Brněnská přehrada : 6.díl - dokončení přehradní zdi

Transkript

1 Obsah tohoto čísla: - Brněnská přehrada 6. díl Kormoráni na INTERCAMPU 2004 Naše nejběžněji se vyskytující dřeviny První pomoc Brněnská přehrada : 6.díl - dokončení přehradní zdi Rok 1939 Na jaře se věnovala velká pozornost příchodu jarní velké vody, aby se zabránilo podobným škodám jako v minulých letech. Stavební mechanizace ze staveniště byla tedy proto odstraněna a velká voda skutečně zase přišla. Jeřáb zničený v srpnu 1938 již nebyl obnoven kvůli svému velkému poškození. I bez něho však pokračovala práce rychlým tempem. Události roku 1939 (vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu a vypuknutí 2.světové války v září) neměly na rychlost práce vliv a stavba přehrady pokračovala bez přerušení. Na vedlejším obrázku vidíme, kam až pokročila stavba na podzim téměř je dokončeno pravé i levé křídlo přehradní zdi a pokračuje betonování středních bloků i s bezpečnostními přepady. V pravém dolním rohu je pod lešením schovaná budova elektrárny. Tato fotografie je jedním z posledních pohledů na údolí před zatopením, vidíme zde široké koryto Svratky a v pozadí již opuštěné staré Kníničky. Na dalším obrázku je už vidět, jak podzimní povodňová vlna rychle naplnila přehradu a tím i navždy zatopila staré Kníničky. Výška hladiny už je stejná jako v současnosti. V roce 1939 byla také dokončena stavba vývařiště pod hrází. Výsledný tvar vývařiště vzešel z 80 návrhů testovaných v Laboratoři vodních staveb na Veveří ulici. 1

2 Každý návrh byl vymodelován ve čtyřicetinásobném zmenšení a byly na něm zkoušeny účinky vody. Rok 1940 V tomto roce byla přehrada dokončena úplně - provedly se úpravy koryta řeky pod přehradou a odstranily se již nepotřebné objekty zajišťující provoz stavby. Zůstal pouze dům na kopci nad přehradou, kde bydlel a dodnes bydlí hrázný se svou rodinou. Celkové náklady na stavbu přehrady činily 59 milionů korun, přičemž plán byl 44 milionů korun. To dělá nárůst asi o jednu třetinu, což není nijak dramatický nárůst vzhledem k narušením stavby dvěma katastrofálními povodněmi v letech 1937 a Peníze na stavbu přehrady dodalo Ministerstvo veřejných prací (45%), země Moravskoslezská (25%) a město Brno (30%). Stavbu přehradní zdi provedla firma Müller a Kapsa z Prahy s maximálním zaměstnáním místních dělníků, strojní zařízení dodaly Českomoravské strojírny Blansko a Vítkovické železárny a vybavení elektrárny a rozvodny dodala firma F. Křižík z Prahy. 2

3 Kormoráni na INTERCAMPU 2004 Sobota den Intercampu jsme zahájili ceremoniálem, na kterém jsme sledovali příjezd krále, středověký boj a 2 nizozemské baviče, podle Kyslíka Manipulátory, a tak jsme za jejich doprovodu ztropili dvě mexické vlny. Po ceremoniálu jsme se rozešli do subcampů, kde jsme se dozvěděli rozdělení do skupin. Kyslík, Ozón a já jsme byli v jedné družince, Karel, Majkl a Upýr ve druhé a Dejvy se stal lídrem ještě další družiny. V těchto družinkách jsme chodili po plaza aktivitách, ticket aktivitách a hike. Družin bylo celkem asi 120. Naše družinka měla přímo mezinárodní složení: 6 Čechů, 2 Amíci a 5 Holanďanů, z těch jsme později 2 vyměnili za 2 Amíky. My jsme vystřídali pár ticket aktivit, některé jsme vynechali. Zábavné však byli skoro všechny. Zahájili jsme deskovými stolními hrami, pokračovali jsme prusíkováním, které spočívalo v lezení na strom pomocí prusíkových uzlů, poté jsme se ocitli v roli slepců, dokonce jsme vyzkoušeli být i handicapovanými. Asi po hodině volna, které jsme využili na pobavení a zahopsání na Big Jumpu, následovala aktivita Knight s day, obvyklý den rytíře po česku. Tuto zajímavost jsme nakonec nevyzkoušeli, jelikož naše vedoucí Babš si ji spletla s Archery. Zhruba za další hodinu měla následovat gymnastika, ale všichni jsme se na ni vykašlali a hrnuli se na večeři, jelikož jsme už umírali hlady. Hned po večeři následoval večerní program, hrál a zpíval anglický skaut, ale my se ze všeho nejvíc těšili na Beatles revival a tato skupina nezklamala. Hráli a zpívali hodně dlouho, ale už bylo pozdě, tak jsme se odebrali do svých spacích pytlů. 3

