Praha hostí zasedání. UITP pracuje pro lepöì mobilitu na celèm svïtï

Transkript

1 DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost kontakt Ìjen 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 10 ï zdarma Praha hostí zasedání Řídícího výboru UITP Na pozv nì p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele DopravnÌho podniku hl.m. Prahy, akciovè spoleënosti Ing. Milana Houfka se v Praze ve dnech 3. aû 5. Ìjna letoönìho roku uskuteënì podzimnì zased nì ÿìdìcìho v boru Mezin rodnìho svazu ve ejnè dopravy. V pov leënè historii UITP je to jiû druhè zased nì, kterè se bude konat v naöem hlavnìm mïstï, kdyû prvnìm bylo rovnïû podzimnì zased nì v roce ZatÌmco jarnì zased nì roku 2001 v Pa Ìûi bylo symbolick m zakonëenìm Ëty letèho obdobì, kdy v Ëele UITP st l prezident a gener lnì editel RATP pan Jeanñ Paul Bailly, podzimnì zased nì v Praze znamen zah jenì novè Èry. UITP vstupuje do 21. stoletì s nov m prezidentem, kter m byl na 54. svïtovèm kongresu UITP v Lond nï zvolen p edstavitel NÏmecka pan Wolfgang Meyer. Co znamenalo p edchozì obdobì pro UITP, a s jak mi pl ny nastupuje nov prezident, vypl v z interview, kterè pro Public Transport International Ë. 03/2001 s minul m a souëasn m nejvyööìm p edstavitelem UITP, i s jeho gener lnìm sekret em panem Hansem Ratem, uskuteënila panì Heather Allen, vedoucì tiskov ch z leûitostì a public relations svazu. Rozhovor zaëìn vïtou: ÑTÏûko mohu uvï it tomu, jak mohly Ëty i roky ubïhnout tak rychleì. Pan Bailly, zvolen do funkce prezidenta UITP v roce 1997 ve Stuttgartu k tomuto pocitu mïl dobrè d vody, protoûe za uplynulè Ëty letè obdobì bylo mnoho dosaûeno. UITP se musel p eorientovat, aby mohl reflektovat zmïny v sektoru a odpovìdat nov m, r znorod m pot eb m sv ch Ëlen. ÑZmÏny mohou b t provedeny spïönï, jsou-li zav - dïny p ijateln m tempem. TÌmto zp sobem bylo za Ëty i roky dosaûeno, ûe struktura svazu, stejnï jako novè vnit nì procesy, jsou nynì transparentnïjöì a decentralizovanïjöìì. Pan Bailly souëasnï vyslovil p esvïdëenì, ûe svaz by nebyl tam, kde je nynì, bez podpory gener lnìho sekret e Hanse Rata a jeho sekretari tu v Bruselu a vyj d il jim svè podïkov nì za zp sob, jak m bylo zmïn dosaûeno. ÑVelmi brzo po p evzetì mè funkce jsem pochopil, ûe svaz je opravdovou formou demokracie, zatìmco podnik je vìce hierarchizovan. Byl to pro mne p ekvapiv objev! Pr bïh zmïn musì b t pomalejöì. Ohromnou v hodou bylo, ûe UITP jasnï deklaroval svè posl nì. P ispïlo to k dosaûenì glob lnìch cìl UITPì. UITP pracuje pro lepöì mobilitu na celèm svïtï UITP je: ï svïtov sìù profesion l ve ve ejnè dopravï ï referenënì bod pro pr mysl dopravy ï mezin rodnì forum pro dopravnì politiky ï zast nce ve ejnè dopravy Prezident si od poë tku svè funkce p l dos hnout t Ì cìl : Za prvè restrukturovat UITP vnit nï a sledovat napl- Úov nì deklarovan ch posl nì. Za druhè p izp sobit se novè struktu e sektoru a jeho zmïn m, za t etì rozöì it dosavadnì zamï enì na provoznì a technickè ot zky, snaûit se o vïtöì vliv v politickè arènï a o propagov nì pozitivnì role ve ejnè dopravy v ûivotï mïst dvac tèho prvnìho stoletì. Po Ëty ech letech tomu tak je a nov prezident se jiû vyj d il, ûe jeho p - nìm je v rozvoji tïchto aspekt pokraëovat. Pan Bailly oceúuje, ûe p es jistï jin styl a p Ìstup uchov stejn smïr, kter UITP povede ke konsolidaci jeho mezin - rodnì z kladny. Nov prezident konstatoval, ûe ve ejn doprava pro nïho byla daleko vìc neû jen profesì. Studoval stavebnì inûen rstvì na VysokÈ ökole technickè v C ch ch se specializacì v oblasti ûeleznic a dopravy. V roce 1973 zìskal doktor t s pracì na tèma model mìstnì dopravy n klad po silnici. PracovnÏ zaëìnal ve svèm domovskèm dopravnìm podniku v KolÌnÏ nad R nem, kde zìskal öirokè zkuöenosti s mïstskou a region lnì ve ejnou dopravou. Pracoval tèû jako editel odboru pl nov nì a technologie v podniku Stadtbahngesellschaft RheinñSieg mbh. PoslednÌch 15 let byl aktivnì ve VDV, Svazu nïmeckè ve ejnè dopravy a m dostatek znalostì o sloûitostech svazovè pr ce. Nadch zejìcì obdobì povaûuje za velmi zajìmavè pro ve ejnou dopravu i pro UITP. ÑV souëasnè dobï je hork m n mïtem konkurence a tato ot zka bude v UITP d kladnï diskutov na. UITP by mïl poskytnout neutr lnì platformu pro debatu a diskuzi mezi jeho Ëleny, ale vnï bychom mïli hovo it jednotnï. ZvyöujÌcÌ se koncentrace na trhu, vïtöì zapojov nì soukromèho sektoru, role mìstnìch ad, to vöe se znaënï rychle mïnì a UITP se musì tïmto zmïn m p izp sobit. Aby se stal skuteën m referenënìm bodem pro ve ejnou dopravu, pot ebuje UITP rozöì it svè geografickè p sobenì a mezin rodnì aspekty svazovèho pracovnìho programu. UITP jiû m 2000 Ëlen, ale tento stav se m ûe jeötï zv öit a vyööì ËlenstvÌ d UITP vïtöì finanënì stabilitu. FinanËnÌ stabilita je formou moci.ì Pan Meyer tèû zmìnil, jak je d leûitè povzbuzovat mladè lidi, aby si dopravu vybìrali za svè povol nì. UITP m pestrou ök lu mezin rodnìch Ëlen a vyuûìv nì tèto sìtï v r mci v mïnn ch program by bylo p ÌleûitostÌ pro mladè manaûery zìskat zkuöenosti z pr ce v r zn ch podnicìch a zemìch. ZÌskali by jak znalosti, tak jazyk ñ Odleva nov prezidentuitp Wolfgang Meyer, odstupujìcì Jean-Paul Bailly a gener lnì sekret Hans Rat. Foto: Archiv UITP coû vöe dohromady by pom halo k vytv enì mobility a flexibility v managementu, kterè jsou d leûitè p i hled nì eöenì glob lnìch v zev, kter m ve ejn doprava dnes stojì tv Ì v tv. Mobilita je konec konc z kladnì lidskou pot ebou ñ spoleënï s potravou, p Ìst eöìm a vodou. Mobilita je nicmènï nynì tèû profesì a v moûnostech UITP je rozvoji tèto profese pom hat. ZmÏna prezidenta neznamen pro UITP zmïnu smïru. V panu Meyerovi zìsk v uzn vanèho odbornìka, zkuöenèho manaûera a moudrèho ËlovÏka. Vöichni zamïstnanci naöeho DopravnÌho podniku mohou povaûovat za Ëest, ûe Praha se stala v chozì stanicì pro cestu UITP do novèho tisìciletì. Ing. ZdenÏk Doöek Tachografy v provozu pražských tramvají 4 Opravna tramvají v roce až 9 Den otevřených dveří se těšil opět velké oblibě 14 Změny na příměstských linkách od 30. září 20 až 21 z obsahu

2 Z HISTORIE Tato vyhl öka se objevila 11. Ëervna v praûsk ch tramvajìch a v jejich Ëek rn ch. PrvnÌ ÑnoËnÌ linkaì je (alespoú na Ëas) na svïtï. Zdroj: Archiv DP 2 DP kontakt 10/2001 Návrh na zavedení nočních jízd byl nejen pro letošek, ale i pro budoucí léta zamítnut... Nelekejte se nadpisu naöeho Ël nku. é dnè omezenì noënìho provozu se nekon. Jen jsme jìm p i p Ìleûitosti zavedenì nïkter ch letoönìch novinek v noënìm provozu praûskè mïstskè hromadnè dopravy chtïli naznaëit historickè tèma s p ipomìnkou, ûe to naöi p edkovè s cestov nìm noënì Prahou nemïli vûdy jednoduchè. Tentokr t se podìvejme, jak vypadaly prvnì praûskè pokusy s noënìm provozem mïstskè hromadnè dopravy. Kdyû zaëala Praûan m v roce 1875 slouûit konïsp eûn dr ha, konëil jejì provoz kolem 22. hodiny ve- ËernÌ a r no prvnì vozy vyjìûdïly aû kolem p l sedmè. Takov rozsah provozu vydrûel aû do sklonku devades - t ch let devaten ctèho stoletì. K iûìkova elektrick dr - ha do LibnÏ a VysoËan (o letenskou nem smysl se v souvislosti s noënìm provozem zajìmat) zahajovala provoz o p l hodiny d Ìve, uû v öest, stejnï tak tomu bylo i na Hlav ËkovÏ dr ze do KoöÌ. Oba podniky konëily kaûd den dopravu v tradiënìch 22 hodin. NejvÏtöÌ nabìdku Praûan m kr tce poskytoval dopravnì podnik MÏstsk elektrick dr ha Kr lovsk ch Vinohrad, jejìû prvnì tramvaje vyjìûdïly r no uû ve t iëtvrtï na öest a poslednì jely mïstem hodinu p ed p lnocì. ElektrickÈ podniky kr lovskèho hlavnìho mïsta Prahy na sv ch tratìch konëily p epravu cestujìcìch mezi 22. a 23. hodinou, a to se t kalo i koúky. VyjÌûdÏnÌ prvnìch voz na jednotlivè linky nebylo jednotnè. Nap Ìklad v z Ì 1898 vyjìûdïla karlìnskè linka uû v p l öestè r no, zatìmco vinohradsk o p l hodiny pozdïji. VeËernÌ provoz koúky konëil mezi (karlìnsk ) a (vinohradsk linka). N vötïvy kulturnìch podnik, p edevöìm divadel, se ale Praûan m obvykle prot hly do pozdïjöì hodiny. Proto spr va Elektrick ch podnik pro n vötïvnìky divadelnìch p edstavenì zaëala zav dït zvl ötnì vozy, kterè na nï Ëekaly v nejbliûöì vhodnè zast vce i po skonëenì pravidelnèho provozu. TakovÈmu Ñprivilegiuì se tïöili p edevöìm n vötïvnìci N rodnìho divadla (uû v roce 1888 odtud jezdil spoj i ve hodin) a od 31. srpna 1900 byly zavedeny takè spoje pro n vötïvnìky karlìnskèho VarietÈ. ÑU Po ÌËskÈho sadu st ti budou dva vozy koúskè dr hy urëenè pro Malou Stranu (kolem N - rodnìho divadla), pak dva vozy koúskè dr hy na SmÌchov, kterè budou zatìm dojìûdïti jen k mìstu, kde vymï- ÚujÌ se pr vï koleje a koneënï jeden v z elektrickè dr - hy na Kr lovskè Vinohrady (Mezibranskou ulicì, p es PurkyÚovo n m., t Ìdou KorunnÌ k remise VinohradskÈ). Pro BubnyñHoleöovice st ti bude jeden v z u Ëek rny na JosefskÈm n mïstì,ì psaly tehdy praûskè noviny. Zcela ojedinïlou ud lostì byl ples v N rodnìm divadle 27. ledna 1900, po kterèm byly k N rodnìmu divadlu p istaveny tramvaje aû (uû?) ve 4 hodiny r no! O p epravï n vötïvnìk ostatnìch divadel jsou konkrètnïjöì daje aû z roku 1902, kdy jezdily od N rodnìho divadla 3 vozy (na SmÌchov, Malou Stranu a Kr lovskè Vinohrady), 3 od VarietÈ (do stejn ch smïr ) a nejvìce voz se vypravovalo od holeöovickèho divadla Uranie (3 aû 6 voz ). U N rodnìho divadla byla k tomuto Ëelu postavena t etì kolej a takè v HoleöovicÌch byla postavena pro ÑdivadelnÌ tramvajeì kolejov odboëka. PozdÏji byla tato sluûba rozöì ena i na nïkter dalöì divadla, nap Ìklad vinohradskè. PrvnÌ n vrh na zavedenì celonoënìho provozu v praûskè MHD (tehdy jen tramvajovè) p edloûil spr vnì radï Elektrick ch podnik editel praûsk ch elektrick ch drah Pelik n uû p ed sto lety, 12. ledna Ve svèm n vrhu psal: ÑAby nejen centr ly, n brû i celè za ÌzenÌ dr hy bylo vyuûitkov no i v dobï noënì, kdy zejmèna pro Ëely sporèho noënìho osvïtlenì nejsou stroje daleko dostateënï zatìûeny a z roveú aby v dobï z bav a ples poskytnut byl obecenstvu lacin dopravnì prost edek, navrhuje podepsan kancel, aby na hlavnìch tratìch provozovala se vozba v dobï noënì.ì S p ihlèdnutìm k tehdejöì tramvajovè sìti, ve kterè jeötï nebyla dokonëena elektrifikace vöech sek koúky, navrhoval Ëty i noënì tramvajovè linky: z KarlÌna k N rodnìmu divadlu, od HavlÌËkovy ulice ke smìchovskèmu n draûì Z padnì dr hy, od V staviötï k hornìmu konci Nuselsk ch schod a koneënï ze Sp lenè ulice (od tehdejöìho älikova pal ce) k vinohradskè trûnici, kter tehdy st vala u vinohradskè vozovny. NoËnÌ provoz mïl b t udrûov n od 23 do 5 hodin v intervalu 30 minut p i jednotnè sazbï 20 halè s moûnostì p estupu. (V tè dobï platil na praûsk ch tramvajìch stanicov tarif ñ do öesti stanic 12, nad 6 stanic 20 halè.) ÿeditel Pelik n tehdy vypoëìtal, ûe se bude provoz vypl cet, jestliûe kaûd v z p epravì alespoú osm cestujìcìch. NoËnÌ provoz mïl b t zaveden na zkouöku v tzv. masopustnìm obdobì do 15. b ezna. N vrh schv lila i spr vnì rada, ale mïstsk rada mïla na vïc odliönè stanovisko a 18. ledna 1901 konstatovala, ûe Ñn vrh na zavedenì noënìch jìzd byl nejen pro letoöek,ale i pro budoucì lèta zamìtnut.ì A tak i v dalöìch letech byly poslednìmi tramvajemi v praûsk ch ulicìch jen divadelnì vozy. Nov vzruch p inesla JubilejnÌ v stava obchodnì a ûivnostenskè komory, uspo dan v dobï od 14. kvïtna do 18. Ìjna V Ëervnu rozhodl v stavnì komitèt, ûe o sobot ch, nedïlìch, sv tcìch Ëi ve dny sv tku p edch - zejìcìm bude holeöovickè v staviötï otev eno aû do p lnoci. Protoûe by se vöak v tè dobï uû n vötïvnìci dom nedostali, obr til se v stavnì komitèt na ElektrickÈ podniky se û dostì o zajiötïnì dopravy. VedenÌ podnik rozhodlo, aby byla zavedena zvl ötnì linka, kter bude jezdit od v staviötï na M stek ve dny, kdy se v staviötï uzavìr ve 23 hodin do p lnoci a v ÑprodlouûenÈì dny do jednè hodiny noënì. Spr vnì rada dokonce svolila, ûe v p ÌpadÏ pot eby mohou tyto noënì vozy jezdit aû k Muzeu. Neû se cel z leûitost organizaënï p ipravila, rozhodl v konn v bor, ûe bude v staviötï do p lnoci otev eno kaûdodennï, a proto byl od 11. Ëervna 1908 zaveden prodlouûen provoz na lince Ë. 3 (V staviötï ñ VinohradskÈ n draûì), kdy poslednì spoj, bez z ruky p estupu, odjìûdïl od v staviötï kr tce po 23. hodinï a pak n sledoval v pïtiminutovèm intervalu provoz zvl ötnì noënì linky na M stek a v p ÌpadÏ pot eby aû do PalackÈho (AnglickÈ) ulice na Vinohradech. PoslednÌ noënì v z odjìûdïl od v staviötï Ëtvrt hodiny po p lnoci. ZatÌm nem me k dispozici informace o tom, jestli byl tento ÑnoËnÌì provoz udrûov n aû do ÌjnovÈho ukonëenì v stavy. V listopadu 1909 se v mïstskè radï objevil n vrh na zavedenì celonoënì dopravy v intervalu jednè hodiny ÑalespoÚ v dobï masopustnìì. Tentokr t to bylo vedenì Elek- trick ch podnik, kterè se k n vrhu postavilo odmìtavï z technick ch i person lnìch d vod. O rok pozdïji, v prosinci 1910, mïstsk rada projedn vala dalöì n vrh na zavedenì noënìho provozu, a to alespoú do p lnoci. Tentokr t se ElektrickÈ podniky celèmu problèmu vïnovaly opït velmi peëlivï. NejvÏtöÌ problèm Ëinilo person lnì zabezpeëenì. ÑNask t se takè ot zka, zdali pro ûivot praûsk jest v bec zapot ebì jezditi elektr. drahou do pozdnìch hodin noënìch a tu dovoluje si editelstvì dle nynïjöìch okolnostì tvrditi, ûe takovè pot eby nest v a mohlo by se zkouökou teprve prok zati, pokud a jak jest toto tvrzenì spr vn m,ì pravì se ve stanovisku editele elektrick ch drah. Proto bylo rozhodnuto uëinit pokus na poë tku n - sledujìcìho roku, p ibliûnï do konce nora. Jen pro zajìmavost si uveôme, ûe v tè dobï bylo na t in cti link ch p es den v provozu 218 voz (vlak ) a po dev tè hodinï veëer se snìûil na 149. Mezi ty se poëìtala i lanov dr ha na Letnou a z ejmï i 24 divadelnìch voz staûen ch z pravideln ch linek a nïkolik dalöìch pro divadlo Uranie. ObÏûnÌkem ËÌslo 11 ze 17. ledna 1911 byly od 21. ledna 1911 zavedeny ÑnoËnÌ jìzdy na elektrick ch drah ch praûsk chì. Provoz do p lnoci je pro n s dnes zcela samoz ejm, ale pro naöe p edky to byla v znamn novinka. V prodlouûenèm provozu z stalo do p lnoci v praûsk ch ulicìch devït tramvajov ch linek p ibliûnï ve dvacetiminutovèm intervalu, dvï z nich mïly upravenou trasu v koncov ch secìch. JÌzdnÈ nebylo proti norm lnìmu provoznìmu obdobì zmïnïno. ÑNoËnÌ vozyì byly obsazov ny person lem, kter mïl n sledujìcì den volno. Na v znamn ch k iûovatk ch nebyli v hybk i, ale v hybky stavïli pr vodëì. PoslednÌ vozy p ijìûdïly do koneën ch stanic kolem p l jednè. NoËnÌ provoz se osvïdëil a z stal zachov n i v n sledujìcìm obdobì. Podle dosavadnìch poznatk se v znamnïji nedotkl divadelnìch voz, protoûe konce divadelnìch p edstavenì se pochopitelnï v pr bïhu sezûny mïnily. Od 2. ledna 1913, ve snaze zajistit spojenì k nïkter m rannìm vlak m, uskuteënily ElektrickÈ podniky urëitè pravy prvnìch rannìch spoj. NÏkterÈ tramvaje vyjìûdïly z vozoven uû v pït hodin r no a bylo vypravov no takè nïkolik dalöìch zvl ötnìch spoj do p l öestè, kterè pak p es den jezdily jako vloûenè vlaky. RozöÌ en provoz byl spïön a jak uû to Ëasto b v, zma ily ho nep edvìdanè ud losti. Dne 26. Ëervence 1914 byla v Praze vyhl öena Ë steën a o pït dnì pozdïji vöeobecn mobilizace. Vypukla svïtov v lka ñ v tè dobï jeötï nikdo netuöil, ûe jì jednou budeme Ìkat ÑprvnÌì. Ztr ta Ë sti provoznìho person lu p inesla Elektrick m podnik m znaënè potìûe, stejnï tak jako r zn na Ìzen sporn opat enì. Na praûsk ch tramvajìch byl zaveden ÑprovisornÌ jìzdnì d po dobu mobilisaceì, coû znamenalo po celou v lku. PoslednÌ vozy jezdily z koneën ch stanic opït jako d Ìve, tedy kolem p l jeden ctè veëer, a zruöeny byly i prvnì rannì spoje. Jako prvnì do ulic vyjìûdïla ve Ëtvrt na öest r no Ñtrojkaì z vozovny v Kr lovskè Obo e, jako poslednì Ñt in ctkaì, kter t i minuty p ed öestou vyjìûdïla od AndÏla na kr tkou trasu smïrem na Santoöku. Za svè vzaly pochopitelnï i divadelnì vozy. P es to se Ëas od Ëasu objevovaly tramvaje v praûsk ch ulicìch i hluboko v noci. Byly to sanitnì tramvaje, kterè p epravovaly ranïnè voj ky z praûskèho n draûì cìsa e Frantiöka Josefa do praûsk ch nemocnic. SanitnÌ vlaky totiû do Prahy p ijìûdïly podle pot eby, ve dne i v noci, a tomu se pochopitelnï p izp sobily i tramvaje. V roce 1917 se PraûanÈ doëkali nep ÌjemnÈho p ekvapenì. ÑVe Ëtvrtek, dne 15. listopadu t.r. poëìnaje bude omezena vozba na elektr. drah ch a sice dvojìm zp sobem: jednak budou jednotlivè trati jezditi pouze do 8. hod. veëernì, p iëemû pojedou asi v tuto hodinu vozy jeötï z koneën ch stanic, jednak budou nïkterè Ë sti tratì plnï vypuötïny.ì Na noënì provoz si tedy museli PraûanÈ jeötï mnoho let poëkat. Mgr.. Pavel FojtÌk RedakËnÌ pozn mka: Historie noënìho provozu je dlouh a jeötï se k nì v p ÌötÌm ËÌsle vr tìme.

