Logistika, sklady, fakturace a distribuce v IS. Vzdělávací modul Logistika, sklady, fakturace a distribuce v IS

Transkript

1 - 1 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Vzdělávací mdul Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS

2 - 2 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Obsah 1. Naplnění základních číselníků... 4 Adresář firem... 4 Adresář sb... 8 Sklady Skladvé typy Skladvé menu Skladvé karty Skladvé hspdářství Ceníky Nvé agendy a mduly, rzsáhlejší rzšíření stávajících, spuštění systému Základní tky dkladů na výstupu Objednávky přijaté Základní pjmy a prces pptávkvéh řízení becně Zálhvé listy vydané Zaplacení zálhvéh listu vydanéh - bankvním převdem Ddací list Faktury vydané - tuzemské - fakturace vč. ddání zbytku bjednávky a zúčtvání zálhy Dplatek faktury vydané - platba v htvsti Dbrpis a vratky - vrácení části zbží Upmínky k neuhrazeným fakturám vydaným Penalizační faktury Pkladní příjem - prdej za htvé Základní tky dkladů na vstupu Pžadavky na bjednávky vydané Dplnění ddavatelů na pžadavky - hledání firem dle klíčů Objednávky vydané vystavené hrmadně Objednávka vydaná pdle bjednávky přijaté... 75

3 - 3 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Zálhvý list přijatý Pžadavek na platební příkaz zadaný z agendy placenéh dkladu Pžadavek na platební příkazy zadaný ručně Pžadavky na platební příkazy na pakvané platby Platební příkaz Bankvní výpis - svázání plateb s platebními příkazy Faktury vydané - bchd s EU Vystavení DRC - dkladu reverse charge Příjem na sklad - bchd s EU Dplnění cen příjmu - vedlejší přizvací náklady Převd zbží d jinéh skladu Uzávěrka skladu k datu - cenění skladvých phybů Ostatní

4 - 4 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS 1. Naplnění základních číselníků Adresář firem Nyní si předvedeme zavedení firmy d Adresáře firem a zmíníme, c vše lze u firem zadávat. Firmy lze samzřejmě zadávat i kdykli pzději stejně jak jiné záznamy d jiných číselníků. Firmě ze zadanéh příkladu nadefinujeme smluvníh partnera firmu ABC a.s.: Otevřeme agendu Adresář firem v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Adresář, pdslžky Adresář. P stisku funkce Nvý zadáme název, IČO a DIČ firmy (kód je předvyplněn jak K0001, pkud jsme si nadefinvali strukturu, jak byl řečen dříve, jinak jej zadáme ručně). Dále v subzálžce Sídl zadáme adresu sídla firmy. V subzálžce Prvzvny máme pak mžnst zadat její prvzvny. Zadání prvzven je pvinné, nicméně pkud je nepužíváte, neb firma žádné nemá, nemusíte se prvzvnami vůbec zabývat (systém autmaticky zalží jeden záznam prvzvny s nastavením Synchrnizvat adresu dle sídla firmy. My si pužití prvzven vyzkušíme, tudíž si zadáme k firmě alespň dvě prvzvny s značením fakturační a expediční míst. Ke každé prvzvně lze nastavit výši Kredit pr sledvání nezaplacených phledávek p splatnsti a upzrňvání na překrčení kreditu a lze jí přiřadit její sklad pr předvyplňvání, příp. další údaje. Tyt mžnsti zatím nevyužijeme. V zadání dkladů pak budete mci krmě firmy vybírat i jednu z jejích prvzven. Nicméně pkud prvzvny firem u vašich partnerů nepužíváte a nechcete se jimi zabývat, můžete si nastavit autmatické předvyplňvání hlavní prvzvny (té, která je první v přadí) jak jeden z parametrů systému ve Firemních nastaveních. Dále můžeme k firmě zadat její bankvní účty v zálžce Bank účty, zadání je intuitivní (pkud chcete k jednmu účtu evidvat účet ve frmátu pr tuzemský styk i ve frmátu IBAN, pak si je zadejte jak dva samstatné účty). Jedná se smluvníh partnera, kterému naše firma z příkladu pskytuje splatnst 20 dnů, tj. v zálžce Další údaje zadáme d plžky splatnst 20 dnů. Tat splatnst se pužije namíst splatnsti glbálně nastavené ve Firemních údajích, kteru jsme si nastavili dříve prstřednictvím Průvdce nastavením firmy v části Předvyplnění. Dále v zálžce Další údaje zadáme d plžky Kredit CZK a zatrhneme "Sledvat" (pté bude systém sledvat výši neuhrazených phledávek u dané firmy, a pkud pr tht smluvníh partnera překrčí pvlený limit CZK, bude na t při vystavvání dalších faktur uživatele upzrňvat).

5 - 5 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Výši penalizace pnecháme 0 %, cž způsbí, že se uplatní hdnta 0,5% předvyplněná dříve prstřednictvím Průvdce nastavením firmy v části Předvyplnění. Ostatní plžky zatím necháme nevyplněné (firma ABC není dealer, tudíž ji nebudeme zařazvat d dealerské kategrie. Bude mít nadefinván individuální ceník. Ten ale dsud zaveden není, prt jej nelze firmě přiřadit. Ceník jí přiřadíme pzději hrmadně přím z agendy ceníků. Může mít přiřazen i sklad, pak se daný sklad bude předvyplňvat na některé dklady vystavvané na danu firmu, ale t pr účely našeh příkladu zatím nevyužijeme). Firma je registrvána k DPH i v DE, cž si můžeme zadat d plžky Země DPH registrace. Na závěr firmě přiřadíme hdnty klíčů (pkud jsme si je zavedli). V zálžce Klíče se nejprve pstavíme kurzrem na klíč Typ firmy a k němu v pravé části kna zatrhneme hdntu Odběratel - smluvní partner, pté se pstavíme na klíč Kntakt a k němu zatrhneme hdntu např. Výstavy. Vše ulžíme pmcí funkce Ulžit v pravém dlním rhu kna. Obdbně zavedeme další firmu Dedek s.r.. jakžt dealera. Kód bude předvyplněn K0002. Zadáme mu adresy atd. a pté mu v zálžce Další údaje zadáme dealersku třídu 1 (pkud nemáte žádné třídy nadefinvané, vraťte se zpět a prveďte test z kap. Dealerské třídy). Dále zadáme kredit 30000CZK a zatrhneme Sledvat, splatnst mu zadáme 0 (ptm se pr něj bude vždy předvyplňvat splatnst pdle aktuálně nastavené splatnsti ve Firemních údajích). Naknec mu zadáme klíč Typ firmy se zatržením hdnty Odběratel - dealer. Dále si d adresáře zadáme firmu X-Data, která bude demnstrvat jednak ddavatele firmy ze zadanéh příkladu a jednak kncvéh sptřebitele, takže nebude mít žádnu dealersku třídu ani jinu slevu a hdnty klíče bude mít Odběratel - kncvý sptřebitel a Ddavatel. Kredit mu nemusíme zatrhávat, jelikž takvým klientům se nebude vůbec prdávat na faktury, takže není třeba na kredit upzrňvat. My ale zatrhneme sledvat kredit a hdntu kreditu zadáme nula (pak v případě, že by někd mylem začal vystavvat fakturu na tut firmu, prgram by h upzrnil). Firma je registrvána k DPH i v DE, cž si můžeme zadat d plžky Země DPH registrace. Obdbně zadáme další plžky. A naknec si zadáme firmu T-Servis, která bude puze naším ddavatelem, čili nebudeme jí zadávat žádné infrmace slevách atd., bude mít jen klíč s hdntu Ddavatel. Pkud se v nějakém údaji spletete a ptřebujete prvést pravu, můžete zvlit ze dvu režimů - prava drbná určená pr překlepy apd. (takvá se becně prmítá na všechny vystavené dklady s danu firmu apd.) a prava zásadní (která se na dříve vystavené dklady neprmítá). Pdrbněji viz help, ppis funkce Oprava. Firma je jednu z pvinných plžek na většině dkladů. Pkud na některých dkladech, na kterých je pvinná, nechcete uvádět knkrétní firmu, můžete si zavést nějaku fiktivní,

6 - 6 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS kteru budete pr tent účel pužívat. Můžete pužívat i firmu k tmut účelu defaultně ddávanu s názvem #Bez příslušnsti k firmě a s kódem např. 000, zbývající údaje k ní není třeba zadávat. Tut firmu si pak můžeme i nastavit jak firmu předvyplňvanu (předvedeme si dále). Pdrbněji viz help, Adresář firem D agendy Adresář firem implementvána funkce Rzšířená hrmadná prava. Funkce pracuje na pdbném principu jak stávající funkce "Hrmadná prava už. plžek", ale s tím rzdílem, že umžňuje pravit nejen případné už. definvatelné plžky, ale i pevné plžky ddávané výrbcem, které mají nastaven, že je lze tímt způsbem hrmadně pravvat (dán výrbcem, uživatelsky nelze vlivňvat). Funkce je k dispzici puze tehdy, pkud existuje alespň jedna pevná plžka s daným nastavením. Pak v dané agendě nahradí i funkci "Hrmadná prava už. plžek", která se v takvém případě již samstatně nenabízí

7 - 7 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zadali jste si alespň jednu firmu s přiřazenu dealersku třídu? ANO => Pkračujte zadáním sb. NE => Nevadí, firmu můžeme zadat i pzději, nicméně pr pzdější zadání dkladu budeme muset mít minimálně jednu firmu zavedenu. Navíc pr firmu přiřazenu d dealerské třídy budeme pzději demnstrvat slevvý systém např. při tvrbě faktury vydané. Dále na více firmách s klíčem Ddavatel si budeme demnstrvat výběr ddavatelské firmy při tvrbě bjednávek vydaných hrmadně, takže vám dpručujeme si je zavést dle textu výše. Pkud máte ptíže s vládáním, prstudujte si help.

8 - 8 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Adresář sb Zavedení sb d Adresáře sb je ekvivalentní zadání nvé firmy d Adresáře firem. V adresáři sb mhu být evidvány sby patřící k firmám z adresáře firem neb libvlné jiné sby, které si v systému chceme evidvat. Např. naši zaměstnanci. Pkud sbu - zaměstnance zadáme v agendách persnalistiky, viz dále, pak se autmaticky prmítne i d adresáře sb. Firmě ze zadanéh příkladu nadefinujeme kntaktní sbu ing. Dedka jak majitele firmy Dedek s.r.. a dále paní Blažkvu jak bchdní referentku firmy ABC a.s. Otevřeme agendu Adresář sb v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Adresář, pdslžky Adresář. P stisku funkce Nvý zadáme iniciály ing. Dedka, příp. i jeh adresu v zálžce Adresa, v zálžce Další údaje zadáme d plžky Funkce "majitel", příp. si zadáme nějaku pznámku k němu a ulžíme. Plžka Zaměstnanec je určena pr záznamy sb - našich zaměstnanců, které si chceme evidvat v systému, ale nemáme je v agendách Persnalistiky. V našem příkladě ji pnecháme nezatrženu. Pté v subzálžce Firmy stiskneme funkční tlačítk Připjit a z nabídnutéh číselníku dsud zadaných firem vybereme firmu Dedek s.r.. Tím jsme zadanu sbu připjili k firmě Dedek s.r.. Zadat sbu a připjit ji k firmě můžeme i jiným způsbem, cž si předvedeme na paní Blažkvé. V agendě Adresář sb zadáme paní Blažkvu. Pté tevřeme Adresář firem a pr firmu ABC a.s. (tj. kurzr stjí v seznamu firem na firmě ABC a.s.) tevřeme zálžku Osby (např. na zálžku klikneme myší). Zde stiskneme funkční tlačítk Připjit a z nabídnutéh číselníku dsud zadaných sb vybereme paní Blažkvu. Osby lze přiřadit i k více firmám sučasně a t i hrmadně. Na dklady vystavvané na danu firmu lze mj. zadávat i sbu, přičemž ji lze vybrat právě ze seznamu sb k dané firmě přiřazených. Zadání sb na dklady není pvinné, ale číselník sb je nezbytný pr další agendy, jak např. agendy majetku. D adresáře sb se prmítají i záznamy zadané v Persnalistice. Pdrbněji viz help, Adresář sb.

9 - 9 - Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zadali jste si alespň jednu sbu a připjili ji k firmě Dedek s.r..? ANO => Pkračujte bdem 2 testu. NE => Nevadí, sby nejsu nutné pr další práci v systému a nemusíte je vůbec pužívat. 2. Otevřete agendu Adresář firem ze slžky Adresář, pdslžky Adresář v uspřádání Agendy (dle mdulů) a zkntrlujte subzálžku Osby k firmě Dedek s.r.. Obsahuje seznam, v němž je uveden ing. Dedek jakžt majitel firmy? A je paní Blažkvá uvedena v seznamu sb patřících k firmě ABC a.s.? ANO => Přiřazení sb jste prvedli správně. V dalších kapitlách budeme pkračvat přípravu pr práci se skladem a zadáním sklad. karet. Jelikž však k tmu budeme ptřebvat mj. i údaje z číselníků pr INTRASTAT a DPH, začneme nejdříve jimi. Tj. pkračujte kapitlu Číselníky pr INTRASTAT. NE => nevadí, sby nejsu nutné pr další práci v jádru systému a můžeme si je zavést a k firmám přiřadit i pzději. Nicméně, pkud jste sby definvali a přiřazvali a v adresáři firem nejsu k dané firmě vidět ani p prvedeném bčerstvení funkcí Občerstvit, něc jste prvedli chybně. Vraťte se k výše ppsanému textu a akci zpakujte, příp. si detailněji prstudujte help kap. Adresář sb a kap. Adresář firem-zálžka Detail, subzálžka Osby. Pkud však budete chtít pracvat i s mduly Majetek, Výrba, pak budete ptřebvat sby d Adresáře sb zadat, jelikž se jedná pvinné plžky na kartách majetku, resp. ptřebné plžky pr definici pracvníků výrby. Pkud máte se zadáním sb ptíže, vraťte se k textu výše a akci zpakujte.

10 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Sklady P zavedení adresáře firem, adresáře sb a příp. i číselníků INTRASTAT, si zadáme údaje d agend týkajících se skladvéh hspdářství. Chceme-li prdávat skladvé plžky, musíme si především zavést sklady. Firmě ze zadanéh příkladu jsme sklady zavedli v psledním krku Průvdce nastavením firmy. Pkud jste t neprvedli a sklady nemáte zavedeny, můžete se vrátit ke kap. Průvdce nastavením, průvdce si pakvaně vyvlat a sklady si zavést aneb si můžete tevřít rvnu agendu skladů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Nastavení a sklady si nadefinvat zde. Pstup je bdbný, jak byl ppsán v kap. Průvdce nastavením. Nyní si ještě zkntrlujeme nastavení plžky pr předvyplňvání Kraje d skladvých řádků dkladů. Otevřeme si agendu Sklady ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Nastavení v uspřádání Agendy (dle mdulů). Zde vyvláme pravu hlavníh skladu. D plžky Kraj vybereme nějaký Kraj pdle skladu, tedy např. pr hlavní sklad zadáme kraj "10" (Hl.měst Praha). Plžkám Definice stat. hdnty na vstupu a Definice statistické hdnty na výstupu zadáme hdnty Základní. Pkud nebude zmíněná plžka u skladu vyplněna, nic se neděje, pak se d řádků dkladů může předvyplnit djinud neb ji lze i zadat ručně. (Může být předvyplněna přím z údajů skladvých karet neb z údajů skladu neb z údajů ve Firemních nastaveních). Nicméně pkud bude vyplněna, může se uplatnit pr předvyplňvání a tak urychlit zadávání řádků dkladů. TEST: 1. Máte zavedeny sklady dle ppisu v kap. Průvdce nastavením firmy? ANO => Pkračujte definicí skladvých míst. NE => Sklady je třeba mít pr prdej ze skladu zavedeny a pr účely přehlednsti a snazšíh pchpení dalšíh výkladu dpručujeme si je zavést přesně dle našeh vzru. Vraťte se tedy k ppisu Průvdce nastavením firmy - krk Sklad a sklady si nadefinujte (t můžete prvést buď znvuspuštěním agendy Průvdce nastavením aneb rvnu spuštěním agendy Sklady). Máte-li ptíže s pchpením dané prblematiky, prstudujte si help, kap. Sklady. Puze v případě, že se nebudete ve vaší firmě vůbec pracvat se skladvými agendami, můžete kapitly týkající se skladvé prblematiky vynechat. Sklady jsu rvněž nezbytné pr agendy Výrby, v tm případě si je musíme zavést.

11 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Skladvé typy Máme zavedena skladvá místa. Předtím než budeme zavádět skladvé karty však ještě ptřebujeme nadefinvat skladvé typy - jedná se ttiž pvinnu plžku na skladvých kartách, tudíž alespň jeden typ musí být nadefinván. Skladvé typy určují, které skladvé phyby (tj. příjem, výdej, převd či inventura) s danými kartami se budu účtvat a příp. i jakým způsbem (jelikž lze na ně navázat i definice účetních předkntací), jakým způsbem se budu předvyplňvat d skladvých řádků dkladů plžky určující, zda se řádek má neb nemá prmítnu d hlášení INTRASTAT a ESL, lze k nim nastavit i předvyplňvání ptřebné pr nabídky vydané apd. Firmě ze zadanéh příkladu zavedeme skladvý typ HW-Zbží a SW-Zbží (u bu budeme účtvat všechny druhy skladvých phybů), které budeme přiřazvat skladvým kartám na zbží, a dále typ Práce (u něj nebudeme účtvat žádný skladvý phyb), který přiřadíme skladvým kartám zavedeným fiktivně pr urychlení následné fakturace prvedených typizvaných prací, šklení či dalších služeb. Otevřeme agendu Skladvé typy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Nastavení. Základní skladvé typy jsu ddávány předvyplněné, cž stačí pr účely našeh příkladu. Puze u typu Zbží si nastavíme, aby se sklad. karty tht typu prmítaly d Instrastat a ESL hlášení. Tj. vyvláme pravu typu Zbží a zatrhneme plžky Zahrnut d hlášení ESL a Zahrnut d hlášení INTRASTAT, cž dále upřesníme zatržením zatržítka Plžka se na nákupních dkladech zahrne d hlášení INTRASTAT včetně ddatečných nákladů na dpravu. Měli bychm bdržet následvně nadefinvané skladvé typy: Pdrbněji viz help kap. Skladvé typy.

12 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Máte v agendě Skladvé typy ve slžce Skladvé hspdářství, pdslžce Nastavení v uspřádání Agendy (dle mdulů) v zálžce Seznam nadefinvané skladvé typy stejně jak je na brázku výše? ANO => Pkračujte zavedením skladvéh menu. NE => Vraťte se k výše uvedenému textu a akci zpakujte. Pkud máte ptíže s vládáním, prstudujte si help kap. Skladvé typy. Zejména jsu pr náš další text důležité typy s kódy Z (Zbží) a P (Práce). Tyt zkratky pužívají defaultně ddávané předkntace, prt, abychm je mhli využít tak, jak jsu, a nemuseli si je upravvat, pužijeme tyt skladvé typy dále v definici skladvých karet. Pkud bychm pužili typ s jinými kódy a neupravili bychm si pr něj předkntace, skladvé dklady by se nám nepředkntvaly a zbytečně bychm museli všechny účetní údaje zadávat ručně. Skladvé menu P zavedení skladvých typů je účelné definvat si skladvé menu. Skladvé menu je agenda, kteru není třeba pvinně pužívat, nicméně t dpručujeme. Umžňuje přehledné uspřádání skladvéh srtimentu d vámi nadefinvaných skupin (větví menu) hierarchicky uspřádaných (d strmu). Takvé uspřádání skladvých plžek může pzději mj. výrazně urychlit rientaci ve skladu. V číselníku skladvéh menu (na pčátku prázdném) si můžete zbrazvat záznamy i pdle své strmvé struktury stiskem tlačítka strmvu strukturu. v levém hrním rhu. Detailněji viz help, Číselníky se

13 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Firmě ze zadanéh příkladu zavedeme následující strukturu menu: Způsb zadávání skladvéh menu je bdbný jak zadávání středisek, zakázek, bchdních případů a prjektů, zde si pr úplnst detailněji předvedeme definvání při zapnuté strmvé struktuře. Pr definici menu se zapnutým strmvým zbrazením platí následující dvě jednduchá pravidla: funkcí F2=Nvý (neb F9=kpírvat) přidáváte další plžku strmu na téže úrvni strmvéh menu, ve které aktuálně stjíte funkcí F9=Rzvětvit přidáte plžku pdřízenu plžce, na které aktuálně stjíte, tedy úrveň níže funkce se vztahují puze k plžkám strmvéh menu (nikli zbrazenému strmu jak takvému), tudíž jsu k dispzici puze, je-li kurzr v pravé části kna menu Otevřeme agendu Skladvé menu v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Nastavení. Pkud nemáte, zapněte si v něm strmvé zbrazení, viz výše. Nadefinujeme si větev Hardware. V levé části, kde je zbrazván strm, je zatím puze plžka "Křen". Kurzrem se pstavíme d pravé části (dsud prázdná) a stiskněte funkci F2=Nvý, zadáme Text=Hardware, Přadí=1, Nadřazenu plžku pnecháme nevyplněnu (větev Hardware pak bude v hlavním křenu strmu) a ulžíme. Pté vyvláme funkci Rzvětvit (kurzr stjí vprav na větvi Hardware, kteru rzvětvujeme), zadáme Text=Kmpnenty, Přadí=1, Nadřazenu plžku=hardware (větev Kmpnenty pak bude pdřízena větvi Hardware).

