Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání ve fotbalu. Václav Mitáš a kolektiv

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání ve fotbalu Václav Mitáš a kolektiv Brno 2013

2 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace studijního programu T lesná výchova a sport se zam ením na sm r Rozhod í kolektivních sport CZ1.07/2.2.00/ PhDr. ThDr. Václav Mitáš, ThD. (editor) Prof. RNDr. Evžen Amler, CSc. Doc. PhDr. Ladislav Bed ich, CSc. Michal Beneš Karel Bohun k Milan Jirka Bohuslav Legierský Miroslav Liba Radek Rabušic Inovace studijního programu Tělesná výchova a sport se zaměřením na směr Rozhodčí kolektivních sportů CZ1.07/2.2.00/ Recenzovali: Doc. PaedDr. František Langer, CSc. Mgr. Ji í Ulrich 2013 Masarykova univerzita ISBN

3 Tuto monografii p ipisujeme památce pana Miroslava Maurera, vzácnému lov ku se širokým srdcem. Významnému propagátorovi rozhodcovského vzd lávání a tv rci jednoho z prvních systematických eduka ních program, který nás p ed asn opustil v lednu Mirku, moc nám chybí Tv j laskavý a otcovský p ístup i Tvé vtipy, kterými jsi um l uvolnit atmosféru v rozhodcovské kabin i na školeních a seminá ích. est Tvé památce! Auto i 3

4 P EDMLUVA...6 EDITORIAL P ÍPRAVA ROZHOD ÍHO DLOUHODOBÁ A ST EDN DOBÁ P ÍPRAVA Dlouhodobá p íprava St edn dobá (operativní) p íprava Krátkodobá p íprava sout žní období P ÍPRAVA NA UTKÁNÍ Delegace a cestování k utkání Kontext utkání P íjezd, kontrola h išt a vybavení Rozcvi ka UTKÁNÍ A ROZHODCOVSKÁ PSYCHIKA Psychická p íprava rozhod ího p ed utkáním P edzápasové stavy Rituály ROZHODCOVSKÁ VÝSTROJ A VYBAVENÍ Rozhodcovská výstroj Píš alka Výzbroj a další vybavení STRATEGIE A TAKTIKA ÍZENÍ UTKÁNÍ STRATEGIE VERSUS TAKTIKA Základní východiska strategie a taktiky Prost edky taktiky ízení utkání KRIZOVÉ SITUACE V UTKÁNÍ A MOŽNOSTI JEJICH EŠENÍ Krizové situace a as utkání Pokutové území Surová hra Simulování Mobbing a masové konfrontace ÍZENÍ ROZHODCOVSKÉHO TÝMU TÝM A TÝMOVÉ KOMPETENCE Vývoj rozhodcovského týmu Východiska managementu týmu rozhod ích TÝMOVÉ ÍZENÍ UTKÁNÍ Porada p ed utkáním Rozd lení kompetencí Komunikace rozhod ích v rámci utkání Elektronická komunika ní za ízení POHYB A POZI NÍ POSTAVENÍ PRINCIPY POHYBU Široce diagonální pohyb Trvale dosažitelný o ní kontakt s asistenty Optimální vzdálenost pro ešení herních situací P ehled o situaci mimo boj o mí POZI NÍ POSTAVENÍ VE STANDARDNÍCH HERNÍCH SITUACÍCH Zahájení hry Kop od branky Kop z rohu Volné kopy Pokutový kop N KOLIK DOPORU ENÍ KOMUNIKACE V PRÁCI FOTBALOVÉHO ROZHOD ÍHO FORMY KOMUNIKACE Intrapersonální komunikace Interpersonální komunikace Další možné formy komunikace SLOŽKY KOMUNIKACE Verbální a neverbální komunikace

5 5.2.2 Rozhodcovská signalizace Neverbální komunikace ZÁKLADNÍ KOMUNIKA NÍ DOVEDNOSTI Schopnost aktivního naslouchání Dovednost prezentovat sebe sama Dovednost vztahová V dcovské dovednosti a schopnost komunikovat v týmu Mediální gramotnost KONFLIKTY A STRATEGIE EŠENÍ ZÁKLADNÍ ROZD LENÍ KONFLITK Podle po tu zú astn ných Podle zp sobu vzniku STYLY A MOŽNOSTI EŠENÍ KONFLIKTU Konfliktní styly Strategie ešení konfrontace Rozhod í a asertivita TYPOLOGIE HRÁ V D Í OSOBNOSTI TÝM PROBLÉMOVÍ HRÁ I Vybrané možnosti typologie Agrese a agresivní hrá i Problémy spojené s vývojovými stadii HERNÍ SYSTÉMY ROLE:FOTBALOVÝ ROZHOD Í SYNOPSE FOTBALOVÉ TEORIE Herní výkon Fáze hry SYSTÉMY HRY Herní systémy obranné Herní systémy úto né HODNOCENÍ A ROZVOJ ROZHOD ÍCH DELEGÁT SVAZU Delegátova image Delegát pedagog HODNOCENÍ BEZPROST EDN PO UTKÁNÍ Poskytování zp tné vazby Pochvala, kritika a pozitivní usm rn ní Rozhod í v pozápasovém hodnocení VYBRANÉ PEDAGOGICKÉ ASPEKTY A MOŽNOSTI ROZVOJE ROZHOD ÍCH Obecné aspekty hodnocení Problém orientace na známku Rozhodcovský kou ink FOTBALOVÍ DIVÁCI B ŽNÍ DIVÁCI A MALÉ DIVÁCKÉ SKUPINY Excesivní projevy jednotlivc a malých skupin Reakce rozhod ího HROMADNÉ CHOVÁNÍ DIVÁK Organizované skupiny Davy Reakce rozhod ího Prevence SEZNAM OBRÁZK BIBLIOGRAFIE

6 P EDMLUVA Rudolf epka Vážení sportovní p átelé, dostává se Vám do ruky první vydání studijního materiálu pro fotbalové rozhod í. Je symbolické, že vycházejí v dob, kdy se eské kopané na rozhodcovském poli za íná znovu da it a po olympijských hrách vídáme pravideln eské týmy i v d ležitých utkáních evropských pohár nebo kvalifikací národních tým. Úsp chy takových osobností, jakými byli na zeleném trávníku Václav Krondl nebo Evžen Amler, ve velmi nedávné historii Dagmar Damková a jakou je dnes Pavel Královec, jsou jist p íkladem i motivací pro své mladé kolegy. Nic však nejde samo sebou a za jejich mimo ádnou kariérou stojí vedle talentu rovn ž píle a úsilí v p íprav. Fotbal se bez kvalitních soudc prost neobejde. Ani sebelepší celky Evropy i sv ta samy o sob diváka nepot ší, nebude-li jejich st etnutí kvalitn od ízeno. A to lze o ekávat pouze od rozhod ího dob e p ipraveného fyzicky, odborn, ale také psychicky. P edkládaná publikace je p ínosem práv proto, že tyto t i složky dává dohromady a ukazuje, jak se s nimi lze vypo ádat. P ál bych si, aby se stala jedním ze stavebních kamen rozhodcovského r stu. Odborná p íprava arbitr je stará tém jako fotbalová asociace sama. Za íná autorem prvních pravidel Josefem Rösslerem-O ovským a pokra uje p es nejr zn jší rozhodcovské školy i seminá e až k projektu Školy mladých rozhod ích pod vedením Miroslava Maurera a Františka Žmoly. Na n m se, stejn jako na sou asném Vzd lávacím programu pro rozhod í, v jehož ele stojí Miroslav Liba, finan n podílela evropská fotbalová asociace UEFA. V rámci Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brn se však systematické vzd lávání arbitr stalo sou ástí studijního systému a umož uje vedle rozhodcovské odbornosti získat také akademický titul. Takový projekt nemohl zájmu Fotbalové asociace R uniknout a zaslouží si jeho plnou podporu. V ím, že práv z brn nských poslucháren vyjdou nástupci nejúsp šn jších rozhod ích. Jménem Fotbalové asociace R p eji Vám všem hodn zdaru i tolik pot ebného fotbalového št stí. Mgr. Rudolf epka, generální sekretá FA R EDITORIAL Václav Mitáš Vážené rozhodcovské kolegyn a kolegové, milí p íznivci i odp rci soudcovského stavu fotbalového, dostává se Vám do ruky monografie, kterou jsme se rozhodli p isp t p edevším do portfolia studijních materiál Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brn, ale v širších souvislostech také do vzd lávacího systému eských fotbalových rozhod ích. Domníváme se, že jakkoli m že být první pokus nedokonalý, nese dob e mín nou ambici p isp t k rozší ení obzor, ale také k rozvoji v domostí, schopností a dovedností eských arbitr. Jednotlivé ásti vznikaly postupn v pr b hu t í let a úzce souvisejí se Vzd lávacím projektem pro rozhod í, organizovaným Fotbalovou asociací eské republiky za podpory evropské fotbalové federace UEFA. Tam byla poprvé proslovena celá ada p ednášek, které se staly východiskem ady text této publikace, a to ústy p edních eských rozhodcovských praktik. Ješt o n co d íve za aly v rámci tehdejší Školy mladých rozhod ích vznikat první úvahy o možných souvislostech psychosociálních v d a praktického rozhodcovství. Prvním laskavým konzultantem byl pan Miroslav Maurer, který se na nás dnes, jak v íme, dívá z rozhodcovského nebe a se svou typickou shovívavostí posuzuje naše snažení. 6

