VÝCHOVA K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝCHOVA K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI:"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií VÝCHOVA K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI: Vybrané problémy vzhledem k proměnám mediálního prostředí (Diplomová práce) Radka Salyková Brno 2007

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně,

3 Za cenné rady, připomínky a trpělivost děkuji PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D., za další inspiraci a náměty Mgr. Radimu Wolákovi a Bc. Barboře Jedličkové. 3

4 MASARYKOVA UNIVERZITA...1 Fakulta sociálních studií...1 VÝCHOVA K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI:...1 Vybrané problémy vzhledem k proměnám mediálního prostředí...1 Diplomová práce...1 Radka Salyková...1 Brno Úvod Cíle a způsob práce, základní pojmy Obecné zarámování tématu Základní pojmy a jejich užití v práci Cíle a způsob práce Uvedení do problematiky výchovy k mediální gramotnosti Výchova k mediální gramotnosti Impulzy směřující k rozvoji mediální gramotnosti Paradigmata a směry ve výchově k mediální gramotnosti Výchova k mediální gramotnosti ve světě Současná situace v Čechách Mediální gramotnost Gramotnost a gramotnosti Rozmanitost přístupů a definic mediální gramotnosti Intuitivní, prakticky zaměřené definice Abstraktní a teoretické definice a konstrukty Problémy a limity vymezování mediální gramotnosti Nazpět k ucelené definici mediální gramotnosti Výchova k mediální gramotnosti klíčové koncepty Proč učit mediální výchovu? Výzkumné snahy v oblasti mediální gramotnosti a výchovy Zásadní metodologické problémy Pochybnosti o jednom úspěchu Možný přínos výzkumných snah v oblasti mediální gramotnosti a výchovy Shrnutí: jaká je současná výchova k mediální gramotnosti? Nové paradigma? Proč učit výchovu k mediální gramotnosti v digitální éře? Digitální média Digitální svět Mediální chování dětí a mládeže Nová mediální gramotnost a výchova k ní Poznámky, náměty a kritika Nová mediální výchova? Syntetická koncepce mediální gramotnosti Shrnutí: výchova k mediální gramotnosti v digitálním věku

5 5. Rozumět médiím Mediální výchova v rámci reformy vzdělávání v České republice Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Průřezové téma Mediální výchova Technologická a informační gramotnost v RVP G Mediální výchova na základních školách Projekt Rozumět médiím Mediální výchova podle metodické příručky Rozumět médiím Způsob výuky podle Rozumět médiím Obsah výuky Shrnutí potenciálního přínosu příručky Rozumět médiím Aktivity pro výuku Závěr Klíčová slova Anotace Summary Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Použitá literatura a zdroje Monografie Články Internetové zdroje Rozšiřující odkazy

6 Motto: Už neplatí, že média naši kulturu pouze ovlivňují. Média jsou naše kultura. 1 Elizabeth Thomanová a Tessa Jollsová, Úvod Přestože výchova k mediální gramotnosti má ve světě více něž třicetiletou historii (v USA, ve Velké Británii, v Německu a dalších zemích), v České republice se o jejím zavedení hovoří teprve od poloviny devadesátých let s tím, že v praxi běží dodnes pouze malé množství pilotních projektů. Současně se s nástupem digitálních médií dramaticky změnilo mediální prostředí. Nastává tak paradoxní situace: v Česku de facto neexistuje zkušenost s výchovou k mediální gramotnosti, její politická podpora kolísá, její zavedení do rámcových vzdělávacích programů naráží na personální a materiální nevybavenost českého školství. Neexistuje potřebné minimum odborné literatury, která by byla přeložena do češtiny. Současně se mediální výchova musí vypořádat s rychlým rozvojem digitálních médií. Mediální výchova nemá v českém prostředí tradici ani širší odborné zázemí a sotva byla politicky prosazena, musí se od základů proměňovat stejně rychle, jako se mění vztah nové generace k médiím. Tato diplomová práce se pokusí zhodnotit dosavadní koncepce mediální výchovy a gramotnosti, přispět do diskuze o tom, jak se musí změnit/jak se mění mediální výchova a gramotnost v digitálním věku, a kriticky posoudit projekt Rozumět médiím jako reprezentativní koncepci výchovy k mediální gramotnosti v českém prostředí. Na závěr přináší vlastní stručné návrhy pro mediální výchovu z hlediska zásad, cílů i konkrétních aktivit ve výuce. Kapitola Cíle a způsob práce, základní pojmy zasazuje práci do kontextu, vymezuje základní cíle, otázky, které se pokusím zodpovědět, a způsoby, jak postupuji při výstavbě textu. Současně přináší definici některých klíčových slov, jak jsou použity v textu práce. Třetí kapitola nese název Uvedení do problematiky výchovy k mediální gramotnosti a kriticky shrnuje dosavadní vědeckou literaturu zaměřenou na mediální výchovu a gramotnost. Zvlášť se věnuji historii a směrům mediální výchovy, pojmu mediální gramotnost, znalostním konceptům mediální výchovy, její apologetice a několika empiricky výzkumným projektům. Kapitola Nové paradigma? představuje klíčovou část práce a vypořádává se s fenoménem digitálních médií z hlediska popisu technologií, jejich užívání a zasazení do 1 Media no longer just influence our culture. They are our culture. Thomanová Jollsová 2005: 21. 6