14 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS P ulžení (a případném bčerstvení pmcí funkce Občerstvit) bdržíme následující stav: Pkud stjí kurzr na větvi Kmpnenty, vyvláme F2=Nvý a zadáme další plžky pdřízené větvi Hardware dle brázku výše, tj. Pčítače, Tiskárny, Mnitry atd. Pté se pstupně pstavíme na jedntlivé větve a budeme je funkcí Rzvětvit rzvětvvat dále (dle brázku výše neb fantazie). Pté budeme definvat další plžku hlavníh křene našeh strmvéh menu. Tj. nejdříve se pstavíme na příslušnu úrveň strmu (klikneme vlev na plžku Křen). Měli bychm mít následující stav: Nyní vyvláme F2=Nvý (neb F9= Kpírvat) a zadáme další plžky nejvyšší úrvně strmvéh menu dle brázku výše, tj. Sftware, Práce atd. Pté je budeme pstupně Rzvětvvat dle brázku výše či fantazie. Pdrbněji viz help kap. Skladvé menu. TEST: 1. V zbrazvané strmvé struktuře skladvéh menu máte strukturu dpvídající brázkům výše? ANO => Pkračujte zadáním definic Dealerských slev, abychm je mhli přiřazvat rvnu při zadávání skladvých karet. NE => Skladvé menu si upravte alespň částečně dle našeh zadání. Pkud máte ptíže s vládáním, vraťte se k předchzímu textu a akci zpakujte.

15 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Skladvé karty Máme zavedeny sklady, skladvé typy, skladvé menu, tabulky dealerských slev, příp. i nadefinvánu strukturu kódu skladvých karet, tudíž můžeme začít zadávat skladvé karty. V systému ABRA G3 definujeme pr každu skladvu plžku tzv. "hlavní" kartu, která není závislá na knkrétním skladu a na níž jsu uvedeny údaje splečné pr danu plžku pr všechny sklady, jak je kód a název zbží, jedntky apd. Krmě th se ke každé hlavní kartě zavádí tzv. karty "dílčí". Pr každý sklad může existvat pr danu hlavní kartu právě jedna karta dílčí. Na dílčích kartách jsu uvedeny údaje dané skladvé plžce platné právě pr daný sklad, jak je např. pčet na skladě, pslední nákupní cena, limity pr daný sklad apd. Pdrbněji viz help kap. Hlavní karty a dílčí karty. U hlavních karet lze stanvit, zda se u nich mají evidvat sérivá čísla neb šarže. Krmě th mhu existvat speciální typy karet - a t makrkarty a baly. Makrkarty jsu jakési pseudkarty, které mhu bsahvat textvé řádky, jiné skladvé plžky apd. (typicky např. sestava PC bsahující kmpnenty evidvané samstatně na skladě jak skladvé plžky). Služí zejména pr urychlení expedice. Pdrbněji viz help kap. Makrkarty. Obaly jsu pak speciální skladvé plžky, které lze přiřazvat k statním kartám v klekci balů definvaných k dané jedntce skladvé karty. Je-li na kartě nastaven Autmaticky pracvat s baly, pak se při vyskladnění sklad. karty autmaticky vyskladní i její baly, které jsu zavedeny k pužité jedntce skladvé karty v subzálžce Jedntky. Opět služí zejména pr urychlení expedice a jsu využívány hlavně agendami Pkladníh prdeje, ale mhu služit i k jiným účelům (např. pr řešení pplatků za elektrdpady). Firmě ze zadanéh příkladu zadáme něklik karet, pr účely našeh příkladu pstačí následující sklad. plžky (firma pužívá EAN): kód MON_EI17 - mnitr, deal. slevy dle tabulky slev pr HW kód DVD - DVD nsiče s jedntkami kusy a balení, deal. slevy dle tabulky slev pr HW nadefinvané pr 1.pl. r EAN je jednak pr kusy a jednak pr balení. kód CD - CD nsič kód SCAN_ scanner s evidencí sérivých čísel, deal. slevy pr HW, sledvaný bjem a hmtnst kód SCAN_ scanner s evidencí sérivých čísel, deal. slevy pr HW, sledvaný bjem a hmtnst kód SERVIS_01 - pplatek za Servisní výjezd - základní sazba kód SERVIS_02 - pplatek za Servisní výjezd - příplatek za expresní výjezd kód SERVIS_M_1 - makrkarta - Servisní výjezd expres celkem kód SKOLENI_01 - hdina šklení individuálníh

16 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Je úplně jedn, jaký knkrétní srtiment máte vy a zda je tent srtiment smysluplný pr naši zadanu firmu. V následujícím textu jde puze t, abychm na uvedených příkladech demnstrvali většinu mžnstí systému. Dpručujeme zavést si skladvé plžky s týmiž kódy a vlastnstmi, jelikž je budeme pužívat dále v dkladech, tak abyste měli kntrlu správnsti pr další testy. Otevřeme agendu Skladvé karty v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky. kód MON_EI17 - P vyvlání funkce Nvý, zadáme Třída karty=jednduchá, Kód karty např. MON_EI17, název atd., Typ karty=z (Zbží). V plžce Dealerské slevy zadáme kód (resp. vybereme z číselníku) tabulky slev pr hardware HW1/11 (zavedli jsme si je v kap. Dealerské slevy). Kusvé slevy firma nepužívá, nebudeme zadávat. Dále DPH=20%, Cl=10%, čísl cel. sazebníku atd. Autmaticky pracvat s baly nechceme, necháme nezatržen. Plžky Vážitelná karta a Výrbek jsu využívány agendami pkladníh prdeje, resp. Výrby a nyní je nebudeme ptřebvat. V subzálžce Jedntky zavedeme jedntku kusy se zkratku ks se vztahem 1. U jedntky ks by měl být uveden, že je hlavní, pkud není, nastavte ji jak hlavní funkčním tlačítkem v navigátru pd seznamem jedntek. V subzálžce Intrastat zadáme Kmbinvanu nmenklaturu " " (kteru jsme si zavedli d číselníku kmbinvaných nmenklatur v kap. Číselníky pr INTRASTAT). Vztah dplňkvé jedntky NAR dané číselníkem kmb. nmenklatur k jednicvému mnžství naší karty zadáme 1. Hmtnst jedntky NAR zadáme 1kg. (Nemuseli bychm ji zadávat, pkud bychm pr tut kmb. nmenklaturu měli v její definici nastaven uvádění hmtnsti nepvinné). Definice stat. hdnty zadávat nemusíme. A d plžky Zvláštní phyb zadáme nějaku hdntu z číselníku Zvláštní phyby (krmě hdnty Malé zásilky, která se využívá puze pr malé zásilky viz help, INTRASTAT - becně). V subzálžce DPH sazby lze zadat sazby pr předvyplňvání d dkladů vystavvaných se zemí DPH přiznání jinu než lkální. Zatím ji však nevyužijeme, jelikž nemáme DPH sazby zatím zadány. V případě ptřeby je můžeme dplnit pzději. Ulžíme. kód DVD - Kartu zadáme bdbně jak kartu MON_EI17, jen s tím rzdílem, že si zadáme i násbné jedntky. Tj. na subzálžce Jedntky zkntrlujeme jedntku kusy se zkratku ks se vztahem 1 a pak pmcí funkce Přidat na liště navigátru (tj. pd seznamem jedntek) zavedeme další jedntku balení bal se vztahem 10, nedělitelné mnžství zadáme 10 (tzn. že balení bude mžn expedvat puze celá). Jelikž karta má jiné EAN pr kusy a jiné pr balení, zadáme pr každu jedntku její EAN. (V seznamu karet pak můžeme vyhledávat pdle EAN hlavní jedntky, viz prvek Třídění dle EAN ve spdní části zálžky Seznamu, neb i dle EAN libvlné jedntky - viz funkce Hledat dle EAN v zálžce Seznam skladvých karet). Ostatní plžky můžeme pnechat nevyplněné, resp.

17 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS předvyplněné. U jedntky ks by měl být uveden, že je hlavní, pkud není, nastavte ji jak hlavní funkčním tlačítkem v navigátru pd seznamem jedntek. Ulžíme. kód CD - Kartu zadáme bdbně jak kartu DVD. kód SCAN_ Zadáme další kartu scanner. Třída karty=se sérivými čísly => v levé dlní části zálžky je k dispzici tlačítk pr definici struktury sérivéh čísla/šarže, která se pak může autmaticky předvyplňvat při zadávávání sérivých čísel (bdbný princip jak byl uveden u struktury kódu firem v Adresáři apd.). P stisknutí tlačítka více vprav d plžky Struktura šarže/s.čísla se bjeví kn, v němž zatrhneme Autmaticky genervat kód, kód zadáme např. ve tvaru: prefix 4 znaky SCX/, délka těla 6 znaků, sufix 3 znaky -AA. Ostatní plžky karty zadáme jak u předchzí karty DVD. Jedntku nadefinujeme kusy, nedělitelný pčet 1 (sér. čísla lze zadávat na dklady puze p celých kusech) a dále zadáme hmtnst a bjem. Další mžnst, jak zajistit autmatické předvyplňvání sérivých čísel dané struktury, je zvlit strukturu kódu z číselníku Struktury kódu šarží a sérivých čísel, pkud v něm máte nějaké struktury kódu nadefinvány. V našem příkladu však tut mžnst nevyužijeme. kód SCAN_ Zadáme bdbně jak SCAN_1001. kód SERVIS_01 - Zadáme kartu na servisní výjezd. Třída karty=jednduchá, Typ karty=p (Práce) - ( phybech na těcht fiktivních kartách nebudeme účtvat, viz skladvé typy), menu Práce, DPH 9%, jedntka hd. (v subzálžce Jedntky přepíšeme jedntku ks jedntku Hdiny se zkratku hd. a se vztahem 1). V subzálžce Intrastat vymažeme bsah plžky Kmbinvaná nmenklatura, pkud se předvyplnil. kód SERVIS_02 - Obdbně zadáme kartu na servisní výjezd - příplatek za expres kód SERVIS_M_1 - Zadáme makrkartu na Servisní výjezd-expres celkem. Třída karty=makrkarta, jedntka hd. V zálžce Obsah makrkarty zadáme její bsah. Můžeme zadávat až 4 typy řádků (text, text s částku, text s částku a pčtem a skladvý řádek s plžku ze skladu). V plžce Typ vybereme např. typ 0 - textvý řádek a d textu zadáme: "Pplatek za servisní výjezd d 24 hdin:". Na dalších řádcích v bsahu makrkarty zadáme typ 3 - skladvý řádek a vybereme ze sklad. karet karty Servisní výjezd- základní sazba a Servisní výjezd- expresní příplatek a v pčtu 1hd. je zadáme d makrkarty. Tím je bsah makrkarty stanven. Další karty dle fantazie.

18 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V zbrazeném číselníku skladvých karet si můžete zbrazvat záznamy i pdle svéh strmvéh skladvéh menu, tedy stiskem tlačítka strmvu strukturu. v levém hrním rhu. Detailněji viz help, Číselníky se Při zbrazení karet dle nadefinvanéh menu se ve strmu jak výchzí větev strmu nezbrazuje "křen", jak tmu je při definici skladvéh menu, ale hdnta "Nezařazen". Sem pak patří všechny karty, které nemají plžku "Skladvé menu" vyplněnu. Dílčí karty pr jedntlivé sklady nutně definvat nemusíme, zalží se při prvním pužití dané skladvé karty v příslušném skladě, pzději můžeme příp. dplnit infrmace limitech na daném skladu apd. Odběratele si przatím definvat nebudeme, ddavatele k dané kartě budeme definvat pdle příjemek (dále) a ceny si zavedeme v Cenících (dále). Náhrady jsu určeny pr mžnst definvat si vazby mezi kartami z hlediska jejich vzájemné nahraditelnsti, jsu-li vyžadvány při výrbě a nejsu-li skladem. Sklad. karta může být zařazena i pd více větví menu. Pkud by t byl ptřeba, pak se tyt další větve mhu přidávat na subzálžce Skladvé menu. Jsu využívány agendami výrby a zatím se jimi nebudeme zabývat. Přílhy zatím ke kartě připjvat nebudeme. Pdrbněji viz help, kap. Skladvé karty (hlavní) a Dílčí skladvé karty. TEST: 1. Máte zaveden něklik skladvých karet, jak ukazuje brázek výše? ANO => Pkračujte definicí cen, abychm mhli sestavvat prdejní ceníky. NE => Alespň něklik karet byste si měli zavést bdbně jak my, abyste mhli sledvat další výklad. Máte-li ptíže s vládáním, vraťte se k textu výše neb si prstudujte help, kap. Hlavní karty a dílčí karty, Makrkarty, Skladvé karty (hlavní).

19 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Skladvé hspdářství Byla implementvána nvá funkčnst umžňující mezit pužití akčních ceníků jen pr vybrané sklady a firmy. Na skladvé příjemce, která patří d Intrastatu, lze nvě na zálžce Vedlejší přizvací náklady nastavit, které vedlejší přizvací náklady se mají zapčítat d částky pr Intrastat. Upraven způsb zadávání šarží/sérivých čísel na dkladech - nvě je mžné i částečné zadání šarží/sérivých čísel. Vylepšen způsb výběru šarží/sérivých čísel na dkladech (nvý parametr "Způsb zadání šarží/sérivých čísel na dkladech", nvá funkce "Přidat dle názvu" na zálžce Sérivá čísla/šarže). Parametr Způsb zadání šarží/sérivých čísel na dkladech: Způsb, jestli se Typ zadání šarže/sérivá čísla na dkladech bude rzpznávat autmaticky dle názvu šarže/sérivá čísla neb jestli vlba Typu bude přenechána uživateli. K dispzici jsu dvě mžnsti: Výběrem typu (Výběr/Nvý) - Typ zadání, tj. jestli se jená nvu neb existující šarži/sérivéh čísl, vlí sám uživatel.

20 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Přímým zadáním - Autmatický způsb výběru Typu zadání, který nedvluje vybírat, zda-li se jedná nvu neb existující šarži/sérivé čísl. Systém sám dle zadanéh názvu prvede výběr, a t dle dhledání šarže v číselníku; pkud název šarže/sérivéh čísla existuje, vybere se typ Výběr, pkud neexistuje, vybere se typ Nvá. Dále se také při zadávání šarže/sér. čísla autmaticky nepřednabízí jeh název pdle již existujících. Pkud je tedy např. zadán AA, systém nepřednabídne šarži/sér. čísl s názvem AAB, i když v systému existuje. Tent způsb je typicky určen pr zadávání šarží/sér. čísel pmcí čtečky a značně urychluje práci. Rychlé zadání přes zálžku Šarže/sér. čísla pmcí funkce Přidat dle názvu: Funkce je k dispzici puze tehdy, pkud je aktivní subzálžka Šarže/sér. čísla a puze v editačním režimu. Při jejím aktivvání je uživatel vyzván k zadání šarže/sér. čísla, cž je vhdné např. pr čtečky čárvých kódů. P zadání názvu a ptvrzení zadání se systém pkusí dhledat šarži/sér. čísl. Pkud ji nalezne, přidá řádek s typem Výběr. Pkud ji nenalezne, přidá řádek s typem Nvá. Pkud není v řádku nic vybrán před spuštěním funkce, funkce tent řádek využije, v pačném případě přidá další řádek. Rzšířeny mžnsti kpírvání skladvých karet. (Nvě je mžné při kpii skladvé karty určit, které suvisející bjekty také kpírvat).

21 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Připravené inventury lze nyní zahajvat ručně (přidání tlačítka Zahájit inventuru na Hlavním inventárním prtklu).

22 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS D Dílčíh inventárníh prtklu byla dplněna funkce na přidání všech při inventuře nenalezených skladvých karet s kladným stavem. D agendy Skladvé karty (hlavní), zálžka Detail, implementvány Variantní frmuláře.

23 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Ceníky V systému ABRA G3 se nezadávají prdejní ceny přím v agendě skladvých karet k jedntlivým kartám, ale je pužit pačný přístup: uživatel si může definvat libvlné mnžství prdejních ceníků a d těcht ceníků pak může přiřazvat karty, které pak v něm budu bsaženy jakžt jeh plžky, a pr ně pak zadávat knkrétní hdnty prdejních cen (tedy pr každu kartu přiřazenu d ceníku a pr každu její jedntku může zadat tlik prdejních cen, klik si zavedl pužívaných prdejních cen v agendě Definice cen). U každéh ceníku se pak nastavuje jeh pužití, tedy lze stanvit, který z nadefinvaných ceníků má aktuálně platit pr celý systém jak ceník hlavní, resp. který má aktuálně platit pr vybraný(é) sklad(y) či vybranu(é) firmu(y) jak její ceník individuální. Každý sklad neb každá firma z Adresáře může mít aktuálně přiřazen právě jeden ceník, který pr ni platí. Ttéž platí pr ceník hlavní. Jakmile tedy přiřadíme např. firmě nvý ceník, půvdní pr ni přestane platit. Jeden ceník však může sučasně platit pr více skladů neb více firem. Z výše uvedenéh plyne, že si lze ceníky připravvat předem, a teprve v kamžiku, d kdy je platný se lehce a rychle puhým nastavením jeh pužití uvede v platnst a začne se aktuálně pužívat, namíst ceníků půvdních. Půvdní ceník se nijak nemaže, puze se ceny z něj přestanu pužívat, tj. nabízet d prdejních dkladů. Dále tent systém umžňuje mít ceníky individuálních cen pr jedntlivé firmy z Adresáře, resp. pr jedntlivé sklady s mžnstí variantně si pak vlit, zda knkrétní cenu d dkladu si vybereme z individuálníh ceníku neb z ceníku platnéh pr sklad či z ceníku hlavníh. Každá karta nemusí být nutně bsažena jak plžka v každém nadefinvaném ceníku. Rvněž, pkud tam bsažena je, nemusí mít nutně zadány knkrétní prdejní ceny pr všechny definice cen, resp. pr všechny své jedntky. Na prdejní dklad můžeme pak prdejní ceny vybrat z nabízených cen dhledaných z platných ceníků pr danu kartu, firmu z hlavičky dkladu, sklad atd., přičemž systém navíc předvyplňuje tzv. výchzí prdejní cenu. Existují přesná pravidla, jak systém pstupuje při stanvení výchzí prdejní ceny, která jsu závislá na řadě kritérií, jak jsu např. hdnty glbálních parametrů nastavených ve Firemních údajích apd., pdrbněji viz help. Systém tedy hledně prdejních cen dispnuje řadu variant a je puze na vás, kteru z nich si vyberete, která vám bude nejvíce vyhvvat. Firmě ze zadanéh příkladu nadefinujeme hlavní ceník a dále ceník individuální platný pr smluvníh partnera firmu ABC a.s. D individuálníh ceníku zadáme jen ty skladvé plžky, na které se firmě ABC pskytují speciální ceny, při prdeji zbývajících plžek se budu pužívat prdejní ceny z aktuálně platnéh hlavníh ceníku.

24 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Otevřeme agendu Ceníky v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdlžky Ceníky a slevy. Vyvláme funkci Nvý, zadáme ceník s kódem Hlavní 1/11, s Názvem např. Hlavní-I.- II.kvartál r. 2011, s pznámku: Platnst d a ulžíme. Na zálžce Plžky vyvláme funkci Přidat, vybereme nějaku kartu z nabídnutéh číselníku karet, např. DVD. Tím je daná karta bsažena v ceníku jakžt jeh plžka. V pravé hrní části ve skrytém seznamu vybereme jedntku kusy (ks), pr niž zadáme knkrétní prdejní ceny - např. zadáme cenu pr tuzemsk 10CZK bez DPH, cenu pr zahraničí zadávat nebudeme, nepředpkládáme prdej tét plžky d zahraničí. Dále v hrní části vybereme jedntku balení (bal) a zadáme ceny pr balení - ceny pr balení nechť jsu výhdnější než cena za kus krát pčet kusů (pkud nemáte zavedeny jiné jedntky než ks, vraťte se a prveďte si test z kap. skladvé karty). Obdbně můžeme d hlavníh ceníku přiřadit další karty. Např. kartu mnitr MON_EI17, pr nějž cenu pr tuzemsk zadáme např. 5300CZK a pr zahraničí např. 180EUR, a další plžky. Seznam plžek v ceníku může vypadat např. takt: Naknec na zálžce Pužití zvlíme funkci Připjit a z nabídnutých mžnstí zvlíme "Nastavit jak hlavní". Dále zadáme nvý ceník s kódem např. Zákaznický, s názvem Individuální - zákaznický atd. Přiřadíme d něj karty bdbně jak d hlavníh ceníku, ale knkrétní prdejní ceny zadáme něc levnější (pr DVD např. 9CZK/ks). Dále na zálžce Pužití vyvláme funkci Připjit a tent ceník připjíme k firmě ABC a.s.

25 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dále si můžeme začít připravvat nvý ceník Hlavní 2/11 pr další kvartál. T prvedeme nejjedndušeji tak, že zkpírujeme ceník Hlavní 1/11, upravíme mu kód a název na Hlavní 2/2011, při ulžení ceníku se bjeví kn Kpie plžek ceníku, v němž zvlíme mžnst Nekpírvat (tj. plžky se nekpírují). D připravvanéh ceníku však nemusíme plžky přidávat znvu ručně, ale můžeme si je přidat hrmadně pdle jiných ceníků (včetně cen) a pté si je přecenit (lze i hrmadně pdle řady kritérií). Tent ceník nebude pužíván, dkud mu nenastavíme pužití namíst ceníku stávajících. Celé si předvedeme: V zálžce Seznam pstavíme kurzr na ceník Hlavní 2/11 a zvlíme funkci Dplnit. V nabídnutém dialgvém kně přidáme ceníky, z nichž chceme převzít plžky. Tedy my zvlíme funkci "Přidat ceník" a v nabídnutém seznamu ceníků vybereme náš Hlavní 1/11. Z něh budeme přebírat všechny plžky, tudíž mezvat jej za vybrané plžky nebudeme (funkce Omezení). P stisku OK, se přidají d ceníku Hlavní 2/11 plžky dle ceníku Hlavní 1/11, cž zkntrlujeme v zálžce Plžky. Nyní si předvedeme jednduché přecenění. Označíme si všechny plžky ceníku Hlavní 2/11 (např. pmcí funkce Označit vše) a zvlíme funkci Přecenit. Zbrazí se průvdce Přeceněním, v němž zadáme d plžky Definice cen 1-Tuzemsk (tj. chceme přepčítat cenu první prdejní s kódem 1). Jak výchzí (zdrjvu) cenu pr přepčet zadáme taktéž prdejní cenu 1 z ceníku Hlavní 1/11. Pak v pravé dlní části kna zvlíme dále a v dalším krku průvdce zadáme, že chceme přepčítat ceny pr všechny jedntky, způsb výpčtu zvlíme keficientem např. 1,1. P stisku OK se všechny ceny zvýší 10%. V dalším krku průvdce zvlíme funkci Ptvrdit vše. V následujícím krku vybereme, že změny budu ulženy d právě vybrané časvé platnsti, pak ptvrdíme rekapitulaci našeh pžadavku na přecenění a p stisku tlačítka Dknčit se zbrazí prvedené změny. Tlačítkem Zavřít průvdce uknčíme. Naknec uvedeme tent ceník v platnst namíst půvdníh (půvdních) a t např. tak, že v zálžce Seznam značíme ceník Hlavní 1/11 (klávesu Insert), pak kurzr pstavíme na ceník Hlavní 2/11 a zvlíme funkci Převzít pužití d značenéh Hlavníh ceníku 1/11. Pdrbněji viz help kap. Ceníky.