3 Prioritou je udržení výhodného poměru pro městskou hromadnou dopravu, tvrdí náměstek primátora Hejl Praûsk doprava je z ejmï nejëastïji diskutovanè tèma nejen na str nk ch novin, ale i mezi Praûany v restauracìch r zn ch cenov ch skupin. NenÌ snad ËlovÏka, kter by nemïl na praûskou dopravu sv j n zor a z hy i n mïty na eöenì. Proto loha n mïstka prim tora, do jehoû kompetence doprava v naöem mïstï pat Ì, nenì jednoduch. T etìm rokem tuto funkci zast v ing. Martin Hejl, v devades t ch letech p edseda p edstavenstva DopravnÌho podniku a v souëasnosti p edseda dozorëì rady naöì spoleënosti. ZaË tkem z Ì, kdy se ing. Hejl zab val p edevöìm p Ìpravou svè rozpoëtovè kapitoly na rok 2002, jsme si s nìm povìdali o praûskè dopravï nejen z pohledu naöì spoleënosti. DPñK Co povaûujete za nejvïtöì spïchy v oblasti praûskè dopravy,, nejen mïstskè hromadnè, v poslednìch letech? Je to jednoznaënï udrûenì p ÌznivÈho pomïru pouûìv nì mïstskè hromadnè dopravy v Ëi individu lnì dopravï. Vyj d eno ËÌsly zhruba 60:40 ve prospïch hromadnè dopravy. Tato skuteënost je o to cennïjöì, kdyû si uvïdomìme pravidelnè meziroënì n r sty individu lnìho automobilismu. Za dalöì, ûe se v poslednìch letech poda ilo velkou mïrou opravit komunikace a traùov tïlesa pro oba druhy doprav. Bohuûel, vöak st le vleëeme z minulosti velk dluh. Opravy a udrûov nì komunikacì jsou obecnï velk m problèmem a i do budoucna znamenajì velkè rozpoëtovè n roky. Na zemì Prahy uv dìm jako p Ìklad kontinu lnì opravy a drûbu JiûnÌ spojky, nejzatìûenïjöì komunikace v»eskè republice. Pro p edstavu Ëten uv dìm, ûe v profilu KaËerov ËinÌ zatìûenì 113 tisìc vozidel za 24 hodin pr mïrnèho pracovnìho dne. DPñK Co se naopak nepovedlo a co povaûujete v souëasnosti za nejpalëivïjöì problèm praûskè dopravy? Za nejhoröì povaûuji Ëasov skluz v budov nì silniënìho okruhu kolem Prahy, jehoû z kladnìm posl nìm je chr nit mïsto od tranzitnì dopravy. D sledkem je zahlcenì mïsta dopravou, kter dokonce Ëasto nem zdroj ani cìl v Praze. Nejen zmiúovan jiûnì SeverojiûnÌ magistr la, ale i ulice nap Ìklad Milady Hor kovè, VeletrûnÌ nebo Barrandovsk v stupnì jsou p etìûenè. Je nutno p ipomenout, ûe okruh okolo mïsta buduje st t. S podobn mi problèmy se pot k i mïsto p i stavbï mïstskèho okruhu. V souëasnosti se to t k seku mezi Strahovsk m tunelem a Barrandovsk m mostem, kde zpoûdïnì ËinÌ p ibliûnï dva roky, v stavba nynì vöak naplno pokraëuje. P ipravujeme p edstihovè otev enì Ë sti stavby, a to seku od RadlickÈ ulice k BarrandovskÈmu mostu ve druhè polovinï p ÌötÌho roku. Jednou z p ÌËin opoûôov nì tïchto staveb jsou p ek ûky nejr znïjöìho charakteru kladenè pseudoekologick mi aktivitami. DPñK V oblasti mïstskè hromadnè dopravy p sobì- te uû dlouho, jak posuzujete jejì sluûby v dlouhodobèm horizontu? NejlepöÌ hodnocenì mïstskè hromadnè dopravy m ûe Ìci uûivatel, tedy cestujìcì ve ejnost. Ale za dobu svè dosavadnì praxe mohu potvrdit, ûe praûsk MHD pat Ì k tomu nejlepöìmu, co v EvropÏ existuje. Vych zìm z hodnocenì jak zahraniënìch odbornìk, tak hodnocenì v r mci UITP a od n vötïvnìk Prahy. My, kte Ì ji pouûìv me dennï, si to Ëasto neuvïdomujeme. DPñK Co je prioritnìm cìlem ze strany hlavnìho mïsta Prahy pro DopravnÌ podnik na rok 2002, ale i do vzd lenïjöì budoucnosti? PrioritnÏ je to udrûenì v öe zmiúovanèho pomïru 60:40, s dlouhodob m cìlem ve zv öenì p ibliûnï na 65:35 ve prospïch mïstskè hromadnè dopravy. TÌm chceme sniûovat objem individu lnì automobilovè dopravy, mïly by r st nejen v kony vlastnìho DopravnÌho podniku, ale celèho systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy. DPñK V lednu oslavìme 10 let od vzniku prvnì auto- busovè linky p ÌmÏstskÈ dopravy,, kter poloûila z klad systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy.. Jak tento systèm hodnotìte a jak bude jeho rozvoj v nejbliûöìch mïsìcìch? Jsem p esvïdëen, ûe probïhl ch 10 let budov nì systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy prok zalo jeho vhodnost a Ëelnost ke zkvalitnïnì dopravnì obsluhy jak na zemì Prahy, tak p edevöìm v obcìch p ÌmÏstskÈho regionu. TÌm se da Ì sniûovat n roky individu lnì automobilovè dopravy. StaËÌ si jen p ipomenout, ûe systèm PraûskÈ integrovanè dopravy zasahuje aû do vzd lenosti 60 kilometr. Financov nì celèho systèmu probìh jak z rozpoëtu hlavnìho mïsta Prahy, tak v souëasnosti z rozpoët okres a p ÌpadnÏ i dotëen ch obcì. Jiû v p ÌötÌm roce se to vöak m ûe st t problèmem. Uû nynì vedeme jedn nì se sousednìm St edoëesk m krajem o zmïnï systèmu financov nì v souvislosti se z nikem okres. Z tohoto pohledu je patrno, jak je d leûitè samofinancov nì krajskèho z ÌzenÌ. DPñK Na ja e letoönìho roku jsme na str nk ch DPñKONTAKT AKTu diskutovali o vyööìm zapojenì ûelezniënì dopravy do mïstskè hromadnè dopravy.. JakÈ jsou moû- nosti tohoto druhu dopravy na zemì naöeho mïsta? Potenci l nïkter ch ûelezniënìch spojenì na zemì Prahy je vysok, ale p edpokl d v znamnè investice nejen do stavebnì Ë sti, v stavby nov ch zast vek, ale podle mèho i do modernìch voz Ëi vozidel nov ch generacì. V souëasnè studii obsluhy Prahy a jejìho okolì hromadnou dopravou po izovanè ministerstvem dopravy a spoj se pr vï provï ujì i moûnosti zavedenì systèmu Ñtramñtrainì, ve kterèm tramvajov vozidla jezdì tèû po ûelezniënì trati v jiûnì Ë sti mïsta, a to z Mod an a BranÌka smïrem na VranÈ nad Vltavou. Ale je t eba si vûdy uvïdomit, ûe vöechny tyto moûnosti jsou urëeny vztahem dopravnì popt vky a nabìdky. DPñK Velmi Ëasto takè p in öìme Ël nky o prefe- renci mïstskè hromadnè dopravy.. JakÈ jsou priority mïs- ta v tèto oblasti? V tèto oblasti jsou naöe priority st le stejnè. Z sadnìm parametrem mïstskè hromadnè dopravy je jejì pravidelnost. Proto budeme pokraëovat v technick ch opat- ROZHOVOR enìch, oddïlov nì tramvajov ch tratì od jìzdnìch p s pro automobily, pravï svïteln ch signalizaënìch za ÌzenÌ na k iûovatk ch a z izov nì samostatn ch pruh pro autobusy. V tèto souvislosti p ipravujeme tèû pouûìv nì systèm telematiky, tj. informaënìch ÌdÌcÌch technologiì v dopravï. DPñK Stavba IV.. provoznìho seku tratï C byla za- h jena p ed rokem, v tïchto dnech zaëìn v stavba tram- vajovè tratï na Barrandov.. JakÈ stavby pro mïstskou hromadnou dopravu budou prioritou v nejbliûöì budouc- nosti? Stavba IV. provoznìho seku tratï C byla zah jena prvnì etapou do L dvì, na kterou bezprost ednï nav ûe druh etapa, tj. sek z L dvì p es Prosek do LetÚan. Zde chci p ipomenout, ûe stavba je financov na zë sti dlouhodobou p jëkou EvropskÈ investiënì banky. VÏ Ìm, ûe pr vï zahajovan stavba tramvajovè trati z HluboËep na Barrandov bude mìstem pro plnï nov tramvajov vozidla, odpovìdajìcì t etìmu tisìciletì, kter budou plnï integrovat modernì pojetì stavby. V horizontu do roku 2010 p ipravujeme stavbu prvnìho provoznìho seku tratï D, tedy z n mïstì MÌru p es NuselskÈ dolì do Nov ch dvor. DPñK S malou v jimkou jsou tèmï stoprocentnï vyuûìv na parkoviötï typu P+R. PoËÌt se s jejich rozöi o- v nìm, kde a v jakèm ËasovÈm horizontu? S rozöi ov nìm parkoviöù systèmu P+R budeme pokraëovat v maxim lnì moûnè mì e, ale tempo z visì na tom, jak se n m da Ì eöit majetkovou problematiku pozemk. Tento typ parkoviöù totiû nelze umìstit libovolnï, ale vzhledem k jejich posl nì ve velmi p ÌsnÏ vymezen ch lokalit ch. ZmÌnÏnou v jimku, parkoviötï nikoliv s vazbou na mïstskou hromadnou dopravu, ale na ûeleznici, najdeme Foto: Petr MalÌk v RadotÌnÏ, a pro obdobnè pr vï budovanè parkoviötï v BÏchovicÌch p ipravujeme zlepöenì sluûeb. Chceme zavèst informaënì systèm, kter idiëe automobil bude informovat o aktu lnìm odjezdu n vaznèho vlakovèho spojenì ze stanice v sousedstvì parkoviötï. DPñK MÏstsk hromadn doprava, potaûmo systèm PraûskÈ integrovanè dopravy,, to jsou takè velkè finanënì prost edky z mïstskèho rozpoëtu. Jak obtìûnï se zajiöùujì prost edky na souëasn rozsah sluûeb a jak je v hled do budoucna? FinanËnÌ zajiötïnì je skuteënï velk m kolem zejmèna do budoucnosti v souvislosti s udrûenìm st vajìcìho rozsahu integrovanè dopravy. Jen pro p edstavu pouze»esk m drah m hradì mïsto tzv. protarifovacì ztr tu ve v öi vìce neû 60 milion korun roënï. NavÌc kles dotace ze st tnìho rozpoëtu na takzvanou z kladnì dopravnì obsluûnost v silniënì dopravï. V Praze a ve st edoëesk ch okresech se podle m ch souëasn ch informacì jedn o snìûenì pro rok 2002 na Ëtvrtinu oproti roku JeötÏ vïtöì starost mi dïl n vrh st tnìho rozpoëtu na v stavbu praûskèho metra ve v öi 400 milion korun, coû p edstavuje snìûenì oproti letoönìmu roku o vìce jak 500 milion. DÏkuji za rozhovor a p eji mnoho spïch v prosa- zov nì z jm mïstskè hromadnè dopravy. Petr MalÌk 10/2001 DP kontakt 3

4 TRAMVAJE P i pohledu na ÌdÌcÌ pult v kabinï idiëe tramvaje snad kaûdèho upout jeden z nejrozmïrnïjöìch ÑbudÌk ì. Je to nïm, ale ne platn pr vodce idiëe, sledujìcì pozornï jìzdu tramvaje a pamatujìcì si vöechno co m. Na opr vnïn dotaz dovede p esnï a spravedlivï vypovìdat nejen ve prospïch idiëe, ale Ëasto i proti nïmu. Jeho pamïù vyd v svïdectvì o nïkter ch okolnostech v provozu, p i nehodï v znamnï p ispìv k jejìmu objasnïnì. Dok ûe popsat idiëovu techniku jìzdy, jeho dopravnì k zeú v dodrûov nì stanoven ch rychlostnìch limit. Tento p Ìstroj s ruëkou nebo digit lnìm displejem je souë stì rychlomïrnèho systèmu tramvaje, kr tce zvanèho elektronick tachograf. Abychom mohli porovnat v voj tachograf na praûsk ch tramvajìch, vraùme se kr tce do ned vnè historie. NÏkte Ì pamïtnìci vzpomìnajì na prvnì typ mechanickèho tachografu od öv carskè firmy Hasler na tramvaji T4 Ë MÏl bowdenov n hon a hlasitï tikajìcì hodiny s ruënìm natahov nìm. Tachograf zaznamen val ujetè kilometry a zapisoval rychlost jìzdy na otoën kotouëek. Tento p Ìstroj byl v roce 1962 vy azen z provozu a jako technick rarita je k vidïnì na trolejbusu äkoda Tr 8 ve st eöovickèm muzeu MHD. Po roce 1960 byly na tramvaje ady tehdejöìch typ T zav - dïny novïjöì tuzemskè mechanickè tachografy typu 664. Jejich Grafick z znam tachografu z dr hy 1490 metr Legenda: jìzd ñ zad nì jìzdy prvb ñ zad nì provoznì elektrodynamickè brzdy celb ñ zad nì zajiöùovacì (ËelisùovÈ/kotouËovÈ) brzdy kolb ñ zad nì nouzovè kolejnicovè brzdy 4 DP kontakt 10/2001 Tachografy v provozu pražských tramvají zvon ñ zad nì v straûnèho zvonïnì Lblk ñ zad nì lev ch smïrov ch svïtel ñ stopa je p eruöovan v rytmu blik nì smïrovek Pblk ñ zad nì prav ch smïrov ch svïtel ñ dtto rev ñ registrace zapnutì reverzoru pro jìzdu vzad. Na tèto stopï se za pohybu tramvaje zaznamen i z sah skluzovè a smykovè ochrany SSO. Èra skonëila v pr bïhu druhèho pololetì roku 2000, kdy byly z provozu definitivnï vy azeny p i postupnè v mïnï za dokonalejöì elektronickè tachografy. Typ 664, stejnï jako soudobè elektronickè tachografy, snìmal daje o projetè dr ze prost ednictvìm vysìlaëe elektrick ch impuls z p evodovky na prvnì n - pravï tramvajovèho vozu. Z frekvence p ijìman ch impuls byla odvozena nejen ujet dr ha, ale tèû aktu lnì rychlost, p eveden elektromechanicky na tachometrovou ruëku, kter zprost edkovanï mïnila i polohu hrotu pis tka, kreslìcìho k ivku na ot ËejÌcÌm se sklenïnèm kotouëi. DalöÌ Ëty i pis tka ovl dan elektromagnety zapisovala v chylkami hrotu zad nì provoznì elektrodynamickè brzdy, zad nì nouzovè kolejnicovè brzdy, pouûitì v straûnèho zvonce a zad nì jednotliv ch smïrov ch svïtel. Sklo z znamovèho kotouëe bylo ze strany pis tek pokryto stejnomïrnou vrstviëkou bìlè nezasychajìcì barvy, v nìû pis tka kreslila stopy. HornÌ plocha skla kotouëe mïla natiötïn rastr pro vizu lnì odeëet zaznamenan ch hodnot. Tachograf registroval poslednì sek projetè dr hy dèlky 500 m a dalöì jìzdou se starè stopy postupnï likvidovaly rozv lcov nìm. Po nehodï tramvaje dispeëe i z znamov kotouë z registraënìho p Ìstroje vyjmuli, uloûili do plombovanèho p epravnìho pouzdra a s pr vodnìm lìstkem p edali k vyhodnocenì z znam do technickèho oddïlenì (12 211). V mïna tachografovèho kotouëe se obvykle neobeöla bez n slednèho mytì rukou, protoûe obvod kotouëe byl tèmï vûdy silnï zaöpinïn od vöudyp ÌtomnÈ rozteklè bìlè barvy. Uû tento popis d v tuöit, ûe drûba tachografu byla dost n - roën. Manipulace se z znamov m kotouëem vyûadovala urëitou zruënost a opatrnost, aby zapsanè daje nebyly nen vratnï poökozeny nebo p Ìmo zniëeny letm m otiskem prstu na mìstï Ë sti z znamu, kter mohl b t rozhodujìcì pro objasnïnì okolnostì öet enè mimo dnosti. P i vyjìm nì kotouëe z registraënìho p Ìstroje k tomu doch zelo Ëasto. Z znam velmi kr tkè dr - hy a malè rychlosti b val Ëasto nez eteln a nep esn, sklo obëas popraskalo, ada kotouë musela b t pro dalöì nepouûitelnost vy azov na. P ed vlastnìm vyhodnocov nìm z znam bylo nezbytnè kotouë peëlivï oëistit od n nos barvy a zbytk oleje z mechanismu. Pak z znamy proöly podrobnou prohlìdkou stop pod lupou, byly zhotoveny jejich fotokopie a na pracovnì fotokopii s pomocì upravenèho pravìtka, odpichov tka a ost e nabrouöenè tuûky zaëala anal za z znam. ZobrazenÈ stopy z znam byly zmï eny, okûtov ny a z takto zìskan ch daj byl vypracov n ÑRozbor z znamovèho kotouëe tachografuì, k nïmuû se p ikl dala fotokopie z znam. VodÌtkem pro pochopenì nehodovè situace bylo podrobnè Hl öenì o nehodï zpracovanè likvidujìcìm dispeëerem. V souëasnè dobï jsou na vöech ÌdÌcÌch tramvajov ch vozech instalov ny 24V elektronickè tachografy vyrobenè firmou C. T. M. Praha a. s. V provozu o. z. ElektrickÈ dr hy se pouûìvajì Ëty i typy elektronick ch tachograf. Typ 664E analogov jako prvnì n sledovnìk mechanickèho tachografu vyuûil p vodnì kabelovè rozvody typu 664 a m pïtibitovou pamïù. DalöÌ typy 664E8 analogov a 668 digit lnì jsou osmibitovè. PoslednÌm v vojov m typem je sestava TM 700 digit lnì/tm10. Za ÌzenÌ elektronickèho tachografu je funkënì celek, sest vajìcì z jednotliv ch v mïnn ch dìl ñ vysìlaë impuls, pracujìcì na principu ot ËenÌ tramvajovèho kola, pamïùov Ë st s vlastnì z lohovacì bateriì a rychlomïr s analogov m nebo digit lnìm zobrazenìm rychlosti jìzdy. Nap Ìklad zobrazovaëe rychlosti typu TM700d jsou vybaveny indikacì palubnìho napïtì tramvaje, poëìtadlem celkem ujet ch km, dennìm nulovateln m poëìtadlem km, ukazatelem Ëasu synchronizovanèho s Ëasem palubnìho informaënìho systèmu IBIS, budìkem a dalöìmi programovateln mi volbami jako zmïna jasu displeje LCD nebo p epnutì p Ìstroje do reûimu mï enì z brzdnè dr hy vozidla a moûnostì konfigurace poëtu puls na jeden metr ujetè dr hy pro mï enì p i r zn ch st ednìch pr mïrech tramvajovèho kola. Kalibraci ostatnìch funkcì p Ìstroje m ûe prov dït jen autorizovan servis v robce a p Ìstup do tïchto funkcì je chr nïn heslem. Uveden systèm se tìm dostal na roveú p esnèho mï- idla. PamÏùov Ë st tachografu plnì podobnou funkci p ibliûnï jako popul rnì Ëern sk ÌÚka u letadel. Do nì p ich zì v soubïhu se z znamy o ujetè dr ze a rychlosti osm jednobitov ch sign l z ÌdÌcÌch obvod tramvaje o zad nì povel jìzda, provoznì elektrodynamick brzda, nouzov kolejnicov brzda, v straûn zvonec, smïrovky, jìzda vzad a zaznamen v vznik stav, jako automatick n bïh zajiöùovacì brzdy a Ëinnosti skluzovè a smykovè ochrany. Data z pamïti lze kdykoliv zkopìrovat do p enosnèho poëìtaëe speci lnìm kabelem. PamÏùov jednotka Uk zka Ë sti datov ch z znam TM10 zaznamen v 1490 metr poslednì ujetè dr hy a s vloûenou pamïùovou kartou RAM systèmu PCMCIA dokonce m ûe zaznamenat i celodennì provoz vozidla. Tato p enosn pamïùov karta velikosti osobnì vizitky, umoûúuje tèû nakopìrov nì dat z tachografu bïhem jedinè sekundy a n sledn p enos dat z tramvaje na ËtenÌ v jinèm poëìtaëi. Data zkopìrovan z pamïti na kartu nebo na jin p enosn poëìtaë jsou datovè soubory, v jejichû maxim lnï osmicifernèm n zvu a p ÌponÏ je obsaûeno ËÌslo tramvajovèho vozu, datum a po adovè ËÌslo kopìrov nì. Kaûd soubor m automaticky naëteno identifikaënì ËÌslo pamïti, datum a Ëas vytvo enì souboru. ZkopÌrovan soubor je nutno doplnit jeötï dalöìmi daji identifikujìcìmi jmèno a sluûebnì ËÌslo idiëe, ËÌslo linky, po adì, Ëas nehody a p Ìpadnou pozn mku o charakteru dopravnì nehody. Takto p ipraven soubor je p ed n na pracoviötï technickè kontroly (12 211), kde specialista pomocì vyhodnocovacìho programu se souborem d le pracuje. UûivatelskÈ prost edì vyhodnocovacìho programu umoûúuje pomocì ady funkcì prov dït detailnì anal zu pr bïhu jìzdy tak, ûe z libovolnèho seku z znam lze p esnï vysledovat Ëinnost idiëe p i ÌzenÌ tramvaje a vznik tak re ln obraz pohybu tramvaje, v voje a pr bïhu dopravnì nehody. Z datovè varianty z znam, kde je ujet dr ha vzorkov na Ëty mi z znamy na jednom metru ujetè dr hy ve vztahu k Ëasu (hh:mm:ss), lze vyëìst i rychlost reakce idiëe na nehodovou situaci. V p ÌpadÏ d vodn ch pochyb o dostateënè intenzitï brzdnèho Ëinku tramvaje lze kter koliv sek z znamu brzdïnì pouh m kliknutìm myöi podrobit testu zpomalenì v m/s 2. To vöe jsou mnohdy cennè informace pro policejnìho vyöet ovatele k jeho rozhodov nì o mì e zavinïnì nehody. Rozbor z znam tachografu z kaûdè mimo dnè ud losti v provozu tramvajì je vyhodnocovatelem zpracov n formou zpr vy s koment em k jednobitov m z znam m a obsahuje komplexnì grafickè vyobrazenì öet enè ud losti. Vypracovan Rozbor elektronickèho tachografu je potè posouzen a autorizov n vedoucìm technickèho odboru. Jeden v tisk Rozboru je p ed n do oddïlenì ökod a nehod o. z. ElektrickÈ dr hy k dalöìmu ÌzenÌ a ve dvojìm vyhotovenì se odeöle p ÌsluönÈmu vyöet ovateli Policie»R pro p iloûenì do vyöet ovacìho spisu. Z v öe uvedenèho vypl v, ûe Rozbor tachografu je dokument rozhodujìcìho v znamu. Proto je samoz ejmè, ûe data tachografu musì b t chr nïna proti neopr vnïn m z sah m a spr vn Ëinnost tachograf musì b t soustavnï kontrolov na. Kontrola je zajiötïna jiû v jednotliv ch vozovn ch a v opravnï tramvajì v Hostiva i, kde se v r mci p edepsan ch kontrolnìch prohlìdek tramvajì prov dì i funkënì zkouöky tachograf, jejichû v sledky se vytisknou a zakl dajì k dokumentaci voz. Dohled na kontroly ve vozovn ch vëetnï vlastnìch nam tkov ch kontrol zajiöùuje oddïlenì technickè kontroly VeökerÈ tachografy na provoznìch tramvajìch jsou zaplombovanè, aby se zamezilo neopr vnïn m manipulacìm s daty pamïùov ch jednotek. Z sahy do za ÌzenÌ tachografu v provozu tramvaje na trati, tedy i kopìrov nì dat, je opr vnïn prov dït pouze pohotovostnì pracovnìk technickè drûby tramvajì (KGX 51) a povï enì kontrolo i oddïlenì DispeËer DD ED je povinen po nehodï tramvaje tachograf vypnout z Ëinnosti, aby p i n slednèm odjezdu vlaku z linky na odstavnè mìsto z stala zachov na aktu lnì data z nehody a dalöì jìzdou nedoölo k jejich p eps nì. Na ot zku o poruchovosti elektronick ch tachograf lze odpovïdït, ûe dosud nebyla zjiötïna û dn softwarov chyba za- ÌzenÌ a pokud doölo k nïjakè z vadï, jednalo se o klasickè z vady elektrickèho obvodu jako nap Ìklad uvolnïnè kabelovè spoje, nep ev dïjìcì konektor, p ep len rezistor, vadn mont ûnì dìl. VzniklÈ z vady jsou odstraúov ny vozovnami v zkè spolupr ci se servisem v robce. Pro zajiötïnì ËinnÈ preventivnì diagnostiky elektronick ch tachograf na vozovn ch vyrobila dodavatelsk firma C. T. M. zkuöebnì pom cky, kterè ËinnÏ pom hajì udrûovat tachografy v dobrèm provoznìm stavu, takûe poëet zjiötïn ch nedostatk trvale kles. Boleslav L ska, specialista na vyhodnocenì z znam tachograf, oddïlenì

