehledné schéma systému... 4 3 Graf závislosti tlakové ztráty jako funkce průtoku
VíceDvousložkový systém Složka A Složka B Skupenství Barva Pach Viskozita při 25 C [mpas] Hustota při 20 C [g/cm 3 ]
WILLPUR 14201 Datum sestavení: 2010.09.20 Revize: 2014.12.16 1. Charakteristika výrobku Dvousložkový surovinový systém určený k vytváření polotuhé polyuretanové pěny s otevřenou buněčnou strukturou s nízkou
VíceSálavé panely Pulsar. s harmonizovanou Evropskou normou. V souladu EN 14037. Vytápění / Chlazení
V souladu s harmonizovanou Evropskou normou EN 14037 Vytápění / Chlazení Sálavé panely ISO 9001 - Cert. n 0545/2 Ohřívače Sálavé panely Fan coily Vzduchotechnické jednotky Komíny Heating ir Conditioning
VíceTermomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VícePouzdro ROCKWOOL 800. Nehořlavé potrubní pouzdro z kamenné vlny CREATE AND PROTECT. = 0,033 W.m -1.K -1 stejná lambda v celém průřezu.
ROCKWOOL, a.s. Pouzdro Nehořlavé potrubní pouzdro z kamenné vlny TEPELNÉ A PROTIPOŽÁRNÍ IZOLACE nové uspořádání vláken = výrazná úspora tepla nehořlavost A2 L -s1,d0 λ 10 = 0,033 W.m -1.K -1 stejná lambda
VíceTEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
VícePředpis pro montáž trapézových profilů firmy SAB profiel s antikondenzačním rounem
Předpis pro montáž trapézových profilů firmy SAB profiel s antikondenzačním rounem Kovové profily spol. s r.o. Podnikatelská 545, 190 11 Praha 9 Běchovice Tel. 267 090 211; kontakt: servis@kovprof.cz Kondenzace,
Více1 Zařízení pro vytápění a zdravotechniku...2 Návrh izolací Výchozí podklady
Domov pro seniory, Donovalská 2222/31, Praha 4 Zařízení pro vytápění a zdravotechniku datum: 01/2016 Jednostupňový projekt 1 Zařízení pro vytápění a zdravotechniku...2 1.1 Návrh izolací... 2 1.1.1 Úvod...2
VíceKontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
VícePŘÍSTROJOVÉ SYSTÉMY. Elektrické rozváděče NN Oteplení v důsledku výkonových ztrát el. přístrojů
PŘÍSTROJOVÉ SYSTÉMY Elektrické rozváděče NN Oteplení v důsledku výkonových ztrát el. přístrojů Vnitřní teplota rozváděče jako důležitý faktor spolehlivosti Samovolný odvod tepla na základě teplotního rozdílu
VíceChemie - cvičení 2 - příklady
Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká
VíceVětrací systémy s rekuperací tepla
Větrací systémy s rekuperací tepla Vitovent 300 5825 965-3 CZ 09/2010 5825 965 CZ Systém větrání s rekuperací tepla a dálkovým ovládáním 5825 837-4 CZ 09/2010 Vitovent 300 H systém větrání bytů s rekuperací
VíceTomáš Syka Komořanská 3118, Most Česká republika
SOUČINITEL PŘESTUPU TEPLA V MAKETĚ PALIVOVÉ TYČE ZA RŮZNÝH VSTUPNÍH PARAMETRŮ HLADÍÍHO VZDUHU SVOČ FST 2008 Tomáš Syka Komořanská 38, 434 0 Most Česká republika ABSTRAKT Hlavním úkolem této práce bylo
Více1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.
1/5 9. Kompresory a pneumatické motory Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.17 Příklad 9.1 Dvojčinný vzduchový kompresor bez škodného prostoru,
VíceVlastnosti tepelné odolnosti
materiálu ARPRO mohou být velmi důležité, v závislosti na použití. Níže jsou uvedeny technické informace, kterými se zabývá tento dokument: 1. Očekávaná životnost ARPRO estetická degradace 2. Očekávaná
VíceElektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu
Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb
Více1/69 Solární soustavy
1/69 Solární soustavy hydraulická zapojení zásobníky tepla tepelné výměníky 2/69 Přehled solárních soustav příprava teplé vody kombinované soustavy ohřev bazénové vody hydraulická zapojení typické zisky
Vícea) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.
Příklady: 24. Gaussův zákon elektrostatiky 1. Na obrázku je řez dlouhou tenkostěnnou kovovou trubkou o poloměru R, která nese na povrchu náboj s plošnou hustotou σ. Vyjádřete velikost intenzity E jako
VíceF - Změny skupenství látek
F - Změny skupenství látek Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn
VíceSTŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA PRACOVNÍ SEŠIT Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání
VíceTechnické údaje LA 16TAS
Technické údaje LA 16TAS Informace o zařízení LA 16TAS Provedení - Zdroj tepla Venkovní vzduch - Provedení Univerzální provedení - Regulace WPM 26 montáž na stěnu - Místo instalace Zahraniční - Výkonnostní
VíceCert. n Sálavé panely Duck Strip 4.1
Cert. n 0545 Sálavé panely Duck Strip 4.1 Duck Strip 4.1 Duck Strip 4.1 OBSAH VERZE DS-ST18 - KONSTRUKCE PANELU 4 VERZE DS-ST18 - PROVEDENÍ A ROZMĚRY 5 VERZE DS-ST28 - KONSTRUKCE PANELU 6 VERZE DS-ST28
Více