LÉTO HISTORIE PIVOVARU. Aktuality na PŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA 13-14/XIII ČERVEN 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LÉTO HISTORIE PIVOVARU. Aktuality na www.lanskroun.eu PŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA 13-14/XIII ČERVEN 2013"

Transkript

1 LÉTO PŘÍLOHA LISTŮ LANŠKROUNSKA 13-14/XIII ČERVEN 2013 HISTORIE PIVOVARU Aktuality na

2 2 13, PŘÍLOHA LÉTO Vážení čtenáři, je to neuvěřitelné, ale rok se s rokem sešel a jsou tu další prázdniny a s nimi již 13. letní příloha. Za ta léta jsme už přinesli celou řadu témat vlastivědných, přírodovědných i historických. Výjimkou nebude ani letošní příloha, kterou jsme věnovali zemědělství. Přesněji řečeno historii pivovarnictví a zemědělství. Od okamžiku, kdy se v Lanškrouně do sudů stočilo poslední pivo, uplynulo patnáct let. Na místě, kde se uvařené pivo chladilo, v těchto chvílích lidé zvedají činky, jiné budovy zcela zmizely a některé dál budí spíš hrůzu než nostalgii. V místních hospodách se dnes možná čepuje lepší pivo, než bylo to z Lanškrouna, ale kus sounáležitosti a kontinuity s naším městem, jistý díl hrdosti, který jsem měl, když jsem v hradeckém Aldisu zapíjel imatrikulaci Lanškrounskou Korunou, se vytratil. I proto v příloze připomínáme pivovar více v emocích a vzpomínkách než v přesné faktografii. Katka Chládková na prvních stranách stručně shrnuje bezmála třísetletý osud Měšťanského pivovaru. Má žena v pivovaře vyrostla, a tak se na něj podívala velmi specifickým pohledem dítěte, pro které to byl prostor her a dobrodružství. Můj tchán v Lanškrounském pivovaru pracoval bezmála 40 let a zažil v něm ty nejlepší i nejhorší roky. Nakonec to byl právě on, kdo opustil bránu podniku jako poslední. I jeho technicky laděné vzpomínky poodhalují, jak pivovar někdy i velmi svérázně fungoval v závěrečných desetiletích. Díky soukromým sbírkám pak máte možnost podívat se do útrob pivovaru, tak, jak vypadal před dvaceti lety. Dušan Šlahora se v další části rozepsal o historii zemědělství v našem regionu od počátku osídlení ve 13. století až po vznik zemědělské školy v polovině 60. let 20. století. Komu by snad historie nebyla až tak blízká, může se rozptýlit křížovkou, kterou připravil Jiří Faltus, popřípadě si vybrat náhradní program z přehledu akcí na poslední straně. Vážení čtenáři, přeji vám slunečné dny a prima prázdniny. František Teichmann šéfredaktor Postrádáte lanškrounský pivovar? Jan Střecha učitel, režisér Protože pivovar slouží k výrobě piva, chápu otázku spíš jako otázku na jeho kvalitu. Když jsem v roce 1986 přišel do Lanškrouna, nebyl ve městě téměř nikdo, kdo by na tehdejší lanškrounské pivo nenadával. Takové pivo určitě nepostrádám. Na počátku 90. let se však v Lanškrouně začala vařit velmi zajímavá a chuťově podnětná dvanáctka Generál Laudon - a to byl produkt, jehož zániku je škoda. Obecně postrádám v našem teritoriu existenci nějakého malého pivovaru, který by produkoval kvalitní piva jiného typu, než je u nás běžný spodně kvašený ležák. (Příkladem budiž pivovary Kocour Varnsdorf, Matuška, Kout na Šumavě a jiné.) Nemyslím ale, že by takový pivovar musel být bezpodmínečně v Lanškrouně. Jana Škvařilová bývalá vedoucí pivovaru Pivovar nepostrádám. Jediné, co mi vadí, když procházím prostorem bývalého pivovaru, je jeho nedokončená likvidace a jak se vše vymklo původnímu záměru. Pamatuji si plány pana architekta-podloubí, krámky se suvenýry, fontána, atd. Dnes je tam pouze parkoviště. Pochválit však musím přestavbu restauračního zařízení Sport centrum LA, která byla provedena velice citlivě a pivovar připomíná. Myslím si ale, že to s sebou nese doba a že i obrovské pivovary, do kterých se nainvestovaly stamiliony (Svitavy, Hradec Králové), zanikly. Hodně piva se dnes také dováží. Několik malých pivovarů přesto zůstalo a vedou si dobře, ale asi měly lepší podmínky než my, v Lanškrouně. Nám chyběl dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců. Na Zemskou korunu za nejlepší elektronickou službou pro turisty Víte, že si můžete projít město Lanškroun s osobním průvodcem 24 hodin denně 365 dnů v roce? Lanškroun jako první město ve východních Čechách připravil pro návštěvníky průvodce do mobilních telefonů. A ne ledajakého. Získal cenu v soutěži Zlatý erb za nejlepší elektronickou službu! Najdete v něm víc než 400 turistických cílů a služeb. Nejen informace o památkách nebo přírodních zajímavostech, ale také přehled restaurací s jejich otvíracími dobami nebo kuchyní, seznam ubytování, cykloservisy i sportoviště, turistické nebo finanční služby, ale i fitcentra nebo lékárny. A samozřejmě kalendář akcí. To všechno v průvodci ke stažení přímo pro Váš chytrý mobil, abyste se nemuseli stále připojovat k internetu nebo na turistických webových stránkách přizpůsobených pro mobily i tablety. S útratou za připojení k internetu si taky starosti dělat nemusíte. Po městě je rozsáhlá městská síť hned deseti (!) zdarma Wi-Fi vysílačů. Pod jménem Mobilni_pruvodce si můžete prohlížet bezplatně internet Jan Kozák učitel Chybí mi jako vše, co naši předkové v potu tváře vybudovali, co fungovalo, s čím byli lidé na té naší hroudě spokojeni a co bylo nekompetentním rozhodnutím kompetentních lidí uvedeno v zapomnění. O to větší radost jsem ale měl, když jsem před třemi roky pár km za hranicemi po toku Labe v Německu objevil restauraci v obci Ostrau, kde inzerují, že čepují Landskroner Bier, což je i na půllitrech včetně letopočtu založení pivovaru u nás /to Němci ani netuší/. Půllitr je k dispozici k prohlédnutí v restauraci Na Miláně, a to bez poplatku u výčepního pultu. nejen na dvou náměstích, ale také kolem vlakového nádraží, na lehkoatletickém stadiónu, u sportovní haly i skateparku nebo v přírodě rekreačního areálu a přírodního koupaliště Lanškrounské rybníky či v chatové osadě a u beachvolejbalových kurtů. Prostě pohoda a nezávislost. A aby služba byla úplná, při procházkách městem najdete osmdesát informačních tabulek s popisem památek a zajímavých míst. Máte staženou čtečku QR kódů do mobilu? Každá tabulka totiž na sobě nese QR kód, abyste se mohli dozvědět mnohem víc v průvodci Lanškrounem přímo na internetu. Lanškroun je moderním rychle se rozvíjejícím městem s bohatou historií. Je městem, ve kterém se narodil Jan Marek Marci, člověk, o kterém se mluví jako o posledním renezančním polyhistorovi a současně jako o prvním českém fyzikovi, po němž je pojmenován například kráter na odvrácené straně Měsíce. A současnost? Špičkové lanškrounské výrobky dnes má téměř každý člověk na Zemi ve svém mobilu, dokonce byly přímo v Lanškrouně vyvíjeny a vyrobeny součástky pro průzkumné vozidlo Curiosity, které jezdí po Marsu. Lanškroun je městem, které jde s dobou. Ale i s turisty! Užijte si památky i přírodu tohoto magického místa.

