Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy. Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy. Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ"

Transkript

1 NÁZEV SEMINÁŘE: Jídlo z blízka a jak na něj Místní potravinové systémy Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ LEKTOR Jan Valeška Kubatova 1/32, Praha Působí v PRO-BIO LIGA, Praha. Od roku 2004 se zabývá tématem zkrácení distribučního řetězce potravin, environmentálně šetrné spotřeby a produkce potravin a propojování spotřebitelů a zemědělců s cílem podpory environmentálně šetrných, hospodářsky nezávislých lokálních potravinových systémů. Od roku 2008 je iniciátorem vzniku několika místních potravinových systémů (biokluby, bedýnky, komunitou podporované zemědělství) v Praze a v okolí a zakladatelem prvních Selských biotrhů v Praze. V současné době s řadou dalších skvělých lidí spolupracuje na vytvoření sítě komunitou podporovaných statků u nás. Je koordinátorem mezinárodního projektu CSA4Europe, jehož cílem je přenos příkladů dobré praxe solidárních potravinových systémů ze zahraničí do ČR. Absolvoval celou řadu zahraničních exkurzí a konferencí na téma solidárních potravinových systémů a v ČR zorganizoval celou řadu aktivit k tomuto tématu (konference, workshopy, semináře). V konkrétní rovině je členem a správcem Komunity podporujme svého sedláka na Toulcově dvoře, která je jednou z prvních KPZ iniciativ u nás a je zakládajícím členem produkční komunitní zahrady KomPot ve Středoklukách.

2 Jak na jídlo z blízka Místní potraviny představují jednu z alternativ převládajícího průmyslového zemědělskopotravinářského systému, který dnes dominuje produkci a distribuci potravin. Nákup potravin z místních zdrojů představuje uvědomělý postoj k vlastní spotřebě s cílem minimalizovat její negativní dopady, podpořit místní ekonomiku a v neposlední řadě přispět k zachování drobného zemědělství ve svém okolí. Cest k jídlu z blízka je celá řada. Prodej ze dvora Prodej potravin přímo v místě produkce navazuje na tradici prodeje ze selských stavení a u ekologického zemědělství je ještě doplněn o environmentální aspekt co nejmenších dopadů výroby potravin na životní prostředí ve všech fázích produkce. Přímým prodejem odpadají náklady i negativní dopady spojené s dálkovou nákladní dopravou, obalovými materiály, skladováním, atd. Zároveň splňuje i další zásadu: hospodaření v souladu s rytmy přírody, neboť nabízí sezónní produkci, tzn. produkty právě v době, kdy dozrávají a může tak spotřebitelům zprostředkovat kontakt s koloběhem v přírodě a návrat k využívání toho, co je aktuálně k dispozici; v protikladu k využívání určitých produktů nelogicky po celý rok. Z hlediska spotřebitele se jedná o nákup adresných produktů, to znamená produktů, které nejsou anonymní, produktů nabízejících příběh, spojených se specifickou osobou farmáře, místní krajiny, často se také jedná o místně specifické nebo netradiční produkty, které jinde pořídit nelze. Nákup na statku je vlastně jediným místem, kde spotřebitel může spolu s nákupem poznat místo vzniku a osobu výrobce, což pro celou řadu z nás začíná být důležitým kritériem nákupu potravin. Prodej ze dvora je pro zemědělce rozhodně tím nejsnazším distribučním místem, odpadají náklady na dopravu, skladování, a také částečně na marketing, který často obstará tzv. šeptanda. Problémem naopak může být nestálost odbytu, nejistota prodeje, malý objem prodeje, atd. Tato negativa se snaží vyrovnávat tzv. systémy spotřebitelské podpory zemědělců (komunitou podporované zemědělství viz níže) či odbytová družstva sedláků nebo provoz vlastních obchodů. Odkazy: 2

3 Biokluby Pro spotřebitele, kteří nemají možnost nakupovat biozeleninu přímo u zemědělce ze dvora a nechtějí se nikde sdružovat, existuje také možnost spojit se s několika přáteli a založit vlastní odběrovou skupinu, která bude nakupovat od farmáře hromadně. Buď zajíždějí na farmu pro hromadnou objednávku, nebo jim zemědělec na určené místo produkty sám zaváží. Další zajímavou možností je založení tzv. potravinové banky. Skupina spotřebitelů nakupuje hromadně velká balení trvanlivých potravin, které uskladňují ve společném skladu. To jim umožňuje snížit cenu potravin a omezit množství obalových materiálů. Více informací o založení bioklubu a potravinových bankách se lze dozvědět u Hnutí Duha, které na toto téma vydalo celou brožurku: Klasické bedýnky Původně vznikaly z iniciativy zemědělců, kteří dodávali své produkty spotřebitelům ve městě na určené místo. Bedýnky usnadňují práci v sedláka v tom, že na rozdíl od systému, kdy by si každý objednával z nabízeného sortimentu, farmář dodává všem spotřebitelům jednotnou bedýnku s různými plodinami, které aktuálně dozrávají, nemusí tedy složitě vyřizovat objednávky a vždy prodá to, co aktuálně dorůstá. Dnes se však za bedýnky označují spíše systémy, kdy zprostředkovatel nakupuje produkci od sedláků a dále ji distribuuje mezi spotřebitele v bedýnkách, které si spotřebitelé často mohou již sami sestavovat, bedýnky jsou často zaváženy až do domu, apod. Zajímavé na systému je pro spotřebitele to, že se dostanou ke kvalitní faremní produkci či k bioprodukci velmi snadno (odběrové místo je ve městě). Nevýhodou jsou vyšší ceny (kvůli marži zprostředkovatelů). 3