26 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Otevřete agendu Skladvých karet v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky. Na kartě DVD (kteru jsme si zavedli v kap. skladvé karty) vstupte na zálžku Ceny. V levé části zálžky zvlte pstupně vlbu "Ceny z hlavníh ceníku" a pté "Ceny z ceníku s nastaveným pužitím pr firmu" a vyberte firmu ABC a.s. V pravé části se zbrazují ceny ve zvleném ceníku, přičemž v hrním skrytém seznamu lze vlit jedntku, pr níž se mají ceny zbrazvat. Zbrazují se vám pr jedntku ks pstupně nejdříve cena tuzemská 11,-CZK tak, jak jste ji zadali pr hlavní ceník, a pté 9,-CZK pr ceník pr firmu ABC a.s.? ANO => Definici cen v cenících jste prvedli správně. Pkračujte bdem 2 testu. NE => Tat prblematika je pměrně nárčná na pchpení. Vraťte se k textu výše a akci zpakujte. Pkud máte ptíže, prstudujte si help kap. Ceníky, dále kap. Výpčet výchzí ceny na dkladech a kap. Skladvé karty - zálžka Ceny. 2. Otevřete agendu Adresář firem v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Adresář, pdslžky Adresář a u firmy ABC s.r.. zálžku Detail a subzálžku Další údaje. Je (p stisku tlačítka Občerstvit) v plžce Ceník uvedena identifikace Individuálníh firemníh ceníku, který jsme si pr firmu ABC zavedli pdle textu výše? ANO => Pkračujte bdem 3 testu. NE => Pužití individuálníh ceníku jste nenastavili správně. Buď jste jej nepřiřadili k žádné firmě, aneb jste jej přiřadili puze k jiné. Pužití tht ceníku nastavte znvu. Buď v agendě Ceníky v zálžce Pužití dle textu výše aneb můžete i přím v Adresáři firem, pravu firmy ABC, zadáním danéh ceníku d plžky Ceník. 3. Otevřete agendu Firemní údaje v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Administrace, pdslžky Mje firma a v zálžce Obecné subzálžce Splečné zkntrlujte nastavení hlavníh ceníku. Je v plžce Hlavní ceník uvedena identifikace Hlavníh ceníku pr 2/11, který jsme si zavedli jak ceník platný pr další kvartál? ANO => Pkračujte agendami DPH a t nejdříve DPH registracemi, jelikž ty jsu pr následné vystavvání daňvých dkladů rvněž nezbytné. NE => Nastavení hlavníh ceníku jste neprvedli správně, tj. buď nemáte žádný ceník nastaven jak hlavní, neb máte jiný ceník nastaven jak hlavní. Nevadí, můžete se buď vrátit d agendy Ceníky a zde pr hlavní ceník vstupit d zálžky Pužití a zvlit mu "Nastavení jak hlavní", neb v agendě Ceníky v zálžce Seznam zvlit funkci Převzít pužití d ceníku, který máte aktuálně nastaven jak hlavní dle pstupu výše aneb aktuální hlavní ceník zvlit přím z agendy Firemní údaje, tj. zvlit funkci Oprava a v plžce Hlavní ceník zvlit příslušný ceník, který jsme si nazvali "Hlavní 2/11".

27 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Nvé agendy a mduly, rzsáhlejší rzšíření stávajících, spuštění systému D tiskvých sestav přibyla mžnst vlžit a tisknut grafy. Nvá agenda "Hlavní inventární prtkly" a nvý způsb prvádění skladvé inventury - Přidán nvý způsb skladvé inventury, který umžní zadávání dat nejen abslutně ale i přírůstkvě a t pmcí dkladů (dílčí inventární prtkl) svázaných s jedntlivými uživateli - participanty inventury. Dále bude umžněn inventarizvat jen část skladu, resp. jen vybrané zbží a tut mnžinu během inventury rzšiřvat další plžky. Také uknčení inventarizace může prbíhat pstupně na již spčtenu část skladvéh srtimentu, čímž bude tent srtiment pět uvlněn v plné míře d prdeje. Celý nvý kncept minimalizuje blkvání vyskladnění a naskladnění zbží na minimum. Při ddržvání určitých pravidel je mžné dknce neblkvat ani zrvna pčítané zbží. D příští verze se pčítá dále s tím, že zadávání stavů d inventárních prtklů umžní rvnu zadat také pzice a sérivá čísla/šarže. Následné uknčení inventury tak rvnu srvná stavy nejen na skladvých plžkách, ale také na pzicích i na dílčích šaržích. Zatím bude paralelně fungvat i starý způsb zadávání a zpracvání inventury. Základní rysy inventury pmcí prtklů: Mžnst inventarizace menších částí skladu, variantně neblkvání inventarizvanéh srtimentu - V praxi, v prvzech s velkým bratem zbží je prakticky neúnsné zastavit kvůli inventuře expedici z celéh skladu. Prt je zpravidla inventura prváděna p částech, tedy například zinventarizují se puze vrtáky (neb zbží knkrétní značky, zbží v knkrétním umístění...), tím se mezí jen prdej tht úzkéh srtimentu d dby, kdy je tat parciální inventura dknčena. Prdej může z větší části běžet bez narušení. Dále inventura pmcí prtklů umžňuje vlitelný režim inventury, kdy nebude expedice zbží blkvána vůbec, ptažm jen na dbu nezbytně nutnu pr uknčení inventury. V rámci tht režimu je na inventarizvaných plžkách puze znemžněn prvádět příjmy a převdy resp. mezipzicvé převdy. Tent režim samzřejmě vyžaduje prvzní kázeň. Vzhledem k prbíhající inventuře a sučasné expedici je nutn s inventarizvaným zbžím zacházet tak, aby t nenarašil správnst výsledků inventury - např. při dběru ze skladu jej nahradit vytištěnu infrmací debrání zbží z danéh místa, kteru pak pracvník inventarizačníh týmu bude pvažvat za existující kus. Prtkly inventuře - Prtkly usnadnění inventarizaci prváděnu více pracvníky. K dispzici jsu pak kdykli dhledatelné, přehledné výsledky inventur. Při zahájení inventury uživatel vybere br zbží danéh skladu, který má být inventarizván. Zalží se Hlavní inventární prtkl (HIP), jehž plžkami jsu řádky se skladvými dílčími kartami, datem zahájení, zjištěným evidenčním stavem k zahájení ïnventury, stavem zjištěným needitvatelným, přenášeným z údajů dílčích inventárních prtklů a vyčísleným rzdílem mezi těmit údaji. Dále plžka inventury také

28 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS zbrazuje infrmaci, zda byla již inventarizvána (zadán nějaký údaj) a příznak, že je plžka zinventarizvána zcela. Sběr dat prbíhá následvně: Každý účastník inventarizačníh týmu (neb jiná dpvědná sba) zalží dílčí inventární prtkl (DIP), d něhž pak bude daný pracvník přispívat údaji zjištěnými v jím přidělené části skladu/srtimentu. Každý takvýt účastník si může zalžit libvlné mnžství takvýcht prtklů, např. pr přádek dděleně pdle značek výrbků, umístění zbží ve skladu apd. Tyt prtkly zůstávají v systému trvale ulžené s dkazem na hlavní prtkl a hlavně na sbu prvádějícíh, a tudíž je mžné v buducnu kdykli dhledat, jak byla která část skladu/srtimentu fyzicky inventarizvána. Pkud pracvník narazí na zbží, které má být inventarizván, může jej d svéh prtklu přidat, cž se psléze prjeví i v prtklu hlavním. V dílčím prtklu může být jedn zbží uveden i vícekrát, pdle th, jak byl např. nasnímán čtečku. V případě, že bude načten stejné zbží, jak na předcházející plžce, djde k sečtení, v jiném případě k zalžení nvéh řádku. Vlastní uzavření inventury je mžné prvádět buď za celý hlavní prtkl (Kmpletní uzavření) neb parciálně za vybrané plžky. V takvém případě budu vybrané plžky značeny příznakem uzavřen a vygenerují se pr ně případné INP/INM, phyby SČ a (v buducnu) plhvací dklady. Tím se skladvé karty těcht plžek dblkují pr pužití ve skladvých dkladech. Nicméně na stejném hlavním prtklu (a příslušejících dílčích již nebude mžn tut plžku inventarizvat. V HIP i DIP bude tat řádka(ky) needitvatelná a značena příznakem uzavřen). Variabilita zadávání výsledků inventury - K dispzici je více různých metd zadávání výsledků. Inventura pmcí prtklů umžňuje zadávání výsledků (na hlavním, případně na dílčích prtklech) jak abslutně, tak také přírůstkvě. K identifikaci zbží je mžné pužívat čtečky (nasnímání / zadání kódu EAN, sérivéh čísla, šarže, kódu zbží, případně jeh názvu). V případě nejednznačnsti identifikace systém nabídne seznam vyhvujících karet k výběru. Část IV Inventura sérivých čísel a šarží - Inventura pmcí prtklů umžňuje k plžkám inventárníh prtklu rvnu zadávat také sérivá čísla/šarže. Uzavření inventury pak vygeneruje patřičné krekční phyby sér. čísel/šarží v případě, že djde k nesuladu s evidenčním stavem. Pdprvané typy inventury: Blkační Jakmile je skladvá karta vlžena d inventury, není na ní mžné prvádět další skladvé phyby. Datum uzavření inventury se bere z hlavičky HIPu, není je mžné změnit. Neblkační k datu Datum uzavření inventury se bere z hlavičky HIPu, není je mžné změnit. Jakmile je skladvá karta vlžena d inventury není mžné na ní udělat phyb před datem uzavření inventury.skladvý phyb ke dni uzavření inventury neb pzději vzniknut může, je však třeba vytisknut lísteček pr značení.

29 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Neblkační průběžná Datum uzavření inventury je datum vlžení každé knkrétní skladvé karty d inventury. T znamená, že ale vznikne minimálně tlik dkladů INP/INM klik byl pužit těcht datumů Jakmile je vlžena skladvá karta d inventury není mžné na ní udělat phyb před datem vlžení skladvé karty d inventury. Skladvý phyb ke dni uzavření inventury neb pzději vzniknut může, je však třeba vytisknut lísteček pr značení. Všechny 3 typy inventury následující splečné vlastnsti: Není nutné, aby uživatel zařadil d inventury celý sklad. Inventura se tedy bude prvádět vždy puze nad skladvými kartami, které budu d inventury vlženy. Skladvé phyby s kartami, které nebudu zařazeny d inventury, nebudu nijak blkvány, i když budu z inventarizvanéh skladu. Zda budu blkvány skladvé karty d inventury zařazené, závisí na zvleném typu inventury. Pr každý typ inventury je definván "Datum uzavření inventury" (Rzhdné datum inventury), cž je datum, ke kterému bude naknec vytvřen dklad INM/INP. Jaké datum t bude, je pět závislé na typu inventury. Pkud se bude vkládat d inventury další skladvá karta, prvede se kntrla, zda nejsu na tét skladvé kartě prvedeny skladvé phyby pzději než je datum uzavření inventury. Pkud uživatel zalží nvu skladvu kartu až p spuštění inventury, nebude tat karta inventarizvaná, dkud ji uživatel d inventury nevlží sám. Inventura se spuští pmcí průvdce Vytvření hlavníh inventárníh prtklu. Průvdce pmůže zalžit správně nachystaný hlavní inventární prtkl. Tj. zadáte hlavičkvé údaje pr vytvření nvéh dkladu HIp (řada, bdbí,...). Dále zadáte inventarizvaný sklad a zvlíte Typ inventury, který se bude na dkladu HIP pamatvat. V dalších krcích vyberete skladvé karty, které se přejete inventarizvat. Hlavní inventární prtkl (HIP) je záznam prcesu inventury, tj. jaký sklad a jaký skladvý srtiment v něm byl inventarizván, kdy a kým, s jakými výsledky. Nvý HIP lze vystavit samstatně v tét agendě pmcí průvdce. Viz též Mžnsti vystavení nvéh HIP. V hlavičce HIP je mj. uvedena infrmace zvleném typu inventury (blkační, neblkační k datu,...), který mj. určuje zda a jak bude mžné manipulvat s inventarizvanými kartami p dbu inventury. V zálžce Skladvé krty jsu pak inventarizvané plžky - vybrané skladvé karty. Ke každému HIP se vystavují pdřízené dílčí inventární prtkly (DIP), d nichž uživatelé prvádějící inventuru přizují sběr dat, čímž lze phdlně rzdělit inventarizvaný srtiment na dílčí části, mezi víc pracvníků atd. Skladvé karty lze d inventury zařazvat různým způsbem (buď rvnu d HIP (a z nich pak vybírat d DIPů) neb napak je zadávat d DIPů s jejich autmatickým přensem zpět d HIP). Inventuru je mžn zahájit buď autmaticky rvnu při vytváření HIPu neb kdykliv pzději (a nejdříve si např. v klidu připravit prtkly). Zahájením inventury se načtu aktuální stavy na skladech

30 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS (a dle typu inventury se dané sklad. karty zablkují) a pracvníci mhu d "svých" DIPů začít zadávat nalezené stavy. Pkud jsu htvi, daný DIP se uzavře, čímž se autmaticky přenesu nalezené stavy d HIPu. Uknčit inventuru lze i pstupně p plžkách, přičemž v kamžiku uzavření inventury pr vybrané plžky se pr ně generují ptřebné inventární dklady (mank, přebytek,...). Uzavřít inventuru vybrané plžky nelze, pkud existuje nějaký zatím neuzavřený DIP, na němž se daná plžka vyskytuje. Uknčit HIP nelze, dkud nejsu uzavřeny všechny pdřízené DIPy. Stav uzavření určuje, d jaké míry bude ještě mžné prvádět úpravy výsledků inventury. Každý DIP se vždy váže k jednmu HIP, nemůže existvat samstatně. Napak k jednmu HIP může existvat více DIPů. DIP umžňuje rzdělit inventarizvaný skladvý srtiment na dílčí části, mezi víc pracvníků atd. Každý DIP pak může být přidělen knkrétnímu pracvníkvi, který za něj nese dpvědnst. V zálžce Skladvé karty jsu pak plžky inventarizvané daným DIPem, přičemž je více mžnstí, jak plžky přidávat (např. jen na HIPu s tím, že d DIPu bude mžné vybrat jen část z nich, neb napak plžky vlně přidávat na DIPech s tím, že se d HIPů budu autmaticky průběžně přenášet). P zahájení inventury (v agendě HIPů) mhu jedntliví pracvníci průběžně d "svých" DIPů zaznamenávat nalezené stavy. Pdprvána je i práce se čtečkami. Pkud je inventarizace přidělenéh srtimentu či příslušné části skladu htva, pak se DIP uzavře. Uzavřením se nalezené stavy autmaticky přenesu d HIPu.

31 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS 2. Základní tky dkladů na výstupu Objednávky přijaté Máme nastaveny pčáteční stavy na kartách a můžeme začít "prdávat". Začneme zadáním bjednávky. U firmy ze zadanéh příkladu si její dběratel firma Dedek s.r.. (dealer) bjednal 3ks mnitru, 50ks DVD a 1ks scanneru. Objednávka bude Tuzemský bchd v CZK. Otevřeme agendu Objednávky přijaté v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Nabídky a bjednávky. Zvlíme zálžku Seznam. P stisku funkce Nvý zadáme nejdříve hlavičkvé údaje danéh dkladu. Většina těcht údajů by měla být předvyplněna (firma je předvyplněna pdle nastavení firmy pr předvyplňvání ve Firemních údajích, ale změníme ji na Dedek s.r..). Ceny budu zadávány Abslutně. Můžeme si zadat i způsb dpravy, např. Ddavatelem, způsb úhrady Na bankvní účet. Typ bchdu bude Tuzemský, měna CZK, DPH dklad (kvůli předvyplnění údajů pr následnu fakturaci) a zadávané částky budu ceny bez daně. Slevy by měly být předvyplněny pdle nastavení parametrů slev ve Firemních údajích na dealerské: "Pdle tabulky", statní nepužít. Ddatečnu slevu 3% za platbu v htvsti, kteru naše firma pskytuje, nebudeme zadávat, jelikž nepůjde htvstní platbu. V zálžce Obsah zadáme řádky s kartami ze skladu. Můžeme je vybírat ze skladu pstupně p jedné aneb i všechny najednu. Zvlíme druhu mžnst, jelikž půjde prdej z jednh splečnéh skladu se splečnu zakázku i bchdním případem a tudíž tent způsb zadání bude rychlejší. Tedy na prvním řádku zadáme typ řádku "3-skladvý", a na plžce "Kód sklad. karty" vyvláme (např. Alt + šipka dlů) číselník skladvých karet, v němž značíme (např. klávesu Insert) bjednané karty. P stisku OK v zbrazeném dialgu zadáme údaje pr vyplnění skladu, střediska a zakázky pr nvé skladvé řádky a pčty dle brázku:

32 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS P uknčení dialgvéh kna stiskem OK bdržíme následující řádky bjednávky: Ceny se předvyplnily výchzí cenu dle našeh (našich) ceníku(ů) a t z ceníku hlavníh (jelikž nemáme žádný individuální ceník ani pr firmu ani pr sklad zaveden), karta SCAN_1001 není v ceníku uvedena neb nemá zadanu nenulvu cenu, tak se nepředvyplnila. Můžeme ji dplnit ručně na bjednávku neb až pzději na prdejní dklad. My si ji dplníme rvnu, např. 2000CZK/ks. Prdejní ceny pr DVD a mnitr si však změníme, např. na 11,50CZK/ks pr DVD a 5600CZK/ks pr mnitr, abychm si pzději mhli demnstrvat, jak se mhu přetáhnut ceny z bjednávky d faktury, přestže v kamžiku vystavení faktury platí jiné výchzí prdejní ceny (dle aktuálně platných ceníků). Pkud bychm chtěli, aby bjednané zbží měl p imprtu d prdejníh dkladu autmaticky předvyplněny aktuální prdejní ceny, aniž bychm je v prdejním dkladu museli vybírat z aktuálně platných ručně, museli bychm bjednávku vystavit s cenami zadanými Odkazem. Pdrbněji viz help, kap. Objednávky přijaté. Dále si bjednané zbží zarezervujeme. Vstupíme na zálžku rezervace. Zarezervujeme si vše, tj. nejjedndušeji funkcí Rezervvat vše v liště navigátru ve spdní části zálžky Rezervace. V

33 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS zbrazeném dialgvém kně zadáme datumy dkdy a dkdy si přejeme zbží pr danu bjednávku rezervvat. Pririta rezervací pak určuje priritu při čerpání rezervvanéh zbží, které není dstatečně pkryt skladem, tedy která rezervace bude upřednstněna. Zadáme např. priritu 1 a dklad ulžíme. Na závěr si můžeme předvést vystavení bjednávky ze zahraničí v cizí měně. Nechť si firma X-Data (kncvý sptřebitel, plátce DPH v DE) bjednal 10 ks téhž mnitru. Půjde prdej zbží d plátce jinému plátci v jiném členském státě EU, tudíž se bude jednat plnění svbzené d DPH a DPH si vypčítá a dvede příjemce plnění sám. Měna bude EUR. Zadáme nvu bjednávku na firmu X-Data. V hlavičce bjednávky v dialgvém kně zbrazeném p stisku plžky Typ bchdu zvlíme typ bchdu 2 - D jiné země EU (plnění svbzené neb mim DPH), Země určení = DE, Země přiznání DPH = CZ a dále vyplníme plžky ptřebné pr sestavení hlášení INTRASTAT a ESL. (Příslušná hlášení se sice nesestavují z bjednávek, ale až z faktur s tímt typem bchdu, nicméně d faktury se z bjednávek mhu přebrat a nebudeme je muset dplňvat pzději): Význam Typů bchdů, ppis jedntlivých zadávaných plžek a způsb jejich pužití viz help, kap. Typy bchdu.

34 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Měnu zadáme EUR, kurz pr jednduchst 1:30, můžeme si h rvnu dtud i ulžit d kurzvníh lístku pmcí tlačítka Kurz v hlavičce dkladu:

35 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V zálžce Obsah zadáme skladvý řádek (řádek typu 3) na 10 ks mnitru MON_EI17 z Hlavníh skladu. DPH sazba bude při tmt typu bchdu 0%, středisk 100=Obchd, zakázka PP=Prdej přímý. V plžce jedntkvá cena vyvláme nabídku cen (např. Alt + šipka dlů), z nichž si vybereme druhu definici ceny - Zahraničí: Jelikž se jedná typ bchdu, který by se mhl prmítat d hlášení INTRASTAT neb ESL, jsu v každém skladvém řádku k dispzici ještě další plžky (3. část skladvéh řádku). Tyt plžky si zadáme (resp. zkntrlujeme, jak se předvyplnily), aby se nám pak příslušně převzaly d faktury a nemuseli jsme je již zadávat ve faktuře. V kapitle Sklady jsme si zadali Kraj pr předvyplňvání="10" (Hl.měst Praha) v definici Hlavníh skladu, aby se nám předvyplňval. Ke sklad. kartě MON_EI17 jsme si v kap. Skladvé karty žádný Kraj nezadali, tudíž se nám předvyplní "10" (Hl.měst Praha). V kap. Skladvé typy jsme si k typu "Z-zbží" nastavili, že se má prmítat d INTRASTAT a ESL zatržením stejnjmenných plžek. Tudíž řádek naší bjednávky bude předvyplněn následvně: Zbží si pět zarezervujeme v zálžce Rezervace, ale tentkrát jen s Priritu 0: Datum Rezervvat d se předvyplňuje dle data vystavení bjednávky a datum Rezervvat d se předvyplňuje dle Rezervvat d + délka trvání rezervací, kteru jsme si nastavili ve Firemních údajích na 14 dnů, ale bě data si můžeme upravit dle ptřeby.

