SUCHO A JAK MU ČELIT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SUCHO A JAK MU ČELIT"

Transkript

1 Odborný seminář SUCHO A JAK MU ČELIT Sborník abstraktů dne 15. května 2013 v Klubu techniků, Praha 1, Novotného Lávka 5 Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Český hydrometeorologický ústav s podporou Svazu vodního hospodářství ČR a Global Water Partnership

2 ISBN

3 OBSAH ÚVOD 4 Elleder, L. HYDROLOGICKÉ HODNOCENÍ A PARAMETRY SUCHA V ROCE Radek Vlnas, Vojtěch Havlíček, Pavel Treml, Ladislav Kašpárek NÁVRH SYSTÉMU MONITORINGU A HODNOCENÍ HYDROGICKÉHO SUCHA 10 Martin Hanel, Ladislav Kašpárek, Miloň Boháč, Hana Kourková, Pavel Kukla, Bohuslava Kulasová MOŽNÉ DOPADY KLIMATICKÉ ZMĚNY NA REŽIM NÍZKÝCH PRŮTOKŮ 15 Jana Poórová, Lotta Blaškovičová, Peter Škoda, Viliam Šimor TRENDY MINIMÁLNYCH ROČNÝCH A MESAČNÝCH PRIETOKOV NA SLOVENSKÝCH TOKOCH 20 Jana Pechková DLOUHODOBÉ PŘEDPOVĚDI SRÁŽEK A METEOROLOGICKÉHO SUCHA 24 Eva Soukalová, Radomír Muzikář PERIODICITA A PŘEDPOVĚDI VÝSKYTU SUCHA V PODZEMNÍCH VODÁCH 27 Jaroslava Nietscheová PRÁVNÍ NÁSTROJE K ZVLÁDÁNÍ SUCHA 33 Marie Adámková KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI 35 Pavla Finfrlová JSME PŘIPRAVENI ZVLÁDNOUT SUCHO? 39 Jana Saňáková GENEREL ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD A JEHO UPLATNĚNÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH CELCÍCH 43 Svatopluk Šeda, Jana Vrbová JÍMACÍ ŘÁD JAKO ÚČINNÝ NÁSTROJ K ŘÍZENÍ ODBĚRU VODY Z VÝZNAMNÝCH HYDROGEOLOGICKÝCH STRUKTUR V OBDOBÍ DLOUHODOBÉHO ÚTLUMU ODTOKOVÉHO PROCESU ČI V JINÝCH EXTRÉMNÍCH SITUACÍCH 48 Milan Látal, Jiří Novák PROBLEMATIKA SUCHA V PODMÍNKÁCH VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. 54 Magdalena Mrkvičková, Pavel Balvín, Jarmila Skybová NÁVRH POSTUPU KE STANOVENÍ MINIMÁLNÍHO ZŮSTATKOVÉHO PRŮTOKU 59 Petr Pařil, Světlana Zahrádková, Michal Straka, INDIKACE VYSYCHÁNÍ TOKŮ POMOCÍ VODNÍCH BEZOBRATLÝCH A TVORBA MAP TOKŮ OHROŽENÝCH RIZIKEM VYSCHNUTÍ 64 Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta MOŽNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) 68

4 ÚVOD V důsledku výskytu několika velkých povodní v posledních patnácti letech byla pozornost vodohospodářů i správních orgánů soustředěna na problematiku ochrany před povodněmi, kdežto sucho bylo spíše mimo centrum zájmu. Přesto nám sucho v roce 2003 hned po povodňovém roce připomnělo, že jde o neméně závažný nebezpečný jev s potenciálně velkými důsledky u nás i ve světě. V rámci metodiky užívané pro hodnocení přírodních katastrof je sucho zařazeno mezi katastrofy klimatického původu, spolu s extrémními teplotami a doprovodnými jevy. Důsledky extrémního sucha nejvíce postihují méně rozvinuté země, kde způsobují rozsáhlé škody na úrodě a vlny hladomoru. S nepříznivými důsledky sucha však bojují i vyspělé státy, např. v roce 2011 byly zaznamenány značné škody ve Spojených státech a v Mexiku. Na rozdíl od ostatních přírodních katastrof nastupuje sucho pozvolna a jeho projevy jsou obvykle patrné až svými negativními důsledky. Proto je odpovídající pozornost věnována stanovení vhodných indikátorů, které by na nebezpečí sucha včas upozorňovaly a umožňovaly provedení účinných opatření. Zvyšování pravděpodobnosti výskytu sucha je jedním z očekávaných důsledků změn klimatu, a to i v přírodních podmínkách střední Evropy. I když se výsledky jednotlivých klimatických modelů pro naše území značně liší v predikci změny režimu srážek, a to v obou směrech, odhady změny teplot vzduchu jednoznačně směřují k nárůstu evapotranspirace s negativními důsledky na vodní bilanci. Tento seminář je podporován z programu Global Water Partnership, jehož vizí je rozvoj mezinárodní spolupráce pro trvale udržitelné využívání vodních zdrojů na všech úrovních. Problematice sucha bude také věnována část diskuze v průběhu čtvrtého zasedání Globální platformy pro redukci rizika katastrof, která se bude konat 19. až 23. května 2013 v Ženevě. Také u nás se problematikou hydrologického sucha v posledních letech zabývalo několik výzkumných projektů, např. Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ( ), Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření ( ), Časová a plošná variabilita hydrologického sucha v podmínkách klimatické změny na území České republiky ( ), Návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR ( ). Cílem semináře je připomenout sucho jako hydrologický extrém, představit nové poznatky hodnocení jeho výskytu a projevů a presentovat vhodná strukturální i organizační opatření k omezení jeho negativních důsledků. Seminář je zaměřen na vodohospodářskou problematiku sucha, nikoli na projevy a důsledky sucha v zemědělství. Není to dáno podceněním významu dopadů sucha na rostlinou produkci, ale časovými omezeními jednodenní akce. Program semináře je proto rozdělen do tří tématických okruhů: A. Hydrologické sucho a jeho projevy B. Opatření k omezení důsledků sucha C. Ekologické aspekty sucha 4