3 PŘÍLOHA LÉTO 13, Jak Lanškroun vařil pivo Sláva a pády lanškrounských pivovarů Vaření piva má v českých zemích dlouholetou tradici. Ve městech se pivo vařilo prakticky od jejich založení a stejně tomu bylo i v Lanškrouně. Jednu dobu tu vedle sebe dokonce fungovaly pivovary dva! Dnes už sice v hospodě orosený půllitr lanškrounského Novopramene nedostaneme, na lanškrounský pivovar však vzpomínají nejen pamětníci, ale i pivní nadšenci na internetu. Co o něm víte vy? Když byl Lanškroun v první polovině 13. století založen, udělili lokátoři tehdejšího krále Přemysla Otakara II. právo vařit pivo sedmdesáti šesti takzvaným právovárečným měšťanům. O více než století později, v roce 1493, noví majitelé panství zavedli bečkovné, neboli poplatek z každého vyvezeného sudu piva. Jeho hodnota činila jeden groš (za který se tehdy dala pořídit například slepice nebo osmnáct cihel). V polovině 16. století lanškrounské panství získal Vratislav z Pernštejna, který svým měšťanům oficiálně slíbil, že on ani žádný jeho nástupce nepostaví konkurenční panský pivovar. Zavázal se také odebírat výhradně pivo z měšťanského pivovaru pod podmínkou, že k jeho výrobě bude použita pšenice z panských polí. A tak měšťanský pivovar prosperoval. Jeho budova stála na místě dnešní základní školy na dolní straně náměstí Jana Marka Marků. Pivo, které vyprodukoval, odebíralo nejen panstvo, ale i okolní vesnice. Lanškrounské panství mezitím vystřídalo několik majitelů, kteří nadále drželi slovo Vratislava z Pernštejna. Na začátku 17. století se ale poměry v českých zemích radikálně změnily. Stavovské povstání vyvrcholilo v bitvu na Bílé hoře a po ní nastaly těžké časy pro nábožensky reformované Čechy. Lanškrounsko bylo tehdy v majetku Hrzánů z Harasova. Ti však byli obviněni z podpory stavů a donuceni prodat lanškrounské panství předsedovi konfiskační komise Karlu z Lichtenštejna, samozřejmě pod cenou. Lanškroun tedy přešel do vlastnictví mocného německo-rakouského rodu Lichtenštejnů. Kníže Karel se rozhodl pro rozsáhlou rekatolizaci svého nového panství, na pomoc si dokonce přizval dva jezuitské kněží, ale ani ti neurychlili návrat místních kališníků ke katolické víře. Kníže tedy musel přikročit k radikálním opatřením, mezi nimiž byl i zákaz vaření piva v Lanškrouně. Ten zrušil až jeho nástupce Karel Eusebius. Ještě jeden pivovar Ale pro pivovarníky nejvýznamnější změna měla teprve nastat. Kníže Jan Adam z Lichtenštejna projevil přání postavit ve městě nový, panský pivovar. O letech založení se zdroje rozcházejí. Většinou se uvádí, že pivovar vybudoval na počátku 18. století stavitel Antonio Salla spolu s Novým zámkem u Rudoltic, novější prameny ale uvádějí již rok Dokládají to prý i typicky renesanční prvky, například sgrafita podobná těm, která zdobila tehdy nově postavenou radnici. Ať tak nebo tak, i přes slib Vratislava z Pernštejna v Lanškrouně nyní vedle sebe fungovaly pivovary dva. Pro právovárečné měšťany nastaly zlé časy. Dle ustanovení z roku 1628 směli vařit pivo každoročně až po sv. Jiřím, a to jen v omezeném množství. Navíc z každé dávky museli zaplatit šedesát grošů do důchodenské pokladny. Jejich pivovar nemohl konkurovat tomu knížecímu jak finančně, tak ani kvalitou piva, na kterou se objevovalo stále více stížností. Roku 1780 se městská rada rozhodla pivovar pronajmout za nájemné sto zlatých ročně. Ani to však pivovar nezachránilo. Nedobré pivo nikdo nekupoval a pivovar nadále upadal, až se roku 1891 právovárečníci rozhodli jej zrušit a budovy a zařízení nabídnout knížeti k odprodeji. Lichtenštejnský pivovar oproti tomu prosperoval velice dobře. V první polovině 18. století provedl stavitel Kristian Auer pár přestaveb, jako bylo nové zastřešení budovy pivovaru a vstupní brány. Do té byl později zasazen reliéf sv. Floriána, ochránce před požáry. Do strojovny pak byla roku 1753 z panské budovy na Laudoně dovezena socha sv. Donáta, rovněž patrona proti ohni a hromu. Tu si dnes můžeme prohlédnout v lanškrounském muzeu. Historická etiketa z počátku 60. let 20. stol. Pohled z dnešní Opletalovy ulice na Pivovar Století páry a revoluce V roce 1817 se lanškrounský lékárník, chemik a průmyslník Christian Polykarp Erxleben zabýval analýzou síly a jakosti piva. Jeho pojednání O dobrotě a síle piva je dnes považován za hodnotný základ biochemie. Jeho návodem se inspiroval i tehdejší kníže Josef z Lichtenštejna a nechal do svého pivovaru dovézt velikou káď až z Prahy. V Chrudimi dokonce museli rozšířit městskou bránu, aby povoz s kádí vůbec projel. V první polovině 19. století byla k pivovaru přistavěna lahvovna a také rozsáhlé sklepy. Z ulice Na Valech se do nich sypal led z lanškrounských rybníků, kterým se tehdy pivo chladilo. Když se v revolučním roce 1848 radikálně změnila situace na rakouské politické scéně, zasáhlo to i do fungování pivovaru. V roce 1850 bylo v Lanškrouně zřízeno okresní hejtmanství, tím došlo k zániku vrchnostenské knížecí správy. Z knížecích služeb bylo propuštěno hodně zaměstnanců, a tak se kníže rozhodl pivovar pronajmout Josefu Stanglerovi, majetnému lanškrounskému měšťanovi a od roku 1861 i zemskému poslanci. Za jeho hospodaření pivovar vzkvétal a on sám díky svému ekonomickému umu na jeho vedení značně zbohatl. Roku 1884 bylo vybavení pivovaru modernizováno, přibyl parní stroj, lednička a zavedeno bylo i elektrické vedení. Hladová léta V období první světové války byl pivovar nucen omezit svůj provoz, protože většina obilí se v té době semílala na mouku. Po jejím skončení, v roce 1918, pak došlo k zabavení většiny knížecího majetku. Knížeti Janu II. zůstal ve vlastnictví pouze pivovar, budova zámku a Nového zámku, bývalý měšťanský pivovar a hostinec. To ale provoz pivovaru nenarušilo. Hrdě odolával konkurenci sousedních pivovarů v České Třebové a v Hanušovicích a dobrým pivem si získával stále více odběratelů. Zlepšil se i poměr českých zaměstnanců. Po druhé světové válce skončilo více než tří set leté působení Lichtenštejnů v Lanškrouně, pivovar byl

4 4 13, PŘÍLOHA LÉTO znárodněn a roku 1948 přešel pod správu Východočeských pivovarů. Ředitelem se stal bývalý sládek Jan Špičák a zůstal jím až do důchodu. Zařízení pivovaru se nadále modernizovalo a na trh se uváděly nové značky piva. V roce 1963 se ředitelkou stala paní Jana Škvařilová, která dříve jako první žena v republice vykonávala funkci sládka. Každou korunu se snažila využít na rekonstrukce budov, z nichž některé byly v hrozném stavu, či na nové vybavení. Uskutečnila se řada drobných přístaveb a oprav, které sice pivovar udržely v chodu, po historické stránce však jeho budovám možná spíš uškodily. Později došlo k rekonstrukci stáčírny lahví a k přechodu z dřevěných sudů na kovové nejdříve na hliníkové, ty ale nedržely tvar a měnily obsah. Proto se v 90. letech nakonec nakoupily sudy nerezové. Podle dobových dokumentů se tehdejší lanškrounské pivo mohlo měřit s výtečnými pivy celého Československa. V pivovaře se vařila hlavně tehdy hodně prodávaná sedmička a desítka, v menší míře dvanáctka a později přibyl jedenáctistupňový Novopramen a tmavý Generál Laudon. V 70. letech se pivo stalo nedostatkovým zbožím. Na lahvové pivo se stály fronty, ale pivovar nemohl takto vysoké poptávce vyhovět. Pivo ani nestačilo uzrát a už se ve vagónech posílalo například na Slovensko nebo Ostravsko. To se pochopitelně podepsalo na snižující se kvalitě. Tu ovlivňovaly i další faktory: znečištěná voda z Třešňoveckého potoka či kouř z poškozeného topeniště, který vnikal do sladu a vytvářel fenoly, které se přenášely do piva. Závady se sice podařilo odstranit, dobrá pověst pivovaru už se ale nejspíš zachránit nedala. Poslední roky pivovaru Privatizace v devadesátých letech byla pravděpodobně posledním hřebíkem do rakve lanškrounského pivovaru. Na trhu se objevila nová značka Zlatý Beran, ale pivovar už ztratil své stálé odběratele. Ani v místních hospodách už se lanškrounské pivo nečepovalo. Noví majitelé nejenže pivovar neopravili, ale začali rozprodávat jeho vybavení. Provoz v Lanškrouně již nebyl v souladu s hygienickými předpisy, budovy chátraly a dluh neměl kdo platit. Roku 1998 se lanškrounský pivovar dostal do konkurzu. O rok později jej pak koupilo město Lanškroun. Otázkou zůstávalo, zda se v Lanškrouně ještě někdy bude vařit pivo. Studie však ukázaly, že budovy ani technologie se již využít nedají. Na jaře 2003 se tedy definitivně schválila rekonstrukce lokality bývalého pivovaru a jeho začlenění do struktury centra města. Projektem byl pověřen MgA. Přemysl Kokeš. Během deseti let tak na místě komplexu bývalého pivovaru vzniklo nové Pivovarské náměstí, sportovní centrum s bowlingem a koktail barem i městské byty. Slavné doby lanškrounských pivovarů nám tak už připomíná jen pár rekonstrukcí nedotčených míst a staré lahvové etikety v muzeu. Ale ani to není málo. Kateřina Chládková Zdroj: J. Chládek: Kronika města Lanškrouna, sborník Lanškroun historický III., Lanškrounsko č. 2/2004 atd. Etiketa světlé dvanáctky vařené v letech Pivovar očima dítěte Od roku 1977 až do své puberty jsem žila v lanškrounském pivovaře. Přestože by leckterý z moderních rodičů dostal osypky, kdyby viděl moje herní působiště, já jsem své dětství považovala za dobrodružné a nebezpečnost tamních prolézaček a schovávaček jsem si nepřipouštěla. Své hry jsem samozřejmě neprožívala sama, byl tu ještě o rok mladší Béďa a s ním stejně stará Evička. Budu tedy své zážitky popisovat v množném čísle, když dovolíte. Pivovar by se dal rozdělit do několika herních území. Zvolna se svažující asfaltový dvůr jsme směli využívat pouze po půl třetí, kdy už na něm nebyl dopravní provoz těžkých náklaďáků. Výtečně se hodil na ježdění na tříkolkách, později na kolech. Hlavní táhlo tohoto dvora však byly obrovské kupy hnědého uhlí, na kterých se dala báječně hrát válka. Střelivo netřeba hledat, bylo okamžitě po ruce. Druhou část tvořil dvorek, na který se odkládaly různé stroje či nádrže, které v pivovarském provozu zrovna nebyly k potřebě. Po jejich odstavení nám tak vznikla krásná dvoupatrová vilka či obrovská raketa, letící přímo do vesmíru. Pro nás nejnudnější částí byla zahrada, jak se říkalo zatravněné ploše s několika ovocnými stromy a mini chovnými koutky slepic, králíků a jiné drobné havěti. Pokud jsme se tedy nestrefovali do slepic nebo nekradli mrkev z místních záhonků, které byly přiděleny jednotlivým rodinám, využívali jsme alespoň hadici s vodou, abychom se trochu zabavili. Možná si vzpomínáte, že celý pivovar byl obehnán zdí či plotem a do areálu vedly tři brány. Ty nás také hodně přitahovaly. Vzpomínám si, jak jsme v páteční podvečery, oděni do prostěradla, chodili po zídce a provolávali rádoby latinská slova, abychom postrašili kolemjdoucí, kteří procházeli temnými uličkami kolem Stínadel. (Mimochodem nápis Stínadla byl také naším dílem.) U druhé brány, která byla střežena vrátným, jsme měli vymyšlenou další legrácku. Našli jsme si špinavý filc, který jsme přivázali na provázek, ztvarovali ho do podoby tlustého potkana, vsunuli jsme ho do otvoru na odčerpávání piva v protější budově a pak už jen zatáhli, když šel kolem nějaký ubožák z kina. V šeru si všichni mysleli, že tudy opravdu proběhl jakýsi hlodavec a my z toho měli psinu. Třetí brána ovšem naháněla hrůzu nám. Byla umístněna až za kotelnou a byl u ní smeťák, na který jsme museli vynášet domácí odpadky. Procházet mezi tmavými kupami uhlí a kotelnou za přísného dozoru sochy sv. Donáta s bleskem v ruce bylo jen pro silné nátury. K pivovaru však patřily také budovy, do kterých jsme jako děti měli přísný zákaz vstupu. Nicméně zakázané ovoce chutná přece nejlépe. Vybavuji si peklo, jak jsme nazývaly kotelnu. Většina topičů byla natolik hodná, že nám přenechávala své limonády, protože pít limonádu v pivovaře, kdo to kdy viděl? Velice zajímavá byla také varna, se svými nádržemi vroucího piva. Vzpomínám si na tragickou událost, která mě jako dítě upřímně zasáhla. V pivovaře žila tříčlenná rodina, chlapeček Daniel mohl být tak pětiletý, když jednou v noci vybouchla nádrž a jeho tatínka smrtelně zranila. Maminka s malým chlapcem se Autorka článku zcela vlevo po tragédii odstěhovali. Sál bývalé restaurace sice nebyl součástí pivovarského provozu, ale nás děti přitahoval svojí starobylou atmosférou. Fresky na zdech připomínaly zašlé časy slávy tohoto tanečního sálu. Jenom rodiče se pořád vyptávali, co tam děláme, a vůbec nechápali, že ta spousta věcí, které se tam za čas nashromáždily, nás přitahují jako magnet. Sklad etiket nás také nenechával chladnými. Jediným problémem byla jeho nedostupnost. Ale Béďa na to jednoho dne kápl. Cesta za cenným pokladem byla sice poněkud složitější, ale o to zábavnější. Start byl na střeše pivovarského sklepa, dorazili jsme až k oblouku, který spojoval budovy přes Pivovarskou ulici, ten jsme přelezli a pak už jen stačilo vypáčit vikýř skladu. Jednoduché, ne? Musím říct, že tuto krkolomnou přelézačku jsem využívala i jako zamilovaný puberťák a vodila tam své objevy. To je ale jiná kapitola. Nejsem příliš nostalgická, takže když procházím Pivovarským náměstím dnes, nerozbrečím se pomyšlením na to, že můj rodný dům už nestojí a že starou sladovnu využívají lidé k bydlení. Někdy se mi však o pivovaře zdá a ráno mi pak ten ohraničený svět mého dětského hřiště trochu chybí. Martina Teichmannová

