Strana 1 / /2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY ČÁST DRUHÁ

Transkript

1 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kerým se sanoví podmínky ochrany zdraví při práci Změna: 68/2010 Sb. Změna: 93/2012 Sb. (čás) Změna: 93/2012 Sb. Změna: 9/2013 Sb. Vláda nařizuje podle 21 pí. a) zákona č. 309/2006 Sb., kerým se upravují dalí požadavky bezpečnosi a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vzazích a o zajiění bezpečnosi a ochrany zdraví při činnosi nebo poskyování služeb mimo pracovněprávní vzahy (zákon o zajiění dalích podmínek bezpečnosi a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějích předpisů: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY 1 (1) Too nařízení zapracovává přísluné předpisy Evropské unie 1) a upravuje v návaznosi na přímo použielné předpisy Evropské unie 21) a) rizikové fakory pracovních podmínek, jejich členění, meody a způsob jejich zjiťování, hygienické limiy, b) způsob hodnocení rizikových fakorů z hlediska ochrany zdraví zaměsnance (dále jen "hodnocení zdravoního rizika"), c) minimální rozsah opaření k ochraně zdraví zaměsnance, d) podmínky poskyování osobních ochranných pracovních prosředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými lákami nebo ěi, keré se vsřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými lákami, ěi nebo prachem, keré mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, muageny a lákami oxickými pro reprodukci, s azbesem, biologickými činieli a v záěži chladem nebo eplem, e) bliží podmínky poskyování ochranných nápojů, f) bliží hygienické požadavky na pracoviě a pracovní prosředí, g) bliží požadavky na způsob organizace práce a pracovních posupů při záěži eplem nebo chladem, při práci s chemickými lákami, ěi, prachem, olovem, azbesem, biologickými činieli a při fyzické záěži, h) bliží požadavky na práci se zobrazovacími jednokami, i) někerá opaření pro případ zdolávání mimořádné událosi, při keré dochází ke zvýení expozice na úroveň, kerá může vés k bezprosřednímu ohrožení zdraví nebo živoa (dále jen "nadměrná expozice") zaměsnance exponovaného chemické láce, ěsi nebo prachu, j) rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, muagenům nebo lákám oxickým pro reprodukci, s biologickými činieli a při fyzické záěži, k) minimální požadavky na obsah kolení zaměsnance při práci, kerá je nebo může bý zdrojem expozice azbesu nebo prachu z maeriálu obsahujícího azbes. (2) Na práce vykonávané na pracovii, keré není nebo je jen čásečně chráněno před venkovními vlivy (dále jen venkovní pracoviě), se nevzahují podmínky upravené v 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási C. Za venkovní pracoviě se považuje i pracoviě v podzemí. (3) Na práce vykonávané jako umělecká činnos, s výjimkou dílen umělecké výroby, se nevzahují podmínky upravené v 13 až 21, 36 až 39, 43, 48, 49, 51, 52, v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási C a v přílohách č. 2, 4, 7 a 9 k omuo nařízení. (4) Too nařízení se použije na právní vzahy ýkající se ochrany zdraví při činnosi nebo poskyování služeb mimo pracovněprávní vzahy v rozsahu, kerý sanoví zákon o zajiění dalích podmínek bezpečnosi a ochrany zdraví při práci 2). (5) Podle ohoo nařízení se hodnoí podmínky ochrany zdraví žáků sředních kol při prakickém vyučování, sudenů vyích odborných kol při prakické přípravě a sudenů vysokých kol při prakické výuce a praxi. (6) Tímo nařízením nejsou dočeny obecné echnické požadavky na výsavbu 3). Too nařízení se nepoužije, jsou-li zvlání požadavky na pracovní prosředí a pracoviě a posupy při zjiťování a hodnocení rizikových fakorů pracovních podmínek upravené zvláním právním předpisem 4) nebo přímo použielným předpisem Evropské unie 5). ČÁST DRUHÁ RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ, ZJIŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Hlava I Členění rizikových fakorů pracovních podmínek, jejich zjiťování Srana 1 / 80

2 a hodnocení 2 Základní členění (1) Rizikové fakory mikroklimaických podmínek se člení na záěž eplem a záěž chladem; chemické fakory se člení na láky a ěsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, muageny, láky oxické pro reprodukci a azbes; biologické činiele se člení na skupiny; fyzická záěž se člení na celkovou fyzickou záěž, lokální svalovou záěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. (2) Není-li možné při zjiťování a hodnocení rizikových fakorů pracovních podmínek posupova podle ohoo nařízení, posupuje se podle meody obsažené v české echnické normě, kerá yo meody obsahuje 6), při jejímž použií se má za o, že výsledek je co do mezí sanovielnosi, přesnosi a správnosi prokázaný. Při použií jiné meody než meody obsažené v české echnické normě musí bý doloženo, že použiá meoda je sejně spolehlivá. (3) Rizikové fakory hluku, vibrací, neionizujícího záření, opického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjiťování a hodnocení, jejich hygienické limiy a podmínky ochrany zdraví zaměsnance při práci exponovaného ěmo rizikovým fakorům upravují zvlání právní předpisy 7). Hlava II Podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými fakory mikroklimaických podmínek Díl 1 Záěž eplem 3 Hodnocení záěže eplem Záěž eplem při práci je určena množsvím meabolického epla vznikajícího svalovou prací a fakory prosředí, kerými se rozumí eploa vzduchu ( a ), výsledná eploa kulového eploměru ( g ), rychlos proudění vzduchu (v a ), relaivní vlhkos vzduchu (R h ) a sereoeploa ( s ). 3a Vymezení pojmů Pro účely hodnocení záěže eplem podle ohoo nařízení vlády se rozumí a) dlouhodobě přípusnou záěží eplem záěž limiovaná množsvím ekuin zracených při práci z organizmu poem a dýcháním, kerá činí pro aklimaizovanou ženu nebo muže imálně g.m-2, což odpovídá zráě 3,9 lirů ekuin za oihodinovou ěnu pro sandardní osobu o ploe povrchu ěla 1,8 m2, b) krákodobě přípusnou záěží eplem záěž limiovaná množsvím akumulovaného epla v organizmu, keré neí překroči pro zaměsnance aklimaizovaného i neaklimaizovaného 180 kj.m-2. Téo hodnoě odpovídá vzesup eploy vniřního prosředí organizmu o 0,8 C, vzesup průměrné eploy kůže o 3,5 C a vzesup srdeční frekvence nejvýe na 150 epů.min-1, c) dlouhodobě přípusnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípusná záěž eplem, d) krákodobě přípusnou dobou práce doba, během níž je dosažena krákodobě přípusná záěž eplem, e) meabolickým eplem množsví epla vyvářeného organizmem zaměsnance při práci, keré odpovídá energeickému výdeji spojenému s ouo prací, f) sereoeploou s ěrová radiační eploa měřená kulovým sereoeploměrem, kerá charakerizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prosorovém úhlu, g) energeickým výdejem (M) výdej vyjádřený v bruo hodnoách, kerými jsou hodnoy zahrnující i bazální meabolizmus BM, přičemž jednokou je 1 wa na 1 m2 ělesného povrchu muže nebo ženy; energeický výdej se sanoví měřením nebo orienačně pomocí abelárních hodno podle české echnické normy o ergonomii epelného prosředí 22), k orienačnímu určení energeického výdeje lze použí údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 1, h) nevenkovním pracoviěm s neudržovanou eploou uzavřené pracoviě, přirozeně věrané nebo pracoviě, na němž je k věrání použio kombinované nebo nucené věrání, i) nevenkovním pracoviěm s udržovanou eploou jako echnologickým požadavkem pracoviě s udržovanou eploou nezbynou k vyvoření a udržení sandardizovaných epelně-vlhkosních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produku, j) klimaizovaným pracoviěm nevenkovní pracoviě s udržovanou eploou, na němž je k věrání použio nucené věrání zajiťující požadovanou čisou, eplou a vlhkos vzduchu. 3b Záěž eplem na pracovii (1) Záěž eplem při práci na pracovii podle 3a pí. h) nebo na pracovii podle 3a pí. i) se hodnoí podle průměrné operaivní eploy ( o ), kerou se rozumí eploa vypočená jako časově vážený průměr za efekivní dobu Srana 2 / 80