36 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pdrbněji viz help, kap. Objednávky přijaté. Celu bjednávku ulžíme, externí čísl bjednávky zadat můžeme, ale není pvinné. TEST: 1. Máte vystaveny bjednávky s řádky dle brázku a zadání výše? ANO => Pkračujte bdem 2 testu. NE => Vraťte se k textu výše a akci zpakujte, budeme bjednávky dále ptřebvat. Máte-li ptíže, prstudujte si help, kap. Objednávky přijaté. 2. Prveďte kntrlu, zda máte nastaveny rezervace dle zadání. Otevřete agendu Skladvé karty v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky, ke kartě našeh mnitru MON_EI17 vstupte na zálžku Dílčí karty (je zde zatím jen jedna dílčí karta pr Hlavní sklad). Vyvlejte funkci Úpravy (čímž se tevře agenda Dílčích skladvých karet k dané kartě MON_EI17). Máte v plžce Aktuálně rezervván v detailu dílčí katry z Hlavníh skladu uveden pčet, který jsme si na bjednávkách celkem rezervvali, tedy 13ks? ANO => Pkračujte bdem 3 testu. NE, mám tam nulu neb jiný pčet => Prblém může být v tm, že jste rezervace buď vůbec nezadali dle textu výše, aneb jsu k aktuálnímu datu již neplatné, tj. data Rezervvat d a Rezervvat d na vašich bjednávkách jsu mim aktuální datum ve vašem pčítači, k němuž si skladvu kartu prhlížíte. V plžce se zbrazuje, jaký pčet je skutečně rezervván "k dnešnímu dni", pdrbněji viz help, kap. Dílčí skladvé karty. Zda se jedná prblém pršlých rezervací si věříte lehce bdem 3 testu, kde zjistíte, zda vůbec nějaké rezervace a v jakém pčtu byly na dané zbží zadány. Pté se můžete vrátit k textu výše a bjednávky si buď dzadat, aneb na nich pravit rezervace tak, aby byly platné. 3. V seznamu dílčích karet pr naši dílčí skladvu kartu pr Hlavní sklad vyvlejte funkci Rezervace (tevře se agenda phybů - rezervací, ale mezená jen za naši dílčí kartu), tudíž zde můžeme získat přehled všech rezervací zadaných pr tut kartu. Máte zde následující seznam? ANO => Pkračujte vystavením zálhvéh listu. NE => Buď jste vůbec nezadali bjednávky, neb jste na nich nezadali žádné rezervace, neb jste rezervvali jiné zbží. Vraťte se k textu výše a akci zpakujte, pzději budeme demnstrvat hlídání rezervací.

37 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Základní pjmy a prces pptávkvéh řízení becně Zadání pptávky Nástrje pr prvádění pptávkvéh řízení jsu nástrje pr evidenci pptávaných plžek s vazbu na zdrj pptávky, pr evidenci slvených ddavatelů a jejich nabídek a dále vyhdncení dpvědí ddavatelů pr aktuální pptávky. Mžnsti využití bjasníme na příkladu: Příklad 1: Z různých míst firmy mhu plynut pžadavky na zjištění skladvé ceny určitých skladvých plžek (d bchdníků na základě rzpracvané nabídky, z výrby např. na základě ptřeby pltvarů, apd.). Z těcht míst se vytvářejí tzv. Pptávkvé listy pžadavky na zjištění nejvhdnějšíh ddavatele a ptimální nákupní ceny pr určitý seznam skladvých plžek. Pptávkvé listy mhu plynut z existujících dkladů (např. přijaté bjednávky neb vydané nabídky), ale mhu být také zadány ručně "z ruky" bez vazby na jiný dklad neb mhu být prduktem SCM na základě bilance a průvdce zajištěním. Na základě specifikace v Pptávkvém listu prvede nákupčí pptávky u ddavatelů. Zajímá jej především ddavatel, termín, cena. Ddavatelů je bvykle až 5, pracvník nákupu, by měl slvit minimálně 3, pkud t srtimentní nabídka dvluje. Pkud je t mžné, je pptání vyřízen kamžitým em, faxem neb telefnicky. Pkud nebdrží kamžitu dpvěď, vytiskne si Pptávkvý list a na papírvém frmuláři si zaznačí deslání pžadavku. Frmulář uchvá u sebe. Na papírvý frmulář Pptávkvéh listu si pstupně zaznamenává dšlé nabídky. P dručení všech nabídek, prvede vyhdncení a infrmace d vítěznéh ddavatele zanese d XLS frmuláře a frmuláře zašle zpět desílateli. Standardně se řízení uzavírají d specifikvanéh pčtu dnů (např. d dvu dnů). Pkud je ptřeba jej uzavřít rychleji, musí tm žadatel materiálu/zbží učinit pznámku na Pptávkvý list. Stěžejní agendu pr prvádění pptávkvéh řízení v systému ABRA Gx je agenda Pptávkvé listy (POL). Eviduje všechny vytvřené pptávky z klních agend a zpracvateli (sbě zdpvědné za vedení pptávkvéh řízení) umžní ke každé pptávané plžce zadat jednh či více ddavatelů, u kterých se zbží bude pptávat. Pptávkvý list (POL) je záznam tm, že bude ptřeba zajistit (nakupit) nějaku plžku, a prt je třeba zjistit, za jaku cenu ji bude mžn nakupit. Pptávkvý list má standardní hlavičku a řádky bsahující jedntlivé pptávané plžky (zdaleka se nemusí jednat puze existující skladvé karty, ale mhu t být např. i jen textvé řádky) včetně pptávanéh mnžství a pžadvanéh termínu ddání. Pptávkvý list je mžn vytvřit bez vazby na jiný dklad neb pdle existujících dkladů jiných agend (např. pdle bjednávek přijatých, nabídek vydaných aj.) a t dle aktuálníh vybranéh neb dle více značených. Viz též Mžnsti vystavení nvéh POL. D nvě vytvářenéh dkladu se zahrnu řádky všech značených zdrjvých dkladů, které mají Stav pptávky=1, viz dále Stav pptávky na zdrjvých dkladech (imprtvaných d POL). K jednmu řádku zdrjvéh dkladu může existvat i více

38 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS POL. Pptávkvé listy vystavené k danému zdrjvému dkladu lze prhlížet prstřednictvím zálžek X- vazby zdrjvéh dkladu a napak. Ke každé pptávané plžce (řádku POL) se na POL eviduje seznam ddavatelů, kteří se budu pptávat. Je mnh mžnstí, jak lze d POL přidat firmy, které je třeba slvit cby mžné ddavatele. V ideálním případě se přidají autmaticky rvnu při vystavení POL dle ddavatelů evidvaných na skladvých kartách, nicmémě jak slvený ddavatel může být přidána libvlná firma (jedinu pdmínku je, že musí bt evidvána v Adresáři firem, tj. pkud tam dsud není, je třeba ji tam zadat). U každéh ddavatele v POL je evidván, v jakém stavu se nachází pptávka dané plžky u něj (zatím se nepptával, pptávání je v prcesu, cena už je zjištěná atd.). Stavy se mhu měnit i autmaticky vystavením následných dkladů k POL. Více viz dále Stav pptávky na POL. Pkud má dklad POL vazbu na řádek zdrjvéh dkladu, pak stav pptávky na POL vlivňuje infrmaci stavu pptávky na zdrjvých dkladech. Více viz dále Stav pptávky na zdrjvých dkladech (imprtvaných d POL). Samtné zjištění cen může prběhnut buď n-line (telefnicky, z webu apd.), ptm je mžné zjištěné ceny zaznamenávat přím d pptávkvéh listu. Druhu mžnstí je zjištění cen ff-line (mailem, faxem, pštu), v tm případě se z pptávkvéh listu (v tmt případě 1:1) vystaví pr jedntlivé navržené ddavatele dklady Pptávky vydané (PPV), tyt se vytisknu a dručí danému kruhu ddavatelů (slvujeme něklik ddavatelů, abychm vybrali nejlepšíh). P určité dbě ddavatelé ddají reakci na pptávky nabídnu ceny (a termíny), za které jsu schpni zbží ddat. Výsledek se zaznamená přím u dkladů Pptávky vydané a autmaticky se prmítne d dpvídajících řádků POL, z nichž daný PPV vznikl, a příslušně se u nich změní stav pptávky. S pptávanými plžkami lze pracvat i z phledu daných plžek. K tmu služí agenda Pptávané plžky, kde je k dispzici suhrnný seznam plžek z pptávkvých listů, který si lze třídit pdle mnha kritérií (např. dle skladvých karet apd.). I zde lze k vybraným plžkám hrmadně přiřazvat ddavatele, vystavvat PPV či vybírat vítěze bdbně jak tmu je v agendě Pptávkvých listů, vše se autmaticky zaznamenává d příslušných řádků POL. Zda bude uživatel s pptávanými plžkami pracvat spíše z agend POL/PPV či z agendy Pptávaných plžek, záleží i na tm, v jakém režimu pptávání bvykle pracuje. Viz příklady režimů práce uvedené dále. Vítězný ddavatel Na pptávkvém listu resp. pptávkvých listech se tedy pstupně shrmažďují nabídnuté ceny d jedntlivých ddavatelů a pstupně se u všech mění stavy až na stav, kdy je už pptán a t buď s kladným výsledkem (lze ddat, zjištěná cena je platná) neb se záprným výsledkem (ddat d danéh ddavatele nelze). Pkud nebyla pptávka u danéh ddavatele úspěšná, je mžné si u něj výběrem z číselníku Důvdy neúspěchu slvených ddavatelů zadat specifikaci důvdu. V libvlném kamžiku je mžné pptávkvé řízení uknčit a pr jedntlivé pptávané plžky vybrat z ddavatelů vítězné ddavatele (na daném POL

39 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS jich může být více - pr každu pptávanu plžku jeden). Výběr vítěznéh ddavatele se prvádí ručně, tj. bsluha psudí, který má nejlepší pdmínky a th značí za vítěze. Mžnsti nastavení vítěze: funkcí Označit vítěze z POL funkcí Označit vítěze z Pptávaných plžek Vítězný ddavatel má hdntu An v plžce Vítěz a v řádcích ddavatelů POL je graficky zvýrazněn. Uzavření POL Následně se pptávkvý list uzavře funkcí Uzavřít. Tím lze zabránit dalším nechtěným změnám, jelikž uzavřený POL již nelze pravvat (a t ani údaje na něm dstupné k pravě z jiných agend, např. z agendy Pptávané plžky). Uzavření je nutné, aby byl mžné bjednat, viz dále. Uzavření je tedy akt, kterým bsluha dává vědmě najev, že dané pptávkvé řízení sknčil, již se na něm nebude nic měnit a údaje tak, jak byly zadány, jsu knečné a mhu být relevantním pdkladem pr následné bjednání. Infrmace, zda je POL uzavřen, je dstupná v seznamu POL v plžce Uzavřen. Pkud se jedná POL vytvřený pdle nabídky vydané (viz Prcesní tvrba dkladů POL -> NV), tak lze v rámci uzavření ceny vítěznéh ddavatele dané plžky přenést d prvtníh dkladu, z něhž POL vznikl (využijete typicky v případě, že účelem pptání nebyl rvnu nákup, ale zatím jen zjištění cen pr nabídku). Nicméně i uzavřený POL lze zpětně tevřít (je-li t pravdu žáducí), funkcí Zrušit uzavření. Takvu akci ale prvádějte s rzmyslem, jelikž na daný POL už mhu existvat deslané bjednávky vydané a následné pravy v něm prvedené by nemusely být žáducí! Aby nedšl k nechtěné manipulaci s uzavřením, mhu jej prvádět puze uživatelé, kteří mají přístupvé práv Uzavřít a zrušit uzavření. Objednání pptaných plžek P stanvení vítězných ddavatelů a uzavření POL je mžné u vybraných vítězných ddavatelů bjednat, tj. vystavit bjednávky vydané. Z hlediska vystavení následné bjednávky vydané je třeba ještě ddat, že pptávkvý list má zpravidla více jedntlivých řádek a mhu nastat dvě mžné situace: pr všechny plžky vybereme stejnéh vítěznéh ddavatele - pak lze vydanu bjednávku vydanu vystavit jak z dkladu Pptávka vydaná (PPV), tak z Pptávkvéh listu (POL), tak z prvtníh dkladu (Objednávka přijatá, Nabídka vydaná,...). Vznikne jedna bjednávka vydaná vystavená na danéh ddavatele. Viz též mžnsti vystavení OV. pr různé plžky bude vítězným ddavatelem různý z ddavatelů - pak je nutné vystavení vydané bjednávky je mžné prvést z dkladu Pptávkvý list (POL), přičemž výsledkem bude tlik bjednávek vydaných, klik různých vítězných ddavatelů je na jeh řádcích (více než jedna). Druhu mžnstí je

40 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS pstupné vystavení bjednávek z jedntlivých dkladů Pptávek vydaných (PPV), přičemž bjednávka se vystaví puze na ty plžky, pr které byl tent ddavatel značen jak vítězný. Ve druhém případě, kdy je prvzně přípustné nakupvat jedntlivé plžky jednh pptávkvéh listu d různých ddavatelů, může manažer nákupu využít hrmadných nástrjů na zpracvání pptávkvých listů a tím mim jiné i ptimalizvat nákupy. Může pstupvat tak, že si nejdříve určí ddavatele - v agendě Pptávané plžky si vytáhne všechny plžky, které pchází z dsud neuzavřených pptávkvých listů a které ještě nemají přiřazeny ddavatele, kteří se budu pptávat (případně jich mají přiřazen menší než stanvený pčet). Pr tyt plžky musí hrmadně přiřadit ddavatele. V dalším krku bude následvat zjišťvání cen. V tmt případě si může sdružit plžky všech neuzavřených pptávkvých listů za dané zbží dhrmady, vystavit k nim Pptávku vydanu (PPV) za jedním knkrétním ddavatelem (resp. za jedntlivými ddavateli danéh zbží) a pptávat u nich najednu celkvé pžadvané mnžství samzřejmě s hledem na žádané termíny ddání. V tmt případě se následné zadání nabídnutých cen prvede na dkladu Pptávka vydaná a autmaticky se prmítne zpět d řádků pptávkvých listů. Schéma pptávkvéh řízení: Zálhvé listy vydané

41 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Máme vystaveny bjednávky OP-1/2011 (pr dealera) a OP-2/2011 (pr kncvéh sptřebitele). Firma ze zadanéh příkladu prdává kncvým sptřebitelům puze za htvé aneb pužívá prfrma faktury (tedy platby předem na základě zálhvéh listu), dealerům na faktury, ale jen d výše pvlenéh kreditu. Objednávka OP-1/2011 je vystavena sice na dealera, ale převyšuje pvlený kredit 30000CZK. Vystavíme na ni tedy zálhvý list, pr jednduchst na celu bjednávku. Zálhvý list můžeme buď vystavit v agendě Zálhvých listů přijatých aneb rvnu v agendě Objednávek p zadání bjednávky (tut mžnst pužijeme). D vystavvanéh zálhvéh listu se většina údajů předvyplní dle bjednávky a nebudeme je muset zadávat ručně a mezi běma dklady bude vazba. V tevřené agendě Objednávek přijatých v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Nabídky a bjednávky, v zálžce Seznam kurzrem najedeme na bjednávku OP-1/2011 a stiskneme šipku v pravé části tlačítka Vytvřit, čímž se vyvlá nabídka dkladů, z níž vybereme Zálhvý list. Následkem th se zavlá průvdce tvrbu zálhvéh listu pdle bjednávky přijaté, všechny údaje jsu předvyplněny, takže stiskneme tlačítk Dknčit. Otevře se agenda Zálhvých listů vydaných s vazbu na danu bjednávku s rzeditvaným zálhvým listem. Hlavičkvé údaje i řádky (v subzálžce Obsah) jsu předvyplněny dle OP-1/2011 (příp. dplníme chybějící údaje, pkud na OP nebyly, jak např. knstantní symbl apd. V řádcích je navíc předvyplněn řádek typu 1=Zakruhlení a řádek typu 4=zálha s částku zálhy rvnu celkvé částce na bjednávce, na který dplníme text, např. Zálha (pdrbněji viz help, Typy řádků na dkladech): Dklad ulžíme a agendu Zálhvých listů zavřeme. Zálhvý list k druhé bjednávce můžeme zadat stejně, ale předvedeme si druhu mžnst jeh zadání: Otevřeme si agendu Zálhvé listy vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky

42 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Prdej, pdslžky Zálhy a faktury. Zde je funkce Nvý jak funkční tlačítk s vlbu (základní vládací prvky viz kap. Hlavní kn aplikace, příp. help, kap. Základní vládací prvky): Vyvláme funkci Nvý pdle bjednávky přijaté. Zavlá se Průvdce dhledáním dkladu, pmcí kteréh vybereme naši bjednávku OP-2/2011. Např. zvlíme dhledání dkladu pdle libvlných hdnt, v dalším krku pnecháme bez mezení. Pté nabídne seznam našich existujících bjednávek, z něhž si vybereme OP-2/2011. Údaje z ní se přeberu d zálhvéh listu, zbytek je již shdný jak byl ppsán u prvníh zálhvéh listu. OP-2/2011 byla v EUR, zálhvý list vystavíme též v EUR s řádky: TEST: 1. Pdařil se vystavit zálhvé listy vydané k dříve zadané bjednávce? ANO => Pkračujte zaplacením zálhy. NE => Vraťte se k ppisu výše a akci zpakujte dle zadání.

43 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Zaplacení zálhvéh listu vydanéh - bankvním převdem Na základě bjednávky jsme vystavili zálhvé listy. Nyní jsme bdrželi výpis z banky s platbu první zálhy, platbu si zadáme d systému. Nvá platba bankvním převdem se zadává v agendě Bankvní výpisy zadáním danéh výpisu a plateb na něm uvedených, přičemž lze svázat platbu s placeným dkladem. Ten se dhledá buď autmaticky dle variabilníh symblu, příp. jej zle dhledat ručně pmcí řady kritérií. Otevřeme agendu Bankvní výpisy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Banka. V zálžce Seznam vyvláme funkci F2=Nvý. V hlavičce bankvníh výpisu zadáme účet, ze kteréh platba přišla (účet v KB Praha vedený v CZK). Dále můžeme zadat externí čísl výpisu - např. 1/2011. (Systém bankvní výpisy čísluje v suvislé řadě pdle th, jak je zadáváte, stejně jak jiné dklady. Bankvní výpisy ale můžete např. z banky dstávat jen měsíčně, ale zadávat si je chcete jak samstatné dklady p dnech. Pak využijete plžku Externí čísl a datum dkladu k identifikaci fyzickéh bankvníh výpisu). V Obsahu zadáme jedntlivé platby na výpisu bsažené. V našem případě nechť je tam jen jedna - platba zálhy. V plžce Typ platby zvlíme Kredit, z výpisu píšeme datum platby (nemusí být nutně shdné z datem výpisu uvedeným v hlavičce dkladu). Dále stačí zadat jen variabilní symbl (variabilní symbl zálhvéh listu je uveden např. na frmuláři zálhvéh listu, který si můžeme zbrazit pmcí funkce Tisk z agendy Zálhvé listy), pdle kteréh se dhledá placený dklad a předvyplní se dle něj zbývající údaje d řádku bankvníh výpisu (částka se předvyplňuje ta, která zbývá k úhradě):

44 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pté ulžíme. Řádek platby bankvníh výpisu přibude p úspěšném dhledání placenéh dkladu v seznamu plateb zálhvéh listu, tj. v agendě Zálhvých listů vydaných v zálžce Platby danéh zálhvéh listu: Pdrbněji viz help, kap. Bankvní výpisy. TEST: 1. Zkntrlujeme správnst zadání platby na bankvním výpise. Otevřete agendu Zálhvé listy a na našem zálhvém listu (ZLV-1/2011) vstupíme d zálžky Platby. Obsahuje tat zálžka jednu platbu dkladem BV jak naznačuje brázek výše? ANO => Pkračujte expedicí. NE => Platbu na bankvním výpise jste nejspíše chybně spárvali s placeným dkladem. Vraťte se k textu výše a zkntrlujte správnst údajů na bankvním výpise - zejména variabilní symbl a plžku Stav, ve které se zbrazuje čísl placenéh dkladu dhledanéh dle var. symblu.

45 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Ddací list Zálhvý list ZLV-1/2011 byl uhrazen, můžeme bjednané zbží expedvat. Vystavit ddací list můžeme rvnu autmaticky splu s fakturu najednu, ale expedvat můžeme i p částech a pté teprve na základě existujících ddacích listů fakturvat (cž si předvedeme) resp. vystavit pkladní příjem. Řekněme, že z nějakéh důvdu budu z bjednávky ddány nejprve bjednané DVD nsiče samstatným ddacím listem a pté teprve bude ddán zbytek bjednávky a vystavena faktura. Otevřeme agendu Ddací listy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Dklady. V zálžce Seznam vyvláme funkci F2=Nvý. Ve vystavvaném dkladu se nebudeme zdržvat zadáváním údajů ručně a rvnu vyvláme funkci Imprt bjednávky přijaté. V nabídnutém průvdci pr dhledání bjednávky zvlíme např. vlbu "Získat záznamy dle výchzí definice", čímž se dhledají a nabídnu k výběru všechny "čerpatelné" bjednávky přijaté (tedy ty, které dsud nebyly zcela ddány). Kurzrem vybereme naši bjednávku OP-1/2011 a stiskneme tlačítk Dknčit. Prgram nabídne mžnst zadat různá mezující kritéria (např. dle data ddání, viz brázek, pak se d Obsahu ddacíh listu převezmu jen ty řádky, které vyhvují zadanému datu ddání) pr skladvé řádky a vybrat tak, které skladvé řádky chceme z bjednávky naimprtvat. Dále vypíše rzdílné hlavičkvé údaje (Firmu, Prvzvnu, Druh dpravy) a nabídne jejich převzetí z imprtvané bjednávky (nvý DL má předvyplněnu firmu #bez příslušnsti k firmě (viz nastavení pr předvyplňvání ve Firemních údajích) a bjednávka byla vystavena na firmu Dedek s.r.., apd.).