4 Farmářské trhy V současné době se vzrůstem poptávky po místní produkci, nárůstem počtu spotřebitelů se zájmem o kvalitní, lokální a bio potraviny došlo k renesanci místních trhů, které dříve postupně mizely, nebo se měnily na tržiště levných oděvů, elektroniky, nebo ovoce zeleniny z velkoskladů. Farmářské trhy začaly prožívat svůj opětný rozkvět kolem roku 2009 díky iniciativě několika občanských sdružení, dnes již bývají pořádány samotnými radnicemi nejen ve velkých městech, ale téměř všude. Požadavky na prodejce na farmářském trhu na jakost, bezpečnost a označování čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny jsou totožné jako v běžném obchodě. Předpisy nevyžadují po stánkařích či trhovcích nějaké speciální certifikáty nebo povolení, platí zde obecná pravidla, mimo jiné to, že každý provozovatel je zodpovědný za zboží, které uvádí na trh. To však bohužel může znamenat, že na farmářských trzích můžete dostat často běžnou průmyslovou produkci z velkoskladů, tomu se snaží bránit iniciativa některých provozovatelů trhů, kteří vytvořili tzv. kodex farmářských trhů, který by měl standardizovat to, co od farmářského trhu může spotřebitel očekávat, v současnosti je však na libovůli každého provozovatele trhu, jaké podmínky na svém tržišti nastaví. Nejlepší obranou proti nepoctivcům je tak aktivní zákazník, který se ptá a zjišťuje, zda prodejce je jenom překupník, nebo producent. Co se předpisů týče, tak nejproblematičtější bývají živočišné produkty. V současné době na tržišti může zemědělec prodávat konečnému spotřebiteli například čerstvá vejce (do 21 dnů po snůšce), pokud neprodá více než 60 vajec jednomu spotřebiteli. Dále je zde možné prodávat živá selata, jehňata a kůzlata (do 15 kg hmotnosti) a drůbež, králíky a ryby. Na tržištích lze prodávat med z místních zdrojů, nejvýše však smí medař prodat 2 tuny medu ročně. Na tržišti není možné prodávat syrové mléko (to lze pouze na farmě do 2 hodin po nadojení). Nicméně podmínky podeje na trhu musí vždy schválit respektive vzít na vědomí místní hygienická a veterinární stanice. Farmářské trhy přinesly do mnoha míst oživení veřejných prostor a přiblížily spotřebitelům problematiku lokálních potravin a nastolily toto téma do veřejné debaty. Bohužel však problémem zůstává kvalita některých trhů, kde spotřebitel místo místní, šetrné, produkce malých farem dostává velkoobchodní zboží za vyšší cenu. Je však třeba zdůraznit, že záleží trh od trhu a do budoucna lze předpokládat jistou standardizaci pravidel pro trhy. 4

5 Přestože trhy otevřely sedlákům další odbytový kanál, ukazuje se, že nejsou volbou pro skutečně drobné hospodáře, vzhledem ke své časové náročnosti a často nezanedbatelným finančním nákladům. Solidární potravinové systémy aneb Komunitou podporované zemědělství Tento souhrnný název obsahuje systémy známé jako tzv. Community Supported Agriculture (CSA) v anglicky mluvícím světě, AMAP či GASAP ve frankofonním světě, Teikei v Japonsku, GAS v Itálii či Reciproco v Portugalsku. V České republice jsou tyto systémy nové a používá se překlad anglické zkratky CSA, tedy komunitou podporované zemědělství (KPZ). Komunitou podporované zemědělství je součástí širšího konceptu potravinové suverenity, který volá po větším právu občanů ovlivňovat vlastní potravinový systém, viz boxík. Ve středu těchto přístupů stojí dva zájmy: jednak osobní motivace, např. jak zdravé či chutné jsou potraviny, které kupuji. A také motivace společenská: tedy zájem o to, jaké environmentální, sociální, hospodářské a kulturní dopady produkce oněch potravin má, a také o to, kdo bude do budoucna ovlivňovat jejich produkci, cenu, kvalitu či množství, zda občané či anonymní, globální tržní síly. Tohle vše tedy zastřešuje, v západní Evropě již hojně užívaný, termín potravinová suverenita: možnost ovlivňovat potravinový systém osobní intervencí, nikoliv pouhou často iluzorní volbou peněženkou, ale aktivním, občanským přístupem v podpoře místní, environmentálně šetrné a sociálně odpovědné produkce potravin. Potravinová suverenita znamená právo občanů, místních komunit a národních států ovlivňovat a určovat vlastní, nezávislé politiky pro zemědělství, zaměstnanost a potravinářství, které odpovídají jejich jedinečným environmentálním, společenským, hospodářským a kulturním podmínkám. Zahrnuje skutečné právo na potraviny a produkci potravin, což znamená, že všichni lidé mají právo na bezpečné, nutričně bohaté a kulturně odpovídající potraviny, na zdroje potřebné pro produkci potravin, a také na zajištění individuálního i společenského udržitelného živobytí. Potravinová suverenita znamená nadřazení práv lidí a společenstev na potraviny a produkci potravin, nad zájmy trhu. Aktérům potravinové suverenity se, zdá se, přejedl stávající model průmyslového zemědělství, ovládaného (nad)národními potravinářskými koncerny a úzkou skupinou mamutích maloobchodních řetězců. Proto kladou důraz jednak na podporu vzniku a zachování lokálních malozpracovatelských provozů a drobných zemědělců, kteří obhospodařují vlastní půdu a mívají obvykle výrazně pozitivní vliv na místní ekonomiku či společenský a kulturní život. A také se soustřeďují na udržení či vytváření dlouhodobých a pevných sítí jejich spotřebitelů. Cílem jsou tak místně ukotvené, přizpůsobivé, a proto odolné systémy produkce potravin, které jsou založeny na solidaritě, vzájemné známosti a důvěře, na rozdíl od stávajícího agro-potravinářského komplexu stojícího na soutěživosti, anonymitě a globální přelétavosti. 5

