Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy. Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy. Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ"

Transkript

1 NÁZEV SEMINÁŘE: Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ LEKTOR Jan Valeška Kubatova 1/32, Praha Působí v PRO-BIO LIGA, Praha. Od roku 2004 se zabývá tématem zkrácení distribučního řetězce potravin, environmentálně šetrné spotřeby a produkce potravin a propojování spotřebitelů a zemědělců s cílem podpory environmentálně šetrných, hospodářsky nezávislých lokálních potravinových systémů. Od roku 2008 je iniciátorem vzniku několika místních potravinových systémů (biokluby, bedýnky, komunitou podporované zemědělství) v Praze a v okolí a zakladatelem prvních Selských biotrhů v Praze. V současné době s řadou dalších skvělých lidí spolupracuje na vytvoření sítě komunitou podporovaných statků u nás. Je koordinátorem mezinárodního projektu CSA4Europe, jehož cílem je přenos příkladů dobré praxe solidárních potravinových systémů ze zahraničí do ČR. Absolvoval celou řadu zahraničních exkurzí a konferencí na téma solidárních potravinových systémů a v ČR zorganizoval celou řadu aktivit k tomuto tématu (konference, workshopy, semináře). V konkrétní rovině je členem a správcem Komunity podporujme svého sedláka na Toulcově dvoře, která je jednou z prvních KPZ iniciativ u nás a je zakládajícím členem produkční komunitní zahrady KomPot ve Středoklukách.

2 Jak na jídlo z blízka Místní potraviny představují jednu z alternativ převládajícího průmyslového zemědělskopotravinářského systému, který dnes dominuje produkci a distribuci potravin. Nákup potravin z místních zdrojů představuje uvědomělý postoj k vlastní spotřebě s cílem minimalizovat její negativní dopady, podpořit místní ekonomiku a v neposlední řadě přispět k zachování drobného zemědělství ve svém okolí. Cest k jídlu z blízka je celá řada. Prodej ze dvora Prodej potravin přímo v místě produkce navazuje na tradici prodeje ze selských stavení a u ekologického zemědělství je ještě doplněn o environmentální aspekt co nejmenších dopadů výroby potravin na životní prostředí ve všech fázích produkce. Přímým prodejem odpadají náklady i negativní dopady spojené s dálkovou nákladní dopravou, obalovými materiály, skladováním, atd. Zároveň splňuje i další zásadu: hospodaření v souladu s rytmy přírody, neboť nabízí sezónní produkci, tzn. produkty právě v době, kdy dozrávají a může tak spotřebitelům zprostředkovat kontakt s koloběhem v přírodě a návrat k využívání toho, co je aktuálně k dispozici; v protikladu k využívání určitých produktů nelogicky po celý rok. Z hlediska spotřebitele se jedná o nákup adresných produktů, to znamená produktů, které nejsou anonymní, produktů nabízejících příběh, spojených se specifickou osobou farmáře, místní krajiny, často se také jedná o místně specifické nebo netradiční produkty, které jinde pořídit nelze. Nákup na statku je vlastně jediným místem, kde spotřebitel může spolu s nákupem poznat místo vzniku a osobu výrobce, což pro celou řadu z nás začíná být důležitým kritériem nákupu potravin. Prodej ze dvora je pro zemědělce rozhodně tím nejsnazším distribučním místem, odpadají náklady na dopravu, skladování, a také částečně na marketing, který často obstará tzv. šeptanda. Problémem naopak může být nestálost odbytu, nejistota prodeje, malý objem prodeje, atd. Tato negativa se snaží vyrovnávat tzv. systémy spotřebitelské podpory zemědělců (komunitou podporované zemědělství viz níže) či odbytová družstva sedláků nebo provoz vlastních obchodů. Odkazy: 2

3 Biokluby Pro spotřebitele, kteří nemají možnost nakupovat biozeleninu přímo u zemědělce ze dvora a nechtějí se nikde sdružovat, existuje také možnost spojit se s několika přáteli a založit vlastní odběrovou skupinu, která bude nakupovat od farmáře hromadně. Buď zajíždějí na farmu pro hromadnou objednávku, nebo jim zemědělec na určené místo produkty sám zaváží. Další zajímavou možností je založení tzv. potravinové banky. Skupina spotřebitelů nakupuje hromadně velká balení trvanlivých potravin, které uskladňují ve společném skladu. To jim umožňuje snížit cenu potravin a omezit množství obalových materiálů. Více informací o založení bioklubu a potravinových bankách se lze dozvědět u Hnutí Duha, které na toto téma vydalo celou brožurku: Klasické bedýnky Původně vznikaly z iniciativy zemědělců, kteří dodávali své produkty spotřebitelům ve městě na určené místo. Bedýnky usnadňují práci v sedláka v tom, že na rozdíl od systému, kdy by si každý objednával z nabízeného sortimentu, farmář dodává všem spotřebitelům jednotnou bedýnku s různými plodinami, které aktuálně dozrávají, nemusí tedy složitě vyřizovat objednávky a vždy prodá to, co aktuálně dorůstá. Dnes se však za bedýnky označují spíše systémy, kdy zprostředkovatel nakupuje produkci od sedláků a dále ji distribuuje mezi spotřebitele v bedýnkách, které si spotřebitelé často mohou již sami sestavovat, bedýnky jsou často zaváženy až do domu, apod. Zajímavé na systému je pro spotřebitele to, že se dostanou ke kvalitní faremní produkci či k bioprodukci velmi snadno (odběrové místo je ve městě). Nevýhodou jsou vyšší ceny (kvůli marži zprostředkovatelů). 3