3 práce, kerou je doba snížená o dobu rvání přesávky na jídlo a oddech a bezpečnosní přesávku nebo průměr z jednolivých měřených časových inervalů v průběhu celé oihodinové nebo delí ěny, jde-li o pracoviě s měnícími se eploami, z eploy vzduchu a, výsledné eploy kulového eploměru g, rychlosi proudění vzduchu va a sereoeploy s. Hodnocení podle průměrné operaivní eploy lze za podmínky rychlosi proudění vzduchu va rovné nebo mení než 0,2 m.s-1 nahradi hodnocením podle výsledné eploy kulového eploměru. (2) Záěž eplem pro práci zařazenou do řídy I až V podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1 vykonávanou na pracovii uvedeném v odsavci 1 se hodnoí z hlediska dodržení přípusných hodno upravených v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 2. (3) Přípusné hodnoy nasavení mikroklimaických podmínek pro klimaizované pracoviě řídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 3. Zároveň musí bý splněny požadavky na přípusnou horizonální a verikální nerovnoměrnos eplo upravené v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulkách č. 4 a 5. Požadavky uvedené v abulkách č. 4 a 5 musí bý dodrženy i na pracovii podle 3a pí. h), na němž je vykonávána práce zařazená do řídy I a IIa podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1. (4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně záěže eplem při práci, kerá již byla vyhodnocena na základě měření podle meodiky upravující měření mikroklimaických paramerů pracovního prosředí a vniřního prosředí saveb, uveřejňované ve Věsníku Minisersva zdravonicví, je možno použí jen měření eploy vzduchu kalibrovaným eploměrem, kerý splňuje požadavky zvláního právního předpisu 7a). Měření eploy vzduchu se provádí na mísech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné eploy podle uvedené meodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energeického výdeje zaměsnanců na jejich celkové epelné záěži. Měření kalibrovaným eploměrem se za ěcho podmínek použije i pro ověření úrovně záěže eplem pro zjiění zráy ekuin. (5) Záěž eplem na venkovním pracovii se hodnoí podle výsledné eploy kulového eploměru. Proudění vzduchu a relaivní vlhkos se nezohledňují. 4 Dlouhodobě a krákodobě přípusná doba práce, režim práce a bezpečnosní přesávky (1) V případě, že nejsou při práci zařazené do řídy IIb až V podle přílohy č. 1, čási A, abulky č. 1, vykonávané na pracovii podle 3a pí. h), 3a pí. i) nebo na venkovním pracovii dodrženy přípusné hodnoy záěže eplem pro aklimaizovaného zaměsnance upravené v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 2, musí bý uplaněn režim sřídání práce a bezpečnosní přesávky v rámci dodržování dlouhodobě a krákodobě přípusné doby práce ve ěně. Dodržení přípusných hodno podle abulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do řídy I a IIa na pracovii podle 3a pí. h) za mimořádně eplého dne, kerým se rozumí den, kdy nejvyí eploa venkovního vzduchu dosáhla hodnoy vyí než 30 C; v akovém případě musí bý poskynua náhrada zráy ekuin v rozsahu uvedeném v abulce č. 6; v případě překročení eploy na pracovii 36 C musí bý navíc uplaněn režim sřídání práce a bezpečnosní přesávky sanovený podle výpoču upraveného v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási B. (2) Dlouhodobě a krákodobě přípusná doba práce ve ěně pro aklimaizovaného zaměsnance je upravena v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási B, abulkách č. 1a až 2c. (3) Dlouhodobě přípusná záěž eplem se hodnoí rozdílně pro zaměsnance aklimaizovaného a neaklimaizovaného na epelné podmínky na posuzovaném pracovii. Za aklimaizovaného zaměsnance se považuje zaměsnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 ýdnů od násupu na posuzované pracoviě. U neaklimaizovaného zaměsnance vykonávajícího práci zařazenou do řídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovii překračovány přípusné hodnoy záěže eplem, uvedené v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 2, se po dobu 3 ýdnů od násupu na akové pracoviě dlouhodobě přípusná doba práce upravená v příloze č. 1 k omo nařízení, čási B, abulkách 1a až 2c sníží o 30 %. (4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krákodobě přípusné záěže eplem vycháze z abulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích paramerů, kerými jsou jiná rychlos proudění vzduchu, jiný epelný odpor oděvu nebo je-li vlhkos vzduchu vyí než 70 %, sanoví se dlouhodobě a krákodobě přípusné doby práce pomocí výpoču epelné bilance podle české echnické normy o ergonomii epelného prosředí 7b) nebo na základě měření zráy vody poem a dýcháním, eploy vniřního prosředí organizmu a srdeční frekvence. Meoda měření zráy vody poem a dýcháním, eploy vniřního prosředí organizmu a srdeční frekvence se použije i pro sanovení dlouhodobě a krákodobě přípusné doby práce u zaměsnance, kerý musí používa speciální ochranný reflexní oděv, oděv s akivním chlazením a věráním nebo oděv nepromokavý. 4a Zráa ekuin (1) Hygienický limi zráy ekuin v záěži eplem je 1,25 liru za oihodinovou ěnu. Náhrada zráy ekuin a minerálních láek se uplaňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1 dojde ke zráě ekuin překračující hygienický limi 1,25 liru. Náhrada zráy ekuin se poskyuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 6. (2) Zjiění zráy ekuin při záěži eplem se provede měřením jen ehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s akivním chlazením a věráním, v pracovním oděvu, kerý omezuje odpařování pou, nebo je-li práce vykonávaná v prosředí, v němž je relaivní vlhkos pracovního Srana 3 / 80

4 ovzduí vyí než 80 %. 5 Minimální opaření k ochraně zdraví a bliží požadavky na způsob organizace práce (1) Dodržení dlouhodobě a krákodobě přípusné doby práce se zajiťuje sřídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnosní přesávky (p). Poče pracovních cyklů (c) a délka bezpečnosní přesávky (p) se vypoče podle posupu upraveného v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási B. (2) Je-li podle 4a ods. 2 zjiěná zráa ekuin za oihodinovou ěnu u zaměsnance rovna nebo vyí než 3,9 liru, sanoví se dlouhodobě a krákodobě únosná doba práce individuálním výpočem 7b). (3) Na pracovii s délkou ěny delí než 8 hodin neí zráa ekuin poem a dýcháním v důsledku pracovní a epelné záěže za ěnu překračova přípusný limi zráy ekuin 3,9 liru o více než 20 % a neí bý překračovány krákodobě přípusné doby práce. (4) Při práci, při níž zaměsnanec přichází do konaku s povrchem pevného maeriálu, jehož eploy překračují hodnoy upravené v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási E, musí bý zajiěno, aby nechráněná kůže zaměsnance s ním nepřicházela do přímého syku. (5) Dlouhodobě a krákodobě přípusné doby práce v záěži eplem na pracovii hlubinných dolů a posup pro výpoče pracovních cyklů a bezpečnosní přesávky upravuje příloha č. 1 k omuo nařízení, čás C. Díl 2 Záěž chladem 6 Hodnocení záěže chladem a bliží požadavky na způsob organizace práce a pracovních posupů (1) Zaměsnanec může bý exponován záěži chladem jen ehdy, vykonává-li práci odpovídající energeickému výdeji 106 W.m-2 a vyímu na nevenkovním pracovii, na němž musí bý udržována operaivní nebo výsledná eploa jako echnologický požadavek niží, než je minimální eploa upravená v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovii s korigovanou eploou vzduchu 4 C a niží, nebo v případě zdolávání mimořádných událosí. (2) Teploa vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási D. 7 Minimální opaření k ochraně zdraví, bliží hygienické požadavky na pracovi ě (1) Pokud udržovaná operaivní nebo výsledná eploa jako echnologický požadavek nebo korigovaná eploa vzduchu na pracovii poklesne pod 10 C, musí bý zaměsnanec vybaven pracovním oděvem, kerý musí mí akové epelně izolační vlasnosi, keré posačují k zajiění epelně neurálních podmínek lidského organizmu vyjádřených eploou vniřního prosředí organizmu 36 až 37 C. Při poklesu eploy vzduchu na pracovii na 4 C a niží musí bý zaměsnanec vybaven aké rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Pro sanovení pořebných epelně izolačních vlasnosí pracovního oděvu, posačujících k zajiění epelně neurálních podmínek lidského organizmu, se posupuje podle přísluné echnické normy o ergonomii epelného prosředí 7b) a normy o sanovení a inerpreaci sresu z chladu pomocí pořebné izolace oděvu a mísních účinků chladu 8). (2) Při práci vykonávané po dobu delí než 2 hodiny za ěnu v udržované operaivní nebo výsledné eploě jako echnologickém požadavku nebo v korigované eploě 4 C a niží má zaměsnanec právo na bezpečnosní přesávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnosní přesávka musí rva nejméně 10 minu. (3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s maeriálem, jehož eploa je 10 C a niží, používa rukavice proi chladu a druh práce vyžaduje přímý konak epelně nechráněné kůže ruky, musí bý zaměsnanci umožněna po ukončení akové práce bezpečnosní přesávka určená pro prohřáí rukou v rvání minimálně 5 minu. (4) Při práci v udržované operaivní nebo výsledné eploě jako echnologickém požadavku nebo korigované eploě musí bý práce zaměsnance upravena ak, aby doba jejího nepřeržiého rvání při eploě od 4 do -10 C nepřesáhla 2 hodiny, při eploě vzduchu od -10,1 do -20 C 1 hodinu a od -20,1 do -30 C 30 minu. (5) Práce musí bý upravena ak, aby ji zaměsnanec nekonal na venkovním pracovii, na kerém je korigovaná eploa vzduchu niží než -30 C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro živo nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událosech; ochrana zdraví zaměsnanců se pro yo účely zajiťuje sřídáním zaměsnanců nebo jinou organizací práce podle konkréních podmínek práce. Při korigované eploě vzduchu -30 C a niží neí bý nechráněná kůže exponována po dobu delí než 10 minu. Srana 4 / 80

5 (6) Vsupy na pracoviě, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za ěnu a delí (dále jen rvalá práce), keré se během pracovní doby oevírají přímo do venkovního prosoru, musí bý v zimním a přechodném období, kdy korigovaná eploa venkovního vzduchu je niží než minimální eploa upravená v příloze č. 1, čási A, abulce č. 2 nebo niží než udržovaná operaivní nebo výsledná eploa jako echnologický požadavek, zabezpečeny proi vnikání venkovního vzduchu. Díl 3 Ochranné nápoje 8 Bliží podmínky poskyování ochranných nápojů (1) K ochraně zdraví před účinky záěže eplem nebo chladem se poskyuje zaměsnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí bý zdravoně nezávadný a neí obsahova více než 6,5 hmonosních procen cukru, může vak obsahova láky zvyující odolnos organizmu. Množsví alkoholu v něm neí překroči 1 hmonosní proceno; ochranný nápoj pro mladisvého zaměsnance vak neí obsahova alkohol. Ochranný nápoj chránící před záěží eplem se poskyuje v množsví odpovídajícím nejméně 70 % zráy ekuin a minerálních láek poem a dýcháním za oihodinovou ěnu. Ochranný nápoj chránící před záěží chladem se poskyuje eplý, v množsví alespoň půl liru za oihodinovou ěnu. (2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1, do řídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskyuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, prameniá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. (3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1, do řídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskyuje přírodní minerální voda sředně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množsví ohoo ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady zráy ekuin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odsavce 2. (4) Ochranný nápoj chránící před záěží eplem se dále poskyuje při rvalé práci v záěži eplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví 9) do kaegorie čvré. (5) Ochranný nápoj chránící před záěží chladem se poskyuje při práci na a) nevenkovním pracovii, na němž musí bý udržována operaivní nebo výsledná eploa jako echnologický požadavek niží než 4 C, b) venkovním pracovii, na němž je korigovaná eploa vzduchu niží než 4 C. Hlava III Podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými fakory a prachem Díl 1 Obecné posupy a ochrana před nadměrnou expozicí 9 Hygienické limiy, způsob jejich zjiťování a hodnocení (1) Hygienickým limiem chemické láky upravené podle zákona o chemických lákách 10) se rozumí přípusný expoziční limi nebo nejvyí přípusná koncenrace. Hygienickým limiem prachu se rozumí přípusný expoziční limi. (2) Přípusný expoziční limi chemické láky nebo prachu je celoěnový časově vážený průměr koncenrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduí, jimž může bý podle současného savu znalosí exponován zaměsnanec v oihodinové nebo kraí ěně ýdenní pracovní doby, aniž by u něho dolo i při celoživoní pracovní expozici k pokození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosi a výkonnosi. Přípusný expoziční limi je sanoven pro práci, při keré průměrná plicní venilace zaměsnance nepřekračuje 20 lirů za minuu za oihodinovou ěnu. Koncenrace chemické láky nebo prachu v pracovním ovzduí, jejímž zdrojem není echnologický proces, neí překroči 1/3 jejich přípusných expozičních limiů. (3) Posup při sanovení přípusného expozičního limiu ěsi chemických láek, sanovení přípusného expozičního limiu chemické láky při vyí plicní venilaci a posup při sanovení přípusného expozičního limiu v delí než oihodinové ěně, jsou upraveny v příloze č. 2 k omuo nařízení, čási B. (4) Nejvyí přípusná koncenrace je aková koncenrace chemické láky, keré mohou bý zaměsnanci exponováni nepřeržiě po krákou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích ces nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivos výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduí lze porovnáva s nejvyí přípusnou koncenrací časově vážený průměr koncenrace éo láky měřené po dobu nejvýe 15 minu. Takové 15minuové úseky s průměrnou koncenrací vyí než hodnoa přípusného expozičního limiu, ale nepřesahující nejvyí přípusnou koncenraci, í bý během oihodinové ěny nejvýe 4 s odsupem nejméně jedné hodiny. Přiom neí časově vážený průměr koncenrací pro celou ěnu překroči hodnou přípusného expozičního limiu. (5) Seznam chemických láek a jejich přípusné expoziční limiy a nejvyí přípusné koncenrace jsou upraveny v příloze č. 2 k omuo nařízení, čási A. Seznamy prachů a jejich přípusné expoziční limiy jsou upraveny v příloze č. 3 k Srana 5 / 80

