MASARYKOVA UNIVERZITA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Sayoud Solárová, Ph.D. Autor práce: Bc. Kristýna Štamberková

2 Anotace Diplomová práce Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti pojednává o rizicích sociálního vyloučení seniorů, o moţnostech péče o ně a především o vyuţití volného času. Práce se také věnuje problematice přizpůsobování se ţivotu ve stáří a výhodám sociálních sluţeb pro seniory. Cílem práce je zjistit faktory, které významně ovlivňují aktivitu v ţivotě seniorů. Praktická část vychází z kvantitativního výzkumu s kvalitativními prvky, zakotvené teorie na základě dat získaných z dotazníků a rozhovorů. Jako doplňující informace je přiloţen dotazník pro ošetřující personál. Annotation Diploma thesis Activation of seniors as a future topic deals with risks of senior s social exclusion, choice of care and first of all about usage of free time. Publication attend to complication with adaptation to eldery life and advantages od using social services for seniors. Target of thesis is to discover some factors, which are important for activities in senior s life. Practical part comes out from quantitative research with qualitative elements based on informations acquired in questionnaries and interviews. As a completing information is appended some questionnary for attending staff. Klíčová slova Stárnutí, stáří, aktivizace, sociální exkluze, péče o seniory Keywords Ageing process, eldery, activation, social exklusion, care for seniors

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 1.dubna 2011 Kristýna Štamberková

4 Poděkování Upřímně děkuji PhDr. Kateřině Sayoud Solárové, Ph.D. za odborné vedení, její cenné rady, pomoc a pochopení při zpracování mé diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat všem ostatním, kteří mě jakkoli podpořili ve snaze úspěšně dokončit započatou práci, především sociální pracovnici, která byla vţdy ochotná poskytnout mi vţdy potřebné materiály i ve svém volném čase a také mým přátelům a rodině za trpělivost a důleţité rady.

5 Obsah ÚVOD 6 1 STÁRNUTÍ 1.1 Pojem stárnutí a stáří Změny přicházející během stárnutí Ageismus a mezigenerační solidarita Sociální izolace ve stáří 16 2 PÉČE O SENIORY 2.1 Domácí péče Institucionální péče Sluţby pro seniory a jejich rodiny 24 3 AKTIVIZACE SENIORŮ 3.1 Pojem a cíle aktivizace Moţnosti aktivizace Techniky práce se seniory 33 4 AKTIVIZACE SENIORŮ JAKO TÉMA BUDOUCNOSTI (VÝZKUM) 4.1 Stanovení cíle, hypotéza a medotd výzkumného šetření Charakterisitka techniky výzkumného šetření Interpretace výsledků výzkumného šetření Závěry a doporučení výzkumného šetření 41 ZÁVĚR 58 SHRNUTÍ 60 RESUMÉ 60 POUŢITÁ LITERATURA 61 PŘILOHY 65

6 ÚVOD Stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Je uţ všeobecně známo, ţe populace demograficky stárne a proto je nutné přijmout řadu opatření, která pomohou ţít starším lidem zdravěji a aktivněji. Právě tato skutečnost ovlivnila mé rozhodnutí vybrat si toto téma pro diplomovou práci - Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti. Panika, strach ze stáří a z konce ţivota, které některé z nás zachvátí, však nejsou reakcí na to, ţe se nám objevují bílé vlasy či vrásky kolem očí, ale panika nad tím, ţe se nám náš vlastní, dosavadní ţivot nelíbil, a ţe jiţ nemáme čas ho napravit. Je to reakce na to, ţe jsme se zapomněli připravit na své stáří a najednou nevíme co s ním. Tématika vylučování či sociální izolace jedinců, případně celých skupin, je stále velmi aktuální. Dokonce ještě získává na významu tím více, čím větší skupina obyvatel je jí, byť nepřímo, ohroţena. Takto ohroţenou skupinou jsou bezesporu také senioři lidé, kteří dosáhli věku nazývaným stářím. Umění stárnout je pro nás i uměním ţít. Aktivita v ţivotě starých lidí je velmi důleţitá nejen pro udrţení dobré kondice a zdraví, ale také pro pocit spokojenosti, uţitečnosti a sounáleţitosti s okolím. Dnes se eviduje mnoho moţností vyţití vhodného pro seniory, stačí si vybrat, co komu nejlépe vyhovuje. Od kultury a vzdělávání, přes zájezdy aţ ke sportu. I přes všechny tyto moţnosti a nabídky se najdou jedinci, kteří se z nějakého důvodu nezapojují, nechtějí nic a nikoho. Pokud je ale člověk schopen drţet krok a dále se aktivně zajímat o dění kolem sebe, bude pro něj snazší čelit situacím, které během procesu stárnutí bude zaţívat, a bude se tak na vlastní stáří lépe adaptovat. Další velký problém je samota a izolace. Je velmi těţké vyrovnat se se ztrátou partnera, na kterého jsme byli celý ţivot zvyklí. Obranou je mít stále nějaký svůj program, své aktivity, koníčky nebo zvíře. Kaţdý dle svých moţností a chuti. O tom, jak se nám bude ve stáří dařit, rozhoduje mnoho vzájemně se doplňujících činitelů. Patří k nim třeba osobnost kaţdého z nás, ţivotní postoje, zkušenosti získané během ţivota, materiální zabezpečení a v neposlední řadě také zdraví. 6

