POLITIKA V OBLASTI AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

Transkript

1 POLITIKA V OBLASTI AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Audiovizuální politiku v EU upravují zejména články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Klíčovou součástí právních předpisů v oblasti audiovizuální politiky je směrnice o audiovizuálních mediálních službách, jež vstoupila v platnost v prosinci Hlavním nástrojem EU pro podporu tohoto odvětví (zejména filmového průmyslu) bude program Tvůrčí Evropa. Listina základních práv a svobod Evropské unie uvádí, že svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována. PRÁVNÍ ZÁKLAD Právní základ je dán Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) v článcích 28, 30, 34, 35 (volný pohyb zboží), (volný pohyb osob, služeb a kapitálu), (politika v oblasti hospodářské soutěže), 114 (sbližování právních předpisů, pokud jde o technologie, nebo uplatňování podobných technologických norem, např. u internetových produkcí), 165 (vzdělávání), 166 (odborná příprava), 167 (kultura) 167 (kultura) a 173 (průmysl). Římská smlouva ani SFEU nestanoví v oblasti audiovizuální a mediální politiky žádné přímé pravomoci. Pravomoc k vykonávání politiky v oblasti sdělovacích prostředků ovšem vyplývá z různých článků SFEU, na jejichž základě se vytvářejí politiky pro různé mediální a komunikační technologie a které určují směr, pokud jde o základní obrysy vymezující politiku v oblasti sdělovacích prostředků. V minulých letech byla nicméně věnována značná pozornost revizím Smlouvy, které by utváření této politiky umožnily. Právní základ pro určování audiovizuální a mediální politiky je proto různorodý a vychází z více zdrojů. To je nutné vzhledem ke složité povaze mediálních produktů a služeb, jež nelze považovat za zboží ani výhradně kulturní, ani výhradně hospodářské povahy. CÍLE Podle článku 167 SFEU podněcuje EU spolupráci mezi členskými státy a v případě potřeby podporuje a doplňuje jejich činnosti v oblasti umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuálním odvětví. Úlohou EU v audiovizuální oblasti je vytvořit jednotný evropský trh pro audiovizuální služby. Ve všech svých politikách musí také zohledňovat příslušná kulturní hlediska. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY Audiovizuální a mediální politika EU se provádí následujícími způsoby: Fakta a čísla o Evropské unii

2 A. Regulační rámec 1. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) V roce 2005 byla zahájena revize směrnice o televizi bez hranic (89/552/EHS), která zohledňuje technologický rozvoj v tomto odvětví, zejména sbližování služeb a technologií (v tom smyslu, že tradiční hranice mezi telekomunikacemi a vysíláním se stále více stírá) a rostoucí význam nelineárních služeb (tzv. video na vyžádání video-on-demand, VOD). Proto bylo nutné vytvořit společné právní prostředí platné nejen pro vysílání, ale pro všechny uvedené služby, jež jsou nyní známy jako audiovizuální mediální služby, a to bez ohledu na použité technologie přenosu nebo na to, jakým způsobem je diváci zhlédnou. Mezi hlavní prvky patří: ucelený rámec omezující správní zátěž, který však zahrnuje všechny audiovizuální mediální služby; modernizovaná pravidla pro televizní reklamu, jež zlepší financování audiovizuálního obsahu; nové prvky, jako je povinnost vybízet poskytovatele mediálních služeb ke zlepšování přístupu pro osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením. Svou první zprávu o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách předložila Evropská komise dne 4. května Vyplývá z ní, že tato směrnice je sice účinná, ale změny způsobené využíváním internetu, jako např. hybridní televizory, by mohly setřít hranice mezi vysíláním a OTT poskytováním audiovizuálního obsahu. V důsledku toho bude stávající regulační rámec stanovený touto směrnicí možná nutné otestovat ve vztahu k měnícím se způsobům sledování a poskytování, se zohledněním souvisejících politických cílů, jako je ochrana spotřebitelů a úroveň mediální gramotnosti. Komise následně dne 24. dubna 2013 zveřejnila zelenou knihu nazvanou Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu: růst, tvorba a hodnoty, jejímž cílem je zahájit rozsáhlou veřejnou diskusi o důsledcích probíhající přeměny prostředí audiovizuálních medií, které se vyznačuje stále větší integrací mediálních služeb a způsobu, jakým jsou tyto služby poskytovány a využívány. Směrnice obsahuje zvláštní pravidla na ochranu mladistvých a chrání je před nevhodnými mediálními audiovizuálními službami na vyžádání. Tato pravidla byla doplněna doporučeními týkajícími se ochrany mladistvých a lidské důstojnosti z let 1998 a 2006 a programem Bezpečnější internet propagujícím bezpečnější využívání internetu a nových on-line technologií, především ze strany dětí. 2. Evropské filmové dědictví Cílem EU je podporovat členské státy, aby spolupracovaly při zachovávání a ochraně kulturního dědictví evropského významu (článek 167 SFEU). Doporučení členským státům týkající se filmového dědictví vyzývá k metodickému shromažďování, katalogizaci, ochraně a obnově evropského filmového dědictví, aby jej bylo možné předat příštím generacím. Členské státy EU mají každé dva roky podávat zprávu o tom, co v této souvislosti podnikly. B. Programy financování např. Tvůrčí Evropa Program MEDIA podpořil za posledních 22 let výrobu a distribuci tisíců filmů, ale také odbornou přípravu, festivaly a propagační projekty v celé Evropě. Čtvrtým víceletým programem od roku 1991 byl program MEDIA 2007 ( ). Fakta a čísla o Evropské unii

