Zakázka: Část zakázky: Pořizovatel: Zpracovatel: Ing. Roman Vodný

Transkript

1

2 Zakázka: Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tábor rozbor udržitelného rozvoje území. Část zakázky: A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel: Městský úřad v Táboře, odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, Tábor, martin.lang@mu.tabor.cz ladislav.pavlik@mu.tabor.cz Zpracovatel: Hlavní projektant: Projektanti: Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Roman Vodný Zakázkové číslo zpracovatele: Datum zpracování: září 2010 Datová báze podkladů pořizovatele: srpen

3 A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH I. Textová část I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 6 I.1.1 ÚVOD... 6 I.1.2 ČLENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ... 6 I.1.3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ...21 I.2.1 ORP TÁBOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE I.2.2 POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU I.2.2 ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY I.2.4 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...31 I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ I.3.A.1 Hospodářská základna I.3.A.2 Veřejná ekonomika I.3.A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Dálnice a rychlostní komunikace Silnice Železnice Letecká doprava Cyklistická doprava...55 I.3.A.4 Technická infrastruktura Vodní hospodářství Vodní zdroje Vodárenské systémy Odvodnění a čištění odpadních vod Energetika, spoje, telekomunikace Zásobování elektrickou energií Zásobování zemním plynem Zásobování teplem Systémy pro přenos informací Odpady Produktovody...67 I.3.B PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL I.3.B.1 Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel...71 I.3.B.2 Vzdělávání I.3.B.3 Zdravotnictví I.3.B.4 Sociální péče I.3.B.5 Kultura a památková péče Plochy občanského vybavení - kultura

4 2. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky Památkově chráněná území Nemovité kulturní památky Nemovité národní kulturní památky Území s archeologickými nálezy Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory I.3.B.6 Sport a tělovýchova I.3.B.7 Bydlení a bytový fond I.3.B.8 Zaměstnanost a trh práce I.3.B.9 Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma Komunikační vedení včetně ochranného pásma Objekt důležitý pro obranu státu, vč. ochranného pásma Vymezené zóny havarijního plánování Objekt civilní ochrany Objekt požární ochrany Objekt pro plnění úkolů Policie ČR I.3.B.10 Struktura osídlení. Subregionalizace Subregionalizace a spádové obvody I.3.C ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ I.3.C.1 Geologie. Horninové prostředí Geomorfologie Horninové prostředí Nerostné suroviny Chráněná ložisková území, dobývací prostory Poddolovaná území a stará důlní díla Sesuvné území a území jiných geologických rizik I.3.C.2 Hydrologie, klimatologie Hydrologie, vodní útvary Podzemní vody Vodní nádrže Zranitelná oblast Vodní zdroje Ochrana proti povodním, záplavová území Klimatologie I.3.C.3 Půdní fond Pozemky zemědělského půdního fondu Pozemky určené pro plnění funkce lesa Eroze půd I.3.C.4 Zatížení životního prostředí Emise Imise Ostatní formy zátěže životního prostředí I.3.C.5 Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrana přírody a krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) Významné krajinné prvky (VKP) Přechodně chráněné plochy

5 1.4. Přírodní parky (PřP) Ochrana krajinného rázu Zvláštní ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Památné stromy (PS) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany Evropsky významné lokality (EVL) I.4 SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ I.4.1 HODNOTY ÚZEMÍ I.4.2 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ I.4.3 ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ I. 5. SEZNAM TABULEK I.6. SEZNAM KARTOGRAMŮ I.7 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE I.8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA I.8.1: POPIS AKTUALIZACE 2010 DATOVÉHO MODELU SO ORP TÁBOR PŘÍLOHA I.8.2.: VYBRANÉ PODROBNÉ ÚDAJE O OBCÍCH PT-1 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor PT-2 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor za rok PT-3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor PT-4 Obyvatelstvo v obcích ORP Tábor podle dosaženého vzdělání (SLDB 2001) PT-5 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor PT-6 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor PT-7 Nadregionální biocentra a biokoridory na území SO ORP Tábor PT-8 Regionální biocentra na území SO ORP Tábor PT-9 Regionální biokoridory na území SO ORP Tábor II. Grafická část II. 1. Výkres hodnot území 1:25 000, (7 mapových listů A1) samostatná příloha II. 2. Výkres limitů využití území 1:25 000, (7 mapových listů A1) samostatná příloha II. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1:25 000, (7 mapových listů A1) samostatná příloha - 5 -