4 Farmářské trhy V současné době se vzrůstem poptávky po místní produkci, nárůstem počtu spotřebitelů se zájmem o kvalitní, lokální a bio potraviny došlo k renesanci místních trhů, které dříve postupně mizely, nebo se měnily na tržiště levných oděvů, elektroniky, nebo ovoce zeleniny z velkoskladů. Farmářské trhy začaly prožívat svůj opětný rozkvět kolem roku 2009 díky iniciativě několika občanských sdružení, dnes již bývají pořádány samotnými radnicemi nejen ve velkých městech, ale téměř všude. Požadavky na prodejce na farmářském trhu na jakost, bezpečnost a označování čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny jsou totožné jako v běžném obchodě. Předpisy nevyžadují po stánkařích či trhovcích nějaké speciální certifikáty nebo povolení, platí zde obecná pravidla, mimo jiné to, že každý provozovatel je zodpovědný za zboží, které uvádí na trh. To však bohužel může znamenat, že na farmářských trzích můžete dostat často běžnou průmyslovou produkci z velkoskladů, tomu se snaží bránit iniciativa některých provozovatelů trhů, kteří vytvořili tzv. kodex farmářských trhů, který by měl standardizovat to, co od farmářského trhu může spotřebitel očekávat, v současnosti je však na libovůli každého provozovatele trhu, jaké podmínky na svém tržišti nastaví. Nejlepší obranou proti nepoctivcům je tak aktivní zákazník, který se ptá a zjišťuje, zda prodejce je jenom překupník, nebo producent. Co se předpisů týče, tak nejproblematičtější bývají živočišné produkty. V současné době na tržišti může zemědělec prodávat konečnému spotřebiteli například čerstvá vejce (do 21 dnů po snůšce), pokud neprodá více než 60 vajec jednomu spotřebiteli. Dále je zde možné prodávat živá selata, jehňata a kůzlata (do 15 kg hmotnosti) a drůbež, králíky a ryby. Na tržištích lze prodávat med z místních zdrojů, nejvýše však smí medař prodat 2 tuny medu ročně. Na tržišti není možné prodávat syrové mléko (to lze pouze na farmě do 2 hodin po nadojení). Nicméně podmínky podeje na trhu musí vždy schválit respektive vzít na vědomí místní hygienická a veterinární stanice. Farmářské trhy přinesly do mnoha míst oživení veřejných prostor a přiblížily spotřebitelům problematiku lokálních potravin a nastolily toto téma do veřejné debaty. Bohužel však problémem zůstává kvalita některých trhů, kde spotřebitel místo místní, šetrné, produkce malých farem dostává velkoobchodní zboží za vyšší cenu. Je však třeba zdůraznit, že záleží trh od trhu a do budoucna lze předpokládat jistou standardizaci pravidel pro trhy. 4

5 Přestože trhy otevřely sedlákům další odbytový kanál, ukazuje se, že nejsou volbou pro skutečně drobné hospodáře, vzhledem ke své časové náročnosti a často nezanedbatelným finančním nákladům. Solidární potravinové systémy aneb Komunitou podporované zemědělství Tento souhrnný název obsahuje systémy známé jako tzv. Community Supported Agriculture (CSA) v anglicky mluvícím světě, AMAP či GASAP ve frankofonním světě, Teikei v Japonsku, GAS v Itálii či Reciproco v Portugalsku. V České republice jsou tyto systémy nové a používá se překlad anglické zkratky CSA, tedy komunitou podporované zemědělství (KPZ). Komunitou podporované zemědělství je součástí širšího konceptu potravinové suverenity, který volá po větším právu občanů ovlivňovat vlastní potravinový systém, viz boxík. Ve středu těchto přístupů stojí dva zájmy: jednak osobní motivace, např. jak zdravé či chutné jsou potraviny, které kupuji. A také motivace společenská: tedy zájem o to, jaké environmentální, sociální, hospodářské a kulturní dopady produkce oněch potravin má, a také o to, kdo bude do budoucna ovlivňovat jejich produkci, cenu, kvalitu či množství, zda občané či anonymní, globální tržní síly. Tohle vše tedy zastřešuje, v západní Evropě již hojně užívaný, termín potravinová suverenita: možnost ovlivňovat potravinový systém osobní intervencí, nikoliv pouhou často iluzorní volbou peněženkou, ale aktivním, občanským přístupem v podpoře místní, environmentálně šetrné a sociálně odpovědné produkce potravin. Potravinová suverenita znamená právo občanů, místních komunit a národních států ovlivňovat a určovat vlastní, nezávislé politiky pro zemědělství, zaměstnanost a potravinářství, které odpovídají jejich jedinečným environmentálním, společenským, hospodářským a kulturním podmínkám. Zahrnuje skutečné právo na potraviny a produkci potravin, což znamená, že všichni lidé mají právo na bezpečné, nutričně bohaté a kulturně odpovídající potraviny, na zdroje potřebné pro produkci potravin, a také na zajištění individuálního i společenského udržitelného živobytí. Potravinová suverenita znamená nadřazení práv lidí a společenstev na potraviny a produkci potravin, nad zájmy trhu. Aktérům potravinové suverenity se, zdá se, přejedl stávající model průmyslového zemědělství, ovládaného (nad)národními potravinářskými koncerny a úzkou skupinou mamutích maloobchodních řetězců. Proto kladou důraz jednak na podporu vzniku a zachování lokálních malozpracovatelských provozů a drobných zemědělců, kteří obhospodařují vlastní půdu a mívají obvykle výrazně pozitivní vliv na místní ekonomiku či společenský a kulturní život. A také se soustřeďují na udržení či vytváření dlouhodobých a pevných sítí jejich spotřebitelů. Cílem jsou tak místně ukotvené, přizpůsobivé, a proto odolné systémy produkce potravin, které jsou založeny na solidaritě, vzájemné známosti a důvěře, na rozdíl od stávajícího agro-potravinářského komplexu stojícího na soutěživosti, anonymitě a globální přelétavosti. 5