5 PŘÍLOHA LÉTO 13, Tady se na pivo vždycky nadávalo Rozhovor s Františkem Bartoněm, dlouholetým mistrem v lanškrounském pivovaru Spousta lidí mi ještě dnes říká: To je škoda, že se pivovar zavřel, to bylo tak dobrý pivo. Ale když pivovar fungoval, lidi většinou spokojení nebyli a nadávali. Úroveň totiž často kolísala. Přitom nebylo jednoduché uvařit dobré pivo, protože na jeho kvalitě se podílela celá řada faktorů, od kvality sladu a chmele, přes vodu až po způsob distribuce. A tak v dřívějších dobách to byl takový malý zázrak, když se pivo vydařilo. Dnes už díky moderním technologiím jde všechno mnohem snadněji. A já k úvodním slovům Františka Bartoně nemám co dodat, vypovídají totiž o mnohém. Ve kterém roce jsi začal pracovat v pivovaru a proč? V roce 1960 jsem se oženil, a jelikož jsme neměli byt, tak jsem ho v Lanškrouně sháněl. Pracoval jsem v komunálních službách, kde jsem měl byt slíbený, ale dostal ho nakonec někdo jiný. V té době v lanškrounském pivovaře nebyl zaměstnán žádný údržbář, když bylo potřeba něco opravit, tak se většinou chodilo k nám do zámečnictví. Nějaký pan Mechl z pivovaru mi řekl: Když půjdeš pracovat k nám do pivovaru, dostaneš byt. Něco jsem tam pro něj svařoval, když jsem to dokončil, šel jsem za vedoucím pivovaru panem Špičákem, se kterým jsem se domluvil, že v pivovaru nastoupím. V srpnu při celozávodní dovolené jsem tam byl na brigádě a v září v roce 1960 jsem do pivovaru nastoupil. V pivovaru jsi ale dělal dlouhá léta mistra. Přitom jsi vyučený kovář. Však jsem se k tomu dostal až po létech, co jsem dělal v údržbě, a taky to nebylo jednoduché. Teorii výroby piva jsem hledal v odborných knihách a praktické stránky jsem se nebál, protože jsem se často radil se staršími a zkušenějšími zaměstnanci. Pamatuješ si, jak na tebe tehdejší lanškrounský pivovar působil? Rozhodně to nebyl pivovar na špičce, byla to spíš firma zaostalá, která dost pokulhávala za tehdejším vývojem. Jako údržbář jsem se zajímal především o stroje. Celou řadu z nich jsem se snažil vylepšit nebo předělat. U mnoha strojů byly tehdy ještě historické transmise a stroje poháněné koženými řemeny, tak jak to bývalo kdysi běžné. Snažil jsem se transmise a řemeny odstranit, protože s nimi byla hrozná práce, a pohon strojů zajistit elektromotory. Běžně se v té době také ještě ledovalo. Pro led se jezdilo na Krátký a Dlouhý rybník. Podle toho, Stoky - původní chladící zařízení - dnes posilovna DM Varna - zde se pivo vaří ze sladu kde byl lepší led a přístup. Myslím, že to tak bylo ještě do zimy roku 1962 / Pamatuji si, že jednu následnou zimu bylo takové teplo, že se vůbec neudělal led. Naštěstí pivovar v tu dobu již měl chlazení kvasných kádí (spilky) zajištěno pomocí čpavkových kompresorů a dokončovalo se i chlazení sklepních prostorů. Jaký ohlas v té době mělo pivo z Lanškrouna? Lanškrounské pivo mělo dobrý zvuk, bylo celkem kvalitní, ale v šedesátých letech došlo k několika nepříjemným okolnostem, které jeho reputaci poškodily. Pivovar bral odjakživa vodu z Třešňoveckého potoka. V roce 1964 uhodilo suché léto, vody v potoce bylo málo a současně se dokončila zemědělská škola. Odpady ze stájí i ze školy šly všechny do potoka a voda byla tak hrozná, že i páry v kotelně čpěly močkou. Dokonce do toho tehdá zasáhl i ministr zemědělství Uher a s okamžitou platností bylo zakázáno brát vodu z potoka pro pivovar. Vypadalo to dokonce, že se pivovar zavře. Velmi vstřícně se však k problému postavily lanškrounské vodárny, když konkrétně Vratislav Vondráček řekl: My lanškrounský pivovar nedáme, my ho padnout nenecháme, vodu dostane i za cenu, že budou dočasně krácení obyvatelé. Ona totiž v té době nebyla dobudovaná vodárna v Čermné, odkud Lanškroun bere vodu, a tak zde byla o vodu nouze. Pivovar proto napouštěl vodu přes noc do zásobníků a přes den ji používal. Voda se překlenula, ale na jakost piva měly vliv další okolnosti. Jednou z nich bylo dokončování výstavby pivovaru v Nošovicích. Při napouštění sklepů pivem jim začaly klesat podlahy kvůli špatnému podloží a pivovar Hanušovice tak musel okamžitě pokrývat spotřebu piva na Ostravsku. Horníci museli dostat pivo, to by jinak nešlo, to by bylo zle! Lanškrounský pivovar však na oplátku musel pokrývat mnohem větší oblast, která sahala až ke Králíkům. Pivovar na to ale nebyl připravený a pivo nebylo navařené. Expedovali jsme pivo jen několik dnů staré. Samozřejmě, že kvalita byla tím pádem špatná. Navíc lidi na Hanušovicku byli zvyklí na dobrou kvalitu. Ani se nedivím, že si stěžovali! Další věc, která negativně ovlivnila pověst piva, byla nehoda na sladovně, v jejímž důsledku došlo ke změně technologie hvozdění sladu. V té době pivo ovlivnila také změna zdroje vody. Abych to vysvětlil. Tehdy se slad sušil na sítech nad tepelnými výměníky v podobě rour. Došlo však k nehodě. Nad sladovnou byl komín s plechovým kohoutem, který bránil tomu, aby do komínu pršelo a šla do něj vlhkost. Kohout už byl rezatý a na mnoha místech proděravělý, takže jím pršelo až do sladu. Chlapi si proto pod něj dávali kovovou nádobu, aby slad nevlhnul a dobře schnul, hvozdil, jak se správně má říkat. Jeden z dělníků spustil obraceče sladu, ale zapomněl, že má pod komínem nádobu, Ta nejen že potrhala síto, ale také olámala zuby na hřebenu obraceče. Nikdo to nedokázal opravit ani vyrobit. Vedoucí provozu Škvařilovou tehdy zastupoval pan Sotona. To byl takový velmi pokrokový člověk, který neustále studoval to, jak lze něco vylepšit a zdokonalit. Ten vymyslel, že se do komínu umístí veliký ventilátor,

6 6 13, PŘÍLOHA LÉTO který bude řešit odsávání vlhkosti vzduchu ze sladovny. Přišel tam obrovský vrtulový ventilátor o průměru snad dvou metrů. Pamatuji si to docela přesně, protože jsem ho tam sám usazoval. Ventilátor nejen že vytahoval vlhkost ze sladu, ale zároveň i kouř z výměníků, které měly mnoho netěsností. Bylo to v roce, kdy se přešlo na novou vodu z vodovodního řadu, který se upravoval chlórem. A najednou pivo dostalo fenolové příchutě, chutnalo jak po jodové tinktuře. To byla hodně nepříjemná pachuť. Přijelo několik odborníků z podniku, ale nikdo si s tím nevěděl rady. Vedoucí Škvařilová poslala naši vodu a slad do Bráníku do výzkumného ústavu, kde se pokusně vařilo pivo z malých dávek. Až oni zjistili po několika pokusech, že ječmen, který se namočí do chlorované vody a zakouří se zplodinami, dává za vznik fenolu. Roury výměníku byly tak široké, že jimi prolézali kominíci. Aby se dovnitř dostali, měli v rourách dvířka. Ta však netěsnila a právě jimi se do sladovny dostával kouř. Na vodovodní potrubí se pak napojily dechlorátory, dvířka se utěsnila a byl pokoj, pivo si pak rychle svou pověst znovu obnovilo a bylo opět dobré. Ve kterém období těch téměř čtyřiceti let, co jsi tam pracoval, myslíš, že bylo lanškrounské pivo nejlepší a pivovar nejúspěšnější? Já myslím, že to byly ty první roky po revoluci. Došlo totiž k modernizaci. Postavila se tam třeba vířivá káď. Tady by stálo za to vysvětlit, že uvařené pivo se přečerpalo do obrovských pekáčů stoků, kde se chladilo a usazovaly se kaly. Po vychladnutí pak putovalo do spilky. Jenže stoky byly instalované ještě někdy za císaře France Josefa nebo kdy. Tehdy nejezdila žádná auta, ale v šedesátých letech byl na dnešní Masarykově ulici už čilý ruch a velké množství prachu a zplodin se tak dostávalo ventilačními okny do piva Varna, scezovací baterie při chladnutí odstávky. Vířivé kádě mají tu nespornou výhodu, že pivo vůbec není ve styku se vzduchem. Ještě snad důležitější investicí bylo instalování automatické linky na plnění a vymývání nových nerezových sudů. Byli jsme jedni z prvních v okolí, kteří stáčeli tímto způsobem. Hospodským se nové sudy moc líbily a byl o ně veliký zájem. Modernizovala se také stáčecí linka na lahve. Tehdy jsme měli opravdu široké odbytiště. Vozili jsme pivo třeba pro Aldis i nádražní restauraci v Hradci Králové, přitom v Hradci pivovar byl a bylo tam i hradecké ředitelství. Pivo jsme dodávali do Žamberka, Letohradu, Moravské Třebové, Zábřehu a dokonce i do Brna. Tehdy se pivovar v Lanškrouně opravdu rozmáchnul. Ale trvalo to tak nějak do privatizace. Jaká sorta lidí v pivovaru pracovala? Zaměstnavatelem číslo jedna byla tehdy v Lanškrouně Tesla, a tak do pivovaru se dostávali až ti, co v Tesle uplatnění nenašli. A i to se podepsalo na kvalitě, protože stačí, že se špatně vymyje sud a už jde všechno ostatní vniveč. Průšvihy tam bývaly na denním pořádku, ale těch velkých mnoho nebylo. Hodně nešťastná událost se stala na konci osmdesátých let, když bouchnul mladinový kotel a jeden dělník na následky popálenin zemřel. Zavinil si to ale sám. To bylo tak, do mladinového kotle, který měl dvojité dno, se pouštěla pára, redukovaná prostřednictvím redukčních ventilů na tři atmosféry, aby nemohlo dojít k přetížení a výbuchu. Zařízení bylo navíc jištěno ještě pojišťovacími ventily. Pára vznikala v kotli, který měl původně veliký zásobník na páru. Když se pod kotel třeba i půl hodiny nepřiložilo, stále bylo páry dost. Tenhle kotel se však vyměnil za moderní, který se pro pivovarskou výrobu nehodil. Neměl totiž žádný zásobník a nedokázal tak vyrovnávat výkyvy v odběru. Při vyšších odběrech nebo poklesu žáru ohniště měla pára jen slabý tlak, ale jindy naopak velmi rychle stoupal. Chlapi si tak začali pomáhat tím, že zatěžovali pojišťovací ventily a páru hnaly obchvatem mimo redukci. Vařič v pivovaru bydlel a chodil domů na večeře. Pak se stávalo, že se zdržel déle a chtěl to dohnat tím, že pojišťovací ventil zatížil. Jednou došlo k tomu, že tam místo tří atmosfér přišlo šest, kotel to nevydržel a 40 hektolitrů vařící mladiny vyletělo ven a opařilo ho to. Byl v Praze ve specializovaném centru popálenin, ale přes veškerou péči zemřel. V devadesátých letech ale došlo k privatizaci pivovaru. Můžeš přiblížit tohle období, které nakonec skončilo tím, že pivovar skončil v konkurzu? Já bych se ještě nejdřív vrátil do osmdesátých let. Tehdy existoval podnik Východočeské pivovary Hradec Králové, který se členil na jednotlivé závody. Lanškroun spadal pod závod ve Svitavách. Představa ředitelství byla taková, že se vybuduje jeden velký pivovar ve Svitavách a malé pivovary, jako byl ten lanškrounský, se zavřou. Podobně měly skončit i pivovary v Poličce, Jevíčku a sodovkárna v České Třebové. Z toho důvodu Pohled z dnešní Masarykovy ul. 1. pol. 20. stol. se veškeré zisky dlouhodobě investovaly výhradně ve Svitavách. Tam se neustále budovalo. Jako první se zavřelo Jevíčko a sodovkárna ve Třebové. Lanškroun se jen udržoval při životě, sem se nedala ani koruna. Teprve až po revoluci se začalo investovat i v Lanškrouně. Celé provozy se v krátké době zmodernizovaly. V roce 1993 šel lanškrounský pivovar do privatizace a ujala se ho firma Bevi. Vlastnili ji tři majitelé, pan Váša, Ing. Petrovický a nějaký pan Beran z Vrchlabí. Současně s Lanškrounem zprivatizovala Bevi také sodovkárnu ve Vrchlabí. V té době všechno ještě celkem klapalo. Pivo se vyváželo až do Polska, ale postupně začal na trh s pivem vstupovat zahraniční kapitál. Do Nošovic, do Gambrinusu, do Krušovic. Tyto značky postupně svým vlivem přetlačovaly malé pivovary. Ale nebyla to jen jejich vina. Když jsme začali stáčet pivo do nerezových sudů, dávaly se novým partnerům různé bonusy. Ubrusy, sklenice, slunečníky, ale těm stálým odběratelům na Lanškrounsku se nedalo nic. Podobně to začaly dělat i velké pivovary, ale dělaly to chytřeji. Nejen že dávaly věcí víc, ale zároveň si hospody zavázaly k Spilka, zde pivo při nízkých teplotách kvasí