46 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS My nebudeme nijak řádky vybírat a necháme si naimprtvat celu bjednávku, tj. žádná kritéria nezatrhneme, pnecháme zatrženu předvyplněnu mžnst převzít hlavičkvé údaje z OP a pkračujeme stiskem tlačítka Dále. Nicméně i tak můžeme některé řádky vymazat (a neexpedvat je) neb upravit mnžství apd. Pnecháme řádek s DVD nsiči, ddáme je v bjednaném pčtu 50ks, zbývající řádky vymažeme funkcí Vymazat v liště navigátru ve spdní části zálžky, pté dklad ulžíme. Obsah ddacíh listu bude tedy: Pdrbněji viz help, kap. Ddací listy. TEST: 1. Prvedeme kntrlu prvedené expedice. Otevřeme agendu Skladvé karty v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky. Pr kartu DVD nsičů si na zálžce Dílčí karty, vyvláme funkci Phyby. Máte seznam phybů pr danu dílčí skladvu kartu zhruba následující? ANO => Pkračujte fakturací splu s ddáním (vyskladněním) zbytku bjednávky. NE => Zkntrlujte, zda si prhlížíte správnu dílčí kartu. Dále pzr na mezení za datum vystavení phybů. Funkční tlačítk Phyby je tlačítk s vlbu, kde lze ze skrytéh seznamu vybrat z něklika hdnt mezení (defaultně se phyby mezí za aktuální rk). Pdrbněji viz help, ppis funkce Phyby v kap. Dílčí karty. Pkud přest seznam pr danu kartu nebsahuje dané phyby ani p Občerstvení, pak jste dané dklady nevystavili. Vraťte se tedy k textu výše a akci zpakujte.

47 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Faktury vydané - tuzemské - fakturace vč. ddání zbytku bjednávky a zúčtvání zálhy V předchzí kapitle jsme vyexpedvali puze část bjednávky např. z důvdu prblému s přepravu. Nechť nyní už firma ze zadanéh příkladu má vlnu kapacitu pr přepravu, můžeme tedy vyexpedvat zbytek a vše vyfakturvat. Můžeme na zbytek bjednávky vystavit nejdříve samstatný ddací list (jak v předchzí kapitle) a pté ba ddací listy imprtvat d faktury. Rychlejší mžnst ale je vystavit rvnu fakturu, d které naimprtujeme zbytek bjednávky (a k ní dpvídající ddací list se vytvří autmaticky) a rvněž ddací list na první část bjednávky. Zárveň d faktury zahrneme přidáním nvých řádků náklady na instalaci a t s expresním příplatkem, kteru si klient např. dbjednal telefnicky. Otevřeme agendu Faktury vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury. Jelikž k dané faktuře již existuje zálhvý list ZLV-1/2011, můžeme fakturu vystavit rvnu na základě tht ZLV funkcí "Nvý pdle zálhvéh listu" - tedy prvedeme zúčtvání zaplacené zálhy. (Pkud bychm fakturu vystavvali jen funkcí "Nvý bez vazby", museli bychm pak daný ZLV připjit ddatečně v zálžce Zálhvé listy, aby byl d dané faktury zúčtván a aby byl zahrnut i ve vytisknutém frmuláři faktury vydané). P stisku funkce "Nvý pdle zálhvéh listu" se nejdříve nabídne Průvdce výběrem dkladu, s jehž pmcí vybereme zálhvý list ZLV-1/2011, který ptřebujeme zúčtvat. Jelikž známe čísl dkladu, zvlíme např. Vyhledat pdle identifikace, zadáme řadu, čísl, bdbí a Dknčit. Nabídne se infrmační dialgvé kn, kde Datum zúčtvání je předvyplněn dle data pslední platby zálhy (platbu jsme si zadali v kap. Zaplacení zálhvéh listu vydanéh - bankvním převdem). Dále zde musíme zadat, jaku částku ze zálhvéh listu chcete d dané faktury zúčtvat (zálhu lze becně zúčtvat d více dkladů):

48 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS P stisku OK se údaje ze ZLV převezmu d faktury (zúčtvaná částka zálhy bude p ulžení faktury autmaticky připjena jak její platba). Jelikž prgram ví, že daný zálhvý list vznikl na základě bjednávky přijaté OP-1/2011, nabídne nám rvnu mžnst tut bjednávku d FV naimprtvat (splu s ní budu autmaticky naimprtvány i příp. ddací listy, jejichž řádky vznikly čerpáním OP-1/2011, ale dsud nebyly fakturvány, tj. čerpány d faktury vydané resp. pkladní příjemky). Pkud bychm nabídnutu mžn nevyužili, mhli bychm bjednávku a ddací listy vzniklé jejím čerpáním naimprtvat d vystavvané faktury i pzději vyvláním funkce Imprt. Jelikž chceme fakturvat nejen zbytek bjednávky, ale i ddací list dle ní dříve vystavený, zvlili bychm tedy Imprt Objednávky přijaté - splu s imprtvanu bjednávku by se pět autmaticky naimprtvaly i všechny ddací listy dle ní dříve vystavené, které dsud nebyly zcela fakturvány - vyčerpány d prdejníh dkladu. Pdrbněji viz help ppis funkce Imprt v kap. Faktury vydané. Prgram nejdříve zkntrluje platnst rezervací (pkud bychm vystavvali dklad k datu mim bdbí platnsti rezervací zadaných na řádcích imprtvané bjednávky, prgram by nás upzrnil). Pté nám nabídne zadat mezující kritéria pr skladvé řádky, my však žádné nezatrhneme a necháme si naimprtvat z bjednávky všechny zbývající dsud nevyčerpané řádky. Jelikž splu s bjednávku dchází k imprtu DL, prgram se následně dtáže, zda si budeme přát ddací list imprtvaný d faktury zárveň pravvat (režim čerpání s pravu) aneb ne (režim čerpání bez pravy). Velmi zjedndušeně řečen: pkud becně zvlíme režim čerpání s pravu a u některéh řádku naimprtvanéh z ddacíh listu změníme naimprtvaný pčet, bude tat změna chápána zárveň jak prava pčtu na ddacím listu (ddací list se autmaticky na tent pčet praví).

49 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pkud zvlíme režim čerpání bez pravy, pak změna naimprtvanéh pčtu bude chápána puze jak částečný imprt z ddacíh listu (ddací list lze imprtvat i částečně a t d vícer faktur). V tmt případě lze pčet měnit samzřejmě puze směrem dlů (nelze imprtvat víc, než je mnžství z DL čerpatelné, tj. dsud nečerpané). Pdrbněji viz help, ppis funkce Imprt v kap. Faktury vydané. My zvlíme Ne=Nepravvat. D Obsahu faktury se naimprtvaly jednak dsud nečerpané plžky z bjednávky OP-1/2011 a jednak plžky z DL-1/2011. Obdržíme následující Obsah faktury: D faktury se předvyplnily ceny tak, jak jsme si je zadali na bjednávku (viz kap. Objednávky přijaté), přestže aktuální výchzí prdejní ceny v ceníku se liší (v praxi nastane např. zavedením nvéh ceníku míst půvdníh apd., viz kap. Ceníky). Jak byl zmíněn v kap. Objednávky, pkud bychm chtěli, aby bjednané zbží byl p imprtu d prdejníh dkladu autmaticky prdán za ceny aktuální, musela by být vystavena s cenami Odkazem. Stejným způsbem bychm mhli naimprtvat celé neb části dalších bjednávek neb si přidat další řádky ručně. T si předvedeme. Na dlní liště dialgvéh kna zvlíme funkci Přidat (pkud nás prgram upzrní, že nemáme dplněna sérivá čísla neb šarže na některých řádcích, cž vyřešíme pzději, zvlíme, že si přejeme pkračvat). D faktury přidáme plžku za servis - expres. Na tut servisní službu máme zalženu skladvu plžku - makrkartu "SERVIS_M_1" (zavedli jsme si ji v kap. Skladvé karty). Přidáme tedy nvý řádek, v plžce skladvá karta buď zadáme kód naší makrkarty neb ji vybereme z číselníku karet.

50 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Expedice makrkarty je bdbná jak expedice více značených karet ze skladu (cž jsme si předvedli v kap. Objednávky přijaté), tedy zbrazí se dialgvé kn, kde můžeme zadat sklad, středisk, zakázku, bchdní případ, prjekt a Typ příjmu, které se dplní na všechny řádky (bsažené v makrkartě) a dále pčet, ve kterém se má makrkarta expedvat, pté přibudu ve faktuře řádky dpvídající bsahu makrkarty, jak jsme si jej dříve nadefinvali: Pkud máme ceny pr dané plžky servisu v našem aktuálním hlavním ceníku zadané, předvyplnily se cenu výchzí, jinak zadáme ceny za servis nyní např. dle brázku výše. Z bjednávky se naimprtvaly i údaje prcentech slev, které platily v kamžiku zadání bjednávky, a na faktuře vydané se prvedl zmražení slev, aby se autmaticky neaktualizvaly (mezi vystavením bjednávky a její fakturací mhl ttiž djít např. ke změnám v tabulkách slev apd.). Nicméně pkud byste si přáli ceny na faktuře mít tak, jak jsu aktuálně platné, nikli tak, jak byly na bjednávce, můžete si zmražení slev v hlavičce faktury zrušit (v pravé dlní části kna v zálžce hlavička dtrhnete plžku Neaktualizvat slevy) a prvést aktualizaci. Detailní výklad včetně řady příkladů viz help, kap. Aktualizace a zmražení slev na dkladech. Zmražení pnecháme a pkusíme dklad ulžit. Jelikž ale v ddávce máme bsaženu kartu s evidencí sérivých čísel a přitm jsme nezadali, jaká sérivá čísla byla expedvána, systém nás upzrní. Sérivá čísla můžeme zadat ihned neb dplnit i kdykliv pzději. Sérivá čísla lze zadat na stejnjmenné zálžce (je k dispzici jenm pr řádek s kartu se sérivými čísly, tedy kurzrem musíme stát na naší kartě Scanner).

51 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Expedujeme ze skladu již existující sérivé čísl, tedy v plžce Typ v tét zálžce zadáme hdntu "Výběr" (výběr sérivých čísel ze skladu) a pté v plžce Sérivé čísl vybereme jedn z nabídnutéh číselníku sérivých čísel:. Pkud je třeba, dplníme chybějící hlavičkvé údaje a ulžíme. V plžce Kntace v hlavičce FV by měla být nabízena Základní předkntace, pkud tmu tak není, vybereme předkntaci z číselníku předkntací (v základní pdbě jsu defaultně ddávané). Dpručujeme nějaku předkntaci vybrat, jelikž pak se dklad v účetních žádstech bjeví již předkntvaný, cž využijeme dále v části Zaúčtvání žádstí. P ulžení se vytvří nvý ddací list na tu část bjednávky, která předtím nebyla expedvána a dále na nvě přidané skladvé řádky. Všechny dklady lze rvnu p ulžení vytisknut, pkud máme zatržen Tisknut a Tisknut DL, pdrbněji viz help, kap. Editace záznamů v knihách. Vystavená faktura je z většiny uhrazena zálhvým listem, nicméně na dplatek faktury si lze rvnu p ulžení faktury nechat vytisknut i slženku. Pkud bude v hlavičce faktury zadán způsb úhrady slženku a bude zatržen i Tisknut SL, bude mžn si krmě vlastníh tisku faktury nechat rvnu vytisknut i slženku na neuhrazenu částku. Abychm si pzději mhli demnstrvat vystavvání upmínek pr dklady p splatnsti, vystavíme nyní fakturu vydanu tak, aby byla k našemu aktuálnímu datu p splatnsti. Nebudeme zúčtvávat žádnu zálhu, ani imprtvat bjednávku či ddací list. Vyvláme funkci F2 - Nvý a vystavíme jednduchu tuzemsku fakturu FV-2/2011 např. na firmu ABC a.s. zpětně např. k a se splatnstí např , statní údaje v hlavičce necháme předvyplněné. V Obsahu zadáme řádek typu 1 - textvý řádek s částku na částku 16000CZK a 9% DPH, tj CZK celkem a ulžíme.

52 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pdrbněji viz help, kap. Faktura vydaná. TEST: 1. Zkntrlujeme si, jak funguje slevvý systém, knkrétně naše dealerská sleva. V agendě Faktury vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury si zbrazíme zálžku Detail FV-1/2011 a v ní subzálžku Obsah. Najedeme kurzrem např. na řádek s kartu mnitru MON_EI17 a vyvláme funkci Inf (z lišty navigátru ve spdní části zálžky). Zbrazí se infrmační kn: ANO => Pkračujte bdem 3 testu. NE => Pkud se sleva neuplatňuje dle ppisu, je třeba zkntrlvat následující: V hlavičce vystavené faktury musí být nastaven "Dealerské slevy: Pdle tabulky". U firmy z hlavičky dkladu musí být v Adresáři firem, zálžce Detail, subzálžce Další údaje přiřazena "Dealerská třída: 1". V agendě Dealerské slevy (v uspřádání Agendy (dle mdulů) slžka Prdej, pdslžka Ceníky a slevy) musí existvat tabulka slev, kde pr deal. třídu 1 musí být zadána sleva 1%. Karta MON_EI17 musí mít v zálžce Detail v agendě Skladvých karet (v uspřádání Agendy (dle mdulů) slžka Skladvé hspdářství, pdslžka Zbží a výrbky) tut tabulku přiřazenu. Vraťte se k příslušným kapitlám a nastavení si prveďte dle předchzích ppisů. Pté můžete prvést pravu faktury, zrušit zmražení slev a spustit funkci Aktualizace. Slevy se nastaví dle aktuálně platných slevvých tabulek, viz výše. 2. Prhlédněte si subzálžku Imprtvané dklady v zálžce Detail vystavené faktury FV-1/2011.

53 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pkud jste pstupvali dle příručky, měl by vypadat následvně: Odpvídá vaše subzálžka imprtvaných dkladů brázku výše? ANO => Pkračujte bdem 3 testu. NE, v seznamu je ddací list "Bez čísla" => fakturu jste neulžili a jste stále v její editaci. Jedná se ddací list, který by se vytvřil až p jejím ulžení. NE, mám tam i DL3/2011 bez vazby na bjednávku => nevadí, zřejmě jste pstupvali trchu jiným způsbem a na na nvě přidané řádky na servisní služby se vygenerval samstatný ddací list. NE, seznam mám úplně jinak => pkud jsu dlišnsti zásadní, pak jste nepstupvali dle příručky. Pkud byste chtěli situaci napravit, abyste měli údaje shdné, můžete dklady smazat a vystavit je znvu pdle příručky. 3. Prhlédněte si zálžku Platby vystavené faktury FV-1/2011. Pkud jste pstupvali dle příručky, měl by seznam dsud prvedených plateb bsahvat zatím puze zálhvý list zúčtvaný d faktury: Odpvídá vaše zálžka Platby brázku výše? ANO => Pkračujte vystavením faktury d EU neb pkud s EU nebchdujete, pak rvnu dplatkem faktury, neb vlitelně bdem 4 testu. ANO => Pkračujte vystavením faktury d EU neb pkud s EU nebchdujete, pak rvnu dplatkem faktury.

54 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS NE => Pkud máte seznam plateb prázdný, pak jste neprvedli zúčtvání zálhy d dané faktury. Tedy nejspíše jste ji nevystavili funkcí "Nvý pdle zálhvéh listu". Fakturu můžete smazat a vystavit znvu dle textu výše, aneb můžete zálhu zúčtvat d faktury ddatečně. T můžete prvést něklikerým způsbem: v zálžce Platby dané faktury funkcí Připjit s vlbu připjit platbu zálhvým listem ve funkci Oprava faktury v zálžce Detail v subzálžce Zálhvé listy vydané funkcí Přidat ve spdní liště navigátru v agendě Zálhvé listy vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury v subzálžce Zúčtvání danéh zálhvéh listu funkcí Nvý prvést nvé zúčtvání Pdrbněji viz help, kap. Zúčtvání zálhvých listů a ppis funkce "Nvý pdle..." v kap. Faktury vydané - zálžka Seznam 4. Prhlédněte si zálžku Zaúčtvání, kde je vidět, jak se faktura prmítla d účetnictví. Pkud jste pužili pr fakturu Základní předkntaci defaultně ddávanu a pkud jste v řádcích měli zadány typy Příjmů pr zbží a služby dle textu výše, pak by zálžka Zaúčtvání dané faktury měla vypadat zhruba následvně: Odpvídá vaše zálžka Zaúčtvání brázku výše? ANO => Pkračujte vystavením faktury d EU neb pkud s EU nebchdujete, pak rvnu dplatkem faktury.

55 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS NE, mám předvyplněny jen syntetické účty 311, 602, 604 a 648 => Nemáte v předkntaci dplněny analytiky neb jste fakturu nepřeúčtvali (stačí vyvlat pravu faktury a vstupit d zálžky Rzúčtvání). Dplnění analytik k účtům lze prvést v agendě Účetní předkntace tevřené v uspřádání Agendy (dle mdulů) za slžky Účetnictví, pdslžky Nastavení dplněním pžadvaných analytických účtů v definici předkntace pr faktury vydané. Tj. např. míst účtu 311 si d definice předkntace zapsat apd. NE, účty mám jinak neb mi úplně chybí => Nejspíš jste nepužili základní předkntaci neb pužili jinu. Pkud chcete dklad přeúčtvat, stačí vstupit v pravě dkladu d zálžky Rzúčtvání, kde lze předkntaci vybrat a prhlížet její výsledky, případně prvést rzúčtvání. Pdrbněji viz help, kap. Přeúčtvání dkladu. Tytéž žádsti zaúčtvání jsu přím v agendě Účetní žádsti, kteru budeme prbírat dále.

56 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dplatek faktury vydané - platba v htvsti Vystavená faktura FV-1/2011 byla uhrazena z většiny zálhvým listem, ale zbývá uhradit dbjednaný servis, který nebyl bsažen v zálhvém listu. V předchzí kapitle jsme zmínili mžnst tisku slženky na vystavenu fakturu. My budeme předpkládat, že úhradu dplatku faktury dběratel prvede na místě v htvsti, vystavíme tedy příjem d pkladny. Pkladní příjemku můžeme becně vystavit jak samstatný dklad přím v agendě Pkladní příjmy - v takvém případě by ale placená faktura příjemce "nevěděla" - tj. v knize faktur by se faktura stále "tvářila" jak nezaplacená. Mhli bychm tedy takt vystavenu příjemku ddatečně k faktuře připjit jak její platbu, t je ale pměrně zdluhavé. Nejrychlejším řešením je vystavit příjemku jak platbu faktury rvnu: Otevřeme agendu Faktur vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a vstupíme na zálžku Platby faktury FV-1/2011. V zálžce je zbrazen seznam jejích plateb. Zatím je zde jediný záznam a t zálhvý list, který jsme d faktury zúčtvali při jejím vystavení (zálha je v pdstatě platbu dané faktury, tudíž figuruje v seznamu jejích plateb). Pkud nemáte zálhvý list v seznamu plateb uveden, vraťte se k testu v kapitle Faktury vydané - tuzemské. Ve spdní části se zbrazuje celkvá infrmace zaplacení: Vyvláme funkci F2=Nvý a vybereme z nabídky typ platby Pkladnu -> Příjem. Pté zadáme pžadvané hlavičkvé údaje tvřené pkladní příjemky (frmulář pkladní příjemky zadávané v tét části prgramu je přizpůsben tmu, že ji zadáváme jak platbu jinéh dkladu, nikli jak plnhdntný daňvý dklad, tudíž je značně zjedndušen prti frmuláři příjemky zadávané přím v agendě Pkladní příjmy). D plžky Pkladna vybereme pkladnu Hlavní, pkud k ní existuje puze jedna přiřazená řada pkladních příjmů, předvyplní se, v pačném případě ji vybereme z číselníku.

57 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pkud je nabízený seznam řad prázdný i p případném Občerstvení (viz help, prblematika Občerstvvání v číselníku), je t tím, že jste si k dané pkladně žádné řady dkladů v kapitle Průvdce nastavením nepřipjili. Řady si připjte nyní, buď přes Průvdce dle příručky, neb přím v agendě Pkladny v zálžce Řady pkladních dkladů. Předvyplněné údaje pnecháme, zadáme Kntace=Základ, příp. zakázku, částku pnecháme předvyplněnu a můžeme dklad ulžit. Zde je třeba upzrnit na následující: platba dkladů se v ABRA G3 nepamatuje jak celek k placenému dkladu, ale rzpuští se na jedntlivé řádky. T umžňuje při částečně placených dkladech sledvat, který řádek knkrétně je již pkryt platbu a který nikli. K tmut účelu je při zadávání platby k dispzici subzálžka Rzdělení platby. Zde je uveden seznam řádků dle bsahu placenéh dkladu s infrmacemi na jaku částku celkem (s DPH) byl daný řádek vystaven, klik z něj byl dsud splacen a klik se má nyní splatit. K dispzici je mžnst částku platby mezi řádky pměrně (pdle částek, na které byly řádky vystaveny) aneb libvlně ručně. Jelikž však v běžné praxi tat mžnst nebude čast využívána, je zapracván mechanismus, který zajistí, že se platba autmaticky rzpustí na řádky placenéh dkladu a t pměrně (tedy pkud nechcete nějak speciálně rzdělit částečnu platbu mezi řádky placenéh dkladu, není třeba d dané subzálžky vůbec vstupvat a rzdělváním platby se zdržvat). P ulžení je pkladní příjemka k dispzici v agendě Pkladních příjmů. Pdrbněji viz help, kap. Pkladní příjmy, kap. Platby dkladů TEST: 1. Zkntrlujeme si vystavený dklad na htvstní platbu. Otevřete agendu Pkladní příjmy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Pkladna, pdslžky Pkladna a v zálžce Omezení zvlte funkci Získat záznamy bez zadání mezení. Máte v zálžce Seznam právě vystavený dklad PP-1/2011? ANO => Pkračujte bdem 2 testu. ANO => Pkračujte vystavením dbrpisu a vratky. NE => Mhli jste prvést načtení dkladů z databáze dle nějakéh Omezení, které náš dklad nesplňuje. Vraťte se d zálžky Omezení, zkntrlujte, že nemáte žádný mezvací prvek zatržen, a znvu zvlte funkci Získat záznamy (ppis zálžky viz úvdní kapitla). Pkud stále není dklad v seznamu, pak žádný neexistuje. (Předpkládáme, že jste přihlášeni jak Supervisr a tudíž prblém není dán mezenými přístupvými právy.) Vraťte se k textu výše, příp. k helpu, a akci zpakujte.