6 Tyto myšlenky dnes již mají zejména v euroamerickém kontextu reálné vyústění mimo jiné v podobě systému komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), který například ve Francii pod tamní zkratkou AMAP sdružuje na 3 tisíce drobných hospodářů a 200 tisíc spotřebitelů, kteří vzájemně sdílejí rizika a přínosy zemědělského hospodaření a společně pracují na zajištění potravinové suverenity a soběstačnosti své země. I v dalších zemích prochází KPZ bouřlivým rozvojem, například v Itálii, kde pod zkratkou GAS sdružuje na 900 hospodářství, nebo ve Velké Británii, kde po 5 ti letech od vzniku prvních iniciativ obrat tamních CSA systémů představuje již 0,2 % ze všech příjmů v zemědělství. Systémy KPZ nestojí pouze na prodeji a nákupu, ale jsou založeny na vztahu vzájemné podpory mezi drobným hospodářem a těmi, kteří konzumují jím vyprodukované potraviny. Jedná se partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce. To znamená, že spotřebitelé přejímají část rizika, které sedlák z povahy zemědělské produkce nese (neúroda, živelná katastrofa, atd.) a to především z toho důvodu, aby pomohli udržet lokální malé (optimálně ekologické) producenty potravin, aby tito např. z důvodů nízkých výkupních cen zemědělských surovin nezanikali a neprodávali svá hospodářství velkým zemědělským korporacím. Samozřejmě, že nejde o čirý altruismus, cílem spotřebitelů je, aby se udržely statky, které jim budou dodávat ekologické produkty za rozumné ceny. Ale mezi jinými je také motivem spotřebitelů podpořit drobné farmy, které udržují tradiční ráz krajiny, její rozmanitost, spojují místní komunity a udržují jejich život a svébytnost. A samozřejmě jde také o znovuobjevení vztahu mezi půdou a konzumovanými potravinami a obnovení tradice drobného hospodaření s důrazem na spotřebu potravin v místě jejich produkce. Prakticky to znamená, že skupina spotřebitelů si u zemědělce před sezónou předplatí určitou část jeho produkce, domluví se na tom, co bude hospodářství produkovat a následně dostávají na určené odběrové místo ve městě pravidelně to, co se zrovna urodí. Sedlák má tak předem prostředky na nákup osiv, sazenic, atd. Také má jistotu odbytu a jistotu, že jeho práce bude zaplacena i při živelné katastrofě. Někdy spotřebitelé zemědělce podporují i fyzickou výpomocí v případě krizových situací nebo si svou spotřebu mohou odpracovat na statku. Další obvyklou variantou je, že se komunita lidí spojí a založí (nebo obnoví) hospodářství jako vlastní sociální podnik. Veškerá produkce takového statku potom náleží jeho podílníkům, členům zakládající komunity. Spotřebitel získá kvalitní produkty za rozumné ceny, navíc má možnost seznámit se s nejrůznějšími netradičními plodinami, které se jinak v obchodní síti nedostanou. U nás se nějakou dobu se zdálo, že KPZ u nás bude jen záležitostí skupinky alternativců, ale letos jako by se něco zlomilo a ve velmi krátkém čase vzniklo hned několik projektů a další se plánují. Dvě nové KPZ v Brně a v Kopřivnici spočívají na provázání tří skupin: zemědělce, spotřebitele a nezávislého zprostředkovatele a iniciátora. Brněnská KPZ vznikla na základě iniciativy ekologického institutu 6

7 Veronica ve spolupráci s ekozemědělci Pospíšilovými z Vysočiny. V letošním roce se do této KPZ zapojilo na 35 podílníků, kteří si každé úterý vyzvedávají svůj podíl v Brně. V Kopřivnici letos vznikla komunita kolem hospodářství Šelongových, a to díky aktivitám Aleny Malíkové z RC Moravská brána, které se podařilo do iniciativ spojených s nákupem lokálních potravin zapojit také město Kopřivnice a u Prahy v obci Středokluky začalo vznikat komunitní hospodářství KomPot. V současné době u nás funguje již 7 systémů KPZ a další vznikají. Odkazy: Hygienická kvalita - předpisy Požadavky na jakost, bezpečnost a označování potravin jsou totožné pro všechna místa prodeje, to znamená, že každý prodejce musí dodržovat platnou legislativu o uvádění potravin do oběhu a je nucen splnit všechny požadavky na jejich jakost, bezpečnost a označování. Dodržování těchto podmínek kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, které musí každý, kdo hodlá prodávat potraviny spotřebitelům tuto skutečnost nahlásit. Tím je zajištěna možnost, že je ze strany SZPI kontrolovatelný. Platí zde zároveň základní pravidlo, že každý provozovatel je zodpovědný za zboží, které uvádí na trh. Prodávat nezpracované rostlinné produkty ze dvora smí nejen zemědělský podnikatel, ale také drobný pěstitel. Pokud příjmy z této činnosti nepřesáhnou Kč za zdaňovací období, není třeba prodej ze dvora ani danit. Nicméně je třeba na prodej ze dvora uplatnit legislativu týkající se uvádění potravin do oběhu, tedy zejména požadavky na jakost potravin a ohlášení prodeje Státní zemědělské a potravinářské Inspekci. Pokud jde o zpracování produktů a prodej živočišných produktů přímo na farmě je situace výrazně komplikovanější a uplatňuje se na ně celá řada dalších legislativních opatření, zejména tzv. hygienický balíček (čtyři nařízení Evropského parlamentu a Rady), který také upravuje faremní zpracování. Co se týče živočišných produktů, podmínky prodeje a zpracování kontroluje kromě výše uvedené SZPI ještě Krajská veterinární správa. 7

8 10 důvodů pro lokální potraviny 1) Víte co jíte. Můžete vidět v jakém prostředí biopotraviny, které na farmě kupujete, vznikají. Můžete si pohovořit s jejich producentem a samozřejmě pokud jde o biopotraviny, můžete si vyžádat certifikát zajišťující, že byly dané produkty vyrobeny v souladu s pravidly pro ekologické zemědělství. 2) Kupujete nejčerstvější možné potraviny. Zelenina, ovoce, které koupíte na farmě, bylo sklizeno jen několik hodin předtím, než se dostalo k vám. 3) Samosběr. Ovoce a zeleninu si můžete nasbírat rovnou sami za ještě výhodnější cenu sami si navíc sklidíte skutečně jen to nejlepší. 4) Kupujete jen zralé. Ze dvora či v bedýnkách dostanete ovoce, zeleninu, která dozrála na stromě, či v zemi, nebyla sklízena nezralá, aby dozrála cestou či na pultu prodejny. 5) Potraviny s příběhem. Znáte svého zemědělce. Kde se vám poštěstí, abyste si mohli říct: tyhle jablka jsou od Plíška, mrkev od Tachecího a sýry od Šourka? 6) Získáte dobrou cenu. Na ekofarmách můžete kvalitní potraviny nakoupit za výrazně nižší cenu, než byste za ně zaplatili v obchodech, často tam takové ani sehnat nelze. 7) Platíte přímo sedlákovi. Vaše peníze se dostanou téměř beze zbytku zemědělci, který je následně většinou investuje v regionu, ať už jimi zaplatí svým zaměstnancům, nebo si koupí pivo v hospodě. Peníze tak nezmizí ve spleti překupníků, distributorů či nadnárodních majitelů kdesi v zahraničí. 8) Nepřispíváte (tolik) ke změnám klimatu. Podle výzkumů mají ekologicky pěstované potraviny (biopotraviny) nižší uhlíkovou stopu, navíc při nákupu ze dvora odpadá dálková doprava všech nejrůznějších složek výrobku (věděli jste například, že potraviny typické snídaně chléb, máslo, sýr, jablko, káva, smetana, cukr, džus - urazí cestou na váš talíř dohromady přibližně kilometrů), která je významným emitentem skleníkových plynů. 9) Podporujete místní zaměstnanost. Drobní a ekozemědělci většinou zaměstnávají místní obyvatele na výpomoc při pletí, sklizni atd. Nákupem jejich produktů tak pomáháte udržet zaměstnanost v regionu. 10) Nákup ze dvora můžete spojit s příjemným výletem s celou rodinou, či rovnou na farmě strávit celou dovolenou. 8