5 Rekonstrukce Čechova mostu Celkov pohled na dokonëen most p ed zah jenìm provozu.»ech v most v Praze je svou konstrukcì unik tnì ñ jde zde o jedin Ñvelk ì silniënì kovov most. Byl postaven v letech 1905 aû 1908, a to v secesnìm slohu. Zdivo mostnìch opïr je vïtöinou betonovè, jen obklady a zdivo tzv. ztracen ch patek je z kamenn ch kv dr. PilÌ e jsou uloûeny na betonovè desce silnè 1,5 metru. Konstrukce kleneb je ûelezn a dodaly ji t i praûskè most rny; kaûdè mostnì pole jin (Brat Ì Pr öilovè a spol., PraûskÈ akciovè strojìrny a»eskomoravsk tov rna na stroje). MostnÌ pole tvo Ì ploch, Ë steënï p Ìhradov oblouk. KaûdÈ z mostnìch polì m jinou dèlku, a to 47,8 metru, 53,1 metru a 59,2 metru. Celkov dèlka mostu je 160,1 metru a öì ka 16 m. Podklad mostovky tvo ily mohutnè ûeleznè profily Zeres, na kterè byla poloûena vrstva pìsku jako loûe pod öpalìkovou dlaûbu z australskèho d eva. Autorem architektury mostu s n kladnou umïleckou v zdobou je profesor Jan Koula. Nejv raznïjöì jsou bronzovè sochy Ëty bohyú vìtïzstvì na vysok ch litinov ch sloupech, kterè st ly p vodnï na budk ch v bïrëìch mostnèho.»ech v most se mïl st t d leûitou dopravnì tepnou; po asanaci Josefova byl od mostu ke StaromÏstskÈmu n mïstì postaven öirok bulv r (Pa Ìûsk ulice), kter mïl p vodnï d le pokraëovat ke ZlatÈmu k Ìûi, kde mïl b t za stïn na dneönì V clavskè n mïstì. Na druhè stranï mostu mïl b t vybudov n öirok z ez ve smïru ke äpejcharu. AËkoliv se v pr bïhu prvnì republiky konaly architektonickè soutïûe, k v stavbï z ezu nedoölo, a to patrnï zejmèna proto, ûe Klub za starou Prahu zabr nil p estavbï prostoru mezi StaromÏstsk m a V clavsk m n mïstìm.»asto se p isuzuje zachov nì historickèho r zu j dra Prahy tak ka nulov m Detail upevnïnì kolejnice, vpravo je vidït Ë st odvodúovacìho ûebra z dren ûnìho plastbetonu. ÑkomerËnÌmì tlak m v obdobì od druhè svïtovè v lky po devades t lèta, ve skuteënosti vöak mohl b t osud starè Prahy d vno zpeëetïn. TÏûko je dnes moûnè odhadnout, jak vliv na mïsto a na v voj praûskè dopravy by takov komunikace mïla, i kdyû jedna podobn byla nakonec v Praze postavena. ObdobÌ prvnì republiky tak pro most znamenalo pouze opuötïnì budek pro v bïrëì mostnèho. V pades t ch letech minulèho stoletì se zmïnila tv vltavskèho n b eûì od Kl rova aû po ulici Dukelsk ch hrdin. V souvislosti se stavbou ävermova (dnes ätef nikova) mostu a navazujìcìho LetenskÈho tunelu bylo n b eûì znaënï rozöì eno. N b eûnì zdi zìskaly dneönì podobu a k iûovatky na p edmostìch byly dopravnï zjednoduöeny stavbou podjezd, coû pro»ech v most znamenalo pravu pilì e zruöenìm podzemnì mìstnosti, p esun soch bohynï vìtïzstvì a doölo takè k p esunu blìzkè ranï baroknì kaple sv. Ma Ì Magdaleny (z roku 1635) o 31 metr. DalöÌ, a z dneönìho pohledu p edposlednì opravou proöel most v letech 1971 aû Most zìskal novou asfaltovou vozovku, a takè tramvajov traù (kter je zde od zah jenì provozu na mostï) byla zrekonstruov na. Konstrukce tramvajovè tratï byla jednoduch. Kolejnice NP 3 se uloûily na rozponovè podkladnice, kterè spoëìvaly p Ìmo na mostovce. VÌce uû v öka mostu nedovoluje. Koncem devades t ch let bylo zjiötïno rozs hlè napadenì konstrukce mostu korozì, a to vlivem zatèk nì sr ûkov ch vod mostnìmi z vïry a podèl tramvajov ch kolejnic i p sobenìm agresivnìho prost edì nad Vltavou. Most se tak na p elomu stoletì doëkal dalöì velkè opravy. Ve ejn soutïû na provedenì rekonstrukce urëila jako vìtïze SdruûenÌ»ech v most (firmy PraûskÈ silniënì a vodohospod skè stavby, HutnÌ mont ûe Ostrava a Hans Wendel). Protoûe k nejvìce zkorodovan m Ë stem mostu bylo moûnè se p iblìûit pouze odstranïnìm vozovek a chodnìk, byl po celou dobu rekonstrukce na mostï p eruöen provoz. Rekonstrukce byla zah jena 5. Ìjna Po otrysk nì pìskem byla provedena sanace poökozen ch nosnìk a n st ik novè hydroizolaënì vrstvy. SouËasnÏ se zah jenìm rekonstrukce mostu byla zah jena i tramvajov v luka na severnìm p edmostì, kde byla zrekonstruov na p Ìm vïtev po n b eûì a byly zde p ipraveny Ë sti oblouk pro novè napojenì na most. BÏhem v luky bylo vymïnïno i rozvïtvenì od»echova mostu na k iûovatce u LetenskÈho tunelu (novï pruûnè v mïny a nov p estavnìk, kter byl ale oûiven aû letos v dubnu). Geometrie k iûovatky»ech v most doznala znaën ch zmïn, neboù v p vodnìm stavu nebylo v obloucìch pro malou osovou vzd lenost kolejì povoleno vz jemnè potk v nì vlak T s vlaky KT. TakÈ bylo nutnè nahradit st vajìcì ËepovÈ v mïny pruûn mi. P i TRAMVAJE rekonstrukcìch standardnï prov dïnè osazenì elektromagnetick ch p estavnìk bylo tvrd m o Ìökem. V ökov rozdìl mezi mostovkou a temeny kolejnic ËinÌ asi 200 mm a ani na podjezdu n b eûì nenì situace lepöì, jen ocelovou mostovku st Ìd stropnì betonov deska podjezdu. StandardnÏ uûìvan v hybkov systèm pro rozjezdovè v mïny VSPñ1ñK z PraûskÈ strojìrny m sk ÌÚ vysokou 340 mm a sjezdov systèm VS 20 dokonce 380 mm. Proto byl Praûskou strojìrnou vyvinut nejprve nov sjezdov systèm (VS 30), kter byl osazen do v hybkovè v mïny ve smïru k LetenskÈmu tunelu. Zde totiû zasahuje do ötïrkovèho loûe podzemnì objekt, a tak nebylo moûnè pouûìt bïûn sjezdov systèm. Druh kus typu VS 30 byl pak osazen p Ìmo na»ech v most. Pro rozjezdovou v mïnu byl vyvinut takè nov systèm, a to typ VSPñ30ñK. Bohuûel do malèho prostoru mezi mostovku a temeno kolejnic nebylo moûnè vmïstnat z mky t hel, a tak se jedn o neuzamykatelnou v mïnu. K odliöenì v mïny pro idiëe byl osazen v Praze zatìm nepouûit typ n vïstidla, zn m nap Ìklad z Bratislavy. Vraùme se nynì jeötï ke geometrii kolejovè konstrukce. V hybkov v mïna s pruûn mi jazyky pro svou spr vnou Ëinnost vyûaduje kromï vyt pïnì i dnè odvodnïnì v hybkovè sk ÌnÏ. To nebylo moûnè zabezpeëit ani v prostoru nad podjezdem ani v mìstï mostnìho z - vïru (tj. v mìstï kraje mostnìho pole). Pro geometrii kolejovè konstrukce bylo moûnè jedinè eöenì, a to se symetrickou v mïnou s kolejovou splìtkou. SplÌtka v rozjezdovè koleji je prodlouûena tak, aby umoûnila vjezd dvou vlak do k iûovatky»ech v most tïsnï za sebou, ve sjezdovè koleji je kratöì. Toto eöenì takè minimalizuje pot ebnou osovou vzd lenost kolejì tramvajovè tratï a umoûúuje zachov nì alespoú minim lnï öirok ch soubïûn ch jìzdnìch pruh na mostï. Doölo ke zmïnï konstrukënìho uspo d nì kolejì na mostï. NynÌ jsou kolejnice NT 1 uloûeny na ûebrovè podkladnice, kterè jsou na mostovku p iva eny. K podkladnicìm jsou upnuty svïrkami és 4. Dle poûadavku Dr ûnìho adu jsou kolejnice od mostu elektricky izolov ny. Mezi kolejnicì a podkladnicì je poloûena pryûov podloûka a mezi svïrku a patu kolejnice je vloûena plastov vloûka. Kolejnice jsou po celè dèlce podlity speci lnì pruûnou z livkou. Prostor mezi kolejnicemi je, vëetnï upevúovadel, vyplnïn lit m asfaltem. Samotn vozovka vedle tramvajovè tratï se takè skl d z nïkolika vrstev litèho asfaltu. PrvnÌ vrstva, N vïstidlo EOV Ë. 111 poloûen na ochrann n tïr mostovky, je atypick ; p eruöujì ji öikm odvodúovacì ûebra z dren ûnìho plastbetonu. Vöemi tïmito pravami by mïla b t zajiötïna velmi vysok a dlouhodob odolnost celèho mostu. Provoz na severnìm p edmostì byl (v p ÌmÈm smïru) obnoven 17. listopadu 2000, zatìmco rekonstrukce mostu byla ukonëena aû v Ëervnu letoönìho roku (automobilov provoz od 15. Ëervna, tramvaje od 16. Ëervna), coû bylo nïkolik t dn p ed p vodnï stanoven m termìnem 3. Ëervence. Aby traù od Pr vnickè fakulty ke StaromÏstskÈ Ñnezah lelaì, byla bïhem v luky mostu provedena kompletnì obnova velkoploön ch panel a sek od oblouku p ed hotelem Intercontinental k mostu byl zrekonstruov n. V oblouku byl odstranïn z kaz potk v nì vlak KT. V tomto rekonstruovanèm seku jsou nynì kolejnice uloûeny na ûelezobetonov ch praûcìch ve ötïrkovèm loûi. S rekonstrukcì mostu a p ÌsluönÈ Ë sti tramvajovè tratï souvisì i rekonstrukce svïtelnèho signalizaënìho za ÌzenÌ na obou p edmostìch, osazenì nov ch adië a propojenì koordinaënìm kabelem s k iûovatkou na n - mïstì Jana Palacha. D le probïhla oprava vodovodnìho a kanalizaënìho adu v ulici 17. listopadu a na n mïstì Curieov ch. Jen rekonstrukce mostu p iöla na vìce neû 93 milion korun. Jiû za provozu budou postupnï probìhat opravy pam tkov ch plastik na bocìch mostu. Text ext a foto: Miroslav Penc 10/2001 DP kontakt 5

6 SERIÁL LINKY ProvoznÌ parametry Popis trasy linky Ë. 17 zaëneme atypicky, protoûe jsem tentokr t nedostal û dnè p ipomìnky Ëi doplnïnì. Takûe se nemusìme na vod zdrûovat a m ûeme p istoupit hned k v voji trasy tèto linky. VlastnÏ ne, p ece jen jsem jednu p ipomìnku zaslechl. T kala se toho, ûe z poslednìch Ël nk je cìtit jiû jak si rutina a ûe tedy nejsou tolik ËtivÈ. Je mi to lìto, ale aù se budu snaûit sebevìc, lepöì to asi nebude. Jednak m kaûd sv j styl, kter m nïco pìsemnï sdïluje, ale hlavnï je tïûko po d mïnit zp sob, kdyû pìöete vlastnï o jednom a tomtèû. Tak mï napad, ûe by bylo dobrè, kdyby o kaûdè lince psal nïkdo jin ñ jistï by to bylo oûivenì celèho seri lu. Ale on se nikdo nenaöel, a tak se budete i nad le muset spokojit se mnou. Budiû v m tïchou, ûe po dneöku uû n s Ëek Ñjenì 9 dìl a za nimi jeden dìl o noënìch a jeden dìl o dnes nejezdìcìch link ch. Snad to spoleënï zd rnï doklepeme do konce. A p ece jeötï jedno zdrûenì ñ v pr bïhu tvorby Ël nku jsem obdrûel p ipomìnku, t kajìcì se ukonëenì linky Ë. 16 ve StraönicÌch.»ten se domnìv, ûe prodlouûenì linky z koneënè zast vky NovÈ Straönice do koneënè zast vky»ernokosteleck vlastnï prodlouûenìm nebylo, protoûe se jednalo pouze o dva n zvy stejnèho obratiötï. Argumentuje ËelnÌ orientaënì tabulkou linky Ë. 16, kde byl uveden text NOV STRAäNICE a pod nìm n zev koneënè»ernokosteleck. Nemohu v m p esnï Ìci, kde se v Nov ch StraönicÌch vlaky obracely a jak m zp sobem ñ byl jsem k datu prodlouûenì na»ernokosteleckou na svïtï teprve 487 dnì. Takûe mi nezb v, neû vï it podklad m, kterè m m k dispozici a v tïch je uvedeno, ûe do Nov ch Straönic (z Vinice) byla linka prodlouûena 7. b ezna 1937 a na»ernokosteleckou prodlouûena 24. Ëervence 1952.»ili jsem se nedopustil û dnèho klam nì Ëten. Snad se ozve nïkter z pamïtnìk a popìöe, jak m zp sobem a kde tramvajovè vlaky obracely. Nu vidìte. Takûe jsme nezaëali v bec atypicky, ale naprosto norm lnï. Trochu historie Linka 17 poprvè vyjela do praûsk ch ulic 29. Ëervence 1923 v trase z Kr lovskè obory p es V staviötï, po dneönìm ätef nikovï mostï na n mïstì Republiky, po P Ìkopech na M stek, N rodnì t Ìdou k N rodnìmu divadlu a d le po n b eûì p es PalackÈho n mïstì a V toú k podolskè cement rnï. StejnÏ jako u linky 16 si m ûeme libovat, ûe trasa Ñsedmn ctkyì se mnoho nemïnila. V roce 1924 je linka prodlouûena do BranÌka, od 3. ledna 1932 jezdì z V staviötï k holeöovickè elektr rnï a od 4. prosince 1932 ji potk vali naöi p edkovè mezi Elektr rnou a BranÌkem v souëasnè trase, pochopitelnï odhlèdneme-li od zmïn ve vedenì tratï, nap Ìklad v PodolÌ. 9. prosince 1935 je prodlouûena k Led rn m a dva mïsìce nato k VychovatelnÏ, i kdyû zpoë tku jen v polonoënìm provozu. Koncem roku 1939 doölo k pokusu provozovat linku v dennìm provozu od Uranie po dneönì smyëku Dvorce a v p vodnì trase ji ponechat pouze v polonoënìm provozu, rok nato se mïnì ukonëenì ñ mìsto k Uranii jezdì linka na PelcñTyrolku. Aû 9. nora 1942 se linka dost v do jednotnè trasy po cel provoznì den a jezdì z PelcñTyrolky k Led rn m. 30. srpna 1943 je zkr cena k V staviöti, 17. dubna 1944 je uëinïn dalöì pokus o matenì cestujìcìch zruöenìm pevnè koneënè na holeöovickè stranï a jejìm nahrazenìm objezdem po trase Jatky (dnes Praûsk trûnice) ñ DÏlnick ñ Elektr rna (dnes zhruba N draûì Holeöovice) ñ V staviötï ñ Strossmayerovo n mïstì, kterè se v tè dobï kupodivu jmenovalo stejnï jako dnes. Mezi prosincem 1945 a listopadem 1946 zaëìn linka 17 jezdit, prozatìm jen v polonoënìm provozu, opït p es n mïstì Republiky a M stek k N - rodnìmu divadlu. Od 4. listopadu 1946 konëì objìûdïnì 17 6 DP kontakt 10/2001 Holeöovic a Ñsedmn ctkaì se vracì na PelcñTyrolku. NecelÈ t i roky nato, p esnï od 2. kvïtna 1949, jezdì p es M stek celodennï. Po öesti letech se opït v dennìm provozu vracì na»ech v most a v tèto trase ji zn - me dodnes. 5. z Ì 1960 je prodlouûena do smyëky N - draûì BranÌk a 3. ledna 1971 zaëìn jezdit z PelcñTyrolky na Vychovatelnu, St elniënou a jako prvnì po novè trati do koneënè zast vky SÌdliötÏ œ blice. Od 15. ledna 1975 objìûdì zruöenou traù v ulici V HoleöoviËk ch p es LibeÚ, 5. kvïtna 1977 ji vidìme na novè trati v TrojskÈ ulici a od 27. kvïtna 1995 i na dalöì novè trati do Mod an. Tak vidìte. P estoûe se ani v centru neodch lila od dvou z kladnìch tras a v koncov ch secìch byla v podstatï pouze prodluûov na na novï postavenè tratï, je tïch zmïn skoro dost. Ale ono to bude takè tìm, ûe jsem uvedl i ty, kterè nejsou tak podstatnè. SouËasn pravideln trasa SÌdliötÏ œ blice ñ T ebenick (T) ñ ätïpniën ñ L dvì ñ Kyselova ñ St elniën ñ Ke StÌrce ñ Hercovka ñ Nad Trojou ñ Trojsk ñ N draûì Holeöovice ñ V staviötï ñ VeletrûnÌ ñ Strossmayerovo n mïstì ñ N b eûì kpt. Jaroöe (T) ñ»ech v most ñ Pr vnick fakulta ñ StaromÏstsk ñ Karlovy l znï (T) ñ N rodnì divadlo ñ Jir skovo n mïstì ñ PalackÈho n mïstì ñ V toú ñ Podolsk vod rna ñ Kublov ñ Dvorce ñ P ÌstaviötÏ ñ Pob eûnì cesta ñ N draûì BranÌk ñ»ern k Ú ñ Bel rie ñ Mod ansk ökola ñ N draûì Mod- any ñ»echova Ëtvrù ñ Poliklinika Mod any ñ U LibuöskÈho potoka ñ Mod ansk rokle ñ SÌdliötÏ Mod any ñ LevskÈho (Z). sek od koneënè aû po zast vku Ke StÌrce jsme projeli s linkou 10, dalöì Ë st trasy aû k LetenskÈmu tunelu s linkou Ë. 5 a tak se ocit me na n b eûì Edvarda Beneöe a»echovï mostï. O obou ale pìöeme na jinèm mìstï tohoto ËÌsla DPñKONTAKTu, a tak n m nezb v, neû se podìvat ponïkud nìû ñ proboha ne za jìzdy! ñ ke kapli sv. Ma Ì Magdaleny. Jedn se o stavbu ve stylu rom nsk ch rotund, kter byla zbudov na v baroknìm slohu roku I kdyû hezk, ale historicky celkem bïûn stavba. ProË se o nì zmiúuji? Je bezesporu zajìmav jednou skuteënostì: p i v stavbï n b eûnì komunikace byla v roce 1955 posunuta o cel ch 31 metr na souëasnè mìsto, vybudovanè p Ìmo pro ni. ée by gener lnì zkouöka na pozdïjöì p esun dïkanskèho kostela v severoëeskèm MostÏ? Je to moûnè. A jeötï jedna zajìmavost. PozornÌ Ëten - i si jistï vöimli, ûe se vïnujeme ot zk m katastr lnìch zemì. Zde najdeme p Ìmo lah dku. Nejedn se tentokr t o chybu v obecnï uûìvanèm oznaëenì, ale o m lo zn m fakt. Pokud bych se v s zeptal, do kterèho obvodu spadajì Holeöovice, jistï vöichni, pokud se jen trochu vyzn te, eknete, ûe do Prahy 7. A pokud v m budu tvrdit, linka Ë. 17 pracovnì den sobota nedïle rannì öpiëka sedlo odpol.öpiëka dopoledne odpoledne dopoledne odpoledne poëet vlak interval (min.) pr mïrn doba jìzdy v jednom smïru ñ Ëasov sfèra A (minuty) 61,5 pr mïrn dèlka trati v jednom smïru od n stupnì zast vky po v stupnì (m) ,5 sestava vlak 2 x T ûe do Prahy 1, budete se moûn chtìt i s zet. Vûdyù Praha 1 je jasn ñ StarÈ MÏsto, HradËany, Mal Strana. A vidìte. P esto Ë st Holeöovic, konkrètnï mezi budovou Strakovy akademie ( ad p edsednictva vl dy»r) a»echov m mostem skuteënï p in leûì do obvodu Prahy 1. Na tomto zemì je jedin stavba ñ a tou je pr vï popisovan kaple sv. Ma Ì Magdaleny.»ili uû zn te adresu, pokud byste tam nïkomu ze StarokatolickÈ cìrkve, kter kapli vyuûìv, psali. A teô m ûeme koneënï p ejìt most na n mïstì Curieov ch. Abychom se nemuseli vracet, povïzme si hned, ûe je to jedno z nejmladöìch praûsk ch n mïstì, i kdyû leûì v historickè Ë sti mïsta. Prap vodnï zde byla H eben sk ulice (od 14. stoletì), jejìû n zev nenì nutno vysvïtlovat. Pak se jmenovala Poötovsk (PoötovnÌ dv r byl v mìstï dneönì B ehovè ulice), Ëasem, zjevnï vlivem p estïhov nì dvora jinam, se uûìval n zev Star poötovsk, od roku 1870 se vöak objevuje n zev Fialkov, kter je dnes tïûko vysvïtliteln. Pan Fialka to urëitï nebyl, to by byla Fialkova, ûe by se v z stavbï starèho ûidovskèho gheta naölo tolik fialek, aby daly n zev ulici, je velmi nepravdïpodobnè. A tak popusùme uzdu fantazii a p edstavme si, ûe zde st l kr mek, z nïjû se linula v nï fialek. J vìm, v dneönìm vöe p ehluöujìcìm smogu je to tïûkè, ale malè obch dky mìvaly svoji typickou v ni. Vöechna tato star pojmenov nì ovöem p i asanaci, jak Foto: Petr MalÌk se naz vala likvidace celèho éidovskèho MÏsta na zaë tku minulèho stoletì, zanikla. Od p edmostì»echova mostu byla vybudov na öirok Mikul ösk, od roku 1926 Pa Ìûsk, od roku 1940 Norimbersk, od roku 1945 Pa- Ìûsk, od roku kvïtna, od roku 1947 Pa Ìûsk t Ìda (nikdy se pro ni nevûilo oznaëenì ulice) aû ke StaromÏstskÈmu n mïstì. N zvy jsou celkem jasnè a poplatnè dobï. Ale: ti z v s, kte Ì teô velmi logicky usuzujì, ûe p vodnì pojmenov nì bylo d no poë tkem ulice u kostela sv. Mikul öe, se pletou. Uû tehdy byl n zev vlastnï tendenënì ñ bylo pot eba d t najevo velkèmu v chodnìmu bratru, ûe i v RakouskoñUherskÈ monarchii ûijì SlovanÈ. A protoûe tam v tè dobï panoval car Mikul ö, byl nov bulv r (postaven opravdu v pa ÌûskÈm stylu) pojmenovan podle nïj. Jenûe: pak kdosi rozhodl, ûe na LetenskÈ pl ni vybuduje pomnìk Josefa VisarionoviËe Stalina. Jeho pomnìk bylo vidït uû ze StaromÏstskÈho n mïstì, to vöak nestaëilo. Proto byla rozöì ena Pa Ìûsk ulice ve svojì nejsevernïjöì Ë sti a sochy na pylonech»echova mostu zdvo ilostnï otoëeny. Ale m tus J. V. S. Ëasem padl. Sochy se obr tily do p vodnìch pozic a na uvolnïn ch parcel ch byla vybudov na st edna svïtovè ml deûnickè organizace a hotel Intercontinental. Ten ovöem nekopìroval starou domovnì z stavbu a tak vzniklo n mïstì, kterè, vzhledem k charakteru hotelu, nemohlo mìt n zev Leninovo (jen tak mimochodem: vìte, ûe Praha nikdy nemïla n mïstì tohoto jmèna?), a proto bylo pojmenov no, snad pro blìzkost Pa ÌûskÈ t Ìdy, n - zvem Curieov ch (kdo nevì, kdo to byli, aù si p eëte knihu AntonÌna Zho e Tvrdohlav Marie ñ snad to nenì nepovolen reklama). Sedmn ctka zastavì p ed budovou Pr vnickè fakulty Univerzity Karlovy, tedy p ed budovou, ke kterè m m v el vztah, p estoûe pedagogovè v nì p sobìcì nikdy nerozpoznali moje kvality. Snad je omlouv, ûe jsem se s nimi sezn mil uû v roce Ale zpït k budovï: byla stavïna v letech 1924 aû 1929 podle n vrhu J. KotÏry, kter byl ovöem upravov n L. MachonÏm. ätìt byl v roce