6 Tyto myšlenky dnes již mají zejména v euroamerickém kontextu reálné vyústění mimo jiné v podobě systému komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), který například ve Francii pod tamní zkratkou AMAP sdružuje na 3 tisíce drobných hospodářů a 200 tisíc spotřebitelů, kteří vzájemně sdílejí rizika a přínosy zemědělského hospodaření a společně pracují na zajištění potravinové suverenity a soběstačnosti své země. I v dalších zemích prochází KPZ bouřlivým rozvojem, například v Itálii, kde pod zkratkou GAS sdružuje na 900 hospodářství, nebo ve Velké Británii, kde po 5 ti letech od vzniku prvních iniciativ obrat tamních CSA systémů představuje již 0,2 % ze všech příjmů v zemědělství. Systémy KPZ nestojí pouze na prodeji a nákupu, ale jsou založeny na vztahu vzájemné podpory mezi drobným hospodářem a těmi, kteří konzumují jím vyprodukované potraviny. Jedná se partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce. To znamená, že spotřebitelé přejímají část rizika, které sedlák z povahy zemědělské produkce nese (neúroda, živelná katastrofa, atd.) a to především z toho důvodu, aby pomohli udržet lokální malé (optimálně ekologické) producenty potravin, aby tito např. z důvodů nízkých výkupních cen zemědělských surovin nezanikali a neprodávali svá hospodářství velkým zemědělským korporacím. Samozřejmě, že nejde o čirý altruismus, cílem spotřebitelů je, aby se udržely statky, které jim budou dodávat ekologické produkty za rozumné ceny. Ale mezi jinými je také motivem spotřebitelů podpořit drobné farmy, které udržují tradiční ráz krajiny, její rozmanitost, spojují místní komunity a udržují jejich život a svébytnost. A samozřejmě jde také o znovuobjevení vztahu mezi půdou a konzumovanými potravinami a obnovení tradice drobného hospodaření s důrazem na spotřebu potravin v místě jejich produkce. Prakticky to znamená, že skupina spotřebitelů si u zemědělce před sezónou předplatí určitou část jeho produkce, domluví se na tom, co bude hospodářství produkovat a následně dostávají na určené odběrové místo ve městě pravidelně to, co se zrovna urodí. Sedlák má tak předem prostředky na nákup osiv, sazenic, atd. Také má jistotu odbytu a jistotu, že jeho práce bude zaplacena i při živelné katastrofě. Někdy spotřebitelé zemědělce podporují i fyzickou výpomocí v případě krizových situací nebo si svou spotřebu mohou odpracovat na statku. Další obvyklou variantou je, že se komunita lidí spojí a založí (nebo obnoví) hospodářství jako vlastní sociální podnik. Veškerá produkce takového statku potom náleží jeho podílníkům, členům zakládající komunity. Spotřebitel získá kvalitní produkty za rozumné ceny, navíc má možnost seznámit se s nejrůznějšími netradičními plodinami, které se jinak v obchodní síti nedostanou. U nás se nějakou dobu se zdálo, že KPZ u nás bude jen záležitostí skupinky alternativců, ale letos jako by se něco zlomilo a ve velmi krátkém čase vzniklo hned několik projektů a další se plánují. Dvě nové KPZ v Brně a v Kopřivnici spočívají na provázání tří skupin: zemědělce, spotřebitele a nezávislého zprostředkovatele a iniciátora. Brněnská KPZ vznikla na základě iniciativy ekologického institutu 6

7 Veronica ve spolupráci s ekozemědělci Pospíšilovými z Vysočiny. V letošním roce se do této KPZ zapojilo na 35 podílníků, kteří si každé úterý vyzvedávají svůj podíl v Brně. V Kopřivnici letos vznikla komunita kolem hospodářství Šelongových, a to díky aktivitám Aleny Malíkové z RC Moravská brána, které se podařilo do iniciativ spojených s nákupem lokálních potravin zapojit také město Kopřivnice a u Prahy v obci Středokluky začalo vznikat komunitní hospodářství KomPot. V současné době u nás funguje již 7 systémů KPZ a další vznikají. Odkazy: Hygienická kvalita - předpisy Požadavky na jakost, bezpečnost a označování potravin jsou totožné pro všechna místa prodeje, to znamená, že každý prodejce musí dodržovat platnou legislativu o uvádění potravin do oběhu a je nucen splnit všechny požadavky na jejich jakost, bezpečnost a označování. Dodržování těchto podmínek kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, které musí každý, kdo hodlá prodávat potraviny spotřebitelům tuto skutečnost nahlásit. Tím je zajištěna možnost, že je ze strany SZPI kontrolovatelný. Platí zde zároveň základní pravidlo, že každý provozovatel je zodpovědný za zboží, které uvádí na trh. Prodávat nezpracované rostlinné produkty ze dvora smí nejen zemědělský podnikatel, ale také drobný pěstitel. Pokud příjmy z této činnosti nepřesáhnou Kč za zdaňovací období, není třeba prodej ze dvora ani danit. Nicméně je třeba na prodej ze dvora uplatnit legislativu týkající se uvádění potravin do oběhu, tedy zejména požadavky na jakost potravin a ohlášení prodeje Státní zemědělské a potravinářské Inspekci. Pokud jde o zpracování produktů a prodej živočišných produktů přímo na farmě je situace výrazně komplikovanější a uplatňuje se na ně celá řada dalších legislativních opatření, zejména tzv. hygienický balíček (čtyři nařízení Evropského parlamentu a Rady), který také upravuje faremní zpracování. Co se týče živočišných produktů, podmínky prodeje a zpracování kontroluje kromě výše uvedené SZPI ještě Krajská veterinární správa. 7

8 10 důvodů pro lokální potraviny 1) Víte co jíte. Můžete vidět v jakém prostředí biopotraviny, které na farmě kupujete, vznikají. Můžete si pohovořit s jejich producentem a samozřejmě pokud jde o biopotraviny, můžete si vyžádat certifikát zajišťující, že byly dané produkty vyrobeny v souladu s pravidly pro ekologické zemědělství. 2) Kupujete nejčerstvější možné potraviny. Zelenina, ovoce, které koupíte na farmě, bylo sklizeno jen několik hodin předtím, než se dostalo k vám. 3) Samosběr. Ovoce a zeleninu si můžete nasbírat rovnou sami za ještě výhodnější cenu sami si navíc sklidíte skutečně jen to nejlepší. 4) Kupujete jen zralé. Ze dvora či v bedýnkách dostanete ovoce, zeleninu, která dozrála na stromě, či v zemi, nebyla sklízena nezralá, aby dozrála cestou či na pultu prodejny. 5) Potraviny s příběhem. Znáte svého zemědělce. Kde se vám poštěstí, abyste si mohli říct: tyhle jablka jsou od Plíška, mrkev od Tachecího a sýry od Šourka? 6) Získáte dobrou cenu. Na ekofarmách můžete kvalitní potraviny nakoupit za výrazně nižší cenu, než byste za ně zaplatili v obchodech, často tam takové ani sehnat nelze. 7) Platíte přímo sedlákovi. Vaše peníze se dostanou téměř beze zbytku zemědělci, který je následně většinou investuje v regionu, ať už jimi zaplatí svým zaměstnancům, nebo si koupí pivo v hospodě. Peníze tak nezmizí ve spleti překupníků, distributorů či nadnárodních majitelů kdesi v zahraničí. 8) Nepřispíváte (tolik) ke změnám klimatu. Podle výzkumů mají ekologicky pěstované potraviny (biopotraviny) nižší uhlíkovou stopu, navíc při nákupu ze dvora odpadá dálková doprava všech nejrůznějších složek výrobku (věděli jste například, že potraviny typické snídaně chléb, máslo, sýr, jablko, káva, smetana, cukr, džus - urazí cestou na váš talíř dohromady přibližně kilometrů), která je významným emitentem skleníkových plynů. 9) Podporujete místní zaměstnanost. Drobní a ekozemědělci většinou zaměstnávají místní obyvatele na výpomoc při pletí, sklizni atd. Nákupem jejich produktů tak pomáháte udržet zaměstnanost v regionu. 10) Nákup ze dvora můžete spojit s příjemným výletem s celou rodinou, či rovnou na farmě strávit celou dovolenou. 8