6 omuo nařízení, čási A, abulkách č. 1 až 5. (6) Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým lákám a prachům v pracovním ovzduí je upraven v příloze č. 3 k omuo nařízení, čási C. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým lákám měřená v dýchací zóně zaměsnance. (7) Způsob měření vdechovaelné a respirabilní frakce poléavého prachu gravimericky je upraven v příloze č. 3 k omuo nařízení, čási D. (8) Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbes v pracovním ovzduí a jejich zpracování je upraveno v příloze č. 3 k omuo nařízení, čási B. 10 Hodnocení zdravoního rizika (1) Hodnocení zdravoního rizika pro zaměsnance, kerý je při práci exponován chemické láce, ěsi nebo prachu, zahrnuje a) zjiění příomnosi chemické láky, ěsi nebo prachu na pracovii,, ěsi b) zjiění nebezpečných vlasnosí chemické láky, ěsi nebo prachu, keré mohou mí vliv na zdraví zaměsnance, c) využií údajů z bezpečnosního lisu a z dalích zdrojů ýkajících se chemické bezpečnosi, d) zjiění úrovně, ypu a rvání expozice, e) popis echnologických a pracovních operací s chemickou lákou, ěsí nebo spojených s vývinem prachu, f) využií da o přípusných expozičních limiech, nejvyích přípusných koncenracích nebo o moniorování expozice z dosupných zdrojů, g) posouzení účinku opaření, kerá byla přijaa k ochraně zdraví zaměsnance při práci, h) využií závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyeření, využií závěrů z mimořádných událosí a dalích informací z dosupných zdrojů, i) podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné událosi dojí k nadměrné expozici chemické láce nebo ěsi. (2) Hodnocení zdravoního rizika chemické láky, ěsi nebo prachu musí dále zahrnova i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může bý zaměsnanec exponován nadměrné expozici chemické láce, ěsi nebo prachu. 11 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci, bliží hygienické požadavky na pracoviě a pracovní prosředí (1) U chemické láky nebo ěsi, kerá se vsřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické láky, ěsi nebo prachu, keré mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbyné zajisi, aby zaměsnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prosředkem. (2) Při práci s chemickou lákou, ěsí nebo prachem musí bý zajiěno dosaečné a účinné věrání a mísní odsávání od zdroje chemické láky, ěsi nebo prachu a uplaněna echnická a echnologická opaření, kerá napomáhají ke snížení úrovně chemické láky, ěsi nebo prachu v pracovním ovzduí. 12 Minimální opaření k ochraně zdraví před účinky nadměrné expozice (1) Pokud v případě mimořádné událosi neposačují dosupná echnická opaření k omezení nadměrné expozice zaměsnance chemické láce nebo prachu na přijaelnou míru, musí bý a) do doby odsranění příčin savu, kerý v důsledku mimořádné událosi vedl k nadměrné expozici chemické láce nebo prachu, na omo pracovii omezen poče zaměsnanců na y, keří provádějí nezbyné práce, b) zaměsnanci, kerý provádí práci podle píena a), poskynuy osobní ochranné pracovní prosředky odpovídající chemické láce nebo prachu a očekávané míře expozice, c) konaminovaný prosor vymezen konrolovaným páem, jde-li o mimořádnou událos spojenou s únikem chemické láky, ěsi nebo prachu do pracovního prosředí a vymezení konrolovaného páa je účelné vzhledem k povaze uniklé láky, ěsi a jejímu množsví, d) doba expozice chemické láce nebo prachu zaměsnance, kerý vykonává v konrolovaném páu nezbyné práce, zkrácena na co nejmení míru, e) po odsranění příčin mimořádné událosi zajiěno konrolní měření chemické láky, ěsi nebo prachu vždy, pokud lze očekáva jejich příomnos v pracovním prosředí i po ukončení vech opaření ěřujících k likvidaci mimořádné událosi. (2) Přijaelnou mírou podle odsavce 1 se rozumí snížení expozice chemické láce, ěsi nebo prachu nepřekračující jejich přípusný expoziční limi nebo, jde-li o chemickou láku nebo ěs, 1/3 její nejvyí přípusné koncenrace. Díl 2 Olovo 13 Srana 6 / 80

7 Hodnocení zdravoního rizika, informace k ochraně zdraví (1) Při práci s olovem, při keré může dojí k absorpci olova do lidského organizmu, musí bý posouzen způsob a míra expozice zaměsnance olovu a musí bý vyhodnocena z oho vyplývající zdravoní rizika. (2) Pro hodnocení expozice zaměsnance olovu je rozhodujícím ukazaelem biologický expoziční es pro sanovení koncenrace olova v krvi (dále jen "plumbémie"). Liminí hodnoa plumbémie je 400 µg/l krve. (3) Příkladmý seznam činnosí, při kerých může docháze k expozici zaměsnance olovu, je upraven v příloze č. 4 k omuo nařízení. 14 Zjiťování a hodnocení expozice, informace k ochraně zdraví (1) Jesliže koncenrace olova v pracovním ovzduí je vyí než 1/3 přípusného expozičního limiu upraveného v příloze č. 2 k omuo nařízení, čási A, ale je niží než eno přípusný expoziční limi, musí bý zajiěno, aby byla u zaměsnance plumbémie sanovena nejméně jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduí provedeno nejméně jednou ročně. (2) Sdělí-li zařízení závodní prevenivní péče zaměsnavaeli podle zákona o ochraně veřejného zdraví 11), že dolo k překročení liminí hodnoy plumbémie u zaměsnance, a je-li koncenrace olova v pracovním ovzduí vyí než přípusný expoziční limi upravený v příloze č. 2 k omuo nařízení, čási A, musí bý zajiěno, aby plumbémie u zaměsnance byla sanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců a měření koncenrace olova v pracovním ovzduí bylo prováděno každé 3 měsíce. Frekvence měření olova v pracovním ovzduí se sníží na jedno ročně, pokud nedolo při dvou po sobě jdoucích sanoveních k překročení liminí hodnoy plumbémie. (3) Hodnocení zdravoního rizika musí bý opakováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení rizika nesprávné nebo dolo-li na pracovii ke změnám echnologie, použiého maeriálu nebo organizace práce. 15 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci, bliží hygienické požadavky na pracoviě, bliží požadavky na pracovní posupy (1) Tam, kde účinná opaření k omezení expozice olovu nemohou bý přijaa vzhledem k jejich povaze či náročnosi během 30 kalendářních dnů a dalí sanovení plumbémie prokazuje u zaměsnance překročení liminí hodnoy plumbémie, musí zaměsnavael zajisi, aby zaměsnanec v žádném úseku ěny nebyl exponován olovu. (2) Je-li u zaměsnance zjiěno opakované překročení liminí hodnoy plumbémie, musí bý neprodleně provedena opaření pořebná ke zjiění příčin ohoo překročení a k jejich odsranění. (3) Pro omezení rizika vsupu olova do organizmu zaměsnance musí bý zajiěn vyčleněný prosor, v němž může zaměsnanec jís a pí, aniž je exponován riziku expozice olovem. (4) Zaměsnanec musí bý vybaven vyhovujícím pracovním oděvem pro práci s olovem a dalími pořebnými osobními ochrannými pracovními prosředky. Praní a čiění pracovního oděvu může bý prováděno jen v prádelně nebo čisírně, keré jsou pro eno druh práce určeny a vybaveny. Při převážení z pracoviě musí bý pracovní oděv uložen v uzavřeném konejneru. Díl 3 Chemické láky a ěsi klasifikované jako karcinogenní, muagenní a oxické pro reprodukci 16 Karcinogeny, muageny a láky oxické pro reprodukci (1) Mezi chemické karcinogeny, muageny nebo láky oxické pro reprodukci se řadí a) láky klasifikované jako chemické karcinogeny kaegorie 1 a 2, muageny kaegorie 1 a 2 a láky oxické pro reprodukci kaegorie 1 a 2 podle zákona o chemických lákách, b) láky klasifikované jako chemické karcinogeny kaegorie 1A a 1B, muageny kaegorie 1A a 1B a láky oxické pro reprodukci kaegorie 1A a 1B upravené podle přímo použielného předpisu Evropské unie, c) cyosaika a prach vrdých dřev upravených v bodu b) vysvělivek uvedených v příloze č. 3 k omuo nařízení, čási A, k abulce č. 4, je-li práce s vrdým dřevem zařazena do kaegorie řeí nebo čvré podle zákona o ochraně veřejného zdraví. (2) Za karcinogeny kaegorie 1 a 2, muageny kaegorie 1 a 2 a láky oxické pro reprodukci kaegorie 1 a 2, uvedené na rh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kaegorie 1A a 1B, muageny kaegorie 1A a 1B a láky oxické pro reprodukci kaegorie 1A a 1B podle přímo použielného předpisu Evropské unie se považují éž ěsi karcinogenní, muagenní nebo oxické pro reprodukci kaegorie 1A a 1B, jesliže obsah ěcho láek je nad koncenračním limiem obecným nebo specifickým sanoveným podle přímo použielného předpisu Evropské unie. 17 Srana 7 / 80