5 HYDROLOGICKÉ HODNOCENÍ A PARAMETRY SUCHA V ROCE 1904 Elleder, L. Hydrologické studie odvolávající se na historická sucha vycházejí u nás většinou z epizod 1947 a Důvodem je fakt, že denní průměrné průtoky z těchto let jsou dostupné v ročenkách anebo v databázi CHMÚ. V některých případech byla využita i data starší např. z let 1934 anebo dokonce z r Využití starších údajů je výjimečné. Důvody jsou jasné, počátek měření vodních stavů je sice mnohem staršího data (r v Praze a měření na všech důležitých řekách jsou k dispozici přibližně od r. 1885), ale chybí vyčíslení průtoků. V mnoha případech chybí i měrná křivka a dokonce ve stanici nebyla prováděná hydrometrická měření. Typickým příkladem je stanice Plasy (tab. 1), kde měření začala poměrně brzy (1884) ale hydrometrická měření velice pozdě (1913). Opačným příkladem je Lužnice a Jizera, kde je počátek měření i rokem s prvním hydrometrováním. Tab. 1. Výběr toků. Počátky měření a nejstarší hydrometrická měření Tok Počátek měření stavů Nejstarší hydrometrování Vltava 1825 (Praha) 1837 před (Praha) Labe 1851 (Děčín) 1871 (Hřensko) 1876 (Děčín) Lužnice (U Týna) Ploučnice (Benešov n. P.) Ohře 1879 (Cheb) 1887 (Cheb) Jizera 1884 (Železný Brod) 1884 (Mladá Boleslav) Sázava 1884 (Poříčí n. S.) 1884 (Poříčí n. S.) Střela 1884 (Plasy) 1913 (Plasy) Berounka (horní) 1884 (Plzeň) 1886 (Plzeň) Otava 1886 (Písek) 1893 (Písek) Úpa 1886 (Poříčí) 1888 (Velká Úpa) Berounka (dol.) 1891 (Beroun) 1893 (Beroun) Rakovnický pot (Křivoklát) 1913 (Křivoklát) Kde jsou hranice, jak hluboko do minulosti lze jít? Bezesporu to záleží na tom, jaký výsledek očekáváme, uvedená tab. 1 ale tyto hranice naznačuje. Rok 1904 je zjevně jistým zlomem, kdy začíná být k dispozici více hydrometrických měření ve větším počtu stanic. Výhodu této epizody je i, že reprezentuje relativně přirozený hydrologický režim, který v podstatě zanikl v druhé polovině 20. století. Rok 1904 byl vždy považován z hlediska sucha za nejvýznamnější 5

6 případ 20. století. Jak vypadá tedy po hydrologické stránce jeho průběh a celkové hodnocení? K zodpovězení této otázky můžeme využít v lepším případě výsledky hydrometrických měření, extrapolace měrné křivky vycházející z nejstarších měření anebo odhadu na základě bilance. Vzhledem k významnosti sucha r. 1904, byla tehdy provedena dobově nejčetnější hydrometrická měření. Provedlo je c. k. Zemským hydrografické oddělení (Labe, Orlice, Vltava, Ohře), na podnět Zemské komise pro úpravu řek (Jizera, Chrudimka, Blšanka), na žádost knížete Schaumburg Lippe (Úpa) a ředitelství pro stavbu vodních drah (Labe Plácky). Další měření provedl vrchní inženýr Machulka. Tato měření z 90 % obsahuje ročenka Hydrografické služby za rok Jen ve výjimečných případech tato měření chybí a jsou uvedena pouze v záznamu hydrometrických měření (Stará hydrometrie ). Pro převod vodních stavů na průtoky bylo nutné častěji provést extrapolaci měrné křivky směrem dolů pod nejnižší měření. Kontrolně je vhodné dát do souvislosti výsledná minima i s hodnotami na přítocích, případně naopak na hlavním toku a ostatních přítocích. Např. pro přítoky Vltavy bylo možné využít vyhodnocená měření vždy nad a pod příslušným přítokem a poněkud omezit možné nepřesnosti. Bylo přitom vhodné využít nejcennější měření provedená v období absolutního minima, tj. kolem 18. srpna. Určení minimálních průtoků Velmi cenné údaje poskytuje hydrometrování v Brandýse nad Labem z a V prvním případě je udán okamžitý vodní stav 57cm a průtok m 3.s 1 v druhém 64 cm, průtok m 3.s 1. Přes obrácenou relaci získaných průtoků odpovídají obě dvě hodnoty podle metodiky zpracované v ČHMÚ pro klouzavé průměry sedmidenního trvání cca stoletému suchu. Přitom vodní stavy pod 60cm tvoří nepřerušenou řadu od 9. 8 do 3. 9., tedy přibližně měsíc, tedy více než 4krát déle než 7 dní. Takže hodnocení by bylo s ohledem na trvání ještě mnohem významnější. Problémem je však posouzení průtoků v celém povodí horní Vltavy. V povodí Otavy se hydrometrická měření v r neprováděla, v povodí Berounky, Sázavy a Lužnice v závěrových profilech. Vodítkem jsou hydrometrování na Lužnici a Vltavě koncem července, která poukazují na příspěvek Vltavy cca 4.8 m 3.s 1, Lužnice při stavu 18 cm cca 2.5 m 3.s 1 a Vltavy v Kamýku n. V. cca 11,5 m 3.s 1. Pro hodnocení obou toků jsou důležité i údaje z Kamýku a Davle. Pokles vodních stavů v Kamýku v srpnu pokračoval, a podle vodních stavů můžeme usuzovat, že odtok zde nebyl po vyšší než 7 až 8 m 3.s 1. Zvláštní měření konal vrchní inženýr Machulka 18. srpna, který vyhodnotil průtoky Vltavy v Davli a Modřanech. Pod Sázavou měla Vltava 7,5 m 3.s 1 a pod Berounkou v Modřanech 12 m 3.s 1. Nejnižší vodní stav Sázavy byl zaznamenán (obr.1) Hmin= 47 cm, byl 40 cm, tedy o 4 cm nižší než r. 1893, kdy je udán Hmin = 38 cm při zjištěném průtoku 2.8 m 3.s 1. Z dalších profilů údaje ověřit nelze, protože tento vodní stav je vůbec nejnižší. Je tedy možné uzavřít, že koncem srpna Sázavou odtékalo kolem 2 až 2,5 m 3.s 1. V tom případě by však na horní Vltavu, Lužnici a Otavu sumárně připadlo nejvýše 5 m 3.s 1. 6

7 Obr. 1: Sázava v Poříčí nad Sázavou, odhady průtokových minim Obr. 2: Ploučnice, Benešov nad Ploučnicí odvození minimálních průtoků Jako velmi zajímavý doklad o vodnostech roku 1904 uvádíme i Ploučnici (Obr. 2), kde hydrometrováním byl 18. srpna zjištěn při stavu 5 cm průtok 6 m 3.s 1. Absolutní miminum odpovídalo cm, tj. asi 5,5 m 3.s 1. V referátu jsou dále prezentovány další hodnocení extremit v jednotlivých letech a vyhodnocení dalších průtoků zejména v epizodě mezi 18 až 25. srpnem. Ty pak můžeme porovnat s hodnotami z ročenky z r