7 PŘÍLOHA LÉTO 13, Tanky v ležáckých sklepích - zde pivo zraje Filtr s křemitým pískem zachycuje zbytky kvasinek odběru piva třeba na deset let. A pak už z toho nešlo cuknout. Když jsem přijel do hradeckého Aldisu demontovat naše stáčecí zařízení, řekl mi tehdejší nájemce v restauraci: To, co nám dá Gambrinus, to byste nám v životě nemohli dát. Představ si, že i třeba tady ve Slávii pivovar zaplatil rekonstrukci kuchyně. Tomu nemohly malé pivovary konkurovat. Nebyl to však jediný důvod. Myslím si, že se i majitelé dopustili několika chyb. Jednak propustili vedoucí paní Škvařilovou a dosadili na její místo ženu, která ani zdaleka neměla tolik zkušeností s provozem a řízením pivovaru. Druhá chyba byla, že se investovalo jen do nových zákazníků a ti tradiční se odbývali, na ty se zapomínalo a přicházeli jsme o hospody. Pivovar začal ztrácet dech, a tak ho firma Bevi v roce 1996 prodala panu Ládrovi. To byl myslím takový dobrodruh, tuším správně že Čechoaustralan? Ano, pocházel z České Skalice, v roce 1968 emigroval do Austrálie a po revoluci se vrátil a chtěl podnikat. On podnikal i v té Austrálii. Všeobecně se dnes v Lanškrouně myslí, že si nahrabal a pak pivovar zavřel, ale to není pravda. On spíš dost peněz prodělal. Byl myslím takový dost důvěřivý a snažil se prosadit tím, že si pronajímal hospody. Bohužel nájemci ho neskutečně okrádali. Pamatuji si, že měl třeba pronajatou Sokolovnu v Chocni. To je docela velká restaurace. Obsluha, kterou si tam dosadil, mu běžně vykazovala šest kafí za týden. On se tenkrát naštval, jel tam a sám obsluhoval. On sám pak prodal padesát kafí za den! Ládr platil veškeré náklady, plyn, elektriku, vodu a zaměstnanci si do práce nosili vlastní kořalku a rozlévali ji hostům, co k tomu říct. A takhle to bylo v bledě modrém i na jiných místech. Vyváželo se pivo do Polska, tamní firma zkrachovala a přitom lanškrounskému pivovaru dlužila statisíce. Nezaplatili nakonec nic. Jel jsem tam osobně s Ládrem peníze vymáhat, ale nic z toho nebylo. A o moc lepší to nebylo ani tady. Na hospodách dělali často lidé, kteří k téhle práci neměli vztah, byli to zlatokopové, co si mysleli, že za pár měsíců zbohatnou. Důležité by bylo připomenout, že i pan Ládr měl spolumajitele, pana Stehlíka z Vrchlabí. Spolu se ale nějak nepohodli a Ládr začal na lanškrounský pivovar kašlat. Nevím proč, ale rozhodl se, že obnoví výrobu piva v Jevíčku. Dokázal to rozjet, i když jsem ho od toho nejednou zrazoval. Jenže to celé krachlo, protože město nemělo dostatečnou kapacitu čističky odpadních vod. Na vybudování peníze neměl, a tak odpady párkrát pustil do potoka. Úředníci mu napařili milion korun pokuty a navařené pivo zůstalo v tancích, už se s tím nic nedělalo. Skončilo to tedy docela neslavně. Do konkurzu šel pivovar tedy už dva roky po prodeji panu Ládrovi? Ano, ale to už se tam pivo nějaký čas nevařilo. Já tam zůstal úplně do konce. Jestli se nepletu, tak pivovar nakonec město koupilo od správce konkurzní podstaty, tuším, že snad za 5 milionů. Existovala pak dokonce představa pana Maixnera, že se pivovar díky investorovi rozjede, ale z toho nakonec sešlo. K tomu pivovaru bych ještě řekl, že nebyl dispozičně příliš dobře vyřešen. Spilka od varny byla 100 m daleko. Ze sklepa na stáčírnu to bylo osmdesát metrů! Potrubí se udržovalo v čistotě a sterilitě jen velmi obtížně. V létě se často pivo v trubkách zahřálo a hrozně pěnilo. To bylo mnoho různých problémů, které nakonec také přispěly k tomu, že pivovar skončil. Sám jsem ale byl překvapen, jak dlouho nakonec pivovar vydržel, vzhledem k tomu, v jak zbědovaném stavu byl před revolucí. Vždyť vydržel déle než pivovar ve Svitavách nebo Hradci Králové a do nich se přitom nainvestovalo tolik milionů! Nakonec z těch všech pivovarů dodnes vydržela jen Polička, byť byla také plánovaná k uzavření. A myslím, že to je i tím, že v Poličce a okolí byli vždycky velcí patrioti. I kdyby to poličský pivo za houby stálo, tak jiný se tam pít nebude! To v Lanškrouně nikdy nebylo, tady se na pivo vždycky nadávalo, i když bylo s poličským srovnatelné. Vím, že pivo skoro vůbec nepiješ, ale přesto, které lanškrounské pivo jsi ty sám považoval za nejpovedenější? Lanškrounskou Korunu. Ta se vařila až po revoluci. Běžně se vařila desítka, jedenáctka i dvanáctka a pivo se Etiketa používaná v letech pro polotmavé pivo jmenovalo různě. Generál Laudon, Zlatý Beran i dokonce Rýbrcoul. To bylo proto, že firma Bevi vlastnila sodovkárnu ve Vrchlabí a tam se kdysi pivo se stejným názvem vařilo. Mnozí také nedali dopustit na pivo Generál Laudon. Název vznikl tak, že vedoucí Škvařilová hledala nějaký název a ptala se mě na historické postavy spojené s Lanškrounem. Jako první se mě vybavil právě generál napoleonských vojsk a bylo to. František Teichmann Foto interiéru pivovaru a etikety: soukromý archiv P. Skály Exteriér pivovaru: archiv muzea v Lanškrouně Etiketa používaná ve stáčírně Rival v Polsku Plnička původních hliníkových sudů