8 Hodnocení zdravoního rizika (1) Pokud může bý jakákoli činnos spojena s expozicí zaměsnance lákám uvedeným v 16, musí bý sanoveny yp, výe a rvání éo expozice, aby mohla bý vyhodnocena vekerá nebezpečí pro zdraví zaměsnance a sanovena odpovídající opaření k ochraně jeho zdraví. (2) Hodnocení podle odsavce 1 se opakuje pravidelně nejméně jedenkrá ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, kerá může mí vliv na výi expozice zaměsnance. (3) Při hodnocení míry rizika musí bý zhodnoceny vechny způsoby expozice zaměsnance včeně vsřebávání kůží a dalí skuečnosi, keré mohou mí vliv na zdraví zaměsnance. 18 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci, bliží hygienické požadavky na pracoviě, informace k ochraně zdraví (1) Pokud je o echnicky možné, musí bý používání láek uvedených v 16 na pracovii omezeno zejména použiím láek, přípravků nebo posupů, keré nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměsnance. (2) Jesliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání láek uvedených v 16 nelze z echnických důvodů nahradi lákou, přípravkem, předměem nebo posupem, keré nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměsnance, musí zaměsnavael zajisi, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je o echnicky uskuečnielné, v uzavřeném sysému. Není-li uplanění uzavřeného sysému echnicky možné, musí bý snížena expozice zaměsnance na co nejniží echnicky dosažielnou úroveň. (3) Kdekoliv jsou používány láky uvedené v 16, musí zaměsnavael provés ao ochranná opaření: a) omezi jejich množsví na pracovii, b) omezi poče exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměsnanců na co nejniží míru, c) upravi pracovní proces ak, aby bylo možné vylouči nebo minimalizova únik ěcho láek z pracoviě, d) zachycova je u zdroje, zajisi mísní odsávání a celkové věrání, e) zabezpeči vhodné analyické posupy pro jejich měření v pracovním ovzduí, zvláě pro včasnou deekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné událosi, f) používa vhodné pracovní posupy a meody práce, g) poskyova osobní ochranné pracovní prosředky, h) zabezpeči konrolu funkčnosi pracovního oděvu a jeho čiění před a po každém použií, i) zabezpeči účelná hygienická opaření, zejména pravidelné čiění podlahy, sěn a povrchů pracoviě, j) vypracova plán pro případ mimořádné událosi, kerá může mí za následek nadměrnou expozici a seznámi s ním zaměsnance, k) zajisi bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včeně používání ěsně uzavřených konejnerů a zařízení. Konejnery a obaly, keré obsahují láky uvedené v 16 ods. 1, musí bý jasně, čielně a vidielně označeny, l) vidielně označi, sanovi a konrolova zákaz jídla, pií a kouření na pracovii, kde je riziko konaminace lákami uvedenými v 16; pro účely jídla a pií vyhradi zvlání prosory mimo konrolované páo, m) zajisi pravidelné sledování zdravoního savu zaměsnance. (4) Zaměsnavael musí informova zaměsnance o nadměrné expozici lákám uvedeným v 16, o jejích příčinách a opařeních k jejímu odsranění. (5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzova, že může bý spojena s nadměrnou expozicí zaměsnance lákám uvedeným v 16 nebo při mimořádné událosi spojené s nadměrnou expozicí ěmo lákám, má na pracoviě přísup pouze zaměsnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prosředky k ochraně dýchacího úsrojí; po dobu rvání nadměrné expozice musí bý konaminovaný prosor vymezen konrolovaným páem a musí bý učiněna nezbyná opaření ke zkrácení doby expozice. (6) Konrolované páo při práci s lákami uvedenými v 16 se rvale zřizuje ehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kaegorie 1, 1A, s muageny kaegorie 1, 1A, s lákami oxickými pro reprodukci kaegorie 1, 1A nebo při práci s cyosaiky na pracoviích přípravy jejich rozoků. (7) V laboraoři se rvale zřizuje konrolované páo, jsou-li karcinogeny kaegorie 1, 1A, muageny kaegorie 1, 1A, láky oxické pro reprodukci kaegorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. Díl 4 Azbes 19 Zjiťování a hodnocení expozice azbesu (1) Azbesem se rozumí vláknié silikáy, kerými jsou a) akinoli CAS , Srana 8 / 80

9 b) amosi CAS , c) anofyli CAS , d) chrysoil CAS , e) krokydoli CAS , f) remoli CAS (2) Sledovaným ukazaelem expozice zaměsnance azbesu je počení koncenrace vláken o rozměrech délky věí než 5 µm, průměru mením než 3 µm a poměru délky k průměru věím než 3 : 1 v pracovním ovzduí. 20 Hodnocení zdravoního rizika (1) Hodnocení zdravoního rizika při práci s azbesem zahrnuje a) ověření jeho příomnosi na pracovii a formu, v níž se nachází, b) předpokládaný rozsah práce s azbesem, c) dobu rvání práce s azbesem. (2) K ověření příomnosi azbesu na pracovii lze využí informace od vlasníka savby nebo z jiných ověřielných zdrojů, a pokud yo informace nejsou dosupné, je nuné maeriály, o nichž se má za o, že obsahují azbes, analyzova. 21 Minimální opaření k ochraně zdraví, bliží hygienické požadavky na pracoviě, bliží požadavky na pracovní posupy, obsah kolení (1) Jesliže z hodnocení podle 20 vyplývá, že koncenrace azbesu v pracovním ovzduí je nebo může bý překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení echnické nebo echnologické změny vykonávané práce. Čenos měření může bý snížena na jedno za rok, nedolo-li k podsané změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípusného expozičního limiu upraveného v příloze č. 3 k omuo nařízení, abulce č. 5. (2) Při odsraňování savby nebo její čási, v níž byl použi azbes nebo maeriál obsahující azbes, musí bý dodržena ao minimální opaření k ochraně zdraví zaměsnance a) echnologické posupy používané při zacházení s azbesem nebo maeriálem obsahujícím azbes musí bý upraveny ak, aby se předcházelo uvolňování azbesového prachu do pracovního ovzduí, b) azbes a maeriály obsahující azbes musí bý odsraněny před odsraňováním savby nebo její čási, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměsnanců azbesu by byla při omo odsraňování vyí, c) odpad obsahující azbes musí bý sbírán a odsraňován z pracoviě co nejrychleji a ukládán do neprodyně uěsněného obalu opařeného íkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbes, d) prosor, v němž se provádí odsraňování azbesu nebo maeriálu obsahujícího azbes, musí bý vymezen konrolovaným páem, e) zaměsnanec v konrolovaném páu musí bý vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prosředky k zamezení expozice azbesu dýchacím úsrojím. Pracovní oděv musí bý ukládán u zaměsnavaele na mísě k omu určeném a řádně označeném. Po každém použií musí bý provedena konrola, zda není pracovní oděv pokozen, a provedeno jeho vyčiění. Je-li pracovní oděv pokozen, musí bý před dalím použiím opraven. Bez konroly a následně provedené opravy nebo výměny pokozené čási nelze pracovní oděv znovu použí. Pokud praní nebo čiění pracovního oděvu neprovádí za ěcho podmínek zaměsnavael sám, přepravuje se k praní nebo čiění v uzavřeném konejneru, f) pro zaměsnance musí bý zajiěno saniární a pomocné zařízení pořebné s ohledem na povahu práce. (3) Před odsraňováním azbesu nebo maeriálu obsahujícího azbes ze savby nebo její čási, musí bý vypracován plán prací s údaji o a) mísu vykonávané práce, b) povaze a pravděpodobném rvání práce, c) pracovních posupech používaných při práci s azbesem nebo maeriálem obsahujícím azbes, d) zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměsnance vykonávajícího práci s azbesem nebo maeriálem obsahujícím azbes a pro ochranu jiných osob příomných na pracovii, e) opařeních k ochraně zdraví při práci. ( 4 ) Po ukončení prací spojených s odsraňováním azbesu nebo maeriálu obsahujícího azbes ze savby nebo její čási musí bý provedeno konrolní měření úrovně azbesu v pracovním ovzduí, nejde-li o práce s ojedinělou a krákodobou expozicí azbesu; v práci pak lze pokračova, je-li zjiěná hodnoa azbesu v pracovním ovzduí niží než přípusný expoziční limi. (5) Opaření podle odsavců 2 až 4 musí bý přijaa i pro jiné práce, keré mohou bý zdrojem expozice azbesu. (6) Pro zaměsnance, kerý je nebo může bý exponován azbesu nebo prachu z maeriálu obsahujícího azbes, musí bý zajiěno v pravidelných inervalech kolení, keré umožní získávání znalosí a dovednosí k uplaňování správné prevence ohrožení zdraví, a o zejména o a) vlasnosech azbesu a jeho účincích na zdraví včeně součinného účinku kouření, b) ypech maeriálů nebo předměů, keré mohou obsahova azbes, Srana 9 / 80

10 c) činnosech, u nichž je pravděpodobnos expozice azbesu, d) významu konrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbesu, e) bezpečných pracovních posupech, ochranných opařeních a konrole jejich dodržování, f) výběru vhodného osobního ochranného pracovního prosředku k ochraně dýchacích ces včeně podmínek jeho používání, g) správných pracovních posupech při mimořádné událosi spojené s únikem azbesu nebo prachu z maeriálu obsahujícího azbes, při údržbě nebo opravě, h) pracovních posupech při dekonaminaci prosor zasažených prachem obsahujícím azbes, i) správném posupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbes, j) rozsahu závodní prevenivní péče u exponovaného zaměsnance. Hlava IV Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou záěží Díl 1 Celková fyzická záěž 22 Vymezení celkové fyzické záěže Za celkovou fyzickou záěž se považuje záěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při keré je zaěžováno více než 50 % svalové hmoy. 23 Hygienický limi, zjiťování a hodnocení celkové fyzické záěže (1) Celková fyzická záěž se posuzuje z hlediska energeické náročnosi práce pomocí hodno energeického výdeje vyjádřených v neo hodnoách a pomocí hodno srdeční frekvence. (2) Hygienickými limiy celkové fyzické záěže se rozumí hodnoy energeického výdeje ěnové průměrné, ěnové přípusné, minuové přípusné, průměrné roční a dále přípusné hodnoy srdeční frekvence v průměrné ěně. Přípusnými hygienickými limiy se rozumí limiy, keré se v průměrné ěně bez ohledu na její délku nenavyují. Za průměrnou ěnu se pokládá oihodinová ěna, kerá probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednolivých pracovních operací odpovídá skuečné míře záěže. (3) Průměrné a přípusné hygienické limiy pro hodnoy energeického výdeje při práci s celkovou fyzickou záěží podle odsavce 2 jsou upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási A, abulkách č. 1 až 3. (4) Přípusné hygienické limiy pro hodnou srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou záěží jsou upraveny v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 4. Pro mladisvé se přípusné hodnoy srdeční frekvence při práci nesanoví. (5) Jde-li o práci ve ěně delí než oihodinové, odpovídá hodnoa navýení průměrného hygienického limiu v procenech skuečné době výkonu práce; u ěny dvanácihodinové neí bý průměrné hodnoy energeického výdeje navýeny o více než 20 %. Procenuální navýení průměrného hygienického limiu je posuzováno vždy v závislosi na konkréní délce ěny a činí 5 % za každou hodinu nad oihodinovou ěnu. Díl 2 Lokální svalová záěž 24 Vymezení lokální svalové záěže Lokální svalová záěž je záěž malých svalových skupin při výkonu práce končeinami. 25 Hygienický limi lokální svalové záěže (1) Při hodnocení lokální svalové záěže se zjiťují a posuzují vynakládané svalové síly, počy pohybů a pracovní polohy končein v závislosi na rozsahu saické a dynamické složky práce při práci v průměrné oihodinové ěně. (2) Hygienickými limiy lokální svalové záěže se rozumí hodnoy vynakládaných svalových sil, hodnoy ěnových počů pohybů ruky a předlokí vzažené k průměrné ěnové časově vážené hodnoě vynakládaných svalových sil a hodnoy průměrných minuových počů pohybů drobných svalů rukou a prsů v průměrné oihodinové ěně. (3) Přípusné hygienické limiy pro průměrné ěnové časově vážené hodnoy vynakládaných svalových sil vyjádřené v procenech imální svalové síly (F) jsou upraveny v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 5. Srana 10 / 80