8 Výsledky, které jsou prezentovány, jen ve zkratce ukazují, že období sucha jsou z hlediska minim přibližně srovnatelné (Tab. 2). Je také vidět, že v r panovalo větší sucho zřejmě na jihu Čech. Tok Tab. 2 Minima z období kolem srovnaná s absolutními minim z r Stanice QminVIII Suma Datum Qmin Datum Jizera Tuřice 5,2 (18.8.) 5,60 (21. 9.) Labe Brandýs 15,5 (19.8.) 10,40 (22. 9.) Vltava České 2* 7,5 4,25 (21. 9.) Lužnice Bechyně 1,2 2,30 (1. 9.) Otava Písek 1,8* 3,09 (21. 9.) Sázava Poříčí n. S. 2,5 (18.8.) 1,40 (1. 9.) Poznámka Vltava Davle 7,5 12,0 13,70 (2. 9) (Zbraslav) Berounka Beroun 4,5 (18.8.) 3,30 (3. 9.) (Dobřichovice) Vltava Modřany 12,0 (18.8.) 17,7 (3. 9.) Labe Mělník 35,0 (17.8.) 33,40 (22. 8.) (Roudnice) Ohře Louny 3,9 9,9 (19.8.) 0,60 (24.9.) Ploučnice Benešov n. P. 6,0 (18.8.) 3,50 (31. 5.) Labe Děčín 39** 40,10 (22. 8.) * hrubý odhad vyplývající z bilance ** podle Novotného (1963) Nejnižší vodní stav v Děčíně r byl zaznamenán , a to při stavu H= 88 cm. Nejstarší Harlacherova měrná křivka (Harlacher, 1883) pro nižší vodní stavy by dávala pro vodní stav 88 cm cca 25 m 3.s 1. Od 80. let 19. století se koryto v Děčíně změnilo. Pokud přihlédneme k tehdy aktuálním hodnotám vyplývajících hydrometrických měření, pak nejbližší hydrometrování bylo provedeno , a to při stavu 81 cm a zjištěném průtoku 46 m 3.s 1. O 5 let později za podobně významného sucha r byl zjištěn při téměř stejném stavu 82 cm již průtok 55,48 m 3.s 1. Což může souviset i s dalším zvýšením kapacity koryta v děčínském profilu. Ve výčtu vyhodnocených děčínských minimálních průtoků (Novotný, 1963) je rok 1904 s hodnotou Qmin=39 m 3.s 1 až na pátém místě za rokem 1934 (35 m 3.s 1 ), 1908 (36 m 3.s 1 ), a 1871 (38 m 3.s 1 ) a 1911 (38 m 3.s 1 ). Pokud vyjmeme zimní případy (1871 a 1908) zbývají jen roky 1911 a Pokud důvěřujeme zjištěným průtokům z 18.8 v Brandýse n. L. (14 15 m 3.s 1 ), v Praze (12 m 3.s 1 ), v Lounech (3 m 3.s 1 ), Trmicích (1 m 3.s 1 ) a Benešově n. P. (6 m 3.s 1 ) lze předpokládat spíš nižší hodnoty nejvýš kolem 35 m 3.s 1. Na diference mezi touto 8

9 hodnotou, vyhodnoceným průtokem v Děčíně (46 m 3.s 1 ) a průtokem, který uvedl Novotný (1963), přikloníme se spíš k hodnotám pod 40 m 3.s 1. Je proto vhodné vědět o skutečnosti, že při přirozeném režimu Vltavy mohlo odtékat v Děčíně i méně než 40 pravděpodobně i méně než 35 m 3.s 1. Za zmínku stojí, že příspěvek Jizery a Ploučnice byl v srpnu 1904 prakticky stejný (11,5 m 3.s 1 ) jako příspěvek celého povodí Vltavy v Praze (12 m 3.s 1 ), a je i porovnatelný s odtokem z celého povodí Labe nad Jizerou (10 m 3.s 1 ) alespoň věříme li vyhodnoceným měřením. To poukazuje na význam přítoků Labe dotovaných podzemní vodou v severočeské křídové oblasti. Je samozřejmě nemožné dělat obecnější závěry z jednoho případu. Vyhodnocení dalších suchých období z 60. a 70. let 19. století by mělo být úkolem pro hydrologii a historickou hydrologii v dalších letech. Literatura Ročenka (1904): Výroční zpráva c.k. ústřední kanceláře hydrografické XII ročník 1904, Povodí Labe a povodí Odry v Čechách, Vídeň 1906 Ročenka (1947): Vodní stavy odtoky hydrologický rok 1947, Povodí Labe, státní ústav hydrologický T. G. Masaryka v Praze, 69 s. Harlacher, A. R., Hydrometrické práce na Labi u Děčína. Hydrografická komise království českého, Praha, 24 s. Novotný, J., Dvě stoleté hydrologické řady průtokové na českých řekách. In: Sborník prací HMÚ, č. 2. Praha: HMÚ. 126 s. Libor Elleder, Český hydrometeorologický ústav 9

10 NÁVRH SYSTÉMU MONITORINGU A HODNOCENÍ HYDROGICKÉHO SUCHA Radek Vlnas, Vojtěch Havlíček, Pavel Treml, Ladislav Kašpárek Sucho patří mezi extrémní přírodní jevy. Jeho nástup je pozvolný a trvání zpravidla dlouhodobé. V jednotlivých fyzicko geografických sférách se projevuje odlišně. Sucho tedy nelze jednoduše kvantifikovat. Vzhledem k multidisciplinárnímu přesahu sucha neexistuje jednoduchá a univerzální metoda stanovení sucha, ale mění se podle konkrétního požadavku řešitele (např. Wilhite a Glantz, 1985; Tate a Gustard, 2000). Klimatologické a agro meteorologické formulace bývají založeny na hodnocení vláhové bilance s využitím různé škály meteorologických veličin, zatímco stanovení sucha z hlediska povrchového odtoku obvykle využívají extrémních hodnot průtoku či hodnot pod určitou prahovou hodnotou. Koncepční postupy stanovení sucha v zásobách podzemní vody jsou spíše výjimkou (Tate a Gustard, 2000). Yevjevich et al. (1977) definuje hydrologické sucho jako období, kdy je obsah vody v tocích, nádržích, jezerech, v půdě či podzemních zvodních pod průměrem. Tallaksen a van Lanen ed. (2004) podobně zdůrazňují, že se jedná o odchylku od normálního stavu. Definují proto sucho jako přetrvávající a plošně rozsáhlý výskyt podprůměrného dostupnosti vody. Indikátory sucha Indikátory sucha jsou nepostradatelným nástrojem k detekci, sledování a hodnocení epizod sucha. Stejně jako neexistuje univerzálně platný způsob stanovení sucha tak není k dispozici ani podobně platný indikátor. Niemayer (2008) nalezl v literatuře více než 80 takových indikátorů a odhaduje jejich celkový počet na dvojnásobek. Indikátory nejčastěji reprezentují vztah mezi pozorovanými hodnotami sledované veličiny a jejich dlouhodobými normálami. Obvykle se nejedná přímo o samotnou fyzikální veličinu indikátor je bezrozměrný. Může se jednat i o kombinaci více typů dat. Odlišnosti mezi jednotlivými indikátory spočívají především ve: způsobu jakým je tato odchylka od normálu stanovována v jakém časovém kroku je indikátor vyhodnocován jak dlouhé období indikátor charakterizuje (časový interval) Účelem indikátorů je zprostředkovat popis a mapování případů sucha. Indikátory tedy musí umožnit stanovení hlavních charakteristik sucha: délku trvání (počátek, konec), velikost, intenzitu, četnosti výskytu a plošný rozsah Indikátory by měly splňovat následující požadavky: být snadno srozumitelné, založené na snadno dostupných datech, obsahovat fyzikální základ, být citlivé na širokou škálu podmínek sucha, být nezávislé na místě použití, detekovat sucho s krátkým odstupem od jeho výskytu. 10