7 společenského kontextu, vztahu mládeže k novým mediálním technologiím a nakonec samotné mediální výchově a gramotnosti, jak se přizpůsobuje digitálnímu světu. Závěrem kapitoly představuji soudobou výchovu k mediální gramotnosti na základě vymezování se oboru vůči zastarávajícím koncepcím a zohledňování měnícího se mediálního prostředí. Následující část práce, Rozumět médiím, pak shrnuje stav mediální výchovy v českém prostředí nejprve zhodnocením jejího vymezení v rámcových vzdělávacích programech, a posléze reflektuje pojetí výchovy k mediální gramotnosti autory projektu Rozumět médiím. Kapitola Aktivity pro výuku představuje návrh na výuku mediální výchovy pro střední školy a gymnázia. Navrhované aktivity konkretizují podobu mediální výchovy v digitálním světě, jak je popsána ve čtvrté kapitole. 7

8 2. Cíle a způsob práce, základní pojmy 2.1. Obecné zarámování tématu Výchova k mediální gramotnosti je do značné míry úkolem pro pedagogické a didaktické vědy. Ale je také integrální součástí oboru mediální studia. Média jsou pověřena k tomu, aby činila svět srozumitelnějším, nic více, nic méně. Neboť pouze skrze tuto srozumitelnost dodávají okolnímu světu a těm, kteří v něm žijí, lidskou dimenzi. A ti z nás, kteří zkoumají média, musí tato média činit srozumitelnými. 2 Mediální výchova tak vysílá nové požadavky na mediální studia stát se aplikovatelnými, přístupnými, srozumitelnými, užitečnými pro širší veřejnost a především pro mládež, přináší novou možnost popularizovat obor mediálních studií, dostat ho z izolace akademického prostředí a najít pro něj nová praktická využití. Práce staví na tezi, že se výchova k mediální gramotnosti zásadním způsobem mění v souvislosti s rozvojem digitálních médií a dalšími vlivy, vycházejícími z revize starších přístupů. Pokusí se tyto změny popsat a shrnout. Je možné, že na poli mediální výchovy a gramotnosti vzniká vzhledem ke kritice starých přístupů a změnám v mediálním prostředí nové paradigma, které je třeba určitým způsobem reflektovat v pedagogické praxi. V souladu s tím práce kriticky zhodnotí projekt mediální výchovy v rámcových vzdělávacích programech pro české základní školy a gymnázia, konkretizovaný především učitelským manuálem Rozumět médiím. Chci posoudit, jestli rámcové vzdělávací programy a příručka Rozumět médiím zohledňují nové trendy ve výchově k mediální gramotnosti dostatečným způsobem. Ke konci této práce se pokusím přinést vlastní návrh, který by převedl koncepci mediální výchovy zohledňující digitální média do podoby konkrétních aktivit pro výuku. Kromě publikací věnujících se přímo mediální výchově čerpám z teorií digitálních médií a kyberprostoru, studií věnujících se kultuře mládeže v digitálním věku, analýz dopadu digitálních médií na společnost, teorií nových gramotností a dalších Základní pojmy a jejich užití v práci Z důvodů lepší srozumitelnosti osobně upřednostňuji pojem výchova k mediální gramotnosti před spojením mediální výchova. Pojem mediální výchova ( media education ) je v českém prostředí zažitý, proto se mu nevyhýbám, nicméně používám ho vždy jako synonymum k výchově k mediální gramotnosti (tj. nemám jím na mysli výchovu 2 Silverstone, citace z Numerato 2004: 6. 8

9 prostřednictvím médií či pouze jejich používání jako školních pomůcek). Slovo výchova pak vnímám ve smyslu edukace bez výrazného hodnotového zabarvení. Pojem mediální gramotnost užívám v souladu s anglickým media literacy. Práce respektuje rozmanitost definicí tohoto sousloví, kterým se podrobněji věnuji níže, v kapitole tomu věnované. Digitální věk používám ve smyslu Posterova druhého mediálního věku, který je charakterizován rozšířením digitálních médií, především internetu. V kontrastu s prvním mediálním věkem, kdy byl vztah aktivního producenta a pasivních příjemců mediálního sdělení asymetrický (masový tisk, rádio, televize atd.), ve druhém mediálním (resp. digitálním) věku ztrácí producenti absolutní kontrolu nad veřejně šířenými informacemi. Velikosti obou skupin, producentů a konzumentů, se vyrovnávají. Současně se mění role konzumenta, který se stává prozumentem 3, tj. nejen že mediální sdělení přijímá, ale je schopen produkovat a masově šířit vlastní, jinými slovy je chvíli konzumentem a chvíli zase producentem. Podle některých teoretiků určuje převažující komunikační technologie společnost a společenské vztahy i modelový typ subjektu. Ten byl v prvním mediálním věku autonomní, rozumný, stabilní a sevřený, zatímco ve druhém mediálním (digitálním) věku je subjekt nestálý, těkavý, rozptýlený, difúzní a multiplicitní. 4 Blíže se charakteristice digitálního věku věnuji v kapitole Nové paradigma?. Společnost ve druhém mediálním věku je často označována jako informační, přestože její koncepce je starší než samotný digitální věk. Informační společnost má mnoho podob podle různých autorů, souhrnně je charakterizována: převahou práce s informacemi, obrovským objemem informačních toků, interaktivitou vztahů, integrováním a sbližováním činností, globalizačními tendencemi a postmoderní kulturou. 5 Paradigma je převládající názor (...) přijímaný badateli určité vědecké disciplíny jako vzorový 6. V rámci jednoho paradigmatu řeší věda problémy, které vznikají při aplikaci principů paradigmatu na nové předměty zkoumání. Nástup nového paradigmatu (podle Thomase Khuna fáze vědecké revoluce 7 ) předpokládá krizi starého přístupu (výskyt anomálií, které nemohou být jeho pomocí vyřešeny) a zdůvodnění potřeby nového přístupu. V případě pojmu diskurz upřednostňuji definici Dennise McQuaila, pro nějž je to rámec 3 (Toffler 1981: ) 4 Reifová a kol. 2004: McQuail 2002: (Jandourek 2001: 181) 7 (Jandourek 2001: 181) 9