58 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS 2. Prhlédněte si zálžku Zaúčtvání v agendě Pkladní příjmy, kde je vidět, jak se vystavená účtenka prmítla d účetnictví. Pkud jste pstupvali dle tét příručky, měli byste mít u řady PP dkladů, v níž byla účtenka vystavena, nastaven, že se má účtvat nesuhrnně d žádstí. Pkud jste zadali v hlavičce vystavené účtenky Základní předkntaci defaultně ddávanu, pak by zálžka Zaúčtvání dané příjemky měla vypadat zhruba následvně (analytický účet na straně MD se dplnil dle plžky Analytika v definici Hlavní pkladny): ANO => Pkračujte vystavením dbrpisu a vratky. NE - Subzálžka Zaúčtvání dané příjemky je prázdná, přestže jsem v hlavičce účtenky zadal předkntaci, která se má pužít => u řady PP máte nastaven, že se má účtvat suhrnně, tudíž se její vyslání d účetnictví neprvádí ihned p jejím vystavení a musí být prveden funkcí Zaúčtvat. Nevadí, můžete pkračvat. Pkud byste přest chtěli, aby i vaše účtenka byla účtvaná nesuhrnně (cž by měl být, jelikž jde platbu dkladu, u které se becně pžaduje, aby se spárvala d saldkntní skupiny s předpisem), přestže jste t u řady neměli nastaven, můžete ji přeúčtvat funkcí Zaúčtvání s vlbu účtvat nesuhrnně, viz dále kap. Hrmadně účtvané dklady.

59 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dbrpis a vratky - vrácení části zbží Vystavili jsme si fakturu FV-1/2011 na prdané zbží a pskytnuté služby a prvedli její zaplacení. Vlivem chyby při přepravě však dšl k tmu, že jeden z mnitrů byl částečně pškzen. S dběratelem jste se dhdli, že si jej pnechá, ale pskytnete mu finanční vyrvnání frmu dbrpisu dané faktury ve výši plviny půvdní jedntkvé prdejní ceny, tedy 2800CZK. Ptřebujeme tedy vystavit dbrpis ke skladvému řádku faktury vydané, ale bez vrácení zbží, tedy puze na vrácení peněz. Takvý dbrpis budeme nazývat finančním dbrpisem. Dbrpis k faktuře lze becně vystavit dvjím způsbem, ba si předvedeme. Otevřeme agendu Faktur vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a v zálžce Seznam nad fakturu FV-1/2011, kteru chceme dbrpisvat, vyvláme funkci Dbrpisy stiskem funkčníh tlačítka. Otevře se agenda dbrpisů faktur vydaných se seznamem dbrpisů dsud vystavených k naší faktuře (na pčátku je seznam prázdný, žádný dbrpis k dané faktuře zatím neexistuje). Vyvláme funkci Nvý, čímž se nám nabídne k editaci nvý dbrpis vydaný s údaji předvyplněnými pdle dbrpisvané faktury. V hlavičce puze upravíme datum splatnsti, statní údaje pnecháme. V Obsahu faktury pnecháme puze řádek s kartu MON_EI17, zbývající předvyplněné řádky vymažeme (ty dbrpisvat nebudeme) funkcí Vymazat ve spdní liště navigátru (nejrychleji tak, že všechny nechtěné řádky klávesu Insert značíme a pak je funkcí Vymazat v liště navigátru vymažeme najednu). Na řádku s kartu MON_EI17 zadáme puze vrácení peněz. T prvedeme tak, že pčet zadáme 0ks (žádný kus zbží nevracíme) a jedntkvu cenu zadáme nulvu. Tím se zpřístupní k editaci cena celkvá, kde zadáme dhdnutu sumu 2800CZK a ulžíme. Obsah dbrpisu tedy bude následující: Na dbrpisvanu částku se samzřejmě uplatní stejná sleva, jak byla pskytnuta na řádek dbrpisvané faktury. Jelikž jde puze finanční dbrpis, žádná vratka se autmaticky s dbrpisem nevytvří a p jeh ulžení bude seznam imprtvaných dkladů v subzálžce Imprtvané dklady prázdný. Dále djde k situaci, že se jiný mnitr dběrateli pruchá tak, že není mžné jej nadále pužívat a uživatel jej reklamuje s tím, že náhradní debrat nechce.tudíž vystavíme dbrpis s vratku a reklamvané zbží vrátíme d skladu určenéh pr reklamace.

60 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Předvedeme si druhu mžnst vystavení dbrpisu: Otevřeme agendu Dbrpisy faktur vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a zvlíme funkci Nvý. Jelikž v tmt případě prgram dsud neví, k jaké faktuře se bude tvřit dbrpis, nabídne se nejdříve Průvdce výběrem dkladu, pmcí kteréh vybereme naši fakturu FV-1/2011. Pté se pět nabídne k editaci nvý dbrpis vydaný s údaji předvyplněnými pdle dbrpisvané faktury s tím, že lze dbrpisvat maximálně t, c dsud dbrpisván nebyl. Zadáme 1 ks karty MON_EI17 v částce 5600,-Kč, zbývající řádky vymažeme a dbrpis ulžíme. Splu s dbrpisem vznikne autmaticky i dpvídající vratka. Zbží bude vrácen d skladu Reklamace, jelikž ten jsme si v definici Hlavníh skladu nastavili jak sklad, d něhž se bude vracet: Pdrbněji viz help, kap. Dbrpisy faktur vydaných a kap. Vratky. TEST: 1. Ověříme si, jak se prmítl náš ddací list a vratka d phybů skladvé karty. Otevřete agendu Skladvé phyby v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky a v zálžce Omezení zadejte mezení za kartu MON_EI17 a pté funkci Získat záznamy. Obdrželi jste následující seznam phybů s danu kartu? ANO => Pkračujte Ptvrzení dbrpisů vydaných. NE => Pkud jste zadali správně mezení phybů, pak bude ptíž v tm, že jste některý z dkladů nevystavili, neb je vystavili s jinými kartami. Pkud jste nevystavvali faktury vydané d zahraničí pdle kapitly Faktury vydané - bchd s EU, seznam phybů by neměl bsahvat ddací listy DL-3/2011 a DL-4/2011. Pkud si chcete data srvnat s našimi, vraťte se k předchzím kapitlám a dsud vystavené dklady pravte.

61 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Upmínky k neuhrazeným fakturám vydaným V předchzích kapitlách jsme si vystavili fakturační dklady a prvedli jejich úhrady. Nicméně se může stát, že některé faktury nám nejsu uhrazeny ve splatnsti a musíme dběratele upmínat, příp. psléze penalizvat. Upmínky k nezaplaceným fakturám lze vystavit buď z agendy Upmínek aneb rvnu v agendě Faktur vydaných (tut mžnst pužijeme). D vystavvané upmínky se předvyplní hlavičkvé údaje dle zdrjvé faktury a rvněž se předvyplní řádky upmínky s vypčteným penále z dlužných částek v upmínkvaném bdbí. Otevřeme agendu Faktury vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a vybereme si neuhrazené faktury p splatnsti. V zálžce Omezení zadáme mezení za datum splatnsti např. d d a dle Stavu zaplacení: P prvedení dtazu bude v zálžce Seznam minimálně naše faktura FV-2/2011. V zálžce Seznam nad danu fakturu, vyvláme funkci Upmínky stiskem funkčníh tlačítka: Otevře se agenda upmínek se seznamem upmínek dsud vystavených k naší faktuře (na pčátku prázdný, žádná upmínka k dané faktuře zatím neexistuje). Vyvláme funkci Nvý, čímž se nám nabídne k editaci dialgvé kn pr předvyplnění údajů pr následné řádky upmínky, kde zadáme řadu dkladů=up, středisk=100, a hlavně pr zadání data, k němuž se má penále vyčíslit, např Prcent penalizace v hlavičce je předvyplněn 0,5% tak, jak jsme si jej nastavili ve Firemních údajích pr předvyplňvání.

62 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Obsah upmínky pak bude následující: Stejným způsbem můžeme k faktuře vystavit další upmínky, neb i hrmadně více upmínek k vybraným fakturám. Řádky upmínky se však mhu předvyplnit i slžitěji - pdle th, jak se měnila dlužná částka v upmínkvaném bdbí. Pkud bychm např. měli fakturu s následujícími údaji: FV-2/01 vystavena na 63000,- se splatnstí , byla částečně uhrazena v částce 16000, Dále k ní byl vystaven částečný dbrpis ve výši 10500,- se splatnstí , částečně uhrazen ve výši 6000,-. Pak upmínka, která byla vystavena k datu , vypadá následvně: Pdrbněji viz help, kap. Upmínky. TEST: 1. Pdařil se vystavit upmínku s bsahem dle textu výše? ANO => Pkračujte kap. Penalizační faktury. NE, v bsahu mám jiné řádky s jinými částkami => nevadí, důvdem bude zřejmě t, že vaše upmínkvaná faktura má jinak zadané datum splatnsti, příp. jiné datum či výši částečných plateb, příp. k ní není vystaven dbrpis vůbec neb je vystaven s jinými údaji, příp. máte v hlavičce upmínky jinak zadanu výši penále. Pkud byste chtěli situaci napravit, abyste měli údaje shdné, můžete dklady smazat a vystavit je znvu pdle naší příručky.

63 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Penalizační faktury Vystavili jsme si upmínku k neuhrazené faktuře. Nechť phledávka přest nebyla uhrazena, přistupíme prt k penalizaci. Penalizační faktury lze bdbně jak upmínky vystavit buď rvnu z agendy Faktur vydaných aneb z agendy Penalizačních faktur (zde si předvedeme tut mžnst). D vystavvané penalizační faktury se předvyplní hlavičkvé údaje dle zdrjvé faktury a rvněž se předvyplní řádky vypčteným penále z dlužných částech v penalizvaném bdbí. Otevřeme agendu Penalizačních faktur v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a zvlíme funkci Nvý. Jelikž v tmt způsbu zadání penalizační faktury prgram dsud neví, k jaké faktuře se bude penalizační faktura tvřit, nabídne se nejdříve Průvdce výběrem dkladu, pmcí kteréh vybereme danu fakturu. Vybereme fakturu FV- 2/2011 z předchzí kapitly. Pté se nabídne dialgvé kn, ve kterém zadáme údaje bdbně, jak v předchzí kapitle pr upmínku, datum D kdy vyčíslit penále zadáme např Obsah penalizační faktury pak bude bdbný jak bsah upmínky z předchzí kapitly: Datumy a částky penále nelze editvat, jelikž jsme si v parametrech systému ve Firemních údajích nastavili, že není pvlena jejich editace. Stejným způsbem můžeme k faktuře vystavit další penalizační faktury (příp. i se zahrnutím penále z penále, viz dále bd 2 testu). Úhradu penalizační faktury budeme demnstrvat dále metdu vzájemnéh zápčtu. Pdrbněji viz help, kap. Penalizační faktury. TEST: 1. Zkntrlujeme si vystavenu penalizační fakturu k faktuře vydané. Otevřeme agendu Faktur vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a k faktuře FV-2/2011 v zálžce Seznam vyvláme funkci Penalizační faktury (např. multifunkčním tlačítkem Upmínky). Otevřela se agenda pen. faktur k faktuře FV-2/2011, v níž je v seznamu právě vystavená penalizační faktura? ANO => Pkračujte prdejem za htvé, příp. vlitelně bdem 2 testu. NE, seznam je prázdný => pkud je prázdný i p případném prvedení funkce Občerstvit, pak jste zřejmě vystavili penalizační fakturu k jiné faktuře vydané, než ke které si právě penalizační dklady zbrazujete. V agendě penalizačních faktur zkntrlujte, k jaké faktuře

64 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS byla vystavena (např. v zálžce Detail v hrní části v panelu definvatelných údajů detailu), pté se vraťte a akci zpakujte: 2. Demnstrujeme si výpčet penále z penále. Naše penalizační faktura vystavená k nechť má datum splatnsti Otevřete si agendu Firemní údaje v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Administrace, pdslžky Mje firma a v zálžce Parametry v kategrii Obecná nastavení si nastavte hdntu parametru Pčítat penále z penále na An a ulžte (viz ppis v kap. Firemní údaje - nastavení parametrů a další nastavení). Pté tevřete znvu agendu Penalizačních faktur v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury a vystavte k faktuře FV-2/2011 druhu penalizační fakturu k datu (tj. p splatnsti PF-1/2011). Obdrželi jste u penalizační faktury PF-2/2011 následující bsah? ANO => Pkračujte prdejem za htvé. NE, penále z penále se mi nevyčíslil => penalizační fakturu PF-2/2011 vystavujete k datu, k němuž předchzí penalizační faktura dsud nemá pršlu splatnst. Pak ji smažte a akci zpakujte přesně dle ppisu výše. Také je mžné, že nemáte zadánu hdntu parametru Pčítat penále z penále nastavenu na An (např. jste změnu ve firemních údajích neulžili aneb se dsud neprmítla d dalších agend). Zkntrlujte hdntu danéh parametru, příp. ji pravte, agendy zavřete a tevřete znvu, chybně vystavenu penalizační fakturu smažte a vystavení penalizační faktury zpakujte. V případě nejasnstí viz detailní ppis v helpu.

65 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pkladní příjem - prdej za htvé Předvedli jsme si vystavení pkladní příjemky a pkladní výdejky jakžt plateb jiných dkladů. Pkladní účtenku lze ale vystavit také tak, že bsahuje všechny náležitsti plnhdntnéh daňvéh dkladu, takže ji lze pužít rvnu jak daňvý dklad při prdeji za htvé. Předvedeme si pr firmu ze zadanéh příkladu prdej za htvé kncvému sptřebiteli, tedy bez dealerských slev, ale se slevu 3% za htvstní platbu. Nechť se jedná prdej zbží SCAN_1001, na které je pskytvána mmentální akční sleva další 3% (výnsy z akčních slev si firma sleduje pmcí bchdních případů). Na dkladu využijeme i ddatečnu slevu. Obchd nechť je d jinéh členskéh státu (d DE), abychm si na ní mhli předvést sestavní ESL hlášení. Otevřeme agendu Pkladní příjmy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Pkladna, pdslžky Pkladna. P stisku funkce F2 = Nvý zadáme nejdříve hlavičkvé údaje účtenky. Z číselníku pkladen vybereme Hlavní pkladnu. Pkud jsme k tét pkladně připjili jen jednu řadu typu pkladní příjem, pak se předvyplní, v pačném případě ji vybereme z nabídky. Jak je uveden již dříve, pkud je nabízený seznam řad prázdný i p případném Občerstvení (viz help, prblematika Občerstvvání v číselníku), je t tím, že jste si k vybrané pkladně žádné řady dkladů v kap. Průvdce nastavením nepřiřadili. Řady si připjte nyní, buď přes Průvdce dle příručky, neb přím v agendě Pkladny v zálžce Řady pkladních dkladů.

66 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Většina hlavičkvých údajů by měla být předvyplněna. Firma je předvyplněna pdle nastavení firmy pr předvyplňvání ve Firemních údajích, ale změníme ji na X-Data), Kntaci pužijeme Základní, Typ bchdu zadáme 2 - D jiné země EU, plnění svbzené neb mim DPH (pkud se vás sestavvání ESL hlášení netýká, jelikž s EU v tmt režimu nebchdujete, zvlte typ bchdu Tuzemský): Dealersku slevu zadáme "Nepužít", Ddatečnu slevu zadáme 3% a zatrhneme Řádkvu slevu. V zálžce Obsah zadáme řádky pkladní příjemky (pstup je zcela shdný jak u jiných dkladů, viz např. vystavení nvé Objednávky přijaté.) Zadáme např. skladvý řádek (typ 3) a d něj 1 ks karty SCAN_1001 ze skladu Hlavní. Jedntkvu cenu upravíme na 1705CZK. Řádkvu slevu zadáme 3%, středisk 100, zakázku zvlíme PP-Prdej přímý kncvým sptřebitelům. Obchdní případ zadáme A1-Slevvá akce1 (zavedli jsme jej v kap. Zakázky a Obchdní případy), abychm pzději za něj mhli přizvat přehledy výnsech v rámci slevvé akce. Plžky v 3. části řádku účtenky týkající se INTRASTAT a ESL hlášení se nám předvyplní, příp. je zadáme ručně např. takt:

67 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Zadáme sérivá čísla bdbně jak v kapitle Faktury vydané a dklad ulžíme (bez hledu na nevyplněné údaje týkající se hlášení Intrastat a ESL). Splu s ním se autmaticky vytvří i ddací list bdbně jak při ulžení faktury se skladvým řádkem (viz výklad v kap. Faktury vydané). Pdrbněji viz help, kap. Pkladní příjemky. TEST: 1. Zkntrlujeme si slevvý systém. Nad řádkem právě vystavené pkladní příjemky zvlíme zálžku Obsah v zálžce Detail a vyvláme funkci Inf (z lišty navigátru ve spdní části zálžky). Zbrazí se následující infrmační kn s uplatněnu řádkvu i ddatečnu slevu? ANO => Pkračujte vystavením pžadavků na bjednávky vydané. NE => V hlavičce pkladní příjemky jste nenastavili správně pužití slev, či v řádku dkladu jste nezadali nenulvu řádkvu slevu.

68 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS 3. Základní tky dkladů na vstupu Pžadavky na bjednávky vydané Nyní si dbjednáme zbží d našeh prdejníh skladu a t hrmadně autmaticky pdle zadaných kritérií. Otevřeme agendu Pžadavky na bjednávky vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Objednávky a ddavatelské ceníky a v zálžce Seznam vyvláme funkci Průvdce. V prvním krku vyvlanéh Průvdce tvrbu pžadavků bjednávek vydaných zvlíme Pužít výchzí nastavení a stiskneme tlačítk Dále, v dalším krku zadáme sklad=hlavní sklad, d něhž budeme chtít bjednat, a dále všechny skladvé karty typu zbží (v nabídnutém číselníku skladvých karet pravým tlačítkem myši vyvláme lkální nabídku, zvlíme vlbu Hrmadné značvání a necháme značit všechny karty s typem skladvé karty Zbží). V dalších krcích průvdce zadáme kritéria, pdle kterých systém zjistí, klik je pžadván a klik je třeba dbjednat. Jak výchzí stav zvlíme stav skladu p uspkjení existujících bjednávek přijatých, přitm nebudeme existující bjednávky mezvat pdle th, zda jsu značeny jak Ptvrzené (jelikž Ptvrzení jsme si u vystavvaných bjednávek nezadávali). Omezíme je jen pdle stavu Vyřízensti, tj. Objednávky značené jak Vyřízené nebudeme zhledňvat d výpčtu pžadavků na sklad. Objednávka se značí jak vyřízená autmaticky, jakmile je celá imprtvána d expedičníh dkladu. Lze ji ale značit jak vyřízenu i ručně, např. v případě, že dsud celá expedvána nebyla, ale např. ji z nějakéh důvdu již expedvat nebudeme. Na případné již existující bjednávky vydané nebudeme brát hled:

69 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pžadvaný cílvý stav zadáme jak dvjnásbek spdníh limitu u jedntlivých karet, tedy 200%. Kritéria pr výběr ddavatelů se zatím neuplatní, jelikž jsme dsud nezadávali žádné příjemky a ani jsme si u skladvých karet nezaváděli žádné ddavatele ručně. Ukládat nastavení nemusíme a stiskneme tlačítk Dknčit. Výsledkem bude např. následující seznam pžadavků: P zadání příjemek na sklad bude mžn si při dalším genervání pžadavků nechat ddavatele ke kartám autmaticky dplňvat a pak bude mžn genervat pžadavky na bjednání i s dplněnými ddavateli pdle pžadavků na ddavatele (nejlevnější, napsledy pužitý, hlavní apd.) U skladvé karty SCAN_1002 se nevygenerval pžadavek na bjednání zbží, prtže spdní limit na kartě byl 0ks. Pžadavek na bjednání 6ks zadáme ručně: v agendě Pžadavky na bjednávky vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ve slžce Nákup, pdslžce Objednávky a ddavatelské ceníky zvlíme funkci F2 = Nvý, firma se předvyplnila autmaticky, vybereme Hlavní sklad, kartu zbží SCAN_1002, pčet dplníme na 6ks a ulžíme. Obdbným způsbem si můžeme vygenervat pžadavky na dbjednání zbží např. d Pbčkvéh skladu. Abychm však mhli využít Průvdce, musíme mít nejdříve v agendě skladvé karty k jedntlivých kartám zadány Dílčí skladvé karty pr Pbčkvý sklad a dplněny údaje limitech. (Nejsu-li údaje limitech na dílčí kartě pr daný sklad k dispzici, nelze využít výpčtu pžadavků na bjednání, který z těcht limitů vychází). Dílčí karty jsme ppisvali resp. zadávali v kap. Dílčí karty. Pkud je zadány nemáte, můžete se vrátit a dplnit si je, neb můžete pžadavky na bjednání zbží zadat d seznamu ručně p stisku funkce F2 = Nvý. TEST: 1. Prvedeme si namátku kntrlu správnsti vypčtenéh pčtu k bjednání, např. pr kartu MON_EI17, který se nám dle brázku výše vypčetl na 15ks. Nejprve tevřeme agendu Skladvých karet v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky, v menu Nastavení si zapneme zbrazvání mnžství na skladě a v hrní liště zafiltrujeme zbrazvání stavu jen pr Hlavní sklad (aby šel zvlit sklad, musíme dtrhnut plžku Bez hledu):

70 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Zbrazený pčet je 5 ks. Ttéž získáme v zbrazení dílčích karet. Zbrazení dílčích karet k dané skladvé kartě byl prbrán v kap. Skladvé karty dílčí: Dále si zbrazíme infrmace bjednaném zbží. V agendě Phyby na bjednávkách přijatých tevřené v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Nabídky a bjednávky zadáme mezení za kartu MON_EI17 a bdržíme následný seznam: Pkud bychm si seznam mezili jen za phyby z nevyřízených bjednávek, pak bychm bdrželi jen jen bjednané mnžství z OP-2/2011, jelikž OP-1/2011 se p vyexpedvání autmaticky značila za vyřízenu. Jak mnžství na sklad byl pžadván 200% spdníh limitu, tedy 20ks. Stav skladu je 5ks, p uspkjení bjednávek bude 2ks, tedy je třeba dbjednat 18ks. Vygenerval se vám pžadavek na 18ks? ANO => Pkračujte dplněním firem na pžadavky - dhledáním firem dle klíčů. NE => Pčty můžete mít dlišné, pkud jste v předchzím textu zadali mnžství jinak. Nicméně musí dpvídat, že bjednávaný pčet je pčet pžadvaný mínus aktuální stav na skladu mínus neddané bjednané mnžství. Pkud vám tt nedpvídá, pak jste něc zadali chybně (např. v kritériích mezujete bjednávky apd.). Pžadavky smažte a akci zpakujte přesně dle textu výše.