11 (4) Průměrný hygienický limi pro poče vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % F u práce s převahou dynamické složky je 600krá za průměrnou oihodinovou ěnu při použié frekvenci měření vynakládaných svalových sil jedenkrá za sekundu. (5) Přípusný hygienický limi pro použiou svalovou sílu jako pravidelnou součás výkonu práce u práce s převažující dynamickou složkou je 70 % F a u práce s převažující saickou složkou je 45 % F. Průměrný hygienický limi se nesanoví. (6) Průměrnými hygienickými limiy lokální svalové záěže se rozumí průměrné ěnové počy pohybů ruky a předlokí v průměrné oihodinové ěně vzažené na průměrnou ěnovou časově váženou hodnou procenně vyjádřené imální svalové síly (F) upravené v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 6. (7) Přípusný hygienický limi pro průměrné minuové počy pohybů drobných svalů ruky a prsů při průměrné ěnové hodnoě vynakládaných svalových sil 3 % F je 110 pohybů za minuu a při průměrně ěnové hodnoě vynakládaných svalových sil 6 % F je 90 pohybů za minuu. (8) Jde-li o práci ve ěně delí než oihodinové, odpovídá hodnoa navýení průměrného hygienického limiu v procenech skuečné době výkonu práce; u ěny dvanácihodinové neí bý průměrný celoěnový poče vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % F a průměrné ěnové hodnoy poču pohybů ruky a předlokí navýeny o více než 20 %. Procenuální navýení průměrného hygienického limiu je posuzováno vždy v závislosi na konkréní délce ěny a činí 5 % za každou hodinu nad oihodinovou ěnu. (9) Měření a hodnocení lokální svalové záěže je upraveno v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási B. 25a Minimální opaření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou záěží Práce spojená s celkovou fyzickou záěží a lokální svalovou záěží, překračující hygienické limiy, musí bý přeruována bezpečnosními přesávkami v rvání 5 až 10 minu po každých 2 hodinách od započeí výkonu práce nebo musí bý zajiěno sřídání činnosí nebo zaměsnanců. Díl 3 Pracovní poloha 26 Hodnocení pracovní polohy Zdravoní riziko pracovní polohy se hodnoí při rvalé práci vykonávané zaměsnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu voli sám, ale ao je přímo závislá na konsrukci sroje, uspořádání pracovního mísa a pracoviě a charakeru prováděné práce. 27 Hodnocení zdravoního rizika, bliží požadavky na způsob organizace práce a pracovní posupy (1) Hodnocení zdravoního rizika pracovní polohy se provádí na základě jejího zařazení mezi přijaelnou, podmíněně přijaelnou a nepřijaelnou pracovní polohu podle přílohy č. 5 k omuo nařízení, čási C, bodů 1 až 3. (2) Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový sysém. První krok zahrnuje hodnocení poloh jednolivých čásí ěla podle úhlů, druhý krok určuje podmínky práce, za kerých lze pracovní polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijaelnou zařadi mezi pracovní polohu přijaelnou nebo pracovní polohu nepřijaelnou mezi pracovní polohu podmíněně přijaelnou. (3) Průměrný hygienický limi pro dobu práce v jednolivých nepřijaelných pracovních polohách v průměrné oihodinové ěně je 30 minu. Doba rvání jednolivých nepřijaelných pracovních poloh neí bý delí než 1 až 8 minu v závislosi na ypu pracovní polohy. Hodnocení doby rvání jednolivých nepřijaelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k omuo nařízení, čási C, obrázků č. 1 až 4. (4) Průměrný hygienický limi pro dobu práce v jednolivých podmíněně přijaelných pracovních polohách v průměrné oihodinové ěně je 160 minu. Doba rvání jednolivých podmíněně přijaelných pracovních poloh pak neí bý delí než 1až 8 minu v závislosi na ypu pracovní polohy. Hodnocení doby rvání jednolivých podmíněně přijaelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k omuo nařízení, čási C, obrázků č. 1 až 4. (5) Jde-li o práci ve ěně delí než oihodinové, odpovídá hodnoa navýení průměrného hygienického limiu v procenech skuečné době výkonu práce; u ěny dvanácihodinové neí bý průměrný hygienický limi práce v podmíněně přijaelné a nepřijaelné pracovní poloze navýen o více než 20 %. Procenuální navýení průměrného hygienického limiu je posuzováno vždy v závislosi na konkréní délce ěny a činí 5 % za každou hodinu nad oihodinovou ěnu. 27a Srana 11 / 80

12 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijaelných a nepřijaelných pracovních polohách Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijaelných a nepřijaelných pracovních poloh po dobu překračující sanovené hygienické limiy musí bý přeruována bezpečnosními přesávkami v rvání 5 až 10 minu po každých 2 hodinách od započeí výkonu práce nebo musí bý zajiěno sřídání činnosí nebo zaměsnanců. Díl 4 Ruční manipulace s břemenem 28 Vymezení ruční manipulace s břemenem Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo noení břemene jedním nebo současně více zaměsnanci včeně jeho zvedání, pokládání, srkání, ahání, posunování nebo přemisťování, při kerém v důsledku vlasnosí břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojí k pokození páeře zaměsnance nebo onemocnění z jednosranné nadměrné záěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá éž zvedání a přenáení živého břemene. 29 Hodnocení zdravoního rizika, hygienické limiy, bliží požadavky na způsob organizace práce a pracovní posupy a informace k ochraně zdraví (1) Hodnocení zdravoního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje mimo posouzení hmonosi ručně manipulovaného břemene, kumulaivní hmonosi a vynakládaného energeického výdeje nebo srdeční frekvence a vyhodnocení pracovních podmínek, za kerých k ruční manipulaci dochází. (2) Přípusný hygienický limi pro hmonos ručně manipulovaného břemene přenáeného mužem při občasném zvedání a přenáení je 50 kg, při časém zvedání a přenáení 30 kg. Při práci vsedě je přípusný hygienický limi pro hmonos ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. (3) Průměrný hygienický limi pro celoěnovou kumulaivní hmonos ručně manipulovaných břemen v průměrné oihodinové ěně mužem je kg. (4) Přípusný hygienický limi pro hmonos ručně manipulovaného břemene přenáeného ženou při občasném zvedání a přenáení je 20 kg, při časém zvedání a přenáení 15 kg. Při práci vsedě je přípusný hygienický limi pro hmonos ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg. (5) Průměrný hygienický limi pro celoěnovou kumulaivní hmonos ručně manipulovaných břemen v průměrné oihodinové ěně ženou je kg. (6) Občasným zvedáním a přenáením břemene se rozumí zvedání a přenáení břemene nepřesahující souhrnně 30 minu v průměrné oihodinové ěně. Časým zvedáním a přenáením břemene se rozumí zvedání a přenáení břemene přesahující souhrnně 30 minu v průměrné oihodinové ěně. Uvedená celková doba přenáení a zvedání břemene v průměrné oihodinové ěně je průměrným hygienickým limiem. (7) Hygienické limiy pro přípusné hodnoy energeického výdeje nebo srdeční frekvence při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou upraveny v příloze č. 5 k omuo nařízení, čási A, abulkách č. 1 až 4. (8) Hmonos břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny ěhonými ženami, kojícími ženami, makami do konce deváého měsíce po porodu a mladisvými jsou upraveny zvláním právním předpisem 13). (9) Přípusný hygienický limi pro lačné a ažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmoorového prosředku je a) pro muže lačné 310 N a ažné 280 N, b) pro ženy lačné 250 N a ažné 220 N. (10) Jde-li o práci ve ěně delí než oihodinové, odpovídá hodnoa navýení průměrného hygienického limiu v procenech skuečné době výkonu práce; u ěny dvanácihodinové neí bý průměrný hygienický limi při ruční manipulaci s břemenem navýen o více než 20 %. Procenuální navýení průměrného hygienického limiu je posuzováno vždy v závislosi na konkréní délce ěny a činí 5 % za každou hodinu nad oihodinovou ěnu. 30 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci, bliží hygienické požadavky na pracoviě, bliží požadavky na pracovní posupy (1) Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí bý zaměsnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmonosi a vlasnosech břemene, o umísění jeho ěžiě, nejěží sraně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může bý zaměsnanec vysaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem, zejména a) s možnosí pokození bederní páeře při oáčení rupu, prudkém pohybu břemene, při vrakém posoji, při zvýené fyzické námaze nebo při excenrickém umísění ěžiě břemene, b) s nedosaky, keré zěžují manipulaci, zejména s nedosakem prosoru ve svislém ěru, s prací na nerovném, kluzkém nebo vrakém povrchu nebo v nevyhovujících mikroklimaických podmínkách, Srana 12 / 80

13 c) se savy, keré zvyují riziko pokození páeře vlivem příli časé nebo příli dlouho rvající fyzické námahy, nedosaečného ělesného odpočinku, nedosaečné doby na zoavení nebo práce ve vnuceném pracovním empu. (2) Manipulace s břemenem vykonávaná zaměsnancem vsoje nebo vsedě se organizuje ak, aby byla časově ve ěně rovnoměrně rozložena. (3) Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující sanovené hygienické limiy musí bý přeruována bezpečnosními přesávkami v rvání 5 až 10 minu po každých 2 hodinách od započeí výkonu práce nebo musí bý zajiěno sřídání činnosí nebo zaměsnanců. Hlava V Podmínky ochrany zdraví při práci s psychickou záěží 31 Vymezení psychické záěže (1) Prací s psychickou záěží se rozumí práce a) spojená s monoonií, b) ve vnuceném pracovním empu, c) v říěnném nebo nepřeržiém pracovním režimu, d) vykonávaná pouze v noční době. (2) Prací spojenou s monoonií se rozumí práce, při níž je charakerisické opakování sejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možnosí zásahu zaměsnance do jejich průběhu. Monoonie se člení na a) pohybovou, kerou se rozumí aková činnos, při keré se opakují jednoduché pohybové manuální úkony sejného ypu, b) úkolovou, kerou se rozumí aková činnos, při keré se vyskyuje nízký poče a malá proměnlivos úkolů. (3) Prací ve vnuceném pracovním empu se rozumí práce, při níž si zaměsnanec nemůže voli její empo sám a musí se podřídi rymu srojového mechanizmu, úkolu nebo rymu jiného zaměsnance. 32 Hodnocení zdravoního rizika Při hodnocení zdravoního rizika psychické záěže se zjiťuje zdroj jejího vzniku a hodnoí se osaní okolnosi a vlivy, keré vedou k jejímu vzniku. 33 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci Práce spojené s monoonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním empu, musí bý k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přeruovány bezpečnosními přesávkami v rvání 5 až 10 minu po každých 2 hodinách od započeí výkonu práce nebo musí bý zajiěno sřídání činnosí nebo zaměsnanců. Hlava VI Podmínky ochrany zdraví při práci se zrakovou záěží 34 Vymezení zrakové záěže (1) Prací se zrakovou záěží se rozumí rvalá práce a) spojená s náročnosí na rozliení deailů, b) vykonávaná za zvláních svěelných podmínek, c) spojená s používáním zvěovacích přísrojů, sledováním moniorů nebo se zobrazovacími jednokami, d) spojená s neodsranielným oslňováním. (2) Prací spojenou s náročnosí na rozliení deailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměsnance zíženo velikosí či varem deailu, jeho pohybem 14) nebo jasovým či barevným konrasem v mísě zrakového úkolu. (3) Prací vykonávanou za zvláních svěelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě svěla nebo při neodsranielném kolísání jasu v prosoru zrakového úkolu nebo jeho okolí. (4) Prací se zobrazovací jednokou se rozumí práce vykonávaná zaměsnancem jako pravidelná součás jeho obvyklé pracovní činnosi na sousavě zařízení, keré obsahuje zobrazovací jednoku, klávesnici nebo jiné vsupní zařízení, sofware nebo dalí volielné přísluensví. 35 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci Srana 13 / 80