6 I. 1. Základní údaje: I Úvod I Členění dokumentace a způsob zpracování I Seznam použitých zkratek a jejich význam I Vztah k dříve zpracované ÚPD a ÚPP I.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1.1 Úvod Aktualizace dokumentace územně analytických podkladů správního území obce s rozšířenou působností Tábor rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen Podklady ÚAP ORP Tábor RURÚ) byla provedena podle požadavků zadavatele Městského úřadu v Táboře, odboru územního rozvoje a v souladu s celostátně platnou metodikou, vydanou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a následně obcí jsou relevantní zejména následující legislativní normy: zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon SZ) vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. I.1.2 Členění dokumentace a způsob zpracování Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). ÚAP se pořizují pro správní obvody úřadů územního plánování (ÚAP obcí) a pro území krajů (ÚAP krajů). V souladu s Přílohou č.1a vyhlášky č.500/2006 Sb. byly aktualizované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností Tábor zpracovány ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla naplněna: a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem ÚP, tj. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tábor b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB TÚ Ostrava, ) c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databáze Českého statistického úřadu d) vybranými údaji o území a záměrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 929 z , Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) a dostupné územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Tábor. Při zpracování Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla rovněž použita a plně respektována Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí (příloha časopisu Urbanismus a - 6 -

7 územní rozvoj č. 5/2009) a Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, Dokumentace je v souladu s dokumentací základní dokumentace ÚAP z roku 2008 členěna zásadně do dvou na sebe navazujících částí: - část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (RURÚ). Obě části jsou z hlediska metodiky zpracování dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap práce na zakázce. Členění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických částí je důsledně uplatněno jak v její digitální podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických částí A a B je tvořena textovou a grafickou částí (složkou). V textové i grafické části je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území: hospodářský pilíř pilíř soudržnosti společenství obyvatel environmentální pilíř a dále na tematické okruhy podle požadavků zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu v následující podrobnější skladbě: Hospodářský pilíř Hospodářská základna Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura Pilíř soudržnosti společenství obyvatel Obyvatelstvo Vzdělávání Zdravotnictví Sociální péče Kultura a památková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Struktura osídlení, subregionalizace - 7 -

8 Environmentální pilíř Geologie, horninové prostředí Hydrologie, klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy v měřítku 1: V rámci aktualizace 2010 byla kompletně revidována jak textová, tak i grafická část dokumentace. V textové části byly v zájmu větší stručnosti omezeny tabulky a kartogramy a jejich obsah byl aktualizován posledními dostupnými daty. Obsah kartogramů byl omezen striktně pouze na fakta a údaje o SO ORP Tábor, v některých případech včetně srovnání s celým Jihočeským krajem. Přehled o aktualizaci grafické části dokumentace je nejlépe patrný z přílohy I na konci textové části. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území ha. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území. Administrativně správní členění řešeného území je patrné z následujícího kartogramu K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor

9 K-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor - 9 -

10 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Balkova Lhota [4] 1 Balkova Lhota Bečice [4] 1 Bečice nad Lužnicí Bechyně [4] 3 Bechyně Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč [4] 1 Běleč u Mladé Vožice Borotín [4] 4 Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov [4] 2 Bradáčov Horní Světlá u Bradáčova Březnice [4] 1 Březnice u Bechyně Černýšovice [4] 1 Černýšovice Dlouhá Lhota [4] 1 Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně [4] 1 Dobronice u Bechyně Dolní Hořice [4] 10 Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Dolní Hrachovice [4] 2 Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice [4] 1 Dražice u Tábora Dražičky [4] 1 Dražičky Drhovice [4] 1 Drhovice Haškovcova Lhota [4] 1 Haškovcova Lhota Hlasivo [4] 2 Hlasivo Rašovice u Hlasiva Hodětín [4] 2 Blatec u Hodětín Hodětín Hodonice [4] 1 Hodonice u Bechyně Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