11 V současnosti se zdá být nejvhodnější, ale současně také nejnáročnější cestou ke komplexnímu pojetí popisu sucha kombinace indikátorů z různých oborů. Z hlediska nejsnáze pozorovatelných vlivů rozvíjejícího se hydrologického sucha na stav vodních zdrojů by bylo logické soustředit se zejména na indikátory, které nějakým způsobem uvažují s odtokem vody nebo zásobami vody v povodí. Rathore (2004) uvádí, že hydrologické sucho je důsledkem dlouhotrvajícího meteorologického sucha. Proto je vhodné zabývat se také vývojem srážek. Nejjednodušším způsobem numerického popisu odchylky sledované veličiny jsou procenta normálu, vlastnosti statistického rozdělení lépe vyjadřuje popis pomocí kvantilů. Důsledně s rozdělením dat zachází Standardized Precipitation Index (McKee et al., 1993). Indikátor SPI využívá většina systémů monitoringu sucha. Tradičně využívaným, především v USA, je Palmerův index sucha (PDSI) (Palmer, 1965). Tak např. hlavními indikátory U.S. Drought Monitoru, (USDM, 2012) jsou SPI, PDSI, CPC soil moisture model a kvantily týdenních průtoků. V Bavorsku se užívá SPI, je hodnocen i počet dnů beze srážek, průtoky jsou vyjádřeny limitními hodnotami Q min, Q 365 a Q75, hladina vody ve vrtech třídami kvantilů. Meteorologické sucho v Portugalsku a Itálii je identifikováno pomocí SPI a PDSI. European Drought Observatory (EDO, 2011) pro komplexní indikátor CDI v 10denním intervalu kombinuje tři hlediska. Jednak hodnocení srážkových úhrnů pomocí indexu SPI, dále indikátor vlhkosti půdy (pf) a nakonec množství fotosyntézou absorbovaného aktivního záření (fapar). SPI používá také Drought Management Centre for Southeastern Europe. SPI Standardised Precipitation Index (SPI) je založený výhradně na pozorování srážkových úhrnů (McKee et al., 1993). SPI představuje transformaci šikmého rozdělení pravděpodobnosti časových řad srážkových úhrnů na standardní normální rozdělení. Měsíční úhrny srážek (popř. i úhrny za jiný časový interval nejčastěji 3, 6, 9, 12, 24, 48 měsíců) jsou aproximovány teoretickým pravděpodobnostním rozdělením. Nejčastěji se používá Gamma rozdělení, ale mohou být vhodná i jiná šikmá rozdělení. Kumulativní pravděpodobnost úhrnu srážek je poté transformována na standardní normální rozdělení se střední hodnotou rovnou nule a směrodatnou odchylkou rovnou jedné, tedy tzv. z rozdělení (Obr ). Charakter období podle hodnot indexu SPI udává Tab. 1. Hayes et al. (1999) uvádí výhody a nevýhody použití indexu SPI k popisu závažnosti sucha. SPI má tři výhody: První je jednoduchost je založen pouze na jedné pozorované veličině, srážkových úhrnech, a při výpočtu je třeba stanovit pouze parametry distribuční funkce, které jsou v případě Gamma rozdělení dva. Druhou výhodou je variabilní časové měřítko (interval), které umožňuje popis srážkového deficitu pro účely meteorologického, agronomického i hydrologického sucha. Třetí výhodou je standardizace, tzn. že extrémní hodnoty se vyskytují se stejnou pravděpodobností. Tím je dána i srozumitelnost indexu, na níž by při přípravě systému k charakterizaci sucha měl být kladen důraz (Niemayer, 2008). 11

12 Tab. 1 Charakter období podle indexu SPI (podle McKee et al., 1993) Hodnota indexu Charakter období Pravděpodobnost >= 2 Extrémně vlhký 2,3 % 1,5 až 1,99 Velmi vlhký 4,4 % 1 až 1,49 Mírně vlhký 9,2 % 0 až 0,99 Slabě vlhký 34,1 % 0 až 0,99 Slabě suchý 34,1 % 1 až 1,49 Mírně suchý 9,2 % 1,5 až 1,99 Silně suchý 4,4 % <= 2 Extrémně suchý 2,3 % Index má také tři hlavní nevýhody. První z nich je předpoklad, že pozorovaná řada srážek může být s dostatečnou přesností modelována teoretickou distribuční funkcí. S tím souvisí i problém kvality dat a dostupnosti dostatečně dlouhých časových řad. McKee et al. (1993) doporučuje délku řady alespoň 30 let. Druhou nevýhodu představuje v jistém ohledu právě standardizovaný charakter indexu, kdy se sucho určité extremity v různých lokalitách vyskytuje se stejnou frekvencí. Pomocí indexu SPI tak není možné určit lokality, které jsou k výskytu suchu více náchylné. Konečně třetí nevýhoda se projevuje v oblastech se sezónním výskytem velmi nízkých srážkových úhrnů při použití krátkého časového intervalu, tedy 1 až 3 měsíce. V tom případě mohou hodnoty indexu vycházet nereálně vysoké. Bylo zjištěno, že SPI detekuje nebezpečí hrozícího sucha dříve než podstatně složitější PDSI (Guttman, 1998). SPI byl vyvinut s cílem lepší reprezentace mimořádně suchých (vlhkých) událostí než poskytuje PDSI (Guttman, 1999). Velikost sucha (DMPI) Index SPI udává vždy pouze stav za konkrétní vyhodnocovaný časový interval a nehodnotí vliv předchozího trvání tohoto stavu. Tuto informaci je možné obdržet sumací hodnot indexu v období sucha. Získaná hodnota DM (Drought Magnitude). představuje analogii postupu při stanovení nedostatkových objemů na povrchových tocích. Nedostatkem je, že není možné přímo určit frekvenci výskytu DM. Oproti původní metodě McKee et al. (1993) jsme tedy i hodnoty DM podrobili podobnému procesu jako srážkové úhrny při stanovení hodnot SPI. Standardizované hodnoty DM představují index DMPI, jehož rozsah hodnot odpovídá rozsahu hodnot SPI. DMPI udává relativní velikost sucha. Postup výpočtu SPI byl modifikován pro vyhodnocování v týdenním kroku. Vzhledem k vysoké variabilitě týdenních úhrnů však není možné s těmito pracovat přímo. Pro jednotlivé týdny kalendářního roku proto byly stanoveny srážkové úhrny vždy za předcházející měsíc. 12