71 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dplnění ddavatelů na pžadavky - hledání firem dle klíčů Vygenervali jsme si pžadavky na bjednání zbží. Abychm na ně mhli vystavit bjednávky, musíme nejdříve dplnit ddavatelské firmy k pžadavkům, ke kterým se nedhledal dle zadaných kritérií žádný ddavatel (jak byl řečen v předchzí kap., ddavatelé se nám zatím nemhli dhledat autmaticky, jelikž zatím nemáme příjemky ani dplněné ddavatele na kartách). Abychm si demnstrvali hrmadné vystavení více bjednávek najednu, přiřadíme k jedntlivým pžadavkům různé ddavatelské firmy, přičemž si demnstrujeme hledání firem pdle klíčů. V agendě Pžadavky na bjednávky vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Objednávky a ddavatelské ceníky značíme dva pžadavky na karty SCAN_1001 a SCAN_1002 a vyvláme funkci Hrmadná prava (nabídne se p kliknutí na šipku u tlačítka Opravit), zatrhneme prava Firmy a vyvláme nabídku číselníku firem (stiskem tlačítka resp. ). Pmcí klávesy F12 resp. tlačítka přepneme na velký číselník, tj. zbrazíme celu agendu Adresář firem. Zde si vyhledáme všechny firmy, které jsme si v kap. Adresář firem zadali jak Ddavatele (tedy s klíčem Typ firmy = Ddavatel) tak, že vyvláme funkci Filtrvat. V nabídnutém seznamu prvků, pdle nichž lze značvat, zatrhneme prvek Klíče (zadání pdmínek pr filtrvání záznamů má pdbné vládání jak tmu je v zálžkách Omezení agend dkladů, viz help kap. Zálžka Omezení becně): P stisku tlačítka v nabídnutém dialgvém kně zadáme mezení pr značení firem pdle hdnt klíče Typ firmy a stiskneme OK:

72 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Mezi zbrazenými vybereme ddavatele (např. firmu T-Servis zavedenu v kap. Adresář firem), který se p stisku OK přiřadí k značeným pžadavkům na bjednání. Ke zbývajícím pžadavkům na bjednání přiřadíme bdbně jinu firmu např. firmu X-Data. P značených záznamech se lze kurzrem phybvat stiskem Alt+šipka dlů (viz help, kap. Pravidla pr needitvatelný grid, ppis hrmadnéh značvání). Pznámka: Ddavatele by byl mžn dhledat i jiným způsbem: Např. si stejně jak u funkce Filtrvat (viz výše) přepnut na velký číselník funkcí F12=Detailní zbrazení číselníku. Zde nad seznamem firem vyvlat funkci pr Označvání (multifunkční tlačítk neb pravým tlačítkem myši jak lkální nabídkvé menu) a vybrat vlbu Hrmadné značvání (zadání mezení pr záznamy, které chceme značit, má pdbné vládání jak tmu je v zálžkách Omezení agend dkladů, viz help kap. Zálžka Omezení becně): Pdrbněji viz help, kap. Věcný bsah - adresář, kap. Definice klíčů a kap. Pravidla pr needitvatelný grid) TEST: 1. Máte ke všem (neb alespň k většině) pžadavků na bjednání zbží zadanéh ddavatele s tím, že alespň u dvu se ddavatel liší? ANO => Pkračujte hrmadným vystavením bjednávek vydaných. NE => Firmy si k pžadavkům dplňte, jinak nebude mžné na ně vystavit bjednávky vydané (firmy můžete vybrat z číselníku firem nejen dle klíčů dle textu výše, ale i z značených dle jiných kritérií, příp. jen jednduše dle jména, IČA, DIČ atd. - pdle th, jaké třídění si v prvku Třídění ve spdní liště zálžky Seznam aktuálně nastavíte).

73 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Objednávky vydané vystavené hrmadně Vygenervali jsme si pžadavky na bjednání zbží a dplnili jsme si na ně ddavatelské firmy. Nyní si na ně hrmadně vystavíme bjednávky vydané. V agendě Pžadavky na bjednávky vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ve slžce Nákup, pdslžce Objednávky a ddavatelské ceníky v zálžce Seznam značíme (např. klávesu Insert) pžadavky, na které chceme vystavit bjednávku, a vyvláme funkci Objednávky. V následujícím dialgvém kně dplníme pžadvané údaje pr vystavvané bjednávky jak je např. středisk: P ptvrzení dialgu se vytvří na každu firmu, která se vyskytuje mezi zpracvávanými pžadavky, bjednávka s dpvídajícími plžkami. Vygenervané bjednávky jsu k dispzici v agendě bjednávek vydaných, kde je můžete příp. ještě upravit (např. dplnit na ně ceny apd.) a vytisknut. Odeslané bjednávky si pr infrmaci můžeme např. pmcí funkce hrmadné pravy značit příznakem Odeslán, příp. i Ptvrzen (pkud chceme mít pzději k dispzici přehled, které bjednávky již byly deslány, resp. ptvrzeny ddavatelem). Pdrbněji viz help, kap. Pžadavky na bjednávky a kap. Objednávky vydané.

74 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si, zda se nám bjednávky správně vystavily. Otevřeme agendu Objednávek vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Objednávky a ddavatelské ceníky a v zálžce Omezení vyvláme funkci Získat záznamy bez mezení. Máte v zálžce Seznam bjednávky vygenervané pdle značených pžadavků na bjednání? ANO => Pkračujte vystavením bjednávky vydané pdle bjednávky přijaté. NE => Pkud váš seznam nebsahuje žádné bjednávky ani p případném Občerstvení, pak se žádné nevygenervaly (např. nebyly dplněny firmy). V tm případě byste měli vaše pžadavky na bjednání mít stále v seznamu pžadavků. Vraťte se k textu výše, příp. předchzím kapitlám a akci zpakujte.

75 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Objednávka vydaná pdle bjednávky přijaté Objednávky vydané lze krmě hrmadnéh vystavvání dle pžadavků genervaných autmaticky vystavvat samzřejmě standardně i ručně a t ručním zadáním všech údajů neb na základě existující bjednávky přijaté, cž si předvedeme. Nechť firma ze zadanéh příkladu má klienta, který si přeje zakupit např. CD nsiče a značku mnitru, kteru naše firma zatím v srtimentu neměla, nicméně je pr klienta bjedná. Tj. v rámci vystavvání bjednávky vydané si zaevidujeme bjednávku přijatu, přičemž si rvnu zalžíme nvu skladvu plžku. Vzájemné tvírání agend z jiné agendy bude nejrychlejší způsb, jak celu tut akci prvést. Pznámka: Agendu bjednávek přijatých, kde bjednávku přijatu zadáme, můžeme tevřít standardně i samstatně, my si však předvedeme tevření rvnu z agendy bjednávek vydaných. Obdbně agendu skladvých karet, kde zadáme nvu skladvu plžku, můžeme tevřít standardně samstatně neb z agendy bjednávek přijatých, cž si předvedeme. Otevřeme agendu Objednávek vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Objednávky a ddavatelské ceníky a zvlíme funkci Nvý -> Pdle bjednávky přijaté. V nabídnutém Průvdci dhledáním dkladu zvlíme "Otevřít agendu". V tevřené agendě Objednávek přijatých zvlíme funkci F2= Nvý a zadáme bjednávku přijatu stejným pstupem, jak byl uveden v kap. Objednávky přijaté. Zadáme ji např. na firmu ABC (smluvní partner), můžeme dplnit externí čísl bjednávky přijaté a vyplníme údaje v subzálžce Obsah: na skladvém řádku dkladu v plžce kód skladvé karty vyvláme (Alt+šipka dlů) číselník skladvých karet přepneme jej na velký číselník (F12 resp. = detailní zbrazení číselníku). V něm zadáme nvu skladvu kartu na mnitr nejjedndušeji zkpírváním karty na mnitr MON_EI17 (F9= Kpie). Zadáme kód karty MON_ADI, upravíme název skladvé karty a ulžíme. (Pstup zadání karty jsme prbrali v kap. Skladvé karty). Pté rvnu k právě ulžené skladvé kartě zadáme prdejní cenu tht zbží. Firma ABC je dle zadání našeh příkladu smluvním partnerem, jemuž jsu pskytvány individuální ceny. Tudíž musíme zadat prdejní cenu za MON_ADI d individuálníh ceníku, který je aktuálně připjen k firmě ABC (má aktuálně nastaven pužití pr tut firmu, viz kap. Ceníky). Zadat prdejní cenu ale můžeme též rvnu z agendy Skladvých karet.

76 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V tevřené agendě Skladvých karet vstupíme na zálžku Ceny k naší skladvé kartě MON_ADI a zvlíme mžnst "Ceny z ceníku s nastaveným pužitím pr firmu" a vybereme firmu ABC: Stiskneme funkci Přidat tlačítkem Přidat, čímž se naše karta MON_ADI přidá jak nvá plžka d zvlenéh ceníku, ceny má zatím nulvé, ale můžeme je dplnit: Pkud by se p stisku funkce Připjit nepřidaly záznamy pr prdejní ceny dané plžky v daném ceníku, znamená t, že neexistuje žádný ceník, který by byl aktuálně připjen ke zvlené firmě. Pak se musíte vrátit d kapitly Ceníky a zadat si ceník aktuálně připjený k firmě ABC.

77 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Jelikž jsme si číselník skladvých karet vyvlali rvnu z řádku dkladu, můžeme právě zadanu kartu stiskem OK rvnu vybrat d řádku vystavvané bjednávky přijaté. Zadáme pčet 10ks, nabízenu prdejní cenu pr firmu 4800CZK, dále typ příjmu Zbží, středisk 100 a zakázku PP. Pmcí funkce Přidat na spdní liště přidáme další řádek na naši bjednávku a stejně jak u MON_ADI přidáme 100ks CD nsičů v ceně 15CZK za kus. Ulžíme. Právě zadaná bjednávka přijatá přibude v seznamu bjednávek přijatých, dkud ji stiskem nabízenéh funkčníh tlačítka OK vybereme jak vzr pr vytvření bjednávky vydané. Tím se vyvlá průvdce tvrbu bjednávky vydané pdle bjednávky přijaté, v němž stiskem tlačítka OK, ptvrdíme, že chceme bjednávku vydanu vytvřit. Systém se vrátí d agendy bjednávek vydaných, kde bude k editaci připravena bjednávka vydaná s údaji předvyplněnými. V řádcích jsu předvyplněny skladvé řádky z vybrané bjednávky přijaté. Stačí jen dplnit ddavatele (např. firma X-Data), bjednávku vydanu ulžit, vytisknut a deslat. Řádek bjednávky vydané pak vypadá následvně: Obdbně je mžné si vystavit bjednávku vydanu najednu pdle něklika značených bjednávek přijatých. Pdrbněji viz help, kap. Objednávky vydané - zálžka Seznam.

78 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si, jak se nám vygenervaly bjednávky vystavvané pdle tét a předchzí kapitly. Tj. prhlédneme si seznam bjednanéh zbží. Otevřeme agendu Phyby na bjednávkách vydaných v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Objednávky a ddavatelské ceníky, v zálžce Omezení žádné nezadáme a zvlíme funkci Získat záznamy. Obdrželi jste seznam bjednanéh zbží bdbný následujícímu? ANO => Pkračujte vystavením zálhvéh listu přijatéh. NE => Pkud jste pčty v předchzích kapitlách zadávali jinak než my, může se váš seznam bjednanéh zbží trchu lišit, nicméně měl by přesně dpvídat tmu, c jste si celkem bjednali. Pkud tmu váš seznam bjednanéh zbží nedpvídá ani p případném předchzím bčerstvení, pak se vraťte k předchzím textů, pstup si zkntrlujte, příp. dklady pravte neb vymažte a vystavte znvu.

79 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Zálhvý list přijatý Objednali jsme si zbží d našeh skladu a nyní nám d našeh ddavatele přijde zálhvý list, který si zaevidujeme. Otevřeme agendu Zálhvé listy přijaté v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Zálhy a faktury a vyvláme funkci F2= Nvý. Zadáme standardně hlavičkvé údaje (variabilní symbl píšeme z přijatéh zálhvéh listu, dle něj se předvyplní i externí čísl. Pkud se ale na přijatém dkladu liší, můžeme jej samzřejmě změnit. V Obsahu zadáme řádek zálhy např. dle následujícíh brázku: Zálhvý list ulžíme a vygenerujeme si na něj rvnu pžadavek na platební příkaz, viz ppis v následující kapitle. Pdrbněji viz help, kap. Zálhvé listy přijaté. TEST: 1. Pdařil se vystavit zálhvý list přijatý? ANO => Pkračujte vystavením pžadavku na platební příkaz na úhradu zálhy. NE => Vraťte se k ppisu výše a akci zpakujte dle zadání.

80 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pžadavek na platební příkaz zadaný z agendy placenéh dkladu Na vystavené zálhvé listy přijaté vygenerujeme pžadavky na platební příkaz, z nichž se pzději vytvří stré platební příkazy. Pžadavek na platební příkaz lze genervat ihned p ulžení dkladu, pkud je tt při editaci dkladu zatržen: Žádsti platební příkaz lze rvněž vygenervat ddatečně funkcí Platební příkaz ze zálžky Seznam dané agendy dkladů, cž si předvedeme. V seznamu vystavených zálhvých listů v agendě Zálhvé listy přijaté v uspřádání Agendy (dle mdulů) ve slžce Nákup, pdslžce Zálhy a faktury si vybereme zálhvý list ZLP-1/2011 a stiskneme funkční tlačítk Plat. Příkaz. Zbrazí se průvdce Genervání pžadavků pr platební příkaz s infrmací, klik je na daném dkladu k úhradě, klik je již zaplacen a na jaku částku již byly vystaveny dsud neuhrazené platební příkazy: Částku nyní k zaplacení pnecháme předvyplněnu, p stisku tlačítka Dále zadáme účet, z něhž se má platba prvést a dknčíme genervání. Vytvřený pžadavek bude k dispzici v agendě Žádsti platebních příkazů, kde si z něj v dalším textu vytvříme přím strý platební příkaz pr banku. Firma, variabilní symbl a datum splatnsti se převezmu z placenéh dkladu, nicméně většinu údajů dané žádsti bude ještě mžn v případě ptřeby v agendě žádstí platební příkazy změnit. Žádsti na platební příkazy lze vystavit i hrmadně k více značeným dkladům najednu. Pdrbněji viz help, kap. Genervání žádstí platebních příkazů z agend.

81 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si vytvřený pžadavek na platební příkaz. Otevřeme agendu Žádsti platebních příkazů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy a v zálžce Omezení zvlíme funkci Získat záznamy bez mezení. Máte v seznamu pžadavek na platební příkaz na zálhvý list dle textu výše? ANO => Pkračujte vystavením pžadavku na platební příkaz ručně. NE => Nejspíše jste pžadavek nevytvřili (neměli jste zadaný účet apd.). Akci zpakujte. Pkud jste vytvřili pžadavek jiný, např. na jinu částku, nevadí, můžete pkračvat dále. Příp. h můžete smazat a vystavit znvu Pžadavek na platební příkazy zadaný ručně V předchzím textu jsme si bjasnili, jak genervat platební příkazy na přijaté dklady přím z agend těcht dkladů. V praxi však ptřebujeme pdávat i platební příkazy na platby, které nejsu úhradu nějakých dkladů. Pr firmu z našeh příkladu si zadáme pžadavek např. na pskytnutí půjčky zaměstnanci apd. Otevřeme agendu Žádsti platebních příkazů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy. Vyvláme funkci F2= Nvý a zadáme pžadvané údaje na platební příkaz, tj. částku, měnu, bankvní účty, variabilní symbl atd. ( ABRA G3 přistupuje i k platebním příkazům jak k jiným dkladům, tudíž údaj firmě je pvinný). Pdrbněji viz help, kap. Žádsti platebních příkazů. TEST: 1. Vystavili jste si žádst platební příkaz přím z agendy žádstí platební příkazy? ANO => Pkračujte vystavením pžadavků na platební příkaz na pakvané platby. NE => Nevadí, můžete přest pkračvat, nebudeme jej dále ptřebvat. Nicméně pkud máte ptíže s vládáním, prstudujte si help a zkuste akci zpakvat. Pžadavky na platební příkazy na pakvané platby V předchzím textu jsme si bjasnili, jak genervat platební příkazy na přijaté dklady přím z agend těcht dkladů a jak si zadat ručně žádst na platební příkaz na jednrázvu platbu. V praxi však ptřebujeme čast pdávat platební příkazy na platby pakvaně pdle nějakéh předem stanvenéh platebníh kalendáře.

82 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pr firmu z našeh zadanéh příkladu si zadáme předpis na pakvanu platbu, např. na platbu nájemnéh za prnajaté kanceláře, které je placen k 15-tému v měsíci ve výši 2200EUR na účet naší firmy v EUR vedený v ČSOB, a na platbu leasingu za aut ve výši 12000CZK 5-tému v měsíci na účet naší firmy v CZK vedený v KB. Naknec si vygenerujeme pžadavky na platební příkazy. Otevřeme agendu Opakvané platby v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy. Vyvláme funkci F2= Nvý a zadáme pžadvané údaje pakvané platbě. Tj. především režim a četnst pakvání, a k jakému dni pžadavek genervat. Zbývající údaje jsu bdbné jak při zadání pžadavku na platební příkaz ručně. Plžku Datum psledníh genervání zadáme např. na , prtže budeme chtít dplatit nájemné i leasing zpětně také za březen. Nyní vytvříme pžadavky. P stisku funkce Genervání nad pžadavkem (příp.značenými pžadavky), zadáme datum, k němuž se mají pžadavky vygenervat, v našem případě např Jelikž jsme si zadali datum psledníh genervání , vytvřily se dva pžadavky na platbu nájemnéh (za březen a duben) a bdbně dva na splátku leasingu. Pžadavky jsu standardně k dispzici v agendě Žádstí platební příkaz. Pdrbněji viz help, kap. Opakvané platby

83 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si vytvřené pžadavky. Otevřeme agendu Žádsti platebních příkazů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy a v zálžce mezení vyvláme funkci Získat záznamy bez Omezení. Obdrželi jste následující seznam žádstí platební příkaz, ve kterém jsu dvě žádsti na platbu březnvéh a dubnvéh nájemnéh? ANO => Pkračujte vystavením platebníh příkazu. NE => Žádsti jste z pakvaných plateb nejspíše nevytvřili. Zkntrlujete si pstup dle textu výše. Pzr na zadané datum psledníh genervání. Je-li zadán vyšší než aktuální, žádné žádsti se samzřejmě nevytvří. Rvněž můžete mít definici pakvané platby již pršlu (např. již byl vyčerpán zadaný pčet pakvání, jelikž jste si akci zkušeli vícekrát apd.). V případě ptíží si prstudujte help. Platební příkaz Z vytvřených žádstí platební příkaz si nyní sestavíme stré platební příkazy pr banku. Ty lze vytvřit pstupně pr jedntlivé žádsti neb najednu pr všechny značené ve frmě jednduchéh aneb hrmadnéh platebníh příkazu. V agendě Žádsti platebních příkazů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy si značíme (např. klávesu Insert) žádsti tak, aby mezi nimi byly alespň dvě na stejný účet a dále alespň jedna na jiný účet, tedy např. bě platby nájemnéh a platbu zálhvéh listu (pkud takvé žádsti nemáte, vraťte se a prveďte si testy z kap. Pžadavek na plat. příkaz zadaný z agendy placenéh dkladu a kap. Pžadavky na plat. příkaz na pakvané platby).

84 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Pté vyvláme funkci Plat.příkaz. Nabídne se dtaz, zda na žádsti se shdným účtem vytvřit hrmadný platební příkaz neb jednduché příkazy na každu platbu zvlášť: V tmt případě se vytvří jeden hrmadný a jeden jednduchý plat. příkaz. Zvlíme hrmadný a stiskneme tlačítk Dále. Jelikž bě žádsti na nájemné nemají shdné datum splatnsti, můžeme si v dalším krku stanvit, jak pkračvat: P dknčení se rvnu tevře agenda Platebních příkazů, kde budu k dispzici právě vytvřené příkazy: Platební příkaz stačí vytisknut a dnést d banky neb deslat přes hmebanking, pkud na něj máte zakupenu licenci a máte u vašeh účtu nastaven příslušný driver pr vaši banku. Pdrbněji viz help, kap. Věcný bsah - banka, část Platební příkazy a kap. Platební příkazy.

85 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Pdařil se vytvřit platební příkazy dle brázku výše? ANO => Pkračujte svázáním platby na bankvním výpisu s platebním příkazem. NE => Vraťte se k textu výše a akci si zpakujte, jelikž v následujícím textu si na vygenervaných příkazech budeme demnstrvat prvázání na platby bankvníh výpisu.