8 8 13, PŘÍLOHA LÉTO Malé zemědělské městečko (Poznámky k dějinám lanškrounského zemědělství) Malým zemědělským městečkem byl v minulosti často charakterizován náš Lanškroun a snad to byla z větší části i pravda. Ostatně malým zemědělským městečkem byla kdysi i jiná dnes velká města. Vždyť dvě největší pražská náměstí se původně jmenovala Koňský a Dobytčí trh. Přestože zemědělská práce hrála v minulosti Lanškrouna velkou roli, máme o životě místních zemědělců, jejich způsobu a úrovni života jen velmi všeobecnou nebo mlhavou představu. Kronikáři a historici tuto oblast z neznámých důvodů zanedbávali. Bohužel, ani já nejsem ten pravý člověk, který by byl schopný tak složitý úkol zvládnout. Přesto se pokusím napsat pár poznámek jako podnět k dalšímu zkoumání. Při zakládání našeho města v polovině 13. století se kolem velkého čtvercového náměstí usazovali první kolonisté, kteří chtěli ve vznikajícím městě obchodovat či provozovat řemeslo. Zemědělské lány směrem na Sázavu. Občané, kteří počítali s tím, že se budou živit polní prací, chtěli bydlet poblíž Třešňoveckého ale hlavně Ostrovského potoka, protože věděli, že budou potřebovat hodně vody a také chtěli mít snadný přístup k budoucím polím. Tam se odvážně pustili do heroického zápasu s divokou přírodou, jak pateticky popsal jejich dílo historik Josef Šusta. Organizátoři kolonizační činnosti zvaní lokátoři i jejich techničtí spolupracovníci agrimetři vyměřovali budoucím obcím celkové katastry a jednotlivým zájemcům o zemědělské podnikání velký pruh půdy (často ještě zalesněný), kterému říkáme lán. Tento lán byla parcela místně proměnlivé velikosti. Čáslavský lán měl asi 18ha, chrudimský asi 20ha a nejznámější francký měřil celých 25ha. Vyměřené lány byly úzké a velmi dlouhé, až na hranice katastru, kde se stýkaly s lány sousedních obcí. Jen tak snad mohlo být využito technologické novinky té doby, kterou byl těžký asymetrický pluh, jenž na rozdíl od dosavadního ruchadla půdu nejen kypřil, ale i obracel. Tito průkopníci dostali svou půdu do tzv. emfyteuse, tedy nikoliv do přímého vlastnictví, ale do trvalé a dědičné držby. Takto získanou půdu mohli v budoucnu prodat, odkázat svým synům nebo s ní jinak naložit. Nemuseli ji okamžitě platit, ale museli se zavázat, že z ní budou odvádět každoročně tzv. urbární neboli poddanský úrok, případně i další daně a dávky. Placení těchto poplatků jim bývalo na prvních let promíjeno, protože trvalo několik let, než obdělávaná pole plodila a vynášela. Toto odložené placení půdy se nazývalo lhůta, proto se dodnes mnoho obcí Obvyklý obrázek zemědělce ve 20. letech min. století Lhůta či Lhota jmenuje. Lanškrounu byl vyměřen velký katastr kolem 1500ha. Z toho jedna třetina (kolem 500ha) měla připadnout na vlastní město, jeho domy, ulice, náměstí a větší část, celých 1000ha mělo dostat prvních 50 zemědělců. Katastr města Lanškrouna (přesně 1423ha) nebyl největší, sousední Rudoltice dostaly 1623 hektarů, Ostrov 1855 hektarů a Čermná celých 2056 hektarů. Lány prvních lanškrounských zemědělců se rozbíhaly do mnoha stran: na Lukovou, Žichlínek, Sázavu, Albrechtice i jinam. Pouze pole mezi Lanškrounem a Rudolticemi nepatřila zemědělcům z Lanškrouna, ale z Rudoltic. Rudoltický katastr sahal až k prvním lanškrounským domkům, takže např. bývalá cihelna pod Zámečkem ležela ještě na rudoltickém katastru. Ve středu našeho města, kolem náměstí a přilehlých ulic se usazovali (jak jsme již řekli) občané, kteří počítali s tím, že budou provozovat obchod či řemeslo, ale i oni byli zpočátku aspoň napůl zemědělci. Na tom velkém tehdy zatravněném náměstí se pásly ovce a kozy, hrabaly tam slepice a na dvorečcích za domy chrochtala prasátka. Proces proměny středu města trval celé první století. Nově vzniklé město nebylo velké. Odhaduje se, že v prvním století nedosahovalo ani počtu 300 obyvatel. Jiná okolní města nebyla také o moc větší. I královská města Vysoké Mýto či Polička neměla víc než 500 obyvatel. Počet občanů narůstal samozřejmě lehce jak českou, tak i německou kolonizací a také prostým demografickým pohybem. Odhadujeme, že v Lanškrouně bylo prvních zemědělských rodin asi dvacet a teprve během celého století se jejich počet zvýšil tak, že všech projektovaných 50 lánů bylo obsazeno. Ale jak se počet obyvatelstva přirozeným způsobem zvyšoval, bylo nutno rozdělit původní otcovský lán na dva půllány synovské a v další generaci na čtyři čtvrtlány vnukovské atd. Vedle této generační diferenciace docházelo i k diferenciaci majetkové, protože někomu se dařilo lépe, bohatl a půdu přikupoval, jiný úspěšný nebyl a o majetek včetně půdy přišel. Tak se zemědělská společnost města postupně rozdělila na nejchudší podruhy (bezzemky), o trochu lépe situované chalupníky (1-3ha), středně bohaté zahradníky (3-10ha) a ty nejbohatší sedláky či láníky (10-20ha). První zemědělci pěstovali všechno obilí i luštěniny jako dnes, jen brambory ještě neznali. Prý je do značné míry nahrazovali pěstováním prosa, ale jedlo se i více hrachu a krup. Sklizně bývaly v té době velmi malé, výnosy nízké, snad jen trojnásobek výsevku. Určitou část pozemků si majitel panství ponechal pro sebe a založil vlastní panský dvůr. O existenci takového dvora v Lanškrouně se dovídáme z listiny litomyšlského biskupa Petra Jelita, který byl tehdy majitelem lanškrounského panství a roku 1371 se rozhodl věnovat panský dvůr Kronfeld, který se nacházel poblíž Olšového rybníka, nově založenému Augustiniánskému klášteru v Lanškrouně. Svůj poddanský úrok odváděli lanškrounští zemědělci svému feudálnímu pánovi, kterým byl v le-

9 PŘÍLOHA LÉTO 13, tech Zbraslavský klášter u Prahy, potom až do husitských válek se úrok platil litomyšlskému biskupství. Dávky se odváděly dvakrát do roka, na jaře kolem 24.dubna a na podzim kolem 16.října. Některé záznamy uvádějí i hodnotu tohoto poddanského úroku ve výši jedné čtvrtiny české hřivny, tedy asi 9 grošů českých. Vedle peněz připouštěli i majitelé panství placení v naturáliích (obilí) a v pozdějších dobách, když už si šlechtici založili své panské dvory a sami začali podnikat, nastupovalo období nenáviděné robotní práce, a to tzv. pěší a potažné. Po skončení husitských bouří, během nichž klesl počet obyvatel Lanškrouna skoro o celou polovinu, dostalo se naše město do majetku původně zemanského rodu Kostků z Postupim, povýšených králem Jiřím z Poděbrad do panského stavu. Kostkové byli pány vlídnými a přátelskými a umožnili městu relativní rozvoj. Starali se i o to, aby zemědělci mohli snadno zpeněžit svou úrodu, a proto například povolovali městu konání týdenních i výročních trhů. Z listin, které Kostkové vydali, se dovídáme mnoho i o dalších poměrech v lanškrounském zemědělství. Například nejstarší listina lanškrounského archivu z roku 1459 pojednává o tom, že určité pozemky na tzv. Ibršáru, které tu zůstaly po emigrantu Pavlu Arpigerovi, se přidělují dvěma lanškrounským zemědělcům Janu Kašnovi a Janu Pivcovi. Ibršár (něm. Übeschar, česky Za souvratí) byly obecní pozemky a pastviny na levém břehu lanškrounských rybníků, táhnoucí se dále k Dolnímu Třešňovci a pod Mariánskou horu. Tyto obecní pastviny byly rozsáhle využívány zejména chudšími zemědělci. Že šlo o pastviny, dokazuje název té části města, kudy se dobytek na pastvu honil. Jedná se o čtvrť dříve zvanou Fiebig (dnes je to zejména ulice TGM). Jméno Fiebig vznikl zkomolením slova Viewegh (dobytčí cesta). Vedle těchto pastvin se nacházely většinou soukromé pastviny i na pravém břehu rybníků a tam dostaly název Kühbusch (Kypuše), což česky řekneme Kraví houští. Kolem roku 1500, kdy vláda Kostků pomalu končí, měl Lanškroun už asi 300 domů, z toho asi 100 domů ve vnitřním městě a asi 200 domů na předměstí. O počtu obyvatel máme jen hrubé odhady, které hovoří, že tu žilo skoro 1000 obyvatel (v celých Čechách žil pouhý jeden milion lidí) a že je Lanškroun čtvrtým největším městem chrudimského kraje za Litomyšlí, Vysokým Mýtem a Chrudimí. Kolem roku 1480 přivádí kazatel lanškrounské bratrské církve Tomáš Němec do Lanškrouna velikou skupinu obyvatel z Branibor a usazuje je na lanškrounském předměstí. Takto posílená lokalita se částečně osamostatňuje, vytváří si vlastní městskou radu v čele s předměstským rychtářem a se šesti konšely. Podobným způsobem se z náboženských důvodů vytvořily dvě městské obce i v blízké Litomyšli ale i jiných městech se silným bratrským sborem. Kostkové jako i mnozí jiní příslušníci české šlechty začínali sami podnikat, a proto založili v horní části města veliký panský dvůr (140m x 140) s pozemky 190ha ležícími směrem k Albrechticím. Tento dvůr měl své vlastní zaměstnance (oráče, sekáče, atd.), ale počítal i s robotní prací poddaného lidu z Lanškrouna a nejbližšího okolí (Třešňovec, Rudoltice). V mnohem pozdější době, po zrušení roboty, chybějí panskému dvoru pracovní síly, a proto najímá na jarní a letní sezonu pracovníky ze Slovenska, ubytovává je v dřevěných chatách nedaleko dvora. Dnes je tam Slovenská ulice. K náboženské toleranci a hospodářskému rozkvětu přispívali i další majitelé panství: Pernštejnové. Jan z Pernštejna ( ) vydal privilegium, že stará pole, patřící k městskému špitálu v Lanškrouně, osvobozuje od platu vrchnosti a upouští od povinného platu ze dvou dílců polí ke špitálu přikoupených. Janův bratr Vojtěch už předtím stanovil nízkou reluici (peněžní náhradu) za roboty poddaných ve dvou sousedních obcích, Lukové a Damníkově, a to ve výši jedné kopy a 54 grošů ročně. Také o dalším pernštejnském majiteli našeho města Vratislavovi ( ) píše lanškrounská kronika pochvalně, zejména proto, že za něho se stavěla lanškrounská radnice a že Vratislav udělil Lanškrounu výnosné právo prodávat v radnici sůl. Méně už můžeme schvalovat jeho počínání v jiné oblasti života, jak je patrné z dopisu, který Vratislav napsal lanškrounskému vrchnostenskému hejtmanovi. Tam píše: Obdržel jsem zprávy o tom, že moji poddaní sedláci lanškrounského a litomyšlského panství neuposlechli mého nařízení, aby svým psům usekli přední běh a jejich psi nadále plaší a prohánějí panskou zvěř. Dále pak sedláci o svátcích vzájemně střílejí z pušek a napodobují města. Toto počínání jim navždy zakazuji. Nařizuji ti, abys toho, kdo neuposlechl mého zákazu a svému psu přední běh neusekl, nejen do žaláře uvrhl, ale abys za dozoru mých lidí mu několik sáhů dříví k mé potřebě v mých lesích vyrobiti nechal. Ke zhoršení situace robotního lidu došlo až po roce 1588, kdy se majitelem lanškrounského panství stal Adam Hrzán z Harasova. Ten založil asi devět nových panských dvorů (ve Výprachticích, Žichlínku, Lukové, Dolní Dobrouči a jinde) a zvyšoval tak robotní povinnosti nad únosnou míru. Vyvolal tím samozřejmě velké pozdvižení poddaných, při nichž muselo zasahovat i vojsko a které řešil až císař Rudolf II. Jestliže byly kroky Hrzánovy šedými mraky na jinak čisté obloze, byla následující doba třicetileté války děsivou vichřicí. To už od roku 1622 vlastnili Lanškrounsko Lichtenštejnové. Hrůzy, které dosud náš kraj nepoznal, se tu usadily na několik desetiletí. Opakované průtahy armád vojsk katolických i protestantských, konfiskace majetku, odvádění hospodářských zvířat, vypalování usedlostí a nakonec i smrt hladem či zabitím. Kronikář té doby uvádí jen jako příklad, že v roce 1647 odvedli císařští vojáci z Lanškrouna bez náhrady 419 krav, 54 prasat, 134 ovcí, 40 koní a 59 koz. Počet zemědělců se podstatně snížil, 72 usedlostí bylo pobořeno. Řada rodin opustila město z důvodů náboženských i hmotných, emigrovali do Slezska či německých zemí. Zápis v městské kronice líčí možnost nápravy takto: V tý nepokojný časy velmi mnoho gruntů a téměř polovina panství zpustla. Tehdy chtějíc, aby s pomocí boží pomalu zase k zlepšení a osazení přijíti mohlo, podruzi za chalupníky, chalupníci za zahradníky a zahradníci za sedláky přesazeni jsou, aby ty zbořené grunty k vystavění a opravení došly. Žádné výrazné zlepšení životní situace nepřineslo lanškrounským zemědělcům ani 18. století. V jeho polovině (okolo roku 1742) se začaly sice i na Lanškrounsku pěstovat brambory, které zachránily mnoho lidí od přímé smrti hladem, ale většinu jiných nepříznivých okolností změnit nemohly. Nepřestaly zejména zničující války, které vedla císařovna Marie Terezie se svým severním sousedem, pruským císařem Fridrichem. Lanškrounem protáhla několikrát vojska obou válčících stran a zničila a vykradla skoro vše, co se dalo. Roku 1757 vydala Marie Terezie tzv. Tereziánský katastr, kterým chtěla předejít rozsáhlým protirobotním hnutím. V tomto úředním záznamu robotních povinností je v Lanškrouně vykázáno 311 zemědělských rodin, což byl vůbec nejvyšší počet zjištěných zemědělců v celé historii města. Tento stav se ještě asi 50 let udržel na stejné úrovni, ale pak počet lanškrounských zemědělců zvolna klesal. Tereziánský katastr nezabránil mnoha selským bouřím, ale snad jejich průběh trochu ovlivnil. Také na Lanškrounsku nebyli poddaní spokojeni s rozsahem robotních povinností, které údajně narostly za vrchnostenského hejtmana Johanna Dařílka ( ). Když po Dařílkovi nastoupil do téže funkce pověstný a krutý Johann Georg Rieder ( ), situace se velice vyostřila. Jak píše ve své studii o protirobotním hnutí na Lanškrounsku brněnský historik Mojmír Krejčiřík, začal Rieder mimo jiné prudce zvyšovat poplatky, které účtoval poddaným za nevykonanou robotu. V roce 1758 to bylo 5642 zlatých, v roce 1762 už 8110 zlatých a v roce 1774 dosáhla tato částka zlatých. Vzniklý spor se vlekl mnoho let, ale nakonec musela správa lanškrounského velkostatku uznat, že vymáhala větší poplatky neoprávněně a byla přinucena k nápravě křivd. Lanškrounským poddaným pomohlo, že se jich zastal i krajský komisař von Schmeltzern. Boj s panstvem nebyl bohužel jediným traumatizujícím rokem v životě tehdejšího zemědělce. V sedmdesátých letech 18. století se spiklo proti zemědělcům i počasí. Lanškrounská kronika uvádí, že v roce 1769 a i v následujících dvou letech bylo prý velmi deštivo, od jara do podzimu pršelo, veškeré obilí vzrostlo a znehodnotilo se. Obilná pole pod Zámečkem