13 Teoretická distribuční funkce Použití Gamma funkce u některých stanic silně podhodnocuje SPI. Zjišťovali jsme tedy vliv použité distribuční funkce. Sezonalita byla korigována podílem dlouhodobé měsíční střední hodnoty. Posuzovali jsme vhodnost Gamma rozdělení (G), Pearson III (P3), dvou a tříparametrické log normální (LN, LN3), Gamma (LG) a a Pearson III (LP3) na logaritmicky transformovaných datech, General Extreme Value (GEV) a General Logistic(GLO). Parametry distribučních funkcí byly hledány metodou L momentů. Podobnou úlohou se zabýval např. Guttman (1999) a doporučil rozdělení Pearson III jako nejvhodnější pro měsíční srážkové úhrny. Odtok a stav podzemních vod (SRI a SGI) Postup používaný pro stanovení SPI lze použít i pro popis jiných veličin. Toho jsme využili i pro hodnocení týdenních průtoků v povrchových tocích (SRI) a kolísání zásob podzemní vody (SGI). Tento přístup umožňuje sjednotit škálu hodnot indexů, kategorie extremity i s tím související pravděpodobnost výskytu. Výsledky Obr. 1: Q Q graf indexu průtoků SRI ve stanicích 0148 Zlíč (Úpa), 0180 Hronov (Metuje) a 0240 Klášterec n. O. (Divoká Orlice). V závorce MSE. Volbu vhodné distribuční funkce demonstrujeme na příkladu průtoků. Těsnost proložení je zřejmá z grafů Q Q, kde na úhlopříčce leží empirické úhrny srážek transformované na z rozdělení, tedy empirická hodnota indexu SRI. Velikost odchylky od úhlopříčky představuje chybu vyčíslení indexu SRI (Obr. 1). Těsnost proložení kumulativní varianty indikátoru (DMRI) je na Obr. 2. Kritériem pro volbu vhodné distribuční funkce byla kombinace velikosti MSE a robustnosti zejména na chvostech rozdělení. Pro SPI (srážky) tak lze doporučit rozdělení LP3, P3 a LN3, pro SRI (odtok) rozdělení GEV nebo LG a pro SGI (podzemní vody) GLO nebo GEV. Pro všechny veličiny je pro kumulativní variantu indexu (DMPI, DMRI, DMGI) nejvhodnější rozdělení P3 a G. Toto doporučení je obecné, vychází z testování malého vzorku 11 srážkoměrných a 11 vodoměrných stanic a 18 vrtů a pramenů. Platí však, že doporučená rozdělení vyhovovala zvoleným kritériím na všech testovaných objektech. 13

14 Obr. 2: Q Q graf kumulativního indexu sucha DMRI ve stanicích 0148 Zlíč (Úpa), 0180 Hronov (Metuje) a 0240 Klášterec n. O. (Divoká Orlice). V závorce MSE. Dalšími produkty zpracování časových řad formou SPI je informace o trvání sucha (Dur), tedy délka souvislého období záporného indikátoru a intenzita sucha (Int) vyjádřená poměrem velikosti sucha a délky jeho trvání. U srážek lze stanovit deficit APD (Antecedent Precipitation Deficit), který udává jaké množství srážek je nutné k dosažení změny stavu sucha např. z charakteru období silně suché na mírně suché apod. Pro průtoky je analogicky možné dokázat, že DMRI odpovídá transformaci velikosti nedostatkových objemů, jedná se tedy o v podstatě totožné indikátory lišící se měrnou jednotkou. Obr. 3: Průběh odtoku vyjádřeného indexy SRI a DMRI ve stanici 0148 Zlíč (Úpa). Předpokládáme, že navrhovaný způsob jednotného zpracování meteorologických i hydrologických veličin způsobem odvozeným od SPI by mohl sloužit za základ hydrologického monitoringu sucha. Jako doplnění navrhujeme obecně srozumitelnou a známou metodu kvantilů. Radek Vlnas, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i.; ČHMÚ Vojtěch Havlíček, Česká zemědělská univerzita Pavel Treml, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. 14

15 MOŽNÉ DOPADY KLIMATICKÉ ZMĚNY NA REŽIM NÍZKÝCH PRŮTOKŮ Martin Hanel, Ladislav Kašpárek, Miloň Boháč, Hana Kourková, Pavel Kukla, Bohuslava Kulasová Modelování dopadů změn klimatu je v České republice věnována pozornost již od počátku devadesátých let. V současnosti se stále více pozornosti věnuje odhadům dopadů na extrémní hydrologické jevy, mimo jiné na sucho, ale i návrhům adaptačních opatření, případně obecnému zhodnocení možných adaptačních strategií. Předkládaný příspěvek čerpá zejména z poznatků získaných při řešení projektu Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření (řešeno v letech ). První část příspěvku stručně představuje výsledky modelování dopadů klimatické změny na hydrologický režim. V druhé části jsou prezentovány očekávané dopady vybraných klimatických scénářů pro tři časové horizonty ( , a ) na minimální průtoky. Ve vodoměrných stanicích modelových povodí byly porovnány charakteristiky minimálních průtoků (M denní průtoky a minimální sedmidenní průtoky) simulovaných řad pro budoucí časové horizonty a řady za referenční období (představující současný hydrologický) režim. Hodnoty odvozených průtokových charakteristik jsou závislé na kombinaci klimatického modelu a emisního scénáře. Z výsledků simulací vyplynulo, že pro druhý a třetí časový horizont byly zjištěny výraznější poklesy charakteristik. Odhad vlivu změny klimatu na hydrologickou bilanci Posouzení možných změn hydrologické bilance v důsledku klimatické změny bylo provedeno pro 250 povodí zhruba pokrývající Českou republiku. Informace o možných změnách srážek a teploty byly odvozeny ze souboru 15 simulací klimatických modelů řízených emisním scénářem SRES A1B, jež zahrnovaly časové období Modelovány byly dopady pro třicetileté časové řezy se středy v roce 2025, 2055 a 2085, jako kontrolní období bylo uvažováno období Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu Bilan pro referenční podmínky. Časové řady vstupních veličin pro budoucí podmínky byly odvozeny dle jednoduché přírůstkové metody. Podstata této metody spočívá ve výpočtu měsíčních změn (tzv. přírůstkových faktorů) zvolených veličin (srážek a teploty) pro každý měsíc pro každou ze zvolených simulací klimatických modelů a následné úpravě pozorovaných časových řad pomocí těchto faktorů. Pro každou simulaci regionálních klimatických modelů byly vybrány výpočetní buňky, jež zasahují do daného povodí a hodnoty přírůstkových faktorů byly interpolovány k těžišti povodí pomocí metody IDW (inverze distance weighting). Základní podstata možných změn hydrologické bilance na našem území je známa již řadu let. Vyplývá z projekcí srážek a teplot pro Evropu, tj. postupné zvyšování teplot během celého roku a pokles letních, růst zimních a stagnace ročních srážek. Poloha České republiky v oblasti přechodu mezi předpokládaným růstem srážek na severu a jejich poklesem na jihu Evropy přispívá k nejistotě odhadu změn roční bilance srážek, respektive odtoku a ostatních složek hydrologického cyklu. 15