7 V textu jsme se pokusili vyrovnat s jistými jazykovými obtížemi pracujeme se substantivem rozhodcovství jako p eklad anglického refereeing a z n j odvozeným adjektivem rozhodcovský, stejn jako další pojmy, ve fotbalovém prost edí b žn užívané. Za východiska nám posloužila obecná a specializovaná literatura z oblasti psychosociálních v d, jejich aplikace ve sportu a také publikace z ranku sportovního i fotbalového tréninku. Díky Komisi rozhod ích FA R a sou asným špi kovým arbitr m jsme m li p ístup i k p ednáškám p edních odborných kapacit, jakými jsou David Elleray, Jozef Marko nebo Mark Batta. Ty zazn ly dílem na seminá ích Komise rozhod ích UEFA a dílem na školeních rozhod ích Profesionálních sout ží FA R. P edevším jsme však mohli erpat ze zkušeností muž uprost ed h išt, z nichž se mnozí stali autory a spoluautory jednotlivých kapitol. Je mi velkou ctí, že jsem m l a stále mám p íležitost spolupracovat s velikány píš alky a praporku, pány Michalem Benešem, Karlem Bohu kem, Miroslavem Libou a Bohuslavem Legierským a jsem rád, že do spole né publikace p isp l i p edseda Unie eských fotbalových rozhod ích Evžen Amler. Stati o kondi ní p íprav sepsal držitel trenérské UEFA Profi licence, n kdejší úsp šný profesionální fotbalový branká a sou asný rozhodcovský kondi ní trenér Radek Rabušic. Další odborníci však p išli také z prost edí mimo rozhod í fotbalu. Jedním ze spoluautor je významný fotbalový teoretik a dnešní prod kan FSpS MU Brno Ladislav Bed ich. A práv prost edí jeho pracovišt umožnilo hledání spole ných souvislostí mezi ízením fotbalu a ledního hokeje. V ele t chto snah stojí pan Milan Jirka, sou asný len komise rozhod ích SLH a nositel olympijské p ísahy, kterou složil p i zimních OH v Calgary roku 1988, kde ídil utkání hokejového turnaje. Neobešli bychom se bez u laskavých koleg, jimiž byli n kdejší mezinárodní fotbaloví rozhod í Jozef Marko, Ji í Ulrich, Milan Brabec a Miroslav Tulinger, ani bez kritických p ísp vk trojice profesionálních hokejových rozhod ích Martina Fra a, Jana Hribíka a Antonína Je ábka, ov n eného erstvým úsp chem z finále MS Všem autor m, spoluautor m i odborným kritik m pat í velký dík a pomysln smeknutý klobouk. Bylo mi nesmírnou ctí uspo ádávat jejich p ísp vky a zahrnovat jejich p ipomínky do vlastních text. Snad se nám spole n alespo z ásti poda ilo p ipravit publikaci, v níž jsou teoretická východiska dopln na praktickými zkušenostmi a praktické rady jsou podpo eny odbornou erudicí. Bu te, prosím, p i jejím posuzování shovívaví podobn, jako byl pan Miroslav Maurer. A pokud Vám bude k užitku a navíc ješt významn zvedne Vaše dovednosti, trochu Vaše sebev domí a ješt k tomu Vám pom že v cest za Vaším rozhodcovským snem, pak naše práce nebyla marná. Držte se a bojujte! editor 7

8 1. P ÍPRAVA ROZHOD ÍHO Milan Jirka, Václav Mitáš, Radek Rabušic 1.1 DLOUHODOBÁ A ST EDN DOBÁ P ÍPRAVA Dlouhodobá p íprava Kdo je p ipraven, nebývá p ekvapen. Tak zní mnohokrát opakovaná pravda a platí i na fotbalové rozhod í. Z hlediska p ípravy lze hovo it minimáln o ty ech obdobích. Vyjdeme-li ze st edoevropského sout žního cyklu, pak na podzimní a jarní sout žní období navazují podzimní a jarní p echodná období, kdy je d ležité v novat se regeneraci nejen fyzické, ale i psychické, aby si t lo i mysl odpo inuly po náro né n kolikam sí ní zát ži vyplývající z ízení sout žních utkání. Trénink by ani u rozhod ího nem l být živelný nebo nahodilý, ale zám rný plánovaný. Zapomínat by sudí nem li ani na záznamy, nap íklad ve form tréninkového deníku. Deník se mu bude hodit pro vyhodnocení efektivity zvolené strategie tréninku i vzd lávání, ale také pro plánování dlouhodobé p ípravy. Ta v tšinou p edstavuje období n kolika let a reflektuje nastavené cíle. Dvacetiletý rozhod í v krajské sout ži samoz ejm nedojde do profesionálního fotbalu v horizontu dvou i t í sezón, v dlouhodobém tréninku však m že postupn sm ovat k dosažení met kondi ních požadavk na rozhod í nejvyšších sout ží, a koli st edn dobý a krátkodobý trénink by mohl zam it pouze na výsledky pot ebné pro svou aktuální kariérní úrove. Z hlediska vzd lávání m že do dlouhodobé p ípravy zahrnout t eba studium jazyk, ale také odbornou edukaci ú astí v projektech FA R nebo vysokoškolským studiem. Dlouhodobá p íprava zahrnuje vždy n kolik hlavních a p ípravných období. Hlavní sout žní období trvá zhruba od poloviny srpna do poloviny listopadu a od b ezna do ervna, celkem tedy kolem šesti m síc. Tam je orientována v tší ást st edn dobé i operativní p ípravy a krátkodobá p íprava, která je u rozhod ích zam ena p edevším na relaxaci ze zápasu uplynulého a komplexní p íprav na ten nadcházející. Rozhod í v tomto období od ídí podle statistických pr m r kolem stovky utkání (po ítáme-li 3 4 utkání všech v kových kategorií za sout žní víkend). Ve vrcholovém sportu pak od ídí nejlepší rozhod í okolo sedmdesáti zápas (v etn pohárových a mládežnických). U t ch skute n špi kových pak je t eba po ítat také s 5 10 mezinárodními zápasy, které mají specifický rámec i co do p ípravy. Zbylý p lrok, hlavn ty i m síce zimní p estávky je ur en pro st edn dobou p ípravu St edn dobá (operativní) p íprava Rozhodcovství považují n kte í fotbaloví odborníci v jistém smyslu za samostatné sportovní odv tví a podle toho je k n mu t eba také p istupovat. Dlouhodobá p íprava fotbalového rozhod ího je spojena s celou adou aspekt a je pro ni ur eno p edevším období mezi sout žemi. a) Kondice Pro správné posuzování konkrétních herních situací jsou nejd ležit jší dv složky kondice: rychlost a vytrvalost. Hrá i jsou stále lépe kondi n p ipraveni, navíc jim ovšem vynikající kontrola mí e umož uje p enést t žišt hry na druhou stranu h išt rychleji, než tomu bylo d íve. Rozhod í s rychlostními schopnostmi na požadované výši se dokáže pohybovat po celé hrací ploše, a dokáže též být ve správném postavení p i rychlých p esuny t žišt hry, jichž p i dnešním pojetí fotbalu p ibývá. Rozhod ímu dobré rychlostní schopnosti též umožní pohybovat se v optimální vzdálenosti (cca m) od herních situací. S tím je p ímo spojeno i pozi ní postavení tak, aby rozhod í m l na situace pokud možno bo ní pohled, jenž mu usnadní výb r správného posouzení a rozhodnutí v dané herní situaci. Druhou základní kondi ní složkou rozhod ího je vytrvalost. Úrove vytrvalostních schopností má vliv na výkon rozhod ího ve smyslu dobrého pohybu po celou dobu hry. Stejn jako u rychlosti, tak 8