7 Cílem této diplomové práce je objasnit faktory celkově ovlivňující aktivizaci. Senioři jsou lidé jako my všichni, byli jako my a my budeme jimi, pokud se doţijeme vysokého věku. Toto téma se týká nás všech, všichni jednou budeme potřebovat procvičovat tělo i mysl. Diplomová práce obsahuje dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části bych ráda pomocí odborných publikací přiblíţila problematiku stárnutí všeobecně a moţností dnešních seniorů. Vycházím ze společenských změn, které s sebou stárnutí populace přináší. Zmiňuji také sociální izolaci, která je podle mě jeden z významných problémů špatné nebo ţádné aktivizace seniorů. Ve výzkumné části se metodou kvantitativního výzkumu s kvalitativnímu prvky pokusím odpovědět na tyto výzkumné otázky: 1: Má spolubydlení s druhou osobou či osobami vliv na míru a rozmanitost aktivizace? 2: Má délka pobytu vliv na využití nabízených služeb? 3: Ovlivňuje míru aktivizace dobrý vztah s rodinou a častost jejich návštěv? 4: Má stupeň závislosti vliv na aktivizaci klienta? Pouţila jsem tyto techniky sběru dat: dotazníky doplněné rozhovory, jak se samotnými seniory, tak s odborným personálem, abych doplnila ne vţdy zřejmé odpovědi seniorů. Získaná data jsou dále zpracována a interpretována v jednoduchých grafech a kontingenčních tabulkách. 7

8 1. Stárnutí MOTTO: "Stáří je dnes opuštěnější než kdysi." /Josef Charvát/ 1.1 Pojem stárnutí a stáří Absolutně i relativně přibývá starých lidí a současně se snižuje relativní podíl dětí a mládeže. Proto mluvíme o absolutním stárnutím populace a stejně o relativním stárnutí populace, což znamená vzestup podílu starých osob na celkovém počtu obyvatel. Věková pyramida nebo-li strom života stále rozšiřuje svoji korunu, ale zároveň se zužuje kmen základna (Jedlička, V. 1991, s. 171). Stárnutí je přirozený proces všech ţivých organizmů. Je to řada změn, které mají stránku biologickou, psychologickou a sociální. Výsledkem stárnutí je přirozené stáří se všemi jeho důsledky ve smyslu negativním i pozitivním. V projevech stárnutí jsou velké rozdíly mezi vrstevníky, proto nelze paušalizovat všechny seniory jako homogenní skupinu. Lidský věk se vlivem zkvalitňujících ţivotních podmínek a stoupající úrovně medicíny stále prodluţuje. Za maximální věkovou hranici se za ideálních podmínek povaţuje 120 let, podle dalších autorů aţ 125 let. "Druhou stranou mince prodlužování lidského život je nárůst starých nesoběstačných osob a osob dlouhodobě nemocných. Choroby starých osob mají odlišný průběh, mají sklon k recidivám, komplikacím a často přecházejí do chronicity. Často také dochází u seniorů ke kumulování jednotlivých nemocí. Narůstá tak počet osob dlouhodobě nemocných, kteří přežívají díky úrovni medicíny" (Wolf, J. 1982, s.59). Stárnutím z vývojového hlediska je moţné nazvat přechodné období mezi dospělostí a vlastním stářím jako takovým. Je procesem, jehoţ projevy a změny přicházejí v různou dobu jednotlivých ţivotních fází a pokračují rozdílnou rychlostí. Zpravidla se jím rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu jedince, které podmiňují jeho snazší zranitelnost a celkový pokles schopností a výkonnosti jedince (Langmeier, J., Krejčířová, D. 2006). Stárnutí je ústupem po dosaţení vrcholu anatomického i funkčního růstu organismu (Pacovský, V. 1997). 8