86 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Bankvní výpis - svázání plateb s platebními příkazy Vygenervali jsme si platební příkazy a nyní přišel z banky bankvní výpis s prvedenými platbami v EUR, který si zaevidujeme. Otevřeme agendu Bankvní výpisy v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Banka a vyvláme funkci F2= Nvý. Bankvní výpis zadáme bdbným způsbem jak v kap. Zaplacení zálhvéh listu - platba banku, s tím rzdílem, že tentkrát půjde účet vedený v EUR a řádek BV bude následující: Jelikž se jedná debet, systém se pkusí pdle účtu, částky, měny, data a variabilníh symblu dhledat mezi platnými řádky platebních příkazů dpvídající platbu. Pkud dhledá právě jeden takvý, autmaticky s ním řádek BV spáruje. Pkud jich dhledá víc, autmaticky žádný nespáruje a uživatel musí sám (pté, c zvlí, že si přeje pkračvat) vybrat ten, který se jedná. K tmu služí funkce Plat.příkaz v dlní liště navigátru pd řádky bankvníh výpisu, která nabídne seznam mžných dhledaných platebních příkazů a infrmuje, který je aktuálně svázán s řádkem bankvníh výpisu. Obdbně zadáme druhý řádek na dubnvu platbu nájemnéh, spjíme s druhým řádkem platebníh příkazu a bankvní výpis ulžíme.

87 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dále zadáme bankvní výpis na druhý účet, vedený v CZK, na který jsme si vystavili v předchzí kapitle platební příkaz na platbu zálhvéh listu ZLP-1/2011: V tmt případě je dhledaná platba z platebních příkazů puze jediná, tudíž ji prgram autmaticky sváže s řádkem bankvníh výpisu. Pdrbněji viz help, kap. Věcný bsah - Banka a kap. Bankvní výpisy. TEST: 1. Zkntrlujeme si, jak se svázání plateb bankvníh výpisu prmítl na platby platebních příkazů. Otevřete agendu Platebních příkazů v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Banka, pdslžky Platební příkazy a zbrazte si v zálžce Detail platebníh příkazu PLPV-1/2011 pstupně detailní infrmace bu platbách nájemnéh zahrnutých d danéh platebníh příkazu. Máte u bu plateb v plžce Bankvní výpis v subzálžce Obsah v dlní části kna uveden správný dkaz na čísl právě zadanéh bankvníh výpisu? Plžka Bankvní výpis v zálžce Detail jedntlivých plateb platebníh příkazu vystavenéh na nájemné dle předchzí kapitly, p prvedeném svázání s platbami bankvníh výpisu zadanéh dle textu výše. ANO => Pkračujte zaevidváním faktury přijaté. NE => Pkud jste bankvní výpisy zadali dle textu výše, ale u plateb platebních příkazů nemáte správně uveden dkaz na bankvní výpis ani p případném Občerstvení, vraťte se d agendy bankvních výpisů a na řádcích si pmcí funkce Plat.příkaz z navigátru zkntrlujte, zda vykazuje správnu vazbu na platební příkazy, příp. vazbu na nesprávný příkaz zrušte a zadejte jinu. V případě ptíží s vládáním viz help, ppis funkce Plat. příkaz v navigátru v kap. Bankvní výpisy - zálžka Seznam.

88 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Faktury vydané - bchd s EU V předchzí kapitle jsme si předvedli vystavení faktury tuzemské pdle bjednávky. Nyní si pr úplnst vystavíme faktury d zahraničí v cizí měně a t d EU a t jednak jak plnění svbzené a jednak FV s jinu zemí DPH přiznání. Pkud s EU nebchdujete, pak pkračujte rvnu dplatkem faktury. V kap. Objednávky přijaté jsme si vystavili OP-2/2011 na prdej s typem bchdu - D jiné země EU (plnění svbzené neb mim DPH), tudíž nyní jen stačí zmíněnu bjednávku naimprtvat d faktury. Nicméně, pkud bychm neměli bjednávku vystavenu, můžeme vystavit rvnu fakturu s pstupem shdným, jak byl ppsán pr vystavení OP-2/2011, viz kap. Objednávky přijaté. Otevřeme agendu Faktury vydané v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Prdej, pdslžky Zálhy a faktury, vyvláme funkci F2-Nvý a pak funkci Imprt-> Objednávka přijatá (mžnst naimprtvat bjednávku přijatu a neb další dklady se nabídne p stisku šipky v pravé části tlačítka Imprt) neb rvnu funkci Nvý pdle bjednávky přijaté. Zbrazí se Průvdce výběrem dkladu, s jehž pmcí vybereme bjednávku přijatu OP-2/2011. Pak ptvrdíme stiskem tlačítka Dknčit Vyplnění základních hdnt, čímž převezmeme hlavičkvé údaje z OP (Firma, Typ bchdu, Měna) a dále zbývající údaje jak účet, plžky pr INTRASTAT atd. (pkud jsme je na OP vyplnili). Jelikž jsme si k OP-2/2011 také zadali zálhvý list v kap. zálhvé listy vydané, prgram v rámci imprtu OP nabídne i tent ZL ke zúčtvání (Nechť není zatím platba ZL zaznamenána v systému, ale víme, že ZL byl částečně zaplacen, např. jsme faxem bdrželi kpii příkazu k úhradě d dběratele na částku 1260 EUR, cž dpvídá 7 ks zbží, prt zadáme uhrazenu částku ručně při imprtu ZL, tj. v dialgu "Zúčtvání zálhvéh listu ZLV- 2/2011" značíme mžnst Vlitelná částka a dplníme hdntu 1260 EUR.). Způsb imprtu bjednávky a způsb zúčtvání ZL viz předchzí kapitly. Jak vidíte, je v zásadě lhstejné, zda vystavujeme FV pdle zálhvéh listu a pté imprtujeme svázanu OP neb pačně. Drbná dchylka může nastat maximálně v předvyplněných datumech a nabídkách na vzájemném přebírání hlavičkvých údajů. D Obsahu faktury se naimprtvaly dsud nečerpané plžky z bjednávky OP-2/2011. Vzhledem k tmu, že nebyl zálhvý list uhrazen celý, změníme pčet z 10 ks na 7 ks. Obdržíme následující Obsah faktury:

89 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V tmt případě dsud neexistval k imprtvané OP ddací list a bude tedy p ulžení faktury autmaticky vytvřen. Pdrbněji viz help, ppis funkce Imprt v kap. Faktury vydané. Dplníme příslušný Typ příjmu (ZB) a ulžíme (systém nás v suladu s nastavením sledvání kreditu u firmy X-Data v kapitle Adresář firem upzrní, že je překrčen kredit firmy, cž je způsben tím, že platba ZLV-2/2011 ještě není zadána v systému, viz výše). Na závěr si vystavíme fakturu se zemí plnění v DE. Firma z našeh příkladu se zabývá zásilkvým prdejem d DE, přičemž překrčila finanční bjem, který zakládá pvinnst zaregistrvat se k DPH v DE. V agendě Faktury vydané vyvláme funkci Nvý. Vzhledem k tmu, že se jedná nvéh zákazníka se sídlem v Německu, vyvláme stiskem resp. u plžky Firma číselník Adresář firem, pak např. stiskem klávesy F12 resp. vyvláme detailní zbrazení Adresáře firem a v něm zadáme nvéh zákazníka tak, jak byl ppsán v kapitle Adresář firem, a vybereme h d plžky Firma v hlavičce faktury. Ptm v plžce Typ bchdu zvlíme - D jiné země EU (DPH bude přiznána v jiné zemi EU) a další plžky zadáme např. následvně:

90 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Význam Typů bchdů, ppis jedntlivých zadávaných plžek a způsb jejich pužití viz help, kap. Typy bchdu. V plžce Země přiznání DPH se nabízejí jen ty země, v nichž je firma k aktuálnímu datu zaregistrvaná k DPH. My jsme si daňvu rezidenturu v DE zadali v kap. DPH registrace v zemích EU. Měnu zadáme EUR, kurz 1:30. V Obsahu faktury zadáme skladvý řádek např. následvně: Pdrbněji viz help, kap. Faktura vydaná. TEST: 1. Pdařil se vám vystavit fakturu s typem bchdu d jiné země EU a zemí DPH registrace DE?

91 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS ANO => Pkračujte dplatkem faktury. NE, žádná země DPH registrace se mi nenabízí => Pak je t prt, že v číselníku DPH registrací nemáte žádnu zemi, u které by byl nastaven, že je firma k aktuálnímu datu ve vašem pčítači v dané zemi plátcem DPH. Vraťte se d kap. DPH registrace v zemích EU a zadejte si dpvídající registraci. NE, nemhu ulžit fakturu, systém hlásí chybějící DPH sazby, ale žádné se mi nenabízí => Pak je t prt, že v číselníku DPH sazeb nemáte zavedeny DPH sazby pr zemi vaší DPH rezidentury v jiném státě EU, v našem příkladě pr DE. Vraťte se d kap. DPH sazby a dplňte si alespň jednu nenulvu sazbu DPH platnu v DE. NE, nemhu ulžit fakturu, systém hlásí chybějící DPH indexy, ale žádné se mi nenabízí => Pak je t prt, že v číselníku DPH indexů nemáte zavedeny žádné DPH indexy pr sazbu v DE neb je máte zavedeny chybně (s jiným Typem indexu). Vraťte se d kap. DPH indexy a dplňte si alespň jeden DPH index pr vaši nenulvu sazbu DPH platnu v DE s typem Výstup a Vnitrstátní (puze tent typ se nabízí na FV vystavvané s typem bchdu 5 - D jiné země EU (DPH bude přiznána v jiné zemi EU).

92 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Vystavení DRC - dkladu reverse charge V předchzí kapitle jsme si zaevidvali fakturu přijatu v režimu "reverse charge". Pdstata režimu "reverse charge" a dkladů DRC byla bjasněna v předchzí kapitle. DRC musí být vystaven ke každému dkladu v režimu "reverse charge", přičemž h lze vystavit ihned p ulžení takvéh dkladu neb i ddatečně, pkud jste h z nějakéh důvdu nezadali ihned (např. samtnu FP zadává d systému někd jiný než daňvé DRC dklady apd.). Nejdříve si vyhledáme dklady, k nimž je třeba DRC vystavit, a pak si jej zadáme. Otevřeme agendu Faktury přijaté v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Nákup, pdslžky Zálhy a faktury a v zálžce Omezení zadáme mezení za prvek DRC vystaven s hdntu NE a prvedeme dtaz (žádné jiné mezení zadávat nebudeme). V zálžce Seznam bdržíme seznam dkladů, k nimž by měl být vystaven DRC dklad (jsu s typem bchdu 2 mají zatržen, že se k nim má DRC dklad genervat), ale DRC k sbě dsud nemají. V našem případě bdržíme v seznamu FP vystavenu v předchzí kapitle. Otevřeme agendu Dklady reverse charge (DRC) v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky ÚčetnictvíDaňvá evidence, pdslžky Ostatní dklady a vyvláme funkci F2-Nvý. V prvním krku z nabídnutéh seznamu typů dkladů vybereme Faktury přijaté: Otevře se Průvdce výběrem dkladu, kde zvlíme vlbu "Prvést dtaz dle výchzí definice". Výchzí definice zde znamená, že p stisku Dále se nabídne seznam všech FP, k nimž by měl být vystaven DRC dklad (jsu s typem bchdu 2 a mají zatržen, že se k nim má DRC dklad genervat), ale DRC k sbě dsud nemají. V našem případě bude bsahvat jedinu FP vystavenu v předchzí kapitle. Tu vybereme a dáme Dknčit. Otevře se rzeditvaný frmulář DRC s předvyplněnými údaji dle zdrjvé FP.

93 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V tmt případě je měna DPH přiznání CZK (dle země DPH přiznání, DPH bude dváděna v CZK), ale zdrjvá FP byla vystavena v EUR. Tudíž základ pr výpčet DPH z FP v EUR bude nutn přepčítat na základ v lkální měně CZK a z něj teprve vyčíslit DPH v CZK. Pr tent přepčet se zadává Kurz v hlavičce dkladu: V Obsahu zadáme sazbu DPH a DPH index: DRC ulžíme. Pdrbněji viz help, kap. DRC.

94 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Prhlédněte si zálžku Zaúčtvání dkladu DRC, kde je vidět, jak se dklad DRC prmítl d účetnictví. Pkud jste pužili pr DRC Základní předkntaci defaultně ddávanu, pak by zálžka Zaúčtvání danéh DRC měla vypadat zhruba následvně: Odpvídá vaše zálžka Zaúčtvání brázku výše? ANO => Pkračujte zadáním příjemky d skladu. NE, účty mám jinak neb mi úplně chybí => Nejspíš jste nepužili základní předkntaci neb pužili jinu. Pkud chcete dklad přeúčtvat, stačí vstupit v pravě dkladu d zálžky Rzúčtvání, kde lze předkntaci vybrat a prhlížet její výsledky, případně prvést rzúčtvání. Pdrbněji viz help, kap. Přeúčtvání dkladu. Tytéž žádsti zaúčtvání jsu přím v agendě Účetní žádsti, kteru budeme prbírat dále. Příjem na sklad - bchd s EU V předchzí kapitle jsme si předvedli vystavení příjemky na zbží přijaté z tuzemska pdle bjednávky vydané. Nyní si pr úplnst zaevidujeme příjem zbží přízenéh z EU. Pkud s EU nebchdujete, můžete pkračvat rvnu zadáním vedlejších přizvacích nákladů. V kap. Faktury přijaté - bchd s EU - režim "reverse charge" jsme si zaevidvali fakturu přijatu na nákup z DE a nyní si na sklad přijmeme dšlé zbží z DE. Na zbží jsme nevystavvali žádnu bjednávku vydanu, tudíž příjemku nebudeme tvřit imprtem bjednávky, ale rvnu. Otevřeme agendu Příjemky v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Dklady a vyvláme funkci F2= Nvý.

95 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS V hlavičce v plžce Typ bchdu zadáme typ bchdu 3 - Z jiné země EU a další plžky zadáme např. následvně: Význam Typů bchdů, ppis jedntlivých zadávaných plžek a způsb jejich pužití viz help, kap. Typy bchdu. Řádky příjemky zadáme např. následvně: K příjemce si můžeme zaevidvat vazbu na fakturu přijatu, k níž se příjemka váže, stejným způsbem jak v předchzí kap.(v zálžce Výdaje přízení vyvláme funkci Přidat ve spdní liště navigátru). Pdrbněji viz help, kap. Příjemky. Příjemku ulžíme, sérivá čísla zatím dplňvat nebudeme.

96 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si, jak se prmítl zadání příjemky d evidence Ddavatelů k dané kartě. Otevřete agendu Skladvých karet v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky a najeďte na kartu z příjemky (SCAN_1002). Máte v její zálžce Ddavatelé uvedenu firmu a nákupní ceny dle příjemky: ANO => Pkračujte zadáním vedlejších přizvacích nákladů. NE => V hlavičce příjemky jste nezatrhli plžku Aktualizvat ddavatele. Příjemku pravte, ddavatel se přidá. Pkud je již zalžen, pak se zaktualizuje tehdy, je-li příjemka nvějšíh data než záznam v seznamu ddavatelů.

97 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Dplnění cen příjmu - vedlejší přizvací náklady Zaevidvali jsme si příjemku na ddané zbží. Na zadané příjemce jsme ceny značili jak dsud nekmpletní. Nyní předpkládejme, že drazila faktura za dpravu ddanéh zbží ve výši 800CZK, tedy dplníme si na příjemku vedlejší přizvací náklady a nastavíme ceny jak kmpletní, aby se příjemka mhla zpracvat skladvu uzávěrku a zaúčtvat a splu s ní se cenily a mhly zaúčtvat i následné expediční dklady. Otevřeme agendu Příjemky v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Dklady a vyvláme funkci prava příjemky PR-1/2011. Budeme zadávat jen náklady za dpravu a t abslutní částku, tudíž si v hlavičce příjemky nastavíme zadávání vedlejších přizvacích nákladů: Vstupíme d zálžky Vedlejší přizvací náklady. Zde můžeme náklady na dpravu buď k jedntlivým řádkům zadat ručně, neb si je můžeme nechat rzpčítat dle různých kritérií (t si předvedeme). P stisku tlačítka Rzpčtení nákladů v liště navigátru se zbrazí průvdce rzpčtením vedlejších přizvacích nákladů. V prvním krku ptvrdíme stiskem tlačítka Dále, že si přejeme rzpčítat náklady na dpravu na ba řádky příjemky. V dalším krku p stisku tlačítka Přednastavit prgram předvyplní řádky pr zadání, jakým způsbem se mají náklady na dpravu rzpčíst. Zvlíme Pdle mnžství a zadáme 800CZK:

98 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS P dknčení průvdce rzpčtením se celkvá částka na dpravu rzpčetla d jedntlivých řádků příjemky v pměru mnžství: Pdrbněji viz help, kap. Příjemky. TEST: 1. Zkntrlujeme si, jak se vedlejší přizvací náklady prmítly na skladvu kartu. Otevřete si agendu Skladvých karet v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství pdslžky Zbží a výrbky a ke kartě z příjemky (MON_ADI) zálžku Dílčí skladvé karty. V plžce "Dpl. pslední přizvací cena" byste měli mít uvedenu částku zadanéh vedlejšíh přizvacíh nákladu. ANO => Pkračujte zaevidváním JSD. NE => Pkud v dané plžce nemáte zadaný ddatečný náklad ani p bčerstvení, pak jste jej nejspíše nezadali, zadali k jiné kartě aneb nemáte v hlavičce příjemky zatrženu plžku Aktualizvat ddavatele. Důvdem může být i datum - je-li datum příjemky menší než datum psledníh nákupu na dílčí kartě, pak se údaje pdle příjemky neaktualizují.

99 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS Převd zbží d jinéh skladu Nakupili jsme zbží, které jsme si přijali d hlavníh skladu. Nyní si předvedeme meziskladvé převdy. Jelikž jsme si zavedli jen dva sklady (hlavní a reklamační), předvedeme si převd d reklamačníh skladu (např. v ddaném zbží byl 1ks zbží vadný a budeme h reklamvat). Otevřeme si agendu Převdky - výdeje v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Dklady a vyvláme funkci F2=Nvý. Zadáme hlavičkvé údaje vystavvané převdky. Zatrhneme plžku Autmaticky vytvřit převdku příjem. Pkud je plžka zatržena, převdka příjem se p ulžení převdky výdej autmaticky ihned vytvří: V řádcích převdky pstupně zadáme skladvé plžky, které chceme převést, v našem případě následvně: P ulžení se rvnu vytvří dpvídající převdka příjem, kteru také ulžíme. Pdrbněji viz help, kap. Převdky výdej a kap. Převdky příjem

100 Lgistika, sklady, fakturace a distribuce v IS TEST: 1. Zkntrlujeme si prvedené skladvé phyby. Otevřete agendu Skladvé phyby v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky a v zálžce Omezení si zadejte mezení za kartu MON_ADI, příp. třídění, např. pdle data vystavení dkladů. Obdrželi jste p vyvlání funkce Získat záznamy následující seznam? Existující skladvé phyby s kartu MON_ADI. ANO => Pkračujte úhradu vzájemným zápčtem. NE => Některý z dkladů jste nevystavili správně. Pkud jste nevystavili převdku příjem, jelikž jste neměli v hlavičce výdajvé převdky zatržen Autmatické vystavení převdky příjem, můžete ji zadat ddatečně přím v agendě Převdky příjem.

101 Uzávěrka skladu k datu - cenění skladvých phybů Skladvé phyby se v ABRA G3 neceňují ihned p svém vystavení, ale dávkvě až p prvedení uzávěrky skladu. Systém prjde všechny skladvé phyby za zvlené bdbí a pdle příjmvých phybů s kmpletními cenami se pkusí cenit následné phyby výdajvé. Dklady, u nichž se pdařil cenit všechny řádky značí jak zpracvané uzávěrku a bude mžn je zaúčtvat. P prvedení uzávěrky známí, klik phybů z pžadvaných se cenit nepdařil, cž si předvedeme: Otevřeme si agendu Uzávěrka skladu v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Uzávěrka a reprty. V prvním nabídnutém kně průvdce uzávěrku zvlíme Prvést nvu uzávěrku a zadáme datum, d něhž včetně se budu zpracvávat skladvé phyby: V dalším krku průvdce zvlíme sklady, pr něž se má uzávěrka prvést. V našem případě ji prvedeme pr ba sklady najednu a stiskneme tlačítk Dknčit pr prvedení uzávěrky. Pkud v uzavíraném bdbí prgram najde příjmvé dklady na sklad, které mají nezadané neb nekmpletní ceny, tak na tut skutečnst upzrní s mžnstí si je zbrazit: Pkud si je zbrazíme, zjistíme, že se jedná phyby na příjemce PR-1/2011, kteru jsme si zadali s nekmpletními cenami v kap. Příjem na sklad - bchd mim EU:

102 Ke zbží MON_ADI jsme si již vedlejší náklady dplnili v kap. Dplnění cen příjmu - vedlejší přizvací náklady, ale nepravili jsme příznak kmpletních cen. Můžeme si daný dklad rvnu ze zbrazenéh seznamu tevřít a příznak Kmpletní ceny u zbží MON_ADI pravit. My tak neučiníme, abychm si demnstrvali, jaký vliv t bude mít na cenění jiných dkladů. Pté uzávěrku dknčíme a získáme následující infrmaci: Výsledná infrmace p prvedení uzávěrky. Dknčíme uzávěrku. Pak si prhlédneme, jakým způsbem uzávěrka phyby zpracvávala a cenila. Otevřeme agendu Skladvé phyby v uspřádání Agendy (dle mdulů) ze slžky Skladvé hspdářství, pdslžky Zbží a výrbky a v zálžce Omezení v prvku Třídění zvlíme třídění "Pdle uzávěrky". Pkud jste pstupvali přesně v suladu s naší příručku, měli byste bdržet následující seznam: Řádky ddacích listů se cenily pdle příjmvých cen ze zpracvanéh inventárníh přebytku. Dklad PRP-1/2011 Převdka příjem se však necenil. Nebyl mžn jej cenit, jelikž převdka příjem se ceňuje dle dpvídajícíh dkladu Převdka výdej. Naše Převdka výdej nemhla být ceněna, jelikž není známa nákupní cena (předchzí příjmvý dklad PR-1/2011 nemá kmpletní ceny, tudíž není ceněn a není mžn cenit ani dklad následný).