MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Sayoud Solárová, Ph.D. Autor práce: Bc. Kristýna Štamberková

2 Anotace Diplomová práce Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti pojednává o rizicích sociálního vyloučení seniorů, o moţnostech péče o ně a především o vyuţití volného času. Práce se také věnuje problematice přizpůsobování se ţivotu ve stáří a výhodám sociálních sluţeb pro seniory. Cílem práce je zjistit faktory, které významně ovlivňují aktivitu v ţivotě seniorů. Praktická část vychází z kvantitativního výzkumu s kvalitativními prvky, zakotvené teorie na základě dat získaných z dotazníků a rozhovorů. Jako doplňující informace je přiloţen dotazník pro ošetřující personál. Annotation Diploma thesis Activation of seniors as a future topic deals with risks of senior s social exclusion, choice of care and first of all about usage of free time. Publication attend to complication with adaptation to eldery life and advantages od using social services for seniors. Target of thesis is to discover some factors, which are important for activities in senior s life. Practical part comes out from quantitative research with qualitative elements based on informations acquired in questionnaries and interviews. As a completing information is appended some questionnary for attending staff. Klíčová slova Stárnutí, stáří, aktivizace, sociální exkluze, péče o seniory Keywords Ageing process, eldery, activation, social exklusion, care for seniors

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 1.dubna 2011 Kristýna Štamberková

4 Poděkování Upřímně děkuji PhDr. Kateřině Sayoud Solárové, Ph.D. za odborné vedení, její cenné rady, pomoc a pochopení při zpracování mé diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat všem ostatním, kteří mě jakkoli podpořili ve snaze úspěšně dokončit započatou práci, především sociální pracovnici, která byla vţdy ochotná poskytnout mi vţdy potřebné materiály i ve svém volném čase a také mým přátelům a rodině za trpělivost a důleţité rady.

5 Obsah ÚVOD 6 1 STÁRNUTÍ 1.1 Pojem stárnutí a stáří Změny přicházející během stárnutí Ageismus a mezigenerační solidarita Sociální izolace ve stáří 16 2 PÉČE O SENIORY 2.1 Domácí péče Institucionální péče Sluţby pro seniory a jejich rodiny 24 3 AKTIVIZACE SENIORŮ 3.1 Pojem a cíle aktivizace Moţnosti aktivizace Techniky práce se seniory 33 4 AKTIVIZACE SENIORŮ JAKO TÉMA BUDOUCNOSTI (VÝZKUM) 4.1 Stanovení cíle, hypotéza a medotd výzkumného šetření Charakterisitka techniky výzkumného šetření Interpretace výsledků výzkumného šetření Závěry a doporučení výzkumného šetření 41 ZÁVĚR 58 SHRNUTÍ 60 RESUMÉ 60 POUŢITÁ LITERATURA 61 PŘILOHY 65