9 Zatímco dříve jedinec stárnul rychle, stejně jako dříve dospíval, a celý jeho ţivotní cyklus proběhl za dobu, která byla o polovinu aţ o dvě třetiny kratší, neţ je dnešní věk člověka, v současné době je tomu právě naopak. Jedinec stárne pomaleji, déle, ale bohuţel, a to je nutno konstatovat, stárne také více hlouběji, intenzivněji. Neumírá na těţká zranění v boji či práci, cholery či neštovice, ale na úplné opotřebení vlastního těla, selhání srdce, mozkové příhody a celkové tělesné vysílení (Wolf, J. 1982). "Člověk se liší od živočichů mimo jiné tím, že nežije jen v přítomnosti, ale že si stále uvědomuje svou minulost i budoucnost. Vzpomíná, hodnotí, co bylo, a poučen tím jedná v přítomnosti a plánuje svůj zítřek, svoji budoucnost. Žije stále ve třech dimenzích a vědomí těchto dimenzí ho provází celý život. Jejich proporce se však během života mění a tím se mění i jejich význam" (Wolf, J. 1982, s.13). Stáří Věk je významným znakem společenských rozdílů v každé společnosti. Všude se s některými lidmi zachází s ohledem na jejich věk jinak než s druhými a zároveň se od nich očekává, že se budou chovat společensky uznávaným způsobem a přijmou role své věkové kategorie. (Pacovský, V. 1997, str.14) Rozhodnutí, je-li určitý člověk starý či ještě nikoli, není lehké. Především nezáleţí jenom na datu narození, tedy na kalendářním věku. Jsou mezi námi lidé narození před sedmdesáti nebo i více léty a přece jsou pohybliví, čilí a výkonní jako lidé středního věku. A naopak jsou tu lidé poměrně mladí, které uţ nic nebaví, ničím se nezabývají, hledají na sobě příznaky nejrůznějších nemocí a trápí se přemýšlením o svém osudu. Máme prostě staré mladíky a mladé staříky. Rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem můţe být značný (Pokorná,A. 2010). 9

10 Vymezení pojmu stáří O stáří, o jeho kvalitě rozhodujeme mnohem dřív, než se přihlásí ke své faktické vládě nad námi. A stáří, to daleké, které se nás vůbec netýká, doléhá každodenně tím víc a tím naléhavěji, čím méně jsme ochotni se k němu znát. (Haškovcová, 1989, str.9) Přestoţe, nebo moţná právě proto, ţe počet lidí doţívajících se vysokého věku v naší společnosti výrazně stoupl a se starými lidmi přijde člověk do kontaktu téměř kaţdodenně, zůstávají ve společnosti zakořeněné určité předsudky a negativní postoje vůči seniorům. Čím větší je při vzájemném setkávání se věkový rozdíl, tím pravděpodobnější je, ţe zástupci mladších generací budou negativně hodnotit ty dříve narozené. Stáří je jednou z etap v ţivotě člověka. Kaţdá z těchto ţivotních etap je charakteristická určitými vývojovými funkčními znaky a změnami organismu. Můţeme říci, ţe stáří je posledním vývojovým stádiem. Souvisí se všemi stádii předchozími, neboť to jaký jsme vedli ţivot v minulosti výrazně ovlivňuje jaké budeme mít stáří (Wolf, J. 1982). Zatím si jen málokdo představuje důchodce jako zcela soběstačného a činorodého jedince se spoustou zálib a v dobrém zdravotním stavu. Pořád v naší společnosti přetrvává obraz starého, nemocného a závislého člověka, který má sklony k infantilnosti a vyţaduje od státu finanční zajištění. Mladí lidé se většinou domnívají, ţe to jediné, co můţe ještě důchodce udělat, je podporovat svou rodinu, starat se o vnoučata a nezabírat místo mladším. Stáří a prodluţování délky ţivota je v mnoha případech prezentováno jako velká ekonomická zátěţ společnosti, která bude v budoucnosti znamenat sloţitý problém. Tento typ postoje je však zcela jednostranný, jelikoţ sniţování úmrtnosti lidí bychom měli spíše chápat jako velký úspěch civilizačního vývoje. (Pokorná,A.2010) Do popředí zájmu se dostávají aktivity a programy, které mají vést k zabezpečení péče pro nemocné a závislé jedince a ke zlepšení jejich zdravotního stavu prostřednictvím kvalitní péče. Opatření zaměřená na seniory by měla vycházet z potřeb a zejména přání samotných seniorů tak, aby vedla prostřednictvím smysluplných volnočasových aktivit k prodluţování aktivního ţivota seniorů. 10