16 Nerovnoměrné rozložení projektovaných změn srážek během roku patří mezi jevy společné pro velkou řadu simulací klimatických modelů. Princip změn hydrologické bilance může být shrnut následovně: V období od začátku podzimu do začátku léta dochází k růstu srážek, jenž je doprovázen řádově stejným růstem aktuální evapotranspirace způsobeným růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v povodí nemůže docházet k výraznému zvyšování aktuální evapotranspirace. Důležitým faktorem ovlivňující změny odtoku je posun doby tání v důsledku vyšší teploty přibližně z dubna na leden únor. Změny odtoku v období leden květen jsou tedy dominantně určeny právě odlišnou dynamikou sněhové zásoby, změny v letním období zejména úbytkem srážek. Změny odtoků jsou konzistentní pro všechny časové horizonty zpravidla můžeme konstatovat růst odtoků v zimním období a jejich pokles po zbytek roku a pro velkou část našeho území i v roční bilanci. K větším poklesům zpravidla dochází v jižní polovině našeho území. Mírně se vymyká nejbližší časový horizont, pro který se i v letním období a na podzim vyskytují povodí, na kterých odtoky stagnují, případně výjimečně dokonce rostou. V roční bilanci tak můžeme pro toto období očekávat stagnaci odtoků v severní a západní části našeho území a pokles (většinou do 10 %) v jižní a jihovýchodní části republiky. Pro časové horizonty 2055 a 2085 je možno jasně rozlišit období růstu odtoků v zimě (většinou 5 10 %, místy až 20 %) a poklesu v ostatních obdobích, nejvíce v létě (20 40 %), v roční bilanci zpravidla (5 20 %). Zejména změny roční bilance odtoku jsou pro všechny časové horizonty na většině území relativně nejisté. Obr. 1: Průměrné změny průtoku pro povodí Sázavy po Kácov mezi obdobím a pro jednotlivé měsíce. Zelené čáry odpovídají scénářům založeným na modelu ALADIN CLIMATE/CZ, modré čáry scénářům založeným na globálních klimatických modelech. Šedá plocha ohraničuje oblast v níž se nachází projekce pro 90 % uvažovaných modelů, v oblasti ohraničené černou plochou se nacházejí projekce pro 50 % modelů. Bílá čára odpovídá průměrné změně v souboru modelů. 16

17 Tato nejistota pochází z různých zdrojů. Jednak modelování klimatu samo o sobě zahrnuje řadu nejistot spojených zejména s počátečními a okrajovými podmínkami klimatických modelů (emisní scénář, množství dopadajícího slunečního záření apod.) a s jejich strukturou a parametry [8]. Při použití výstupů klimatických modelů pro hydrologické modelování se k těmto nejistotám přidávají další zejména nejistoty spojené s volbou metody pro převedení výstupu klimatického modelu do měřítka jednotlivých povodí (downscaling), metodikou tvorby scénářů změn klimatu a strukturou hydrologického modelu a jeho parametry. V měřítku jednotlivých povodí (obr. 1) můžeme zpravidla konstatovat, že pokles odtoků v období od dubna do října je společný valné většině modelů a míra i pravděpodobnost tohoto poklesu se směrem do budoucna zvyšuje. Růst odtoku v zimních měsících je nejistý pro všechny časové horizonty. S tím souvisí i nejistota spojená se změnami roční bilance odtoků. Očekávané dopady změny klimatu na minimální průtoky Simulace budoucích průtokových řad byla provedena pro různé klimatické scénáře a pro tři časové horizonty , a a pro referenční období ( ). Průtoky byly simulovány hydrologickým modelem AquaLog pro několik klimatických modelů: ALADIN CLIMATE/CZ, UKMO_HADCM3, MPI_ECHAM5, MIROC3_2_M a variantu MED (představující medián z 8 vybraných globálních modelů) v kombinaci se třemi emisními scénáři B1, A1B, A2. Simulace byla provedena pro následující modelová povodí: Orlice, Výrovka, Jizera, horní Vltava, Otava, Smědá a Bečva. Ve vybraných vodoměrných stanicích modelových povodí byla provedena analýza minimálních průtoků Q330d, Q355d, Q364d (kvantilů M denních průtoků), dlouhodobého průměrného průtoku Qa a minimálních sedmidenních průtoků Qmin7d (jejich průměrů a N letých průtoků s dobou opakování N = 5 až 100 let). Byly porovnány uvedené charakteristiky průtoků ze simulovaných řad pro tři budoucí časové horizonty a z řady (Base) za referenční období představující současný hydrologický režim a počítány jejich procentuální odchylky. Příklad výsledku relativních odchylek M denních průtoků všech 28 variant použitých klimatických modelů a emisních scénářů pro tři budoucí časové horizonty je pro vodoměrnou stanici Písek na Otavě uveden na obrázku 2. Vyhodnocení charakteristik minimálních průtoků bylo provedeno v patnácti profilech vodoměrných stanic a v profilu jednoho vodního díla. Na jeho základě lze např. pro průtok Q 355d popsat předpokládaný vývoj pro jednotlivé časové horizonty. Pro první časový horizont byly použity pouze dva klimatické modely s emisním scénářem A1B. U modelu ALADIN CLIMATE/CZ vychází rozpětí odchylek vůči referenčnímu období od 5,7 % do +4,0 %, u modelu MED je rozpětí odchylek od 5,1 % do +6,4 %. U všech hodnocených stanic tedy vycházejí nevýrazné nárůsty nebo poklesy. Pro horizont relativní odchylka průtoku Q 355d dosahuje výraznějších záporných odchylek, v průměru 13 %. Odchylky vycházejí u modelu ALADIN CLIMATE/CZ průměrně 10,7 %, u modelu MED 10,3%. Pro model MPI_ECHAM5 je charakteristická výrazná odlišnost mezi jednotlivými variantami emisních scénářů. Průměrná odchylka u B1 dosahuje 3,7%, u A1B 15,3% a u A2 dokonce 27,5 %. Pro 17

18 model UKMO_HADCM3 vycházejí poklesy 14,2 %. Pouze model MIROC3_2_M poskytuje odlišné výsledky a rozpětí odchylek činí 2,4 % až 4,8 %. Obr. 2: Relativní odchylky simulovaných M denních průtoků na Otavě v Písku. Pro horizont všechny modely s výjimkou modelu MIROC3_2_M nabývají pro průtok Q 355d největších poklesů, a to v průměru 23 %. U modelu ALADIN CLIMATE/CZ vycházejí poklesy v průměru 23,6 %. Pro model MED vycházejí nejvýraznější poklesy u kombinace s emisními scénáři A1B a A2 20 %, se scénářem B1 8,0 %. Modely UKMO_HADCM3 a MPI_ECHAM5 dávají velice podobné výsledky, průměr odchylek je cca 27 %. U modelu MIROC3_2_M vycházejí ve většině stanic nárůsty průtoků Q 355d ve variantě s emisním scénářem B1 a A1B, průměr odchylek se pohybuje od 6,8% (A2) do +10,4% (B1). Obdobně vychází hodnocení minimálních sedmidenních průtoků (jejich průměrů i průtoků s dobou opakování 100 let Q 100min7d ). Oproti referenčnímu období se v nejbližším časovém horizontu průměry sedmidenních minim téměř neliší (+0,2 %) a stoletý minimální sedmidenní průtok Q 100min7d klesá o 2 %. Ve druhém horizontu průměr minim klesá o 7,9 % a průtok Q 100min7d o 11,0 %. V nejvzdálenějším horizontu minimální průtoky klesají výrazněji, a to průměr o 15,5 % a průtok Q 100min7d o 18,2%. Na obrázku 3 jsou uvedeny relativní odchylky stoletého minimálního sedmidenního průtoku ze simulací dle modelu ALADIN CLIMATE/CZ. Z výsledků je patrné, že pro tento model v prvním období dochází k nevýrazným poklesům, v některých stanicích i k nárůstům průtoku. Ve druhém a třetím období dochází pouze k poklesům, přičemž ve třetím období jsou záporné odchylky téměř dvojnásobně větší než v předchozím období Hodnoty odvozených průtokových charakteristik jsou závislé na kombinaci klimatického modelu a emisního scénáře. Zjednodušeně lze říci, že srovnatelné výsledky poskytují modely ALADIN CLIMATE/CZ a MED, větší poklesy vycházejí u modelů UKMO_HADCM3 a MPI_ECHAM5. Zcela odlišně (dochází často i k nárůstu 18