10 10 13, PŘÍLOHA LÉTO Naopak zima byla krutá, studená, nastal hlad a drahota. Lidé jedli zelné košťály, kůru ze stromů, traviny. V Čechách zemřelo hladem lidí. Císař Josef II. ještě jako spoluvládce Marie Terezie nařídil okamžitou pomoc vydáním mouky z vojenských skladů. Roku 1789 byl přijat patent, podle kterého mělo zemědělcům zůstat z hrubého výnosu 70%. Zbývajících 30% se mělo rozdělit tak, že 15% šlo na státní daň a jen 15% na úhradu poddanských povinností. Roku 1784 udělil oblíbený císař Josef II. Lanškrounu právo na konání jarmarku na koně a dobytek. Určité zlepšení života zemědělských lidí přineslo i zrušení nevolnictví roku Situaci místních zemědělců se snažil zlepšit i nejvyšší lanškrounský panský úředník neboli vrchnostenský hejtman Johann Schultschik ( ), když vypracoval návrh na krmení dobytka za nedostatku píce. Schultschik chtěl, aby i drobní zemědělci uměli efektivně hospodařit, a proto roku 1814 podnikl velkou propagační akci týkající se výkrmu dobytka na žír. Roku 1848 skončila konečně staletá robota. Někteří lidé odcházejí z přelidněných vesnic a hledají si uplatnění v rozvíjejícím se průmyslu. Lanškroun se stává politickým okresem, má 4900 obyvatel. Zemědělských rodin je 265 a žije v nich 1100 občanů, tedy necelá čtvrtina z celkového počtu obyvatel. I v této době, po roce 1848, žil v Lanškrouně jeden významný muž usilující o zlepšení rolnického stavu. Byl to Franz Stangler, majitel dědičné rychty v Dolním Třešňovci, velkostatkář s 190ha půdy. V letech byl poslancem zemského sněmu v Praze, později v letech předsedou okresního zastupitelstva v Lanškrouně. Stangler roku 1878 založil Společnost pro chov dobytka, organizoval kurzy, pořádal výstavy s cílem pozvednout efektivitu zemědělské práce, zejména chovu hospodářských zvířat, například také chovu ovcí španělského původu. V té době již v Lanškrouně a zejména v úrodnější jižní části regionu vznikají velké bohaté, tzv. čtyřstran- Velkým úspěchem lanškrounských zemědělců bylo postavení jatek v roce 1895 z podnětu okresního spolku pro polní a lesní hospodářství. A ještě větší prospěch přineslo založení družstevní mlékárny roku Za vůbec největší Čtyřstranný statek v Dolním Třešňovci úspěch se však považovalo né statky, německy Vierkanthof, vytvoření zemědělského zásobovacího podniku (r. 1913), němec- dokazující, že i v podhorském kraji lze s úspěchem hospodařit. Tyto ky nazvaného Lagerhaus, česky velké statky se modernizují, kupují později nazývaného hospodářské výkonnější secí a sklizňové stroje. družstvo, operující v širokém okolí Malá továrna na zemědělské stroje Lanškrouna. Tento proces, dokládající vzrůstající sílu a prosperitu lanš- tu také roku 1882 vzniká. Je to dílna Johanna Richtera v Dolním Třešňovci, vyrábějící mlátičky, řezačky, založením finančního ústavu Raiffekrounských zemědělců, vyvrcholil žentoury a jiné zemědělské potřeby. V Lanškrouně prosperuje asi dením Třešňovci, který patřil mezi tři isenkasse (česky Kampelička) v Dolset velkých selských dvorů (Popperův, Sponnerův, Schwabův, Náglův, Sudet. nejúspěšnější spořitelny tehdejších Skerlův, Urbanův, Zofflův a další). Bohužel roku 1914 začala první Je tu i jeden původně panský dvůr, světová válka, ve které zahynulo o kterém jsme se zmiňovali v úvodu 137 mladých mužů z Lanškrouna článku. Jmenuje se Krumwald (původně Kronfeld), patří vrchnosti, ale ní a hladu pro civilní obyvatelstvo a která znamenala mnoho strádá- je pronajímán. V roce 1883, kdy byl města. Úřední výnos např. stanovil, nájemcem Moric Zorn, vypukl bohužel ve dvoře požár, jemuž všech- 20% bramborové kaše. že pekaři musí do chleba zapékat ny objekty dvora zcela podlehly, Po válce, která přinesla mnoho takže nebyly opravovány a dvůr politických změn na mapě Evropy, zanikl. Zůstal tu po něm jeden velký starý dub, stojící uprostřed pole. Československé republiky, se pod- mezi jinými i vytvoření samostatné Skončil také veliký Anenský dvůr (Annahof) na Kralické ulici, proměnil se v populární hostinec. Úbytek statně změnily i poměry v Lanškrouně. Roku 1926 tu byl v rámci pozemkové reformy rozparcelován zemědělských usedlostí zvolna panský dvůr a jeho 190 hektarů pokračuje, roku 1900 se ustálil na počtu 230. Z té doby si zaslouží připomenout ještě jedno jméno zemědělského odborníka a veřejného činitele. Je to osobnost poslance a pozdějšího senátora Wilhelma Maixnera, majitele rychty v Albrechticích. Důležitější než jeho politické funkce, které zastával ve straně německých agrárníků, byly jeho aktivity v hodnosti viceprezidia celorakouské společnosti pro chov koní. Jeho zásluhou se v Lanškrouně konaly výstavy a přehlídky koní a dobytka, jejichž důsledkem byl dovoz kvalitních plemen a jejich efektivní chov. Z té doby se dochovaly četné fotografie lanškrounského náměstí se stovkami stánků, stolů a pultů a tisícovkami návštěvníků. V městské kronice se po mnoha jobových zprávách objevila i jedna zmínka potěšitelná. Říká, že rok 1897 náležel k dobrým letům. Úroda obilí byla uspokojivá, a též ovoce byla obstojná. Hniloba brambor se projevila jen u raných druhů, úroda zeleniny obzvláště okurek byla bohatá. zemědělské půdy bylo přiděleno devíti českým rodinám z horní části obce Čermné. V jiné části města u silnice na Lukovou byla začátkem třicátých let postavena velká budova mrazíren (říkalo se jí také vajíčkárna), která patřila mezi největší podniky svého druhu v celé střední Evropě. Zemědělcům v Lanškrouně se celkem dařilo, rozvíjel se i jejich občanský a politický život, zástupce zemědělské strany, německy zvané Bund der Landwirte, Rudolf Zoffl, byl roku 1932 zvolen starostou města. Za první republiky se Lanškroun stává přirozeným a autoritativním střediskem zemědělského podnikání. Vytváří se tu Krajský svaz zemědělského a lesního hospodářství pro okresy Lanškroun, Litomyšl, Polička, Ústí nad Orlicí, Králíky a Rokytnice v Orlických horách. Lanškrounští zemědělci úspěšně pronikají na vnitrozemský trh, stávají se výhradními dodavateli žita pro velký kávovinový závod H. Francka v Pardubicích. V omezenějším rozsahu vyvážejí své mléčné výrobky do západočeských lázní (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) i do severočeských měst (Ústí nad Labem, Most, Teplice). Místní zemědělci tak vytvářejí svůj skromný blahobyt, v malých a ustaraných baráčcích i ve velkých statcích prožívají své všední poctivé životy. Ve třicátých letech se pokusili lanškrounští zemědělci o určité stavovské a organizační zdokonalení, když si pořídili svůj spolkový dům. Tehdy Lanškrounská společnost pro polní práce a lesní hospodářství koupila hostinec Julia Hübla v Panské ulici a v roce 1937 tam zřídila své sídlo zvané Landhaus. Některé místnosti Landhausu byly zařízeny jako zemědělské muzeum, byly plné obrazů a fotografií, vypreparovaných hospodářských zvířat, starého a nového zemědělského nářadí atd. V dalších místnostech se zemědělci scházeli, jednali, bavili se, hodovali. Bohužel začátek války v roce 1939 znamenal konec Landhausu, když celý objekt obsadil nový úřad práce (Arbeitsamt). Válka přinesla lanškrounským občanům mnoho strádání a pěti stům mladých mužů povolaných do hitlerovské armády smrt na mnoha frontách Evropy i Afriky. Po válce v roce 1945 došlo v celém českém a moravském pohraničí k velké transfuzi krve, když lidé, kteří tu po staletí hospodařili, museli odejít. Na jejich místo přišli noví lidé, z nichž na Lanškrounsku asi polovina pocházela z podhorských českých obcí: Bystřece, Čermné, Výprachtic, Heřmanic, Herbortic a dalších. Vedle nich sem přišli i mnozí lidé z českého i moravského vnitrozemí. Někteří z těchto nových lidí tu chtěli a začali hospodařit na gruntech a pozemcích opuštěných po vystěhovaných německých hospodářích. V roce 1947 napočítal místní úřad v Lanškrouně 97 zemědělců, tedy asi polovinu z předválečného stavu. Osudem těchto hospodářů se už ale v tomto článku zabývat nebudeme a odkážeme na dvě podrobné stati na toto téma ve velké vlastivědné knize Krajem koruny země. Jen o jedné významné události napsat musíme. Tou událostí je založení rolnické školy v roce Byla to škola jen sezónní (přes zimu), ale přece jen začala a dále se rozvíjela, získávala více žáků a více učitelů, překonávala předsudky, až se v roce 1960 přeměnila na čtyřletou střední zemědělskou školu, uznávanou a respektovanou, kterou dnes navštěvují studenti z celé republiky. Závěrem se vrátíme k názvu tohoto článku a řekneme si, že Lanškroun už není malé zemědělské městečko, ale je sice nevelké, ale čilé průmyslové a kulturní město. Dušan Šlahora