14 Práce se zrakovou záěží musí bý v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměsnance přeruována bezpečnosními přesávkami v rvání 5 až 10 minu po každých 2 hodinách od započeí výkonu práce nebo musí bý zajiěno sřídání činnosí nebo zaměsnanců. Hlava VII Podmínky ochrany zdraví při práci s biologickými činieli 36 Vymezení biologických činielů ( 1 ) Biologickými činieli jsou vechny mikroorganiy, buněčné kulury a endoparazii, keří mohou vyvola infekční onemocnění a alergické nebo oxické projevy v živém organizmu. Mikroorganizmem se rozumí mikrobiologický objek buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu geneického maeriálu; buněčnou kulurou se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organizmu, keré rosou in viro. (2) Biologické činiele se člení podle míry rizika infekce na biologické činiele a) skupiny 1, u nichž není pravděpodobné, že by mohly způsobi onemocnění člověka, b) skupiny 2, keré mohou způsobi onemocnění člověka a mohou bý nebezpečím pro zaměsnance, je vak nepravděpodobné, že by se rozířily do prosředí mimo pracoviě; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dosupné, c) skupiny 3, keré mohou způsobi závažné onemocnění člověka a předsavují závažné nebezpečí pro zaměsnance i nebezpečí z hlediska možnosi rozíření do prosředí mimo pracoviě; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dosupné, d) skupiny 4, keré způsobují u člověka závažné onemocnění a předsavují závažné nebezpečí pro zaměsnance i nebezpečí rozíření do prosředí mimo pracoviě; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle nedosupné. (3) Seznam biologických činielů s jejich zařazením do skupin 2, 3 a 4 je uveden v příloze č. 7 k omuo nařízení, čási A. (4) Viry, keré byly izolovány u člověka a nejsou zařazeny do seznamu biologických činielů v příloze č. 7 k omuo nařízení, čási A, se zařazují minimálně do skupiny 2, mimo y případy, kdy je prokázáno, že vznik onemocnění u člověka je nepravděpodobný. 37 Hodnocení zdravoního rizika (1) Při činnosi, kerá je spojena s možnosí ohrožení zdraví zaměsnance biologickým činielem, musí bý sanovena povaha, míra a doba expozice biologickému činieli ak, aby bylo možné zhodnoi vekerá rizika pro zdraví zaměsnance a rozhodnou o nezbyných opařeních k ochraně jeho zdraví. (2) Při činnosech, keré zahrnují expozici několika skupinám biologických činielů, musí bý vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, keré předsavují vechny příomné biologické činiele, přičemž míru rizika určuje nejnebezpečnějí činiel. (3) Hodnocení musí bý obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, kerá může mí vliv na expozici zaměsnance biologickému činieli. (4) Hodnocení musí vycháze ze vech dosupných informací včeně údajů o a) zařazení biologických činielů do skupin 2, 3 nebo 4 podle seznamu uvedeného v příloze č. 7 k omuo nařízení, čási A, b) onemocněních souvisejících s prací s biologickými činieli skupin 2, 3 nebo 4, jimiž může bý zaměsnanec posižen, c) poenciálních senzibilizujících nebo oxických účincích, keré se mohou vyskynou u zaměsnance jako důsledek práce s biologickým činielem, d) výskyu nemocí z povolání, jejichž příčinou byl biologický činiel skupin 2, 3 nebo 4. (5) Při hodnocení rizika biologických činielů ve zdravonickém nebo veerinárním zařízení musí bý věnována zvlání pozornos nebezpečí předsavovanému biologickým činielem, o kerém je známo, že je příomen, nebo je podezření, že může bý příomen u lidí, zvířa nebo v maeriálech, keré jsou jim odebírány, jakož i dalím rizikům daným povahou práce v ěcho zařízeních. (6) Při hodnocení rizika biologických činielů při průmyslových procesech musí bý věnována zvlání pozornos nebezpečí předsavovanému biologickým činielem, o kerém je známo, že je příomen jako nedílná součás zpracování nebo výroby. Za průmyslový proces se pro účely ohoo nařízení považují zpracování a výroba, při nichž jsou biologické činiele skupin 2, 3 nebo 4 surovinou, meziprodukem nebo produkem. 38 Minimální opaření k ochraně zdraví při práci, bliží hygienické požadavky na pracoviě a jeho označení, bliží požadavky na pracovní posupy, informace k ochraně zdraví Srana 14 / 80

15 (1) Při činnosi, kerá je spojena s možnosí ohrožení zdraví zaměsnance biologickým činielem, musí opaření k ochraně jeho zdraví zahrnova a) zákaz jídla, pií a kouření na pracovii, kde je nebezpečí konaminace biologickým činielem, a zákaz vsupu v osobních ochranných pracovních prosředcích do prosor mimo vymezené pracoviě, b) zajiění saniárního zařízení odpovídajícího povaze práce, c) poskynuí osobních ochranných pracovních prosředků, d) ukládání osobních ochranných pracovních prosředků na mísě k omu určeném, jejich konrolu, čiění a dezinfekci, pokud možno před každým použiím, avak vždy po použií; opravu vadných osobních ochranných pracovních prosředků nebo jejich výměnu před dalím použiím, e) vypracování posupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků maeriálů lidského nebo živočiného původu, f) odsraňování osobních ochranných pracovních prosředků, keré mohou bý konaminovány biologickým činielem; před dekonaminací, vyčiěním nebo zničením se osobní ochranné pracovní prosředky ukládají odděleně od civilního oděvu, g) vybavení pracoviě písemnou insrukcí obsahující posup při mimořádné událosi při manipulaci s biologickým činielem a posup při práci s biologickým činielem skupiny 4, h) očkování, pokud je účelné, zvláě u oho zaměsnance, kerý není imunní vůči biologickému činieli, jemuž je nebo může bý při práci exponován, i) informování zaměsnance o každé mimořádné událosi při manipulaci s biologickým činielem. (2) Dovoluje-li o povaha činnosi, je nuno se používání biologického činiele skupin 2, 3 nebo 4 vyhnou a nahradi ho biologickým činielem, kerý podle současného savu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, rizikový, případně je méně rizikový pro zdraví zaměsnance. (3) Jesliže při výkonu činnosi a) v poravinářských podnicích, b) v zemědělsví, c) při níž dochází ke konaku se zvířay nebo produky zvířecího původu, d) ve zdravonicví včeně prosekur, e) v klinických, veerinárních a diagnosických laboraořích, s výjimkou diagnosických mikrobiologických laboraoří přeso, že práce zde vykonávané náleží svým charakerem mezi činnosi s vědomým záměrem pracova s biologickými činieli skupin 2, 3 nebo 4, f) v zařízeních na odsraňování odpadu, nebo g) v zařízeních na čiění odpadních vod, nelze vylouči možnou expozici biologickým činielům skupin 2 až 4, uplaňují se vedle opaření podle odsavce 1 i dalí opaření uvedená v odsavci 4 pí. a) až h). (4) Při výkonu činnosi s vědomým záměrem pracova s biologickým činielem skupin 2, 3 nebo 4 musí bý expozice zaměsnance zamezena echnickými opařeními. Pokud echnická opaření nejsou dosačující, musí bý riziko expozice vždy sníženo na úroveň pořebnou k ochraně zdraví zaměsnance. Za ím účelem se vedle opaření podle odsavce 1 uplaňují ao dalí opaření k ochraně zdraví a) udržování poču exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměsnanců na co nejniží možné úrovni, b) úprava pracovních procesů a echnických ochranných opaření, kerá ěřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologického činiele do pracovního prosředí, c) používání osobních ochranných pracovních prosředků, nelze-li jiným způsobem vylouči expozici zaměsnance biologickému činieli, d) dodržování hygienických návyků, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činiele z pracoviě, e) označení pracoviě, na kerém je vykonávána práce s biologickým činielem skupin 2, 3 nebo 4, zařazená podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kaegorie řeí nebo čvré9), značkou pro biologické riziko, f) provádění zkouek na příomnos biologického činiele používaného při práci mimo uzavřený sysém, pokud je o nezbyné a echnicky možné, g) zajiění prosředků pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu do bezpečného a idenifikovaelného nebo i přísluně upraveného konejneru, h) úpravy nuné pro bezpečnou manipulaci s biologickým činielem a jeho přepravu v rámci pracoviě. (5) Při práci s biologickým činielem skupin 3 nebo 4, zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do řeí nebo čvré kaegorie9), se zřizuje konrolované páo. Tímo usanovením nejsou dočeny povinnosi osob podle zvláního právního předpisu 15). Hlava VIII Bezpečnosní přesávky při práci s rizikovými fakory 39 Zařazení bezpečnosních přesávek (1) Pokud je při rvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbyné nepřeržié používání osobních ochranných pracovních prosředků k omezení působení rizikového fakoru nebo při rvalé práci, kde musí zaměsnanec povinně používa po celou dobu ěny jiné ochranné prosředky určené zaměsnavaelem a yo zěžují zaměsnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí bý v průběhu ěny zařazeny bezpečnosní přesávky, při nichž si je může zaměsnanec odloži. První přesávka při rvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započeí výkonu práce v rvání nejméně 15 minu. Následné přesávky se zařazují nejpozději po každých dalích 2 hodinách od ukončení předchozí přesávky v rvání nejméně 10 Srana 15 / 80

