Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území

Transkript

1 Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace NAD ZAVÍRKOU Datum zpracování:

2 1. Název zvláště chráněného území: Nad Zavírkou 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen PR ) ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), extenzivní sečené louky nížin až podhůří, lokalita hořečku českého a dalších chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. Na seznam evropsky významných lokalit byla PR Nad Zavírkou zařazena na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. pod kódem CZ Významným předmětem ochrany se stal druh Gentianella praecox ssp. bohemica (hořeček mnohotvarý český), který je v ČR druhem kriticky ohroženým, a výměra lokality se zvětšila na 3,393 ha. Vzhledem k významnosti lokality i z hlediska ochrany společenstev bylo vymezení EVL Nad Zavírkou znovu přehodnoceno a nařízením vlády 371/2009 Sb. byla tato EVL zrušena a stala se součástí podstatně rozšířené EVL Tejmlov Nad Zavírkou s kódovým označením CZ a její plocha se opět zvětšila, tentokrát na 22,4930 ha. Lokalita Javorník Tejmlov je zároveň zařazena do Záchranného programu pro hořeček český v ČR. Šťouralova louka je vedena jako prioritní, Machů louka jako neprioritní Popis hlavních předmětů ochrany: Cílem ochrany je zachování nejcennějších porostů mezofilních luk a pastvin, rašelinných luk a pramenišť nacházejících se v PR Nad Zavírkou, které z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, lesa a křovin. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu ZCHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Rovněž je nutné zamezit přísunu živin do cenných biotopů vlivem zemědělství na intenzivně využívaných loukách. Na těchto plochách je možno tolerovat případnou pastvu, za předpokladu, že těžká hospodářská zvířata nebudou mít přístup do cenných partií ZCHÚ. Také je vhodné zamezit přílišné koncentraci dobytka v těsné blízkosti nejvýznamnějších stanovišť. název T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému 4, Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 69, Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion elatioris, Brachypodio-Centaureion nemoralis) R2.2 Slatiniště 0,5 druhově bohatá slatinná louka

3 název druhu hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) ostřice Davallova (Carex davalliana) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) bradáček vejčitý (Listera ovata) vstavač obecný (Orchis morio) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ ve 2011 zaznamenáno 29 exemplářů ve 2011 zaznamenán ve 2011 zaznamenán ve 2011 zaznamenáno řádově tisíce až desetitisíce kvetoucích jedinců ve 2011 zaznamenán ve 2011 zaznamenán stupeň ohrožení kriticky ohrožený silně ohrožený ohrožený silně ohrožený ohrožený ohrožený silně ohrožený popis biotopu druhu květnaté krátkostébelné louky (podhorské a horské smilkové trávníky), na lokalitě ex. zaznamenány na Machů (4) i Šťouralově (28) louce slatiniště / přechod. rašeliniště / vrchovistě, sekundární trávník, louka louky, pastviny, také v lesích, zejména v pásmu od pahorkatin až do hor plně osluněné horské louky, pastviny, světlé listnaté lesy, lesní lemy a křoviny xerotermnější stanoviště, stráně, louky, pastviny i podél cest otevřené louky, světlé lesy, vlhké háje, lesní lemy louky, pastviny, křovinaté stráně a lesní okraje 4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je zachování nejcennějších porostů mezofilních luk a pastvin, rašelinných luk a pramenišť nacházejících se v PR Nad Zavírkou, které z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v 34 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: V souladu s ustanovením 33 odst. (1) zákona se navrhuje, aby na území nově navržené PR bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a. vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř, c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost,