6 ÚVOD Stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Je uţ všeobecně známo, ţe populace demograficky stárne a proto je nutné přijmout řadu opatření, která pomohou ţít starším lidem zdravěji a aktivněji. Právě tato skutečnost ovlivnila mé rozhodnutí vybrat si toto téma pro diplomovou práci - Aktivizace seniorů jako téma budoucnosti. Panika, strach ze stáří a z konce ţivota, které některé z nás zachvátí, však nejsou reakcí na to, ţe se nám objevují bílé vlasy či vrásky kolem očí, ale panika nad tím, ţe se nám náš vlastní, dosavadní ţivot nelíbil, a ţe jiţ nemáme čas ho napravit. Je to reakce na to, ţe jsme se zapomněli připravit na své stáří a najednou nevíme co s ním. Tématika vylučování či sociální izolace jedinců, případně celých skupin, je stále velmi aktuální. Dokonce ještě získává na významu tím více, čím větší skupina obyvatel je jí, byť nepřímo, ohroţena. Takto ohroţenou skupinou jsou bezesporu také senioři lidé, kteří dosáhli věku nazývaným stářím. Umění stárnout je pro nás i uměním ţít. Aktivita v ţivotě starých lidí je velmi důleţitá nejen pro udrţení dobré kondice a zdraví, ale také pro pocit spokojenosti, uţitečnosti a sounáleţitosti s okolím. Dnes se eviduje mnoho moţností vyţití vhodného pro seniory, stačí si vybrat, co komu nejlépe vyhovuje. Od kultury a vzdělávání, přes zájezdy aţ ke sportu. I přes všechny tyto moţnosti a nabídky se najdou jedinci, kteří se z nějakého důvodu nezapojují, nechtějí nic a nikoho. Pokud je ale člověk schopen drţet krok a dále se aktivně zajímat o dění kolem sebe, bude pro něj snazší čelit situacím, které během procesu stárnutí bude zaţívat, a bude se tak na vlastní stáří lépe adaptovat. Další velký problém je samota a izolace. Je velmi těţké vyrovnat se se ztrátou partnera, na kterého jsme byli celý ţivot zvyklí. Obranou je mít stále nějaký svůj program, své aktivity, koníčky nebo zvíře. Kaţdý dle svých moţností a chuti. O tom, jak se nám bude ve stáří dařit, rozhoduje mnoho vzájemně se doplňujících činitelů. Patří k nim třeba osobnost kaţdého z nás, ţivotní postoje, zkušenosti získané během ţivota, materiální zabezpečení a v neposlední řadě také zdraví. 6

7 Cílem této diplomové práce je objasnit faktory celkově ovlivňující aktivizaci. Senioři jsou lidé jako my všichni, byli jako my a my budeme jimi, pokud se doţijeme vysokého věku. Toto téma se týká nás všech, všichni jednou budeme potřebovat procvičovat tělo i mysl. Diplomová práce obsahuje dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části bych ráda pomocí odborných publikací přiblíţila problematiku stárnutí všeobecně a moţností dnešních seniorů. Vycházím ze společenských změn, které s sebou stárnutí populace přináší. Zmiňuji také sociální izolaci, která je podle mě jeden z významných problémů špatné nebo ţádné aktivizace seniorů. Ve výzkumné části se metodou kvantitativního výzkumu s kvalitativnímu prvky pokusím odpovědět na tyto výzkumné otázky: 1: Má spolubydlení s druhou osobou či osobami vliv na míru a rozmanitost aktivizace? 2: Má délka pobytu vliv na využití nabízených služeb? 3: Ovlivňuje míru aktivizace dobrý vztah s rodinou a častost jejich návštěv? 4: Má stupeň závislosti vliv na aktivizaci klienta? Pouţila jsem tyto techniky sběru dat: dotazníky doplněné rozhovory, jak se samotnými seniory, tak s odborným personálem, abych doplnila ne vţdy zřejmé odpovědi seniorů. Získaná data jsou dále zpracována a interpretována v jednoduchých grafech a kontingenčních tabulkách. 7