11 Staří lidé mají oprávněný nárok ţít ve společnosti přátelské ke kaţdému bez rozdílu věku, ţít ţivot nezávislý, pokud to není moţné tak vyuţít moţností péče a pomoci. Účastnit se aktivně ţivota společnosti, uplatňovat se v ní a uţívat jejích zdrojů, zkrátka ţít důstojný ţivot za důstojných podmínek. (Pokorná, A. 2010) Zvlášť významnou úlohu určitě hrají sociální faktory, mezi které můţeme zařadit ţivotní podmínky, způsob bydlení, finanční zabezpečení i ţivotní krize v předcházejícím období. Kaţdý průběh stárnutí je velmi individuální a záleţí pouze na nás samotných, jak s ním naloţíme (Wolf, J. 1982). Hlavní změny pozorované obecně u stárnoucích lidí stručně zmíním v následujících bodech. Kaţdý člověk stárne jinak rychle, proto se také všichni nedoţíváme stejného věku. Přidruţí-li se během ţivota nějaká onemocnění, projevy stárnutí se zrychlují. Jak píše Haškovcová, H. (1989) zevnějšek seniorů prodělal mnoho změn, stárnutí a přicházející stáří je čitelné ve tváři, gestech i v chůzi a ani psychická stránka osobnosti není ušetřena involučních procesů. Rozdělení věku podle fyziologického stavu organismu: (Kalvach, Z. 2004) 1. chronologický věk - skutečný, kalendářní - tento věk se počítá od data narození a nemusí souhlasit s věkem biologickým 2. funkční věk - biologický - nemusí souhlasit s věkem chronologickým, ale odpovídá skutečnému stavu organismu po stránce biologické, psychické a sociální. Při posuzování člověka má větší výpovědní hodnotu, neţ věk chronologický. Srovnání pohledů na stáří od několika vybraných autorů J. Alan vymezuje stáří oproti mládí: Zatímco mládí je obdobím, v němţ převaţuje sklon měnit svět, stáří je s ním osobně spojeno a má tendenci ho hájit. Dominantním rysem mládí je aktivita a důraz na čin, ve stáří převládá hodnocení a zvaţování. Motivem duchovního stavu ke společnosti je v mládí touha vyznat se v ní a v sobě, ve stáří je důraz přesunut na snahu vyznat se v sobě a ve svém vztahu ke světu. Socializačním problémem pro mládí je přizpůsobení, pro stáří spíše vyrovnání. (Alan, J. 1989, str. 386) 11

12 J. Langmeier definuje stáří takto: Stáří je obdobím po 65. roce ţivota - organismus slábne, je čím dál náchylnější k nemocem a úrazům (oslabení hladiny vápníku v kostech, kornatění cév, úbytek důleţitých enzymů, u ţen menopauza, atd.). Proţívání starých lidí směřuje k introverzi a melancholii. (Langmeier, J. 1998, str. 50) Z. Kalvach Stáří je obecným označením pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu ţivota. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů, modifikovaných dalšími faktory (především chorobami, ţivotním způsobem a ţivotními podmínkami) a je spojeno s řadou významných sociálních změn (osamostatnění dětí, penzionování a jiné změny sociálních rolí). (Kalvach, Z. 1997, str.18) J. Ort chápe stáří jako projev věku. Stává se statusovou charakteristikou, s níţ je spojeno předepsané chování, neboli role. Některé role se s odchodem do důchodu opouštějí a i tím se mění naše aspirace. S touto změnou by měla přijít nová očekávání ze strany společnosti a jejích institucí tedy společnost by měla být připravena na aktivní seniory. (Ort, J. 2004, str. 23) 1.2. Změny přicházející během stárnutí Kalvach, Z. (2004) dělí příznaky stárnutí a stáří na: změny fyzické, u kterých jde především o úbytek fyzických sil a výkonnosti, sniţuje se hmotnost a ubývá svalové hmoty. Dále se zpomaluje látková výměna, sniţuje se spotřeba kyslíku, zpomaluje se syntéza bílkovin. Kůţe je vrásčitá, ztenčuje se, ztrácí elasticitu, vlasy šediví a vypadávají, odvápňují se kosti, je zvýšená náchylnost k úrazům, zhoršují se funkce a kapacita jednotlivých orgánů - srdce, ledvin, plic. Podstatné je i sníţení sekrece ţláz s vnitřní sekrecí, činnost některých ţláz ustává úplně, nervový systém je méně odolný vůči zátěţovým situacím, ubývá mozkových buněk a chrup se stává defektní, častá je i paradentóza. Tělesné změny můţeme povaţovat za naprosto normální projev stárnutí, ale některé mohou negativně ovlivňovat psychický stav seniora. Těţší a déle trvající vybavování si slov způsobující pomalejší slovní projev můţe například vést k vyhýbání se komunikaci a tím i společnosti lidí. (Petříková, A., Čornačičová, R. 2004) 12