7 1931 osazen relièfy B. Stefana, za okny pr ËelÌ je koncili rnì aula a promoënì s l (s mozaikou M. ävabinskèho). 15. listopadu 1939 se zde konala demonstrace (nebo manifestace? ñ nevìm) v souvislosti s poh bem Jana Opletala, zabitèho p edtìm, v souvislosti se zak zan mi oslavami 28. Ìjna, nacisty. To byla hlavnì z minka k uzav enì Ëesk ch vysok ch ökol a budova slouûila po celou II. svïtovou v lku ednìk m i muûstvu zbranì SS. Neblaze proslula bïhem PraûskÈho povst nì, protoûe vlastnï byla tak ka nedobytnou pevnostì. Ale vöe pomine, studenti se sem vr tili, aby byli o 3 roky pozdïji nejagilnïjöì v Ëistk ch, kterè mïly pozdïji nedozìrnè n sledky. Nechejme politiky, odboëme vpravo do ulice 17. listopadu (teô uû ch peme jejì n zev, p edtìm byla Sanytrov podle sanytru, zìsk vanèho na pob eûnìch skl dk ch domovnìho odpadu). Za k iûovatkou s B ehovou ulicì, ve kterè dlouh lèta pracovala a byla zde i öùastn moje maminka, je vlevo zeô starèho ûidovskèho h bitova a pak budova UmÏleckoñpr myslovèho muzea, kterè rozhodnï stojì za n vötïvu, p i nìû se dozvìte i vöechno podstatnè o stavbï. TeÔ si jen p ipomeúme, ûe je to budova, postaven ve slohu francouzskè novorenesance v letech 1897 ñ 1901 podle n vrhu J. Schulze s romantizujìcìm motivem schodiöùovè vïûe na severu a zahradou na jihu. Za nì je mohutn budova FilozofickÈ fakulty, kterou dlouh lèta navötïvovala moje dcera, aby zde nakonec jak sñtak s titul zìskala. Ale o nì (o budovï fakulty, ne o dce i) si povìme aû p ÌötÏ, protoûe je na ni lèpe vidït p i jìzdï linkou Ë. 18. TeÔ vöak m me po druhè stranï z zemì Rudolfina Ëi Domu umïlc, jak chcete, s konzervato Ì a nakonec i bok Rudolfina samotnèho. I to si vöak nech me na p ÌötÏ. Nehodov mìsta Z pohledu dopravnì nehodovosti je na tom linka Ë. 17 pomïrnï dob e ñ mezi sv mi kolegynïmi zaujìm 4. mìsto. V minulèm roce na nì doölo k 53 dopravnìm nehod m a ujeto bylo ,2 vlakokilometr, coû p edstavuje pr mïr ,5 vlakokilometr na 1 nehodu. Pr bïh jejì trasy m ûeme sledovat i na topografick ch map ch, z nichû lze vyëìst, ûe ke st et m s motorov mi vozidly zde doch zì nejëastïji u Karlov ch l znì, v menöì mì e pak u N rodnìho divadla, mezi PalackÈho n mïstìm a V tonì i u PodolskÈ vod rny. PomÏrnÏ klidnè trase Ñsedmn ctkyì se nevyhnuly ani ûelezniënì nehody ñ po jednè na n b eûì kpt. Jaroöe, u LetenskÈho tunelu a ve smyëce Dvorce. K nejz vaûnïjöìm nehod m bezesporu pat Ì st ety s chodci; ty byly t i ñ po jednom opït na n b eûì kpt. Jaroöe, u N rodnìho divadla a u zast vky N draûì BranÌk (to byla takè jedin nehoda na tramvajovè trati BranÌk ñ Mod any. Je vidït, ZAJÍMAVOSTI ûe n klady, vynaloûenè na p Ìsnou separaci tramvajovèho provozu, nejsou zbyteënè). Na poslednì topografickè mapï sledujeme vjetì do nespr vnèho smïru a vykolejenì: 3 x St elniën, 1 x k iûovatka u Elektr rny a 1 x StaromÏstsk. UvedenÈ v sledky jistï nejsou alarmujìcì, p esto by mohly b t podstatnï lepöì ñ vûdyù nap Ìklad vlaky linky Ë. 3, s nìû m Ñsedmn ctkaì spoleënou podstatnou Ë st trasy, ujely na jednu nehodu o cel ch ,5 km vìce. Co vy na to, idiëi a idiëky linky Ë. 17?! Z vïr Z historickèho ohlèdnutì je patrnè, ûe linka Ë. 17 z st v po celou dobu svojì existence vïrna jednè trase. To je nejp esvïdëivïjöì d kaz o jejì d leûitosti a nezastupitelnosti. Budoucnost m trochu nejistou ñ ale p esto vï me, ûe i po prodlouûenì tratï C metra na sever bude plnit svoji funkci. Vûdyù ono se toho zase tolik nezmïnì ñ cestujìcì pouze p estoupì na metro o nïco d Ìve a mìstnì obsluhu bude stejnï nutnè zachovat. A tak si p ejme, aby v budoucnu byla jìzda Ñsedmn ctkouì alespoú stejnï bezpeën, jako na lince Ë. 3. ñzjsñ P. S. Pokud ucìtìte i z tohoto Ël nku opït jenom rutinu, pak nem m, co bych dodal. SÌdliötÏ Barrandov se sp dov mi lokalitami p edstavuje oblast s p ibliûnï 24 tisìci obyvateli. Z hlediska dopravnì obsluhy je tato oblast zcela z visl na autobusovè dopravï, vedenè po tzv. v stupnì barrandovskè komunikaci. ZnaËn sklon tèto komunikace, vysokè dopravnì zatìûenì a ËetnÈ nehody zejmèna na dolnìm seku zp sobujì, ûe zajiötïnì dopravnì obsluhy tèto lokality autobusy se dost v na okraj sv ch moûnostì. S cìlem zajistit pro oblast Barrandova spolehlivou a kapacitnï vyhovujìcì dopravu rozhodla rada Zastupitelstva hl. m. Prahy usnesenìm Ë z o nutnosti tuto situaci eöit jako podmìnku dalöìho zemnìho rozvoje. V roce 1995 byla usnesenìm rady Zastupitelstva Ë. 776 ze dne potvrzena tzv.,,povrchov estak dov variantaì tramvajovè dvoukolejnè tratï, vedenè podèl jiû existujìcìho dopravnìho koridoru. Traù m projektovanou dèlku 3 567metr, 6 zast - vek a bude obsluhov na 3 tramvajov mi linkami. Nov sek bude veden od novï rekonstruovanè smyëky HluboËepy jiû zaloûen m dopravnìm koridorem k doëasnè smyëce v sìdliöti Barrandov. V nïkter ch secìch dosahuje stoup nì hodnoty aû 6 %. Dosud ne zcela zodpovïzenou z st v ot zka, jak mi tramvajemi bude od roku 2004, kdy je pl nov no Čím budeme jezdit na Barrandov? zprovoznïnì, doprava zajiöùov na. Mimo jiû provozovanè typy jako T3, T6A5 a KT8D5 se pro tuto p Ìleûitost poëìt s posìlenìm vozovèho parku o dvacet nov ch tramvajì. V souëasnè dobï probìh p Ìprava na vyhl öenì obchodnì ve ejnè soutïûe na dod vku tramvajovèho vozidla vhodnèho pro provoz v podmìnk ch hlavnìho mïsta Prahy. Vozidlem, kterè vzejde z obchodnì ve ejnè soutïûe, bude v roce 2004 v souvislosti se zprovoznïnìm tratï HluboËepyñBarrandov posìlen vozov park a v dalöìch letech se poëìt s jeho n kupem pro pravidelnou obnovu. P Ìlohou zad vacìch podmìnek obchodnì ve ejnè soutïûe budou technickè podmìnky, kterè odr ûejì dosavadnì zkuöenosti z provozov nì tramvajovè dopravy v Praze p i respektov nì evropsk ch a svïtov ch trend v tèto oblasti dopravy. Z tïchto technick ch podmìnek je z ejmè, ûe ve st edu z jmu je vìceël nkov nìzko- podlaûnì tramvaj dèlky maxim lnï 33 metr, o obsaditelnosti 230 aû 250 osob, s otoën mi podvozky, vhodn pro Ëlenitou traù se sklonem aû 8 %. V bava interièru poskytujìcì vysok standard p epravy, moûnost snadnèho najetì a v jezdu invalidnìho vozìku je samoz ejmostì. ModernÌ trakënì v zbroj na b zi techniky IGBT s rekuperacì zajistì spolehlivè ovl d nì vozidla a ekonomickè vyuûitì trakënì energie. PreciznÌ dìlenskè zpracov nì zajistì p i dodrûov nì drûby p edepsanè v robcem ekonomick provoz s technickou ûivotnostì Ëty icet let p i provedenì velkè opravy spojenè s gener lnì modernizacì v polovinï ûivotnosti vozidla. TÏmto podmìnk m by mïla nov tramvaj pro provoz v Praze vyhovovat. KonkrÈtnÌ typ a v robce novè tramvaje vöak bude zn m aû po vyhodnocenì obchodnì ve ejnè soutïûe. Ing Jaroslav Ditrych, oddïlenì strojnìch investic editelstvì DOŠLO DO REDAKCE Přátelské autobusy VozÌËk i ze severopraûskèho dopravnìho gheta se tedy modlili k novodobèmu bohu Doprpodovi, aby prot hl autobusovou linku 3, obda enou busy se zvedacì ploöinou pro vozìëk e i dïtskè koë rky, z Holeöovic p es Prosek aû na koneënou Ô blickèho sìdliötï. PoslÈze mohl DopravnÌ podnik Prahy na p Ìmluvu St ediska pro ûivotnì prost edì zdravotnï postiûen ch vyhovït, a tak se i chodìcì SeveropraûanÈ dost vajì bezbarièrovï a bez parkovacìch problèm kolem holeöovickèho n draûì a holeöovickè trûnice do centra metropole. T mû autobusem mohou pokraëovat do stanic Malostransk, HradËansk, B evnovsk i d le do ÿep k tamnìm koleg m a kolegynìm na vozìku nebo aû na koneënou ve ZliËÌnÏ. ÑP estoupìñliì vozìëk na Florenci do stejnï bezbarièrovèho autobusu linky 1, dostane se do blìzkosti Vinohrad, Karlova n mïstì, KongresovÈho centra, JedliËkova stavu, Vyöehradu a d le p es Pankr c na jihov chod ke KunratickÈmu lesu a do Chodova. M ûe tedy i navötìvit p Ìtele na vozìku v Pet rkovï ulici a pr vï tak na opaënèm konci linky 1 v»ernèm MostÏ. Zvl ötï na elektrië - ku se tedy jejich uûivatelè mohou z linek 1 a 3, jeû doslova k ÌûÌ Prahu, dostat do Ëetn ch dalöìch Ë stì hlavnìho mïsta. DoplÚujÌcÌ roli sehrajì i novè linkovè nìzkopodlaûnì mïstskè autobusy opat enè nejen vozìëk sk m piktogramem, ale i v suvnou rampiëkou. KmenovÈ linky 1 a 3 b vajì navìc vybaveny asistentkami, kterè k sobï v bì vozìëk e zvedacì ploöinou busu. Kdyû zaujme mìsto uvnit, vrhne se asistentka cestujìcìmu k noh m a popruhy p ipout kola vozìku k podlaze. VozÌËk se pak neroztanëì po autobuse, kdykoliv autobus odboëuje nebo musì prudce p ibrzdit kv li agresor m, tïsnï p edjìûdïjìcìm. Naöe autobusovè hostesky jsou vïtöinou blond nky vöech odstìn a r zn ch kalibr, aby jejich kolekce nebyla jednotv rn. NicmÈnÏ vöechny jsou nejen profesion lnï korektnì, ale nadnormativnï i doslova p telskè. Moûn ûe jsou n ladovè doma v Ëi sv m manûel m, ale k dopravovan m vozìëk m nikdy. SrdeËnÏ vìtajì svè pravidelnè klienty a vesele zam vajì tïm na vozìku, kte Ì je mìjejì v autobuse druhè linky. VozÌËk e nijak nedïsì ani asistentka, kter m doma ve svè knihovnï vöechny horory Stephena Kinga. Jako asistent jezdì takè krasavec ze seri lu Pob eûnì hlìdka, ale jmenuje se MouËka. Jednou mïl n ö autobus kv li dopravnìm z cp m zpoûdïnì a jeötï tehdy musel podle mimo dn ch dopravnìch pokyn objìûdït dalöì bloky vnit nì Prahy. Bylo nebezpeëì, ûe nestihnu na Florenci autobus druhè linky. ObÏtav asistentka z vlastnì iniciativy vyskoëila u b valèho ÑDenis kuì z naöeho busu a olympijsk m sprintem mì ila zkratkou ke Florenci, aby mi m j dalöì autobus neujel. Pos dky tïchto zvl ötnìch autobusov ch linek se takè u stanic öiroce rozhlìûejì, nedojìûdì-li jeötï nïjak vozìëk, aby mu neujely a nemusel Ëekat dvï hodiny na dalöì bezbarièrov bus. Linky 1 a 3 slouûì trpïlivï takè tïûko chodìcìm cestujìcìm, kte Ì by se pomalu a nejistï vmaëk vali do norm lnìch autobus. ÿidiëi vozìëk sk ch bus se nestarajì jen o sv j volant a citlivou jìzdu v praûskèm dopravnìm bl zinci. Vystupuje-li mènï obratn cestujìcì na vozìku, idië sesko- ËÌ a otev enou n ruëì jistì ñ a nejen sliënou vozìëk ku, aby handicapovan pasaûèr nenapodobil skokana z lyûa skèho m stku a nesjel p edëasnï z klesajìcì ploöiny. P itom se zajìm, a ne z nemìstnè zvïdavosti, kdy vystupujìcì pojede zpït, aby v tè konëinï neuvìzl. Jednou mi p ed odjezdem spadla ve stanici stupaëka vozìku a j v jeho v bavï nemïl speci lnì zahnut utahov k. P esto jsem tehdy nep iöel o d leûitou jìzdu do vnit nì Prahy. ÿidië vozìëk skèho autobusu podobn n stroj mïl a ochotnï mi p ipevnil nezbytnou stupaëku, aëkoliv to nenì v popisu jeho pr ce. Mgr.. Alois Wokoun, otiötïno v Ëasopise Slasti vozìëk e (p etiötïno se souhlasem autora) 10/2001 DP kontakt 7

8 TRAMVAJE Opravna tramvajì, jedna z v robnìch provozoven o. z. ED, proöla v poslednìch letech n roënou rekonstrukcì, o jejìmû pr bïhu jsme v s jiû v minulosti informovali. Tato celkov oprava byla vyvol na nutnostì p ejìt z linkovèho systèmu, kter je vhodn p i provozov nì jednoho typu voz, na boxov systèm, kter umoûúuje opravy vïtöìho poëtu typ voz a navìc je vhodn i pro celkovè modernizace. Protoûe v letoönìm roce zaëìn opravna ÑbÏûet na plnè Rekonstrukce karoserie. obr tkyì, poû dali jsme jejìho vedoucìho, pana V clava HavlÌka, aby n m ji blìûe p edstavil. SouËasnÏ s dokonëenìm III. etapy p estavby haly Opravny tramvajì v z vïru roku 2000 byly zah jeny karos skè pr ce na nov ch pracoviötìch. TÌm bylo moûno vr tit se k p vodnì kapacitï, omezenè d sledkem stavebnìch pracì v minul ch letech a z roveú ji postupnï, podle pot eby a ekonomick ch moûnostì naöì spoleënosti zvyöovat, zejmèna v oblasti gener lnìch oprav a modernizacì, kterè se zde dosud neprov dïly a byly zajiöùov ny cizìm oprav rensk m podnikem. Pr mïrnè st Ì vozovèho parku tramvajì typu T3, kterè tvo Ì 37,5 % parku, je 31 let. Je proto finanënï i technicky velmi n roënè je udrûovat tak, aby byly zaruëeny pot ebnè provoznì a technicko bezpeënostnì parametry i jejich spolehlivost. PoslednÌ n kup nov ch tramvajì byl realizov n v letech 1995 aû N kupem 150 voz T6A5 byl Ë steënï p ekon n problèm st rnoucìho vozovèho parku; v souëasnè dobï vöak i tento typ vozu vyûaduje vyööì stupeú opravy a drûby. Vzhledem k nezajiötïnè obnovï doch zì k n r stu pracnosti oprav tramvajì a tìm i pot eb finanënìch zdroj. V souvislosti s tìm bylo od roku 1997 p istoupeno k p echodnèmu eöenì, kterè vedlo k redukci pl novan ch oprav jak v poëtu, tak i v rozsahu. Byly zruöeny nejvyööì stupnï prohlìdek ñ VP (velk prohlìdka) a CO (celkov oprava), jejichû technologickou n plnì jsou zejmèna opravy karosèrie a provedenì kompletnìch lak. PracoviötÏ mont ûe podvozk. Ve snaze zajistit pl novanè p epravnì kapacity byly prodlouûeny kilometrickè probïhy mezi pl novan mi prohlìdkami, realizovan mi v OpravnÏ tramvajì, na km, v ËasovÈm odstupu 2,4 roku. TÌm byla kr tkodobï vy eöena situace v poëtu oprav, ale technick stav voz se nad le zhoröoval. Prodlouûen kilometrick probïh si vynutil navyöov nì rozsahu oprav a v mïnu komponent, nezbytn ch k zajiötïnì bezpeënosti provozu, zejmèna v podvozkovè Ë sti voz (kola, p evodovè sk ÌnÏ, brzdy). Vzr staly tak finanënì n klady drûby a uvedenè opat enì pozbylo na svè efektivnosti. Pro rok 2001 jsme proto p istoupili k pl nu pravidelnè drûby tak, jak byla zavedena p ed rokem CyklickÈ opravy byly napl nov ny pro rok 2001 v tïchto poëtech: P T3 217 T3M 22 KT8D5 17 T6A5 58 PO T3 1 KT8D5 1 GO T3P voz V n sledujìcìch letech budeme zvyöovat poëty vyööìch stupú prohlìdek PO a GO. TÌmto drûbov m pl nem by do roku 2005 mïl b t zpomalen proces st rnutì vozovèho parku; pak jiû poëìt me s postupnou obnovou n kupy novèho typu tramvaje. 8 DP kontakt 10/2001 Opravna tramvají v roce 2001 ZavedenÌ uvedenèho drûbovèho du v letoönìm roce ovöem p ineslo takè adu problèm, zejmèna v oblasti n boru nov ch pracovnìk, hlavnï v profesìch karos, lak rnìk a elektromechanik. ZajÌmavou informaci na stejnè tèma jsem objevil v archivu naöì spoleënosti, kde ve zpr vï o plnïnì v robnìho pl nu z roku 1969 je doslovnï uvedeno: ÑD le z vodu chybì nïkte Ì speci lnì emeslnìci ñ lak rnìk, truhl, karos a podobnï, kterè nenì moûno v souëasnè dobï v Praze zìskatì. PoËet pracovnìk musì nejen letos, ale i v roce 2002 d le r st, neboù vyööì stupnï prohlìdek vyûadujì dalöì zv öenì objemu pracì. P ehled vybran ch daj o provozovnï v obdobì 1995 ñ 2000, pl n 2001 CyklickÈ opravy tramvajì pl n Mimo dnè opravy ñ nehody, podvozky ñ elektrick v zbroj Stavy pracovnìk »innost v robnìch provoz Opravny tramvajì ñ Provoz vozovè sk ÌnÏ Tento provoz zajiöùuje vöechny stupnï oprav tramvajov ch voz, mimo dnè karos skè, lak rnickè pr ce a opravy elektrickè v zbroje. D le prov dì rekonstrukce speci lnìch voz pro muzeum, technickè i v robnì provozovny a äkolu ED. V souëasnè dobï se technologicky a materi lnï zajiöùuje oprava vozu T1 ev.ë a p ed dokon- ËenÌm je nejstaröì v z typu T3 ev.ë Oba uvedenè vozy jsou urëeny pro komerënì jìzdy a jsou rekonstruov ny podle p vodnìho vzhledu i vybavenì interièru. V tomto roce jsme zapoëali s celkovou rekonstrukcì 20 voz T3 s elektrov zbrojì PROGRESS ñ pod oznaëenìm T3P, evidenënìch ËÌsel 8301 a dalöìch. V souëasnosti se p ipravuje technick dokumentace pro zavedenì normy ISO 9001 na celèm pracoviöti. Nelze se nezmìnit takè o modernìm systèmu lakoven, kterè jsou souë stì tohoto provozu. VyuûÌv se zde proces lakov nì vodou editeln mi barvami ñ Provoz mont ûnì celky V minul ch letech zmodernizovan provoz zajiöùuje kompletnì opravy podvozk, vëetnï jejich vyvazov nì a zavazov nì. Opravy agreg t jsou prov dïny v samostatnè Ë sti budovy centr lnìho skladu. SouËasnÏ je zde umìstïn sklad v mïnnèho systèmu. St ediska provozu v r mci voln ch kapacit prov dïjì opravy agreg t i pro cizì odbïratele ñ nap Ìklad v letoönìm roce jsme prov dïli opravu stykaëov ch r m pro DP Liberec ñ Provoz elektrickè stroje PracovnÌci tohoto st ediska opravujì veökerè toëivè stroje pro opravnu tramvajì, vëetnï jednotliv ch dìl podvozk, kolejnicov ch brzd a brzdië. PracoviötÏ je umìstïno v Ë sti haly OZM, v kterè je umìstïna takè zkuöebna toëiv ch stroj. Oba v öe uvedenè provozy a pracujì podle poûadavk normy»sn EN ISO 9002 nejen pro o. z. ED, ale nap Ìklad i pro o. z. Metro (opravy trakënìch motor a dalöìch toëiv ch stroj ). Provedli jsme takè rekonstrukci trakënìch motor TE 022 na TE 036 pro z vod GVB GERA. Rekonstrukce byla poûadov na z d vodu zv öenì v konu ze 44 kw na 67 kw, Ëehoû jsme dos hli pouûitìm impregnace lakem t Ìdy H. Pro p edstavu n roënosti takovè rekonstrukce ji podrobnïji popìöi: provoz ji zah jil rozpracov nìm prvnìch 10 kus 9. dubna Motory byly kompletnï demontov ny, u stator bylo provedeno oëiötïnì vöech dìl trysk nìm, rotory byly po demont ûi vinutì oëiötïny mechanicky. N slednï byla provedena kontrola rozhodujìcìch dìl (uloûenì loûisek, loûiskovè komory a jinè). Po tïchto operacìch bylo provedeno: a) statory: ï prava paket pro pouûitì loû. ötìt dodan ch firmou DAKO, ï osazenì stator hlavnìmi a pomocn mi pûly, zava enì propojek pûl odpor. sv enìm, ï koneën povrchov prava osazenèho vnit ku statoru elektroizolaënìm lakem, ï p Ìprava na koneënou mont û. StanoviötÏ prohlìdek P.

9 ZAJÍMAVOSTI Mimo dnè opravy voz po nehod ch. b) rotory: ï navinutì, ï impregnov nì lakem t. H, ï aplikov nì skelnè band ûe, ï opracov nì komut tor. Takto p ipravenè komponenty motor byly smontov ny a odesl ny na zkuöebnu k z vïreënèmu p ezkouöenì. Po nïm byla provedena koneën povrchov prava motor podle p nì z kaznìka, zalitì öroub pûl izolaënì hmotou, oznaëenì kabel a namontov nì brzdovèho kotouëe brzdy M1. P vodnì poûadavek na mont û kompletnì brzdy nemohl b t z d vodu malè p epravnì palety splnïn. Pro plnost uv dìm p ehled dod vek dìl pro rekonstrukci: ï statorovè cìvky a cìvky rotorovèho vinutì dodala firma ELEKTROMETAL servis Praha, ï dìly brzdy M1 a upraven loûiskov ötìt dodala firma DAKO T emoönice. P ed vka motor se uskuteënila ve dvou etap ch vûdy za Ëasti z stupc firem Alstom a GVB GERA. PrvnÌ p ed vka 10 kus TE 036 probïhla 14. Ëervna 2001 a druh (opït 10 kus TE 036) 9. srpna Ve dnech 26. Ëervna a 29. srpna letoönìho roku byly motory odvezeny. VeökerÈ pr ce byly provedeny podle Smlouvy o dìlo ÑRekonstrukce trakënìch motor ì. OstatnÌ provozy Nev robnì provozy 12710, 12720, jsou d leûitou souë stì Ëinnosti provozovny. O jejich pracovnì n plni budu informovat v nïkterèm p ÌötÌm ËÌsle DPñKON- TAKTu. Toto p edstavenì nejvïtöìho pracoviötï v o. z. ED, kterè, jak jeötï mnozì z n s pamatujì, dlouh lèta fungovalo jako samostatn z vod, je pro p edstavu o jeho Ëinnosti jistï postaëujìcì. Rozsah a n roënost pracì (ilustrovan na jednom p Ìkladu) i sympatick aktivita smïrem k cizìm z kaznìk m a zejmèna pak certifik ty ISO 0002 d vajì p edpoklad, ûe investice do modernizace oprav renskè z kladny nebyly zbyteënè. V z - vïru svèho p ÌspÏvku odpovìd pan HavlÌk i na ËastÈ stesky z dopravnìch provozoven: Zkuöebna trakënìch motor. Ze strany dopravnìch provozoven je kritizov na zejmèna zdlouhavost oprav a rozsah provedenè pr ce. NaöÌ prvo adou snahou je prov dït opat enì vedoucì ke snìûenì doby odstavenì voz v opravnï. Ale nar ûìme na problèm prozatìm plnï nedo eöenèho informaënìho systèmu ÌzenÌ provozovny. Tato akce je ve f zi funkënìho oûivov nì celèho ÌdÌcÌho a informaënìho systèmu. P edpokladem funkënosti je plnè dokonëenì rekonstrukce Opravny tramvajì. V clav HavlÌk Foto: o. z. ED DÏkujeme panu vedoucìmu Opravny tramvajì za jeho Ël nek a tïöìme se na jeho doplnïnì o Ëinnosti nev robnìch provoz. ñzjsñ PracoviötÏ ÑJÌzd rnaì - p ed v nì voz z opravy. Představenstvo projednalo Jedn nì p edstavenstva se v prvnìch z ijov ch dnech vr tilo do zabïhan ch kolejì, a tak v m po mïsìënì p est vce m ûeme nabìdnout nïkolik kr tk ch zpr v z jedn nì vrcholnèho org nu naöì spoleënosti. Majetkopr vnì zajiötïnì staveb. V vodnì Ë sti jedn nì informoval gener lnì editel Inûen ringu dopravnìch staveb ing. KvasniËka o dalöìm v voji v nevy eöen ch vyrovn nìch s majiteli pozemk v nïkolika lokalit ch, dot kajìcìch se staveb tratì metra a tramvajì. P edstavenstvo schv lilo dalöì postup v jednotliv ch lokalit ch. Zpr va o vyhl öenì ve ejnè obchodnì soutïûe na n - kup nov ch tramvajì. Technick editel ing. JÌlek p edloûil technickè podmìnky pro vyps nì ve ejnè obchodnì soutïûe na n kup nov ch tramvajì, jenû by mïl b t zah - jen od roku 2004.»lenovÈ p edstavenstva poû dali o doplnïnì nïkter ch ekonomick ch ot zek (p edpokl dan poëet nakupovan ch voz v jednotliv ch letech, zajiötïnì financov nì a podobnï). Zpr va o p ÌpravÏ obchodnì ve ejnè soutïûe na v - hradnì dod vky motorovè nafty. Smlouva na dod vky motorovè nafty se st vajìcìm dodavatelem Benzinou a. s. Oprava trakënìch motor. vypröì 28. nora P edstavenstvo na z kladï p edloûen ch podmìnek v bïrovèho ÌzenÌ, kterè garantujì kvalitu, spolehlivost a minimalizaci n kupnì, ceny uloûilo gener lnìmu editeli vyhl öenì obchodnì ve ejnè soutïûe nejpozdïji do konce z Ì Zpr va o stavu z vazk a pohled vek. ObchodnÏñ ekonomick editel ing. Pomazal okomentoval materi l podrobnï shrnujìcì problematiku z vazk a pohled vek. Konstatoval, ûe nejvïtöì n r st pohled vek je datov n do obdobì p ed rokem 1994 a byl zp soben neuhrazenìm za odebranè jìzdnì doklady. V souëasnosti je vedeno p ibliûnï 37 milion korun nedobytn ch pohled vek, kterè jsou v r mci z konn ch opravn ch poloûek umo ov ny. P evedenìm na systèm SAP doölo k zautomatizov nì procesu sledov nì, p ÌpadnÏ vym h nì pohled vek a jejich objem je minimalizov n. Zpr va o hospoda enì a kalkulace n klad za 1.po- loletì ObchodnÏñekonomick editel ing. Pomazal uvedl, ûe hospoda enì za prvnì pololetì letoönìho roku probìhalo podle rozpisu rozpoëtu. Upozornil zejmèna na pozitivnì v voj v oblasti trûeb z jìzdnèho (meziroënì n - r st p ibliûnï 6 %). Oprava a rekonstrukce tramvajov ch voz v roce P edstavenstvo p ijalo materi l p edloûen editelem o. z. ElektrickÈ dr hy ing. Pokorn m a schv lilo provedenì 40 gener lnìch oprav voz T3 v roce 2002 v hradnï v OpravnÏ tramvajì v Hostiva i. Valn hromada PraûskÈ strojìrny a. s. P edseda p edstavenstva PraûskÈ strojìrny ing. MedlÌn a p edseda dozorëì rady profesor Skurovec informovali o jedn - nì o p ÌpadnÈm vstupu strategickèho partnera. Podali struën p ehled o v voji jedn nì s jednotliv mi firmami a konstatovali, ûe û dnè z nich nevedlo k spïönèmu z vïru. P edstavenstvo uloûilo pokraëovat v dalöìch jedn nìch, p ÌpadnÏ p edloûit jinè varianty snìûenì majetkovè Ëasti DopravnÌho podniku. SouË stì tohoto bodu bylo i odsouhlasenì poskytnutì z ruky DopravnÌho podniku na vïr PraûskÈ strojìrny ve v öi 5,5 milionu KË. Zpr va o naplúov nì dohody o mzdovèm v voji v ro- ce Gener lnì editel informoval, ûe vzhledem k v voji mìry inflace (Ëerven 5,5%, Ëervenec 5,9%) probïhlo jedn nì vedenì spoleënosti se z stupci odborov ch organizacì, na kterèm byl dohodnut postup ke splnïnì z mïr mzdovèho v voje v roce 2001 a v z Ì dojde ke zv öenì pl nu mzdov ch prost edk p ibliûnï o 12,5 milionu KË. Ing. Karel Vavrouöek 10/2001 DP kontakt 9