9 i u vytrvalosti existuje souvislost s optimálním pozi ním postavením a schopností dodržovat diagonální zp sob ízení po celou dobu hry. Navíc má úrove vytrvalostních schopností velký význam v záv ru obou polo as, speciáln pak ovšem v záv ru utkání. Únava snižuje schopnost koncentrace, míru bd losti a myšlenkové aktivity a v emo n vypjatých koncovkách jsou tyto vlastnosti pot ebné více než v jiných fázích utkání. Další dv složky kondi ních schopností síla a flexibilita (pohyblivost) jsou také d ležité, nebo jejich úrove ovliv uje dv prvn jmenované kondi ní schopnosti. Obecn je nutno konstatovat, že dlouhodobá kondi ní p íprava rozhod ích je individuálním procesem s využitím materiál poskytovaných rozhod ím na seminá ích jednotlivých ídících orgán a pro vybrané jedince na kursech Vzd lávacího programu pro rozhod í. P i t chto p íležitostech jsou rozhod ím p ednášeny zásady obecné kondi ní p ípravy a také kondi ní p ípravy speciální. Rozhod í profesionálních sout ží se jednou m sí n p ipravují pod vedením kondi ního trenéra. Sou ástí setkání jsou p ednášky v nující se jednotlivým kondi ním složkám, správným stravovacím návyk m a v neposlední ad se rozhod í I. a II. ligy podrobují 4x ro n testování kondi ních schopností. Základním testem je tzv. FIFA test skládající se ze šesti sprint na 40 m. a intervalového testu spo ívajícím z b hu na 150 m. a ch zi 50 m. Profesionální rozhod í musí absolvovat každý ze šesti sprint pod 6,2 s. A ve druhé fázi dvacet b h na 150m a dvacet regenera ních padesátimetrových úsek (na ty istametrovém oválu to je 10 kol) v ase 30 sec. na b h a 35 sec. na ch zi. Tento zp sob používá UEFA zhruba od roku 2009 a jeho výhodou je simulace zápasového zatížení, která je realit o mnoho bližší, než d íve využívaný Cooper v test. Rozhod ího donutí p ipravit se na prov rky, ovšem sou asn dává jistou záruku dobré kondice i pro sout žní období. Stoupající kvalita fotbalu dnes nutí top-rozhod í využívat individuáln také další formy kondi ní p ípravy. Pavel Královec se svým týmem využil k p íprav na sv tový šampionát sedmnáctiletých v roce 2011, který se hrál ve vysokohorských podmínkách Mexika, nejen osobního kondi ního trenéra, ale také tréninky v alpských horských terénech a simulaci atmosféry prost edí nadmo ských výšek nad 3000 m. S klesající úrovní sout že (bohužel) klesá frekvence seminá a p ednášek na kondi ní témata. Snad každý rozhod í si uv domuje, že na jeho celkový výkon na hrací ploše má dobrá fyzická kondice zásadní význam. A faktem je, že zlepšení fyzické kondice je pro drtivou v tšinu rozhod ích velmi jednoduchým krokem. Samoz ejm za p edpokladu, že budou dodržovat zásady dlouhodobé p ípravy, které jsou na seminá ích p ednášeny. Za vzor dlouhodobé p ípravy, zam ené p edevším na vytrvalost m že sloužit následující vzor t ítýdenního tréninkového plánu, vypracovaný Radkem Rabušicem. Je rámcový a je t eba jej p izp sobit aktuálnímu pracovnímu i zápasovému zatížení. 1. B h st ední intenzitou (SF ) 20 min. Stre ink 5 min. B h st ední intenzitou (SF ) 20 min. 2. Posilovna: posilování st ední intenzitou (50-65% max. zát že); 4 série po 9 cvi eních alespo 5cvik na nohy p ední a zadní stehenní, lýtkové svaly. Cca 14 opakování na pracovišti. Plavání (24 x 25 nebo 10 x 50 m) + regenerace. 3. Volno 4. B h st ední intenzitou (SF ) 35min. Stre ink 5 min. B h nízkou intenzitou (SF ) 15 min. 5. Volno 6. Posilovna: posilování st ední intenzitou viz Volno 8. B h st ední intenzitou (SF ) 40min. Stre ink 5 min. B h nízkou intenzitou (SF ) 15 min. 9. Posilovna: posilování st ední intenzitou (50 65 % max. zát že); 4 série po 9 cvi eních alespo 5 cvik na nohy p ední a zadní stehenní, lýtkové svaly. Cca 16 opakování na pracovišti. Plavání (24 x 25 nebo 10 x 50 m) + regenerace. 10. Volno 11. B hy st ední submaximální intenzitou: 100 m (16 s.) m 33s.) m (55 s.) m (75) m + 300m m m = jedna série. IZ:IO 1:2. T i série, ale ve t etí sérii bez b h 400 m. Odpo inek mezi sériemi 4 min. stre ink. 9

10 12. St ídavé zatížení (nízká, st ední, submaximální intenzita od 30 sec. do 2min.) kolo i b hátko 30 min; plavání (24 x 25 nebo 10 x 50 m) + regenerace. 13. Rozvoj rychlostní vytrvalosti: 4-5 b h ( m) submaximální intenzitou (SF ) v sérii. IZ:IO 1: série, mezi sériemi stre ink i aktivní odpo inek. B h nízkou intenzitou (SF ) 10 min. 14. Volno 15. B h st ední intenzitou (SF ) 45min. Stre ink 5 min. B h nízkou intenzitou (SF ) 10 min. 16. Posilovna: posilování submaximální intenzitou (60 75 % max. zát že); 4 série po 9 cvi eních alespo 5 cvik na nohy p ední a zadní stehenní, lýtkové svaly. Cca 12 opakování na pracovišti. Regenerace. 17. Volno 18. B hy submaximální intenzitou: 25 m + 50 m + 75 m m m + 75 m + 50 m + 25 m = jedna série. IZ:IO 1: série. V 4min. pauze mezi sériemi stre ink. B h 15 min. nízkou intenzitou. 19. Posilovna posilování submaximální intenzitou (60 75 % max. zát že); 4 série po 9 cvi eních alespo 5 cvik na nohy p ední a zadní stehenní, lýtkové svaly. Cca 12 opakování na pracovišti. Regenerace. 20. Volno 21. Volno b) Teorie Nemén d ležitá je však teoretická p íprava, která z dlouhodobého podhledu znamená p edevším u ení. Nebojme se však tohoto pojmu a zkusme se na n j podívat z trochu jiného úhlu. Celá ada aktivních rozhod ích má tendenci zam it p ípravu na vykonání teoretických testových prov rek a u í se nazpam testové otázky z produkce Pravidlové komise FA R. Dá se to p irovnat k p íprav na záv re ný test v autoškole m žete um t odpov d t na každou testovou otázku a u zkoušky pak jist usp jete. To z vás ovšem ješt ned lá dobré idi e. V praxi se však setkáte se situací, kdy budete pot ebovat odpov na konkrétní dopravní problém. Podívejme se nyní velmi zjednodušen na to, jak vám optimalizace procesu u ení m že pomoci. Na h išti vám dokonalá znalost všech odpov dí nemusí vždy sta it. Pot ebujete znát pravidla a další fotbalové normy tak, abyste si byli na h išti za všech okolností jistí a dokázali je aplikovat. Mimochodem nejlepší rozhodcovské osobnosti naší fotbalové historie nebyly vždy nejlepšími pravidlá i, tedy co do testových výsledk. To se vám bude daleko lépe d lat, když pochopíte logiku základní fotbalové normy, než když budete v duchu listovat souborem tém dvou tisíc otázek a hledat tu, která odpovídá d ní na h išti. Fotbal je velmi rychlá hra a v tomto p ípad vám bude p ipadat ješt rychlejší. Neztrácejte tedy as ukládáním správných testových odpov dí do mechanické pam ti, která dob e funguje pro uchování telefonních ísel nebo nových anglických sloví ek. Hodí se všude tak, kde se nedá vytvo it jasná souvislost ( í an, 2005, 70). Nau te se používat pam logickou. Umožní vám najít logické vztahy a vazby, takže drtivou v tšinu v cí si budete moci odvodit, aniž byste se museli biflovat enormní množství informací. A ješt lépe na tom budete, když dokážete teoretické v domosti propojit s praxí. I proces u ení má svou strategii v tomto p ípad jde o strategii kognitivní, v níž využíváte svých p edchozích v domostí, dovedností a zkušeností (Hartl a Hartlová, 2002, 567). P i zimním i letním listováním Pravidly fotbalu p emýšlejte, co jste už na h išti zažili a jednotlivé ásti a odstavce si spojte s konkrétní situací a jejím správným ešením. Taková spojení se daleko lépe v p ípad pot eby vybavují nejen p i vypl ování testu, ale hlavn v p ípad pot eby na h išti. c) Psychika Období relativního klidu mezi sout žemi m žete využít také k psychické p íprav. Hlavním mottem této fáze bude jednozna n regenerace. Nebojte se na chvíli opustit fotbalové prost edí a v novat se svým sociálním vztah m a dalším koní k m. Vaše mysl je, a si to p iznáte nebo ne, v sout žním období v permanentním stresu, by jej nutn nemusíte vnímat negativn. 10