8 1. Stárnutí MOTTO: "Stáří je dnes opuštěnější než kdysi." /Josef Charvát/ 1.1 Pojem stárnutí a stáří Absolutně i relativně přibývá starých lidí a současně se snižuje relativní podíl dětí a mládeže. Proto mluvíme o absolutním stárnutím populace a stejně o relativním stárnutí populace, což znamená vzestup podílu starých osob na celkovém počtu obyvatel. Věková pyramida nebo-li strom života stále rozšiřuje svoji korunu, ale zároveň se zužuje kmen základna (Jedlička, V. 1991, s. 171). Stárnutí je přirozený proces všech ţivých organizmů. Je to řada změn, které mají stránku biologickou, psychologickou a sociální. Výsledkem stárnutí je přirozené stáří se všemi jeho důsledky ve smyslu negativním i pozitivním. V projevech stárnutí jsou velké rozdíly mezi vrstevníky, proto nelze paušalizovat všechny seniory jako homogenní skupinu. Lidský věk se vlivem zkvalitňujících ţivotních podmínek a stoupající úrovně medicíny stále prodluţuje. Za maximální věkovou hranici se za ideálních podmínek povaţuje 120 let, podle dalších autorů aţ 125 let. "Druhou stranou mince prodlužování lidského život je nárůst starých nesoběstačných osob a osob dlouhodobě nemocných. Choroby starých osob mají odlišný průběh, mají sklon k recidivám, komplikacím a často přecházejí do chronicity. Často také dochází u seniorů ke kumulování jednotlivých nemocí. Narůstá tak počet osob dlouhodobě nemocných, kteří přežívají díky úrovni medicíny" (Wolf, J. 1982, s.59). Stárnutím z vývojového hlediska je moţné nazvat přechodné období mezi dospělostí a vlastním stářím jako takovým. Je procesem, jehoţ projevy a změny přicházejí v různou dobu jednotlivých ţivotních fází a pokračují rozdílnou rychlostí. Zpravidla se jím rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu jedince, které podmiňují jeho snazší zranitelnost a celkový pokles schopností a výkonnosti jedince (Langmeier, J., Krejčířová, D. 2006). Stárnutí je ústupem po dosaţení vrcholu anatomického i funkčního růstu organismu (Pacovský, V. 1997). 8

9 Zatímco dříve jedinec stárnul rychle, stejně jako dříve dospíval, a celý jeho ţivotní cyklus proběhl za dobu, která byla o polovinu aţ o dvě třetiny kratší, neţ je dnešní věk člověka, v současné době je tomu právě naopak. Jedinec stárne pomaleji, déle, ale bohuţel, a to je nutno konstatovat, stárne také více hlouběji, intenzivněji. Neumírá na těţká zranění v boji či práci, cholery či neštovice, ale na úplné opotřebení vlastního těla, selhání srdce, mozkové příhody a celkové tělesné vysílení (Wolf, J. 1982). "Člověk se liší od živočichů mimo jiné tím, že nežije jen v přítomnosti, ale že si stále uvědomuje svou minulost i budoucnost. Vzpomíná, hodnotí, co bylo, a poučen tím jedná v přítomnosti a plánuje svůj zítřek, svoji budoucnost. Žije stále ve třech dimenzích a vědomí těchto dimenzí ho provází celý život. Jejich proporce se však během života mění a tím se mění i jejich význam" (Wolf, J. 1982, s.13). Stáří Věk je významným znakem společenských rozdílů v každé společnosti. Všude se s některými lidmi zachází s ohledem na jejich věk jinak než s druhými a zároveň se od nich očekává, že se budou chovat společensky uznávaným způsobem a přijmou role své věkové kategorie. (Pacovský, V. 1997, str.14) Rozhodnutí, je-li určitý člověk starý či ještě nikoli, není lehké. Především nezáleţí jenom na datu narození, tedy na kalendářním věku. Jsou mezi námi lidé narození před sedmdesáti nebo i více léty a přece jsou pohybliví, čilí a výkonní jako lidé středního věku. A naopak jsou tu lidé poměrně mladí, které uţ nic nebaví, ničím se nezabývají, hledají na sobě příznaky nejrůznějších nemocí a trápí se přemýšlením o svém osudu. Máme prostě staré mladíky a mladé staříky. Rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem můţe být značný (Pokorná,A. 2010). 9