10 METRO Ve stanici H je nebyla p i v stavbï tratï II. C postavena mïnìrna, ale pouze distribuënì transformovna, kter zajiöùuje nap jenì osvïtlenì a technologick ch za ÌzenÌ stanice a p ilehlèho tunelovèho seku. TrakËnÌ nap jenì stanice a obratov ch kolejì bylo zajiötïno systèmem tzv. jednostrannèho trakënìho nap jenì ze sousednì stanice Opatov. Tento jednostrann sek nezajiöùoval plnou spolehlivost trakënìho nap jenì tak jako je to u ostatnìch staniënìch sek, kde je pouûito dvoustrannèho nap jenì a nezajiöùoval toleranci poklesu trakënìho napïtì pro novè soupravy metra. Z tïchto d vod bylo rozhodnuto o v stavbï mïnìrny ve stanici H je. Dne 19. kvïtna letoönìho roku byla mïnìrna uvedena do provozu vëetnï p ÌvodnÌho kabelovèho vedenì z rozvodny Praûsk ch energetick ch podnik PRE MÏcholupy. UvedenÌ do provozu p edch zely rozs hlè stavebnì pravy, mont ûnì pr ce, pravy n vazn ch technologick ch za ÌzenÌ, funkënì zkouöky a technickoñbezpeënostnì zkouöky za ÌzenÌ. VeökerÈ tyto Ëinnosti probïhly za plnèho provozu metra, omezenì si vyû daly dvï prodlouûenè noënì v luky pro p epojenì trakënìch za ÌzenÌ a odzkouöenì technologie, kterè probïhly z 18. na 19. kvïtna a z 19. na 20. kvïtna. V tïchto dnech byl ukonëen provoz ve hodin a zah jen v 6.00 n sledujìcìho dne. N hradnì doprava byla zajiöùov na autobusy mezi stanicemi H je a Opatov. StavebnÌ objekt elektrickè stanice je Ëty podlaûnì a je situov n v prostoru mezi 1. a 2. kolejì p i vjezdu do stanice H je. V prvnìch dvou podlaûìch je situov na trakënì Ë st mïnìrny, tj. trakënì rozvadïëe vëetnï usmïrúovaë a trakënì transform tory a p Ìsluön kabelov prostor. Ve zb vajìcìch podlaûìch je situov n rozvadïë vysokèho napïtì 22 kv a zdroje bezv padkovèho nap jenì. P ÌvodnÌ kabelovè vedenì z rozvodny 110 kv MÏcholupy je provedeno dvojit m kabelov m vedenìm 22 kv typu CXEKVCEY o dèlce metr uloûen m ve v kopu a kabelem typu CXKVCEHñR/C (bezhalogennìm, retardujìcìm ñ v souladu s IEC 331 a IEC 754.1) uloûen m v prostor ch metra o dèlce 780 metr. Pro propojenì rozvodny 110 kv MÏcholupy a mïnìrny ve stanici H je je v soubïhu s vedenìm 22 kv poloûen such optick single modemov kabel 9/125, kter plnì funkci spojovè cesty pro p enos daj pro srovn vacì ochrany a mï enì. Optick vl kna jsou na obou koncìch zakonëena ST konektory v optickèm rozvadïëi Lucent typ LSC ZU ñ 024/5 a oznaëeny jako sk ÌnÏ DV1 a DV2. P ÌvodnÌ kabelovè vedenì 22 kv je zapojeno do rozvadïëe vysokèho napïtì R22 v mïnìrnï H je. Jako rozvadïë je poprvè v provozu metra pouûit zapouzd en rozvadïë typu ZS1 izolovan vzduchem, pro jmenovitè napïtì 25 kv. RozvadÏË je rozdïlen do dvou sekcì s podèlnou spojkou p Ìpojnic, umoûúujìcì automatick z - skok p Ìvod p i ztr tï napïtì. Vnit nì prostor (pole) rozvadïëe je rozdïlen do Ëty dìlëìch prostor : ï prostor pro p Ìpojnice, ï prostor pro vypìnaë, ï prostor pro p ipojenì kabel, ï prostor nìzkèho napïtì. Tyto prostory jsou vybaveny samostatn m za ÌzenÌm pro odlehëenì tlaku. RozvadÏË je sestaven ze 16 sk ÌnÌ o öì ce 1000 mm, hloubce 1500 mm a v öce 2200 mm. Hmotnost sk ÌnÏ je 900 kg. V prostoru pro p Ìpojnice jsou umìstïny trubkovè vodiëe s pr ezem tvaru D. 10 DP kontakt 10/2001 Nová měnírna metra ve stanici Háje Sk ÌnÏ (pole) rozvadïëe obsahujì v suvnè moduly, na kter ch jsou namontov ny spìnacì p Ìstroje. V sou- ËasnÈ dobï jsou pouûìv ny vakuovè vypìnaëe VD4 o jmenovitèm proudu 630 A. S jednotkou vypìnaëe, umìstïnou v prostoru pro vypìnaëe, se m ûe manipulovat mezi pracovnì a zkuöebnì odpojenou polohou p i zav en ch dve Ìch sk ÌnÏ. Jednotka vypìnaëe je blokov na ve sk Ìni v obou poloh ch, p i zachov nì nap jenì pomocn ch obvod pomocì vìcepolohovèho konektoru, takûe lze vypìnaë mechanicky zkouöet. VeökerÈ manipulace mohou b t prov dïny motorov m pohonem. KonstrukËnÌ uspo d nì prostoru p Ìpojnic a vypìna- Ë umoûúuje, aby se tèmï 50% objemu sk ÌnÏ pouûilo pro prostor p ipojenì kabel 22kV. Z roveú v tomto prostoru jsou umìstïny p ÌstrojovÈ transform tory proudu typu TPU a p ÌstrojovÈ transform tory napïtì typu TDP a zkratovaë, kter je vybaven blokovacìm magnetem. V prostoru nìzkèho napïtì jsou pouûity termin ly chr nïnì, monitorov nì a ÌzenÌ typu REF 453 resp. REF 541 pouze pro monitorov nì stavu podèlnè spojky. V ËelnÌm panelu je nakresleno slepè schèma zobrazujìcì elektrickè zapojenì sk ÌnÏ. Ve sk ÌnÌch je umìstïn digit lnì voltmetr pro mï enì napïtì a bleskojistky MWD 24, 10 ka. Pro zabr nïnì nebezpeën m situacìm a chybn m manipulacìm je pro ochranu osob a za ÌzenÌ k dispozici cel ada blokov nì. Pro nap jenì trakënìho usmïrúovaëe byly poprvè v provozu metra pouûity trakënì transform tory RE- SIBLOC I DXVHK o jmenovitèm v konu 2750 kva, v suchèm provedenì s izolacì skeln mi vl kny a prysky icì. ChlazenÌ transform toru je p irozenè vzduchovè, p evod napïtì 3x22kV/650V, 50Hz; spojenì vinutì Yd1. Materi l vysokonapïùovèho vinutì je mïô, vinutì nìzkèho napïtì je provedeno z hlinìkovè folie, p ipojovacì praporce jsou z mïdi. Speci lnì technologie v roby vinutì z ËistÈ prysky ice a skeln ch vl ken odstraúuje problèmy se st rnutìm izolace, pevnost sklolamin tu se dìky vysokèmu podìlu skeln ch vl ken blìûì oceli, takûe je vylouëeno prask nì izolace, nevznikajì problèmy s destruktivnìmi Ë steën mi v boji vzhledem k mal m potenci lnìm sp - d m. Hmotnost transform toru vëetnï sk ÌnÌ je kg. Transform tor v tomto provedenì nenavlh a nenì nutno ho p ed uvedenìm do provozu vysuöovat, lze ho pouûìt jako pohotovostnì rezervu. TrakËnÌ blok je tvo en dvïma jednotkami trakënìch usmïrúovaë, napajeëov m rozvadïëem +825 Vss a zpïtn m rozvadïëem ñ825 Vss. TrakËnÌ usmïrúovaë je v zapojenì t Ìf zovèho m stku, öestipulsnì, sk ÌÚovÈho provedenì s usmïrúovaëov m r mem na vozìku, p irozenè vzduchovè chlazenì. VstupnÌ napïtì je 3x650 V, 50 Hz; v stupnì napïtì 825 Vss, v stupnì proud Ass. ZatÌûitelnost usmïrúovaëe je 100 % In ñ trvale, 150 % ñ 2 hodiny, 200 % ñ 1 minuta a 300 % ñ 15 sekund. NapajeËov rozvadïë +825Vss je sk ÌÚovÈ v suvnè konstrukce o poëtu sedmi sk ÌnÌ s rychlovypìnaëi UR40 SÈcheron a ovl dacìmi sk ÌÚkami na vozìcìch. RozvadÏË je konstruov n s pomocnou p ÌpojnicÌ a odpojovaëi, coû umoûúuje zajistit rezervnì nap jenì p i poruöe z kladnìho nap jenì z rezervnìho napajeëe a p es odpojovaë umìstïn ve sk Ìni napajeëe na p ÌvodnÌ kolejnici. TÌmto uspo d nìm odpadajì tzv. sekovè odpojovaëe napajeë umìsùovanè v tunelu metra, kterè byly tïûko p ÌstupnÈ v dobï provozu metra a znaënï poruchovè. Jmenovit proud hlavnìch p Ìpojnic je Ass. ZpÏtn rozvadïë ñ825vss slouûì pro p ipojenì zpïtn ch trakënìch kabel o jmenovitèm proudu 9000 Ass. Ve sk Ìni je umìstïna stejnosmïrn p epïùov ochrana a mï enì. Celkov dèlka rozvadïëe trakënìho bloku je p ibliûnï 8,5 metru. Pro nap jenì ovl dacìch obvod elektrickè stanice, za ÌzenÌ d lkovèho ovl d nì a sdïlovacìch za ÌzenÌ je v mïnìrnï H je instalov n zdroj bezv padkovèho nap - jenì 3x400/230V, 50Hz. Blok bezv padkovèho nap jenì se skl d ze sk ÌÚovÈho rozvadïëe o jmenovitèm proudu p Ìpojnic 160A, vlastnìho zdroje nep eruöitelnèho nap - jenì typu BEST 4000/60 o jmenovitèm v konu 60 kva v paralelnï redundantnìm trvalèm provozu. Je osazen v konov mi tranzistory IGBT. AutonomnÌ provoz p i v padku sìtï je zajiöùov n ze dvou akumul torov ch bateriì s v konem 20kVA po dobu 40 minut. Baterie je sestavena z 32 kus dvan ctivoltov ch monoblok typu Panasonic s dobou ûivotnosti 10 let. V r mci v stavby mïnìrny H je bylo realizov no novè nap jecì a zpïtnè trakënì kabelovè vedenì, vëetnï nap jenì odstavn ch kolejì p es rychlovypìnaëe UR26 a odpojovaëe ON5L. Dle z kladnìho schèmatu trakënìho za ÌzenÌ je p ÌvodnÌ kolejnice rozdïlena v trase metra podèlnï tzv. nep eklenuteln m dïlenìm, kterè je v kaûdè stanici p ed zaë tkem n stupiötï ve smïru jìzdy vlaku. Elektricky jsou od sebe oddïleny i p ÌvodnÌ kolejnice obou hlavnìch kolejì. Kaûd tato sekce je nap jena z mïnìrny ze samostatnèho trakënìho v vodu napajeëovèho rozvadïëe RU 825 Vss. Rozvod mezi napajeëov m rozvadïëem a p ÌvodnÌ kolejnicì tvo Ì nap jecì vedenì. ZpÏtnÈ vedenì tvo Ì kabely spojujìcì zpïtn rozvadïë ñ 825 Vss v mïnìrnï s jìzdnìmi kolejnicemi, ke kter m jsou p ipojeny p es stykovè transform tory. Pro tato vedenì jsou pouûity kabely s mïdïn m j drem z izolace v neho lavèm, bezhalogennìm provedenì typu 3ñCHKCHñR/C, 1x400mm 2 resp. typu CHCHñR/C. Kabelov vedenì jsou uloûena na kabelov ch roötech a l vk ch nebo plastov ch p Ìchytk ch. Protoûe v kabelov ch tras ch doch zì k soubïhu se st vajìcìmi kabely s izolacì z PVC, byly provedeny pro oba druhy kabel poû rnì p edïly ve vzd lenostech 100 m. ProvedenÌ spoëìv v n st iku kabel v dèlce 2m protipoû rnì hmotou. Prostupy kabel protipoû rnìmi p ep ûkami a stropy byly utïsnïny neho lav m materi lem INTUMEX. MÏnÌrna pracuje v reûimu d lkovèho ovl d nì z elektrodispeëinku metra umìstïnèho v budovï Centr lnìho dispeëinku. JednotlivÈ technologickè celky byly za azeny do staniënìho ÌdÌcÌho systèmu FANUC. Technologick za ÌzenÌ pouûit v mïnìrnï H je odpovìdajì souëasnèmu svïtovèmu trendu za ÌzenÌ pouûìvan ch v obdobn ch energetick ch a trakënìch provozech. D raz je kladen na bezporuchovost, spolehlivost a bezpeënost za ÌzenÌ. Pro zajiötïnì provozu bylo nutnè vyökolit pracovnìky drûby, pohotovosti a obsluhy z funkcì novèho za ÌzenÌ. I kdyû vlastnì zprovoznïnì prov zely drobnè problèmy, kterè umocúovaly sv j dopad tìm, ûe mïnìrna byla uvedena do plnèho provozu s cestujìcì ve ejnostì bez dlouhodob ch v luk, poda ilo se pracovnìk m dodavatele a pracovnìk m sluûby zvl dnout tento n roën kol a mïnìrna zajiöùuje spolehliv provoz v energetickèm a trakënìm nap jenì praûskèho metra. Ing. Frantiöek KuËera, vedoucì elektrotechnickè sluûby Foto: o. z. Metro

11 Jak bude pokračovat obnova vozového parku metra? Dlouhodob pl n obnovy a rozvoje poëìt s postupnou v mïnou st vajìcìch souprav 81ñ71 za novè soupravy M1 nebo rekonstruovanè soupravy 81ñ71M. Soupravy typu 81ñ71 budou po najetì limitnìho poëtu kilometr vy azov ny z provozu.» st z nich bude rekonstruov na a zb vajìcì budou zlikvidov ny. V souëasnè dobï pokraëuje v roba a postupnè nasazov nì 1. sèrie nov ch souprav metra typu M1 do provozu. Aktualizovan harmonogram v roby p edpokl d dod nì poslednì 22. provozuschopnè soupravy v kvïtnu Jedn nì o dod vce dalöì sèrie nov ch souprav M1 jsou ve st diu koneënè redakce smlouvy o smlouvï budoucì na dod vku 20 pïtivozov ch souprav M1. Nositelem smluvnìho vztahu bude v tomto p ÌpadÏ firma Siemens AG. Dojedn nì harmonogramu v roby nov ch souprav bude provedeno aû p i p ÌpravÏ novè kupnì smlouvy. P edpokl d se, ûe vöech 20 nov ch souprav bude dod no do konce roku V ËasovÈm obdobì po roce 2004 se prozatìm uvaûuje s dod vkou 4 nov ch souprav roënï pro obnovu vozovèho parku metra, aû do doby naplnïnì provoznìch pot eb. KromÏ tïchto dod vek, urëen ch pro obnovu vozovèho parku (n hrada za vy azovanè soupravy), budou realizov ny dalöì dod vky souprav v r mci investiënì v stavby nov ch tratì metra (IV. C1, IV. C2, I. D, II. D). Pokud jde o rekonstruovanè soupravy 81ñ71M, je p ipraveno prvnìch 7 souprav k nasazenì do provozu. ZatÌm jsou vöak provozov ny pouze t i soupravy, a to ve zkuöebnìm provozu s cestujìcìmi. V souvislosti s instalacì mobilnì Ë sti zabezpeëovacìho za ÌzenÌ MATRA PA135 musì b t provedeny Dr ûnìm adem (D ) p edepsanè zkouöky a schv lena ÑzmÏna na dr ûnìm vozidleì. Na z - kladï schv lenè ÑzmÏnyì bude poû d n D o vyd nì pr kaz zp sobilosti na rekonstruovanè soupravy, a ty budou n slednï za azeny do norm lnìho provozu na trati C. DalöÌ rekonstrukce probìhajì ve v robnìm z vodï äkoda DopravnÌ technika v Plzni jiû s tìm, ûe od osmè soupravy jsou prov dïny pravy pro instalaci zabezpe- ËovacÌho za ÌzenÌ SOP 2. Tyto soupravy budou po zprovoznïnì novèho zabezpeëovacìho za ÌzenÌ nasazeny na ZAJÍMAVOSTI trati A a p edpokl d se, ûe v roce 2004 pokryjì celou jejì provoznì pot ebu. Rekonstrukce by pak po roce 2004 mïly pokraëovat v rozsahu 3 soupravy roënï aû do p edpokl danèho koneënèho stavu 41 souprav. PomÏr mezi dod vkou nov ch a rekonstruovan ch souprav bude po roce 2005 up esúov n na z kladï uvolnïn ch finanënìch prost edk s tìm, ûe prioritnì z jem naöì spoleënosti je n kup nov ch souprav. ZdenÏk Krist, technick sek editelstvì (90 222) Foto: Petr MalÌk Mobilní telefony a rádiová síť Ministerstva vnitra ČR v pražském metru Koncem roku 1998 byly zah jeny p Ìpravy pro zavedenì sign lu sìtì mobilnìch telefon GSM a sign lu novï budovanè r diovè sìtï Ministerstva vnitra»r (d le MV»R) do prostor praûskèho metra. Za tìmto Ëelem vzniklo sdruûenì, jehoû Ëleny byly EuroTel, RadioMobil a Ministerstvo vnitra»r a akce nazv na ÑTelekomunikaËnÌ systèm metra TSM 400/900ì. Vedle komerënìch z jm tehdy dvou oper tor EuroTel a RadioMobil a pot eby zajiötïnì kvalitnïjöìho spojenì bezpeënostnìch sloûek MV»R v prostor ch metra p istoupil k tèto akci DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost v r mci naplúov nì dlouhodobèho trendu zkvalitnïnì sluûeb pro cestujìcì ve ejnost. V sledkem p Ìpravn ch pracì, na kter ch se vedle Ëlen sdruûenì, gener lnìho dodavatele RCD Radiokomunikace, Inûen ringu dopravnìch staveb a Metroprojektu podìleli i odbornì pracovnìci naöì spoleënosti, byla realizace ÑPilotnÌho projektuì, kter zahrnoval pokrytì 5 stanic a vestibul a 1 mezistaniënìho seku v centru Prahy sign lem. Do zkuöebnìho provozu s trv nìm 6 mïsìc byl ÑPilotnÌ projektì uveden 18. b ezna 1999 a do trvalèho provozu 18. Ìjna tèhoû roku. Na z kladï zìskan ch zkuöenostì a vyhodnocenì zkuöebnìho provozu, p i kterèm se nevyskytly û dnè negativnì vlivy na technologie zajiöùujìcì provoz metra, pokraëovaly p ÌpravnÈ pr ce na pokrytì dalöìch stanic a vestibul metra sign lem mobilnìch telefon GSM a sign lem r diovè sìtï MV»R. PokrytÌ mezistaniënìch sek bylo prozatìm odloûeno. V p li roku 2000 bïhem dalöìch p Ìprav vystoupilo ze sdruûenì MV»R. HlavnÌm d vodem byl nevyhovujìcì harmonogram spoleënè v stavby TSM 400/900, kdy MV»R poûadovalo oproti EuroTelu a RadioMobilu pokrytì tèmï vöech stanic a vestibul metra do zah jenì zased nì Mezin rodnìho mïnovèho fondu a SvÏtovÈ banky, kterè se konalo ve dnech 18. aû 28. z Ì loúskèho roku. V d sledku odchodu MV»R ze sdruûenì se realizace TSM 400/900 rozdïlila na dvï samostatnè akce TSM 400 a TSM 900 s r zn mi harmonogramy v stavby. SouËasnÏ v tèto dobï vstoupil do sdruûenì t etì provozovatel sìtï mobilnìch telefon ñ»esk Mobil a jiû instalovanè technologie GSM se rozöì ily o technologii t etìho oper tora. TSM 400 ñ pokrytì stanic a vestibul metra sign - lem r diovè sìtï MV»R pokraëovala samostatnï ve 2 etap ch. V r mci I. etapy bylo pokryto sign lem a dnem 4. z - Ì 2000 do zkuöebnìho provozu uvedeno 34 stanic a vestibul metra. U dalöìch 12 stanic a vestibul byl v r mci II. etapy zah jen zkuöebnì provoz 19. z Ì Do trvalèho provozu p eölo pokrytì tïchto 48 stanic a vestibul dnem 18. prosince minulèho roku. ObdobnÏ ve 2 etap ch, ale se zpoûdïnìm, pokraëovala p Ìprava a realizace TSM 900 ñ pokr v nì stanic a vestibul metra sign lem GSM t Ì oper tor sìtì mobilnìch telefon. V pr bïhu I. etapy bylo pokryto 35 stanic a vestibul metra blìûe k centru Prahy se zah jenìm zkuöebnìho provozu dne 11. prosince 2000 a uvedenìm do trvalèho provozu dnem 11. dubna Ve II. etapï, kter v souëasnosti jeötï probìh, je zahrnuto zb vajìcìch 16 stanic a vestibul metra, kterè jsou situov ny na tratìch metra na okraji Prahy. ZkuöebnÌ provoz pokrytì tïchto stanic a vestibul zapoëal 1. Ëervence a bude trvat standardnï 3 mïsìce. Pokud se nevyskytnou v pr bïhu zkuöebnìho provozu II. etapy TSM potìûe, lze p edpokl dat celkovè ukonëenì tèto etapy s uvedenìm do trvalèho provozu v Ìjnu UvedenÌm II. etapy TSM 900 do zkuöebnìho provozu m moûnost cestujìcì ve ejnost vyuûìvat sluûeb vöech t Ì oper tor sìtì mobilnìch telefon ve vöech stanicìch a vestibulech praûskèho metra. Na telefonov nì v mezistaniënìch secìch si budou muset cestujìcì jeötï nïjakou dobu poëkat. V souëasnosti probìhajì p ÌpravnÈ pr ce na pokrytì mezistaniënìch sek vëetnï provoznìch zkouöek a mï- enì pokrytì v nïkter ch mezistaniënìch secìch. Jsou prakticky zkouöeny r znè typy smïrov ch antèn vyza ujìcìch od zaë tku respektive konce stanice do tunelu ve smïru respektive proti smïru jìzdy vlaku. NicmÈnÏ volba vhodn ch typ, poëtu a umìstïnì antèn pro jednotlivè konkrètnì mezistaniënì seky je ot zkou podrobnè anal zy, jejìû celkovè zpracov nì si jeötï nïjakou dobu vyû - d. Zah jenì prvnìch realizacì v mezistaniënìch secìch v centru Prahy lze p edpokl dat nejd Ìve v Ìjnu letoönìho roku. Ing. Luboö» bela, radiooperatèr spoleënosti 10/2001 DP kontakt 11