3 Program MEDIA Mundus byl široce pojatým mezinárodním programem spolupráce v oblasti audiovizuálního průmyslu, který se zaměřuje na posílení kulturních a obchodních vztahů mezi evropským filmovým průmyslem a filmovými tvůrci ze třetích zemí. MEDIA International (přípravná akce) měl za cíl najít způsob, jak posílit vzájemně prospěšnou spolupráci profesionálů v oblasti audiovizuálního průmyslu z Evropy a ze třetích zemí. Jejím cílem bylo rovněž podpořit obousměrný tok kinematografických či audiovizuálních děl. V roce 2014 nahradí program Tvůrčí Evropa programy MEDIA, MEDIA Mundus a Kultura. Ve srovnání s předchozími programy představuje program Tvůrčí Evropa s celkovým rozpočtem 1,46 miliard EUR (na období ) navýšení rozpočtových prostředků o 9 %. Program Tvůrčí Evropa navazuje na předchozí úspěšné programy. Jeho cílem je dále upevňovat přeshraniční spolupráci tvůrčích odvětví v rámci EU i mimo její hranice. Prostřednictvím tohoto programu přispějí kulturní a tvůrčí odvětví v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ke kulturní rozmanitosti a rovněž k hospodářskému růstu a pracovním místům v Evropě. Program Tvůrčí Evropa se dále soustředí na audiovizuální průmysl prostřednictvím podprogramu MEDIA a na oblast kultury prostřednictvím podprogramu Kultura. Prostřednictvím podprogramu MEDIA bude nadále financováno školení, výroba, distribuce, obchodní zástupci, propagace (trhy a festivaly) a sítě kin. Program Tvůrčí Evropa navíc představuje společnou meziodvětvovou složku, jejíž součástí je i nový finanční záruční fond pro kulturní a tvůrčí odvětví, jenž začne být využíván po roce Program Tvůrčí Evropa je zahrnut do víceletého finančního rámce, jenž stanoví meze souhrnného rozpočtu Unie na období Na základě dohody má být alespoň 56 % přídělu rozpočtových prostředků vyčleněno na podprogram MEDIA, alespoň 31 % na podprogram Kultura a maximálně 13 % na meziodvětvovou složku. Tato složka bude zahrnovat záruční fond a rovněž podporu kanceláří programu Tvůrčí Evropa (jež v roce 2014 nahradí kanceláře programu MEDIA a kontaktní místa pro kulturu) a nadnárodní politické spolupráce. Postupně budou přijata i zvláštní meziodvětvová opatření. C. Další opatření např. podpora distribuce obsahu on-line, mediální gramotnosti a plurality médií Mediální gramotnost je schopnost přistupovat k médiím, chápat a kriticky vyhodnocovat jejich různé aspekty a obsah a vytvářet sdělení v různých kontextech. Jedná se o základní dovednost nejen pro mladší generaci, ale též pro dospělé včetně starších lidí, rodičů, učitelů a pracovníků v oblasti médií. EU považuje mediální gramotnost v dnešní informační společnosti za nesmírně důležitý faktor aktivního občanství. Pluralitou médií se rozumí potřeba transparentnosti, svobody a rozmanitosti v evropském mediálním prostředí. Na začátku roku 2012 vytvořila EU Středisko pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků při Centru Roberta Schumana pro vyšší studia. Jedná se o výzkumnou iniciativu v rámci Evropského univerzitního institutu ve Florencii, na jejímž financování se spolupodílí Evropská unie. Toto středisko je dalším krokem Komise v jejím trvalém úsilí o lepší ochranu plurality a svobody sdělovacích prostředků v Evropě a o vymezení opatření, jež je v zájmu podpory těchto cílů nezbytné přijmout na evropské nebo vnitrostátní úrovni. Opatření mimo EU týká se zejména ochrany evropských kulturních zájmů při Světové obchodní organizaci. Audiovizuální odvětví stojí před výzvami a příležitostmi, jež přinesla prohlubující se internacionalizace trhů a technologický pokrok v informačních a komunikačních technologiích Fakta a čísla o Evropské unii