11 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Chotoviny [4] 10 Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník [4] 3 Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín [4] 1 Chrbonín Chýnov [4] 5 Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany [4] 1 Jedlany Jistebnice [4] 13 Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Košice [4] 2 Doubí nad Lužnicí Košice u Soběslavi Košín [4] 1 Košín Krátošice [4] 1 Krátošice Krtov [4] 1 Krtov Libějice [4] 1 Libějice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

12 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Lom [4] 1 Lom Malšice [4] 7 Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí [4] 1 Meziříčí Mladá Vožice [4] 8 Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny [4] 1 Mlýny u Choustníku Nadějkov [4] 8 Brtec Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky [4] 1 Nasavrky u Tábora Nemyšl [4] 4 Dědice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova [4] 1 Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice [4] 4 Horní Střítež Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov [4] 1 Oldříchov u Mladé Vožice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

13 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Opařany [4] 6 Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí [4] 1 Planá nad Lužnicí Pohnánec [4] 1 Pohnánec Pohnání [4] 1 Pohnání Pojbuky [4] 2 Pojbuky Zadní Lomná Psárov [4] 2 Psárov Tříklasovice Radenín [4] 5 Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice [4] 1 Radětice u Bechyně Radimovice u Tábora [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želče [4] 1 Radimovice u Želče Radkov [4] 1 Radkov u Tábora Rataje [4] 1 Rataje u Bechyně Ratibořské Hory [4] 5 Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce Rodná [4] 3 Blanička Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov [4] 1 Řemíčov Řepeč [4] 1 Řepeč Sezimovo Ústí [4] 1 Sezimovo Ústí Skopytce [4] 2 Chabrovice Skopytce Skrýchov u Malšic [4] 2 Dudov Skrýchov u Malšic Slapsko [4] 2 Moraveč u Mladé Vožice Slapsko Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

14 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Slapy [4] 2 Hnojná Lhotka Slapy u Tábora Smilovy Hory [4] Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II 6 Velký Ježov Stádlec [4] Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec 4 Staré Sedlo u Stádlce Sudoměřice u Bechyně [4] Bechyňská Smoleč Bežerovice 3 Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora [4] 1 Sudoměřice u Tábora Svrabov [4] 1 Svrabov Šebířov [4] 4 Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vožice Tábor [4] 10 Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec [4] 1 Turovec Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

15 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - dokončení Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Ústrašice [4] 1 Ústrašice Vilice [4] 1 Vilice Vlčeves [4] 1 Vlčeves Vodice [4] 4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež [4] 1 Zadní Střítež Záhoří [4] 1 Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice [4] 1 Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora [4] 1 Zhoř u Tábora Želeč [4] 2 Bezděčín Želeč u Tábora Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu práce zpracovatele průběžně doplňovány a aktualizovány, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k Předané podklady jsou buďto: údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem ÚAP, anebo údaji o území zpracovanými pořizovatelem na základě jeho vlastních průzkumů, schválených územních plánů obcí, vydaných správních rozhodnutí, a pod.. Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k , relevantní pro územní plánování řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje správního území obce (měřítko výkresů grafické části 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na: stav a vývoj území hodnoty území limity využití území záměry na provedení změn v území. Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považovány pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reálných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č. 1, část A vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhláškou průběžně číslovány V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizovány pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně. Nadstandardní součástí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje a České republiky, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tábor vycházel z následujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k :

16 údaje a data sledovaných jevů hlavní výkresy v rastrové elektronické podobě územních plánů obcí a jejich změn, pokud byly vydány ke dni zahájení práce na P_RURÚ data z návrhu ZÚR Jihočeského kraje ve formátu *shp územně analytické podklady Jihočeského kraje Rozbor udržitelného rozvoje území (tiskový výstup z ). Pro identifikaci záměrů na změny v řešeném území byly využity následující dostupné zdroje informací: data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 zastavitelná plocha a č.118 jiné záměry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracován územní plán k relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (záměry nadmístního významu) relevantní údaje obsažené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých rastrech částí dokumentace územních plánů obcí uvedených výše. Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá, že se týkají pouze části řešeného území, a že některé reálné záměry změn využití území mohly zůstat neidentifikovány. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuálnosti identifikovaných záměrů. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databáze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasáží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsána v Příloze č Grafická část aktualizovaných P_RURÚ ORP Tábor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000: výkr. č. 1 Hodnoty území výkr. č. 2 Limity využití území výkr. č. 3 Záměry na změny využití území Každý z výkresů je tisknut na 7 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území