9 Případová studie: Ekofarma Karla Tachecího Ekologické hospodářství Karla Tachecího se nachází přibližně 50 kilometrů od hlavního města Prahy a přibližně 50 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem v obci Budyně nad Ohří. Majitel Karel Tachecí se od roku 1998, kdy začal hospodařit na 8 hektarech, propracoval k rozloze přibližně 80 hektarů orné půdy a travních porostů. Na většině pozemků (orná půda i travní porost) se pěstuje krmivo pro skot v majetku otce Karla Tachecího, obiloviny k dalšímu prodeji, atd. Zelenina Přibližně 2 hektary výměry statku jsou vymezeny k pěstování zeleniny a ovoce. Největší část výměry plochy oseté zeleninou je určena k produkci dýní nejrůznějších druhů. Další část pozemků určených k produkci zeleniny představuje smíšenou kulturu nejrůznějších plodin. Ovocné stromy jsou vysázeny kolem polí. Nicméně velkou část ovoce prodávaného bedýnkářům Karel Tachecí nakupuje od spolupracujících farmářů z okolí, zejména Bedřicha Plíška, v Zámeckých sadech Chrámce a v ovocnářství Malšovice. Proč bedýnky a KPZ Karel Tachecí začal distribuovat svou produkci přímo spotřebitelům v letech 2003/2004, a to na základě přímých individuálních objednávek. Důvodem byla neukázněnost velkoobchodníků, tedy nestálý odbyt nasmlouvaných a vypěstovaných plodin. V roce 2003 se Karlovi urodil příliš dýní hokkaido, na něž neměl odbyt, v té době se na něj obrátilo mateřské centrum v Praze Karlíně s poptávkou po závozu zeleniny. Tak začaly pravidelné zavážky zeleniny do Prahy. Tlak zákazníků na šíři produkce přiměl Karla Tachecího rozšiřovat nabídku pěstovaných plodin, ale přinesl mu jistotu odbytu. Na systém bedýnek Karel přešel počátkem sezony 2008, kdy začal také spolupracovat s komunitou Podporujme svého farmáře na Toulcově dvoře, kde jej podporuje na 60 spotřebitelů, kteří si u něj předplácejí úrodu vždy na ½ roku dopředu a dostávají do výdejního místa přepravky se zeleninou pro všechny, kterou si každý z členů naváží sám podle připraveného seznamu. Klasické bedýnky začal ale nabízet i v v jiných odběrných místech. Přínosy Díky pravidelnému odbytu a zvýšení zájmu o jeho produkci mohl (a vlastně musel) Karel rozšířit plochy k pěstování a zavést závlahu pro žádané, ale choulostivější druhy plodin. Díky zvýšené poptávce zaměstnává vyšší počet pracovní síly v okolí. Zahájení prodeje bedýnek bylo dalším krokem k usnadnění jeho práce a díky tomu, že si lidé zvykli objednávat jednotné bedýnky, stihne za stejný čas připravit dvakrát tolik bedýnek, kolik stihl individuálních objednávek. Navíc díky systému Podporujme svého farmáře dostává velkou část úrody zaplacenu již před počátkem sezony, takže může disponovat finanční hotovostí již na začátku roku, který bývá pro drobné sedláky kritický. 9

10 Distribuce Produkty hospodářství, včetně dalších produktů ekologických zemědělců z okolí jsou ihned po sklizni distribuovány přímo spotřebitelům ve městech (nejčastěji v Praze) na jimi zřízená odběrová místa. Odběratelům je každý týden rozeslán nabídkový list s produkcí, lidé si poté mohou do nedělního večera vždy objednat buď jednotlivé plodiny na váhu, nebo jednotnou bedýnku se směsí aktuálně nabízených produktů, která spotřebitele vyjde laciněji, než individuální objednávka. Požadované množství je následně v pondělí sesbíráno, naváženo a zabaleno a v úterý je distribuováno na předem domluvená odběrná místa. Platba probíhá buď v hotovosti na místě, převodem na účet nebo platbou předem na určité období (čtvrt či půl roku). Předpřipravené bedýnky tvoří přibližně 75 % z přímého prodeje spotřebitelům. Organizace jednotlivých odběrových míst je po té plně v kompetenci jednotlivých odběratelů. To znamená, že způsob další distribuce v daném odběrném místě, způsob plateb jednotlivých odběratelů, atd. není farmářem nikterak ovlivňován. Ekonomika Hospodářství Karla Tachecího každý týden distribuuje přibližně 100 bedýnek na celkem 5-10 odběrných míst ve 2 městech. Cena bedýnky je stanovena na 200,- Kč a odvíjí se od kalkulovaných cen jednotlivých položek. Nicméně cena produktů v bedýnce je výrazně nižší než cena za individuálních objednávek, které jsou časově náročnější a méně stálé. Neboť bedýnka je připravena jednou tak rychleji než individuální objednávka Příjmy z přímého prodeje zeleniny prostřednictvím bedýnek i individuálních objednávek tvoří 25 % z celkových příjmů farmy. Karel Tachecí odhaduje, že 2 hektary zeleniny prodávané prostřednictvím bedýnek mohou uživit menší rodinu. Informace o potravinové suverenitě a KPZ