9 Případová studie: Ekofarma Karla Tachecího Ekologické hospodářství Karla Tachecího se nachází přibližně 50 kilometrů od hlavního města Prahy a přibližně 50 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem v obci Budyně nad Ohří. Majitel Karel Tachecí se od roku 1998, kdy začal hospodařit na 8 hektarech, propracoval k rozloze přibližně 80 hektarů orné půdy a travních porostů. Na většině pozemků (orná půda i travní porost) se pěstuje krmivo pro skot v majetku otce Karla Tachecího, obiloviny k dalšímu prodeji, atd. Zelenina Přibližně 2 hektary výměry statku jsou vymezeny k pěstování zeleniny a ovoce. Největší část výměry plochy oseté zeleninou je určena k produkci dýní nejrůznějších druhů. Další část pozemků určených k produkci zeleniny představuje smíšenou kulturu nejrůznějších plodin. Ovocné stromy jsou vysázeny kolem polí. Nicméně velkou část ovoce prodávaného bedýnkářům Karel Tachecí nakupuje od spolupracujících farmářů z okolí, zejména Bedřicha Plíška, v Zámeckých sadech Chrámce a v ovocnářství Malšovice. Proč bedýnky a KPZ Karel Tachecí začal distribuovat svou produkci přímo spotřebitelům v letech 2003/2004, a to na základě přímých individuálních objednávek. Důvodem byla neukázněnost velkoobchodníků, tedy nestálý odbyt nasmlouvaných a vypěstovaných plodin. V roce 2003 se Karlovi urodil příliš dýní hokkaido, na něž neměl odbyt, v té době se na něj obrátilo mateřské centrum v Praze Karlíně s poptávkou po závozu zeleniny. Tak začaly pravidelné zavážky zeleniny do Prahy. Tlak zákazníků na šíři produkce přiměl Karla Tachecího rozšiřovat nabídku pěstovaných plodin, ale přinesl mu jistotu odbytu. Na systém bedýnek Karel přešel počátkem sezony 2008, kdy začal také spolupracovat s komunitou Podporujme svého farmáře na Toulcově dvoře, kde jej podporuje na 60 spotřebitelů, kteří si u něj předplácejí úrodu vždy na ½ roku dopředu a dostávají do výdejního místa přepravky se zeleninou pro všechny, kterou si každý z členů naváží sám podle připraveného seznamu. Klasické bedýnky začal ale nabízet i v v jiných odběrných místech. Přínosy Díky pravidelnému odbytu a zvýšení zájmu o jeho produkci mohl (a vlastně musel) Karel rozšířit plochy k pěstování a zavést závlahu pro žádané, ale choulostivější druhy plodin. Díky zvýšené poptávce zaměstnává vyšší počet pracovní síly v okolí. Zahájení prodeje bedýnek bylo dalším krokem k usnadnění jeho práce a díky tomu, že si lidé zvykli objednávat jednotné bedýnky, stihne za stejný čas připravit dvakrát tolik bedýnek, kolik stihl individuálních objednávek. Navíc díky systému Podporujme svého farmáře dostává velkou část úrody zaplacenu již před počátkem sezony, takže může disponovat finanční hotovostí již na začátku roku, který bývá pro drobné sedláky kritický. 9

10 Distribuce Produkty hospodářství, včetně dalších produktů ekologických zemědělců z okolí jsou ihned po sklizni distribuovány přímo spotřebitelům ve městech (nejčastěji v Praze) na jimi zřízená odběrová místa. Odběratelům je každý týden rozeslán nabídkový list s produkcí, lidé si poté mohou do nedělního večera vždy objednat buď jednotlivé plodiny na váhu, nebo jednotnou bedýnku se směsí aktuálně nabízených produktů, která spotřebitele vyjde laciněji, než individuální objednávka. Požadované množství je následně v pondělí sesbíráno, naváženo a zabaleno a v úterý je distribuováno na předem domluvená odběrná místa. Platba probíhá buď v hotovosti na místě, převodem na účet nebo platbou předem na určité období (čtvrt či půl roku). Předpřipravené bedýnky tvoří přibližně 75 % z přímého prodeje spotřebitelům. Organizace jednotlivých odběrových míst je po té plně v kompetenci jednotlivých odběratelů. To znamená, že způsob další distribuce v daném odběrném místě, způsob plateb jednotlivých odběratelů, atd. není farmářem nikterak ovlivňován. Ekonomika Hospodářství Karla Tachecího každý týden distribuuje přibližně 100 bedýnek na celkem 5-10 odběrných míst ve 2 městech. Cena bedýnky je stanovena na 200,- Kč a odvíjí se od kalkulovaných cen jednotlivých položek. Nicméně cena produktů v bedýnce je výrazně nižší než cena za individuálních objednávek, které jsou časově náročnější a méně stálé. Neboť bedýnka je připravena jednou tak rychleji než individuální objednávka Příjmy z přímého prodeje zeleniny prostřednictvím bedýnek i individuálních objednávek tvoří 25 % z celkových příjmů farmy. Karel Tachecí odhaduje, že 2 hektary zeleniny prodávané prostřednictvím bedýnek mohou uživit menší rodinu. Informace o potravinové suverenitě a KPZ

11 Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ Otázky k řešení Co podle vás znamená potravinová suverenita? Proč bychom se jí měli zabývat my v Evropě? Jaké jsou základy komunitou podporovaného zemědělství? Jaké řešení přináší? Jak může KPZ prospět drobným zemědělcům a jak spotřebitelům? Potravinová suverenita a KPZ východiska a výstupy Potravinová suverenita - právo a především reálná možnost všech obyvatel ovlivňovat vlastní potravinový systém - udržitelný rozvoj zemědělství, - ekonomická soběstačnost regionů, - bezpečnost potravin, - udržení a podpora kulturní a přírodní rozmanitosti, - nadřazení práv lidí na potraviny a produkci potravin, nad zájmy trhu. Solidární/sociální ekonomika - Žádná novinka cechy 13. stol., družstva 19. stol. - Na pomezí soukromého a veřejného sektoru cílem není generovat zisk či výplaty podílníkům cílem je o zajištění potřeb aktérů podle jejich možností aktérů o zajištění solidarity ve společnosti o vytváření poz. externalit - Základy solidarita demokratické rozhodování transparentnost a začleňování sdílení rizik a přínosů budování komunity Komunitou podporované zeměděství: definice a principy - Spotřebitelská reakce na Problémy průmyslového zemědělství a výroby potravin, (ne)soběstačnost či závislost na dovozu, úbytek malých rodinných hospodářství. 11