16 minu. Poslední přesávka v rvání nejméně 10 minu se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením ěny. (2) Po dobu rvání bezpečnosních přesávek neí bý zaměsnanec v žádném úseku ěny exponován rizikovému fakoru překračujícímu hygienický limi. ČÁST TŘETÍ DALÍ BLIŽÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PRACOVITĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Hlava I Bliží hygienické požadavky na mikroklimaické podmínky na pracovii 40 zruen 41 Věrání pracoviť (1) Na pracovii musí bý k ochraně zdraví zaměsnance zajiěna dosaečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným věráním. Množsví vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnos ak, aby bylo, pokud je o možné, zajiěno dodržování požadavků upravených v příloze č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulce č. 2 již od počáku ěny. (2) Minimální množsví venkovního vzduchu přiváděného na pracoviě musí bý a) 25 m3/h na jednoho zaměsnance vykonávajícího práci zařazenou do řídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1 na pracovii bez příomnosi chemických láek, prachů nebo jiných zdrojů znečiění, b) 50 m3/h na jednoho zaměsnance vykonávajícího práci zařazenou do řídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1 na pracovii s příomnosí chemických láek, prachů nebo jiných zdrojů znečiění, c) 70 m3/h na jednoho zaměsnance vykonávajícího práci zařazenou do říd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1, d) 90 m3/h na jednoho zaměsnance vykonávajícího práci zařazenou do říd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, čási A, abulky č. 1. (3) Minimální množsví venkovního vzduchu podle odsavce 2 musí bý zvýeno při dalí záěži věraného prosoru pracoviě, například eplem nebo pachy. V akovém případě se zvyuje množsví přiváděného venkovního vzduchu o 10 m3/h podle poču příomných zaměsnanců. (4) Pro pracoviě s přísupem veřejnosi se zvyuje množsví přiváděného venkovního vzduchu úměrně předpokládané záěži 0,2 až 0,3 osoby/m 2 nezasavěné podlahové plochy mísnosi. Při venkovních eploách vyích než 26 C a nižích než 0 C může bý množsví venkovního vzduchu zmeneno, nejvýe vak na polovinu. (5) Proudění vzduchu musí zabezpečova dobré prověrávání pracoviě a neí přispíva k íření kodlivin na jiné pracoviě. (6) Na pracovii, na kerém může v důsledku mimořádné událosi dojí k úniku ěkavé chemické láky v míře, kerá může způsobi akuní pokození zdraví, musí bý zřízeno havarijní věrání. Havarijní věrání musí bý zajiěno ak, aby jeho spouění bylo snadno dosupné před vsupem na pracoviě. Havarijní věrání musí bý podlakové ak, aby při jeho chodu nemohla ěkavá chemická láka pronika do prosor jiných pracoviť. Množsví odváděného vzduchu musí bý voleno ak a výduch umísěn v akové výi, aby při chodu havarijního věrání nemohlo dojí k ohrožení zdraví osob na osaních pracoviích a ve venkovním prosoru. 42 Nucené věrání (1) Nucené nebo kombinované věrání musí bý použio vždy, pokud přirozené v ě r á n í prokazaelně neposačuje k celoročnímu zajiění ochrany zdraví zaměsnance podle 41 ods. 2 až 5. (2) Vzduch přiváděný na pracoviě vzduchoechnickým zařízením musí obsahova akový podíl venkovního vzduchu, kerý posačuje pro snížení koncenrace chemické láky pod hodnou přípusného expozičního limiu i nejvyí přípusné koncenrace a prachu pod hodnou přípusného expozičního limiu. Množsví přiváděného venkovního vzduchu na jednoho zaměsnance vak neí bý niží než množsví upravené v 41 ods. 2 až 4. Věrací zařízení neí nepříznivě ovlivňova mikrobiální čisou vzduchu a musí bý upraveno ak, aby zaměsnanci nebyli vysaveni průvanu. Při nuceném věrání musí bý přiváděný vzduch filrován a v zimě ohříván. Oběhový vzduch musí bý vyčiěn ak, aby zpěný vzduch přiváděný na pracoviě neobsahoval chemickou lákou nebo prach v koncenraci vyí než 5 % jejich přípusného expozičního limiu. Při použií eplovzduného věrání nebo klimaizace neí podíl venkovního vzduchu poklesnou pod 15 % celkového množsví přiváděného vzduchu. (3) Chemická láka a prach musí bý podle echnických možnosí zachyceny Srana 16 / 80

17 přímo u zdroje. Zachycení se provede zakryím zdroje nebo jeho vybavením mísním odsáváním. Mísní odsávání musí bý v provozu souběžně s echnickým výrobním zařízením a musí bý zabezpečeno ak, aby při vypnuí odsávacího zařízení bylo souběžně zasaveno echnické výrobní zařízení. Mísní odsávání u zdrojů kodlivin musí bý vybaveno sacím nebo hermeizačním násavcem nebo zařízením, například skříní, kapoou zamezujícími íření chemické láky a prachu do pracovního ovzduí. Vývody odváděného vzduchu do venkovního prosoru musí bý umísěny ak, aby nedocházelo k zpěnému nasávání chemické láky a prachu do prosoru pracoviě věracím zařízením. Při mísním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prosoru musí bý zajiěn přívod venkovního vzduchu ak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimaické podmínky a na lakové poměry ve věraném prosoru. Přiváděný vzduch neí zhorova kvaliu pracovního ovzduí. (4) Věrací zařízení a zařízení k mísnímu odsávání, u kerých by porucha funkce mohla způsobi vzesup koncenrace chemické láky a prachu v pracovním ovzduí, musí bý vybavena signalizací chodu a signalizací poruchy řídicího sysému. (5) Nánosy i nečisoy, keré by mohly znečiťova ovzduí pracoviě, a ím předsavova riziko pro zdraví zaměsnance, musí bý neprodleně odsraňovány. 43 zruen 44 Ohřívárna Ohřívárna musí bý vyápěna nejméně na 22 C a musí bý vybavena sedacím nábykem, solem a věáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může bý i mísnos pro odpočinek podle 55 ods. 3. Hlava II Bliží hygienické požadavky na osvělení pracoviě 45 Osvělení pracoviě (1) K osvělení pracoviě včeně spojovacích ces se užívá denní, umělé nebo sdružené osvělení. Osvělení pracoviě a spojovacích ces mezi jednolivými pracovii denním, umělým nebo sdruženým osvělením musí odpovída náročnosi vykonávané práce na zrakovou činnos a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnoami a požadavky. Normovou hodnoou se rozumí konkréní hodnoa denního, umělého nebo sdruženého osvělení obsažená v přísluné české echnické normě upravující hodnoy denního, sdruženého a umělého osvělení 16) Normovým požadavkem se rozumí echnický požadavek obsažený v přísluné české echnické normě 16). Osvělení neí bý příčinou oslňování. (2) Pracoviě, keré je osvělováno denním osvělením, pokud na něm může docháze ke zvýené epelné záěži nebo oslnění, musí mí osvělovací ovory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvělovacího ovoru na pracovii umožňujícího pohled ven neí jejich výplně omu bráni. (3) Na pracovii, na němž je vykonávána rvalá práce, osvělovaném denním osvělením, musí bý dodrženy yo minimální hodnoy: a) denní osvělení vyjádřené činielem denní osvělenosi D, minimální D min = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvělení i průměrný D m = 3 %, b) celkové umělé osvělení vyjádřené udržovanou osvělenosí E m = 200 lx. (4) Na pracovii, na němž je vykonávána rvalá práce, osvělovaném sdruženým osvělením musí bý dodrženy yo minimální hodnoy: a) denní složka sdruženého osvělení vyjádřená činielem denní osvělenosi D, minimální D min 0,5 % a průměrná D m 1 % musí bý splněna ve vech případech, edy i při bočním nebo kombinovaném osvělení, b) doplňující celkové umělé osvělení vyjádřené udržovanou osvělenosí E m = 200 lx. (5) Hodnoy celkového umělého osvělení podle odsavců 3 a 4 se použijí za předpokladu, že přísluná česká echnická norma nesanoví s ohledem na zrakovou náročnos vyí hodnou. (6) Pracoviě, na němž je vykonávána rvalá práce a na kerém nemohou bý splněny hodnoy pro denní ani pro sdružené osvělení podle odsavců 3 a 4, se může zřizova a provozova jen v případě, že jde o pracoviě a) pouze s nočním provozem, b) keré musí bý z echnologických důvodů umísěno pod úrovní erénu, c) jehož účel nebo konsrukční požadavky neumožňují zřídi dosačující poče nebo dosaečnou velikos osvělovacích ovorů, d) na němž zpracovávaný maeriál, povaha výrobků nebo činnosi vyžadují vyloučení denního svěla nebo zvlání požadavky na osvělení, například použií echnologicky nuných vlnových délek spekrálního složení svěla, keré nelze docíli denním osvělením, e) kde je nuné zajiění ochrany zdraví zaměsnance před pronikáním chemické láky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosi, jejichž zdrojem je echnologie. (7) Na pracovii uvedeném v odsavci 6, na němž je vykonávána rvalá práce, Srana 17 / 80

18 musí bý dodržena minimální hodnoa celkového umělého osvělení vyjádřeného udržovanou osvělenosí E m = 300 lx; osvělovací sousavy se zde zřizují ak, aby hodnoy udržované osvělenosi byly nejméně akové, jako sanoví přísluná česká echnická norma k osvělování vniřních pracovních prosorů 17). U udržovaných osvělenosí 300 až 500 luxů včeně se vak navýí osvělenos o 1 supeň řady osvělenosi. (8) V mísnosi pro odpočinek podle 55 ods. 3 denní osvělení vyjádřené minimálním činielem denní osvělenosi musí bý D min = 1,0 %. (9) Osvělovací ovory, osvělovací sousavy zajiťující umělé osvělení a čási vniřních prosor pracoviě odrážející svělo musí bý pravidelně čiěny a rvale udržovány v akovém savu, aby vlasnosi osvělení byly zachovány. Osvělovací ovory včeně ochranných prvků musí umožňova jejich bezpečné používání, údržbu a čiění a neí ohrožova dalí osoby zdržující se v objeku nebo v jeho okolí během údržby a čiění. Zaměsnanci musí bý umožněno manipulova s okny nebo svělíky, pokud jsou oevíraelné, oevíra, zavíra, nasavova nebo zajiťova z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li oevřeny, musí bý zajiěny v akové poloze, aby se předelo riziku úrazu. (10) Na pracovii bez echnologického zdroje prachu a chemických láek se čiění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovii s echnologickým zdrojem prachu a chemických láek jako sekundárních produků z echnologického procesu se čiění provádí zpravidla dvakrá ročně a na pracovii s echnologickým zdrojem prachu a chemických láek jako nedílné součási echnologického procesu se čiění provádí zpravidla čyřikrá ročně. Lhůy pro čiění se mohou rovněž sanovi podle činiele znečiění upraveného v české echnické normě pro denní a umělé osvělení 18). (11) Pracoviě včeně spojovacích ces, na kerých je zaměsnanec při výpadku umělého osvělení vysaven ve zvýené míře možnosi úrazu nebo jiného pokození zdraví, musí bý vybaveno vyhovujícím nouzovým osvělením podle přísluné české echnické normy upravující nouzové osvělení 19). 45a Osvělení venkovních pracoviť Umělé osvělení venkovních pracoviť a spojovacích ces musí odpovída náročnosi vykonávané práce na zrakovou činnos a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnoami a požadavky české echnické normy na osvělení venkovních pracovních prosor 23). Hlava III Bliží hygienické požadavky na prosory pracoviě 46 Svělá výka prosor určených pro práci (1) Svělá výka prosoru určeného pro rvalou práci musí bý při ploe a) do 20 m 2 nejméně 2,50 m, b) do 50 m 2 nejméně 2,60 m, c) od 51 do 100 m 2 nejméně 2,70 m, d) od 101 do 2000 m 2 nejméně 3,00 m, e) více než 2000 m 2 nejméně 3,25 m. (2) Svělá výka prosoru určeného pro práci se ikmým sropem při ploe do 20 m 2, na kerém se vykonává rvalá práce, musí bý nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prosory určené pro pracovní činnos v odsavci 1 pí. b) až e) musí mí svělé výky upravené v omo usanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy. Svělá výka prosoru určeného pro práci, na kerém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kraí než 4 hodiny za ěnu, neí bý niží než 2,10 m. (3) Svělé výky uvedené v odsavci 1 pí. c) až d) mohou bý v prodejním prosoru, kanceláři a v jiném obdobném prosoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do řídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1 sníženy za předpokladu, že bude zajiěn pro každého zaměsnance objemový prosor podle 47 ods. 1 pí. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování zaměsnance a svělá výka nebude niží než 2,60 m. 47 Objemový prosor ( 1) Objemový prosor určený pro práci musí bý pro jednoho zaměsnance a) 12 m 3 při práci zařazené do říd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1, b) 15 m 3 při práci zařazené do říd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1, c) 18 m 3 při práci zařazené do říd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k omuo nařízení, čási A, abulky č. 1. (2) Objemový prosor podle odsavce 1 neí bý zmenen sabilním provozním zařízením. (3) Odsavce 1 a 2 se nevzahují na ovládací sanoviě a kabiny srojního Srana 18 / 80