13 Ke změnám fyzickým dále patří změny smyslové, coţ znamená zhoršení smyslového vnímání - sluch, zrak, čich, chuť, hmat, vnímání tlaku na kůţi a tělesné teploty. Velmi podstatné jsou i změny psychické, které se vyznačují sníţením výbavnosti a vštípivosti paměti, menší nápaditostí, vynalézavostí. Zpomalí se psychomotorické tempo, úkoly řeší člověk pomaleji, lpí na tradicích, projevuje se zde větší únavnost, citová labilita a nestabilita některých psychických funkcí - jazykové dovednosti, intelekt. U stárnoucího člověka dochází také ke změnám v citovém proţívání. Některé události uţ jej tak nevzrušují, v extrémních případech můţe tento úbytek dojít aţ na hranici apatie. Naopak u jiných jedinců můţe intenzita proţívání s věkem narůstat a můţe u něj docházet k silným vnějším projevům emocí (Pacovský, V. 1997). Během stárnutí dochází k slábnutí výkonu v různých schopností, staří lidé jsou hůře přizpůsobiví, okolní svět je pro ně často hektický a těţko se v něm orientují, proto mohou reagovat uzavíráním se do svého soukromí. Celková schopnost psychické adaptability klesá. Staří lidé bývají nejistí v neznámém prostředí právě tak jako v rozhovoru s neznámými lidmi. (Haškovcová, H. 1989, str.97) Staří lidé mají rádi určitý vlastní stereotyp. Hodnoty starého člověka se mění, často se obrací k duchovnu. Celková introvertizace a příklon k duchovnímu životu všeho druhu jsou pro stárnoucího člověka typické. (Haškovcová, H. 1989, str. 110). S tímto úzce souvisejí i změny sociálního postavení, jako je např. odchod do důchodu, změna ekonomického zabezpečení, mění se vztahy v rodině pocity izolace, závislosti na druhých, neprospěšnosti. Dá se říci, ţe je to největší změna, která s sebou přináší odchod do důchodu, zejména proto, ţe přichází v podstatě naráz ve velmi krátkém čase. Ať se na něj člověk těší nebo ne, musí si nově uspořádat svůj ţivot. 13

14 S předstihem deseti let říkávají, že se těší do penze. Když se ale odchod do důchodu stane reálně blízkým, začnou se bránit, a to z pravidla velmi energicky a často i efektivně. Uvádějí nejrůznější racionální i zracionalizované důvody proto, aby mohli setrvat v pracovním procesu. (Haškovcová, H. 1989, str. 24) Při odchodu ze zaměstnání na plný úvazek do důchodu můţe u jedinců docházet k pocitům ztráty prestiţe. Zmizí pravidelná práce, omezí se kontakty s lidmi, které dříve jakoby přicházely samy, mimochodem. Mnoho vztahů a vazeb je nutné budovat. Odchod ze zaměstnání, ve kterém člověk tráví valnou většinu dne i týdne, do důchodu je také náročný po manţelsko-partnerské stránce. Manţelé jsou rázem vystaveni spoustě společného času, který nezřídka neumí trávit společně. Na povrch mohou vyplouvat problémy, na které dříve nepřišlo z nedostatku společně tráveného času. Najednou si na druhém všímáme objektivně nevýznamných vad, které nás nicméně mohou velmi dráţdit. Často dochází k tzv. Ponorkovému syndromu, zvyšuje se riziko konfliktů. Ideální prevencí jsou společné aktivity budované jiţ v produktivní části ţivota jedince. Čeho se starým lidem nedostává nejvíce je úcta a respekt okolí. Tyto podmínky samotným seniorům značně komplikují a ztěţují adaptaci na vlastní stáří. Často přebírají stereotypy a mýty o stáří zaţité z vlastního dosavadního ţivota. Měl by být zdůrazňován pozitivní obraz stáří a vytvářena příznivá společenská atmosféra. S řešením této problematiky je třeba začít co nejdříve, aby lidé, kteří budou brzy vstupovat do důchodu, a tak se tedy v očích společnosti stávat oficiálně starými, přijali nový pohled na své stáří a aby mladí brali jako samozřejmost osobu nezávislého a zkušeného seniora (Wolf, J. 1982). 14

