VLIV APLIKOVANÉ TECHNOLOGIE NA EFEKTIVNOST V SEKTORU VÝROBY MLÉKA # THE EFFECT OF APPLIED TECHNOLOGY ON THE EFFICIENCY IN DAIRY PRODUCTION

Transkript

1 VLIV APLIKOVANÉ TECHNOLOGIE NA EFEKTIVNOST V SEKTORU VÝROBY MLÉKA # THE EFFECT OF APPLIED TECHNOLOGY ON THE EFFICIENCY IN DAIRY PRODUCTION JELÍNEK, Ladslav Abstract The objectve of the contrbuton s to emprcally measure the effcency of mlk producton on corporate dary farms and to dentfy the explanatory varables of the neffcency. A stochastc fronter model was used. The results show a relatvely hgh level of techncal effcency (around 0,9). The appled technology currently avalable nfluences sgnfcantly techncal effcency. Key words: techncal effcency, Stochastc Fronter Analyss, agrculture. Abstrakt Cílem tohoto příspěvku je změřt efektvnost výroby mléka u podnků právnckých osob a určt, které faktory vysvětlují rozdíly v neefektvnost. K tomuto účelu je použta stochastcká hranční analýza. Výsledky ukazují na relatvně vysokou hodnotu techncké efektvnost (0,9). Volba technologí v současnost dostupných významně ovlvňuje dosaženou efektvnost. Klíčová slova: techncká efektvnost, stochastcká hranční analýza, zemědělství. Úvod Hodnocení produktvty a efektvnost českých agrárních struktur se stalo jedním z hlavních témat výzkumu v průběhu 90. let mnulého století. Důvodů pro realzac těchto analýz bylo několk; mez nm zejména skutečnost, že před-transformační struktury plně neodpovídaly potřebám konkurenčního prostředí, postupně se otevírající zahranční trhy včetně následného přístupu k jednotnému trhu EU. Příspěvek se zabývá hodnocením efektvnost producentů mléka v letech 2002 a S využtím údajů o nákladech na výrobu mléka a její produkc je měřena techncká efektvnost (TE) producentů založená na předpokladech neoklascké ekonomcké teore. Jakýkol producent je techncky efektvní, jestlže je schopný mnmalzovat užtí vstupů př výrobě daného výstupu nebo naopak schopný maxmalzovat výstup (produkt) s daným vstupy. Z defnce vyplývá, že TE je možné měřt buď nputově (tzn. jaká je maxmálně možná redukce vstupů pro daný výstup) nebo outputově (tzn. jaká je maxmální produkce s daným vstupy, [2]). Tato defnce byla prvně presentována Debreuem a Farrellem v roce # Příspěvek je založen na výsledcích z dsertační práce Vztah techncké efektvnost a technologcké změny v sektoru výroby mléka zpracované na Katedře zemědělské ekonomky PEF, ČZU a obhájené v roce

2 1957 [3] a proto se často nazývá Debreu-Farrel TE. S ohledem na výše uvedené defnce se průměrná hodnota TE měří vůč předem defnované hranc. Tuto hranc mohou defnovat ty body (producent), kteří jsou schopn s daným vstupy dosáhnout nejvyššího výstupu. Všchn ostatní se poté více č méně blíží těmto (hrančním) bodům. Podle toho, jak jsou vzdálen od nejefektvnějších producentů se určuje jeho neefektvnost. Cílem tohoto příspěvku je určt ) jak velká byla varablta v TE mez zemědělským producenty před vstupem ČR do EU, ) jaké faremně-specfcké proměnné vysvětlují varabltu v TE mez producenty mléka a ) určt vztah mez TE a velkostí producentů s ohledem na předpoklad o výnosech plynoucích z rozsahu. Materál a metodka Metodckým nástrojem v této prác je tzv. stochastcká hranční analýza. Obecný model stochastcké hranční funkce pro pozorování je následující: de k y y x β v u = x β + v u produkce (v logartmckém tvaru) pro -tou frmu; kx1 vektor jehož první proměnná je rovna 1 a zbytek značí k-tý faktor, -té frmy; sloupcový vektor (kx1) neznámých odhadovaných parametrů; náhodná proměnná s rozdělením N (0,σ v 2 ) nezávslá na nezáporná náhodná proměnná, která vyjadřuje technckou neefektvnost (daným farmářem ovlvntelnou) s předpokladem na rozdělení N(μ,σ u 2 ). 