11 Definicí stresu je celá ada a tento výraz je asto v laických kruzích (fotbalové a rozhodcovské nevyjímaje) nadužíván jako obecný pojem pro konflikt, úzkost 1 nebo frustraci 2. Odborné teorie se ovšem v tšinou shodují, že jde o daleko závažn jší problém. Podle nich jde o soubor podn t nep ízniv zat žujících organismus v oblasti duševní i t lesné (nap. Petrá ková, Kraus et al., 1995, 714), nebo o odpov organismu na jeho poškození nebo ohrožení (Hartl a Hartlová, 2000, 568). Atkinson (2003, s. 487) konstatuje, že stres se vyskytne tehdy, když se lidé setkají s událostmi, jež vnímají jako ohrožení své t lesné nebo duševní pohody. Takových podn t si ve fotbalovém prost edí jist každý umí p edstavit celou adu. N kte í z nás jsou v i stresu odoln jší, jiní mén. Obecn však platí, že pokud by takový stav m l být trvalý, vede zpravidla ke zm n obvyklých reakcí, jimiž mohou být úzkost, vztek a agrese nebo naopak apatie a agrese, p ípadn až psychosomatické poruchy, které jedinec alespo zpo átku nemusí vždy jasn vnímat. Buka (2005, 287) upozor uje, že stres vede ke snižování mentální i fyzické výkonnosti. Tomu se jist chceme vyhnout. Specifická forma stresu n kdy m že pomoci nastartovat mechanismy mysli i organismu k p ekonání p ekážky a tehdy m že být jedincem vnímán i jako pozitivní nebo dokonce p íjemný, pak jej ozna ujeme jako eustres (euforický stres). asto jde o stav cht ný nebo i úmysln vyvolaný (nap íklad p i adrenalinových sportech nebo v n kterých typech p edstartovních stav sportovc ), který pomáhá k p ekro ení dosavadních hranic možností (u rozhod ího první utkání ve vyšší sout ži, derby apod.) a také k r stu sebed v ry. Jeho opakem je distres. Ten si lov k zpravidla velmi dob e uv domuje. A stejn dob e obvykle pozoruje psychické i fyzické zm ny. Vnímáme jej v tšinou jako neschopnost vyrovnat se s kladenými nároky (obava z p íliš obtížného utkání, p ílišná tíha zodpov dnosti nebo nap íklad utkání soupe, s nimiž nemáme dobré zkušenosti) a projevuje se pocitem, že sami nad sebou ztrácíme kontrolu. M že být spojen s psychosomatickými problémy a v kone ném d sledku navozuje úzkost, depresi až beznad j. Pokud se rozhod í z n jakého d vodu do takového stavu dostane, doporu uji, aby se z ízení utkání omluvil, protože distres limitn snižuje jeho schopnosti duševní i fyzické. A pakliže se tyto stavy opakují pravideln ji, je nejlepším východiskem spolupráce s odborníkem. M že pomoci zkušen jší kolega, optimální je však po mém soudu spolupráce s psychologem, kou em nebo terapeutem. V sout žním období zpravidla není p íliš asu vyhnout se stresor m spojeným s fotbalovým utkáním, je tedy t eba v novat se psychohygien tím více v p echodných a p ípravných obdobích. Protože dobré sociální zázemí je jedním z hlavních antistresor, v nujte se svým partnerkám i partner m a rodinám. Je ov ené, že lov k z motivujícího rodinného prost edí odolává nep íjemným okolnostem daleko lépe. Stejn tak je však ov ené, že stres se nep ízniv odráží mimo jiné i na citovém život, proto svým prot jšk m pokud možno vynahra te to, o co je v pr b hu sout ží ochuzujete, abyste pak s dobrého zázemí mohli znovu erpat. Gurský (2009, 7) zmi uje také p ítomnost vysoce motivovaných lidí ve vašem okolí, kte í mohou být vaším vzorem a motiva ním prvkem sou asn. Minimáln v p echodném období po skon ení sout že omezte kontakt s fotbalem na nezbytné minimum. Ú inná psychohygiena vyžaduje omezení zat žujících aktivit. Do tohoto období je ideální naplánovat relaxaci a dovolenou dop ejte si alespo dvakrát ro n týden v prost edí, které vás uklid uje. Optimáln bez fotbalových p átel. V nujte se p itom vedle rodiny i svým dalším koní k m nebo innostem, na n ž v sout žním období nemáte tolik asu. K d ležitým prvk m psychohygieny pat í i váš celkový životní postoj. Nep isuzujte situacím v tší význam, než mají. Fotbal by pro vás nem l být nikdy hlavním smyslem života, d vodem spole enského 1 Termín úzkost (anxiozita) vnesl do psychologie Sigmund Freud. Jde o stav obavy nebo strachu bez zjevného p edm tu. Jedinec má obavu a neví p esn z eho. V rámci rozhodcovské práce m že souviset s distresem nebo utkáním, u n hož si arbitr není jistý, zde je schopen je uspokojiv zvládnout p í ina p itom nemusí být zcela z ejmá a jedinec si ji nutn nemusí uv domovat. 2 Frustrace je stav zklamání, zmarn ní; vzniká, je-li lov ku zabrán no dosáhnout cíle, resp. ohrožením, oddálením nebo znemožn ním uspokojit ur itou pot ebu. Frustrován m že být obránce, který jednou nebo prohrál souboj o mí s úto níkem. Frustrace rozhod ího m že vyplývat z nepovedeného utkání nebo neuspokojivého hodnocení delegátem, které mu brání dosáhnout postupu do vyšší sout že. V rámci utkání m že nastat frustrace nap íklad z n kolika rozhodnutí, které hrá i nebo diváci p ijímají s nevolí 11

12 postavení a už v bec ne jediným zdrojem p íjm (alespo pokud se nestanete profesionály). M jte také blízkého lov ka, jemuž se m žete vypovídat íkejme mu t eba vrba. A pokud m žete, dop ejte si masáž a využívejte uklid ující a relaxa ní techniky. Jsou stejn d ležité, jako lé ení vleklých zran ní i chronických somatických obtíží, jimž se v nujete také v tomto období. I když tuto ást rozhodcovské p ípravy za azujeme do dlouhodobého plánu, budou se n které její prvky opakovat také v období st edn dobém. Aktuální a stále ast ji diskutovanou i praktikovanou otázkou je spolupráce s odborníky z psychosociální oblasti, kte í vám mohou být prosp šní v celé ad aspekt od tréninku koncentrace pozornosti, p es komunika ní dovednosti až po rozhodcovské kou ování, které dosud v plenkách nejen u nás, ale i v Evrop a vlastn na celém sv t. FA R ovšem již n kolikátým rokem realizuje program Talent mentor, aktuáln i za finan ní a odborné podpory evropské federace UEFA. Mentor m, jimiž jsou zpravidla bývalí zkušení rozhod í, jsou p id leni talentovaní arbit i. Spole n rozebírají videozáznamy utkání, navšt vují zápasy vrcholových sout ží a v ad p ípad spolupracují i na rozvoji fyzické kondice. Jde o velmi dobrý systém, v jehož rámci mohou mladí rozhod í p ejímat zkušenosti ze strategie a taktiky, komunikace ve fotbalovém prost edí a celou adu dalších. d) Percep n -kognitivní p íprava jako sou ást psychické p ípravy Evžen Amler Fotbal je kontaktní branková sportovní hra, a proto zde musí zákonit docházet k mnoha situacím, jež musí rozhod í i jeho asistenti posoudit. Mnohá rozhodnutí rozhod ích a asistent budou velmi složitá a n která i špatná. Nebudeme se zabývat chybami úmyslnými, nebo ty nemají s rozhodováním fotbalu mít v bec nic spole ného. Rozhod í však b hem svých zápas napáchá dost chyb neúmyslných. Neúmyslné chyby pak lze rozd lit na chyby nevynucené a vynucené. Mezi chyby nevynucené pat í obecn p ijímané chyby jako nedostatek koncentrace, nedostate ná fyzická p ipravenost i nedostate ná duševní p ipravenost (únava, stres, vn jší vlivy). Mezi vynucené chyby pak pat í chyby, které byly spáchány p edevším v d sledku lidských fyziologických limit. Tak jako se všeobecn uznává, že mají sprinte i své limity, ale nikdo nedokáže p esn odhadnout kde, tak mají svá omezení i rozhodnutí rozhod ích. Ti totiž soupe í s televizními kamerami, které mají podstatn lepší rozlišovací možnosti. Nejen z pohledu r zných úhl, opakování a zastavení, ale i z hlediska asového rozlišení. Orel dokáže rozlišit až 80 statických situací za sekundu. Kamery jsou na tom asto ješt lépe. lov k je limitován p ibližn 20 situacemi za sekundu. Je proto evidentní, že v n kterých situacích se musí spolehnout na intuici a hlavn zkušenost z rozhodování podobných situací. Získání takové zkušenosti se prakticky rovná trénovaní svých percep n -kognitivních schopností. Mezi nejproblemati t jší momenty rozhodování m žeme za adit p edevším ty, které souvisí s dosažením branky. Dalším z velmi diskutovaných moment (možná i nejv tším problémem na mezinárodní špi kové úrovni) je posuzování úto ných akcí z hlediska pravidla o ofsajdu. Závažnost tohoto rozhodnutí vychází ze dvou skute ností. První z nich je, že toto pravidlo je asto posuzováno v souvislosti s finálním ešením úto né akce, které v sob zahrnuje vysoký potenciál dosažení branky. Druhou skute ností je, že podstatou posuzování situací dle pravidla 11 je rozpoznání pozice postavení úto níka ve vztahu k p edposlednímu bránícímu hrá i (hrá m) a to v okamžiku kdy se aktivn zapojí do hry dle pravidla 11 v tšinou v okamžiku p ihrávky vp ed od spoluhrá e. Trénink percep n -kognitivních vlastností je naprosto zásadní nejen pro špi kové asistenty, ale i pro rozhod í. Problematika percep n -kognitivního tréninku se za ala výzkumn ešit p ed pouhými n kolika lety a Masarykova univerzita pat í mezi tato pracovišt. Problematiku nám nejlépe p iblíží varianta u asistent rozhod ích. V rámci dlouhodobé percep n -kognitivní p ípravy je totiž nutné si zdroje jednotlivých chyb uv domit. První zdroj percep n -kognitivních chyb u asistent je optická chyba (geometrický efekt). Oudejans et al. (2005) ukázali, že v situacích, kdy byl AR (asistent rozhod ího) za p edposledním bránícím hrá em, není vzdálen jší (krajní) úto ník vnímán v ofsajdu, by ve skute nosti 12