4 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy. Prioritně je navržena po hranicích stávajících parcel nebo výrazných terénních markantech Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s 37 odst. 1 zákona navrhováno vyhlásit ochranné pásmo tvořené samostatným polygonem. Pro ochranné pásmo PR se v souladu s ustanovením 37 odst 1 zákona navrhuje, aby na území nově navrženého ochranného pásma PR bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese Po projednání návrhu bude hranice přírodní rezervace geodeticky stabilizována. Při stabilizaci hranice může na základě místních poměrů dojít k odchylce zaměřené hranice od předloženého návrhu. Tato odchylka nepřekročí vzdálenost 5 m. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Vimperk obec s pověřeným obecním úřadem: Vimperk obec: Vacov, Stachy katastrální území: Javorník u Stach, Úbislav 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Vimperk obec s pověřeným obecním úřadem: Vimperk obec: Vacov, Stachy katastrální území: Javorník u Stach, Úbislav 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze 2 tohoto návrhu Přírodní rezervace: Katastrální území: Úbislav 21, 220, 221, 222, 223, 217/2, 230/2 Katastrální území: Javorník u Stach 269, 270

5 9.2. OP PR: Katastrální území: Úbislav 208 Katastrální území: Javorník u Stach 260, 276, 277, 261, 264, Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 3,40 ha Ochranné pásmo přírodní rezervace: 1,99 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího zvláště chráněného území. PR Nad Zavírkou byla zřízena Vyhláškou okresního národního výboru v Prachaticích, kterou se určují zvláště chráněné přírodní výtvory na lokalitách: Libín, Koubovský rybník, Nad Zavírkou, Tisy u Chrobol, Podhájí, Mastnice a jejich ochranná pásma, ze dne 18. února Na seznam evropsky významných lokalit byla PR Nad Zavírkou zařazena na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. pod kódem CZ Významným předmětem ochrany se stal druh Gentianella praecox ssp. bohemica (hořeček mnohotvarý český), který je v ČR druhem kriticky ohroženým, a výměra lokality se zvětšila na 3,393 ha. Vzhledem k významnosti lokality i z hlediska ochrany společenstev bylo vymezení EVL Nad Zavírkou znovu přehodnoceno a nařízením vlády 371/2009 Sb. byla tato EVL zrušena a stala se součástí podstatně rozšířené EVL Tejmlov Nad Zavírkou s kódovým označením CZ a její plocha se opět zvětšila, tentokrát na 22,4930 ha. Lokalita Javorník Tejmlov je zároveň zařazena do Záchranného programu pro hořeček český v ČR. Po novém vyhlášení PR bude příslušná část původního zřizovacího předpisu zrušena Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Louky na jižních svazích Javorníku, asi 0,5 km východně od osady Tejmlov (k.ú. Javorník u Stach, k.ú. Úbislav) v Jihočeském kraji byly v roce 1988 původně vyhlášeny nařízením ONV Prachatice jako přírodní rezervace zahrnující horské mezofilní, mezohygrofilní a rašelinné květnaté louky a prameniště. Důvodem vyhlášení byla vysoká floristická diverzita lokality s početnými populacemi vzácných a ohrožených rostlinných druhů. PR Nad Zavírkou je považována za nejvýznamnější orchidejové louky v jihočeském regionu. Na seznam evropsky významných lokalit byla PR Nad Zavírkou zařazena na základě nařízení vlády 132//2005 Sb. pod kódem CZ Významným předmětem ochrany se stal druh Gentianella praecox ssp. bohemica (hořeček mnohotvarý český), který je v ČR druhem kriticky ohroženým, a výměra lokality se zvětšila na 3,393 ha. Kromě toho byla lokalita Javorník Tejmlov (tzv.machů louka, Šťouralova louka), zařazena do Záchranného programu pro hořeček český v ČR. Vzhledem k významnosti lokality i z hlediska ochrany společenstev bylo vymezení EVL Nad Zavírkou znovu přehodnoceno a nařízením vlády 371/2009 Sb. byla tato EVL zrušena a stala se součástí podstatně rozšířené EVL Tejmlov Nad Zavírkou s kódovým označením CZ a její plocha se opět zvětšila, tentokrát na 22,4930 ha. Zahrnula tak prakticky celou bezlesou enklávu osady Tejmlov s lukami a pastvinami, které střídá rozptýlená vesměs tradiční zástavba bývalých zemědělských usedlostí, dnes převážně využívaných k rekreaci. ZCHÚ se nachází v okolí rozptýlené osady Tejmlov, 4km SZ od obce Stachy. Z geomorfologického hlediska je součástí poměrně členité Javornické hornatiny, která je severovýchodním výběžkem Šumavských plání (Šumava). Jedná se o široké jižní úbočí mohutného horského masivu Javorníku s výraznou bezlesou enklávou osady Tejmlov, s převahou luk a pastvin, s rozptýlenou tradiční i novější zástavbou bývalých zemědělských usedlostí (dnes převážně rekreační objekty), obklopenou ze západu, severu a východu souvislým převážně jehličnatým lesním komplexem. Lokalita se nachází v nadmořské výšce m. Geologickým podložím ZCHÚ je sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula jednotvárné skupiny moldanubika, v terénních svahových depresích překrytá kvartérními deluviálními a deluviálně