4 (IKT). Mezinárodní rozměr audiovizuální politiky má vliv na to, co se odehrává na úrovni EU a v členských státech. Zahrnuje pět hlavních oblastí: rozšíření EU Evropská politika sousedství obchodní vztahy, přičemž příslušnými mezinárodními fóry v této oblasti jsou Světová obchodní organizace a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podpora kulturní rozmanitosti (UNESCO) spolupráce v oblasti audiovizuální politiky D. Další iniciativy Od roku 1995 probíhá na filmovém festivalu v Cannes Den Evropy zaměřený na podporu evropské filmové produkce. Od roku 2004 se uděluje cena Nový talent v EU, jejímž účelem je propagace mladých evropských režisérů, kteří se zúčastnili školení financovaného z programu MEDIA. ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU EP zdůrazňuje, že EU by měla stimulovat růst a konkurenceschopnost audiovizuálního odvětví, a současně uznává jeho obecnější význam pro zachování kulturní rozmanitosti. Ve svých usneseních o televizním vysílání z 80. a z počátku 90. let opakovaně vyzýval k zavedení společných technických norem pro přímé satelitní vysílání a pro HDTV. 1. Od směrnice o televizi bez hranic (TVwF) po směrnici o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) První pokusy o zformulování audiovizuální politiky EU byly podníceny rozvojem satelitního vysílání na počátku 80. let. Směrnice o televizi bez hranic byla přijata v roce 1989 a Evropský parlament ji od té doby silně podporoval. Později si však technologický vývoj i vývoj trhu vyžádaly změnu regulačního rámce upravujícího audiovizuální oblast. Směrnice o televizi bez hranic byl přezkoumána v letech 1997 a V rámci posledního přezkumu byla směrnice přejmenována na směrnici o audiovizuálních mediálních službách (SAMS). 2. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) Tato směrnice je považována za modernizaci směrnice TVwF a zahrnuje rovněž nové mediální služby, jako je internetové televizní vysílání a služby na vyžádání Schválení této směrnice bylo výsledkem jednání mezi EP a Radou a byla při něm zohledněna většina námitek, jež vznesl EP v prvním čtení. Členské státy měly na provedení nových ustanovení do vnitrostátního práva dva roky a modernizovaný právní rámec pro audiovizuální odvětví platí od konce roku Dne 22. května 2013 přijal EP zprávu o provádění směrnice SAMS. Předkládá v ní některé připomínky a doporučení, zejména pokud jde o dostupnost a podporu evropských audiovizuálních děl, ochranu nezletilých, reklamu, budoucí výzvy a mezinárodní spolupráci. EP ve své zprávě z vlastního podnětu o hybridních televizorech, kterou přijal dne 10. června 2013, vyzval Komisi, aby posoudila, do jaké míry je potřeba přepracovat směrnici o audiovizuálních službách a další předpisy v oblasti regulace sítí a sdělovacích prostředků (např. telekomunikační balíček), pokud jde ustanovení týkající se vyhledatelnosti a nediskriminačního přístupu k platformám jak pro poskytovatele a tvůrce obsahu, tak i pro uživatele, a současně rozšířit pojem platformy a přizpůsobit dostupné nástroje nové situaci, zejména s ohledem na rozvoj hybridních televizorů. Fakta a čísla o Evropské unii

5 Nedávno výbor CULT schválil návrh usnesení EP nazvaného Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu, kterým reaguje na zelenou knihu Komise na toto téma. EP v ní bere na vědomí sbližování trhů, zdůrazňuje, že je třeba zachovat přístup a dostupnost a zajistit rozmanitost a modely financování, a analyzuje infrastrukturu a spektrum, hodnoty a regulační rámec. Miklós Györffi 05/2015 Fakta a čísla o Evropské unii