11 PŘÍLOHA LÉTO 13, PRÁZDNINOVÁ KŘÍŽOVKA LISTŮ LANŠKROUNSKA SPZ Kolín Jednotka ploš. obsahu Číslovka Fosfor Anglicky je Mapa (zast.) Pták běžec Myšlenka (krátce) Otec Pláže Polit. strana Druh masa Amilův přítel Největší jezero světa Důlní pracoviště Druh vlaku Handl Značka auta Pštros (obr.) 10 Alkohol Pytlácké Slavnostní oděvy náčiní Alani 3 Kouř Býv. lanškr. podnik Prozor Kost Červ Značně Vitamin. přípravek Pobídka Trojice Pásovec Záchvat Snad Saze Epické dílo Naplněni Ryna Odvětví Židovská škola Národ. podnik 4 Africký kmen Těsně Skluz v Čadu Cizí žen. jméno Areál pro skateboard Jeden ze zakl. lanškr. kopy Osel (slov.) Nicotní Mocenská složka režimu Sibiř. město 21 Španěl. ostrov Zora Blázen Popěvek Dobře (angl.) Had Osobní zájmeno Splávek Heyerdahlovo plavidlo Vodní plocha Chvilka (zkr.) Alžírské víno Doprav. prostředky Pozdrav 1 Chem. prvek 23 Platidlo Macao (obr.) Francouzsky ne Španěl Lanškr. podnik Pastvina Spojka Houština (angl.) Část. hmoty Hráz Květenství SPZ Brva Svidník Druh Šikmá Zbraň Ta (něm.) Brýle 25 Opadání Pytel Korýši Slupka Příbuzný Jedn. objemu USA (obr.) Hrob Lanškr. podnik Žen. jméno Sudokopytník Pošta Početní jedn. Značka auta Plevel 17 Norska Zesílení dříku Mluv. pád Plán Také (angl.) (obr.) Iluze Malý potok (nářeč.) 8 Jugosl. prezident (obr.) Drobný brouk Joule (znač.) 15 Adéla domácky Část básně 5 16 Slitina Fe + Al (obr.) Podnik v Libchavách Bídák Výběr peněz Jihoevropan Umělá hmota Kůň (obr.) Dovednost Potřeba požit tekutinu 24 Karetní barva Lidové kursy ruštiny SPZ Praha - město Lidové noviny 14 Silný provaz Rostl. vlákno Který (zast.) Vyráběl látku Uhlovodík POMŮCKY: ENTAZE, ANDA, CHEDR, SLIP, BOSK Vážení čtenáři, Jiří Faltus pro Vás na prázdninové dny připravil křížovku, jejíž tajenka se váže k Listům i létu. Správné znění tajenky zasílejte do mailem na nebo na adresu redakce: 5. května, Lanškroun, Uveďte prosím své celé jméno i Vaše město či obec. Z úspěšných luštitelů prázdninové tajenky vylosujeme 4 výherce, které odměníme drobnými cenami. Ty věnovala kosmetická firma Annabis, jejíž výrobky s léčivým konopím si můžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a Urban a v obchodě: Bc. Jana Kuťáková ANGELOS, Strážní 18, Lanškroun. Jména výherců zveřejníme v následujícím čísle LL, které vychází Redakce Vám přeje příjemné dny plné odpočinku!

12 12 13, PŘÍLOHA LÉTO KALENDÁŘ AKCÍ LANŠKROUNSKO ČERVENEC PROSINEC 2013 ČERVENEC Prokopská pouť Sázava Kulturní léto na farní zahradě 2013 Komediomat, restaurace U Pastýře ročník: Zelený pohár - soutěž družstev v požárním útoku, hřiště TJ Sokol Dolní Třešňovec ročník: Dětská hasičská soutěž o Pohár SDH D. Třešňovec, hřiště TJ Sokol D. Třešňovec Beseda s indickým učitelem Dharmy, Městská knihovna Lanškroun 17:00 hod Kulturní léto na farní zahradě 2013 Trdlo, restaurace U Pastýře Koncert na sv. Annu, kaple sv. Anny, Albrechtice od 16: Kulturní léto na farní zahradě Jožka Šmukař s cimbálovou kapelou, rest. U Pastýře SRPEN Kulturní léto na farní zahradě Slávek Janoušek a Luboš Vondrák, restaurace U Pastýře Benátská noc, prostor u koupaliště - Bystřec ročník: FICHTL SPRINT na 1000m s otočkou - O POHÁR STAROSTY DAMNÍKOVA, fotbalové hřiště Damníkov Kulturní léto na farní zahradě ABBA revival, restaurace U Pastýře ročník: Regionem Orlicka - cyklistický mezinárodní etapový závod pro kategorii Junior, náměstí J. M. Marků Bitva Mladějov - Blosdorf 1915, Úzkorozchodná dráha Mladějov na Moravě Sportovní hry tělesně postižených, Obora Lanškroun Kulturní léto na farní zahradě Jakub Smolík a Josef IX.,restaurace U Pastýře ročník Lanškrounské prdy, volejbalové kurty Lanškroun ročník Okolo Lanškrouna - silniční závod amatérských cyklistů a cyklistek, Skuhrov Kulturní léto na farní zahradě Old Fashion Trio, restaurace U Pastýře Kulturní léto na farní zahradě LIJAVEC-Kočovná divadelní společnost Bouda-Těchonín, restaurace U Pastýře Hradozámecká noc, Nový zámek u Lanškrouna ZÁŘÍ Lanškrounský pohár - soutěž v požárním útok, areál požární stanice HSZ Lanškroun Vernisáž k výstavě Z pohádky do pohádky, Městské muzeum Lanškroun Světový den první pomoci, náměstí J. M. Marků Lanškrounská kopa a Městské slavnosti, náměstí J. M. Marků Turnaj v nohejbale, areál vodních sportů, Lanškroun (za Knoflíkem) Žichlínské vinobraní, místní sál Žichlínek Memoriál Martina Schejbala - turnaj v malé kopané základních škol a Gymnázia Lanškroun, atletický stadion R. Šebrleho Divadelní představení SVĚTÁCI (Divadlo Ve středu), sál zámek Lanškroun Týden knihoven ŘÍJEN Drakiáda, u skautských kluboven Lanškroun, od 14: Lukovské tunýlkaření - 5. ročník agility závodů, ZKO Luková (vedle fotbalového stadionu) Běh do sjezdovky, lanškrounská sjezdovka Lanškrounský jazzový festival - Jazz a little otherwise, sál zámek Lanškroun Divadelní představení TŘI BRATŘI V NESNÁZÍCH aneb podivná rodinka (Divadelní společnost Háta) sál zámek Lanškroun Divadelní festival Lathife, sál zámek Lanškroun O pohár lanškrounské koruny - soutěžní přehlídka mažoretek, sportovní hala SOŠ a SOU - Střelnice LISTOPAD listopad Východočeský umělecký maraton, Městská knihovna Lanškroun listopad 2013 Divadelní představení TŘI VERZE ŽIVOTA (Divadlo Palace Praha), sál zámek Lanškroun Divadelní představení SVĚTÁCI (Divadlo Ve středu), sál Sázava Divadelní premiéra OSM ŽEN (Divadlo Ve středu), sál zámek Lanškroun Vánoční výstava, Domov pro seniory Lanškroun Vernisáž výstavy Vánoce z proutí a krajky, Betlémy a vánoční stromky, Městské muzeum Lanškroun PROSINEC Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun Mikulášské odpoledne, nádvoří zámku Lanškroun Dosilaso, skautské klubovny Lanškroun, 16: Čertovský běh z Damníkova do Anenské studánky Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun Štěkání na Ježíška, Den otevřených dveří v útulku, psí útulek, Dolní Třešňovec Adventní koncert, kostel sv. Václava a adventní trhy, nádvoří zámku Lanškroun Betlémské světlo, rozdávání na MěÚ v Lanškrouně Dětská půlnoční mše od 15:00, kostel sv. Václava Půlnoční mše od 24:00, kostel sv. Václava Vánoční koncert, kostel sv. Václava Vánoční koncert Big bandu Lanškroun Štěpánský koncert, kaple sv. Anny, Albrechtice Vánoční zpívání koled na Mariánské Hoře Předsilvestrovský pochod vždy od 21:30 hodin - náměstí A. Jiráska KINEMATOGRAF BRATŘÍ ČADÍKŮ letos přiveze tyto tituly: SIGNÁL PROBUDÍM SE VČERA PERFECT DAYS OKRESNÍ PŘEBOR pořadí filmů bude upřesněno před promítáním bude probíhat soutěž kapel v areálu zámku

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

19. století - doba českých vynálezců

19. století - doba českých vynálezců Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Pracovní list číslo:16 Název: 19. století doba českých vynálezců Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Anotace: Práce s textem, doplňování, orientace v historických

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

l HISTORIE ROTVAJLERA

l HISTORIE ROTVAJLERA l HISTORIE ROTVAJLERA Staří Římané Historie rotvajlera nás přivádí zpět do dob vlády Římanů v Evropě. Římské legie si sebou na několikaměsíční pochody neosídlenou krajinou často brávaly velké dogovité

Více

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4 v českých zemích Modul 8 - HÚL 4 Současná podoba středoevropských lesů je silně ovlivněna dlouhodobou činností člověka, který se v české kotlině usadil jako zemědělec natrvalo již ve 4. tisíciletí př.