10 Vymezení pojmu stáří O stáří, o jeho kvalitě rozhodujeme mnohem dřív, než se přihlásí ke své faktické vládě nad námi. A stáří, to daleké, které se nás vůbec netýká, doléhá každodenně tím víc a tím naléhavěji, čím méně jsme ochotni se k němu znát. (Haškovcová, 1989, str.9) Přestoţe, nebo moţná právě proto, ţe počet lidí doţívajících se vysokého věku v naší společnosti výrazně stoupl a se starými lidmi přijde člověk do kontaktu téměř kaţdodenně, zůstávají ve společnosti zakořeněné určité předsudky a negativní postoje vůči seniorům. Čím větší je při vzájemném setkávání se věkový rozdíl, tím pravděpodobnější je, ţe zástupci mladších generací budou negativně hodnotit ty dříve narozené. Stáří je jednou z etap v ţivotě člověka. Kaţdá z těchto ţivotních etap je charakteristická určitými vývojovými funkčními znaky a změnami organismu. Můţeme říci, ţe stáří je posledním vývojovým stádiem. Souvisí se všemi stádii předchozími, neboť to jaký jsme vedli ţivot v minulosti výrazně ovlivňuje jaké budeme mít stáří (Wolf, J. 1982). Zatím si jen málokdo představuje důchodce jako zcela soběstačného a činorodého jedince se spoustou zálib a v dobrém zdravotním stavu. Pořád v naší společnosti přetrvává obraz starého, nemocného a závislého člověka, který má sklony k infantilnosti a vyţaduje od státu finanční zajištění. Mladí lidé se většinou domnívají, ţe to jediné, co můţe ještě důchodce udělat, je podporovat svou rodinu, starat se o vnoučata a nezabírat místo mladším. Stáří a prodluţování délky ţivota je v mnoha případech prezentováno jako velká ekonomická zátěţ společnosti, která bude v budoucnosti znamenat sloţitý problém. Tento typ postoje je však zcela jednostranný, jelikoţ sniţování úmrtnosti lidí bychom měli spíše chápat jako velký úspěch civilizačního vývoje. (Pokorná,A.2010) Do popředí zájmu se dostávají aktivity a programy, které mají vést k zabezpečení péče pro nemocné a závislé jedince a ke zlepšení jejich zdravotního stavu prostřednictvím kvalitní péče. Opatření zaměřená na seniory by měla vycházet z potřeb a zejména přání samotných seniorů tak, aby vedla prostřednictvím smysluplných volnočasových aktivit k prodluţování aktivního ţivota seniorů. 10

11 Staří lidé mají oprávněný nárok ţít ve společnosti přátelské ke kaţdému bez rozdílu věku, ţít ţivot nezávislý, pokud to není moţné tak vyuţít moţností péče a pomoci. Účastnit se aktivně ţivota společnosti, uplatňovat se v ní a uţívat jejích zdrojů, zkrátka ţít důstojný ţivot za důstojných podmínek. (Pokorná, A. 2010) Zvlášť významnou úlohu určitě hrají sociální faktory, mezi které můţeme zařadit ţivotní podmínky, způsob bydlení, finanční zabezpečení i ţivotní krize v předcházejícím období. Kaţdý průběh stárnutí je velmi individuální a záleţí pouze na nás samotných, jak s ním naloţíme (Wolf, J. 1982). Hlavní změny pozorované obecně u stárnoucích lidí stručně zmíním v následujících bodech. Kaţdý člověk stárne jinak rychle, proto se také všichni nedoţíváme stejného věku. Přidruţí-li se během ţivota nějaká onemocnění, projevy stárnutí se zrychlují. Jak píše Haškovcová, H. (1989) zevnějšek seniorů prodělal mnoho změn, stárnutí a přicházející stáří je čitelné ve tváři, gestech i v chůzi a ani psychická stránka osobnosti není ušetřena involučních procesů. Rozdělení věku podle fyziologického stavu organismu: (Kalvach, Z. 2004) 1. chronologický věk - skutečný, kalendářní - tento věk se počítá od data narození a nemusí souhlasit s věkem biologickým 2. funkční věk - biologický - nemusí souhlasit s věkem chronologickým, ale odpovídá skutečnému stavu organismu po stránce biologické, psychické a sociální. Při posuzování člověka má větší výpovědní hodnotu, neţ věk chronologický. Srovnání pohledů na stáří od několika vybraných autorů J. Alan vymezuje stáří oproti mládí: Zatímco mládí je obdobím, v němţ převaţuje sklon měnit svět, stáří je s ním osobně spojeno a má tendenci ho hájit. Dominantním rysem mládí je aktivita a důraz na čin, ve stáří převládá hodnocení a zvaţování. Motivem duchovního stavu ke společnosti je v mládí touha vyznat se v ní a v sobě, ve stáří je důraz přesunut na snahu vyznat se v sobě a ve svém vztahu ke světu. Socializačním problémem pro mládí je přizpůsobení, pro stáří spíše vyrovnání. (Alan, J. 1989, str. 386) 11