1) ( Vlastní model techncké neefektvnost je vyjádřen s předpokladem na heteroskedastctu. Tedy rozptyl náhodné proměnné v a/nebo u (techncké neefektvnost) se může měnt v závslost na některé proměnné charakterzující velkost. Funkční tvar modelu byl formulován v translogartmckém tvaru. Specfkac celého modelu je možné nalézt v [5]. Data byla získána ze specalzovaného šetření vz. [1] provedeného mez zemědělským podnky právnckých osob v roce Aplkovaná data se vztahují k letům 2002 a Výsledný soubor po odstranění nevhodných měření zahrnoval 232 pozorování. Výsledky a dskuse V modelu TE resp. náhodné proměnné v bylo celkem 28 proměnných. Z tohoto počtu bylo postupně vyřazeno 17 proměnných v část modelu TE a 2 proměnné v část modelu náhodné proměnné. Dále v článku bude pojednáno pouze o těch vstupech do modelu, u nchž byly parametry statstcky významné. Výsledkem odhadnutého modelu je průměrná TE ve výš 0,906. Z analýzy je zřejmé, že většna podnků je relatvně homogenních vzhledem k jejch technckým neefektvnostem. Přesně 75 procent podnků dosáhlo TE v rozmezí 0,85 až 1, přčemž hodnota medánu je 0,95. Z toho vyplývá, že vedle sebe působí velký počet efektvních subjektů spolu s malou skupnou podnků relatvně hodně neefektvních. Je zajímavé, že většnou u zemí resp. 1 Specalzované šetření bylo v rež Lebnzova ústavu pro výzkum agrárních ekonomk ve střední a východní Evropě (IAMO) pod vedení Dr. Jarmly Curtss. Ofcálním partnerem v daném šetření byl Výzkumný ústav zemědělské ekonomky Praha. 247

3 sektorů, které prošly nebo procházejí transformací, lze očekávat větší rozptýlení TE (graf hustoty funkce je u těchto zemí, resp. sektorů ploší). Zjštěné výsledky mohou poukazovat na skutečnost, že v daném sektoru proběhly restrukturalzační procesy poměrně významně a podnky, které v něm zůstaly, se byly schopny adaptovat na podmínky trhu. Tento argument je ovšem nutné doplnt. Do produkční funkce v modelu vstupovaly čtyř základní proměnné, z toho ve skupně přímých materálových nákladů pouze jejch největší část krmva vlastní a nakupovaná. Tudíž jakákolv varablta v užtí ostatních vstupů (nezahrnutých do SFA), která by způsobovala případné změny v TE, není vůbec započítána. Uvedená skutečnost se týká režjních položek (včetně nákladů na pracovní sílu řídících pracovníků), které bezpochyby s růstem podnku stoupají (často nelneárně). Na druhou stranu bychom měl mít na mysl, že případným nedostatky v nápočtu vstupů jsou dle teore pravděpodobnost zatíženy všechny podnky stejně. Samozřejmě za předpokladu, že tyto (nezahrnuté) chyby mají normální rozdělení a nejsou např. korelovány s velkostí produkce. Z dalších výstupů modelu je možné kalkulovat výnosy z rozsahu (VR), nebo-l efektvnost z rozsahu. Určuje, zda-l se výrobc nacházejí ve fáz, kdy celkové zvýšení vstupů o jedno procento má větší č menší než jednoprocentní efekt na produkc. Kalkuluje se jako součet produkčních pružností u jednotlvých vstupů produkční funkce. V analyzovaném modelu byly VR na úrovn 1,034. Vzhledem k tomu, že použtím t-testu 2 bylo zjštěno, že se VR významně odlšují od jedné, výrobc se pohybují v průměru ve fáz rostoucích VR (VR>1). Znamená to, že v daném vzorku podnků lze část neefektvnost přčíst neefektvnost plynoucí ze suboptmální velkost podnku/produkce. Zbytek neefektvnost se přčítá manažerské neefektvnost. Jným slovy z uvedeného plyne, že př zvýšení všech vstupů proporconálně dochází stále ještě k mírnému zvýšení v produkc mléka o více než jednotku. Získaný údaj je překvapvý vzhledem k průměrné velkost stáda v podnku. Protože