10 diskuze, v němž se o daném tématu hovoří určitým způsobem 8. Diskurzy nejsou přitom produkovány individuálním autorem, ale společensky. Fungují jednak při produkování textů (ve smyslu jakéhokoliv kulturního produktu), a jednak při přikládání významu textům a zkušenostech s nimi; diskurzy dávají smysl své námětové oblasti a v okamžiku užití konstruují i náš smysl, naši sociální identitu 9. Všechny další dílčí pojmy a jejich definice jsou uváděny v patřičném kontextu v pasážích práce, kde se podrobně věnuji souvisejícím tématům (například gramotnost, kompetence, dovednosti a znalosti, digitální propast atd.) Cíle a způsob práce Účelem práce je shrnout a kriticky reflektovat dosavadní teoretické základy mediální výchovy (se zaměřením na aspekty vycházející z mediálních studií a mediální gramotnost) a završit tento souhrn popisem klíčových změn v tomto oboru v souvislosti s digitálními médii. Na to navazuji kritickým zhodnocením mediální výchovy v rámcových vzdělávacích programech a v projektu Rozumět médiím. Nakonec přináším návrh vlastní koncepce mediální výchovy. Práce směřuje naplnění tří hlavních cílů, s nimiž souvisí zodpovězení některých otázek: a) Popsat, jak by se měla změnit, popřípadě jak se mění výchova k mediální gramotnosti vzhledem k šíření digitálních médií a revizi starých přístupů. Jaké jsou nové požadavky na mediální gramotnost mládeže v digitálním věku? Jakým způsobem by měla tyto nové požadavky reflektovat výchova k mediální gramotnosti? Vzniká nové paradigma oboru? b) Posoudit, jestli odpovídá projekt Rozumět médiím jako model výchovy k mediální gramotnosti zaváděný do českých škol požadavkům na gramotnost mládeže v digitálním éře. c) Vytvořit návrh na novou koncepci mediální výchovy pro školy, reflektující nové požadavky na mediální gramotnost mládeže v digitálním věku. Argumentace staví na převážně zahraniční literatuře a výzkumech, neboť v českém prostředí je zatím k tématu výchovy k mediální gramotnosti či teorií digitálních médií relativně malé množství relevantních zdrojů. Pomocí shrnutí a komparace dostupných zdrojů se pokusím dospět k řešením otázek, formulovaných v této kapitole. S dostupnými materiály 8 (Reifová a kol. 2004: 46) 9 (Reifová a kol. 2004: 46) 10

11 pracuji výhradně pomocí kritické reflexe, komparace a dedukce. Přestože k tématu práce existuje množství literatury i elektronických zdrojů, v českém prostředí chybí ucelená teoretická práce k tématu výchovy k mediální gramotnosti v digitálním věku. Proto věnuji teoretickým pasážím převážnou část práce a návrhy na konkrétní aktivity pro výuku mediální výchovy tvoří konkretizaci teoretických závěrů. 11

12 3. Uvedení do problematiky výchovy k mediální gramotnosti 3.1. Výchova k mediální gramotnosti Výchova k mediální gramotnosti se ve světě rozvíjí zhruba posledních třicet let. Mohlo by se zdát, že debaty mezi vědci, pedagogy, zastánci i protivníky dospěly k nějaké ucelené představě o její obsahové i formální podobě. Existuje však mnoho názorů na to, co je mediální gramotnost, a mnoho návrhů, jakým způsobem, podle jakých zásad a pokud vůbec má smysl ji rozvíjet u dětí, mládeže či dospělých. Je možné, že tato diverzita svědčí o ze své podstaty problematickém charakteru současných pokusů definovat a realizovat takový rozsáhlý a nestabilní koncept jako mediální gramotnost. 10 Přitom pedagogická praxe potřebuje jednotné odborné zázemí. Jedna diplomová práce samozřejmě nemůže vyřešit úkoly, jimiž se zabývaly mezinárodní konference předních vědců, a přesto nedokázaly dospět k jednotné koncepci. Domnívám se však, že pokud nebude na úrovni promyšlené a přehledně strukturované koncepce jasně definováno, co je a co není mediální gramotnost a jak ji vyučovat, (...) celá snaha může skončit na úrovni deklarovaného popisu, (...) kdy se za název mediální výchova schová ve zkarikované podobě všelicos. 11 Pokusím se tak v následující části práce poskytnout přehledný a mnohostranný náhled na výchovu k mediální gramotnosti Impulzy směřující k rozvoji mediální gramotnosti Aby se čtení novin stalo součástí výuky ve školách, navrhoval už u J. A. Komenský 12 a koncem 20. let 20. století se v československém časopise Duch médií objevuje rubrika Noviny ve škole do výuky měl být zařazen nejen obsah novin, ale součástí základního vzdělání mělo být i poučení o procesu mediální produkce. 13 Tyto dva rané náznaky však nelze považovat za doslovné předchůdce mediálně výchovných snah. V českém prostředí se výchova k mediální gramotnosti nikdy soustavně nerozvíjela. Současná podoba tohoto oboru se odvozuje od jeho historie především v západní Evropě, USA a Kanadě, Austrálii a v latinské Americe. 10 Plášek 2004: Plášek 2004: (Mičienka Jirák 2006: 13) 13 Mičienka Jirák 2006:

13 Ve 30. letech vyšla ve Velké Británii kniha Culture and Enviroment: The Training of Critical Awareness dvojice autorů F. R. Leavise a D. Thomsona, 14 která navazuje na představu silných manipulujících masových médií a směřuje k obraně vysoké kultury před jejich devalvujícím vlivem. Podobně obrannou funkci, tentokráte ale spíše politickou než kulturní, měla výchova k mediální gramotnosti v Německu po druhé světové válce, kdy bylo do výuky jazyka zavedeno i kritické čtení novin vlastně jako součást programu denacifikace. 15 Rozvíjela se tak německá mediální pedagogika a s ní i přesvědčení, že soustavné pěstování kritického, racionálního přístupu k médiím, může bránit masové indoktrinaci a že je tedy vlastně mediální výchova jednou z cest, jak posílit demokratický charakter společnosti. 16 Jako další impulz k zavádění různých obdob výchovy k mediální gramotnosti do škol je vnímána komercializace médií a hlavně televize od 50. let 20. století v USA. V 60. letech se pod vlivem kulturálních studií přesouvá pozornost od vysoké kultury ke kultuře populární a každodenní zkušenosti. Ve Velké Británii, Kanadě nebo USA se již od 70. let diskutovalo o nutnosti zabývat se oblastí masových médií v rámci vzdělávacího procesu. Přístupy k mediální výchově a mediální gramotnosti se ale lišily. 17 Dnes představuje motivy k rozvoji mediální výchovy především proliferace mediálních sdělení a technologií, podporovaná rychlým rozvojem a šířením digitálních médií Paradigmata a směry ve výchově k mediální gramotnosti Mnozí autoři rozeznávají různé přístupy k mediální výchově, přičemž vycházejí z různých kritérií. Například Jan Jirák 18 zmiňuje dvě základní tradice: kriticko-hermeneutickou větev, jejíž základ vychází z kritických teorií masových médií, tvoří jej kritická reflexe a interpretace mediálních sdělení (přístup typický pro Skandinávii, Kanadu a kontinentální Evropu); a koncepci learning by doing, rozvinutou hlavně v USA, která předpokládá, že osvojení potřebných poznatků o fungování médií lze dosáhnout tím, že se sami studenti podílejí na vytváření různých typů mediálních sdělení. Tyto dvě koncepce se podle Jiráka i dalších autorů navzájem doplňují. Rozdělení na dva základní přístupy lze shrnout do tradičního pojetí mediální výchovy. V posledních letech se vedle tradičního prosazuje i takzvaný teleologický 14 (Numerato 2004: 2) 15 Tamtéž. 16 Vladyka 2004: Plášek 2004: (Vladyka 2004: 15) 13

14 přístup 19, který souvisí s šířením digitálních technologií. Mediální výchova v tomto pojetí má za úkol zkoumat, analyzovat, rozvíjet a zdokonalovat nové možnosti, které moderní informační a komunikační technologie otevírají. 20 David Buckingham, který se věnuje výchově k mediální gramotnosti v britském prostředí, rozlišuje mezi dvěma hlavními tendencemi v rámci tohoto oboru: demokratizační a defensivní. 21 Tyto dvě linie rozvoje navazují na historické představy o médiích a jejich účincích (od diskriminačního postoje F. R. Leavise, podle nějž mají být studenti vedeni k ochraně kulturního dědictví a jazyka před médii, která vidí jako korumpující vliv, nabízející povrchní potěšení namísto autentických hodnot velkého umění a literatury 22 ; přes méně radikální přístup založený na vnímání populární kultury Stuarta Halla; až po odkrývání konstruované povahy mediální sdělení a ideologií podle Lena Mastermana, tedy demystifikační postoj ). Demokratizační tendence v rámci výchovy k mediální gramotnosti podle Buckinghama směřují k začlenění populární kultury do kurikul ve snaze ospravedlnit a přiblížit se kultuře studentů. Defensivní tendence naopak mají chránit studenty před negativními vlivy médií: z kulturního, politického a morálního hlediska. Potter uvádí čtyři paradigmata v mediální výchově, založená především na historických představách fungování a účincích médií. 23 Prví předpokládalo, že média jsou nemoc, proti níž by se děti měly očkovat, aby se zabránilo negativním účinkům. Len Masterman toto paradigma nazývá přímo očkovací přístup, kdy jsou média vnímána jako poslové kulturního úpadku. 24 První paradigma vládlo asi třicet let a vedlo k tomu, že výchova k mediální gramotnosti působila vlastně jako výchova proti médiím. Klíčovým slovem byla diskriminace, tedy schopnost rozlišit a odmítnout špatný kulturní produkt. Mládež se měla naučit vyvinout správný vkus. Není vhodné podceňovat důležitost a význam této tradice, protože jsou ještě znát její dozvuky v praxi. 25 Učitelé sami, jakkoliv teoretici mediální výchovy očkovací paradigma odmítají, často přistupují k žákům jako poslové lepšího vkusu a snaží se je hodnotově ovlivnit směrem ke kategorickému odmítání produktů masových médií (skloňují se negativně konotované výrazy jako komerční kultura, mainstream, 19 ( Heslář. Revue pro média, ) 20 Heslář. Revue pro média. ( ). 21 Buckingham 2003: (Buckingham 2003: 7) 23 Potter 2004: Inoculative approach, viz Kubey (ed.) 1997: Kubey (ed.) 1997:

15 zábavní průmysl atp.). Dokladem toho je bohužel i koncepce mediální výchovy, která se prosadila do rámcových vzdělávacích programů v ČR. 26 Druhé paradigma (od 60. let 20. století) už ustoupilo z radikálního nastavení směrem k představě, že ne úplně všechna masová média jsou špatná a že jejich obsahy jsou rozmanité. Mediální gramotnost spočívala ve schopnosti rozlišovat mezi dobrými a špatnými obsahy diskriminace tedy zůstává základním principem, tentokrát ale ne vzhledem k mediálnímu průmyslu jako celku, ale vůči jeho různým produktům (například existují špatné ale i dobré hollywoodské filmy). Hodnotová složka tak stále zůstává centrální, navíc se toto paradigma zaměřilo hlavně na film a opomíjelo další masová média, jako je tisk či televize. 27 Potter ho nazývá paradigma populárních umění. 28 V 70. letech se prosazuje sémiotická perspektiva a důraz na reprezentaci. Výchova k mediální gramotnosti v tomto pojetí učí lidi kriticky myslet, nepodlehnout falešnému vědomí. Nejde však o odsudek nadřazené ideologie v přesně marxistickém smyslu slova, ale čistě o snahu přistupovat k médiím kriticky. Média jsou vnímána jako reprezentační či symbolické systémy. 29 Klíčový vliv zde sehrála sémiotika, teorie ideologie a hegemonie, zkoumání sociálního kontextu mediální produkce a konzumace, modely procesů kódování a dekódování a výzkumy publika. 30 Čtvrté paradigma je pro Pottera v zárodku a jeho hlavní argument by měl stát na tom, že se individua mají samy rozhodovat a vybírat, co je pro ně dobré či špatné, tvořit vlastní interpretace. 31 Potter uvádí příklad s mladými ženami, které jsou ovlivňovány mediálně vsugerovanou představou ženské krásy. 32 Podle starých přístupů měla výchova k mediální gramotnosti naučit takové ženy rozeznat stereotypy v mediálních sděleních a přistupovat k nim kriticky. Ženy by se měly rozčílit, odmítnout ideologii a spolu s ní mnoho mediálních obsahů. Podle Potterova nového přístupu by měly tyto ženy nejen čelit mediálním stereotypům a ideologiím, ale nahrazovat je vlastními soudy a dokázat si najít v mediálních obsazích podporu pro své vlastní názory. Měly by používat média k tomu, aby podpořily své vlastní vidění světa, ne aby se vůči nim pouze negativně vymezovaly. David Buckingham přináší také svoji verzi čtvrtého paradigmatu, které je podle něj charakterizované větším zaměřením se perspektivu studenta, vycházející z jeho existující 26 Blíže viz pátá kapitola této práce. 27 Kubey (ed.) 1997: Potter 2004: Kubey (ed.) 1997: Kubey (ed.) 1997: Potter 2004: Potter 2004:

16 znalosti a zkušenosti s médii, respektující fakt, že mnohdy je student či žák gramotnější než učitel, mediální výchova je zde viděna ne jako forma ochrany, ale jako způsob přípravy. 33 Tento postoj je více neutrální, snaží se o to, aby mladí lidé rozuměli a byli schopní participovat na mediální kultuře, která je obklopuje. Začíná s tím, co už studenti vědí, bez toho aby se předpokládalo, že jejich postoje jsou zmanipulované či nezdravé. Je kladen důraz na rozvoj kritického myšlení a současně kreativity. Nicméně tyto dílčí návrhy neříkají ve skutečnosti mnoho o možném dalším vývoji mediální výchovy. Různí autoři mají různou představu o tom, jak by mělo vypadat nové paradigma mediální výchovy. Tato představa ale spočívá často jen v povrchních uzpůsobeních starých přístupů a opakování zásad, které jsou slyšet v odborných kruzích už dlouho, ještě ale úplně neprostoupily školskou praxí Výchova k mediální gramotnosti ve světě James Brown vidí různé typy mediální výchovy ve světě v závislosti na geografických a sociokulturních podmínkách. 34 V případě USA zdůrazňuje neexistenci ucelené formy výuky (nejednotná školská politika, rozlehlost území a rozmanitost populace). Výchova k mediální gramotnosti je zde založena na protekcionistické tradici. Navíc připomíná, že v praxi převažuje learning by doing, tedy učení se skrze aktivní participaci na některé z variant mediální produkce (školní redakce novin, rádií a televize atp.). Kanadský model mediální výchovy je podle Browna založen na kritické analýze médií, představě demokratické společnosti a aktivně participujícího občana. Tento přístup je také typický pro Skandinávii a kontinentální Evropu. Ve Velké Británii stojí výchova k mediální gramotnosti na dlouholeté tradici, pod vlivem psychologie a kulturálních studií směřuje k větší demokratizaci spíše než k protekcionismu. Podle teorie Davida Buckinghama se ve Velké Británii v současnosti rozvíjí nový přístup, nové paradigma pro výchovu k mediální gramotnosti. 35 Podle Browna však ve Velké Británii pojetí mediální výchovy hlavně ve školní praxi stále ještě spočívá především v odhalování dominantních ideologií (potenciálně přítomných v médiích) a v pěstování kritického odstupu vůči nim, což je typickým rysem třetího paradigmatu. Tento model je typický též pro latinskou Ameriku, kde se navíc zdůrazňuje snaha o posílení etnických, náboženských a rodinných hodnot. Výchova k mediální gramotnosti v Austrálii 33 Media education is seen here not as a form of protection, but as a form of preparation. Buckingham 2003: Viz Škařupová 2004: Viz předchozí podkapitola. 16

17 klade důraz na odkrývání vlivu médií na sebepojetí a vnímání ostatních, učí toleranci a odbourává předsudky. Art Silverblatt pro změnu rozlišuje různá stádia rozvoje výchovy k mediální gramotnosti ve světě a podle nich kategorizuje země do čtyř vývojových stupňů. 36 V relativně pokročilém stádiu se podle něj nachází například Austrálie, Kanada, Anglie, skandinávské země, Francie a Švýcarsko. Jsou to státy, kde jsou etablované programy na rozvoj mediální gramotnosti, vzdělávací prostředí je vstřícné vůči pokroku a existují dobré dostupné zdroje a prostředky pro další rozvoj. V nerovnoměrném/nestejném stádiu se nachází Německo, USA a Izrael, kde programy na rozvoj mediální gramotnosti závisejí hlavně na individuální iniciativě učitelů a přispění vnějších institucí, s malou mírou podpory a uznání ze strany národních či regionálních autorit. Další kategorií jsou země, kde je výchova k mediální gramotnosti mimo hlavní proud formálního vzdělávacího systému a závisí čistě na nestátních institucích, jako například církvi. Existuje sice svobodná možnost zavádění programů, ale minimální finanční podpora (tzv. iniciativy malého rozsahu : Japonsko, Filipíny). Poslední skupinou jsou země nacházející se v počátečním stádiu, například Rusko, kde nedávné politické a sociální změny otevřely možnosti pro rozvoj výchovy k mediální gramotnosti. Do této kategorie spadala donedávna i Česká republika Současná situace v Čechách Kamil Vařeka v diplomové práci Mediální výchova v kontextu znalostní společnosti uvádí seznam publikací a odborných textů, které od roku 1995 do roku 2006 vyšly v českém prostředí. Dochází k závěru, že doposud nebylo vydáno monografické dílo, které by se tématu mediální výchovy a mediální gramotnosti věnovalo uceleným způsobem. 37 Nejzásadnějším počinem do současnosti je pravděpodobně projekt Rozumět médiím, jehož součástí jsou kromě jiného webové stránky, CD-ROM a publikace s názvem Rozumět médiím kolektivu autorů pod vedením Jana Jiráka a Marka Mičienky. 38 Přes nedostatek teoretické literatury a absenci tradice je předmět mediální výchova zaváděn od roku 2000 v podobě průřezového tématu jako součást rámcových vzdělávacích programů do českých škol a gymnázií. 36 Silverblatt 1997: Vařeka, 2006: Detaily projektu viz ( ). 17