6 soliflukčními hlinitopísčitými a hlinitokamenitými sedimenty. Z pedologického hlediska převažuje kambizem dystrická (místy kambizem pseudoglejová) s přechody ke kambizemnímu podzolu, na prameništích je vyvinut glej organozemní až organozem (anmoor) (Demek 1987). Větší část ploch chráněného území zaujímají společenstva oligotrofních až mezotrofních lučních porostů svazu Violion caninae, pomístně přecházející ke svazu Arrhenatherion elatioris a komplex podmáčených luk, na nichž je vyvinuta mozaika společenstev svazů Caricion fuscae, Molinion caeruleae a Calthion palustris. Součástí sledovaného území je také náletový les (zejména bříza a smrk), v němž zůstaly zachovány plochy pramenišť se stromovým patrem, v němž dominuje olše šedá (Alnenion glutinoso-incanae). Protože právě tyto plochy jsou velmi náročné na obhospodařování (především severozápadní, tzv. Šťouralova louka) zůstávaly dlouhodobě nekoseny a postupně zarůstaly náletovými dřevinami. Vytvářely se zde různé typy společenstev na bývalé pastvině v jižní části náletového porostu dominuje bříza bělokorá (Betula pendula) s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), smrku obecného (Picea abies), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a na místech pramenišť olše šedá (Alnus incana). V keřovém patře je hojná líska obecná (Corylus avelana), bez hroznatý (Sambucus racemosa) a maliník (Rubus idaeus). Z významnějších druhů bylinného patra se zde vyskytuje kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kostřava lesní (Festuca altissima), na prameništích je hojná ostřice stinná (Carex umbrosa), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a do porostu rovněž začíná pronikat třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Větší plocha prameništní olšiny se nachází v severozápadním cípu lokality, stromové patro je zde tvořeno olší šedou a v podrostu se nacházejí běžné prameništní druhy blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), nebo škarda bahenní (Crepis paludosa). Na olšinu navazuje smrčina, odkud je na prosvětlených místech popsán výskyt dřípatky horské (Soldanella montana) nebo kruštíku širolistého (Epipactis helleborine). Les je v zapojených částech více méně bez podrostu. V nejsevernější části lokality zůstala zachována podmáčená louka, na které se vytvořila mozaika společenstev svazů Molinion caeruleae, Caricion fuscae, Caricion demissae a Calthion palustris. Z významnějších druhů na louce rostou bezkolenec modrý (Molinia coerulea), čertkus luční (Succisa pratensis), prstnatec májový a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza majalis a D. fuchsii), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), ostřice Davallova, ostřice prosová a obecná (Carex davalliana, C. panicea, C. nigra), a také kosatec sibiřský (Iris pseudacorus), i když u tohoto druhu literatura uvádí možnost, že byl na lokalitu přenesen v 70. letech minulého století a jeho současná populace tak není původní. Nejcennější částí EVL jsou společenstva krátkostébelných luk svazů Violion caninae a Cynosurion (Festuco-Cynosuretum) v těchto porostech je soustředěn výskyt vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin, zejména vstavačovitých. Obě barevné formy zde tvoří prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), roste zde pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač obecný (Orchis morio) nebo vemeníček zelený (Coeloglosum viride). Hořeček mnohotvárný český (Gentianella praecox subsp. bohemica) je v současné době soustředěn na poměrně malé ploše v horní (severovýchodní) části tzv. Šťouralovy a Machů louky. Plocha ZCHÚ s jádrem na Šťouralově a Machů louce, byla v minulosti zřejmě využívána různě střídaly se zde louky a pastviny, větší část současných vstavačových luk byla dokonce až do roku 1957 orána. Později byly převedeny na kosené louky, na nichž se vyvinula současná, floristicky mimořádně bohatá společenstva. Nikdy však nedošlo k nadměrnému hromadění živin v území, patrně i proto, že pozemky byly nepřetržitě a více méně extenzivně obhospodařovány soukromým vlastníkem. Na podmáčených, obtížně přístupných a ze zemědělského hlediska méně hodnotných