19 průtoků) se chovají simulace z modelu MIROC3_2_M, který předpokládá navyšování srážek v letním období. Obr. 3: Relativní odchylky stoletého minimálního sedmidenního průtoku pro model ALADIN CLIMATE/CZ. Závěr V důsledku nejistoty v projekcích budoucích srážek jsou i dopady klimatické změny na hydrologický režim nejisté. Nicméně i přesto lze konstatovat některé možné dopady, jenž se objevují napříč projekcemi a lze je tedy pokládat za robustní. Zejména jde o pokles odtoků v letních obdobích. Tento pokles je v roční bilanci v některých simulacích kompenzován růstem zimních srážek. Právě charakter změn zimních srážek do značné míry určuje výslednou (průměrnou roční) hydrologickou bilanci. Z výsledků analýz simulovaných řad denních průtoků lze usuzovat vliv klimatické změny na zmenšení posuzovaných hydrologických charakteristik. Pro období a zvláště pro nejvzdálenější období lze předpokládat výraznější poklesy minimálních průtoků. Martin Hanel, Ladislav Kašpárek VUV T.G.M., v.v.i Miloň Boháč, Hana Kourková, Pavel Kukla, Bohuslava Kulasová ČHMÚ 19

20 TRENDY MINIMÁLNYCH ROČNÝCH A MESAČNÝCH PRIETOKOV NA SLOVENSKÝCH TOKOCH Jana Poórová, Lotta Blaškovičová, Peter Škoda, Viliam Šimor V rokoch sa na Slovenskom hydrologickom ústave v Bratislave riešil komplex úloh Spracovanie hydrologických charakteristík. Popri charakteristikách hydrologickej bilancie, priemerných mesačných prietokoch, M denných prietokoch a N ročných maximálnych prietokoch sa riešila úloha hodnotiaca malú vodnosť Kvantita povrchových vôd, nedostatok vody a hydrologické sucho. Cieľom úlohy bolo analyzovanie a spracovanie prietokových, ako aj neprietokových charakteristík malej vodnosti. Jedným z výstupov úlohy bolo spracovanie analýzy výskytu sucha, trendy výskytu sucha a určenie oblastí, ktoré môžu byť najviac ohrozené z hľadiska výskytu malej vodnosti. V uvedenej práci boli prietokové aj neprietokové charakteristiky spracované do roku Keďže v nasledujúcich rokoch sa vyskytol tak mimoriadne vodný rok 2010 (najvodnejší najmenej od roku 1931), a tiež mimoriadne suchý rok 2012 (jeden z najmenej vodných od roku 1931), pre spracovanie trendov minimálnych ročných a minimálnych mesačných prietokov sme použili údaje až do roku V predloženom príspevku sme zhodnotili lineárne trendy minimálnych ročných a minimálnych mesačných prietokov za obdobie 1961 až 2012, pre vodomerné stanice, ktoré začali vyhodnocovať prietoky skôr, sme trendy spracovali aj pre celé obdobie. Významnosť trendov sme testovali pomocou Mann Kendallovho testu. Úvod Sucho vo všeobecnosti je veľmi neurčitý avšak často používaný pojem, v zásade znamenajúci nedostatok vody v pôde, rastlinách a atmosfére. Sucho je prírodný jav, ktorý má dôsledky na život ľudskej spoločnosti. Jednotné kritérium pre kvantitatívne vymedzenie sucha neexistuje, a to v dôsledku rozmanitých hľadísk meteorologických, hydrologických, poľnohospodárskych, a celý rad ďalších s ohľadom na škody v rôznych oblastiach národného hospodárstva. (Meteorologický slovník výkladový terminologický, 1993). Meteorologické sucho je prvotnou príčinou prejavuje sa dlhodobým nedostatkom zrážok, vysokými, teplotami, výsušným počasím a ďalšími sucho podporujúcimi meteorologickými ukazovateľmi. Po meteorologickom suchu nastupuje sucho v pôde, rastliny majú nedostatok vlahy nastupuje poľnohospodárske sucho. Následkom nedostatku zrážok dochádza ku poklesu prietokov v povrchových tokoch, poklesu hladín podzemných vôd, v jazerách, mokradiach a vo vodných nádržiach nastupuje hydrologické sucho. Malá vodnosť je fáza hydrologického režimu povrchového toku, počas ktorej prietok vody v toku je tvorený vyčerpávaním zásob podzemných vôd. Trvanie malej vodnosti je súvislé časové obdobie počas ktorého je prietok menší ako vhodne zvolená prahová hodnota prietoku. (OTN , 2005). Použité údaje Tu považujeme za potrebné uviesť definície zpublikácie Hydrológia, Terminologický výkladový slovník. Minimálny prietok je najmenší okamžitý prietok v danom profile za zvolené obdobie. Na prirodzených tokoch sa za minimálny prietok 20

Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách

Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Ing. Eva Soukalová, CSc. Nové Město na Moravě 2. 3. dubna 25 Obsah přednášky Pozorovací síť podzemních

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová. Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku

Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová. Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku Úvod - Na základě novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. bylo MŽP pověřeno připravit nařízení

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn uvádí výsledky dílčí studie Vliv klimatické změny na celkovou vodnost oblasti Hřensko Křinice/Kirnitzsch a oblasti Petrovice Lückendorf

Více

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN 75 1400 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD Ing. Bohuslava Kulasová seminář Novotného lávka, Praha 29. září 2015 HYDROLOGICKÉ

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných

Více

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují

Více

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D. Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně

Více

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba

Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně

Více

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997 3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci

Více

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE Martin HYNČICA 1,2 a Radan HUTH 1,3 Výroční seminář ČMES, Ostrožská Nová Ves, 21.9. 23.9. 2016 1 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF, UK 2 Český

Více

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev. Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika

Více

Metodika pro stanovení mezních hodnot indikátorů hydrologického sucha. Radek Vlnas a kol.