15 1.3. Ageismus a mezigenerační solidarita S rostoucí střední délkou ţivota v západní civilizaci je nutné otevřít i u nás toto tabuizované téma. To, ţe se o něm nemluví, neznamená, ţe neexistuje. Se vznikem kultu mládí vzniká i opačný extrém ageismus. Jde o slovo, které nemá český ekvivalent. Pojem je odvozen od anglického slova age, které znamená věk, stáří. Ageismus je potom společenský předsudek vůči stáří. (Tošnerová,T.2002) Dnes je termín ageismus definovaný šíře. Zahrnuje předsudky a negativní představy o starých lidech nebo projevy diskriminace vůči staršímu člověku nebo skupině starších (Tošnerová, T. 2002). Hovoříme o stereotypech, kdy v záporném stereotypu jsou vynechány příznivé charakteristiky. Jedná se o výroky a postoje bez pravdivého základu, ale se zdáním, ţe mají v jádru pravdu. Některé projevy diskriminace jsou zřejmé, některé v podtextu nevyslovené. Tošnerová, 2002 uvádí: Ageismus věková diskriminace postihující především staré lidi; můţe vést k věkové segregaci, vyčleňování ze společnosti; je podporován ekonomicko-sociálními problémy a společenskými představami podceňujícími stáří. Předsudek kriticky nezhodnocený úsudek (vycházející z myšlenkových stereotypů), který je silně ovlivněný tradicí, osobní zkušeností, respektive emocemi a z něj plynoucí postoj, názor přijatý jedincem (skupinou). Stereotyp v psychologii a sociologii ustálený a navyklý vzorec myšlení nebo chování; soubor představ, které mají příslušníci společenské skupiny o sobě (autostereotyp) nebo o jiných (heterostereotyp), sociální stereotyp obsahuje hodnotící, často iracionální soudy, mívá blízko k předsudkům (rasovým, etnickým ap.). Změna individuálního i sociálního stereotypu je nesnadná, je provázena negativními emocemi. Ageismus je odlišný od jiných ismů, jako je sexismus, rasismus atd. Věková klasifikace není statická, jednotlivec postupuje přes jednotlivé ţivotní cykly, klasifikace je charakterizovaná neustálou změnou, zatímco ostatní systémy jsou konstantní, např. rod, rasa.(tošnerová, T. 2002) 15

16 Postoje ke stárnutí a stáří se v nás utváří a formují jiţ od dětství. Záleţí také na tom, jaké vzory si neseme z nukleárních rodin, jak se naši rodiče chovají k vlastním rodičům a jaký nám tím dávají příklad do ţivota. Co současné dítě může odezřít, pochopit, co formuje jeho vztah ke starým lidem, a tudíž ke stáří? Vidí, slyší a cítí; vidí, jak staří lidé vypadají, slyší, co se o nich říká v dobrém i ve zlém, často cítí velký rozpor. Záleží na rodičích, jakou interpretaci viděnému a slyšenému v emotivní rovině dají. (Haškovcová, H. 1989, srt. 17) 1.4 Sociální inkluze a exkluze Jak popisuje P. Mareš, (2004) je to stav, kdy jedinec nebo skupina jedinců neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním ţivotě společnosti anebo kdy jejich přístup k příjmům a ostatním zdrojům jim neumoţňuje dosáhnout ţivotního standardu, který je v dané společnosti, v níţ ţijí, povaţován za přijatelný, a dosáhnout takové míry participace na ţivotě společnosti, která je pro plnoprávné členy této společnosti uznána za ţádoucí. Sociální dimenze vyloučení je často vymezována dle frekvence a schopnosti kontaktu s příbuznými, přáteli a širším okolím. Rozsah sociální sítě a z ní plynoucí rozsah sociálního kapitálu můţe být jedním z faktorů prohlubující dopad sociálního vyloučení. Na tento jev poukazuje Mareš, P. (2006), který uvádí, ţe Mezi ohroženými sociální exkluzí nacházíme nižší sociální kapitál indikovaný sníženou důvěrou k ostatním i ke společnosti. Sociální vyloučení se neprojevuje pouze na makrosociální úrovni, ale vztahuje se k mikrostrukturální rovině v komunitách. Podle P. Mareše (2006) jádro konceptu sociální exkluze spočívá v tom, ţe vlastně vyloučení jedinci i sociální kolektivy se nepodílejí stejnou měrou jako ostatní na (hmotných i nehmotných) zdrojích společnosti a také na jejich redistribuci, coţ vede nejen k jejich chudobě (vyloučení ze standardu ţivota, ţivotních šancí, konzumních aspirací, ze zdravotní péče), ale i k sociální či kulturní izolaci. "Jde o proces, jenž je zbavuje práv a povinností, které jsou spojeny s plnoprávným členstvím ve společnosti. O proces vydělování jedinců i sociálních kategorií z organizací či komunit, z nichž je složena společnost, a z jejího morálního řádu. Proces, který ničí lidské schopnosti a životní šance a bývá doprovázen demoralizací beznadějí, apatií a zoufalstvím (Mareš, P. 2000, s. 261). 16