13 je. To samoz ejm platí i obrácen v situaci, kdy se asistent opozdí za p edposledním bránícím hrá em. Rozhod í si musí tuto skute nost uv domit, aby se nau il na h išti na své vlastní postavení vztáhnout správnou korekci. Další nevynucenou chybou je percep ní chyba (flash-lag efect). Tato chyba spo ívá v tom, že lidský vizuáln percep ní systém vnímá pozici pohybujícího se objektu (úto níka v analogii utkání) o n co vp ed ve sm ru p edpokládané trajektorie oproti reálné pozici, zatímco stacionárního objektu (obránce v analogii utkání) nikoliv. Následn jedinec vnímá rozdíl polohy mezi pohybujícím a nepohybujícím se objektem. Tento efekt se vysv tluje tím, že vizuální systém lov ka p ekonává neurální zpožd ní (cca 0,1 s) p i zpracování vizuálních informací a to mechanismem extrapolace, tj. posunem vnímané pozice pohybujícího se objektu. Další možné vysv tlení je, že efekt opožd ného záblesku vzniká na základ rozdílu v neurálním zpožd ní ve vnímání pohybujícího se a nepohybujícího se objektu (Baldo et al., 2002). Zdrojem nevynucených chyb je také omezení lov ka z d vodu limit možností lidského vnímání a rozhodování. K detekci ofsajdu musí být lidské oko schopno detekovat nejmén 5 pohybujících se objekt sou asn a ur it jejich vzájemnou pozici. Jestliže tyto objekty nejsou v zorném poli (AR si pomáhá pohyby o í, hlavou apod.), ofsajd nem že být posouzen korektn. Ideální by bylo, kdyby m l AR vše v zorném poli (hrá e i mí ). Fixa ním bodem by byl mí a k zam ení na ur ité hrá e by oko pot ebovalo vykonat kmitavé pohyby. Zpožd ní by bylo 130 ms. Pokud by bylo zaost ení na druhého hrá e 140 ms, 150 ms na t etího a 160 ms na tvrtého. Jestliže budou všichni hrá i v zorném poli AR, nebude t eba akomodace. Minimální as k detekci t í hrá d ležitých pro posouzení OS je 160 ms, protože je to limitováno kapacitou CNS. Pokud je jeden z hrá více než 6 m od rozhod ího další akomodace je nutná. To zabere více asu a zv tšení chyby. Zpožd ní akomodace je 360 ms a as pot ebný ke zm n fixace ze vzdáleného na blízký objekt je 640 ms (zatímco opa n je to 560 ms). Více než 4 hrá i jsou obvykle zapojení do akce, zaost ování zabere více asu, tzn. op t v tší chybovost. e) P ípravná a tréninková utkání V posledních letech stoupá díky nár stu po tu hracích ploch s um lým povrchem, která jsou ve v tšin díky instalovanému um lému osv tlení využívána i za snížené viditelnosti, po et tréninkových a p ípravných utkání. Za tréninkové zápasy lze považovat sou ásti p ípravy celk, kdy proti sob v ásti tréninku nastupují dva celky, v tšinou v rámci klubu. Taková utkání není nutná ohlašovat a rozhod í se jich m že zú astnit bez dresu a odznaku rozhod ího. Za p ípravná utkání pak lze vnímat st etnutí dvou klub v rámci turnaj nebo p átelských utkání. Zde už jsou po adatelé povinni zápas nahlásit. Rozhod í se jej ú astní zpravidla na základ delegace a je povinen z n j vyhotovit ádný zápis. V opa ném p ípad se nevystavuje pouze disciplinárnímu postihu, ale v p ípad zran ní nebo jiných závažných událostí by se mohl stát i ú astníkem trestn -právního ízení. Tréninková a p átelská utkání však lze jen doporu it. Vyzna ují se zpravidla menší kumulací rušivých vliv a tlak, protože soupe m jde asto spíše o nácvik herních variant nebo testování posil, než o skute ný výsledek. Rozhod í tak má optimální p íležitost k v domé fixaci pozitivních návyk nap íklad pohybu a pozi ního postavení, signalizace a komunika ních dovedností, týmové spolupráce nebo t eba nových sou ástí vybavení a také elektronických komunika ních za ízení. V t chto zápasech má ideální p íležitost rozd lit koncentraci pozornosti mezi samotnou hru a trénované návyky i dovednosti. V sout žním utkání by to totiž pot ebné soust ed ní velmi narušovalo. Zkoušení nového vybavení pat í práv do této fáze p ípravy. Rozhod í by nikdy nem l zkoušet nové sou ásti výstroje ani výzbroje v sout žním utkání. Nikdy se totiž neubrání odvracení pozornosti od hry k tomu, že se mohl ve standardní situaci postavit jinam než byl dosud zvyklý, kde má zrovna karty, jak uchopit novou píš alku aby byl její tón optimální, nebo že ho nap íklad pon kud tla í nové kopa ky. ízení tréninkových a p átelských utkání má i sv j motiva ní a psychologický efekt. Mladý rozhod í se tak m že jako asistent zkušen jšího nebo slavného kolegy dostat na utkání celk ze sout že, do níž 13

14 zatím ani nedohlédne. Úsp ch kolegy je p enášen i na asistenty a jim tak stoupá sebev domí. U t chto typ zápas navíc není tak velké riziko selhání, jaké je asto zdrojem rozhodcovské úzkosti v rámci utkání o mistrovské body a to má na psychiku také jist pozitivní vliv. f) Materiál Do dlouhodobého rámce pat í také p íprava rozhodcovské výstroje a výzbroje. Je as na obnovení opot ebené výstroje i dopln ní vybavení (píš alky, karty, poznámkový systém apod.). Na zimní i letní p ípravy v tšinou navazují p ípravná a tréninková utkání, v nichž je možné nové vybavení bez obav otestovat Krátkodobá p íprava sout žní období a) Kondice Za krátkodobou vnímáme p ípravu rozhod ího na konkrétní ást sezóny, je dlouhá zpravidla dva až osm týdn. Za íná obdobími p ípravných a tréninkových utkání a plynule pokra uje v sout žním období, kdy se ídí cyklem utkání. V p ípravném období doporu uje Buka (2005, 199) sportovc m využití specifických tréninkových metod (pro rozhod í specifických co do obsahu, intenzity, objemu a kondice), paramedicinálních technik (regenerace) a zam ení na psychické nastavení a nabuzení (motivace a sebev domí). Soudím, že tento základní model lze využít i pro fotbalové rozhod í. Podobn jako hrá i, tak i rozhod í mají svá p ípravná a hlavní období. Jejich délka a obsah jsou odlišné v závislosti na ro ním období, s tím je spojen i obsah p ípravy. P ed podzimní ástí sout žního ro níku trvá p ípravné období t i týdny ( ervenec) a je více zam eno na rozvoj rychlostních schopností, p ed jarní ástí pak i více než dvojnásobek (polovina ledna konec b ezna) s v tším d razem na rozvoj schopností vytrvalostních. Rozhod í profesionálních sout ží v p ípravném období absolvují v pr m ru p t tréninkových jednotek týdn, a ani u rozhod ích nižších sout ží by po et tréninkových jednotek nem l klesnout pod t i týdn. Vzory tréninkových mikrocykl jsou rozhod ím poskytovány na pravidelných seminá ích, viz dlouhodobá p íprava. I v hlavním období je kondi ní zát ž na úrovni p ípravného období (samoz ejm s jinou náplní) jen tréninkové jednotky (zpravidla o víkendu) st ídá zát ž v sout žním utkání. Ruku v ruce se zásadami rozvoje kondi ních schopností jdou i stravovací návyky a pitný režim, speciáln pak v období t sn p ed utkáním. Je známo, že skladbou stravy a pitným režimem p ed utkáním nejde p íliš zlepšit, dá se ovšem hodn pokazit. Konzumace hlavního jídla v období mén než t i hodiny p ed utkáním, pití hypertonických nápoj, nedostate né zavodn ní v teplém po así apod. mohou rozhod ímu p ivodit t žké chvilky s velmi neblahými d sledky pro jeho výkon. Stejn jako v rámci st edn dobé p ípravy nabízíme i zde vzor rozpisu tréninkového plánu, tentokrát na dva týdny. Znovu je rámcový a je t eba jej p izp sobit jej pracovnímu a zápasovému zatížení. Objemy je však nutno zachovat a v dalších týdnech v nich, stejn jako v rozvrstvení zát že a odpo inku, pokra ovat. 1. Posilovna: rotoped nebo b žecký trenažér (SF cca 155) 2 x 20 min. v pauze stre ink 5 minut; posilování submaximální intenzitou (75-85 %) zát ž; 4 série po 9 cvi eních alespo 5 cvik na nohy p ední a zadní stehenní, lýtkové svaly 2. B hy submaximální intenzitou: 25 m + 50 m + 75 m m m + 75 m + 50 m + 25 m=jedna série. 3-4 série. V 4 min. pauze stre ink. 3. B h st ední intenzitou 40 min. Plavání (24 x 25 nebo 10 x 50 m) + regenerace 4. Rozvoj rychlostních schopností: 6-8 b h (vzdálenost sprintu m) v sérii, 3-5 sérií, mezi sériemi stre ink i aktivní odpo inek. Následovat by mohl 40 min. 1 hod. tenis, fotbálek, squash 5. Volno 6. Utkání 7. Utkání; ve er posilovna + regenerace 8. Posilovna viz 1. 14