do produkční funkce nebyly zahrnuty všechny vstupy, může to být jedním z důvodů rostoucích výnosů z rozsahu 3. Pro důkladnější pochopení zjštěných výnosů z rozsahu a jejch vazeb na další ekonomcké charakterstky byly podnky rozděleny do dvou skupn: podle toho, v jaké fáz VR se producent pohybují. Z celkového počtu 232 pozorování jch 60 vykázalo klesající VR (s průměrnou hodnotou TE 0,962) a 172 operuje ve fáz rostoucích VR (s průměrnou hodnotou TE 1,059). Obě sledované skupny se lší ve velkostních parametrech. Měřeno průměrným počtem dojnc v podnku mají subjekty s klesajícím VR v průměru o 230 dojnc na podnk více. Jak jž bylo výše uvedeno model byl formulován tak, že rozptyl techncké neefektvnost a náhodné složky spojené s chybou pozorování je funkcí vybraných proměnných. Z toho plyne, že poztvní znaménko u parametru kladně ovlvňuje buď rozptyl v techncké neefektvnost u a/nebo v chybě pozorování v a naopak. Podle očekávání se prokázalo, že s růstem podílu holštýnského plemene se bude snžovat techncká neefektvnost (podnky jsou blíže k produkčnímu potencálu vzhledem k aplkovaným vstupům). Vysvětlení lze spatřovat především v tom, že holštýnské plemeno má př dané technolog vyšší užtkovost oprot alternatvním plemenům a vzhledem k jným nevýhodám tohoto plemene 4, má užtkovost klíčovou rol. Dále byla potvrzena hypotéza u vztahu mez vyřazováním dojnc a TE. Čím vyšší je podíl vyřazených dojnc (brakace), tím nžší je techncká neefektvnost. Evdentně zde hraje rol vztah brakace a užtkovost, kdy platí oboustranný vlv. S růstem užtkovost která vede k vyšší efektvnost dochází k rychlejší amortzac dojnc, které se následně dožívají nžšího věku, resp. dříve se snžuje 2 T-test o významnost průměru, testovací statstka t=8,68 na hladně významnost α=0,05. 3 V produkční funkc nebyly kalkulovány přímé materálové náklady vynaložené v chovu dojnc jako jsou veternární prostředky a služby a dále náklady na opravy a udržování, ostatní přímý nepřímý materál a režjní náklady. Právě náklady na plemenářské a veternární služby rostly rychlej než jné vstupy (např. krmva). 4 V lteratuře se dskutuje např. horší masná užtkovost oprot Českému strakatému skotu. 248

4 jejch laktační potencál 5. Zde je nutné brát v úvahu skutečnost, že v daném modelu se zjšťovala TE pouze za jeden (resp. dva roky). Navíc vstup dojnc do produkční funkce byl realzován pouze prostřednctvím počtu kusů. Znamená to, že celožvotní užtkovost dojnc není v produkční funkc njak reflektována. Ncméně přesto se ukazuje, že subjekty s vyšší brakací dosahují vyšší TE. Vzhledem k tomu, že charakterstckým rysem chovatelů v ČR je nízký počet průměrných ukončených laktací dojnc (tedy vysoká brakace), je nutné této oblast věnovat další pozornost. Dalším statstcky významným ukazatelem, dle očekávání, byla exstence automatzovaného systému evdence dojnc. Podíl dojnc s automatzovaným systémem dentfkace významně snžuje rozptyl v TE. Je přrozené, že efekt této technologe 6 je zprostředkovaný. Efektvní využívání systému evdence dojnc umožňuje lepší kontrolu nad krmnou dávkou, vyhodnocování kvanttatvních a kvaltatvních parametrů mléka a optmálnější řízení obratu stáda (doby zapuštění, otelení apod.). Naprot tomu nvestce do uvedeného automatzovaného systému nevede k výraznému nárůstu kaptálových nákladů (hodnoty využívaného majetku), které by tak elmnovaly efekt vyšší TE. Pokud se týká subjektvního hodnocení manažerů v problematckých oblastech řízení ldských zdrojů 7, statstcky významným v produkční funkc se ukázaly být dva problém s věkovou strukturou a kvalfkací. První ukazuje na skutečnost, že čím více je vnímán tento