12 J. Langmeier definuje stáří takto: Stáří je obdobím po 65. roce ţivota - organismus slábne, je čím dál náchylnější k nemocem a úrazům (oslabení hladiny vápníku v kostech, kornatění cév, úbytek důleţitých enzymů, u ţen menopauza, atd.). Proţívání starých lidí směřuje k introverzi a melancholii. (Langmeier, J. 1998, str. 50) Z. Kalvach Stáří je obecným označením pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu ţivota. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů, modifikovaných dalšími faktory (především chorobami, ţivotním způsobem a ţivotními podmínkami) a je spojeno s řadou významných sociálních změn (osamostatnění dětí, penzionování a jiné změny sociálních rolí). (Kalvach, Z. 1997, str.18) J. Ort chápe stáří jako projev věku. Stává se statusovou charakteristikou, s níţ je spojeno předepsané chování, neboli role. Některé role se s odchodem do důchodu opouštějí a i tím se mění naše aspirace. S touto změnou by měla přijít nová očekávání ze strany společnosti a jejích institucí tedy společnost by měla být připravena na aktivní seniory. (Ort, J. 2004, str. 23) 1.2. Změny přicházející během stárnutí Kalvach, Z. (2004) dělí příznaky stárnutí a stáří na: změny fyzické, u kterých jde především o úbytek fyzických sil a výkonnosti, sniţuje se hmotnost a ubývá svalové hmoty. Dále se zpomaluje látková výměna, sniţuje se spotřeba kyslíku, zpomaluje se syntéza bílkovin. Kůţe je vrásčitá, ztenčuje se, ztrácí elasticitu, vlasy šediví a vypadávají, odvápňují se kosti, je zvýšená náchylnost k úrazům, zhoršují se funkce a kapacita jednotlivých orgánů - srdce, ledvin, plic. Podstatné je i sníţení sekrece ţláz s vnitřní sekrecí, činnost některých ţláz ustává úplně, nervový systém je méně odolný vůči zátěţovým situacím, ubývá mozkových buněk a chrup se stává defektní, častá je i paradentóza. Tělesné změny můţeme povaţovat za naprosto normální projev stárnutí, ale některé mohou negativně ovlivňovat psychický stav seniora. Těţší a déle trvající vybavování si slov způsobující pomalejší slovní projev můţe například vést k vyhýbání se komunikaci a tím i společnosti lidí. (Petříková, A., Čornačičová, R. 2004) 12