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích Revitalizace náměstí v Čelákovicích Obsah Úvodní slovo starosty...3 Historie projektu...4 Základní informace o revitalizaci náměstí...5 Projekt...6 Náměstí z architektonického pohledu...8 Dopravní omezení...9

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

50 8'18.77"N 15 6'25.49"E. GPS poloha:

50 8'18.77N 15 6'25.49E. GPS poloha: Park Poděbradská obora 50 8'18.77"N 15 6'25.49"E Poděbradská obora se nachází na levém břehu řeky Labe, jižně od čtvrti Poděbrad, zvané Polabec a severně od Pražské silnice. Na její východní straně začíná

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Účelové známky v Kostelci nad Orlicí

Účelové známky v Kostelci nad Orlicí ZBYNĚK llkovský Účelové známky v Kostelci nad Orlicí Mezi drobné hmotné památky, které se leckdy dochovaly zminulosti, patříi tzv. účelové známky. Bývaly nejčastěji zobecných kovů - vzhledem obvykle připomínají

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program Zámek Brtnice Program investora pro vyhledávací studii k jednotlivým variantám využití zámku v Brtnici. 1. Varianta prohlídkový zámek + galerie Využití celého zámku jako universálního turistického cíle

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali

Více

Něco z historie Lihovaru v Třebíči

Něco z historie Lihovaru v Třebíči Něco z historie Lihovaru v Třebíči Původní Lihovar, ve kterém se nacházíte, byl založen léta páně 1890 za rakousko-uherské monarchie majiteli třebíčského zámku z rodu Waldsteinů jako součást zámeckého

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída:

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída: Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Domácí zvířata Jméno a příjmení: Jaroslav Mlejnecký Třída: 5. Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání:

Více

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle Něco z historie.. Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle dochovaných pramenů, poměrně dlouhou

Více

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění Svíčky a kadidlo. Dvě věci, bez kterých si pravoslavný kostel snad ani nelze představit. Obě věci se vyrábějí už po staletí stejným

Více

Pavel Dolejší. Neuvěřitelná dobrodružství kocourů Kukáče a Rikarda a příležitostného italského pašeráka a kuchaře Mária (Jen pro silné povahy!

Pavel Dolejší. Neuvěřitelná dobrodružství kocourů Kukáče a Rikarda a příležitostného italského pašeráka a kuchaře Mária (Jen pro silné povahy! 4 Pavel Dolejší Neuvěřitelná dobrodružství kocourů Kukáče a Rikarda a příležitostného italského pašeráka a kuchaře Mária (Jen pro silné povahy!) Ilustrovala Magda Veverková Hrnčířová 5 ernobílý kocour

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Brloh Zadání prvního kola

Brloh Zadání prvního kola Brloh Zadání prvního kola Odpovědi odešlete prostřednictvím našich webových stránek http://brloh.math.muni.cz Odpovězte na otázku: 1 Alfanumerická 17 953 178621 752 95 74269 7913 1739 82 17 953 713 17931

Více

Mohla by to být první opatovická technická památka

Mohla by to být první opatovická technická památka Mohla by to být první opatovická technická památka Mnoho současných občanů ví, a mnoho občanů neví, že v současném areálu bývalých kasáren byl v roce 1870 na zelené louce vybudován cukrovar. Vybudován

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE

ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE Vážení čtenáři, přinášíme Vám druhé letošní číslo zpravodaje, ve kterém se dočtete něco málo z dění v naších obcích. Z obsahu: z jednání zastupitelstva, z historie obce,

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

5. třída, ZŠ BŘEŢANY

5. třída, ZŠ BŘEŢANY 5. třída, ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT NA ZÁMKU Nadále nejbohatší a také vládnoucí skupinou v zemi zůstávala hned po panovníkovi šlechta. V této době ţila převáţně v pohodlných a prostorných zámcích a palácích. K

Více

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1)

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) V blízkosti brány do zámeckého parku, nedaleko od bývalého pivovaru, se nalézá dům č.2 komplex bývalého zahradnictví. Fotografie z roku 1996. Dům č.2, stejně tak

Více

Co je za obchodním úspěchem

Co je za obchodním úspěchem Co je za obchodním úspěchem a jak jedno technické řešení může změnit zaměření celé firmy Třicátého července jsme v technickém zázemí Ředitelství silnic a dálnic předávali zaměstnancům této společnosti

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD Číslo a název klíčové aktivity šablony Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kolonizace

Více

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 60 Itinerář Informace celk. dist. místo 0,0 0,0 kemp Na Borkách 3,2 3,2 Hůrky 4,3 1,1 Žižkův dub 6,1 1,8 odbočení vpravo ze zelené turistické trasy 7,1 1,0

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady.

Ahoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady. POSÁZAVSKÉ KUKÁTKO ANEB JAK SE STAVEL HRAD Ahoj deti, rád bych se vám všem představil. Jsem malý skřítek, šibal všech šibalů a věčný neposeda. Protože jsem se narodil v lese ze ztraceného kukaččího vajíčka,

Více

Antonína Panenku. kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu. Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb. 19. a 20.

Antonína Panenku. kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu. Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb. 19. a 20. VOLTE ČÍSLO 8 Antonína Panenku kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb 19. a 20. září 2014 Dovolte mi představit Vám mé oblasti zájmu, pro

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

RAKOVNÍK. Metody a formy práce na projektu Zmizelí sousedé - Židé na Rakovnicku a holocaust

RAKOVNÍK. Metody a formy práce na projektu Zmizelí sousedé - Židé na Rakovnicku a holocaust RAKOVNÍK Metody a formy práce na projektu Zmizelí sousedé - Židé na Rakovnicku a holocaust 1. Pátrání ve Státním okresním archivu v Rakovníku zde se nám podařilo získat materiál k historii Židů na Rakovnicku,

Více

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST 1. Přečti si následující text a poté odpověz na připojené otázky. Roku 1197 pan Přemysl a jeho příznivci táhli ku Praze, připraveni buď zemřít, nebo sobě zjednati chleba a pánu svému Přemyslovi knížectví.

Více

Kanada. Když jsem se v roce 2002 začal zabývat stavbou dalšího. pod Třemšínem. na návštěvě v roubence

Kanada. Když jsem se v roce 2002 začal zabývat stavbou dalšího. pod Třemšínem. na návštěvě v roubence na návštěvě v roubence Kanada pod Třemšínem Josef rozhodně není nezkušený stavebník postavil už několik rodinných domů, dřevostavba, do které nás pozval, je zatím jeho poslední prací. Ačkoliv se příjemný

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké

řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

NÁVŠTĚVA 76 DŮM & ZAHRADA. Text a foto: Pavel Rydl. Více o lícových cihlách čtěte v rubrice Inspirujte se na straně 84

NÁVŠTĚVA 76 DŮM & ZAHRADA. Text a foto: Pavel Rydl. Více o lícových cihlách čtěte v rubrice Inspirujte se na straně 84 V nově zastavovaných lokalitách se zpravidla setkáme s nesourodou směsicí domů, potvrzující často výslovně přiznanou snahu majitelů, co nejvíce se odlišit od okolí, a to za použití jakýchkoli prostředků.

Více

5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury

5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury 5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury Rozvoj skutečné gastronomie je až věcí městské kultury. Ta navíc jeví zhruba stoleté zpoždění proti vývoji prostorové, sociální a ekonomické jednotky,

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007.

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007. OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: J.A.Komenský - vyhledávání životopisných

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Zlaté Hory jsou skutečně zlaté

Zlaté Hory jsou skutečně zlaté moje česko Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zlaté Hory jsou skutečně zlaté Rozednívá se a na náměstí ve Zlatých Horách se snáší jemný deštík. Skupince svérázných mužů i žen v kloboucích a s rýči

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala. Jelikož je kronika

Více

O čem se dočtete: Změny v naší obci za volební období 2006-2010 * Závěrečné slovo starosty Změny v naší obci za volební období 2006-2010 Vážení spoluobčané, blíží se konec čtyřletého volebního období a

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

Občanská válka v USA

Občanská válka v USA Občanská válka v USA AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP stanoví hospodářské a sociální rozdíly v severní a jižní části USA, objasní příčiny a výsledky občanské války v USA - práce s textem FORMA VZDĚLÁVACÍHO

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.1.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST:Člověk a jeho svět PŘEDMĚT: Vlastivěda ROČNÍK: 4. Výstupy Učivo Průřezová témata Ví, do jakého regionu patří místo jeho bydliště, umí ho

Více

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník srpen 2012 Historie továrny v Dolní Brusnici II. Ve zpravodaji naleznete: Historie továrny v Dolní Brusnici str. 1 a 2 Pivní slavnosti Brusnický

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

1. Na stole jsou tři hromádky jablek. Na první je o třináct jablek méně než na druhé, na třetí hromádce je o osm

1. Na stole jsou tři hromádky jablek. Na první je o třináct jablek méně než na druhé, na třetí hromádce je o osm 1. Na stole jsou tři hromádky jablek. Na první je o třináct jablek méně než na druhé, na třetí hromádce je o osm jablek více než na první. Kolik jablek je dohromady na stole, víš-li, že na druhé hromádce

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Názory občanů sídla LÁNY

Názory občanů sídla LÁNY Názory občanů sídla LÁNY III. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Lány: 4 osob z celkového počtu 46 lidí

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 Snad nejtypičtějším symbolem Českého Krumlova je okrouhlá malovaná Zámecká věž. Foto Jaroslav Skalický ČeskýKrumlov V působivém prostředí meandrů řeky Vltavy

Více

JUNIORFEST. Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového?

JUNIORFEST. Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového? JUNIORFEST Číslo 3 sobota 20. 9. 2008 OBSAH: Co se dosud událo na Juniorfestu nového? Promítání filmů pro ZŠ a středoškoláky Velká filmová rallye Vernisáž výstavy Stanislava Fišera Rozhovory s Bárou Štěpánovou

Více

Část první Úvodní ustanovení. Článek 1. ÚČEL VYHLÁŠKY. Článek 2. ROZSAH PLATNOSTI. Článek 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Část první Úvodní ustanovení. Článek 1. ÚČEL VYHLÁŠKY. Článek 2. ROZSAH PLATNOSTI. Článek 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE Obecně závazná vyhláška č. 9/97 ze dne 15.12. 1997 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Lanškroun Městská rada podle 45, písm. l zákona o obcích č. 367/90 Sb. a dále podle 26 a násl. zákona

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE SOCRATES - COMENIUS - OLYMPISM KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZŠ BYSTŘICE 848 739 95 Bystřice WWW.bystrice.cz/skola CZECH REPUBLIC zs@bystrice.cz BYSTŘICE POČET OBYVATEL 5 078 HISTORIE Obec

Více

personální obsazení správní rada

personální obsazení správní rada výroční zpráva2013 Výroční zpráva Janovská o.p.s. je podávána podle zákona o obecně prospěšných společnostech a byla schválena správní radou Janovská o.p.s. kontakt Janov nad Nisou 520, 468 11 +420 739

Více