17 I.1.3 Seznam použitých zkratek a jejich význam zkratka AČR AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK 5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČS PHM ČSÚ ČÚZK DP EAO EIA EO ESPON EU EVL HDP HPJ HSO HZS CHLÚ Armáda České republiky význam Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické stability bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní norma=54mg/1l/1 člověk/den civilní ochrana cestovní ruch centrální zásobování teplem České dráhy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod čerpací stanice pohonných hmot Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelstvo posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel European Spatial Planning Observation Network Evropská Unie evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka hospodářsky slabá oblast Hasičský záchranný sbor chráněné ložiskové území

18 CHOPAV IAD IZS JVS k.ú. KES KN KOP KÚ KÚLK LAPV LČR, s.p. LHO L ÚSES LHP LK LPF MMR ČR MZe ČR MZCHÚ MŽP ČR NC NKP NNKP NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL chráněná oblast přirozené akumulace vod individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém Jihočeská vodárenská soustava katastrální území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje Katastrální úřad Krajský úřad Jihočeského kraje lokality akumulace povrchových vod Lesy České republiky, státní podnik lesní hospodářská osnova lokální (místní) systém ekologické stability lesní hospodářský plán Jihočeský kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí České republiky biocentrum nadregionální nemovitá kulturní památka národní nemovitá kulturní památka národní přírodní památka národní přírodní rezervace klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 republika, 2 regiony, 3 kraje, 4 okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesů

19 ORP OZE OZKO PF ČR PÚ PLO PO POÚ PP PřP PUPFL PÚR ČR RC, RK RES REZZO RKS RR RS RURÚ ŘSD JČP SCZT SEA SLDB SLT SOCO SRJK SRN STL SV SŽDC TR TTP ÚAP obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemkový fond České republiky Pozemkový úřad přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní památka přírodní park pozemky určené pro plnění funkce lesa politika územního rozvoje České republiky biocentru, biokoridor regionálního významu registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreléová trasa regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic Jihočeská plynárenská a.s. systémy centrálního zásobování teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů spádové obvody center osídlení Strategie rozvoje Jihočeského kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Správa železniční dopravní cesty transformovna trvalé travní porosty územně analytické podklady

20 ÚHUL ÚP ÚPD ÚPP ÚPnSÚ ÚPO ÚP VÚC ÚSES (R, NR) ÚSOP UTO ÚTP ÚV VD VKP VŠ VTL VVN VZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚR JK ZVHS Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územně plánovací podklad územní plán sídelního útvaru územní plán obce územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability regionální, nadregionální ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady úpravna vody vodní dílo významný krajinný prvek vysoká škola vysokotlaký plynovod velmi vysoké napětí velkoplošné zvláště chráněné území zemědělské družstvo zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zemědělská vodohospodářská správa

21 I. 2. Širší vztahy řešeného území: I ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje I Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru I Základní územní vztahy a vazby I Souhrnné vyhodnocení širších vztahů řešeného území I.2 ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1 ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje Obec s rozšířenou působností je součástí Jihočeského kraje a její správní území je situováno na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Území JK dnes s tvoří správní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), tj. ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r mírně zvyšuje a dosáhla k hodnoty obyvatel. Podobný trend mírného růstu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tábor. Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tábor koncem roku 2009 celkem osob viz tab. T

22 T-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2009 Kraj, SO ORP Stav na počátku období 1. ledna 2009 Střední stav 1. července 2009 Stav na konci období 31. prosince 2009 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Kraj celkem v tom SO ORP: Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany zdroj: ČSÚ Populace obyvatel žijících ve správním obvodu ORP Tábor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje

23 T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru Název obce / města Správní obvod pověřeného obecního úřadu Výměra [ha] ke Počet obyvatel ke Hustota zalidnění [osoby/km 2 ] Prostor [Mměstský] [Vvenkovský] varianta kapitoly: krajská ČR Balkova Lhota Tab 353, ,2 V V Bečice Tab 324, ,4 V V Bechyně Bec 2 121, ,2 M M Borotín Tab 2 625, V V Březnice Bec 690, ,1 V V Černýšovice Bec 1 013, V V Dlouhá Lhota Tab 443, ,4 V V Dobronice u Bechyně Bec 829, ,7 V V Dolní Hořice Tab 3 909, ,8 V V Dolní Hrachovice Tab 447, ,7 V V Dražice Tab 1 297, ,1 V V Dražičky Tab 512, V V Drhovice Tab 425, ,8 V V Haškovcova Lhota Bec 303, ,1 V V Hlasivo MVo 1 226, ,9 V V Hodětín Bec 1 889, ,6 V V Hodonice Bec 946, ,4 V V Chotoviny Tab 3 139, V V Choustník Tab 1 256, ,6 V V Chrbonín Tab 708, V V Chýnov Tab 3 050, V V Jedlany Tab 420, ,3 V V Jistebnice Tab 5 794, ,8 V V Košice SUs 1 399, ,6 V V Košín Tab 192, ,7 V V Krátošice Tab 299, ,7 V V Krtov Tab 455, ,5 V V Libějice Tab 295, ,6 V V Lom Tab 382, V V Malšice Tab 3 860, ,6 V V Mladá Vožice MVo 3 158, ,2 V V Mlýny Tab ,9 V V Nadějkov Tab 2 408, ,7 V V Nasavrky Tab 146, ,4 V V Nemyšl Tab 1 419, ,1 V V Nová Ves u Chýnova Tab 662, ,8 V V Nová Ves u Mladé Vožice MVo 1 174, ,5 V V zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

24 T-3 Zařazení obcí ve správním obvodu ORP Tábor do městského a venkovského prostoru dokončení Název obce / města Správní obvod pověřeného obecního úřadu Výměra [ha] ke Počet obyvatel ke Hustota zalidnění [osoby/km 2 ] Prostor [Mměstský] [Vvenkovský] varianta kapitoly: krajská ČR Opařany Tab 3 143, ,9 V V Planá nad Lužnicí SUs 2 142, ,4 M M Pohnánec Tab 249, ,6 V V Pohnání Tab 357, ,7 V V Pojbuky Tab 737, ,5 V V Psárov Tab 1 088, ,6 V V Radenín Tab 2 691, ,3 V V Radětice Bec 1 471, V V Radimovice u Tábora Tab 266, ,6 V V Radimovice u Želče Tab 447, ,8 V V Radkov Tab ,6 V V Ratibořské Hory Tab 2 113, V V Rodná Tab 914,2 88 9,6 V V Řemíčov MVo 433, ,1 V V Řepeč Tab 1 278, ,9 V V Sezimovo Ústí SUs 844, ,2 M M Skopytce Tab 710, ,1 V V Skrýchov u Malšic Tab 701, ,3 V V Slapsko MVo 909, ,2 V V Slapy Tab 632, ,2 V V Smilovy Hory MVo 2 081, ,7 V V Stádlec Tab 1 812, ,4 V V Sudoměřice u Bechyně Bec 2 488, ,3 V V Sudoměřice u Tábora Tab 341, ,8 V V Svrabov Tab 372, ,8 V V Šebířov MVo 2 320, ,7 V V Tábor Tab 6 221, ,1 M M Turovec Tab 1 324, ,4 V V Vilice MVo 709, ,4 V V Vlčeves Tab 637, ,5 V V Vodice Tab 1 524, ,8 V V Zadní Střítež Tab 498,3 32 6,4 V V Záhoří Bec 402, ,7 V V Zhoř u Mladé Vožice MVo ,1 V V Zhoř u Tábora Tab 462, ,5 V V Želeč Tab 1 572, ,4 V V Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje

25 Z hlediska přírodních podmínek je pro území správního obvodu ORP Tábor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvářejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciál řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciál území ORP Tábor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podnikáním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregionálního významu, kterými jsou Praha vzdálená severně 90 km a České Budějovice vzdálené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodářské prostředí ORP Tábor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rámci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa

26 I.2.2 Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu. K-2 Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku zdroj: Politika územního rozvoje České republiky Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. Podrobnější údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tábor obsahuje kap. I. 3. B

27 I.2.2 Základní územní vztahy a vazby Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká, její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Trať bude mít analogické přepravní parametry jako stávající či budované železniční koridory, tj. nejvyšší traťová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklápěcími skříněmi. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území správního obvodu ORP České Budějovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 6 1 Praha České Budějovice hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území. K-3 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí zdroj: Politika územního rozvoje České republiky 1 Označení dle Politika územního rozvoje ČR návrh

28 Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: a) rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; b) stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, ii. podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3, Planá nad Lužnicí sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ústí západ, iii. v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): a) stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně

29 obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; b) dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N- OS4, iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK: a) ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor b) stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; c) a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina

30 I.2.4 Souhrnné hodnocení širších vztahů řešeného území Území správního obvodu obce III. stupně Tábor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamnějším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byť v nich přímo neleží. Potenciálně největší výhodou je poloha na celostátní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2008) Praha Tábor České Budějovice. Sociálně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Táborsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudování dálnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budějovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých památek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytváří vysoký potenciál a atraktivitu území ORP Tábor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho zužitkování je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřování a rovnoměrnější územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů využíváním příležitostí přeshraniční spolupráce při naplňování Cíle 3 Evropská územní spolupráce a jeho operačních programů

31 I.3 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE I. 3. A. Hospodářský pilíř I. 3. A. 1. Hospodářská základna I. 3. A. 2. Veřejná ekonomika I. 3. A. 3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I. 3. A. 4. Technická infrastruktura I.3.A Hospodářský pilíř I.3.A.1 Hospodářská základna Stav a vývoj území z hlediska hospodářské základny Hospodářská základna Táborska prošla stejně jako hospodářská základna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamnějším tradičním výrobním odvětvím byl potravinářský průmysl a po 2. světové válce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodářská základna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých továren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem málo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (národních podniků), často s desítkami územně rozptýlených závodů a výroben. Po nastartování procesů globalizace světového hospodářství, ještě za socialistické éry v tehdejší ČSSR, ztrácely tyto obory pod tlakem asijské i západoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r a projevila se zejména radikálním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Útlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturální nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzován novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a následná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podnikání na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracování plastů, elektronika, logistika, opravárenství a další. Následující tabulka dává podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve správním obvodu ORP Tábor

32 T-4 Ekonomické subjekty podle právních forem Subjekt Registrované subjekty Ekonomické subjekty celkem právní formy Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní 2 2 Nadace 1 1 Nadační fond 8 8 Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Společenství vlastníků jednotek Družstvo Státní podnik 4 2 Organizační složka státu 2 2 Příspěvková organizace Zahraniční osoba Školská právnická osoba 1 1 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Politická strana, politické hnutí 3 3 Církevní organizace Organizační jednotka sdružení Stavovská organizace - profesní komora 1 1 Zdroj: ČSÚ

33 T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ) Registrované subjekty Rok Ekonomické subjekty celkem Nezařazeno Zemědělství, myslivost a související činnosti Lesnictví a související činnosti Rybolov, chov ryb a související činnosti Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 1 2 Těžba a úprava ostatních nerostných surovin 4 5 Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Zpracování dřeva, výr. dřev., korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 4 5 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů a zařízení j. n Výroba kancelářských strojů a počítačů 2 2 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů zdroj: ČSÚ

34 T-5 Ekonomické subjekty podle odvětví (OKEČ) - dokončení Registrované subjekty Rok Ekonomické subjekty celkem Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2 6 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n Recyklace druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie Shromažďování, úprava a rozvod vody 4 4 Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování Pozemní a potrubní doprava Letecká a kosmická doprava 1 - Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Spoje Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj 7 7 Ostatní podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní činnosti zdroj: ČSÚ