18 3.2. Mediální gramotnost Kapitola věnovaná mediální gramotnosti má za cíl shrnout a zhodnotit snahy o uchopení tohoto pojmu. Nejprve se budu obecně věnovat gramotnosti a různým jejím typům, poté představím různé přístupy k mediální gramotnosti a pokusím se z širokého spektra definičních pokusů vybrat důležité aspekty. Nakonec představím takzvanou aspenskou definici, která je v současnosti pravděpodobně nejcitovanějším pojetím mediální gramotnosti, a poukáži na některé její nedostatky Gramotnost a gramotnosti V tradičním a běžném smyslu slova byla gramotnost schopností číst a psát. Ještě před třiceti lety to neznamenalo nic jiného, než že se žáci ve škole museli naučit dekódovat tištěný text, a sekundárně, zakódovat do textu. 39 Bohužel existuje jen malá shoda v obecné definici gramotnosti. Například podle UNESCO je to kontinuum dovedností zahrnujících čtení a psaní, aplikovaných v sociálním kontextu 40 (1957). Definice stejné organizace z roku 1978 pak klade důraz nejen na čtení, psaní a počítání, ale i na schopnost osoby angažovat se ve všech situacích, kde je potřebná gramotnost pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě (...), pro jeho osobní rozvoj a rozvoj komunity. 41 Americký National Institute for Literacy uvádí sérii dalších definic gramotnosti od roku 1951 po současnost. Mediální gramotnost řadí mezi gramotnosti definované jako kompetence ve specifické oblasti. 42 Jak už vyplývá z uvedených definic, přeměna vnímání pojmu gramotnosti nastala v sedmdesátých letech. Jedním z důležitých momentů v tomto kontextu byla práce Paula Freireho, který tvrdil, že gramotnost je čtení světa, přičemž svět je mnohem víc než kódování a dekódování textu. 43 Učit se číst a psát bylo vnímáno jako integrální součást porozumění, jak svět funguje sociálně a kulturně jak vznikají nerovné příležitosti a důsledky pro různé skupiny lidí. Jinými slovy, pojem gramotnost se částečně politizoval hlavně vzhledem k tehdejšímu třetímu světu. Jak píše James P. Gee: Gramotnost je (...) sociálně konstruovaný pojem. Můžeme si zvolit různé způsoby, jak použít toto slovo. Každá volba ale obsahuje tichou či otevřenou teorii o distribuci sociálních statků a má důležité morální 39 Lankshear 2003: (http://literacynet.org/lincs/glossary.html, ) 41 Tamtéž. 42 Příklady k vývoji definic gramotnosti viz heslo literacy na ( ). 43 Lankshear 2003: 5. 18

19 důsledky. 44 Johanne Provençalová hovoří v tomto kontextu o takzvaném Platónově dilematu tedy otázce, zda přeměna orální kultury v kulturu psaného slova byla více emancipační, nebo jen přinesla novou formu sociální kontroly. Provençalová tvrdí, že Platónovo dilema je výchozím bodem uvažování o současných přístupech ke gramotnosti, přeneseně i k mediální gramotnosti. 45 Taková politizace pojmu gramotnost, která v teoriích gramotností dosud přetrvává, může mít negativní dopad na praktickou výuku. Vede totiž k dezinterpretaci rozvoje gramotnosti jako pouhé zbraně v boji proti určitým ideologiím. Například důraz na řešení Platónova dilematu v rámci mediální výchovy a gramotnosti pod hlavičkou rozvoje kritického myšlení někdy vede k předkládání hotových hodnot a postojů, a pak se daří kritické myšlení studentů spíše deformovat. 46 Dalším důležitým faktorem ve formování konceptu gramotnosti byl rozvoj sociokulturní perspektivy a nárůst její popularity v rámci studií jazyka a sociálních věd. 47 Z těchto posunů vyplývá důležitý rozdíl zatímco čtení a psaní bylo vnímáno v psychologických, individuálních mezích, gramotnost je více sociologický koncept. Gramotnost je sociální praxe zasazená do diskurzu, neboť číst a psát znamená něco jiného ve školní třídě, na diskusním serveru, ve feministickém kroužku či v rámci náboženského rituálu. Na to navazuje koncept tzv. funkční gramotnosti. Někdy se uvádí, že funkční gramotnost zahrnuje aplikaci dovedností a znalosti čtení a psaní na povinnosti související například se zaměstnáním, dává se do souvislosti s pojmy jako pragmatická gramotnost, minimální požadovaná gramotnost či funkční gramotnost dospělých. Lze ji ale definovat i jako úroveň schopnosti číst a psát dostatečnou pro každodenní život ne však pro kompletně autonomní aktivitu. 48 Jinými slovy funkční gramotnost znamená gramotnost vztaženou k situaci a k okolnostem, v nichž se člověk nachází 49. Sociokulturní perspektiva přinesla takzvaný třídimenzionální model gramotnosti, který říká, že učení a praxe má operační (technika čtení a psaní), kulturní (kontext) a kritickou dimenzi (reflexe), přičemž žádná nemá prioritu. 50 Další vývoj znamenal proliferaci různých typů gramotností, kdy panovala v odborném prostředí představa, že každá činnost si zaslouží vlastní gramotnost (vizuální, orální, 44 Literacy is what I call a socially constructed term. We can choose to use this word in several different ways. Each such choice incorporates a tacit or overt theory about the distribution of social goods and has important moral consequences. Gee, citace z Provençalová ( ). 45 Provençalová ( ). 46 Blíže k tomuto viz kapitoly 5., 6. a 7. této práce. 47 Lankshear 2003: ( ). 49 Šimková 2006: Lankshear 2003:

20 informační, počítačová či dokonce emocionální gramotnost). 51 Například Gee píše, že být gramotný znamená zvládnout použití jazyka v rámci takzvaných sekundárních diskurzů, které obsahují slova, činy, gesta, postoje, názory, účely, oblečení, pohyby těla atd. 52 Novými formami gramotností se pak zabývají studia nových gramotností ( new literacy studies ). Jako příklady nových gramotností se uvádějí například multimediating, e-zining, memeing, culture jamming, blogging nebo hackerství. 53 Zrod mnoha nových gramotností byl ale spíše přítěží pro teorii gramotnosti než přínosem. Vedl jen k ještě většímu zamlžení hranic pojmů gramotnost, kompetence a dovednost či znalost. V souvislosti s médii mnozí autoři uvádějí termín mnohogramotnost ( multiliteracy ), odkazují tak na vznik a rozšíření nových komunikačních technologií a tzv. multimédií. 54 Studium takzvané vizuální kultury přineslo koncepci vizuální gramotnosti, která odkazuje převážně na statické obrazy, televizi a film. Podle teoretiků vizuální gramotnosti se obrazy dají číst podobně jako text, přičemž mohou vznikat nedorozumění a desinterpretace, kterým je vizuálně gramotný člověk na základě určitých dovedností a znalostí schopen se vyhnout. Například Paul Messaris ale píše, že některé formální konvence a určité druhy kulturních odkazů možná mohou skutečně znamenat interpretační problém, nicméně koncept vizuální gramotnosti pravděpodobně nadsazuje obtíže diváků při dekódování obrazu. 55 Vizuální gramotnost je často vnímána jako součást mediální gramotnosti. Jestliže někteří autoři popisují současný věk jako informační, vyzdvihuje se i důležitost tzv. informační gramotnosti, zjednodušeně schopnosti vyhledávat a zpracovávat informace, hodnotit jejich relevanci a dávat je do souvislostí. K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. 56 Informační gramotnost a mediální gramotnost se prolínají, jednu lze vnímat jako dílčí složku druhé a naopak. Například Manuelová vidí rozdíl mezi informační a mediální gramotností hlavně v tom, že zatímco informační gramotnost se zaměřuje hlavně na fázi přístupu k informacím, vyhledávací a výběrové dovednosti, mediální 51 Různé dílčí typy gramotností uvádí například Lankshear (Lankshear 2003: 15,33), Kathleen Tynerová hovoří o roztříštění gramotností (Tynerová 1998: 60, 94-95). 52 Gee, citován v Lankshear 2003: Lankshear 2003: Tyner 1998: 64, Lankshear 2003: Kubey (ed.) 1997: Definice z roku 1989 podle Asociace amerických knihoven (ALA), český překlad z Ikaros 2002, ( ). 20

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Nová publikace o e-learningu

Nová publikace o e-learningu Nová publikace o e-learningu Zounek, Jiří. E-learning jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2 Publikace se komplexně věnuje aktuálnímu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Nová struktura kurikulárních dokumentů v ČR

Nová struktura kurikulárních dokumentů v ČR Nová struktura kurikulárních dokumentů v ČR Kateřina Vlčková Jak bude vypadat nová struktura hierarchie dokumentů určujících co, kdy, koho, proč, jak, za jakým účelem, za jakých podmínek a s jakými výsledky

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Tomáš Janík, Eduard Hofmann

Tomáš Janík, Eduard Hofmann Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám ) Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V ANGLICKÉM JAZYCE (OKA) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Školský management v perspektivě tří časových rovin

Školský management v perspektivě tří časových rovin Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školský management v perspektivě tří časových rovin PhDr. Václav TROJAN, Ph.D. vedoucí katedry 07.06.2012 1 2 Přivítání na konferenci

Více

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační

Více

THE e-skills MANIFESTO. Czech - Shrnutí

THE e-skills MANIFESTO. Czech - Shrnutí THE e-skills MANIFESTO Czech - Shrnutí Please find the full e-skills Manifesto in English here: http://bit.ly/manifesto2016 SHRNUTÍ Od začátku kampaně eskills for Jobs v roce 2010 byl dokument Manifest

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Eva Jarošová , VŠE Praha

Eva Jarošová , VŠE Praha Eva Jarošová 21.9. 2012, VŠE Praha Dovednosti pro řízení kariéry a jejich členění Kariérové poradenství na VŠE Podpora rozvoje dovednosti pro řízení kariéry na VŠE Kariérové koučování na VŠE Rozvoj dovedností

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT XX.1.B Samostatné práce - Projekt Charakteristika předmětu: SAMOSTATNÉ PRÁCE - PROJEKT ve vyšším

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více

Dbslh. Predmluva k s. vydani... 13

Dbslh. Predmluva k s. vydani... 13 Dbslh Predmluva k s. vydani.................................... 13 Prvni cast PREDBEZNEPOZNAMKY 1. Uvod.... Pfedmet studia. Struktura knihy. Temata a otazky masove komunikace Cleneni kapitol..........

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI Modely školy budoucnosti listopad 2011 (c) Radek Maca Informační společnost Společnost s vysokou mírou využívání ICT založených na prostředcích výpočetní techniky digitalizace =

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Kamil Činátl Jaroslav Pinkas a kolektiv DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2014 Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop 1. Změny ve vzdělávání učitelů společné evropské trendy Srovnávací přístup:

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Název Autor Vedoucí práce Oponent práce Preference uživatelů marihuany: indoor versus outdoor Veronika Havlíčková Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Mgr. Jaroslav

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT

INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT OBSAH /konkrétní studijní cíle lekcí víte, co chcete děti naučit?/ FORMA /lekce plnohodnotná učebná jednotka, která navazuje na ŠVP dané školy/ VÝSTUPY /vyhodnocení efektivity

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více