12 o o o o o Pomáhá drobným farmám překonávat existenční problémy, odolávat nepředvídatelným výkyvům globálních trhů snižovat jejich závislost na veřejných zdrojích financování. Spotřebitelům na druhou stranu přináší kvalitní místní a často bio produkci, úzký kontakt s hospodáři, znalost místa vzniku konzumovaných potravin. Pojem původem z USA jakékoliv partnerství mezi spotřebitelem a producentem Specifické formy dány místními okolnostmi a zvyklostmi Všechny systémy KPZ mají společný: vzájemný závazek mezi hospodářem a spotřebitelem KPZ statky jsou přímo odpovědné svým spotřebitelům poskytují kvalitní typicky bio potraviny zapojeno větší množství osob než na běžných konvenčních i eko farmách. KPZ v praxi - Sdílení rizik/závazek o Spotřebitelé přejímají část rizika, které zemědělec z povahy této činnosti nese (tj. neúroda, živelná katastrofa) - solidarita o Platba za úrodu ne za potraviny o Spotřebitel se zaručuje uhradit svůj podíl po celou sezonu (sedlák má jistotu a disponuje finančními prostředky) - Dodávky o Spotřebitelé pravidelně dostávají to co dozrává, nevybírají si co dostanou (sedlák má jistotu, že prodá to, co se mu urodí) - Přístup o Spotřebitelé mají přístup na farmu, možnost samosběru, či pěstování na vlastním kousku na pozemcích statku. Případně rovnou provozují vlastní hospodářství. - KPZ nejsou bedýnky o KPZ se často kombinuje s přímým prodejem (bedýnky, farmářské trhy) ale není to totéž: hlavním rozdílem je přijetí vzájemného závazku spotřebitelé dávají sedlákovi jistotu odbytu (ať už předplatným, smluvně či jinak) za to se jim dostává možnosti ovlivnit chod hospodářství (pěstované plodiny, způsob hospodaření, atd.) Přímý prodej neznamená automaticky sdílení rizika! 12

13 Zakládáme KPZku Diskuse nad nejrůznějšími aspekty vzniku nových komunitních projektů na podporu drobného zemědělství Role Sedlák: ve skupině by měly být min. 1-3 sedláci, jejich motivací je zajistit dlouhodobý odbyt své produkce, vytvořit si skupinu lidí, kteří budou dlouhodobě statek podporovat. Nabízí své zkušenosti, své hospodaření a svůj čas. Aktivní spotřebitel: ve skupině by mělo být 3-5 aktivních členů, kteří tvoří tzv. jádrovou skupinu, která je kreativní, přichází s novými návrhy, rozděluje další úlohy, atp. Nabízí svůj čas, svou kreativitu, svůj kapitál. Pasivní spotřebitel: zbytek skupiny obvykle tvoří lidé, které téma zajímá, chtějí se angažovat, ale často nevědí jak, čekají na návrhy ostatních, apod. Nabízí svůj kapitál nejčastěji finanční. Logické kroky k založení KPZ Identifikujte vaše motivace, potřeby a možnosti o Pokud jste sedlák, potřebujete nalézt společenství lidí, kteří vás budou podporovat a budete take potřebovat veřejnou podporu svému projektu o Pokud jste spotřebitel, potřebujete nalézt další lidi s podobným cílem a vytvořit koordinační skupinu, která bude hledat místní drobné hospodáře a další zájemce o KPZ, vyytvoří návrh organizačního nastavení a pravidel skupiny. Kdo bude v KPZ hrát hlavní roli? Bude se jednat o propojení spotřebitelů s existujícím hospodářem nebo vznik komunitního hospodaření nově? o Napojení na existující statek: Skupina spotřebitelů se spojí s existujícím hospodářem za účelem sdílení rizik a výnosů jeho hospodaření. Podnik je v rukou sedláka, spotřeibelé jsou nejčastěji neformální skupina Negativa: spotřebitelé mají menší možnost ovlivnit provoz na farmě, hospodářství je obvykle dál, hůře přístupné, je nezbyytné najít důvěryhodného hospodáře Pozitiva: relativně jednoduchý začátek, o zemědělství se spotřebitelé vůbec nemusejí starat o Vytvoření komunitního statku: Skupina lidí založí vlastní hospodaření Negativa: poměrně komplikovaný rozjezd, dlouhodobé plánování, skupina iniciátorů musí mít skutečně silnou motivaci a entusiasmus (jde o běh na relativně dlouhou trať); kritickým bodem je pro takovýto projekt najít důvěryhodného člověka, který se bude o hospodářství starat. Pozitiva: veškerá svoboda (ale I odpovědnost) je na vás, hospodářství se může nacházet velmi blízko města, hospodářství je zcela otevřené všem, stále Stanovení organizační struktury o Na jakém principu se bude skupina organizovat 13

14 Neformální skupina (obchodní vztah vzniká mezi hospodářem a každým členem jednotlivě) Formální skupina (občanské sdružení, družstvo, apod. o Jak se budou přijímat rozhodnutí Rozhoduje koordinační skupina nebo většina méně demokratické, ale flexibilnější a snazší přijímání rozhodnutí Konsensuální rozhodování žádné rozhodnutí není přijat odokud nevyhovuje všem demokratičtější inkluzivnější, ale komplikovanější cesta k přijímání rozhodnutí. o Jak se budou uzavírat dohody Ústně vhodné pro homogenní, kompaktní malé skupiny, kdy se všichni navzájem znají Písemně nezbytné u větších heterogenních skupin, formálních institucí. Stanovení ceny a způsobu a frekvenci plateb o V případě,že hospodář je majitelem podniku sedlák obvykle navrhne cenu za týdenní podíl na produkci, která se následně diskutuje na plénu, cena obvykle odráží jeho náklady s produkcí a dopravou odhadovaného množství jeho produkce někdy cena jednoho podílu člena může zahrnovat i část na úhradu nákladů provozu skupiny (např. nákup přepravek, váhy, administrativu, pronájem výdejních prostor, apod.) o Komunitní hospodářství: členové skupiny se skládají na celoroční rozpočet provozu hospodářství koordinační skupina představí rozpočet všem členům a každý buď přispěje rovným dílem (celkový rozpočet / počet členů = podíl na 1 člena) nebo každý vloží vklad podle svých možností příspěvky členů mívají obvykle dvojí podobu členský příspěvek (menší částka na vstupní investice) příspěvek na produkci (větší částka pokrývající provozní náklady hospodaření), který zakládá právo získat podíl na vyprodukovaných potravinách o Čestnost plateb rozhodněte se co je nejpraktičtější, nejpohodlnější pro spotřebitele i sedláka Týdenní platby nejnižší míra závazku pro sedláka, komplikované, nízká míra důvěry Měsíční platby Platby na celou sezonu - nejvyšší míra závazku, snadná administrace; platby obvykle rozděleny do několika splátek. o Payment method Cash most complicated, highest risk Bank transfer easiest, however can have extra costs (good to find a cooperative savings bank) Cheques often used in France (in CZ no tradition of this) Určení míry vzájemného závazku o KPZ je založeno na sdílení rizik a výnosů zemědělství, nicméně je třeba stanovit míru sdílení: 14