7 loukách kosení postupně ustalo, což vedlo k zarůstání náletovými dřevinami a přispělo k vytvoření současného stavu Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica) se v ZCHÚ vyskytuje na dvou mikrolokalitách. Šťouralova louka (západní část PR) V průběhu terénního šetření provedeného v září 2011 bylo zjištěno, že plocha s výskytem hořečků byla patrně ponechána od časného léta bez seče, porost byl středně vysoký, poměrně zapojený. Na ploše v severovýchodní části Šťouralovy louky (zhruba mezi souřadnicemi: 49 o N, 13 o E a 49 o N, 13 o E) bylo zaznamenáno celkem 28 kvetoucích jedinců hořečku mnohotvarého českého. Machů louka (jihovýchodní část PR) V průběhu terénního šetření provedeného v září 2011 bylo zjištěno, že plocha s výskytem hořečků (asi 1500m 2 ) byla ponechána od jarních měsíců bez seče, porost byl středně vysoký, poměrně zapojený. Na ploše ve východní až severovýchodní části Machů louky (zhruba mezi souřadnicemi: 49 o N, 13 o E a 49 o N, 13 o E) byly zaznamenány celkem 3 kvetoucí jedinci hořečku mnohotvarého českého. Na obou dílčích lokalitách byly hořečky spíše menšího vzrůstu, s květy, ale nepoškozené, nezasychající. Celkový stav rostlinných společenstev je velmi dobrý a louky jsou považovány za jedny z nejbohatších vstavačových luk v jižních Čechách, s výskytem řádově tisíců jedinců nejméně 9 druhů K názvu zvláště chráněného území: Původní název lokality Nad Zavírkou je jednoznačný a bude ponechán i pro nově vyhlašovanou PR Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována přírodní rezervace K předmětům ochrany: viz část K cílům ochrany: Cílem ochrany je zachování nejcennějších porostů mezofilních luk a pastvin, rašelinných luk a pramenišť nacházejících se v PR Nad Zavírkou, které z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, lesa a křovin. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu ZCHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Rovněž je nutné zamezit přísunu živin do cenných biotopů vlivem zemědělství na intenzivně využívaných loukách. Na těchto plochách je možno tolerovat případnou pastvu, za předpokladu, že těžká hospodářská zvířata nebudou mít přístup do cenných partií ZCHÚ. Také je vhodné zamezit přílišné koncentraci dobytka v těsné blízkosti nejvýznamnějších stanovišť.