12 METRO VÏtöina z nich nevidì po celou dobu dvan ctihodinovè smïny klasickè dennì svïtlo. ZejmÈna v zimï, kdyû se nïkomu z nich nakumuluje nïkolik dennìch smïn za sebou, ûijì vlastnï jenom v noci a za umïlèho osvïtlenì. To jsou pracovnì podmìnky vïtöiny provoznìch zamïstnanc dopravnìho seku o. z. Metro. NÏkte Ì dozorëì stanic nebo p epravnì manipulanti v povrchov ch stanicìch jsou na tom lèpe, ale samostatnì provoznì technici p sobìcì za n stupiöti, v kancel Ìch skryt ch p ed zraky ve ejnosti, si musì na tmu zvyknout. Je to dïl tèto v znamnè profese pro provoz podzemnì dr hy. Abychom co nejlèpe poznali podmìnky provoznìch pracovnìk, seöli jsme se s Jaroslavem Voskou, hlavnìm dozorëìm trati C v jeho kancel i. Stroze, ale velice p ÌjemnÏ za Ìzen mìstnost v z zemì vestibulu stanice Muzeum. Oproti bïûn m zvyklostem pouze chybì velkè okno. Mnoh z n s p epravnì manipulanty Ëi dozorëì stanic v bec nevnìm a nep ich zì s nimi do styku. Pouze kdyû pot ebujeme nïjakou informaci nebo p ijel zn m a pot ebuje si koupit jìzdenku, aby absolvoval cestu podle bïûn ch pravidel. Nejen informace a p ijetì cestujìcìch je n plnì pr ce ûen a muû dohlìûejìcìch na vchod a v chod ze stanice. ÑNejd leûitïjöìm kolem pracovnìk dopravnìho seku je organizace dopravy, st le vïtöì d raz je kladen na informov nì cestujìcìch nebo, jak se v poslednì dobï Ìk, p ijetì z kaznìka. T etìm kolem je spr va stanice,ì vypoëìt v koly pracovnìk sluûby Jaroslav Voska. Ti, kdo metrem proöli, znajì rozdìl mezi dozorëìm stanice a p epravnìm manipulantem, pro laiky jsme poû dali naöeho hostitele o vysvïtlenì. ÑZjednoduöenÏ se d Ìci, ûe kaûd stanice m dozorëìho a pokud m vìce vchod nebo se jedn obratovou stanici, doplúuje dozor- ËÌho jeötï p epravnì manipulant.ì 12 DP kontakt 10/2001 Přijetí cestujících je pro pracovníky dopravního úseku Metra stále důležitější Jako je u tramvajì a autobus urëit m hromosvodem idië, tuto funkci p ejìmajì u metra dozorëì a p epravnì manipulanti. ÑM -li cestujìcì jak koliv problèm, vûdy se jako prvnì obracì na pracovnìka u vstupu do stanice,ì vysvïtluje Voska. Proto svè pod ÌzenÈ ökolì nejen ze znalosti provoznìch p edpis. D leûitè je p ÌjemnÈ chov nì a vystupov nì, vûdyù dozorëì nebo manipulanti jsou prvnìmi lidmi, se kter mi se cestujìcì p i pouûìv nì naöich sluûeb setk. Pokud se stane, ûe je provoz metra n hodnï p eruöen, musì si dozorëì a manipulanti vyslechnout nejedno ostrè slovo od rozlìcen ch cestujìcìch, ale vûdy by mïli zachovat klidnou hlavu. D leûitè je, aby dozorëì nebo p epravnì manipulant mïl p ehled o tom, co se v Ñjehoì stanici dïje. MusÌ vy eöit p ÌpadnÈ razy, zas hnout v p ÌpadÏ poû ru Ëi jinè mimo dnè ud losti. ÑJ bych Ëinnost manipulant nebo dozorëìch nazval jako Ëek nì na nïjakou nep Ìjemnou mimo dnou ud lost. Proto, kdyû je klid, to trochu vypad, ûe nic nedïlajì, ale kdyû se nïco stane, majì plnè ruce pr ce a na nich z leûì, jak rozs hlè ökody vzniknou. MusÌ v p ÌpadÏ mimo dnostì zasahovat co nejefektivnïji,ì vysvïtluje trochu zapomenutè posl nì staniënìch pracovnìk Jaroslav Voska. Proto v r mci ökolenì nechybì ani n cvik mimo dn ch ud lostì. ÑSnaûÌme se pracovnìky co nejlèpe p ipravit, ale v rozhodujìcì chvìli z leûì na tom, jak se ten kter pracovnìk zachov.ì Jiû v vodu jsme se zmiúovali o nelehk ch pracovnìch podmìnk ch a Voska tuto skuteënost jeötï up esnil. ÑMnoho lidì si neuvïdomuje, ûe vïtöina stanoviöù byla budov na podle sovïtskèho vzoru, a tak byla velice spo e vybavena. NenÌ tam voda, na toaletu je mnohdy velmi daleko. Nejsou v jimkou p Ìpady, kdy samostatnì provoznì technici musì na toaletu p es celè n stupiötï. V poslednì dobï se snaûìme podmìnky zlepöit, aby odpovìdaly souëasn m podmìnk m, ale je to dlouhodob proces,ì doplnil Voska. ZatÌm jsme se vïnovali profesìm, se kter mi se m ûete v metru setkat. SamostatnÈho provoznìho technika, metr ckou hant rkou ÑespÈù kaì, nespat Ìte, jen kdybyste se dostali do pro obyëejnè smrtelnìky zapovïzenèho z zemì. ÑSamostatnÈ provoznì techniky navìc najdete jen ve stanicìch s kolejov m rozvïtvenìm, kde se Přeprava psů v metru Od zah jenì provozu praûskèho metra p edstavovala p eprava ps jeden ze st le se vracejìcìch problèm. CestujÌcÌ ve ejnost byla rozdïlena na dvï p ibliûnï stejnè skupiny, stojìcì na opaën ch n zorov ch pûlech. Ty byly vymezeny sv m jednoznaën m p Ìstupem k p epravï ps. BuÔ povolit p epravu bez jakèhokoliv omezenì, nebo ji striktnï zak zat. Je t eba konstatovat, ûe vylouëenì cestujìcìch se psem z p epravy zamïstnanci u vstupu do metra p edstavovalo dosti velik problèm, kter se da ilo eöit pouze Ë steënï. D vodem byla agresivita nïkter ch majitel ps vëetnï p ÌmÈho vyhroûov nì zamïstnanc m. Po roce 1989, se vznikem velkèho poëtu bezpeënostnìch agentur, byl odötïpn z vod Metro doslova zaplaven û dostmi o v jimky ze z kazu p epravy ps. V tè dobï mïli v jimku z p epravy pouze psi policejnì a vodicì psi nevidom ch osob. Jako jedinè moûnè eöenì se nabìzela moûnost p epravu ps legalizovat a stanovit pro ni jednoznaënè podmìnky. Novela SmluvnÌch p epravnìch podmìnek (d le SPP) platn od 1. Ëervence 2000 jiû tuto z leûitost eöì. P eprava ps je moûn p i pouûitì n hubku, kr tkèho vodìtka a p i plnè odpovïdnosti majitele. Ze zkuöenostì provoznìch zamïstnanc o. z. Metro po dobï delöì neû jeden rok od doby platnosti novely vypl vajì tyto poznatky: V kaûdodennìm provozu se vyskytuje urëitè procento cestujìcìch, kte Ì nedodrûujì striktnï stanovenè podmìnky pro p epravu. To se t k zejmèna vybavenì ps menöìch plemen n hubkem. Ubylo vöak zbyteën ch dohad a konfliktnìch situacì, ke kter m doch zelo p ed uvedenìm novely SPP do praxe. StÌûnosti cestujìcìch t kajìcì se p epravy ps nebyly zaznamen ny, stejnï jako raz zp soben psem. Ze strany dodavatel klidov ch pracì nebylo signalizov no zv öenè zneëiötïnì stanic metra zp sobenè povolenìm p epravy ps. Zkuöenosti MÏstskÈ policie, oddìlu Metro jsou obdobnè. UstanovenÌ novely SPP pom hajì sv m jednoznaën m v kladem p i eöenì p Ìpadn ch nesrovnalostì vypl vajìcìch z popisovanè problematiky. Na z vïr lze uvèst, ûe p evaûujìcì zkuöenosti s p epravou ps jsou pozitivnì. Vöe z visì samoz ejmï na k zni cestujìcìch. Drtiv vïtöina majitel ps stanoven pravidla dodrûuje a p r jedinc, kte Ì je nerespektujì, se najde vûdy a to nejen mezi nimi. Pavel T eboú k, o. z. Metro obracejì soupravy nebo ve stanicìch s odboëkou. Na trati C jsou ve stanicìch H je, KaËerov, PraûskÈho povst nì, I. P. Pavlova, Florenc a N draûì Holeöovice. UrËitou anom liì je samostatn provoznì technik ve stanici BudÏjovick, ten je ve dne spìöe jako dozorëì a v noci jako samostatn provoznì technik,ì vysvïtluje Voska. V jimka je p edevöìm z d vodu urychlenì jìzd sluûebnìch vlak, p i kterè se poûìv telefonickè dorozumìv nì, archaick zp sob ÌzenÌ jìzd vlak. BÏûnÈ zabezpeëovacì za ÌzenÌ se obsluhuje pomocì velk ch relèov ch panel, kter m pomalu a jistï zvonì hrana. Na pracoviöti samostatn ch provoznìch technik ve stanicìch H je a KaËerov uû spat Ìte na pracovnìm stole modernì poëìtaëovè obrazovky, kter m pat Ì v zabezpeëovacì technice budoucnost. PoslednÌ profesì v naöem v Ëtu, nikoli svou d leûitostì, jsou v pravëì dep, kte Ì se starajì o provoz a dopravu v depu po cel ch 24 hodin dennï. Nejen v jezdy a zataûenì souprav, ale i posun a pracovnì vlaky, to je n plú pr ce v pravëìch dep. ÑJedinou naöì profesì, kter pracuje na ËerstvÈm vzduchu, jsou posunovaëi. Ti se starajì o pohyb souprav po depu,ì p iblìûil Voska. Jaroslav Voska uû p sobì v odötïpnèm z vodï Metro deset let, prvnì roky ve vöech popsan ch provoznìch funkcìch a poslèze ve svè dneönì funkci. ÑZ klad mè pr - ce z st v st le stejn, ale n zev se s organizaënìmi zmïnami nïkolikr t mïnil, v souëasnè dobï znì hlavnì dozorëì tratï C.ì Kdyû jsme se naöeho pr vodce zeptali, na co nejradïji vzpomìn, bez velkèho v h nì odvïtì: ÑJe to loúskè zased nì Mezin rodnìho mïnovèho fondu. Dlouho jsme vöechno p ipravovali, d slednï jsme vöechny pracovnìky ökolili, co majì dïlat v r zn ch situacìch. Pro mnoho lidì to byla zatïûk vacì zkouöka a musìm Ìci, ûe v nì obst li. Druhou takovou situacì byla v luka NuselskÈho mostu. Ta byla obtìûn zejmèna ve stanici HlavnÌ n draûì. Prok zalo se, ûe kdyû o nïco jde, pod vajì naöi lidè velkè v kony.ì S Jaroslavem Voskou si o provoznìch pracovnìcìch dopravnìho seku o. z. Metro povìdal Petr MalÌk Foto: Petr MalÌk

13 Metro IV. C 2. etapa Ládví Letňany V p edchozìch ËÌslech jsme v s informovali o rozestavïnèm IV. provoznìm seku tratï C, a to o jeho 1. etapï vedoucì ze stanice N draûì Holeöovice do L dvì, zkr cenï naz vanè IV. C1. Dnes bychom se chtïli zmìnit o pokraëov nì tèto tratï. CÌlem p ipravovanèho pokraëov nì je prodlouûenì metra jako kapacitnìho a ekologickèho dopravnìho prost edku do dalöìch oblastì SevernÌho MÏsta s p Ìmou obsluhou Proseka a Ë sti LetÚan a vybudov nì rychlèho spojenì k PraûskÈmu v stavnìmu are lu. V neposlednì adï pak prost ednictvìm autobusovèho termin lu a parkoviötï typu P+R na koneënè stanici LetÚany umoûnit napojenì na metro jak pro n vaznou MHD i p ÌmÏstskÈ autobusy, tak pro individu lnì mimopraûskou dopravu, na coû nebyl na p edchozìm seku dostatek prostoru. Trasa IV. C 2. etapa (zkr cenï IV. C2) navazuje na rozestavïn sek 1. etapy bezprost ednï za stanicì L dvì, pokraëuje d le na Prosek a konëì v LetÚanech. Cel sek je dlouh 4,6 km a m t i stanice s pracovnìmi n zvy Prosek I, Prosek II a LetÚany. Stavba zaëìn dostavbou hlouben ch vratn ch kolejì za stanicì L dvì, situovan ch pod St elniënou ulici, kterè budou slouûit pro p smov nì vlak. N sledujìcì raûen sek vede podèl St elniënè ulice, podch - zì Libereckou a vstupuje do sìdliötï Prosek. P ed hotelem Duo na zaë tku VysoËanskÈ ulice bude situov na hlouben stanice pracovnï nazvan Prosek I. Stanice je navrûena ve t ech z kladnìch rovnìch: technologickè prostory pod n stupiötïm, podzemnì n stupiötï a nadzemnì vestibul. N sledujìcì traùov sek severnï podèl VysoËanskÈ ulice je navrûen jako tèmï 800 metr dlouh dvoukolejn hlouben tunel. Hlouben stanice Prosek II je situov na p ed obchodnì d m Billa u k iûovatky ulic VysoËansk a Proseck. Vzhledem k exponovanè dopravï na obou uveden ch komunikacìch je postup v stavby navrûen tak, aby obï komunikace z staly st le pr jezdnè obïma smïry, byù i v omezenèm profilu. DvoupodlaûnÌ objekt tvo Ì n stupiötï a vestibul s podchody pod ulicemi Proseckou a VysoËanskou. Trasa se d le st ËÌ obloukem o minim lnìm polomïru 500 metr vlevo a vede hlouben mi a poslèze raûen mi tunely pod ulicì Kbelskou do novï urbanizovanèho prostoru mezi letiöti LetÚany a Kbely, kde se p ipravuje v stavba PraûskÈho v stavnìho are lu a navazujìcìch komerënìch aktivit. Je koncovou stanicì se Ëty kolejn m uspo d nìm pro obrat a odstav vlakov ch souprav. Hlouben stanice se öirok m ostrovnìm n stupiötïm bude mìt dva vestibuly. SevernÌ vestibul bude slouûit pro p Ìstup na autobusov termin l n vaznè mïstskè a p ÌmÏstskÈ dopravy, k velkokapacitnìmu parkoviöti typu P+R a k jednomu pïöìmu koridoru na vstupu do PraûskÈho v stavnìho are lu a k okolnì z stavbï. JiûnÌ vestibul obslouûì n stup na v staviötï druh m pïöìm koridorem a rovnïû bude zajiöùovat p Ìstup k okolnì z stavbï. Na vlastnì stanici budou navazovat soci lnì a technickè prostory, strojovny, mïnìrny a transformovny, z zemì pro manipulaënì a vlakovè Ëety, vzduchotechnika a za ÌzenÌ ochrannèho systèmu metra, jak je u koncovè stanice obvyklè. Vöechny stanice jsou bezbarièrovè, stavba je kromï Ë sti stanice Prosek I zahrnuta do ochrannèho systèmu metra. Stanice LetÚany ale jeötï zdaleka nemusì b t poslednì na severnì vïtvi tratï C. Stanice vëetnï odstavn ch a vratn ch kolejì je situov na tak, aby trasa mohla pokraëovat jak severnìm smïrem p es LetÚany do»akovic, tak i variantnï v chodnìm smïrem do oblasti Kbel. P ev ûn Ë st n vaznè autobusovè dopravy bude smï ovat k novèmu autobusovèmu termin lu u stanice LetÚany, v menöìm rozsahu pak i ke stanicìm na Proseku. Zah jenì realizace stavby se p edpokl d jeötï v dobï dokon- Ëov nì seku p edchozìho, tj. v roce 2003 a stavba by mïla b t uvedena do provozu v z vïru roku V souëasnè dobï probìh zemnì ÌzenÌ, vyd nì zemnìho rozhodnutì se p edpokl d ve 4. ËtvrtletÌ letoönìho roku. V tomto ËÌsle jsme v m chtïli sdïlit z kladnì informace o trati IV. C2. V z vislosti na pokraëujìcì projektovè a inûen rskè p ÌpravÏ pak do nïkterèho z p ÌötÌch ËÌsel p ipravìme obsaûnïjöì Ël nek s podrobnïjöìm popisem a rozs hlejöì grafickou p Ìlohou. Ing. Milan Jindra a Ing. ZbynÏk Knop, Inûen ring dopravnìch staveb, a. s. METRO 10/2001 DP kontakt 13

14 ZAJÍMAVOSTI Patn ct den v mïsìci z Ì byl v znamn pro naöi spoleënost. Konal se totiû jiû p t roënìk Dne otev en ch dve Ì. Tentokr t v depu metra ZliËÌn, v autobusovè gar ûi ÿepy a v tramvajovè vozovnï Vokovice. VidÏli jsme nam havou p Ìpravu, nïkdy na poslednì chvìli zbyteënï komplikovanou, snahu, aby akce byla co nejlepöì a pro vöechny se tento den stal alespoú na malou chvìli nezapomenuteln m. Vöichni jsme se modlili, aby se poëasì umoud ilo a alespoú trochu n m p lo. A jak to tedy nakonec dopadlo? SobotnÌ r no jsme vyrazili s let Ëkem v ruce jako bïûnì cestujìcì, kte Ì se chtïjì pobavit a podìvat se tam, kam norm lnï nem ûou. SlunÌËko, kterè jsme nespat ili skoro Ëtrn ct dn, se dralo zpod mrak. Snaûilo se p ÌjemnÏ h t. Naöe pouù zaëala na lince B metra, ve stanici ZliËÌn. Tam uû Ëekaly autobusy, kterè n s a prvnì n vötïvnìky dovezly do depa metra ZliËÌn. Ze vöech tïch n ctilet ch vyza ovala radost, spokojenost a nejednou se na jejich tv Ìch objevil i smïv. Po p Ìjezdu do depa naöe cesta nejd Ìve smï ovala k expozici hasiëskèho tvaru. Venku jsme napoëìtali pït hasiësk ch aut a jedno v hale. Mohli jsme si prohlèdnout jejich troby, samè hadice a hadiëky, r zn za ÌzenÌ a p Ìstroje. U aut pobìhali milì hasiëi, ochotnì uk zat veökerè vybavenì, odpovïdït kaûdèmu na ot zku a podat odpovìdajìcì odborn v klad. ÑJak vidìte ten vnit ek, moc ojetè to nenì, moc to nepouûìv me, naötïstì...,ì smïje se hasië a s nìm i kolem post vajìcì n - vötïvnìci. ÑChceö vyhr t bonbûn?ì pt se opod l dalöì hasië malèho chlapce. Ten nadöenï k v, ale po d je trochu nesmïl. Nakonec se odv ûì a hasië mu p edvede, jak m ûe zìskat sladkost. StaËÌ vzìt do ruky hadici, do kterè vh nì vodu pumpujìcì hasië, a mì it na l hev s vodou, umìstïnou na podstavci. CÌlem je zmiúovanou l - hev shodit proudem vody. To se vöak zpoë tku neda Ì, je moc naplnïn a tlak vody na to nestaëì. Ovöem vz pïtì je vöe napraveno. Voda pad se ûuchnutìm na zem. Mal n vötïvnìk utìk pro bonbûn a do soutïûe se horlivï p id vajì dalöì dïtötì n vötïvnìci. S smïvem vyr ûìme smïrem k hale. Jdeme si prohlèdnout expozici souprav metra. Je zde plno lidì, fotìcìch, filmujìcìch, pobìhajìcìch 14 DP kontakt 10/2001 Den otevřených dveří se těšil opět velké oblibě v jednotliv ch souprav ch, se zaujetìm poslouchajìcìch v klad uvnit kabiny idiëe (zde byla snad nejvïtöì tlaëenice). Mohli jste vidït (zvenku i zevnit ) novou soupravu metra typu M1, modernizovanou soupravu 81ñ71 M, elektrick v z metra typ 8171, automatickou strojnì podbìjeëku, dieselelektrickou lokomotivu, motorovè univerz lnì vozidlo. D le jsme shlèdli Ë st promìt nì odborn ch film a zastavujeme se u hasië, kte Ì v hale p edv dïjì svè kousky. VytahujÌ na sed cìch dïti do v öky za starostlivèho p ihlìûenì rodië. Projdeme tlaëenicì u propagaënìch p edmït (na odbyt jdou Pr vodci Prahou, bonbûny a balûnky, kterè jsou rychle doplúov ny pro dalöì z jemce). MÌjÌme odpovìdajìcì na soutïûnì kvìz a ËekajÌcÌ na v mïnu kmenov ch list. Vedle je zamïstn n fotograf po izov nìm pr kazov ch fotografiì. Potk - v me gener lnìho editele ing. Milana Houfka a nïkterè dalöì zamïstnance a vyr ûìme do ÿep. Odch zìme ze Zli- ËÌna, spousta lidì p ich zì, slunìëko svìtì. Jedno se po d opakuje ñ usmïvavè tv e. ÑTakov kr sn den uû dlouho nebyl,ì povzdechneme si cestou. Mraky se rozestoupily, nebe je z vïtöì mìry modrè. Jedeme zvl ötnì autobusovou linkou 1 DOD a poslouch me hl öenì v autobuse. Ten n s zavezl p Ìmo do are lu gar ûe ÿepy, kde nejd Ìve absolvujeme informaënì koleëko po gar ûi s pr vï nastoupivöìm tamnìm zamïstnancem. ÑZde vidìte vöechny typy autobus, kterè se v DopravnÌm podniku pouûìvajì, tady je ËerpacÌ stanice, mycì linka, dìlny, kterè si pozdïji m ûete prohlèdnout,ì mluvì k n m sympatick autobus k a d le Ìk : ÑP eji v m hezk den, pïknou prohlìdku, mïjte se hezky a nashledanou.ì VystoupÌme a naöe kroky vedou do budovy, kde se tisknou jìzdnì dy a vyd vajì propagaënì p edmïty, na kterè musìte st t hodnï dlouhou frontu, protoûe je o nï obrovsk z jem. V budovï je takè umìstïno provizornì st edisko dopravnìch informacì a probìh zde v mïna kmenov ch list jìzdnìch doklad. Projekce odborn ch film byla v dobï, kdy jsme kolem proch zeli, opuötïn. Jdeme se d le podìvat na v stavu jednotliv ch vozidel. Vedle sebe stojì mobilnì dispeëersk st edna Karosa 731 a pohotovostnì vozidlo äkoda Felicia combi. VidÌme akci malov nì k Ìdou, kde je do v tvarnè Ëinnosti zatìm zabr no pouze jedno dìtï. PostupnÏ se dost v me k historick m vozidl m. NejvÌce pozornosti p itahuje ûlutè Porsche. ÑTati, pojô se podìvat, to je hezk auto, na to se öl pne a uû je to pryë, uû to mizì do daleka,ì p emlouv rodiëe asi desetilet chlapec. ObdivnÈ v k iky u tohoto modelu nejsou vz cnè. ÑP ni, to je jagu r!ì ÑTo je f ro!ì Do toho troubì ze vöech vystavovan ch autobus jak o z vod dïti i dospïlì. U veter n n s jeötï zaujaly vìnov Tatra Tñ75 (rok v roby 1936), tmavomodr Chevrolet Maester SIX (1934) a zelen Tatra Tñ30 (1930). Postupujeme d le k vyproöùovacìmu a odtahovèmu vozu»r typ VV , Avii A 21 T ñ FC 3,5 t a cisternovè automobilovè st ÌkaËce CAS 25 ñ RTHP. HasiË zde p jëuje hasiëskou bundu a helmu chlapci, jehoû tatìnek ho v tèto v stroji zvïëúuje focenìm. KoneËnÏ se dost v - me k uk zce vozovèho parku o. z. Autobusy. Vöe je moûnè si prohlèdnout i zevnit, vyzkouöet si troubenì, toëenì volantem, zavìr nì dve Ì. P ich zìme ke sta iëkè Karose äl 11, mezimïstskèmu autobusu. SlyöÌme vzpomìnat jednoho n vötïvnìka: ÑTo uû je d vno, je to pïkn, v bec to jeûdïnì bylo pïkn.ì Vedle stojì Ikarus , mezimïstsk kloubov autobus. ÑTo je star jak MetuzalÈm,ì Ìk manûelka a manûel jì odpovìd : ÑAle je to dobr.ì Tenhle vystaven Ikarus jezdil u»sad Beroun ñ Kr l v dv r jeötï v roce Oba zmìnïnè autobusy jsou ve sbìrce ob- ËanskÈho sdruûenì ÑZa z chranu historick ch trolejbus a autobus ì. VidÌme r znè typy autobus Karosa, za- ÌzenÌ pro bezbarièrov n stup S ñ 01, autobus ka, kter d v ûv kaëku malèmu chlapci a ten, jakmile nesmïle podïkuje, chce dalöì. Proh nïjì se tu dïti. Ty, kterè sedì na mìstï idiëe, chtïjì zprovoznit hl öenì v autobusu, jinè si navolily n pis na Ëele autobusu ÑPomoc! P epadenì!ì. Oz v se troubenì. ZaËÌn hr t hudba a je slyöet zpïv: ÑPodÌvej, kvete r ûe, podìvej.ì Muzik lnì holëiëka tancuje. NavötÏvujeme halu, kde je nïkolik vystavovatel, a kde z roveú probìh zajìmav filmov soutïû. PromÌtajÌ se zde uk zky ze zn m ch Ëesk ch film, jejichû n - zvy musì soutïûìcì spr vnï zodpovïdït. P ech zìme do dìlen, kde jsou vidït autobusy p ipravenè k opravï. VracÌme se zp tky p es halu. ZaËÌn dalöì smyëka filmovè soutïûe a z d lky je slyöet pìsniëka z filmu Noc na KarlötejnÏ, hity Lucie BÌlÈ a Beatles. Odch zìme, lèpe eëeno odjìûdìme, na poslednì mìsto ñ do Vokovic. Pochvalu si zaslouûì dopravnì spojenì mezi jednotliv mi provozovnami. V autobusovèm hl öenì se dovìd - me, ûe si ve VokovicÌch budeme moci prohlèdnout tramvajovè vozy, pouûìvanè v Praze od roku 1908 do souëasnosti, a ûe Muzeum MHD ve St eöovicìch m dnes otev eno zdarma. U vchodu tramvajovè vozovny dost vajì dïti balûnky, ostatnì p ehlednè pl nky. V interièru historickè tramvaje probìh v mïna kmenov ch list jìzdnìch doklad spolu s moûnostì zhotovenì fotografie za v hodnou cenu a poskytov nì propagaënìch materi l. Ve cviënèm voze se kon soutïû ve skl d nì puzzle. ZadumanÈ, soust edïnè dïti se snaûì sloûit vöechny dìlky skl daëky co nejrychleji. Proch zìme kolem uk zky vozovèho parku, uvnit tramvajì je plno dïtì, kterè zvonì a zavìrajì dve e. V malè budovï je moûnè z Ëastnit se stejnè filmovè soutïûe jako v ÿepìch. Venku vonì vu ty, a tak neodol me a obïdv me za cink nì tramvajì. Na dvo e blikajì svïtla tramvajì a dïti se pokouöejì se znaën m silìm p ehodit v hybku. TÌm konëì naöe cesta letoönìm dnem otev en ch dve- Ì a p ÌjemnÏ str ven sobota. Na z vïr pat Ì podïkov nì vöem, kte Ì tento den p ipravili, organizaënï zajistili, naöli si v sobotu Ëas a pomohli probudit v lidech radost a vyvolat spokojenè tv e. NesmÌme vöak zapomenout taky na Ñtoho naho eì ñ za poëasì. S DopravnÌm podnikem a mïstskou hromadnou dopravou se na Dni otev e- n ch dve Ì seznamovala Dana Reiniöov Foto: Marie JÌlkov