11 Potravinová suverenita, solidární ekonomika... KPZ Otázky k řešení Co podle vás znamená potravinová suverenita? Proč bychom se jí měli zabývat my v Evropě? Jaké jsou základy komunitou podporovaného zemědělství? Jaké řešení přináší? Jak může KPZ prospět drobným zemědělcům a jak spotřebitelům? Potravinová suverenita a KPZ východiska a výstupy Potravinová suverenita - právo a především reálná možnost všech obyvatel ovlivňovat vlastní potravinový systém - udržitelný rozvoj zemědělství, - ekonomická soběstačnost regionů, - bezpečnost potravin, - udržení a podpora kulturní a přírodní rozmanitosti, - nadřazení práv lidí na potraviny a produkci potravin, nad zájmy trhu. Solidární/sociální ekonomika - Žádná novinka cechy 13. stol., družstva 19. stol. - Na pomezí soukromého a veřejného sektoru cílem není generovat zisk či výplaty podílníkům cílem je o zajištění potřeb aktérů podle jejich možností aktérů o zajištění solidarity ve společnosti o vytváření poz. externalit - Základy solidarita demokratické rozhodování transparentnost a začleňování sdílení rizik a přínosů budování komunity Komunitou podporované zeměděství: definice a principy - Spotřebitelská reakce na Problémy průmyslového zemědělství a výroby potravin, (ne)soběstačnost či závislost na dovozu, úbytek malých rodinných hospodářství. 11

12 o o o o o Pomáhá drobným farmám překonávat existenční problémy, odolávat nepředvídatelným výkyvům globálních trhů snižovat jejich závislost na veřejných zdrojích financování. Spotřebitelům na druhou stranu přináší kvalitní místní a často bio produkci, úzký kontakt s hospodáři, znalost místa vzniku konzumovaných potravin. Pojem původem z USA jakékoliv partnerství mezi spotřebitelem a producentem Specifické formy dány místními okolnostmi a zvyklostmi Všechny systémy KPZ mají společný: vzájemný závazek mezi hospodářem a spotřebitelem KPZ statky jsou přímo odpovědné svým spotřebitelům poskytují kvalitní typicky bio potraviny zapojeno větší množství osob než na běžných konvenčních i eko farmách. KPZ v praxi - Sdílení rizik/závazek o Spotřebitelé přejímají část rizika, které zemědělec z povahy této činnosti nese (tj. neúroda, živelná katastrofa) - solidarita o Platba za úrodu ne za potraviny o Spotřebitel se zaručuje uhradit svůj podíl po celou sezonu (sedlák má jistotu a disponuje finančními prostředky) - Dodávky o Spotřebitelé pravidelně dostávají to co dozrává, nevybírají si co dostanou (sedlák má jistotu, že prodá to, co se mu urodí) - Přístup o Spotřebitelé mají přístup na farmu, možnost samosběru, či pěstování na vlastním kousku na pozemcích statku. Případně rovnou provozují vlastní hospodářství. - KPZ nejsou bedýnky o KPZ se často kombinuje s přímým prodejem (bedýnky, farmářské trhy) ale není to totéž: hlavním rozdílem je přijetí vzájemného závazku spotřebitelé dávají sedlákovi jistotu odbytu (ať už předplatným, smluvně či jinak) za to se jim dostává možnosti ovlivnit chod hospodářství (pěstované plodiny, způsob hospodaření, atd.) Přímý prodej neznamená automaticky sdílení rizika! 12

13 Zakládáme KPZku Diskuse nad nejrůznějšími aspekty vzniku nových komunitních projektů na podporu drobného zemědělství Role Sedlák: ve skupině by měly být min. 1-3 sedláci, jejich motivací je zajistit dlouhodobý odbyt své produkce, vytvořit si skupinu lidí, kteří budou dlouhodobě statek podporovat. Nabízí své zkušenosti, své hospodaření a svůj čas. Aktivní spotřebitel: ve skupině by mělo být 3-5 aktivních členů, kteří tvoří tzv. jádrovou skupinu, která je kreativní, přichází s novými návrhy, rozděluje další úlohy, atp. Nabízí svůj čas, svou kreativitu, svůj kapitál. Pasivní spotřebitel: zbytek skupiny obvykle tvoří lidé, které téma zajímá, chtějí se angažovat, ale často nevědí jak, čekají na návrhy ostatních, apod. Nabízí svůj kapitál nejčastěji finanční. Logické kroky k založení KPZ Identifikujte vaše motivace, potřeby a možnosti o Pokud jste sedlák, potřebujete nalézt společenství lidí, kteří vás budou podporovat a budete take potřebovat veřejnou podporu svému projektu o Pokud jste spotřebitel, potřebujete nalézt další lidi s podobným cílem a vytvořit koordinační skupinu, která bude hledat místní drobné hospodáře a další zájemce o KPZ, vyytvoří návrh organizačního nastavení a pravidel skupiny. Kdo bude v KPZ hrát hlavní roli? Bude se jednat o propojení spotřebitelů s existujícím hospodářem nebo vznik komunitního hospodaření nově? o Napojení na existující statek: Skupina spotřebitelů se spojí s existujícím hospodářem za účelem sdílení rizik a výnosů jeho hospodaření. Podnik je v rukou sedláka, spotřeibelé jsou nejčastěji neformální skupina Negativa: spotřebitelé mají menší možnost ovlivnit provoz na farmě, hospodářství je obvykle dál, hůře přístupné, je nezbyytné najít důvěryhodného hospodáře Pozitiva: relativně jednoduchý začátek, o zemědělství se spotřebitelé vůbec nemusejí starat o Vytvoření komunitního statku: Skupina lidí založí vlastní hospodaření Negativa: poměrně komplikovaný rozjezd, dlouhodobé plánování, skupina iniciátorů musí mít skutečně silnou motivaci a entusiasmus (jde o běh na relativně dlouhou trať); kritickým bodem je pro takovýto projekt najít důvěryhodného člověka, který se bude o hospodářství starat. Pozitiva: veškerá svoboda (ale I odpovědnost) je na vás, hospodářství se může nacházet velmi blízko města, hospodářství je zcela otevřené všem, stále Stanovení organizační struktury o Na jakém principu se bude skupina organizovat 13