15 9. B hy st ední submax. intenzitou: 100 m (16 s.) m (33 s.) m (55 s.) m (75) m m m m = jedna série. T i série, ale ve t etí sérii bez b h 400 m. IZ:IO 1:2. Odpo inek mezi sériemi 4 min. stre ink 10. B h st ední intenzitou 40min. Plavání (24 x 25 nebo 10 x 50 m) + regenerace 11. Rozvoj rychlostních schopností: 6-8 b h v sérii (20-40 m), 3-5 sérií, mezi sériemi stre ink i aktivní odpo inek 12. Volno 13. Víkend utkání + regenerace b) Komunitní setkávání Velmi prosp šná jsou také neformální komunitní setkání s kolegy na samém konci nebo za átku týdne po odehraném sout žním kole. Tam je p íležitost probrat úsp chy i chyby a vyslechnout si rady zkušen jších. Z psychosociálního hlediska pak m že jít i o prvky komunitního života a vzájemné podpory. Rozhod í totiž jinak nemá mnoho p íležitostí využít prvk týmové koheze, jak ji znají závodníci v kolektivních sportech. Zatímco v b žném utkání je rozhodcovský tým osamocen, v rámci podobných setkání mohou jeho lenové zažívat soudržnost v socioemocionální (vztahové) i instrumentální (jsi lenem širokého rozhodcovského týmu, který ti pom že dob e plnit úkoly) rovin. Celá ada takových kolektiv má nepsanou strukturu i hierarchie a zahrnuje celou adu rolí, jak je formuluje nap íklad Slepi ka (2009, 136). Od neformálního v dce ( asto velmi zkušeného bývalého nebo sou asného arbitra) p es ernou ovci (problematický rozhod í, který je astým zdrojem konflikt ), až po bažanta (mladý rozhod í, který plní ur ité povinnosti, ale asto je sou asn pod ochranou i mentorským vlivem zkušen jších koleg ). Taková komunita m že mít výrazný vliv na výkonnostní i osobnostní r st jednotlivc, a to jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. V rámci Pražského fotbalového svazu (PFS) po n kolik let úsp šn b ží dobrovolné m sí ní setkávání rozhod ích, kde n kdo z bývalých mezinárodních rozhod ích komentuje sest ihy ze sout žních utkání PFS i vyšších t íd a vede neformální diskuzi o aktuálních problémech. T chto setkání se ú astní až t etina všech aktivních rozhod ích PFS. Jist zde hraje roli jak p íznivá dopravní situace, tak vysoká koncentrace bývalých i sou asných mezinárodních a vrcholových arbitr. V ad okres i kraj je obecn známo místo a as, kdy se rozhod í scházejí po uplynulém sout žním kole. c) Psychika Také teoretickou a psychologickou p ípravu je t eba p izp sobit zápasovému rytmu. Z hlediska psychohygieny lze doporu it rozd lení týdenního mikrocyklu na období relaxace a regenerace, k n muž lze využít masáž, saunu a podobn, a systematickou p ípravu na nadcházející utkání. Z hlediska psychohygieny pak lze doporu it antistresový (copingový) program nebo psychotrénink, jehož postupy jsou popsány v literatu e (nap. Seiler a Stock, 1996). Gurský (2009, 9) popisuje význam vnit ního o ekávání. ím je lov k ambiciózn jší a ím vyšší význam p ikládá nadcházející sout ži i konkrétnímu utkání, tím více prožívá subjektivní zát ž a tím má také v tší tendenci propadat úzkostným pocit m nebo až distresu. Je d ležité um t si stanovit rozumnou mez, v níž pro vás vnit ní o ekávání není p íliš velké, ale ani p íliš malé. To by p sobilo demotiva n. O ekávání, postoje i adaptace se dají cílen trénovat, zpravidla to však vyžaduje spolupráci s profesionálem. Správné postojové strategie podle Gurského zahrnují t i základní prvky: orientaci na sebe a vlastní realisticky odhadovaný výkon, využívání zdroj a informací k co nejlepší adaptaci v daném prost edí, zvyšování vnit ní koncentrace s postupným odblokováváním rušivých vliv. 15

16 1.2 P ÍPRAVA NA UTKÁNÍ Delegace a cestování k utkání Po zve ejn ní delegace by se m l rozhod í spojit s kolegy a prodiskutovat s nimi organiza ní záležitosti, týkající se spole né cesty. Pokud je to možné, m l by celý rozhodcovský tým cestovat spole n. Rozhod í je tím, kdo kontaktuje co nejd íve své asistenty i p ípadné další kolegy a také ur uje asový plán. M l by zahrnout všechny aspekty pro vytvo ení dobré pohody po ítat s riziky dopravy (dálnice a p ípadné uzavírky, pr jezd velkými m sty apod.) i s možností zastávky a relaxace. V p ípad delší cesty je vhodné naplánovat i odpovídající místo spole ného jídla a zvážit též možnost p enocování v míst konání utkání nebo v jeho blízkosti. S kolegy by m l konzultovat i vhodné (pokud možno jednotné) spole enské oble ení, zohled ující aktuální po así a také zvláštnosti, které je mohou v míst utkání ekat (hrací plocha, osv tlení, kabiny, tribuny apod.). D ležitá je také informace o p edpovídaných klimatických podmínkách a s tím souvisejících specifických rizicích v míst utkání. V Jablonci nad Nisou obvykle padá sníh d íve a bývá ho více než v Uherském Hradišti. Rozhodn je dobré i zde po ítat s komplikacemi a být p ipraven na možné komplikace. Je proto dobré vyjížd t s nabitým mobilním telefonem a mít k dispozici spojení na kolegy, delegáta, ale také na zástupce domácího oddílu Kontext utkání Drtivá v tšina sout žních utkání, na n ž je rozhod í delegován, má svou historii a zapadá do konkrétních rámc. Tím prvním a jednozna n m itelným je aktuální postavení družstev v tabulce a s tím související cíle obou soupe. M že jimi být postup i záchrana v sout ži, ve vrcholovém fotbale také boj o pohárové p í ky tabulky. Mén výraznými cíli bývá i snaha dosáhnout ur itého umíst ní v tabulce, které stanovilo vedení klubu nebo sponzor. Jen laik však d lá záv ry z pouhého aktuálního postavení v tabulce. Zkušený rozhod í ví, že papírové výsledky nemusejí ani zdaleka odrážet aktuální formu celk, proto se zajímá také o poslední výsledky, stav marodky (zejména pokud jde o klí ové hrá e) a také o klí ové osobnosti. T mi mohou z hlediska ízení utkání být v d í typy hrá, ale také ti problémoví nebo dokonce agresivní. Takové informace lze získat n kolika zp soby: p i spole né cest na utkání, od koleg, kte í se s n kterým ze soupe nedávno setkali a jsou ochotni poskytnout informace telefonicky nebo mailem a v poslední dob i na internetu, kde lze najít záznamy z utkání ady krajských p ebor a divizí, o vyšších sout žích nemluv. Budete-li už p ed výkopem v d t, kdo pro vás m že být kontaktním hrá em a kdo vyžaduje v tší pozornost, ušet íte cenné minuty za átku utkání. Naprosto zavád jící v ta zní dneska o nic nejde. V každém zápase jde minimáln o prestiž, ve vrcholovém sportu také o peníze hrá i jsou motivováni systémem prémií za dosažené body a ne druhé stran asto i pokutami v p ípad neuspokojivých výkon. Každý rozhod í by si p ál ídit klí ová utkání sout že, kde se hraje o postup i sestup, zápasy, které slibují mimo ádný náboj. Stejnou pozornost však vyžadují i utkání, v nichž neb ží práv o klí ová místa tabulky. Navíc je t eba vnímat, že tendenci k podce ování t chto zápas mohou mít i samotní hrá i, kte í pak mohou být mén koncentrovaní zodpov dní. Z toho vyplývá podce ování osobních souboj a tím nár st nedovolené hry, kterou eší nap íklad ztrátu mí e a následn i riziko rostoucí nervozity až agresivity. Získejte informaci, jak skon ily vzájemné souboje obou klub v minulosti, zda se v nich vyskytly n jaké závažn jší události, nebo zda se excesy dokonce pravideln neopakují. Dalším významným faktem m že být i chování p íznivc družstev bez ohledu na úrove sout že 3. Je dobré v d t, jaké jsou 3 I v okresním p eboru se m žete setkat s družstvem, které doprovázejí organizované skupiny fanoušk s bubny a pyrotechnikou. Pak rozhodn pom že zopakovat si p ed utkáním postup p i výtržnostech obecenstva a domluvit se na spolupráci nejen s asistenty, ale také s po adatelskou službou. Pak už budete jen postupovat v intencích domluvy a nebudete dezorientovan tápat. 16