15 Semináře slouží ke zvýšení profesionality Foto: Petr MalÌk Mnoho zamïstnanc, zejmèna dlouholet ch, si myslì, ûe uû znajì vöechny n strahy svè profese a nic je nem ûe p ekvapit. O svèm dalöìm profesnìm r stu nep em ölejì. Je to ökoda. JedinÏ neust l m zdokonalov - nìm a sbìr nìm zkuöenostì roste naöe profesionalita v plnïnì kol. Proto se person lnì odbor editelstvì ve spolupr ci s p Ìsluön mi vedoucìmi odbor rozhodl pracovat hlavnï se dvojicì skupin zamïstnanc, kterè p ich zejì nejvìce do styku s naöimi klienty. S inform tory a revizory. Ve spolupr ci s agenturou T & T, person lnì a psychologickè poradenstvì, byl p ipraven cyklus semin, slouûìcìch ke zv öenì odolnosti naöich zamïstnanc. ÑS DopravnÌm podnikem spolupracujeme jiû t etì rok. P ipravujeme v cviky öitè na mìru, aby pracovnìci byli schopni zvl dat obtìûnè situace. VÌce se do nich dost vajì revizo i, ale uöet eni jich nejsou ani inform to i,ì vysvïtluje mgr. Iva Tr znov z po dajìcì agentury. VÏtöina pracovnìk mì ÌcÌch do Drahobejlovy ulice na semin p ich zì s urëit m despektem, kter zìskali p i p edchozìch akcìch, ale bïhem Ëty hodinovèho programu se obavy rozplynou a lidè aktivnï p istupujì k zajìmavè novince. ÑV p Ìstupu je podle mèho nejvïtöì rozdìl mezi zamïstnanci DopravnÌho podniku a soukrom ch firem. Vaöi lidè p ich zejì s ned vïrou, zatìmco ti ZAJÍMAVOSTI ostatnì se p edh nïjì v Ëasti na podobnè akci, aby si zv öili sv j odborn kredit,ì hled nejv znamnïjöì rozdìly panì Tr znov. V sledky ökolenì jsou podle partnerky po dajìcì agentury v nïkter ch smïrech tèmï okamûitè. ÑLidÈ si p i semin i uvïdomì skuteënosti, kterè zaûìvajì kaûd den a naöi cìlenï vybranì lekto i jim je pomohou eöit jinak, k lepöì spokojenosti obou stran.ì U inform tor se ökolenì zab v situacemi, jak p ekonat stres vypl vajìcì z jedn nì se z kaznìky za p ep ûkou. U revizor, kte Ì stojì tv Ì v tv z kaznìkovi, je situace obtìûnïjöì. P edevöìm dost vajì rady, jak postupovat v krizov ch situacìch, ve kter ch se pohybujì tèmï neust le. ÑRevizo i se dost vajì do situacì, kterè by bïûnì zamïstnanci nezvl dli, proto se jim p es typologii lidì, zp soby jedn nì v konfliktu a dalöì psychologickè poznatky snaûìme poradit, jak majì postupovat,ì objasúuje n plú semin mgr. Tr znov. PracovnÌci st edisek dopravnìch informacì jsou v kladnì sk ÌnÌ naöì spoleënosti, revizo i jsou naopak skupinou, jejìû Ëinnost je velmi Ëasto probìr na ve vöech typech mèdiì. Proto se tïmto skupin m vïnuje pozornost v prvnì f zi. PostupnÏ se budou zdokonalovat i ostatnì zamïstnanci, vûdyù profesnì r st jednotlivc je nejvïtöì devìzou kaûdè firmy. ÑN mi po danè semin e nejsou ökolenìm, jak je dosud bere vïtöina zamïstnanc, ale slouûì p edevöìm k rozvoji osobnosti tak, aby jejì ËastnÌci mohli lèpe plnit na nï kladenè n roky. Je to urëit m zp sobem zvyöov nì kvalifikace,ì rozlouëila se s n mi Iva Tr znov z agentury T & T. ñbdañ Jaké jsou názory cestujících na letní provoz pražské MHD? Ani v letoönìm roce nez st v doprava stranou z - jmu agentur zab vajìcìch se v zkumy ve ejnèho mìnïnì. V prvnì polovinï dubna provedla firma TNS Factum, s. r. o. v zkum zamï en na dopravnì chov nì obëan»eskè republiky, na p elomu Ëervna a Ëervence pak agentura 1. pozitivnì, s. r. o. realizovala pr zkum zjiöùujìcì pot eby a spokojenost Praûan a n vötïvnìk Prahy se sluûbami mïstskè hromadnè dopravy v letnìch (pr zdninov ch) mïsìcìch roku. ObÏ dvï öet enì p itom p inesla adu zajìmav ch poznatk o chov nì a postoji ve ejnosti k dopravï. V zkum firmy TNS Factum, s. r. o. se zamï il na frekvenci cestov nì a vyuûìv nì r zn ch druh dopravnìch prost edk Ëesk mi obëany. Auto i v zkumu konstatujì, ûe Ñst le p etrv v trend ke sniûov nì z jmu ob- Ëan o,kolektivnìë zp sob dopravy a roste jejich ochota vyuûìvat ke sv m cest m osobnì automobil, a to i p es n klady, kterè z toho plynouì. Dokl d to nap Ìklad reakce ve ejnosti na zv öenì cen jìzdnèho a pohonn ch hmot: bytek uûivatel hromadnè dopravy zp soben r stem cen jìzdnèho byl p ibliûnï o polovinu vyööì neû poëet uûivatel, kte Ì zaëali vyuûìvat sluûeb ve ejnè dopravy z d vodu zv öenì cen pohonn ch hmot. DopravnÏ ñ sociologick pr zkum ÑPraûanÈ a n - vötïvnìci Prahy v letnìch mïsìcìch rokuì, kter pro DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciovou spoleënost zpracovala agentura 1. pozitivnì, s. r. o., nabìzì ucelen p ehled postoj a chov nì cestujìcì ve ejnosti v obdobì letnìch pr zdnin. Tento pr zkum p itom p Ìmo navazoval na obdobnè öet enì z roku 1998 a jeho metodika i rozsah byly proto stanoveny tak, aby dosaûenè v sledky byly kompatibilnì s v sledky p edchozìho v zkumu. V prvnì Ë sti pr zkumu, zamï enè na obyvatele hlavnìho mïsta, poutajì pozornost zejmèna zjiötïnè daje o frekvenci vyuûìv nì mïstskè hromadnè dopravy o pr zdnin ch, spokojenosti cestujìcìch s poskytovan mi sluûbami, zìsk v nì informacì stran jejìho provozu a o struktu e pouûìvan ch jìzdnìch doklad. Sluûeb MHD vyuûìv o pr zdnin ch ve stejnèm rozsahu jako v ostatnìm obdobì roku vìce neû polovina Praûan (53,9%); dvï pïtiny (40,3%) obyvatel metropole cestuje hromadnou dopravou mènï neû po zbytek roku, 5,5% naopak vìce. Spokojenost s tïmito sluûbami p itom vyjad uje 37,0% Praûan (v roce 1998 jen 29,6%), t etina (33,7%) obyvatel Prahy pak jimi nenì nadöena, ale respektuje nutnost zavedenì pr zdninovèho provozu MHD. Nespokojeno s rovnì poskytovan ch sluûeb o pr zdnin ch je 28,1% (v roce ,4%) Praûan ñ vìce neû polovinï z nich vadì dlouhè intervaly mezi spoji, dalöìmi d vody nespokojenosti jsou p eplnïnost vozidel a nevhodnè linkovè vedenì p i v lukov ch pracìch. Co se t Ëe informacì o MHD, tak ka dvï pïtiny (39,3%) Praûan preferujì tiötïnè informace umìstïnè ve vozidlech a na zast vk ch; 16,2% d v p ednost hl - öenì ve vozidlech a stanicìch metra, 14,6% Praûan preferuje informace v dennìm tisku. SvÈ p Ìznivce si naöel jiû internet (9,1%), oblìben m informaënìm zdrojem se staly rovnïû promìtacì plochy ve stanicìch metra (7,8%). NejËastÏji pouûìvan m jìzdnìm dokladem v obdobì letnìch mïsìc jsou jednotlivè jìzdenky ñ zatìmco bïhem roku jich pouûìv 26,0% Praûan, bïhem Ëervence a srpna 38,5%. Naopak mènï vyuûìvanè jsou ËtvrtletnÌ ËasovÈ jìzdenky (bïhem roku 23,4% Praûan, v lètï 18,2%) a zejmèna mïsìënì ËasovÈ jìzdenky (o pr zdnin ch jich vyuûìv pouze 12,2% obyvatel mïsta, zatìmco v pr bïhu ostatnìho roku 21,2%). Druh Ë st dopravnï ñ sociologickèho pr zkumu byla zamï ena na turisty a n vötïvnìky ËeskÈ metropole. Je jistï potïöitelnè, ûe oproti roku 1998 doölo k vìce neû desetiprocentnìmu zv öenì z jmu n vötïvnìk a turist o vyuûitì sluûeb MHD ñ v roce 2001 jiû 93,2% z nich pouûìv p i n vötïvï mïsta hromadnou dopravu. NejoblÌbenÏjöÌm druhem jìzdnèho z st vajì nad le jìzdenky pro jednotlivou jìzdu (62,1%, v roce ,1%), narostla obliba nïkter ch Ëasov ch jìzdenek (sedmidennì a patn ctidennì), na jinè naopak turistè a n - vötïvnìci Prahy zanev eli (jde p edevöìm o t ÌdennÌ jìzdenky). P i n kupu jìzdenky hrajì nejv znamnïjöì roli prodejnì automaty (38,5% ñ v roce 1998 pouze 24,1%), trafiky a obchody (21,3%) a rovnïû St ediska dopravnìch informacì (14,6%). A jak hodnotì mimopraûötì cestujìcì pr zdninov provoz MHD v ËeskÈ metropoli? Spokojenost panuje p edevöìm s cenou jìzdnèho, hustotou sìtï a kr tk mi intervaly, naopak nevoli vzbuzujì p eplnïnost vozidel, jejich Ëistota a technick stav a rovnïû öpatn dostupnost informacì. Velmi pozitivnì je zjiötïnì, ûe pro 83,1% n vötïvnìk a turist je systèm praûskè MHD a zp sob informov nì o nì p ehledn a srozumiteln ; opaën postoj vyj d ilo pouze 9,8% dot zan ch. Marek äebeö Foto: Petr MalÌk 10/2001 DP kontakt 15

16 PREFERENCE Zdržení tramvají světelnou signalizací na křižovatce nábřeží kpt. Jaroše Štefánikův most při výluce Strossmayerova náměstí Od 1. Ëervence do 31. srpna letoönìho roku byl kv li rekonstrukci k iûovatky na StrossmayerovÏ n mïstì vylouëen tramvajov provoz na n mïstì i na vöech p ilehl ch traùov ch secìch a tramvaje jezdily po objìzdn ch tras ch. TÌm se na k iûovatce n b eûì kpt. Jaroöe ñ ätef nik v most zmïnily podstatn m zp sobem pomïry pro provoz tramvajì. V pravidelnèm provozu je zde pojìûdïn oblouk ze ätef nikova mostu vpravo smïrem na n b eûì kpt. Jaroöe ke Strossmayerovu n mïstì t emi tramvajov mi linkami (5, 8 a 14) a p Ìm smïr po n b eûì dvïma linkami (12 a 17), zatìmco oblouk ze ätef nikova mostu vlevo smïrem na n b eûì E. Beneöe k»echovu mostu je vyuûìv n pouze manipulaënï. Ve srovn - nì s tìm p i v luce Strossmayerova n mïstì jezdilo na k iûovatce n b eûì kpt. Jaroöe ñ ätef nik v most vöech pït tramvajov ch linek (8, 12, 14, 25 a 26) ze ätef nikova mostu vlevo smïrem na n b eûì E. Beneöe k»echovu mostu. Interval kaûdè linky byl v dopravnìch öpiëk ch 10 minut a v dopolednìm sedle 12 minut, takûe zde v kaûdèm smïru projìûdïlo v dopravnìch öpiëk ch 30 vlak za hodinu, v dopolednìm sedle 25 vlak za hodinu. V pondïlì 13. srpna 2001 v obdobì mezi 15 a 16 hodinou odpolednì dopravnì öpiëky bylo na k iûovatce provedeno mï enì zdrûenì tramvajì p ed svïtelnou signalizacì s cìlem zjistit, jak vliv mïla svïteln signalizace na tramvajovou dopravu p i zmïnïn ch dopravnìch pomïrech. MÏ enìm byly zjiötïny n sledujìcì z kladnì v sledky: Pr mïrnè zdrûenì tramvajì zp sobenè svïtelnou signalizacì (p ipadajìcì na jeden p Ìjezd ke svïtelnè signalizaci) 2 minuty 6 sekund Minim lnì zdrûenì 30 sekund Maxim lnì zdrûenì 4 minuty 53 sekund PodÌl tramvajì zdrûen ch dèle neû 1 minuta 81 % PodÌl tramvajì zdrûen ch dèle neû 2 minuty 44 % PodÌl tramvajì zdrûen ch dèle neû 3 minuty 25 % Rozptyl zdrûenì (rozdìl mezi minim lnìm a maxim lnìm zdrûenìm) 4 minuty 23 sekund Z v öe uvedenèho vypl v : ñ Pr mïrnè zdrûenì tramvajì 126 sekund bylo velmi vysokè, nïkolikan sobnï p ekraëujìcì zdrûenì tramvajì na podobn ch mìstech. Pro srovn nì: na k iûovatk ch obdobnèho charakteru, kde se tramvajovè linky rovnïû nevïtvì do vìce smïr, se pr mïrnè zdrûenì tramvajì svïtelnou signalizacì pohybuje obvykle v rozmezì 15 aû 40 sekund, pokud je k iûovatka Ìzena bez preference tramvajì, a obvykle v rozmezì jen 5 aû 20 sekund, je-li na k iûovatce dynamickè ÌzenÌ s preferencì tramvajì ñ tj. ÌzenÌ s moûnostì p ednostnì volby sign lu volno jedoucìmi tramvajemi. ñ V pr mïru kaûd Ëtvrt tramvaj byla zdrûena dèle neû 3 minuty a maxim lnì namï enè zdrûenì dos hlo tèmï 5 minut. ñ Rozptyl zdrûenì jednotliv ch tramvajì (rozdìl mezi minim lnìm a maxim lnìm zdrûenìm) Ëinil 4 minuty 23 sekund. NegativnÌ vliv takto vysokèho rozptylu zdrûenì na pravidelnost ñ nebo spìöe nepravidelnost provozu tramvajì ñ je z ejm. Jin mi slovy: kv li rozptylu zdrûenì na tèto jedinè k iûovatce, kter idiëi tramvajì nemohou nijak ovlivnit, by nemohlo pït tramvajov ch linek dodrûet poûadovanou p esnost a pravidelnost provozu v rozmezì do 2 minut od jìzdnìho du (podle Standardu kvality sluûeb DopravnÌho podniku hl. m. Prahy), a to ani v p ÌpadÏ, ûe by se poda ilo absolutnï p esnï dodrûet jìzdnì doby podle jìzdnìho du v celèm ostatnìm pr bïhu tras p i jìzdï z koneënè na koneënou. CelkovÏ je nutnè konstatovat, ûe zjiötïnè v sledky jsou znaënï nep ÌznivÈ. Proto se nabìzejì ot zky, ËÌm to bylo zp sobeno a zda bylo moûnè pravou program svïtelnè signalizace zdrûenì tramvajì podstatnï zkr tit.»ìm bylo vysokè zdrûenì tramvajì zp sobeno: p ed v lukou Strossmayerova n mïstì bylo na k iûovatce n - b eûì kpt. Jaroöe ñ ätef nik v most v provozu dynamickè ÌzenÌ svïtelnou signalizacì s dèlkami cykl ÌzenÌ 80 a 100 sekund a s podmìnïnou preferencì tramvajì. P i mï enì zdrûenì tramvajì byl na k iûovatce v provozu pevn sign lnì program o dèlce cyklu 120 sekund a bez preference tramvajì. Je zn mo, ûe prodluûov nì cykl ÌzenÌ ve vïtöinï p Ìpad zvyöuje zdrûenì tramvajì svïtelnou signalizacì, a je nezodpovïzenou ot zkou, proë byla prodlouûena dèlka cyklu ÌzenÌ pr vï o pr zdnin ch, kdy je automobilov provoz v centru mïsta niûöì o 10 aû 20 % ve srovn nì s Ëervnem nebo z Ìm. Tento sign lnì program navìc dostateënï nezohlednil vysokou intenzitu tramvajovèho provozu v pojìûdïnèm oblouku v kombinaci s nep Ìznivou okolnostì, ûe v tomto oblouku je z kaz mìjenì protijedoucìch vlak, vyznaëen n vïstmi ÑP ednost v jìzdï p ed protijedoucì tramvajìì a ÑDej p ednost v jìzdï protijedoucì tramvajiì dle DopravnÌho a n vïstnìho p edpisu pro tramvaje D1/2 DopravnÌho podniku hl. m. Prahy. Na ot zku, zda bylo moûnè zdrûenì tramvajì pod- statnï zkr tit, je odpovïô ñ ano. Optim lnìm eöenìm v dan ch dopravnìch pomïrech by byla prava ÌdicÌ logiky pro moûnost v bïru tramvajovèho volna pro pojìûdïn oblouk dvakr t za cyklus podle aktu lnìch n rok tramvajì, s moûnostì prodluûov nì tohoto volna v p ÌpadÏ n rok protijedoucìch tramvajì (kv li z kazu mìjenì v oblouku), a ponech nì dynamickèho ÌzenÌ. Podle zkuöenostì z jin ch praûsk ch k iûovatek s dynamick m ÌzenÌm lze Ìci, ûe p i vhodnïjöìm eöenì by bylo b valo moûnè snìûit zdrûenì tramvajì ve srovn nì s namï en m stavem p ibliûnï o 70 aû 85 %. Co k tomu dodat na z vïr? Na ot zku, do jakè mìry byl popsan stav v souladu s ve ejn m z jmem na preferenci MHD, deklarovan m jako dopravnï politick princip v Z sad ch dopravnì politiky hlavnìho mïsta Prahy (schv len ch Zastupitelstvem hl. m. Prahy dne ), nechù si odpovì kaûd Ëten s m. ZhodnocenÌ by mïlo b t alespoú pouëenìm pro eöenì obdobn ch situacì v budoucnu. Ing. Jan Ad mek 16 DP kontakt 10/2001 Foto: Petr MalÌk

17 Další rozvoj počítačových sítí v Dopravním podniku Problematika a opodstatnïnost budov nì poëìtaëov ch sìtì byla pops na jiû v nïkolika d ÌvÏjöÌch vyd - nìch DPñKONTAKTu. Tato oblast tvo Ì v souëasnè dobï z kladnu pro provoz a rozvoj veöker ch informaënìch systèm a informaënìch technologiì (IS/IT) vëetnï elektronickè poöty a internetovsk ch technologiì. V DopravnÌm podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti lze tuto sìù rozdïlit v z sadï do t Ì rovnì. Do prvnì rovnï pat Ì p te nì vysokorychlostnì sìù postaven na optick ch vl knech veden ch v tunelech metra, druhou roveú tvo Ì sìtï v jednotliv ch are lech ( st ednì dìlny Hostiva, depa metra, vozovny, gar ûe), propojujìcì p ÌsluönÈ objekty tïchto are l a do t etì rovnï pat Ì lok lnì poëìtaëovè sìtï (LAN) v jednotliv ch objektech. Pokud se t k p te nì optickè sìtï, ta byla rekonstruov na v roce 2000 v souvislosti se zprovozúov nìm novè budovy Sokolovsk 217/42. Jednalo se o zmïnu architektury, kdy byl p vodnì p - te nì okruh p ebudov n na hvïzdu se st edem v objektu Sokolovsk a s vrcholy v objektech centr lnìho dispeëinku a st ednìch dìlen Hostiva. Tato p te nì sìù byla postavena na nejmodernïjöìch aktivnìch prvcìch umoûúujìcìch p enosovou rychlost 1Gbit/s. SchÈma propojenì stanic POČÍTAČE SchÈma datovè sìtï Centr lnìho dispeëinku DP Obr.. 2 Obr.. 4 SchÈma datovè sìtï Centr lnìho dispeëinku DP detail 1. suterènu a 7. patra Obr /2001 DP kontakt 17

18 17 ZAJÍMAVOSTI BlokovÈ schèma datov ch rozvod budova CD-DP Obr.. 3 Horizont lnì rozvody (Horizontal Subsystem) Datov sìù 2001 DopravnÌho podniku hl. m. Prahy - koneën stav po p estavbï CD Obr.. 5 Doplňkový prodej jízdenek řidičem autobusu Na z kladï rozhodnutì vedenì DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, a.s. a po projedn nì s organizacì ROPID byl dnem 1. kvïtna 2000 zaveden doplúkov prodej jìzdenek pro jednotlivou jìzdu na mïstsk ch link ch PraûskÈ integrovanè dopravy idiëem autobusu. Vöichni idiëi autobus o. z. Autobusy byli vybaveni jìzdenkami nomin lnì hodnoty 9,- KË (z kladnì p estupnè zv hodnïnè jìzdnè) a 15,- KË (z kladnì p estupnè plnocennè jìzdnè). V n sledujìcì tabulce je uvedena rekapitulace prodeje jednotliv ch jìzdenek vëetnï vyëìslenì odveden ch trûeb za mïsìce kvïten ñ prosinec roku 2000 a za mïsìce leden ñ Ëervenec roku ObdobÌ prodej prodej trûba 9,- KË 15,-KË (v KË) 5ñ12/ ,- KË 1ñ 7/ ,- KË Z uvedenèho p ehledu vypl v, ûe o. z. Autobusy prodal celkem kus jìzdenek a odvedl trûbu v celkovè v öi ,- KË. V pr bïhu roku 2000 bylo pr mïrnï mïsìënï prod no kus jìzdenek a pr mïrnè mïsìënì trûby Ëinily KË. V pr bïhu roku 2001 bylo pr mïrnï mïsìënï prod no kus jìzdenek a pr mïrnè mïsìënì trûby Ëinily ,- KË. NejvyööÌ prodej jìzdenek byl zaznamen n v mïsìci Ëervenci 2001, kdy trûba za prodanè jìzdenky dos hla hodnoty ,- KË. Pro porovn nì: trûba v prvnìm mïsìci realizace doplúkovèho prodeje jìzdenek dos hla celkovè hodnoty ,- KË a v mïsìci Ëervenci 2001 jsme tedy vyk zali vìce neû sedmin sobek loúskè kvïtnovè trûby. Ze statistiky je patrnè, ûe doch zì k menöìmu prodeji jìzdenek na link ch provozovan ch gar ûì DOZ Hostiva a naopak nejvyööì prodej jìzdenek je vykazov n na link ch provozovan ch gar ûì ÿepy. CelkovÏ je p evaûujìcì z jem cestujìcì ve ejnosti o jìzdenky nomin lnì hodnoty 15,- KË. M ûeme tèû konstatovat, ûe vzr st celkov hodnota zaplacenèho jìzdnèho. Ing. Ji Ì Pa Ìzek, ekonomick n mïstek o. z. Autobusy V n slednèm obdobì roku 2000 a 2001 byl dalöì postup zamï en na rozöì enì a posìlenì navazujìcìch segment na p te nì sìù. V prvnìm p ÌpadÏ se jednalo o zah jenì realizace projektu p ipojenì stanic metra na datovou poëìtaëovou sìù naöì spoleënosti. Tento projekt je rozdïlen do t Ì etap, z nichû prvnì etapa, kter m b t ukonëena do 31. prosince letoönìho roku, obsahuje 29 stanic. Jsou do nì za- azeny vöechny stanice, kde jsou umìstïna prodejnì mìsta jìzdnìch doklad a informaënì st ediska pro cestujìcì. SchematickÈ zn zornïnì technickèho eöenì p edstavuje obr zek Ë. 1. D le bylo eöeno p ipojenì vozoven a provozoven elektrick ch drah s cìlem dosaûenì vyööì p enosovè rychlosti. Zde se jednalo o vyuûitì optick ch vl ken tam, kde toto eöenì bylo moûnè (vozovna Pankr c, vozovna HloubÏtÌn) a o vyuûitì radiov ch za ÌzenÌ typu AIRLAN. Obdobn problematika bude muset b t rovnïû eöena v oblasti zv öenì p enosov ch rychlostì pro p ipojenì autobusov ch gar ûì. SoubÏûnÏ s v öe uveden mi akcemi probìhala v uplynulèm obdobì roku 2001 p Ìprava rekonstrukce poëìtaëovè datovè sìtï v objektu Centr lnì dispeëink. S ohledem na skuteënost, ûe prvnì Ë st poëìtaëovè sìtï v Centr lnìm dispeëinku byla realizov na jiû v roce 1994 a od tèto doby doölo na tèto sìti k adï dìlëìch prav a doplúov nì, nesplúuje jiû tato sìù v souëasnè dobï poûadovanè parametry (a to jak po str nce funkënì, tak po str nce spolehlivostnì a bezpeënostnì). Z tïchto d vod bylo p istoupeno k p ÌpravÏ rekonstrukce tèto sìtï tak, aby v öe uvedenè nedostatky byly odstranïny. ZejmÈna se jedn o zv öenì jejì v konnosti a spolehlivosti zmïnou architektury s vyuûitìm nejmodernïjöìch aktivnìch prvk a zv öenìm jejì bezpeënosti fyzick m oddïlenìm centr lnìho rozvadïëe od ostatnìch sdïlovacìch za ÌzenÌ (p estïhov nìm centr lnìho rozvadïëe z mìstnosti 711 do 1. suterènu). Z kladnì Ë sti v kresovè dokumentace jsou uvedeny na obr zcìch 2, 3 a 4. SouËasnÏ probìh p Ìprava rekonstrukce poëìtaëovè sìtï i v are lu D Hostiva s cìlem prot hnout p te nì vysokorychlostnì kan l do hlavnìch objekt tohoto are lu. Z vïr Z v öe uveden ch aktivit v oblasti rozvoje poëìtaëov ch sìtì je z ejmè, ûe z kladnìm cìlem je v souëasnè dobï pov öenì vöech Ël nk datovè sìtï na srovnatelnou, Ëi alespoú na proporcion lnì roveú. Zde vych zìme z pravidla, ûe celkov v konnostnì roveú kaûdè poëìtaëovè sìtï je do znaënè mìry omezena jejìm nejslaböìm Ël nkem. CelkovÈ schèma datovè sìtï naöì spoleënosti po p estavbï Centr lnìho dispeëinku zn zorúuje obr zek 5. Ing. Josef Hrom dka, vedoucì odboru informaënì technologie editelstvì Foto: Petr MalÌk 18 DP kontakt 10/2001