14 Neformální skupina (obchodní vztah vzniká mezi hospodářem a každým členem jednotlivě) Formální skupina (občanské sdružení, družstvo, apod. o Jak se budou přijímat rozhodnutí Rozhoduje koordinační skupina nebo většina méně demokratické, ale flexibilnější a snazší přijímání rozhodnutí Konsensuální rozhodování žádné rozhodnutí není přijat odokud nevyhovuje všem demokratičtější inkluzivnější, ale komplikovanější cesta k přijímání rozhodnutí. o Jak se budou uzavírat dohody Ústně vhodné pro homogenní, kompaktní malé skupiny, kdy se všichni navzájem znají Písemně nezbytné u větších heterogenních skupin, formálních institucí. Stanovení ceny a způsobu a frekvenci plateb o V případě,že hospodář je majitelem podniku sedlák obvykle navrhne cenu za týdenní podíl na produkci, která se následně diskutuje na plénu, cena obvykle odráží jeho náklady s produkcí a dopravou odhadovaného množství jeho produkce někdy cena jednoho podílu člena může zahrnovat i část na úhradu nákladů provozu skupiny (např. nákup přepravek, váhy, administrativu, pronájem výdejních prostor, apod.) o Komunitní hospodářství: členové skupiny se skládají na celoroční rozpočet provozu hospodářství koordinační skupina představí rozpočet všem členům a každý buď přispěje rovným dílem (celkový rozpočet / počet členů = podíl na 1 člena) nebo každý vloží vklad podle svých možností příspěvky členů mívají obvykle dvojí podobu členský příspěvek (menší částka na vstupní investice) příspěvek na produkci (větší částka pokrývající provozní náklady hospodaření), který zakládá právo získat podíl na vyprodukovaných potravinách o Čestnost plateb rozhodněte se co je nejpraktičtější, nejpohodlnější pro spotřebitele i sedláka Týdenní platby nejnižší míra závazku pro sedláka, komplikované, nízká míra důvěry Měsíční platby Platby na celou sezonu - nejvyšší míra závazku, snadná administrace; platby obvykle rozděleny do několika splátek. o Payment method Cash most complicated, highest risk Bank transfer easiest, however can have extra costs (good to find a cooperative savings bank) Cheques often used in France (in CZ no tradition of this) Určení míry vzájemného závazku o KPZ je založeno na sdílení rizik a výnosů zemědělství, nicméně je třeba stanovit míru sdílení: 14

15 Plné sdílení rizik a výnosů farmu provozuje komunita spotřebitelů, tzn. pokud je veškerá úroda ztracena nedostane komunita nic, naopak v případě nadúrody se vše rozdělí mezi podílníky Sdílení části úrody pokud se jedná o zemědělcem vlastněný statek spotřebitelé obvykle riskují nebo naopak získávají tolik kolik činí jejich dohodnutý podíl na úrodě Jak se bude distribuovat? o Dopravu zajišťuje zemědělec vždy jeden z členů (střídají se) najatý dopravce o Příprava zásilek pro členy Individuální bedýnky skládá zemědělec každý spotřebitel dostává standardizovanou bedýnku s již naváženým obsahem = časově náročné pro zemědělce či zaměstnance komunitního statku Individuální bedýnky skládá vždy jeden z členů komunity pro ostatní Každý z členů si skládá vlastní podíl z přivezených potravin Hledání výdejního místa o Optimální: na statku (je-li dostatečně blízko, aby nevznikala další doprava) o Typicky: výdejní místa ve městě, která organizují členové komunity sami Výdejní místo o Musí být snadno dostupné většinou členů o Přístup pouze pro členy (např. univerzální klíč garáž, budka na pozemku školy, bedna na něčí zahradě, apod.) veřejný prostor s personálem (obchod s biopotravinami, kavárna, restaurace), který může kontrolovat černé pasažery. přirozený společenský prostor (škola, mateřské centrum, nevládní organizace, atp.) Budování komunity Zapojení členů: jak lidi přilákat k tomu, aby se připojili ke KPZce o Zdravotní přínos o Ochrana životního prostředí o Společenský život, solidarita Jak udržet zájem členů o Transparentnost a komunikace = důvěra o Informace pravidelné informace z pole, atd. o a samozřejmě kvalitní potraviny Jak komunikovat o Osobní setkání tak často jak je to jen možné o Elektronická komunikace co nejjednodušší Zapojte lidi do projektu aktivě Legislativa Záleží na typu organizační struktury o Neformální skupiny = obchodní vztah probíhá pouze mezi zemědělcem a každým z členů komunity individuálně; tj. odpovědnost za bezpečnost potravin je plně na 15

16 Platby zemědělci. Nejjednodušší způsob, který vyžaduje nejvyšší míru důvěry (vhodný pro menší skupiny do 50ti osob) o Právnická osoba (tj. občanské sdružení) = obchodní vztah vzniká mezi právnickou osobou a zemědělcem; právnická osoba potom nese odpovědnost za bezpečnost potravin. Bezpečnost a kvalita potravin o Zemědělství musí splňovat podmínky zákona o zemědělství, o potravinách a souvisejících předpisů (např. živnostenský zákon) o Distribuce je-li KPZ právnickou osobou musí distribuce splňovat podmínky pro uvádění potrain do oběhu, Komunitní statky obvykle řeší tak, že zemědělec (OSVČ) prodá celou produkci právnické osobě spotřebitelů, takže distribuce již probíhá v rámci sdružení a nepodléhá tak jižlegislativě o uvádění potravin do oběhu. v případě neformálních skupin obvykle distribuci nikdo moc neřeší (podle zkušeností z Německa, Francie i u nás) V systému kdy jde o propojení zemědělce s komunitou spotřebitelů zemědělec podléhá daňové povinnosti z prodaných podílů. V případě komunitních statků mohou být platby za potraviny řešeny jako členské příspěvky do občanského sdružení, nebo investice do družstva Komunikace Pravidelné valné hromady všech členů jsou nezbytné! Pravidelná setkání tvrdého jádra Nejrůznější pracovní skupiny Elektronická komunikace o Webové stránky (lze vytvořit snadno svépomocí statické se základními informacemi) o Sdílené dokumenty a formuláře (lze na internetu vytvářet zdarma) pro předsezónní domlouvání a zpětnou vazbu během sezony o Zpravodaj nebo blog z farmy časově náročné pro zemědělce, může však spravovat jeden z členů komunity o sociální sítě Je důležité členy informovat o tom co se děje, budovat důvěru a motivovat je zůstávat členem systému jinak se KPZ snadno v myslích vašich členů změní v komerční bedýnkový systém 16

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Komunitou podporované zemědělství KPZ je systém

Více

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č.

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ z pohledu JADE BASHFORD lektorka: Jade Bashford Jade spoluvytváří místní komunitní potravinové systémy už 25 let. Jade pracovala na místní

Více

Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli. Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz

Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli. Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz co děláme v oblasti zemědělství a potravin: propagace ekozemědělství, místních potravin Brněnský Biojarmark

Více

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic SEDLÁK JEDE Z POLE Tomáš Popp, Envic NAKRMTE MĚSTO Fenomén lokálního jídla není pouhou módní vlnou. - kvalita, čerstvost, originalita - potraviny vyprodukované co nejblíže místu prodeje - produkce menšími

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA

AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 1 Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2014 Cílem organizace je podporovat blízký vztah lidí ke krajině,

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Pěstování zeleniny na zemědělské půdě

Pěstování zeleniny na zemědělské půdě Pěstování zeleniny na zemědělské půdě Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Bedýnky co jsou? Prodej různých zemědělských produktů (nejčastěji

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Být součástí KPZ. Jaké jsou motivace členů komunitou podporovaného zemědělství v České republice?