15 Plné sdílení rizik a výnosů farmu provozuje komunita spotřebitelů, tzn. pokud je veškerá úroda ztracena nedostane komunita nic, naopak v případě nadúrody se vše rozdělí mezi podílníky Sdílení části úrody pokud se jedná o zemědělcem vlastněný statek spotřebitelé obvykle riskují nebo naopak získávají tolik kolik činí jejich dohodnutý podíl na úrodě Jak se bude distribuovat? o Dopravu zajišťuje zemědělec vždy jeden z členů (střídají se) najatý dopravce o Příprava zásilek pro členy Individuální bedýnky skládá zemědělec každý spotřebitel dostává standardizovanou bedýnku s již naváženým obsahem = časově náročné pro zemědělce či zaměstnance komunitního statku Individuální bedýnky skládá vždy jeden z členů komunity pro ostatní Každý z členů si skládá vlastní podíl z přivezených potravin Hledání výdejního místa o Optimální: na statku (je-li dostatečně blízko, aby nevznikala další doprava) o Typicky: výdejní místa ve městě, která organizují členové komunity sami Výdejní místo o Musí být snadno dostupné většinou členů o Přístup pouze pro členy (např. univerzální klíč garáž, budka na pozemku školy, bedna na něčí zahradě, apod.) veřejný prostor s personálem (obchod s biopotravinami, kavárna, restaurace), který může kontrolovat černé pasažery. přirozený společenský prostor (škola, mateřské centrum, nevládní organizace, atp.) Budování komunity Zapojení členů: jak lidi přilákat k tomu, aby se připojili ke KPZce o Zdravotní přínos o Ochrana životního prostředí o Společenský život, solidarita Jak udržet zájem členů o Transparentnost a komunikace = důvěra o Informace pravidelné informace z pole, atd. o a samozřejmě kvalitní potraviny Jak komunikovat o Osobní setkání tak často jak je to jen možné o Elektronická komunikace co nejjednodušší Zapojte lidi do projektu aktivě Legislativa Záleží na typu organizační struktury o Neformální skupiny = obchodní vztah probíhá pouze mezi zemědělcem a každým z členů komunity individuálně; tj. odpovědnost za bezpečnost potravin je plně na 15

16 Platby zemědělci. Nejjednodušší způsob, který vyžaduje nejvyšší míru důvěry (vhodný pro menší skupiny do 50ti osob) o Právnická osoba (tj. občanské sdružení) = obchodní vztah vzniká mezi právnickou osobou a zemědělcem; právnická osoba potom nese odpovědnost za bezpečnost potravin. Bezpečnost a kvalita potravin o Zemědělství musí splňovat podmínky zákona o zemědělství, o potravinách a souvisejících předpisů (např. živnostenský zákon) o Distribuce je-li KPZ právnickou osobou musí distribuce splňovat podmínky pro uvádění potrain do oběhu, Komunitní statky obvykle řeší tak, že zemědělec (OSVČ) prodá celou produkci právnické osobě spotřebitelů, takže distribuce již probíhá v rámci sdružení a nepodléhá tak jižlegislativě o uvádění potravin do oběhu. v případě neformálních skupin obvykle distribuci nikdo moc neřeší (podle zkušeností z Německa, Francie i u nás) V systému kdy jde o propojení zemědělce s komunitou spotřebitelů zemědělec podléhá daňové povinnosti z prodaných podílů. V případě komunitních statků mohou být platby za potraviny řešeny jako členské příspěvky do občanského sdružení, nebo investice do družstva Komunikace Pravidelné valné hromady všech členů jsou nezbytné! Pravidelná setkání tvrdého jádra Nejrůznější pracovní skupiny Elektronická komunikace o Webové stránky (lze vytvořit snadno svépomocí statické se základními informacemi) o Sdílené dokumenty a formuláře (lze na internetu vytvářet zdarma) pro předsezónní domlouvání a zpětnou vazbu během sezony o Zpravodaj nebo blog z farmy časově náročné pro zemědělce, může však spravovat jeden z členů komunity o sociální sítě Je důležité členy informovat o tom co se děje, budovat důvěru a motivovat je zůstávat členem systému jinak se KPZ snadno v myslích vašich členů změní v komerční bedýnkový systém 16

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Komunitou podporované zemědělství KPZ je systém

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na "prodej ze dvora"

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na prodej ze dvora PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Cíle prezentace Definovat prodej ze dvora Stanovit komodity, které lze prodávat Stanovit množství daných komodit a místa prodeje Tvorba legislativy

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad?

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Vyplněnou přihlášku odešlete na soutez@bankwatch.org nejpozději do 15. 11. 2012 www.bankwatch.org INFORMACE O VÁS/O VAŠEM TÝMU Prosíme, krátce se představte Kdo jste?

Více

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě.