17 místní zvyky a zvláštnosti (reakce na p íznivý i nep íznivý výsledek, používání pyrotechniky, rizika st etu s fanoušky soupe atd.) i jaký je kup íkladu o ekávaný po et a složení publika. Další cennou informací mohou být problémy spojené s minulými utkáními obou družstev nezahojené k ivdy z na ízení pokutových kop i vylou ení mohou nep ízniv ovlivnit atmosféru utkání, které se chystáte ídit. Také zde vám mohou pomoci informace od koleg, cenným zdrojem je však také internet stránky regionálních deník, klub, sociální sít a podobn. Pak už zbývá jen se získanými poznatky pracovat a optimáln je využít pro stanovení optimální strategie. Snažte se o vytvo ení vlastního informa ního systému, nebo chcete-li databáze, kam se budete všechny získané informace ukládat a kde je v p ípad pot eby najdete. Nejjednodušší formou je deník. S postupující technikou se však nabízejí i po íta ové programy i poznámkové systémy, které dnes m žete ukládat i na pam ové karty, používané ve smart phonech i tabletech P íjezd, kontrola h išt a vybavení as p íjezdu rozhod ích do místa utkání upravují pravidla a další normy, týkající se konkrétních sout ží. Doporu ujeme plánovat cestu tak, abyste byli na stadionu zhruba patnáct minut p ed tímto asem, snížíte tak riziko nap tí a budete lépe odolávat asovému tlaku. Pokud máte stále ješt asovou rezervu, zastavte se rad ji n kde mimo h išt, ješt lépe mimo m sto i obec, kde se utkání hraje. P edejdete tak možným spekulacím a hlavn omezíte možnost tlaku ze strany funkcioná na nezbytné minimum. Svou image a tím i autoritu za ínáte budovat už p íjezdem. Zablácené a zne išt né auto, z n hož vystoupí rozhod ích v sepraných džínách a tri ku p íliš seriózn nep sobí. Naopak p im en spole ensky oble ený rozhod í, který neváhá první pozdravit staršího funkcioná e a nechová se hned na parkovišti, jako by mu pat ila celá aréna, za íná sbírat první body. Pokud jde o doporu ené oble ení, velmi dob e p sobí, je-li i na n m poznat, že rozhod í jsou tým. Proto se na n m s kolegy pokuste dohodnout ješt p ed cestou. Neupravuje-li oble ení svým pokynem komise rozhod ích, jsou slušným minimem tmavé kalhoty sv tlá košile, jednobarevná nebo s decentním vzorem, a sako. Vhodným dopl kem je samoz ejm kravata. Nezapome te na tmavé vy išt né boty a ponožky bu v barv bot, nebo kalhot. Bílé ponožky s logem vašeho oblíbeného dodavatele sportovního oble ení p íliš dobré nejsou. Po p íjezdu požádejte o doprovod do šatny a odložte si v ci. K soudcovskému bontonu pat í, že první si místo v kabin vybírá rozhod í. Bude-li však vaším asistentem starší a zkušen jší kolega, projevíte mu úctu tím, že mu výb r p enecháte. Pokud vám po adatelé nabídnou drobné ob erstvení, ud láte nejlépe, požádáte-li je o servírování ve vaší kabin. Tam je vaše místo a tam jste také chrán ni fotbalovými normami, které vstup do rozhodcovské šatny povolují jen vybranému a velmi omezenému okruhu osob. Pokuste se co nejd íve zkontrolovat stav a vybavení hrací plochy. Dáte tak po adatel m daleko v tší prostor aby napravili nedostatky a vyhov li vašim p edstavám. Necháte-li to až na rozcvi ku a po ní budete zpocení b hat útrobami stadionu a hledat po adatele, který by opravil brankovou sí, dostáváte sebe i jej pod velmi nep íjemný tlak. Nejenže komunikace a vyjednávání bude daleko obtížn jší, ale sami na sebe necháte p sobit zcela zbyte ný rušivý vliv, který ur it ovlivní vaši p ípravu. Pro tedy tak íkajíc s jazykem na vest honit to, co jste mohli dávno vy ídit s úsm vem a noblesou? Zam te se na kontrolu povinného vybavení, jímž jsou branky, brankové sít, ale i praporky. Nezapome te na mí e a kontrolu jejich kvality nechte si p edložit i ty náhradní. Vyhnete se tak zbyte ným diskuzím na h išti o správnosti nahušt ní. Podívejte se i na nosítka a také na tabuli s ísly pro st ídání hrá. Problém není tam, kde mají tabulky s jednotlivými ísly, u mechanických s prom nitelnými segmenty však mohou n která pole chyb t. Ve vrcholovém fotbale, kam jsou delegováni ty i rozhod í, by si m l ten tvrtý i prakticky vyzkoušet použití elektronické tabule, aby se 17

18 vyhnul zbyte nému faux-pas p i utkání. Dnes se již používá celá ada druh a v jejich používání m že být rozdíl Rozcvi ka Další podstatnou a d ležitou sou ástí p edzápasové p ípravy je kvalitní kondi ní rozcvi ení. V profesionálních sout žích jde p i dodržování obecných zásad (4x 3 4 minuty: rozklusání na úrovni aerobního prahu, protahovací cvi ení dynamického charakteru, obecná a specifická b žecká cvi ení st ední až submaximální intenzity a zát žové podn ty evokující pohyb v samotném utkání vysoké intenzity) o relativn rutinní innost, kterou jde p i standardním pr b hu administrativních záležitostí zvládnout bez v tších problém. S klesající úrovní sout že a p i v domí, že ne vždy jsou ze strany ú astník utkání dodržovány pokyny plynoucí z ád fotbalu, je správné rozcvi ení složit jší. P esto nebo práv proto si musí rozhod í najít as na minimáln patnáctiminutovou rozcvi ku zahrnující výše popsané innosti. Zde se doporu uje spolupracovat s rozhodcovskými kolegy a po adateli utkání tak, aby nebyla ošizena administrativa utkání ani rozcvi ka. V rámci rozcvi ky už rozhod í nevnímají jen funkcioná i, ale také diváci a p edevším hrá i, s nimiž rozhod í za íná komunikovat verbáln, ale p edevším nonverbáln. Velmi záleží na tom, jaké zprávy okolí vysílá. Za íná totiž fungovat fenomén zvaný Halo efekt. Podle De Vita (2008, 156) je to tendence zobec ovat vlastnosti lov ka, které má nebo které p edvedl v jedné oblasti, i na jiné nebo všechny oblasti. Prakticky to znamená, že velkou ást budoucí autority si rozhodcovský tým za íná budovat už v pr b hu rozcvi ky. Hrá i dob e vnímají, jak k ní tým arbitr p istupuje a jakou mají jeho lenové výkonnost. Stejn tak p sobí i oble ení, jemuž je t eba z uvedených d vod v novat tak ka stejnou pozornost jako zápasovému. Pokud vyb hne trojice muž oble ená do stejné výstroje, dává jednozna n najevo svou týmovou p íslušnost i kohezi. Naopak p íliš vážnosti nezískají pánové i dámy v roztrhaném tri ku popsaném t eba seznamem spolužák z vašeho maturitního ro níku. Významný posun v t chto aspektech rozhodcovské komunikace zaznamenala práce Itala a sou asného p edsedy komise rozhod ích UEFA Pierlugiho Colliny ( ídil nap íklad finále World Cupu 2002 Brazílie : N mecko nebo finále Ligy mistr 1999 Bayern Mnichov : Manchester United). Ten byl zvyklý p ipravovat se p ed mezinárodním zápasem s celým svým týmem na h išti den p ed utkáním v ase výkopu. V této dob totiž podle reglementu probíhá trénink hostí, jimž uznávaný sudí nenásiln p edvedl sebe i své kolegy a demonstroval autoritu, kterou bude za dvacet ty i hodiny disponovat. Nejde však jen o demonstraci jednoty, síly a autority. I p i rozcvi ce za íná špi kový sudí komunikovat verbáln. Rozhodn neztratí body, když hrá e pozdraví, podá si ruku s trenéry nebo v d ími osobnostmi, které si vytipoval z p edcházejících setkání nebo z poznatk koleg, nebo když pozdraví rozcvi ující se hrá e a slušn je požádá o p erušení p ípravy, aby mohl zkontrolovat brankové sít. Velmi dob e p sobí uvoln nost a úsm v signalizují, že rozhod í jsou si sami sebou jistí. Je však t eba dbát na to, aby p ípadná krátká setkání v rámci rozcvi ky byla vyvážená na ob strany a nezavdával p í iny následným spekulacím o náklonnosti jednomu z tým. Proto jsou v této dob zcela nevhodné delší rozhovory s kýmkoli z aktér utkání. D ležitá poznámka se týká asistent každý z nich by m l ást rozcvi ky strávit ve svém pracovním prostoru. Získá tak cenné informace o stavu a povrchy hrací plochy tam, kde to pro n j bude d ležité. Celé h išt m že být dob e p ipravené, ale kolem pomezní áry mohla bránit st echa tribuny slunci v d kladném vysušení a vás by mohl p ekvapit m kký terén nebo dokonce bláto skryté pod travním porostem. D ležité jsou i vjemové konstanty, které vám mohou pomoci v orientaci. Budete lépe vnímat prostor a svoje postavení, najdete-li si pevné body. M že to být postavení brankové konstrukce, umíst ní reklamních panel (pozor však na oto né reklamy) nebo t eba sloup na tribun. Asistent u lavi ek m že rozcvi ky využít i k navázání komunikace s funkcioná i družstev. 18