Být součástí KPZ. Jaké jsou motivace členů komunitou podporovaného zemědělství v České republice? Být součástí KPZ Jaké jsou motivace členů komunitou podporovaného zemědělství v České republice? 600 členů 24 iniciativ KPZ Kolik nás je? 2 000 strávníků 10 certifikát ekozemědělce 19 zemědělců 9 hospodaří

Více

Postavení výrobku na lokálních trzích

Postavení výrobku na lokálních trzích Kapitola 8 Modul 1: Postavení výrobku na trhu Postavení výrobku na lokálních trzích Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger OBSAH MODUL 1 POSTAVENÍ VÝROBKU NA TRHU Kapitola 8: Postavení výrobku na lokálních

Více

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST?

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? ALENA SUCHÁNKOVÁ www.permanet.cz 21. 10. 2015, Ekologický institut Veronica, Brno PERMAKULTURA JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA - ZDRAVÍ, JÍDLO, BYDLENÍ, VÝCHOVA 1990 - ÚPLNÝ KURZ PERMAKULTURNÍHO

Více

Ohodnocení společnosti, marketingu a životního prostředí

Ohodnocení společnosti, marketingu a životního prostředí 1 Kapitola 2 Modul 2 Marketingový plán Ohodnocení společnosti, marketingu a životního prostředí Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger 2 OBSAH MODUL 2. MARKETINGOVÝ PLÁN Kapitola 2: Ohodnocení společnosti,

Více

Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství PREAMBULE My spotřebitelé biopotravin a příznivci ekologického zemědělství se svobodně sdružujeme za účelem

Více

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru Parlament České republiky Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru NÁVRH ZÁKONA O POTRAVINÁCH, PROBLEMATIKA PRODEJE ČESKÝCH POTRAVIN 11. 3. 2014 OBSAH 1. Regulace a obchod 2. Zákon o potravinách

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO Současná situace ekologického zemědělství v České republice Účel analýzy stavu EZ Příspěvek svazu PRO-BIO do Biosumitu ze strany zemědělské praxe Situace v 1.roce nové SZP Tvorba nového Akčního plánu Častá

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě.

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě. Poslání organizace Šířit myšlenky souladu člověka s přírodou a princip trvalé udržitelnosti, a to výchovou, osvětou a vlastním příkladem a pomáhat jejich uvádění do života. S vědomím naléhavosti globálních

Více

KVALITNÍ A CERSTVÉ ˇ POTRAVINY Z NAŠEHO KRAJE MÍSTO, KDE KAŽDÝ VÍ, CO SKUTECNE ˇ ˇ KUPUJE. www.selsketrhy.cz

KVALITNÍ A CERSTVÉ ˇ POTRAVINY Z NAŠEHO KRAJE MÍSTO, KDE KAŽDÝ VÍ, CO SKUTECNE ˇ ˇ KUPUJE. www.selsketrhy.cz KVALITNÍ A CERSTVÉ ˇ POTRAVINY Z NAŠEHO KRAJE MÍSTO, KDE KAŽDÝ VÍ, CO SKUTECNE ˇ ˇ KUPUJE www.selsketrhy.cz SELSKÉ TRHY, MÍSTO, KDE KAŽDÝ VÍ, CO SKUTECNE ˇ ˇ KUPUJE Koláče jako od babičky, šťavnatý bůček

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Analýza zpracovatelského sektoru biomléka Pro veřejnou zakázku PODPORA ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ODBYTU BIOPOTRAVIN Autor: Mgr. Tomáš Václavík Sběr dat: říjen

Více

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na "prodej ze dvora"

PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Jak na prodej ze dvora PRODEJ MALÉHO MNOŽSTVÍ VLASTNÍCH PRODUKTŮ ( Prodej ze dvora ) Cíle prezentace Definovat prodej ze dvora Stanovit komodity, které lze prodávat Stanovit množství daných komodit a místa prodeje Tvorba legislativy

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR Jan Březina, europoslanec Chronologie vývoje nové SZP v období 2014-2020 4-6/2010: veřejná konzultace k budoucí podobě a cílům SZP 11/2010:

Více

Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin

Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin ke dni 27.9.12 Prokázání původu každá šarže lihoviny

Více

ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)

ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) Změna: 179/2005 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha

Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha TRŽNÍ ŘÁD TRŽIŠTĚ Tržiště je vymezený prostor, kde mají pěstitelé, chovatelé, výrobci a řemeslníci možnost prodávat své zboží. Mohou je zastoupit rodinní příslušníci,

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory.

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Paběrkování bude skvělou možností nasát čerstvého vzduchu venkova,

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

OSTATNÍ 20. Název materiálu: Farmářské trhy

OSTATNÍ 20. Název materiálu: Farmářské trhy Podklady na zasedání ZM dne: 23.04.2015 OSTATNÍ 20. Název materiálu: Farmářské trhy Předkládá: Mgr. Jana Svobodová Vypracoval: Mgr. Jana Svobodová Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení materiálu uloženo:

Více

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace

Více

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing.

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing. Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi Digitální podoba e-learningové aplikace (vyuka.iss cheb.cz) Matematické principy řízení cash flow Ing. Jan Homolka 0 Obsah CASH FLOW... 2 VÝKAZ CASH FLOW...

Více

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad?

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Vyplněnou přihlášku odešlete na soutez@bankwatch.org nejpozději do 15. 11. 2012 www.bankwatch.org INFORMACE O VÁS/O VAŠEM TÝMU Prosíme, krátce se představte Kdo jste?

Více

Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014

Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014 Nařízení obce č. 1 ze dne 16.12.2014 Nařízení, kterým se vydává Tržní řád Zastupitelstvo obce Cidlina se přijetím usnesení na svém 2. veřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2014 usneslo vydat na základě

Více

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.)

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 6.1.2012 1 Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 1 (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Konzum je mírně exotické družstvo.

Konzum je mírně exotické družstvo. obchod pro komunitu Upozornění na úvod obchod pro komunitu Konzum je mírně exotické družstvo. Upozornění na úvod obchod pro komunitu Tato prezentace vás seznámí s příběhem našeho družstva KONZUM, existujícího

Více

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc.

Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Prof. Ing. Petr Pipek, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická Technická 3 166 28 - Praha 6 Telefon: +420-220 443 198 E-mail: petr.pipek@vscht.cz http://web.vscht.cz/pipekp/index.html Něco o mase v ČR

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

ALBIO. Albio www.albiostyl.cz

ALBIO. Albio www.albiostyl.cz ALBIO s.r.o. ALBIO vznik 2002 Síť bioprodejen (dnes 3x v Praze, na Andělu provozujeme největší bioprodejnu v ČR) Jediná komplexní biorestaurace v ČR První tradiční biopekárna v Praze Plnohodnotný bio catering

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Lesní certifikace je pro vlastníka lesa moderním

Lesní certifikace je pro vlastníka lesa moderním Lesní certifikace Forest Stewardship Council (FSC) pro malé lesy Co je FSC FSC je mezinárodní nevládní nezisková organizace se sídlem v Bonnu. Byla založena roku 1993 zástupci dřevozpracujícího průmyslu,

Více

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ AGRO-INVEST NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ CARDINALIA a.s. investuje pouze do perspektivních projektů v odvětví prvovýroby v zemědělství. V éře klesajících výnosů z bankovních vkladů nabízíme

Více

KLASICKÝ PRODEJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT

KLASICKÝ PRODEJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT KDO JSME? Jsme sdružení provýrobců rostlinné a živočišné výroby za účelem co nejefektivnějšího obchodování. Od tohoto uskupení si slibujeme dát všem partnerům stejné možnosti a zautomatizovat jejich každodenní

Více

Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin

Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin Návod k aplikaci nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin revize ke dni 2.10.12 Prokázání původu každá šarže

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Typy velkoobchodních

Více

MĚSTO SEZIMOVO ÚSTÍ. N a ř í z e n í č. 1/2015. kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD

MĚSTO SEZIMOVO ÚSTÍ. N a ř í z e n í č. 1/2015. kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD MĚSTO SEZIMOVO ÚSTÍ N a ř í z e n í č. 1/2015 kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Rada města Sezimovo Ústí vydává, podle 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a v souladu

Více

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o.

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA v číslech 1991 otevření první prodejny BILLA v Brně 204 prodejen 6000 zaměstnanců 120 000 000 zákazníků ročně 2014 otevření moderního

Více

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 1.1. Přímé platby Přímé platby v roce 2016 zahrnují Jednotnou platbu na plochu (SAPS), Platbu

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

OBSAH KAPITOLY PODNIKOVÍ ZÁKAZNÍCI DRUHY PODNIKOVÝCH ZÁKAZNÍKŮ SPOTŘEBITELSKÝ TRH

OBSAH KAPITOLY PODNIKOVÍ ZÁKAZNÍCI DRUHY PODNIKOVÝCH ZÁKAZNÍKŮ SPOTŘEBITELSKÝ TRH OBSAH KAPITOLY PODNIKOVÍ ZÁKAZNÍCI Ing. Lukáš Kučera druhy podnikových zákazníků spotřebitelský trh a jeho chování průmyslový trh a jeho chování nákupní rozhodovací proces spotřebitele životní cyklus produktu

Více

JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT

JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT Radim Machů 1 Abstrakt Od roku 2000 dodává moštárna v Hostětíně v Bílých Karpatech na český trh přírodní jablečnou šťávu jablečný mošt. Přibližně 80% produkce je certifikováno

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD) 5. 6. 2012

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD) 5. 6. 2012 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 5. 6. 2012 2011/0281(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů

Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů Aktuální trendy a zkušenosti s přípravou, financováním a realizací energeticky úsporných projektů Tomáš Chadim, SEVEn, o.p.s. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. SEVEn je česká nezávislá

Více

Nařízení obce č. 1 ze dne 31.5.2013

Nařízení obce č. 1 ze dne 31.5.2013 Nařízení obce č. 1 ze dne 31.5.2013 Nařízení, kterým se vydává Tržní řád Zastupitelstvo obce Hlína se přijetím usnesení na svém 14. veřejném zasedání konaném dne 31.5.2013 usnesla vydat na základě 18 odst.

Více

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství

Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství Novela zákona o potravinách Petr Bendl, ministr zemědělství tisková konference 13. listopadu 2012 Ministerstvo zemědělství Základní východiska nejrozsáhlejší změna od vstupu ČR do EU dopad na celý potravinářský

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

Úkol 1: Obchodní rozpětí

Úkol 1: Obchodní rozpětí Obchodní rozpětí Úkol 1: Obchodní rozpětí obchodní rozpětí = rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou U kterých z následujících produktů je obvykle obchodní rozpětí v maloobchodě relativně nízké a u kterých

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU. (korekce 1. vydané verze)

EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU. (korekce 1. vydané verze) EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU (korekce 1. vydané verze) Příklad 4.1: Sestavte zahajovací rozvahu a její průběžné podoby podle níže uváděných údajů. 1. Pět společníků zakládá firmu a každý z nich do počátku

Více

Příručka ke čtyřem vzdělávacím seminářům výukového programu. Zapoj se do KPZ!

Příručka ke čtyřem vzdělávacím seminářům výukového programu. Zapoj se do KPZ! Příručka ke čtyřem vzdělávacím seminářům výukového programu Zapoj se do KPZ! Iniciativy založené na myšlenkách KPZ (komunitou podporovaného zemědělství) se hojně rozvíjejí po celé Evropě: na základě dat

Více

Obchod a efektivita investic pohled regionálního řetězce. Karel Hruzík, Hruška

Obchod a efektivita investic pohled regionálního řetězce. Karel Hruzík, Hruška Obchod a efektivita investic pohled regionálního řetězce Karel Hruzík, Hruška ZMĚNA STRATEGIE OBCHODNÍCH FIREM, VLIVY KRIZE V důsledku vzniklé globální finanční krize v průběhu posledního čtvrt roku pozorujeme,

Více

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Obsah Základní informace o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Více

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln LOHAS Nový životní styl současnosti Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln lní tiskové setkání,, 9. záříz 2009 2 Příroda a udržitelný rozvoj získávají na důled ležitosti Svět se mění Stále větší

Více

Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014

Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014 Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014 JUDr. Hynek Brom 1. místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Struktura prezentace 1. Regulace významné tržní síly 2. Změna zákona 3. Budoucí

Více

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,

Více