19 zařízení, boxy pokladen a pracovní prosory obdobné povahy. 48 Rozměry podlahové plochy Pro jednoho zaměsnance musí bý v prosoru určeném pro rvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m 2, mimo sabilní provozní zařízení a spojovací cesy. íře volné plochy pro pohyb neí bý sabilním zařízením v žádném mísě zúžena pod 1 m. 49 Rozměry pracovní roviny, pracovního mísa a požadavky na ovladače (1) Výka pracovní roviny musí odpovída ělesným rozměrům zaměsnance, základní pracovní poloze, hmonosi předměů a břemenům, se kerými je v rámci pracovní činnosi manipulováno, a zrakové náročnosi při práci. Opimální výka pracovní roviny při práci muže a ženy vsoje se řídí jejich anropomerickými rozměry a zpravidla se sanoví mezi 800 až mm. Při práci vsedě je opimální výka pracovní roviny nad sedákem u mužů 220 až 310 mm, u žen 210 až 300 mm. Základní výka sedáku nad podlahou je mm. Pokud jsou při práci používány například svěráky a jiná echnická zařízení, pak výkou pracovní roviny se rozumí míso, na němž jsou nejčasěji vykonávány pohyby končein zaměsnance při manipulaci s nimi. (2) Při práci vyžadující zvýenou náročnos na zrak, například při manipulaci s drobnými předměy nebo součáskami, se výka pracovní roviny zvěuje o 100 až 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje s předměy o hmonosi věí než 2 kg při práci převážně vsoje, se manipulační rovina snižuje o 100 až 200 mm. (3) Pracovní míso musí bý uspořádáno ak, aby manipulační roviny, pohybové prosory a vynakládané síly odpovídaly ělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končein zaměsnance a aby nedocházelo k zaujímání nepřijaelných pracovních poloh. Dosahy horních končein při práci vsedě a vsoje jsou upraveny v příloze č. 8 k omuo nařízení, na obrázcích č. 1 až 3. (4) Pracovní míso, u něhož je základní pracovní poloha rvale vsoje a nevyžaduje se rvalé sledování chodu zařízení, musí bý, pokud o umožňuje echnologie a prosorové podmínky, vybaveno pro krákodobý odpočinek vsedě. Pracovní míso, na němž je zvýena pracovní rovina, se vybavuje pracovním sedadlem s výkou sedáku odpovídající výce pracovní roviny nad podlahou a zrakové náročnosi při práci. Musí bý vybaveno opěrou pro dolní končeiny. (5) Sedadlo musí bý při sezení sabilní, musí umožňova snadné seřízení výky sedáku a sklon zádové opěrky a musí odpovída podmínkám práce, zvláě pokud jde o jejich poréznos a omyvaelnos. Prosor pro dolní končeiny na pracovním mísě musí umožňova pohyb dolních končein vpřed a do sran. (6) Požadavky na rozměry volného pohybového prosoru pro dolní končeiny při práci vsedě jsou yo: a) nejmení výka nad podlahou 600 mm, b) nejmení celková ířka 500 mm, c) nejmení hloubka od přední hrany solu či zařízení 500 mm, d) opimální hloubka od přední hrany solu či zařízení 700 mm, e) nejmení vzdálenos roviny sedadla od dolní plochy pracovního solu 200 mm. (7) Požadavky na pohybový prosor pro nožní ovladače jsou yo: a) nejvýe 400 mm od roviny h, b) nejméně 200 mm od roviny h vpřed, c) nejvýe 250 mm nad základnou, d) nejvýe 350 mm do sran od svislé roviny procházející sředem sedadla, kolmé k rovině h, přičemž rovinou h se rozumí svislá rovina proložená mísem nejvíce vysupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze. (8) Hodnoy uvedené v odsavci 7 plaí v případě, že přední hrana sedadla je 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosi mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prosor pro nožní ovladače posunou vpřed nebo vzad. (9) Při používání nožního ovladače při rvalé práci vsoje neí docháze k nerovnoměrnému rozložení hmonosi ěla na dolní končeiny. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly, například lokení a kolenní, se neí používa při rvalé práci. Přípusné síly pro ovladače jsou upraveny v příloze č. 9 k omuo nařízení. (10) Na monážních linkách v pásové a proudové výrobě s rvalým i přeruovaným sedem a v případě, kdy provádění pracovního úkonu je spojeno s naáčením rupu nebo s prováděním úkonu mimo dosah horních končein podle přílohy č. 8 k omuo nařízení, obrázku č. 2, se pracovní míso vybavuje oočným nebo pojíždějícím sedadlem. Hlava IV Podmínky ochrany zdraví při práci se zobrazovacími jednokami 50 Bliží hygienické požadavky na zobrazovací jednoky Srana 19 / 80

20 (1) Na obrazovce zobrazovací jednoky se neí vyskyova kmiání, plavání či poskakování znaků, řádků, sřídání jasů a podobně. Jas a konras mezi znaky a pozadím na obrazovce musí bý snadno regulovaelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konsrukcí umožňova posunuí, naáčení a naklánění podle pořeby zaměsnance. Musí bý umísěna ak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svíidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní ovory, svělé sěny, nábyek a podobně. Vzdálenos obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci neí bý mení než 400 mm, jas obrazovky neí bý mení než 35 cd/m 2. (2) Klávesnice musí bý při rvalé práci oddělena od obrazovky, aby zaměsnanci umožnila zvoli nejvhodnějí pracovní polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky solu a spodní hranou klávesnice musí umožňova opření rukou i zápěsí. Povrch klávesnice musí bý maný, aby na něm nevznikaly reflexy. Píena, číslice a symboly na lačíkách musí bý dobře čielné a konrasní proi pozadí. (3) Rozměry desky solu musí bý zvoleny ak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalího zařízení. Deska pracovního solu a dalího zařízení musí bý maná, aby na ní nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosi musí bý umísěn co nejblíže k obrazovce, ak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Opěrka pro dolní končeiny musí bý poskynua každému, kdo ji vyžaduje. Hlava V Prosor určený pro práci s biologickými činieli 51 Prosor určený pro práci ve zdravonickém a veerinárním zařízení Prosor určený pro práci ve zdravonickém nebo veerinárním zařízení mimo diagnosických laboraoří, v němž je vykonávána vědomá činnos s biologickými činieli skupin 2, 3 nebo 4, a prosor určený v omo zařízení pro izolaci pacienů nebo zvířa, u nichž je podezření na nákazu biologickým činielem skupin 3 nebo 4, musí odpovída požadavkům upraveným v příloze č. 7 k omuo nařízení, čási B, abulce č. 1 podle daného nebo předpokládaného biologického činiele. 52 Prosor určený pro práci v laboraořích a v mísnosech pro laboraorní zvířaa a v průmyslových procesech (1) Prosor laboraoře, v níž se pracuje s maeriálem, u něhož není jisé, zda neobsahuje biologické činiele, kerý může bý příčinou onemocnění člověka, musí odpovída požadavkům pro biologické činiele skupiny 2 upraveným v příloze č. 7 k omuo nařízení, čási B, abulce č. 2. (2) Prosor laboraoře včeně diagnosické, prosor pro laboraorní zvířaa, kerá byla záměrně infikována, jsou nosielem nebo podezřelá z nosičsví biologického činiele skupin 2, 3 nebo 4, nebo pracoviě průmyslového procesu podle 37 ods. 6, musí odpovída požadavkům přičleněným k dané skupině biologického činiele podle přílohy č. 7 k omuo nařízení, čási B, abulky č. 2. Hlava VI Bliží hygienické požadavky na zásobování vodou 53 Zásobování pinou vodou a vodou pro zajiění osobní hygieny zaměsnanců ( 1 ) Prosor určený pro práci musí bý zásoben pinou vodou v množsví posačujícím pro pořeby pií zaměsnance a zajiění předlékařské pomoci a eplou ekoucí vodou pro zajiění osobní hygieny zaměsnance. Při práci s biologickými činieli a s lákami a ěi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s oxickými a vysoce oxickými chemickými lákami a ěi, s lákami a ěi, keré mají přiřazenu řídu a kaegorii nebezpečnosi akuní oxicia kaegorie 1 a 2, s lákami uvedenými v 16, s chemickými lákami nebo ěi žíravými nebo chemickými lákami nebo ěi podle přímo použielného předpisu Evropské unie, keré mají přiřazenu řídu a kaegorii nebezpečnosi žíravos kaegorie 1 se sandardní věou o nebezpečnosi H314, při práci ve výrobě koeických prosředků, v úpravnách vod a vodovodů, holičsví, kadeřnicví, pedikúře, manikúře, koeických, masérských regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živnosí, při nichž je poruována inegria kůže nebo ve kerých se používají k péči o ělo speciální přísroje, například solária nebo myosimuláory, musí bý zajiěna ekoucí piná voda přímo na pracovii. Pokud o povaha práce na ěcho pracoviích vyžaduje, mimo pracoviť určených pro výkon činnosi epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracoviích s žíravinami musí bý zajiěna i možnos vyplachování oka pinou vodou. ( 2 ) Voda pro echnologické účely, kerá přichází do konaku s povrchem lidského ěla, musí mí eplou nejméně 32 C, a přichází-li do konaku se sliznicemi, musí vyhovova požadavkům na eplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví 9). Hlava VII Srana 20 / 80