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě. Poslání organizace Šířit myšlenky souladu člověka s přírodou a princip trvalé udržitelnosti, a to výchovou, osvětou a vlastním příkladem a pomáhat jejich uvádění do života. S vědomím naléhavosti globálních

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014

Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014 Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014 Nařízení, kterým se vydává Tržní řád Zastupitelstvo obce Cidlina se přijetím usnesení na svém 2. veřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2014 usneslo vydat na základě

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství tisková konference 13. listopadu 2012 Ministerstvo zemědělství Základní východiska nejrozsáhlejší změna od vstupu ČR do EU dopad na celý potravinářský

Více

Statutární město Brno, městská část Brno-střed Provozní řád tržiště v parku na Moravském náměstí

Statutární město Brno, městská část Brno-střed Provozní řád tržiště v parku na Moravském náměstí Statutární město Brno, městská část Brno-střed Provozní řád tržiště v parku na Moravském náměstí Rada městské části Brno-střed (dále též RMČ BS), na svém 17. zasedání, konaném dne 13. 4. 2015 schválila

Více

Aktuální vývoj v oblasti potravinového práva

Aktuální vývoj v oblasti potravinového práva Aktuální vývoj v oblasti potravinového práva Ochrana spotřebitele: Vím, co jím? CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU Ing. Jindřich Fialka 15. května 2013 Úřad pro potraviny Ministerstvo zemědělství

Více

4. číslo květen červen 2014

4. číslo květen červen 2014 4. číslo květen červen 2014 http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/26/14/19/green 42609_640.png?i Bio je vlastně ekologické zemědělství. Jedná se o způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené

Více

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory.

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Paběrkování bude skvělou možností nasát čerstvého vzduchu venkova,

Více

Nařízení Obce Lovčice č. 1 /2013, kterým se vydává tržní řád. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Místa pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb

Nařízení Obce Lovčice č. 1 /2013, kterým se vydává tržní řád. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Místa pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb Nařízení Obce Lovčice č. 1 /2013, kterým se vydává tržní řád Zastupitelstvo obce Lovčice se na svém zasedání dne 16.1.2013 usneslo vydat na základě 18 odst. 1 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec

VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec V prostoru Evropské unie jsou vejce volně obchodovatelná, a pokud splňují závazné podmínky pro uvádění do oběhu, mohou se dovážet i do České republiky, a to

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

Podniková logistika 2

Podniková logistika 2 Podniková logistika 2 Podniková strategie a logistika DNES -Kupující jsou ochotni platit stále více za individuální výrobky a služby, za vysokou kvalitu a pohotovost nabídky Nízké ceny mohou být pro někoho

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem

Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem Ochrana spotřebitele: Vím, co jím? MUDr. Olga Sehnalová, MBA 15. května 2013, Praha poslankyně Evropského parlamentu Evropský parlament a skandál

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014 Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují

Více

Komunitou podporované zemědělství. Cesta k partnerství mezi spotřebitelem a zemědělcem

Komunitou podporované zemědělství. Cesta k partnerství mezi spotřebitelem a zemědělcem Komunitou podporované zemědělství Cesta k partnerství mezi spotřebitelem a zemědělcem 1 Komunitou podporované zemědělství Cesta k partnerství mezi spotřebitelem a zemědělcem (c) 2013 Vydala ZO ČSOP Veronica

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných Novela zákona o ochraně ovzduší transpozice kritérií udržitelnosti biopaliv uvedených ve směrnici 2009/28/ES a 2009/30/ES Ing. Jiří Hromádko, Ph.D. Hlavní cíle novely zákona Transpozice kritérií udržitelnosti

Více

ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP

ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP 3 / 1. SOUVISLOSTI 6 / 2. EKO-DESIGN (ErP) 7 / 3. ENERGETICKÉ ŠTÍTKY 12 / 4. SVĚT SE MĚNÍ, ARISTON JE S VÁMI 1 KONTEXT PROČ ENERGETICKÉ ŠTÍTKY A ErP? Potýkání se s klimatickými

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Zahájení výroby a uvádění potravinářských výrobků (minimum pro malé výrobce) www.traditionalandwild.eu

Zahájení výroby a uvádění potravinářských výrobků (minimum pro malé výrobce) www.traditionalandwild.eu Tento projekt je realizován v rámci programu CENTRAL EUROPE a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Zahájení výroby a uvádění potravinářských výrobků (minimum pro malé výrobce)

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin, se zrušuje.

Nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin, se zrušuje. Přehled nejdůležitějších právních předpisů vyšlých ve Sbírce zákonů v období červenec září 2014 z pohledu podnikatelských aktivit OSVČ a obchodních společností Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Typy velkoobchodních

Více

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Tom Václavík Základní data Světový trh sbiopotravinami 2008 Celková spotřeba: přibližně 37 mld. EUR Meziroční nárůst: +-10 % (2007/2008) Největší trhy:

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Strana 250 Sbírka zákonů č. 32 / 2012 32 VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví

Více

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,

Více

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky,

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

PROJEKT KOPŘIVNICE MĚSTO, KTERÉ PODPORUJE SVÉ SEDLÁKY

PROJEKT KOPŘIVNICE MĚSTO, KTERÉ PODPORUJE SVÉ SEDLÁKY PROJEKT KOPŘIVNICE MĚSTO, KTERÉ PODPORUJE SVÉ SEDLÁKY ČLOVĚK V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ Pěstuje a chová Rostliny Odrůda, podmínky růstu Zvířata Plemena, welfare Hospodaří a ovlivňuje Půdu a vodu Úrodnost Ochrana

Více

Metodický pokyn č. 1/2012

Metodický pokyn č. 1/2012 Metodický pokyn č. 1/2012 Registrace subjektů do systému ekologického zemědělství Přechodné období Zkracování a prodlužování přechodného období č.j. 231679/2011-MZE-17252 Určeno: Kontrolním subjektům (KEZ

Více

3. Tento tržní řád se ve stanoveném rozsahu vztahuje i na prodej v tržnicích a na tržištích majících charakter stavby podle stavebního zákona.

3. Tento tržní řád se ve stanoveném rozsahu vztahuje i na prodej v tržnicích a na tržištích majících charakter stavby podle stavebního zákona. Nařízení města Hustopeče č. 3/2005, kterým se vydává Tržní řád Rada města Hustopečí se usnesla na svém zasedání konaném dne 17.5.2005 na základě zmocnění v ustanovení 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

NAŘÍZENÍ MĚSTA TŘINCE Č. 2/2007,

NAŘÍZENÍ MĚSTA TŘINCE Č. 2/2007, MĚSTO TŘINEC NAŘÍZENÍ MĚSTA TŘINCE Č. 2/2007, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ŘÁD Schváleno: 16.4.2007 Vyvěšeno: 25.4.2007 Sejmuto: 11.5.2007 Účinnost: 10.5.2007 Zpracovatel: Odbor živnostenský úřad Změna: 1.5.2013,

Více

Ovoce a ovocné produkty

Ovoce a ovocné produkty Ovoce a ovocné produkty pravidla pro prodej ze dvora, na trhu a dodávání do obchodu K aždý prodejce čerstvě sklizeného nebo zpracovaného ovoce je podle potravinového práva provozovatelem potravinářského