19 1.3 UTKÁNÍ A ROZHODCOVSKÁ PSYCHIKA Psychická p íprava rozhod ího p ed utkáním Psychologie se nezabývá jen stresem a emocemi, jak je to n kdy v rámci laického pojetí psychické p ípravy podáváno. Její zakladatel Wilhelm Wundt na konci 17. století v Lipsku nap íklad zkoumal asy, v jejichž rámci organismus reaguje na podn ty. Proto i psychická p íprava rozhod ího p ed utkáním je téma daleko širší. V první ad je t eba mít optimáln nastaveny podmínky pro dobré vnímání, které v první ad ovliv uje stav nervové soustavy. Na n m se vedle nemoci, infekce nebo následk zran ní nep ízniv projeví i únava zp sobená t eba dlouhým bd ním nebo dlouhým cestováním. Významn negativní vliv na senzorické orgány má intoxikace alkoholem i jinými látkami (také ona zp sobuje únavu, ale i neúm rné prodloužení reak ní doby nebo také bezd vodné zvýšení sebev domí, pokles sebekontroly, ovšem nár st agresivity a reak ní doby). Z t chto d vod je základní platformou psychické p ípravy dobrý stav organismu. O st ízlivosti net eba mluvit i zbytkový alkohol ze v erejší oslavy si ponechává sv j vliv, nehled k tomu, že dobrou pov st máte jen jednu a zv sti o tom, jak jste ídili mládežnické utkání pod vlivem alkoholu se ší í limitn rychleji a je velmi obtížné je vyvracet. Tato rychlost je rovna rychlosti signálu telefonních sítí, takže p edseda komise rozhod ích asto dostane informaci rychleji, než dojdete ze šatny do auta. Jednou jej t eba p esv d íte, ale v zte, že i zde platí marquézovský výrok jednou je nikdy, dvakrát vždycky. Stejný význam má i odpo inek. V nujte p im enou dobu spánku a p i dlouhých cestách nezapome te d lat p estávky. Po ítejte také s dobou pot ebnou k relaxaci po p íjezdu, nebo zvažte p enocování n kde v blízkosti cílové destinace. Nepsané pravidlo íká, že pokud rozhodcovský tým cestuje spolu, nem l by rozhod í být idi em P edzápasové stavy Fotbalové utkání je v zásad ve ejné vystoupení, proto s ním souvisí tréma. I na rozhod í se vztahují výsledky výzkumu chování sportovc, které íkají, že až 83 % asu tráví tvorbou negativních hypotéz, i hledání p ípadných omluv pro neúsp ch (v týdnu jsem nemohl trénovat, ješt na sob cítím následky zran ní, nemám s sebou asistenty, na které jsem zvyklý, delegát je proti mn zaujatý apod.). Tréma i další negativní p edzápasové stavy úzce souvisí také s myšlenkovými procesy jedince a hodnotou, jakou p ikládá rozhodcovské práci. Pozorování nap í všemi úrovn mi ízení fotbalu ukazují, že ím zásadn jší význam pro lov ka má rozhodcovství spole ensky i finan n a ím v tší jsou jeho aspirace, tím vyšší má tendenci k negativnímu prožívání (jdou po mn, cht jí m sest elit ze sout že, stejn se to nepoda í) i hodnocení (tak jsem to p ežil a žiju další týden). Negativní stavy rozhod í nemusí nutn prožívat p ed každým utkáním, nebo po celou dobu p ípravy. Mohou p icházet najednou i postupn a velmi úzce souvisí s významem, jaký sám p ikládá p icházejícímu st etnutí. Mládežnické sout že zpravidla se zvláštním nap tím spojeny nebývají. V seniorských kategoriích nemusí nutn jít o zápas rozhodující pro výsledek celé sout že. Tenzi m že vyvolávat p ísný delegát, p ítomnost lena komise rozhod ích nebo jiného významného funkcioná e, pro n koho to mohou být televizní kamery. Stejné faktory p itom pro jiného rozhod ího mohou být zdrojem pozitivní motivace. Významný vliv má také sebehodnocení, související velmi asto s pr b hem rozhodcovské kariéry v dlouhodobém i krátkodobém pohledu. Lapidárn e eno když se vám da í, jde všechno tém samo od sebe. V opa ném p ípad je t eba se vyrovnávat s neúsp chem a najít vnit ní zdroje motivace. Lidská mysl se s p edzápasovým nap tím vyrovnává po svém. Gurský (2009) popisuje t i základní negativní vyrovnávací strategie: První je alibistická a souvisí s již popsaným vytvá ením omluv i výmluv dneska to stejn nep jde, bude to t žké, všichni jsou proti mn. Pštrosí taktika p edstavuje jistý únik p ed odpov dností, vyjád ený filozofií n jak bylo, n jak bude. A kone n strategie podce ování a zleh ování pomáhá lov ku vyrovnat se s tlakem snižováním významu nadcházejícího utkání vlastn o nic podstatného nejde. 19

20 Další možné negativní stavy popisuje Slepi ka (2009, 214) v souvislosti s výškou a sm rem aktivace mysli. Nadm rn vysoká je startovní hore ka. Ta sice m že mít p i optimálním na asování mobiliza ní ú inek, naproti tomu však m že p sobit demotiva n. Pak se projevuje bu jako averzivní úzkost spojená s obavami, nebo jako p emotivování, pro n ž je charakteristická vysoká aktivace, spojená s p ekotnými pohyby, zrychleným verbálním projevem a zvýšenou potivostí. Na druhé stran spektra stojí startovní apatie, projevující se psychickou ochablostí, lhostejností až odevzdáním. Jak negativní psychické stavy odfiltrovat? Rozhodující je individuální porozum ní vlastnímu prožívání a podle toho zvolené techniky nabuzení i naopak uklidn ní. Teprve když se ve vlastních psychických stavech vyznáte, m že s nimi optimáln pracovat. Jestliže vám to z n jakého d vodu nejde, není hanbou p istoupit ke spolupráci s odborníkem. Pokud nemáte k dispozici psychologa nebo kou e, m že pomoci i zkušen jší kolega. D ležité je zám rné odvedení pozornosti od rušivých vliv. K tomu m že napomoci vhodn zvolená hudba (uklid ující nebo naopak povzbuzující a mobilizující), dechová cvi ení (krátký rychlý vdech a následný hluboký zpomalovaný výdech má uklid ující ú inky, opa né provedení p sobí aktiviza n ), techniky koncentrace pozornosti nebo také autogenní cvi ení. Povzbuzující ú inky m že mít i spole ný pok ik nebo pop vek to si lze bez obtíží p edstavit u rozhodcovského týmu spojenýma rukama a jednoduchým zvoláním ( jdeme, jo apod.). Pomoci mohou i techniky jógy nebo masáž, je-li to možné. Uklid ující ú inek má i teplá sprcha Velké možnosti nabízí v tomto sm ru i spolupráce se sportovním psychologem nebo rozhodcovským kou em, který m že s rozhod ím nacvi it techniky autogenního tréninku, sáhnout lze i k hypnóze a sugesci, uklid ující i aktiviza ní ú inky mohou mít také psychofarmaka. Zde je však t eba d razn upozornit, že tyto postupy pat í pouze do rukou odborník. Jejich laické použití m že být velmi problematické nebo dokonce ohrožující. Významný vliv mají interpersonální vztahy rozhodcovského týmu, který m že rozhod ího nebo i pon kud labiln jšího asistenta podpo it. Slepi ka (2009, 216) akcentuje význam humoru, který nejenže snižuje nap tí odvrácením pozornosti od rušivých psychických vliv, ale také využívá smíchu, který tenzi odfiltruje fyziologickou cestou. Dobrý regula ní vliv m že mít i humor kombinovaný s agresí, tedy tzv. kanadské žertíky, pokud nejsou zdrojem následného konfliktu. Je tedy t eba zvážit, co a od koho pom že a co bude mít ú inek práv opa ný. Cílem této techniky není pobavit se na úkor kolegy, ale pomoci mu nastartovat t lo i mysl. Jedinci m že pomoci i vlastní smysl pro humor, který mu umožní odleh ené p iznání subjektivních obtíží nebo p im ené zleh ení napjaté situace Rituály Od p íjezdu na stadion také za ínají b žet vaše p edzápasové rituály. Toto slovo má v psychosociálních souvislostech dv významové roviny. První souvisí s jeho náboženskou i magickou konotací a definuje ji nap íklad sociolog Aleš Sekot (2008, 81) jako výraznou formu individuálního i kolektivního zp sobu chování, který je standardizován, tedy založen na vnucených nebo tradi ních pravidlech a p sobí jako»posvátný oby ej«. Takový rituál je úzce spojen s jistou pov r ivostí, která rozhod ímu poskytuje pon kud mystickou oporu. M že mít ve ejn manifestovanou (nap íklad zdvižený palec sm rem k asistent m, plácnutí dlaní s kolegy p ed odchodem z kabiny apod.) i ryze intimní formu (talisman v kapse nebo v tašce, píš alka, která p inesla úsp ch v minulém zápase aj.). M že jít také o sled inností (obouvání pravé boty jako první nebo telefonát manželce i p ítelkyni v ur eném ase). Jakkoli se takové v ci mohou zdát vn jšímu pozorovateli jako iracionální, fungují jako podv domý stabilizátor mysli a obrana proti vn jším i vnit ním rušivým vliv m. Druhý význam dávají rituál m p edevším psychologové, kte í jej definují kup íkladu jako sled slov nebo in, které vedou k uskute n ní daného cíle (Hartl a Hartlová, 2004, 511). Jde o ustálené innosti, které jedinci dodávají jistotu, že v p íprav nic nezanedbal a m že se sám na sebe spolehnout. Za íná to už balením tašky p ed odjezdem a pokra uje vybalováním jednotlivých propriet i jejich uložením do 20