19 Nízkopodlažní autobusy jsou vybaveny plošinami Milovník tramvají se rozloučil s podnikem Moûn jste si ani nevöimli, ûe se v srpnovèm DPñ KONTAKTu zmïnila tir û podnikovèho mïsìënìku. Zakl dajìcìho Ëlena redakënì rady ing. Ji Ìho Cimrhakla vyst Ìdal jeho mladöì kolega z odboru informaënìch systèm mgr. Milan Slez k. Ji Ì Cimrhakl se koncem Ëervna rozlouëil po 41 letech vïrn ch sluûeb s DopravnÌm podnikem, jedinou firmou, kde od ukonëenì vysokè ökoly po odchod do d chodu pracoval. NÏkolik t dn po odchodu ing. Cimrhakla do d chodu jsme se opït seöli a povìdali si o jeho p sobenì v naöem podniku, kterè bylo velmi zajìmavè a bohatè na ud losti. P Ìchod do ad doprav k byl pro Ji Ìho Cimrhakla samoz ejmostì, neboù doprava je u Cimrhakl rodovou tradicì. DÏdeËek p sobil na ûeleznici a tatìnek byl tramvaj kem ve straönickè vozovnï. ÑN stup do DopravnÌho podniku byl pro mï samoz ejmostì. Bydleli jsme v sousedstvì straönickè vozovny a kdyû jsem byl mal, nosil jsem tam tatìnkovi veëe e a poslèze jsem tam o pr zdnin ch p sobil brig dnï jako pr vodëì se sluûebnìm ËÌslem 144.ì Do zaë tku spartaki dy v roce 1960 chybïlo pouze nïkolik dnì, kdyû se Ëerstv absolvent praûskè VysokÈ ökoly dopravnì Ji Ì Cimrhakl hl sil k n stupu do trvalèho pracovnìho pomïru v DopravnÌm podniku. Jako zkuöen brig dnìk se okamûitï vydal do straönickè vozovny, aby pomohl zvl dnout zv öenè n roky na dopravu v dobï tïlov chovnèho sv tku v roli pr vodëìho. N sledovala lèta praxe snad ve vöech provoznìch funkcìch, jako idië tramvaje, dispeëer, pracovnìk drûby, aby se jako novï p ÌchozÌ co nejlèpe sezn mil s problematikou praûskè mïstskè hromadnè dopravy. ÑStraönÏ r d na dobu cesty podnikem vzpomìn m, hodnï vïcì jsem se nauëil a poznal. HodnÏ se toho dalo vyuûìt i v pozdïjöì dobï, kdy jsem p sobil v jin ch funkcìch,ì vzpomìn na zaë tky Cimrhakl. NÌzkopodlaûnÌ autobusy jsou od konce srpna p telötïjöì k naöim z kaznìk m, neboù jsou vöechny vybaveny ploöinami usnadúujìcìmi n stup osob m se snìûenou pohyblivostì. PrvnÌ nìzkopodlaûnì autobusy Karosa ñ Renault dod vanè do roku 1998 mïly nakl pïcì karoserie (tzv. kneeling), ale byly bez n jezdov ch ploöin. Proto cestujìcì na invalidnìch vozìcìch museli v zast vk ch p ekon vat v ökov rozdìl v rozmezì 5 aû 10 centimetr. DalöÌ dod vky uû kneeling neobsahovaly, souëasnï vöak do podlahy v prostoru prost ednìch dve Ì byla nainstalov na ploöina, umoûúujìcì cestujìcìm na vozìku vyjet a najet do autobusu bez pomoci druh ch. Tato drobnost vöak vyvolala poûadavek odliöovat v jìzdnìch dech spoje s ploöinou a bez nì. SplnÏnÌ tohoto poûadavku by podstatnï zhoröilo Ìzen provoz nìzkopodlaûnìch autobus, a tak bylo rozhodnuto, ûe prvnì Ëty- icìtka autobus bude takè vybavena n jezdovou ploöinou, aby vöechny nìzkopodlaûnì vozy byly pro z kaznìky srovnatelnè. TÌm i v jìzdnìch dech bude staëit jedin znaëka na oznaëov nì nìzkopodlaûnìch spoj. prava nejstaröìch nìzkopodlaûnìch voz probìhala ve spolupr ci s Beneöovsk mi strojìrnami a. s., kterè pro odötïpn z vod Autobusy vyr bïjì rozkl dacì schody umoûúujìcì n stup vozìëk do autobus s vysokou podlahou. ÿeöenì pouûìvanè v robcem autobus na nov ch vozech nebylo moûnè pouûìt, protoûe vyûaduje pravu r mu karoserie ve v robnìm z vodï. Proto bylo zvoleno eöenì nezasahujìcì do konstrukce autobusu ñ ploöina se zasouv do prostoru pod podlahou autobusu (mezi podlahu a ochrann kryt rozvod vody a vzduchu). Po nïkolika prav ch prototypu, kter mi v robce reagoval na poûadavky o. z. Autobusy a organizacì zdravotnï postiûen ch, zìskaly BeneöovskÈ strojìrny schv lenì Karosy a Ministerstva dopravy»r k dodateënè mont ûi a autorskou ochranu formou chr nïnèho pr myslovèho vzoru. Po tèmï t ÌletÈ praxi p iöel n stup do pozice referenta dopravnìho oddïlenì, kde se Cimrhakl seöel s dalöìm nestorem praûsk ch doprav k ing. Pavlem Flajöhansem, shodou okolnostì o mnoho let pozdïji dalöìm zakl dajìcìm Ëlenem redakënì rady DPñKONTAKTu. V roce 1964 se mïnila organizaënì struktura DopravnÌho podniku, byly vytvo eny odötïpnè z vody a ing. Ji Ì Cimrhakl p ech zì do Elektrick ch drah jako vedoucì provozu elektrick ch drah. KromÏ ednick ch povinnostì ho Ëekaly jeötï povinnosti idiëskè. ÑV öedes - t ch letech bylo straönï m lo provoznìho person lu, proto kdo mohl, chodil odpoledne jezdit. J jsem to bral jako p ÌjemnÈ zpest enì, jeûdïnì mï bavilo a navìc jsem mïl idiëskè pr kazy na vöechny typy tramvajì.ì Velkou zmïnu p inesl Ji Ìmu Cimrhaklovi konec roku TehdejöÌ gener lnì editel ing. Mikul ö Lacek zaloûil odbor ÑSpr va metraì, kter mïl p ipravovat vöe pot ebnè na zah jenì provozu novèho dopravnìho prost edku v Praze. Ji Ì Cimrhakl zvìtïzil v konkursu na mìsto odbornìka na dopravu a stal se Ëlenem dvan ctiëlennèho t mu, kter od 1. ledna 1968 p ipravoval podzemnì dr hu. Ñ»asto jsme jezdili do tehdejöìho SovÏtskÈho svazu a pozn vali jsme vöechna tamnì metra. Na mï udïlalo nejvïtöì dojem leningradskè (dnes petrohradskè), ale nejvìce se spolupracovalo s kolegy z Moskvy. äest t dn jsem tam str vil ve funkci dispe- Ëera, abych co nejlèpe poznal provoz metra. V Praze jsme totiû p ipravovali ökolenì novï p ÌchozÌch pracovnìk.ì NesmazatelnÏ z st v v pamïti Ji Ìho Cimrhakla zaps na historka z obdobì okolo v noc roku Tehdy zaëìnaly zkuöebnì jìzdy metra. ÑByl jsem tehdy na dispe- Ëinku ve stanici I. P. Pavlova a kdyû n m nahl sili, ûe se k n m ze sousednì stanice rozjel vlak, sebïhli jsme vöichni na peron a oëek vali jsme p Ìjezd. Kdyû jsme uvidïli v tunelu svïtla vlaku, nemohli jsme tomu uvï it. ZAJÍMAVOSTI Mont û, trvajìcì dva mïsìce, st la 1,3 milionu korun a v souëasnè dobï splúujì vöechny nìzkopodlaûnì autobusy provozovanè o. z. Autobusy vëetnï staröìch voz Neoplan kritèria bezbarièrovèho p Ìstupu. CestujÌcÌm na invalidnìm vozìku jsme schopni garantovat s pomocì idiëe v stup a n stup i v zast vk ch, kterè nejsou vybaveny zv öenou n stupnì hranou, nebo ve kter ch se autobus z provoznìch d vod nem ûe k n stupnì hranï dostateënï p iblìûit. Z podklad o. z. Autobusy zpracoval bda Foto: o. z. Autobusy Naöe dlouholetè silì mïlo koneënï re ln v sledek a fungovalo to. Byli jsme nadöeni.ì Po otev enì metra se Ji Ì Cimrhakl vïnoval p ÌpravÏ dalöìch nov ch linek metra aû do roku 1983, kdy se stal na editelstvì DP vedoucìm dneönì ÑstodesÌtkyì, odboru, zajiöùujìcìho organizaci mïstskè hromadnè dopravy. Na p elomu osmdes t ch a devades t ch let byl i prvnìm ÑporevoluËnÌmì dopravnìm editelem. Se zmïnou pomïr i DopravnÌ podnik zaëal mïnit svè chov nì v Ëi cestujìcì ve ejnosti, vïtöì v ha byla p ikl d na dopravnìm informacìm. Ing. Cimrhakl st l v Ëele novï se tvo- ÌcÌho odboru. U informacì pro klienty takè skonëilo dlouholetè Cimrhaklovo angaûm u podniku. V polovinï devades t ch let st l u zrodu DPñKON- TAKTu a vìce neû pït let p sobil velice aktivnï v jeho redakënì radï. Ji Ì Cimrhakl zajiöùoval p ÌspÏvky z dopravnìho seku editelstvì a vûdy se snaûil uplatúovat svè bohatè zkuöenosti. ÑJeötÏ si pamatuji starèho Elektrik e, potom samoz ejmï PraûskÈho doprav ka, ale myslìm, ûe DPñKONTAKT m lepöì grafickou a obsahovou roveú neû jeho p edch dci. VÏ Ìm, ûe je zajìmav pro vöechny zamïstnance.ì Velkou l skou Ji Ìho Cimrhakla st le z st vajì tramvaje, parnì lokomotivy a v bec vöechna kolejov doprava. ÑPoda ilo se mi Ñza Ìditì si tramvaj prakticky ve vöech mïstech s tramvajov m provozem v»eskè republice.ì Druhou velkou Cimrhaklovou l skou jsou hory. ÑM m r d hlavnï Jizerky a Krkonoöe. V DopravnÌm podniku jsem nïkolik let s pomocì odbor po dal t dennì z jezdy do Tater, kde jsem p ipravoval pïöì t ry r zn ch n roënostì ñ a vyrazilo se. Dodnes mï lidè zastavujì a ptajì se, zda zase nepojedeme,ì vzpomìn na dobu, kdy se pravidelnï t etì srpnov t den vyr ûelo autobusem za pozn nìm kr sy slovensk ch hor. Pane inûen re, dìky za rozhovor a nejen za nïj! Petr MalÌk 10/2001 DP kontakt 19

20 ZMĚNY Od nedïle 30. z Ì doölo k n sledujìcìm rozs hl m zmïn m v p ÌmÏstskÈ autobusovè dopravï: 1. Od 30. z Ì letoönìho roku zah jily provoz novè linky PID Ë. 368, 370, 371, 373, 374, 399, 413, 416, 417 a 418, kterè budou v provozu mezi obcemi Praha, Odolena Voda, Kralupy nad Vltavou, Veltrusy, Klecany, Neratovice a Brand s nad LabemñStar Boleslav. NovÏ zavedenè linky nahradily st vajìcì linky»sad provozovanè dopravci»sad St ednì»echy, spol. s r. o., kter je z roveú dopravcem na vöech novï vznikl ch link ch, a»sadñab, s. r. o. v seku ÑPraha, N draûì Holeöovice ñ ChlumÌnì. V chozì zast vkou pro linky zaëìnajìcì v Praze a jedoucì do Odolena Vody, Kralup nad Vltavou, Veltrus a Klecan je severnì autobusov termin l N draûì Holeöovice (u ûelezniënì stanice). 368»eskomoravsk ñ VysoËansk ñ Prosek ñ Nov Prosek ñ LetÚansk ñ Na Hranici ñ Boletick ñ Rychnovsk ñ LetÚany ñ Avia LetÚany ñ Krausova ñ Trutnovsk ñ Na Luk ch ñ œ blice ñ Skl dka œ blice ñ B ezinïves ñ Na Boleslavce (T) ñ Bo anovice, rozc. ñ LÌbeznice, I. ñ LÌbeznice, II. (Z) ñ LÌbeznice, ökola (Z) ñ LÌbeznice, poöta ñ Baöù ñ Baöù, BaötÏk ñ Baöù, BaötÏk, n ves (Z) ñ P edboj ñ PanenskÈ B eûany (T) Odolena Voda, DolÌnek (T) ñ Odolena Voda, z vod (v seku P edboj ñ Odolena Voda, z vod v provozu pouze vybranè spoje v pracovnì den; v sobotu a nedïli v provozu pouze vybranè spoje v seku Baöù ñ P edboj). Změny na příměstských linkách od 30. září U Celnice ñ Zdiby, U Parku ñ Sedlec* ñ Klecany, Zdibsko ñ KlÌËany ñ Baöù, BaötÏk* ñ Baöù* ñ Baöù, BaötÏk* ñ Baöù, BaötÏk, n ves (Z)* ñ PanenskÈ B eûany, z mek* ñ PanenskÈ B eûany ñ Odolena Voda, DolÌnek ñ Odolena Voda, z vod* ñ Odolena Voda, sìdliötï* ñ Odolena Voda, DolÌnek, ul. Vodolsk ñ Odolena Voda, z kladnì ökola (Z)* ñ Odolena Voda ñ Odolena Voda, rozc. KopeË* ñ ûice, KopeË* ñ Velik Ves ñ Neratovice, Korycany (do zast vek oznaëen ch Ñ*ì zajìûdïjì pouze vybranè spoje; v secìch Odolena Voda ñ Velik Ves a Velik Ves ñ Neratovice, Korycany v provozu pouze vybranè spoje). 374 N draûì Holeöovice ñ Vychovatelna ñ Ke StÌrce ñ Vozovna Kobylisy ñ PoËeradsk ñ PrunÈ ovsk ñ Zdiby, U Celnice ñ Zdiby ñ Zdiby, VeltÏû, poöta ñ Zdiby, VeltÏû ñ Zdiby, P emyölenì ñ Klecany, U H bitova ñ Klecany, U Kostela ñ Klecany, Ahold* ñ VÏtruöice ñ Klecany, Drasty, ËistÌrna ñ Klecany, Drasty ñ Vodochody, rozc. Hoötice ñ Vodochody, Hoötice (Z)* ñ Vodochody ñ Vodochody, U äkoly ñ M slovice ñ Post iûìn, U KapliËky ñ Odolena Voda, z vod (v seku M slovice ñ Odolena Voda, z vod v provozu pouze vybranè spoje v p epravnìch öpiëk ch pracovnìho dne; do zast vek oznaëen ch Ñ*ì zajìûdïjì pouze vybranè spoje). ñ Odolena Voda, D Ìnov, Stavadla ñ jezdec a jezdec ñ ChlumÌn v provozu pouze vybranè spoje; do zast vky KozomÌn, rozc. 0.4 zajìûdïjì pouze vybranè spoje). 416 Odolena Voda, z vod (T) ñ Odolena Voda, DolÌnek (T) ñ PanenskÈ B eûany (T) ñ P edboj (T) ñ Kojetice, ûel. st. (T) ñ Kojetice (T) ñ»akoviëky (T) ñ ZlonÌn ñ LÌbeznice, ökola ñ LÌbeznice II. ñ Sedlec, äkolnì ñ LÌbeznice, II. ñ LÌbeznice, ökola (v provozu pouze v pracovnìch dnech; do zast vky LÌbeznice, ökola zajìûdì pouze ve dnech ökolnìho vyuëov nì; v secìch Odolena Voda, z - vod ñ ZlonÌn a LÌbeznice, II ñ Sedlec, äkolnì ñ LÌbeznice, ökola v provozu pouze vybranè spoje). 417 Brand s nad LabemñStar Boleslav,, n mïstì ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, nemocnice ñ Brand s n. L.ñ St. Boleslav, sìdl. BSS ñ Polerady ñ MratÌn, cukrovar ñ Br zdim, rozc. V. Br zdim ñ Br zdim, Nov Br zdim ñ / ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Praûsk (T) ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, zdrav. st. ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Popovice ñ / ñ Br zdim, Star Br zdim ñ VeleÚ, ZD ñ. Sluhy ñ Sluhy, rozc. Br zdim ñ MratÌn ñ MÏöice ñ LÌbeznice, ökola ñ LÌbeznice, II. ñ LÌbeznice, poöta ñ Baöù ñ Baöù, BaötÏk ñ KlÌËany, odb. Baöù ñ Odolena Voda, z - vod (vybranè spoje polookruûnì provoz; v secìch Bran- Foto: Petr MalÌk 370 N draûì Holeöovice ñ Vychovatelna ñ Ke StÌrce ñ Vozovna Kobylisy ñ PoËeradsk ñ PrunÈ ovsk ñ Zdiby, U Celnice ñ Zdiby, U Parku ñ Klecany, Zdibsko ñ KlÌËany ñ Odolena Voda, z vod ñ Odolena Voda, sìdliötï ñ Odolena Voda, DolÌnek, ul. Vodolsk (T) ñ Odolena Voda, z - kladnì ökola (Z) ñ Odolena Voda ñ Post iûìn ñ (Post iûìn, U KapliËky) ñ KozomÌn, rozc. 0.4 ñ KozomÌn ñ ZlonËice ñ ChvatÏruby ñ Kralupy nad Vlt., Kovoörot ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek, pìskovna ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek, rozc. ñ Veltrusy, STS ñ Veltrusy ñ Kralupy nad Vlt., Kau- Ëuk ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek ñ Kralupy nad Vltavou, ûelezniënì stanice. (v seku Odolena Voda ñ Kralupy nad Vltavou, ûelezniënì stanice v provozu pouze vybranè spoje. V sobotu a nedïli v provozu pouze v seku Odolena Voda ñ Kralupy nad Vltavou, ûelezniënì stanice, nezajìûdì do zast vek KozomÌn aû Kralupy nad Vltavou, LobeËek, rozcestì; zast vku Post iûìn, U KapliËky obsluhuje pouze vybran spoj v rannì p epravnì öpiëce pracovnìho dne ve smïru zpït). 371 N draûì Holeöovice ñ Vychovatelna ñ Ke StÌrce ñ Vozovna Kobylisy ñ PoËeradsk ñ PrunÈ ovsk ñ Zdiby, U celnice ñ Zdiby ñ Zdiby, VeltÏû, poöta ñ Zdiby, VeltÏû ñ Zdiby, P emyölenì ñ Klecany, U H bitova ñ (Klecany ñ Klecany,, Klec nky) ñ Klecany, U Kostela ñ Klecany, Ahold ñ Husinec, rozc. ñ Husinec, ÿeû, sìdliötï ñ Husinec, ÿeû ñ Husinec, ÿeû, z vod (v provozu pouze v p epravnìch öpiëk ch pracovnìho dne; do zast vek Klecany, Klecany, Klec nky a Klecany, Ahold zajìûdïjì pouze vybranè spoje). 373 N draûì Holeöovice ñ Vychovatelna ñ Ke StÌrce ñ Vozovna Kobylisy ñ PoËeradsk ñ PrunÈ ovsk ñ Zdiby, 20 DP kontakt 10/ N draûì Holeöovice ñ Vychovatelna ñ KlÌËany ñ Odolena Voda, z vod ñ Odolena Voda, sìdliötï ñ Odolena Voda, DolÌnek, ul. Vodolsk (T) ñ Odolena Voda, z kladnì ökola (Z) ñ Odolena Voda (v provozu pouze v pracovnìch dnech p ibliûnï od 5.00 do hodin, r no ve smïru zpït, v ostatnìch obdobìch ve smïru tam). 399 Avia LetÚany ñ LetÚany ñ Touûimsk ñ LeteckÈ opravny ñ Jilemnick ñ Kbely ñ MladÏjovsk ñ Vino sk h bitov ñ Lohenick ñ Vino (T) ñ Podolanka ñ D evëice, rozc. Jenötejn ñ D evëice ñ D evëice, cihelna ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Vr bì ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Praûsk (Z) ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, n m. ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, most ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, U Br ny ñ Brand s nad LabemñStar Boleslav,, autobu- sov stanice (v provozu pouze vybranè spoje v p epravnìch öpiëk ch pracovnìch dn ; odpoledne pouze ve smïru tam). 413 Kralupy nad Vltavou, ûelezniënì stanice ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek, rozc. ñ Kralupy nad Vlt., LobeËek, pìskovna ñ Kralupy nad Vlt., Kovoörot ñ ChvatÏruby ñ ZlonËice ñ KozomÌn ñ KozomÌn, rozc. 0.4 ñ Post iûìn ñ Odolena Voda ñ Odolena Vo- da, z vod ñ Odolena Voda, sìdliötï ñ Odolena Voda, DolÌnek, ul. Vodolsk (T) ñ Odolena Voda, z kladnì ökola (Z) ñ Odolena Voda ñ Odolena Voda, DolÌnek, ul. Vodolsk (Z) ñ Odolena Voda, sìdliötï (Z) ñ Odolena Voda, z vod (Z) ñ KozomÌn, rozc. 0.4 ñ ûice ñ D Ìnov,»erven Lhota ñ D Ìnov,, stavadla ñ D Ìnov, u rybnìka ñ jezdec ñ ChlumÌn (v provozu pouze v pracovnì dny p ibliûnï od 5.30 do hodin; v secìch Post iûìn ñ KozomÌn, rozc. 0.4, ChvatÏruby ñ KozomÌn, Odolena Voda, sìdliötï d s n. L.ñSt. Boleslav, nemocnice ñ Br zdim, Nov Br zdim, Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Praûsk ñ Brand s n. L.ñSt. Boleslav, Popovice a MratÌn ñ Odolena Voda, z - vod v provozu pouze vybranè spoje). 418 Libiö, Spolana 3 ñ Libiö, Ke SpolanÏ ñ Neratovice, ûel. st. ñ Neratovice, U VojtÏcha ñ Neratovice, Byökovice ñ Kojetice, rozc. ñ P edboj ñ PanenskÈ B eûany ñ Odolena Voda, DolÌnek ñ Odolena Voda, z vod (v provozu pouze v p epravnìch öpiëk ch pracovnìho dne, r no vybran spoj ve smïru tam, odpoledne vybran spoj ve smïru zpït). 2. Z d vodu zavedenì plnè integrace ûelezniënì tratï 011 v seku Praha Masarykovo n draûì ñ Po ÌËany doölo od 30. z Ì k zavedenì nov ch linek Ë. 409 a 410 mezi»esk m Brodem a Kostelcem nad»ern mi lesy. NovÏ zavedenè linky nahradì st vajìcì linky»sad provozovanè dopravcem»sad POLKOST spol. s r. o., kter je z roveú dopravcem na obou novï vznikl ch link ch. ObÏ novè linky budou nav z ny v»eskèm BrodÏ na vlaky»d smïrem z/do Prahy a budou v provozu celot dennï. 409»esk Brod, ûelezniënì stanice ñ»esk Brod, Jana Kouly ñ P istoupim, rozcestì ñ P istoupim ñ Köely, rozcestì ñ Krup, dv r Chr st ñ Krup, rozc. SyneË ñ Krup ñ Kostelec n.». l., Chaloupky ñ Kostelec n.». l., SvatbÌn ñ Kostelec n.». l., SvatbÌnsk ñ Kostelec n.». l., sanatorium ñ Kostelec nad»ern mi lesy,, n mïstì. 410»esk Brod, ûelezniënì stanice ñ»esk Brod, Jana Kouly ñ P istoupim, rozcestì ñ P istoupim ñ Tuchoraz, U Sad ñ Tuchoraz ñ P ehvozdì ñ Kostelec n.». l., Truba ñ Kozojedy ñ Kostelec n.». l., Na Skalce ñ Koste-