17 Mnoha seniorům, ať uţ z jakýchkoliv příčin, nezbývá neţ se uchýlit do sluţeb institucionalizované péče. Ta můţe pomoci riziko exkluze zmenšit nebo naopak přispět k prohloubení vyloučení a to tím, ţe je daný člověk vytrţen ze svého prostředí, segregován do prostředí domovů pro seniory a uzavřen do podmínek, které jedinci přináší mnohé problémy z hlediska změny ţivotního stylu (Pokorná, A. 2010, s. 18). Pacovský, V. (1997) spatřuje příčiny sociální izolace, resp. sociálního vyloučení seniorů z hlediska individuální úrovně, jejichţ východiskem je životní situace jednotlivce. (Ţivotní situace klienta představuje komplex různorodých specifických okolností - charakteristiky jedinců nebo skupin a charakteristiky prostředí, ve kterém tito jedinci a skupiny ţijí), jejichţ zvládání podmiňuje rovnováhu mezi klientem a jeho sociálním prostředím. Lze ji tudíţ chápat jako výsledek interakce mezi jedincem a jeho prostředím. Pacovský, V. (1997) mezi příčinami zmiňuje sociálně rizikovou osobnost, tj. jedince s déletrvající anamnézou sociálních těţkostí (staří bezdomovci, lidé vyššího věku propuštění z vězení apod.). Dále Pacovský, V. (1997) upozorňuje na propojenost sociálních a psychických příčin a uţívá souhrnné označení psychosociální faktory, mezi něţ řadí odchod do důchodu a jeho autonomní hodnocení jako ztráty a prohry, zklamání ze ztráty společenských rolí, nízké sebehodnocení, deficit motivace k fyzickým a psychickým aktivitám, nepřipravenost na stáří. 17

18 2. Péče o seniory Před více než třiceti lety prohlásil prezident Spojených států John F. Kennedy, že měřítkem společnosti je úroveň její péče o nejslabší občany. Toto krédo přimělo mnoho západních společností ke zkoumání vlastních postojů, zákonů a zvyků při práci zabezpečující lepší život osob s postižením. Dodržování lidských práv je pro seberealizaci a osobní blaho postižených a starých občanů nezbytné. Slova prezidenta Kennedyho naznačují, že takovou inkluzí zvyšujeme humanitu naší společnosti (Mühlpachr, P. 2004, s.108) Domácí péče Domácí péče Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak stoupá; stejně jako v dětství je člověk i ve stáří více ohroţen sociální izolací či emoční deprivací. Proto je péče v domácím prostředí pro seniory jednoznačně nejvýhodnější. Poskytování domácí péče je upraveno řadou právních norem, zvlášť pak zákonem č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Pokud se v rodině rozhodnete, že se o svého blízkého postaráte sami,je to určitě dobře. Každý člověk je šťastný doma, a ne v ústavním zařízení. Je třeba ale počítat s tím, že péče o ležícího člověka j vysilující služba a musíte se na ni dobře připravit. Lidé často neznají základní principy ošetřovatelské péče a neví o možnostech, které lze využít. V městské Nemocnici Milosrdných bratří proto budeme ve spolupráci s Odborem sociální péče Magistrátu města Brna pořádat kurzy ošetřovatelské péče pro rodinné příslušníky. Vedle ošetřovatelství budou zahrnovat i psychologii, protože domácí péče je často velmi náročná i psychicky (Rychnovský, 2007, s.2). Péče o osobu blízkou prostřednictvím rodinného příslušníka je pro seniora nejlepší variantou. Nicméně pro pečujícího je velmi náročná jak fyzicky, tak i psychicky. Ve většině případů to znamená odchod ze zaměstnání a s tím spojenou nutnost ţádat o příspěvek na péči, který je vţdy adresován osobě, o kterou je pečováno. Výše příspěvku se pohybuje u dospělého od 2.000,-Kč do ,-Kč dle stupně zdravotního postiţení. Příspěvek lze vyuţít na výdaje vzniklé v rámci péče o osobu 18

19 blízkou, tzn. při péči zajištěné rodinným příslušníkem nebo sociální sluţbou (Misconiová, 2006). Domácí péče - Home care Domácí péče je propojenou formou zdravotní a sociální péče, včetně péče laické, poskytované potřebnému klientovi na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v jeho vlastním sociálním prostředí. Jejím posláním je zajistit v rámci primární péče ve vlastním sociálním prostředí klienta takový rozsah a kvalitu potřebné zdravotní a sociální péče, který je dle aktuálních podmínek, poznatků vědy a výzkumu moţný tak, aby k hospitalizaci klienta nebo jeho umístění do ústavu sociální péče docházelo jen kdyţ je to nezbytně nutné. Tento princip předpokládá i vlastní aktivní přístup klienta a jeho blízkých v procesu rozhodování při řešení problému, ale současně počítá i s jejich aktivní spolupráci při poskytování péče. Jednoduše řečeno - jedná se o pomoc k svépomoci. Klient a jeho blízcí nejen spolurozhodují, ale také se spolupodílí na poskytování péče. (Bednář,J. 2010) V rámci této domácí péče jsou klient i jeho blízcí řádnými členy týmu se společným cílem, kterým je zlepšení kvality ţivota klienta i jeho blízkých. I toto je nezastupitelné pozitivum systému domácí péče (Kohutová,H. 2010). 1. Cíle domácí péče: Především by měla domácí péče zajistit maximální rozsah, dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče a pomoci klientům, kterým je tato péče poskytovaná na základě doporučení k tomu příslušným lékařem, a to v jejich vlastním sociálním prostředí. Další z důleţitých cílů je eliminovat vliv infekčních nákaz, které mohou být v různých hromadných zařízeních někdy osudové (Bednář, J.2010). 2. Definice domácí péče: Domácí péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v jejich vlastním sociálním prostředí. Domácí 19