8 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PR jsou navrženy v souladu s ustanovením 44 odst. 3 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou zcela ošetřeny základními ochrannými podmínkami PR a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: ad a. vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, Při vjezdu motorovými vozidly dochází při větší frekvenci pojezdů ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev, směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto podmínkám tolerantní. Jedná se tedy o činnost, která může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany PR. ad b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř Vzhledem k tomu, že biotop příznivý pro předměty ochrany je citlivý na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě a při přikrmování zvěře se obsah těchto látek v půdě zvyšuje (jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují), dochází přikrmováním zvěře lokálně ke zhoršování podmínek pro společenstva a druhy předmětu ochrany. Cílem tohoto opatření není vyloučení mysliveckého hospodaření z plochy přírodní rezervace, pouze jeho drobné usměrnění na místa, kde zřízení nebude mít negativní dopad na biotopy PR a předměty ochrany. ad c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, Luční porosty ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu jsou významným biotopem předmětů ochrany, plochy je třeba ošetřovat a kosit ve vhodných termínech a vhodným způsobem (viz plán péče). Na tyto plochy nelze aplikovat žádné pesticidy, biocidy či syntetická hnojiva. Vyloučeno je i např. vyvážení digestátů z bioplynových stanic, močůvky či kejdy. Jediný možný způsob přihnojování je aplikace chlévské mrvy (na základě souhlasu OOP a nikoliv na botanicky cenné podmáčené plochy). Louky a travní porosty nelze rozorávat či válcovat. Zcela nepřípustná je aplikace tzv. rychloobnovy luk (aplikace neselektivního herbicidu, rozorání a osetí kulturními travinami). ad d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost. Souhlas orgánu ochrany je považován zejména z důvodu možné regulace a koordinace výzkumných činností, tak, aby nedocházelo ke zvýšenému tlaku na biotop nebo předměty ochrany. Zároveň umožňuje zachovat požadovaný průběh výzkumu a zabránit ovlivnění výsledků (nebo zničení pokusných ploch) například prováděním údržby chráněného území K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí nebo po výrazných terénních útvarech. Zároveň je tato hranice zpravidla dobře zřetelná i v terénu, jako hranice různých druhů pozemků. Hranice byla navržena tak, aby všechny významné fenomény předmětu ochrany byly v území zahrnuty. Pro hranici PR bude vypracován záznam podrobného měření změn.

9 K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako samostatný polygon. Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR NAD ZAVÍRKOU a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice navrhované PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

10 Příloha číslo 1:

11 Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území číslo parcely přírodní rezervace nebo ochranné pásmo číslo listu vlastnictví druh pozemku způsob využití pozemku celková výměra (m2) výměra v PR/OP (m2)* Javorník u Stach 260 OP není na LV lesní pozemek Javorník u Stach 229 (ZE) PR Javorník u Stach 261 OP 268 trvalý travní porost Javorník u Stach 264 OP 268 trvalý travní porost Javorník u Stach 265 OP 268 ostatní plocha neplodná půda Javorník u Stach 269 PR 208 trvalý travní porost Javorník u Stach 270 PR 208 ostatní plocha neplodná půda Javorník u Stach 276 OP 268 ostatní plocha neplodná půda Javorník u Stach 277 OP 268 trvalý travní porost Úbislav 208 OP ostatní plocha neplodná půda Úbislav 219 PR 730 ostatní plocha neplodná půda Úbislav 220 PR 730 trvalý travní porost Úbislav 221 PR 369 ostatní plocha neplodná půda Úbislav 222 PR 369 orná půda Úbislav 223 PR 369 trvalý travní porost Úbislav 217/2 PR 730 ostatní plocha neplodná půda Úbislav 230/2 PR 57 ostatní plocha neplodná půda * poměrná část vypočtena v programu ArcGIS

12

13 µø Ú&Ú ø ±Æ 3µ Õ ø ÍÎÈËÏÔ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ô navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F

14 µø Ú&Ú ø ±Æ 3µ Õ ø ÍÎÈËÏÔ ÓÌ ÒÓ µø Ú&Ú Fæ ø ÈÎÌÏÔÍ ÓÌ ÒÔ ÓÌÔÒÓ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ó navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F

15 µø Ú&Ú ø ±Æ 3µ Õ ø ÍÎÈËÏÔ ÓÌ ÒÓ ÓÓÌ Ó Ë ÓÌ ÒÔ ÓÓÓ ÓÓ ÓÔÈÒÔ µø Ú&Ú Fæ ø ÈÎÌÏÔÍ ÔÏÁÒÔÔ ÓÌÔÒÓ ÓÔÍ Ó ÁÒÔ ÓÔÌ ÔÏÁÒÔÎ ÔÌ ÔÏÁÒÈ 3 ± ø ÌæÊ?µÆª Œ º± µø ø Æ? 3 ø ß Û Ê Ì navržená hranice navržené OP ÔÊÔ Î ø ± # ±ºµ øºê µø ø Æ? 3 ø ß w F