Více

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) 27a (1) Chovatel může v malých množstvích a) prodávat živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu ve svém

Více

Ebene eins. Kapitola 1: Příručka s příkladem prodeje ze dvora Vysvětleno na obchůdku Müllerových Rakousko - Ebene zwei

Ebene eins. Kapitola 1: Příručka s příkladem prodeje ze dvora Vysvětleno na obchůdku Müllerových Rakousko - Ebene zwei Ebene eins Ebene zwei Ebene drei Modul 7: Obchodní» Ebene vierplán a kalkulace Autorka: Sabine E. Wurzer Ebene B. fünf A. Kapitola 1: Příručka s příkladem prodeje ze dvora Vysvětleno na obchůdku Müllerových

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ Martin Mistr. Josef Kořínek, Vlasta Holasová, Ústav zemědělských a potravinářských informací v Praze 1 Úvod V České republice bylo po roce 2000 registrováno

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Tady v horách, daleko od všeho, žijí lidé, kteří se živí pěstováním kávy. Je jich 25 milionů. Jejich pozemky jsou průměrně veliké

Více

k poskytování podpory dle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006

k poskytování podpory dle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 Prováděcí pokyn Státního pozemkového úřadu k poskytování podpory dle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 SPLÁTKOVÝ REŽIM PRO ZEMĚDĚLSKOU PRVOVÝROBU ÚVODNÍ USTANOVENÍ Na základě nařízení Komise (ES) č. 1857/2006

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye EcoStone, před vulkanická hornina, je základní mateřskou stavební složkou všech zemin na světě. Skládá se z drtě hornin vybraných vědeckými pracovníky z oboru geologie.

Více

ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic

ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. in the Czech Republic ROČENKA 2011 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V České republice YEARBOOK 2011 Organic agriculture in the Czech Republic Úvodní slovo Vážené čtenářky, vážení čtenáři, opět po roce se vám do rukou dostává ročenka

Více

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Podpora pěstování energetických plodin SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Legislativní úprava poskytování dotací na podporu EP Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING Michaela Antoušková, Zuzana Křístková Anotace: Tento příspěvek se zabývá možnostmi získání finanční podpory pro ekologické

Více

Nařízení obce Starovice 1/2012. kterým se vydává Tržní řád

Nařízení obce Starovice 1/2012. kterým se vydává Tržní řád Nařízení obce Starovice 1/2012 kterým se vydává Tržní řád Zastupitelstvo Obce Starovice se usneslo na svém zasedání č.7/2012 konaném dne 13.12.2012 na základě zmocnění v ustanovení 18 odst. 1a 3 zákona

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Interní CSR kampaň S láskou k budoucnosti Tchibo Praha (ČR/SR) a Ogilvy PR. Grand Prix IIK, 3.ročník, kategorie 6, Dlouhodobá strategie

Interní CSR kampaň S láskou k budoucnosti Tchibo Praha (ČR/SR) a Ogilvy PR. Grand Prix IIK, 3.ročník, kategorie 6, Dlouhodobá strategie Interní CSR kampaň S láskou k budoucnosti Tchibo Praha (ČR/SR) a Ogilvy PR Grand Prix IIK, 3.ročník, kategorie 6, Dlouhodobá strategie Dlouhodobá strategie komunikace CSR ve společnosti Tchibo ČR a SR

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 1. Vogtland - zemědělství a ekologie trochu jinak Poskytovatel: AGENTURA NAEP - Leonardo da Vinci PROJEKTY MOBILITY Příjemce: SZeŠ Dalovice Objem: 24.075 Cílová

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2008. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2008. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2008 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Exkuze na ekofarmě Usedlost Medník foto PRO-BIO LIGA 2 Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA

Více

1. Obchodní a dodací podmínky

1. Obchodní a dodací podmínky Vážený zákazníku, velice si Vážíme Vašeho zájmu o naše výrobky. Pro maximální spokojenost s našimi službami a výrobky, Vám doporučujeme seznámit se s následujícími obchodními podmínkami. 1. Obchodní a

Více

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ AGRO-INVEST NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ CARDINALIA a.s. investuje pouze do perspektivních projektů v odvětví prvovýroby v zemědělství. V éře klesajících výnosů z bankovních vkladů nabízíme

Více

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát Obec 21 Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku Témata Na co chceme dbát Témata v Obci 21 1. strategie w.i.n (my v Dolním Rakousku) jako nadřazený rámec 2. rozvoj obyvatelstva sociální aspekty 3. místní oživení

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Popisná část pololetní zprávy a) Popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

KLASICKÝ PRODEJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT

KLASICKÝ PRODEJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT KDO JSME? Jsme sdružení provýrobců rostlinné a živočišné výroby za účelem co nejefektivnějšího obchodování. Od tohoto uskupení si slibujeme dát všem partnerům stejné možnosti a zautomatizovat jejich každodenní

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

TOKY PENĚZ A ENERGIE. PORSENNA o.p.s.

TOKY PENĚZ A ENERGIE. PORSENNA o.p.s. TOKY PENĚZ A ENERGIE PORSENNA o.p.s. OBSAH Toky energie a místní ekonomika propojenost peněz a energie Lokální multiplikátor definice a význam hlavní sdělení Ilustrativní příklad Obec Plynovec a Sluneční

Více

Společná zemědělská politika po roce 2014

Společná zemědělská politika po roce 2014 Společná zemědělská politika po roce 2014 Dotace v roce 2014 Rok 2014 je přechodné období, systém dotací jako v roce 2013 Přímé platby systém SAPS Způsobilé i pozemky které nebyly způsobilé k 30.3.2003

Více

LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ. Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám!

LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ. Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám! LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám! rozpočtovým a příspěvkovým organizacím družstvům Jaké jsou hlavní výhody zpětného leasingu? Leasingové Leasing je služba,

Více

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora.

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. Co je podnikatelský plán? Specifikace podnikatelského plánu

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Modely elektronického podnikání

Modely elektronického podnikání Elektronické obchodování Modely elektronického podnikání Každá transakce vedená za účelem prodeje nebo nakupování zboží a/nebo služeb a/nebo informací, při které jednání mezi partnery se vede převážně

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.17

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY. Petra Jandejsková, Dana Šlapalová

NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY. Petra Jandejsková, Dana Šlapalová NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY Petra Jandejsková, Dana Šlapalová Anotace: Situace v zemědělské výrobě je složitá. Zemědělské společnosti

Více