20 péče je zaměřena zejména na udrţení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti (Bednář, J.2010). 3. Vymezení činnosti domácí péče: Poskytovatelé domácí péče samostatně vykonávají domácí péči, indikovanou praktickým a ošetřujícím lékařem a dále spolupracují s orgány státní správy a samosprávy, s nevládními organizacemi a dalšími subjekty ve zdravotní a sociální sféře (Bednář, J. 2010). Mezi formy domácí péče patří např. domácí hospitalizace pooperačních a poúrazových stavů, dlouhodobá péče při chronických onemocněních, péče při gastroenterologických onemocněních péče o atonie, metabolická onemocnění diabetes mellitus II (amputace, slepota), neurologická onemocnění péče po ictu, Parkinsonova ch.,alzheimerova ch, onkologická onemocnění, psychická onemocnění a v neposlední řadě i domácí hospicová péče preterminální a terminální stadium (Kohutová, J. 2010) Institucionální péče Institucionální (ústavní) sociální péče se dostala v naší zemi do popředí po roce Do této doby byla tato péče téměř tabu, stát neměl zájem na zviditelňování postiţených a starých osob. Úroveň péče v ústavech byla velmi nízká, a to nejen co do materiálního vybavení, ale také po personální stránce. Neuplatňovala se zde lidská práva pro postiţené osoby jako je zdraví, bezpečnost, sociální jistota, výchova a vzdělávání, zaměstnávání a pracovní příleţitosti, akceptace rodinného ţivota, občanské souţití, vlastní volba, samostatné rozhodování a nezávislost. Institucionální péče ve stávající podobě se jiţ přeţila, protoţe jsou velké domovy nevyhnutelně poněkud dehumanizující. V České republice je více neţ 600 domovů pro osoby se zdravotním postiţením, mezi nimi i domovy specializované na zrakově, tělesně a mentálně postiţené. (Kohutová,J. 2010) 20

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Od zralosti ke stáří

Od zralosti ke stáří Od zralosti ke stáří Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, PRŮVODCE SLUŽBOU Denní centrum služeb pro osoby

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 KONTAKT Nám. T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram 1 tel./fax: 318635 050,777 942 520 e-mail: info@charita-pribram.cz ŘEDITELKA

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě

Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě Vymezení pojmů: Klient = uživatel = osoba, dítě nebo jeho zákonný zástupce, splňující podmínky cílové skupiny Poradce (pracovník) odborného sociálního

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva za rok 2005 Genea sdružení pro rodinu 1. Slovo předsedy výkonné rady Od začátku činnosti občanského sdružení Genea-sdružení pro rodinu uplynul již více než jeden rok. Sdružení bylo registrováno

Více

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení 1) Hospicové občanské sdružení Cesta domů (dále jen sdružení ) je dobrovolným sdružením občanů a právnických

Více

Domov pro seniory (Evangelický domov )

Domov pro seniory (Evangelický domov ) Domov pro seniory (Evangelický domov ) Motto služby: U nás je to jako doma Poslání střediska (totožné pro všechny poskytované služby): Posláním střediska je organizovat, zajišťovat a poskytovat ve svých

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21

MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21 MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21 Vlasta Patíková MěÚ Krnov, odbor sociální Tel.: 554 697 252 E-mail:vpatikova@mukrnov.cz Cíl 5 Zdravé stárnutí Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI Mgr. Ilona Štorová 5.12.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pracovní schopnost Index pracovní schopnosti Strategie Age Managementu v ČR Aktivní

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal Strana č.:/celkem stran: 1/7 Standard č. 1 Veřejný Označení dokumentu: STND DSR_28 Verze: 4 Výtisk č.: 2 Datum vydání: 3. 3. 2014 Účinnost od: 3. 3. 2014 Zpracoval Ověřil Schválil Číslo střediska 01/13

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Organizace: Sídlo: Právní forma: Pístina domov pro osoby se zdravotním postižením Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou příspěvková organizace IČO:

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Popis realizace sociální služby

Popis realizace sociální služby Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Popis realizace sociální služby Aktualizováno k 1. 7. 2013 organizace zřizovaná Jihočeským krajem Základní údaje Centrum

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 9 1. Základní údaje o zařízení 1.1 Identifikace zařízení Název organizace

Více