4 Základní první pomoc je soubor základních odborných a technických opatření, která jsou zpravidla poskytována bez specializovaného vybavení. Součástí základní první pomoci je přivolání zdravotnické pomoci a péče o postiženého až do doby, kdy jej zdravotnická pomoc převezme. Jak ošetřit rány díl 1. - Nejprve přiložíme na ránu krycí vrstvu. Měla by být sterilní. - Krycí vrstvu musíme k ráně pevně přifixovat vhodným obvazem, nejlepší je obvaz šátkový, protože ním jde překrýt i větší plocha. - Při obvazování se nesmíme rány dotýkat, výjimkou jsou rány s prudkým krvácením. - Každá větší rána vyžaduje odborné ošetření. Ránou je poškozená kůže, sliznice 4

5 Naše nejběžněji se vyskytující dřeviny Lesy mohou mít různou podobu. Jiné lesy najdeme v nížinách u řek, jiné vysoko v horách, jiné jsou na skalnatých kopcích. Podobu lesa utváří také člověk, když rozhoduje o tom, jaké druhy stromů vysadí. V nížinách kolem řek najdeme lužní lesy. Rostou v nich ty stromy,které vyžadují dostatek vody a kterým nevadí občasné záplavy.nejčastěji jsou zde vrby, topoly, jasany, lípy, javory, jilmy a duby. V nížinách a pahorkatinách kus dál od vodních toků najdeme doubravy. Říká se jim tak podle druhu stromu, který v nich převládá dubu. Kromě něho můžeme v doubravě nalézt také habry, lípy, javory a buky. Na některých místech pahorkatin a vrchovin rostou lesy s převahou buku bučiny. Bučiny s krásnými velkými stromy s hladkou šedou kůrou můžeme potkat v Bílých Karpatech. Buky doprovázejí také jedle, lípy a javory. Lesy, ve kterých rostou převážně borovice, se jmenují bory. Borovice a břízy jsou jedny z prvních druhů stromů, které se v dávných dobách objevily na našem území. Zbytky borových lesů najdeme od nížin do hor, častěji má však jejich současný výskyt na svědomí člověk, který borový les vysázel. V horských oblastech mají svůj přirozený domov smrčiny. To, že najdeme smrky i v nížinách, je dílem člověka. Ale v horách je smrk doma a tam je také nejodolnější proti různým neduhům. V horách, kde už ani pro smrk nejsou vhodné podmínky, končí, hranice lesa. Zde již roste kleč neboli kosodřevina. Je to zakrslý druh borovice, který je ochoten snášet drsné vysokohorské podnebí. V Čehách je pásmo kleče v nejvyšších polohách. Ještě výše v horách jsou místa, kde již žádné stromy nerostou. Půdu zde pokrývá pouze tráva a vysokohorské byliny. Tomuto nelesnímu stupni říkáme alpínský. Výše už jsou pouze skalnaté holé štíty hor. Za těmi se můžeme vypravit do Tater nebo do Alp. 5

6 Autoři příspěvků - Brněnská přehrada 6.díl - Dejvy Kormoráni na INTERCAMPU 2004 (29.5.) - Kapr Naše nejběžněji se vyskytující dřeviny - Majkl První pomoc Majkl Majkl