Metodika pro stanovení mezních hodnot indikátorů hydrologického sucha. Radek Vlnas a kol. Metodika pro stanovení mezních hodnot indikátorů hydrologického sucha Radek Vlnas a kol. Zadavatel: Ministerstvo vnitra ČR Praha, prosinec 2014 Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

Informace o stavu sucha na území ČR

Informace o stavu sucha na území ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště v Praze Informace o stavu sucha na území ČR Datum aktualizace: 8. 8. 2008 Meteorologická situace Červenec 2008 byl teplotně normální. Průměrná

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí v posledních letech Oteplování Dopady změny

Více

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace

Povodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace Konference k 1. výročí povodně 22 Praha 14. 15. srpna 212 Povodeň v srpnu 22 zdroj poučení pro budoucí generace Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav e-mail: kubat@chmi.cz Povodeň v srpnu 22 charakteristické

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou. Minimální průtoky OBDOBÍ SUCHA Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou. Období, kdy srážkový úhrn poklesne pod klimaticky očekávané

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech

METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Bilance průtoků Extrémní průtoky

Bilance průtoků Extrémní průtoky Bilance průtoků Extrémní průtoky Vyhodnocení průměrných průtoků Pro statistiku průměrné hodnoty za t (den, měsíc, rok) Průměrný denní průtok 1.průměrný vodní stav z konzumční křivky průměrný Q d Q d pro

Více

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy 10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu

Více

Změna klimatu a české zemědělství

Změna klimatu a české zemědělství Změna klimatu a české zemědělství - Petr Hlavinka, Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud, Daniela Semerádová, Jan Balek, Lenka Bartošová a další... - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v

Více

Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka

Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Ing. Stanislav Horáček, Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., a kolektiv Vydal Výzkumný ústav

Více

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ

VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ Referát Autor: Vedoucí diplomové práce:

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

HYDROLOGICKÉ DNY 2010

HYDROLOGICKÉ DNY 2010 HYDROLOGICKÉ DNY 2010 Voda v měnícím se prostředí Hydrologie v České republice a Slovenské republice na počátku 21. století 7. Konference českých a slovenských hydrologů a vodohospodářů pod záštitou České

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Závislost náhodných veličin Úvod Předchozí přednášky: - statistické charakteristiky jednoho výběrového nebo základního souboru - vztahy mezi výběrovým a základním souborem - vztahy statistických charakteristik

Více

Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice

Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice Ladislav Kašpárek Scénáře klimatické změny jsou používány podle doporučení Mezinárodního

Více

KGG/STG Statistika pro geografy

KGG/STG Statistika pro geografy KGG/STG Statistika pro geografy 9. Korelační analýza Mgr. David Fiedor 20. dubna 2015 Analýza závislostí v řadě geografických disciplín studujeme jevy, u kterých vyšetřujeme nikoliv pouze jednu vlastnost

Více

Hodnocení povodňových rizik

Hodnocení povodňových rizik Hodnocení povodňových rizik Karel Drbal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 info@vuv.cz, www.vuv.cz, Pobočka Brno Mojmírovo náměstí

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

Klimatické modely a scénáře změny klimatu. Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze

Klimatické modely a scénáře změny klimatu. Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze Klimatické modely a scénáře změny klimatu Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze Jak se vytvářejí klimatické modely Verifikace modelů V čem spočívají hlavní nejistoty modelových projekcí Kvantifikace neurčitostí

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Hydrologické poměry obce Lazsko

Hydrologické poměry obce Lazsko Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014 Měření denní teploty a množství srážek na stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se datuje už od roku 1945. Postupně přibývají

Více

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj 1800 1900 období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace. 1900 1930 hydrologie začíná existovat jako samostatná věda. 1930 1950 výrazný rozvoj především

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic

Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic Pavel Treml 1,2, Světlana Zahrádková 1,3, Ondřej Hájek 3 1 Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka,

Více

Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod

Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod STRUČNÝ SOUHRN NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU A NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE Tento stručný souhrn je komentovaným obsahem návrhů plánů dílčích povodí (PDP) a slouží pro lepší orientaci

Více

Základní statistické charakteristiky

Základní statistické charakteristiky Základní statistické charakteristiky Základní statistické charakteristiky slouží pro vzájemné porovnávání statistických souborů charakteristiky = čísla, pomocí kterých porovnáváme Základní statistické

Více

PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY

PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY TOMÁŠ VLASÁK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: tomas.vlasak@chmi.cz 1. ÚVOD Katastrofální povodeň v srpnu roku 2002 zvýšila zájem o historické

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí roku 2009 a posledních desetiletí Oteplování

Více

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností, KMA/SZZS1 Matematika 1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností, operace s limitami. 2. Limita funkce

Více

Statistická analýza jednorozměrných dat

Statistická analýza jednorozměrných dat Statistická analýza jednorozměrných dat Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Univerzita Pardubice, Pardubice 31.ledna 2011 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky Rok 25 Zpracováno: červenec 26 Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Více

Stanovení výšky odtoku pomocí metody CN

Stanovení výšky odtoku pomocí metody CN METODY HYDROLOGICKÉHO VÝZKUMU Cvičení č. 3 Stanovení výšky odtoku pomocí metody CN Zadání: Pro zadanou stanici vypočítejte výšku a součinitel odtoku pro pro všechny N-leté 24-hodinové úhrny srážek a pro

Více

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

Monitoring a předpověď zemědělského sucha Monitoring a předpověď zemědělského sucha Zdeněk Žalud, Petr Hlavinka, Daniela Semerádová, Jan Balek, Petr Štěpánek, Pavel Zahradníček, Martin Možný, František Pavlík, Michal Gebhart, Svatava Maradová,

Více

3 Bilanční posouzení srážek a odtoku

3 Bilanční posouzení srážek a odtoku 3 Bilanční posouzení srážek a odtoku 3.1 Posouzení nasycenosti povodí před první a druhou vlnou povodně Pro nepřímé posouzení nasycenosti povodí a jeho schopnosti absorbovat další srážky se používá tzv.

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

1) Zpráva vydána dne: 28.08.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 28.8. 07.00 hod.

1) Zpráva vydána dne: 28.08.2015 v 10.00 hod., hydrologická data k 28.8. 07.00 hod. Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Vodohospodářský dispečink Tel.: 257 329 425 Fax: 257 326 310 GSM: 724 067 719 GSM: 724 602 947 (vedoucí VHD) www.pvl.cz dispecink@pvl.cz Informační

Více

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Co je GIS a proč GIS? Geografický informační systém nástroj, poskytující informace

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Indikace vysychání toků

Indikace vysychání toků Indikace vysychání toků pomocí vodních bezobratlých a mapy toků ohrožených rizikem vyschnutí Petr Pařil 1,2, Světlana Zahrádková 1,2, Michal Straka 4, Pavla Řezníčková 3, Lenka Tajmrová 2,4, Vít Syrovátka

Více

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha

Více

5.10 Předpovědi v působnosti RPP Brno Povodí Jihlavy a Svratky Obr Obr Obr

5.10 Předpovědi v působnosti RPP Brno Povodí Jihlavy a Svratky Obr Obr Obr 5.1 Předpovědi v působnosti RPP Brno Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Brně zpracovává předpovědi hydrologickým modelem HYDROG pro povodí Dyje. Na povodí Dyje byl model HYDROG implementován v roce

Více

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb 16 Optimální hodnoty svázaných energií stropních konstrukcí (Graf. 6) zde je rozdíl materiálových konstant, tedy svázaných energií v 1 kg materiálu vložek nejmarkantnější, u polystyrénu je téměř 40krát

Více

Analýza rizík a kontrolné opatrenia

Analýza rizík a kontrolné opatrenia Analýza rizík a kontrolné opatrenia Monika Karácsonyová Karol Munka 2. workshop k projektu SK0135 30.3.2011 VÚVH Bratislava Analýza rizík systematický proces využívania dostupných informácií na identifikovanie

Více

Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Předběžná zpráva

Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Předběžná zpráva Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015 Předběžná zpráva Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015 Předběžná zpráva říjen 2015 Fotografie na obálce: Hladový kámen na levém břehu

Více