problém v chovu, tím větší je varablta v techncké neefektvnost. Je to jeden z očekávatelných výsledků. Rozdíl v průměrném věku pracovníků u chovu dojnc mez podnky, kteří necítí problém s věkem a těm subjekty, co tento problém vnímají ntenzvně je 6 let (41 resp. 47). Druhým z faktorů v TE je problém s kvalfkací pracovníků. Na rozdíl od předchozího problému zde exstuje opačný vztah. Podnky, které uvádějí velký problém s kvalfkací pracovníků mají nžší rozptyl v TE. Na první pohled se může toto zjštění zdát překvapvé. Ncméně lze to vysvětlt tím, že podnky více techncky efektvní s ve větší míře uvědomují důležtou rol znalostí a schopností jednotlvých pracovníků, kterou mají v chovu dojnc. To však vůbec nemusí znamenat, že pracovníc v těchto podncích jsou méně kvalfkovaní č jnak odborně vzdělaní. Jedná se o subjektvní hodnocení manažerů ve sledovaných podncích. Pokud se týká přírodních podmínek v modelu nebyl prokázán jejch vlv (měřen přes úřední cenu půdy). Ncméně se ukazuje, že s růstem ceny půdy pomalu roste zastoupení holštýnského plemene v chovu (koreluje). Tím se nepřímo přírodní podmínky podílejí na růstu TE. Závěr Producent s nadprůměrnou technckou efektvností (třetna s nejvyšší TE) jsou schopn redukovat jednotkové přímé materálové náklady a zároveň pracovní náklady v průměru o 25 procent. Naprot tomu kaptálové náklady vykazují srovnatelné s celým vzorkem podnků důvod zejména spočívá v nvestční náročnost provozů za účelem dosažení vysoké efektvnost. I př průměrné velkost chovů 400 dojnc na podnk subjekty vyrábějí takové množství mléka, př kterém dochází k rostoucím výnosům z rozsahu. Čím vyšší je zastoupení 5 Uvedený vztah by mohl poukazovat na multkolneartu mez podílem H plemena a brakací. Korelace mez těmto proměnným je ale nízká 0, Př vstupu do dojírny je každá dojnce dentfkována a všechny nformace o nadojeném mléku jsou počítačově zaznamenány pro danou dojnc. Mmo jného je možné hned dentfkovat počátky různých onemocnění, např. masttdou (na základě vodvost mléka). 7 Osm subjektvních potencálně problematckých faktorů vnímání manažerů bylo analyzováno: výkonnost pracovníků, spolehlvost a odpovědnost pracovníků, věková struktura pracovníků, kvalfkovanost pracovníků, získávání mladých pracovníků, udržení kvaltních pracovníků, propouštění nadbytečných pracovníků, vztah pracovníků ke zvířatům. 249

5 holštýnského plemene ve stádu, tím nžší je techncká neefektvnost. Stejný vlv na neefektvnost má mplementace automatzovaného systému pro dentfkac dojnc a vyhodnocování dat a zároveň volné ustájení dojnc. Bylo také prokázáno, že efektvní podnky věnují významně větší péč rozvoj ldského kaptálu. Je žádoucí, aby př analýze efektvnost byly také objektvně oceňovány a následně zahrnuty do produkční funkce poztvní a negatvní externalty vyplývající z výroby. Lteratura [1] Curtssová J., Bavorová, M., Jelínek, L., Medonos, T., Kubát, J. Struktura, řízení a socálněekonomcké vztahy podnků v českém zemědělství. Výsledky dotazníkového šetření v roce IAMO, ISBN [2] Coell, T., Prasada Rao, D.S., Battese, G. E. An Introducton to Effcency Measurement and Productvty Analyss, Boston: Kluwer Academc Publsher, [3] Farrell, M. J. The Measurement of Productve Effcency, Journal of the Royal Statstcal Socety Seres A, General, (3): s [4] Green W.H.,. Program Lmdep, Econometrc Software. Inc., New York [5] Jelnek, L., Techncká efektvnost a technologcká změna v sektoru výroby mléka, Dsertační práce, PEF, ČZU, Praha, Adresa autora: Ing. Ladslav Jelínek, Ph.D. Výzkumný ústav zemědělské ekonomky Mánesova Praha 2 - Vnohrady Česká republka Telefon: E-mal: jelnek@vuze.cz 250