13 Ke změnám fyzickým dále patří změny smyslové, coţ znamená zhoršení smyslového vnímání - sluch, zrak, čich, chuť, hmat, vnímání tlaku na kůţi a tělesné teploty. Velmi podstatné jsou i změny psychické, které se vyznačují sníţením výbavnosti a vštípivosti paměti, menší nápaditostí, vynalézavostí. Zpomalí se psychomotorické tempo, úkoly řeší člověk pomaleji, lpí na tradicích, projevuje se zde větší únavnost, citová labilita a nestabilita některých psychických funkcí - jazykové dovednosti, intelekt. U stárnoucího člověka dochází také ke změnám v citovém proţívání. Některé události uţ jej tak nevzrušují, v extrémních případech můţe tento úbytek dojít aţ na hranici apatie. Naopak u jiných jedinců můţe intenzita proţívání s věkem narůstat a můţe u něj docházet k silným vnějším projevům emocí (Pacovský, V. 1997). Během stárnutí dochází k slábnutí výkonu v různých schopností, staří lidé jsou hůře přizpůsobiví, okolní svět je pro ně často hektický a těţko se v něm orientují, proto mohou reagovat uzavíráním se do svého soukromí. Celková schopnost psychické adaptability klesá. Staří lidé bývají nejistí v neznámém prostředí právě tak jako v rozhovoru s neznámými lidmi. (Haškovcová, H. 1989, str.97) Staří lidé mají rádi určitý vlastní stereotyp. Hodnoty starého člověka se mění, často se obrací k duchovnu. Celková introvertizace a příklon k duchovnímu životu všeho druhu jsou pro stárnoucího člověka typické. (Haškovcová, H. 1989, str. 110). S tímto úzce souvisejí i změny sociálního postavení, jako je např. odchod do důchodu, změna ekonomického zabezpečení, mění se vztahy v rodině pocity izolace, závislosti na druhých, neprospěšnosti. Dá se říci, ţe je to největší změna, která s sebou přináší odchod do důchodu, zejména proto, ţe přichází v podstatě naráz ve velmi krátkém čase. Ať se na něj člověk těší nebo ne, musí si nově uspořádat svůj ţivot. 13

14 S předstihem deseti let říkávají, že se těší do penze. Když se ale odchod do důchodu stane reálně blízkým, začnou se bránit, a to z pravidla velmi energicky a často i efektivně. Uvádějí nejrůznější racionální i zracionalizované důvody proto, aby mohli setrvat v pracovním procesu. (Haškovcová, H. 1989, str. 24) Při odchodu ze zaměstnání na plný úvazek do důchodu můţe u jedinců docházet k pocitům ztráty prestiţe. Zmizí pravidelná práce, omezí se kontakty s lidmi, které dříve jakoby přicházely samy, mimochodem. Mnoho vztahů a vazeb je nutné budovat. Odchod ze zaměstnání, ve kterém člověk tráví valnou většinu dne i týdne, do důchodu je také náročný po manţelsko-partnerské stránce. Manţelé jsou rázem vystaveni spoustě společného času, který nezřídka neumí trávit společně. Na povrch mohou vyplouvat problémy, na které dříve nepřišlo z nedostatku společně tráveného času. Najednou si na druhém všímáme objektivně nevýznamných vad, které nás nicméně mohou velmi dráţdit. Často dochází k tzv. Ponorkovému syndromu, zvyšuje se riziko konfliktů. Ideální prevencí jsou společné aktivity budované jiţ v produktivní části ţivota jedince. Čeho se starým lidem nedostává nejvíce je úcta a respekt okolí. Tyto podmínky samotným seniorům značně komplikují a ztěţují adaptaci na vlastní stáří. Často přebírají stereotypy a mýty o stáří zaţité z vlastního dosavadního ţivota. Měl by být zdůrazňován pozitivní obraz stáří a vytvářena příznivá společenská atmosféra. S řešením této problematiky je třeba začít co nejdříve, aby lidé, kteří budou brzy vstupovat do důchodu, a tak se tedy v očích společnosti stávat oficiálně starými, přijali nový pohled na své stáří a aby mladí brali jako samozřejmost osobu nezávislého a zkušeného seniora (Wolf, J. 1982). 14

15 1.3. Ageismus a mezigenerační solidarita S rostoucí střední délkou ţivota v západní civilizaci je nutné otevřít i u nás toto tabuizované téma. To, ţe se o něm nemluví, neznamená, ţe neexistuje. Se vznikem kultu mládí vzniká i opačný extrém ageismus. Jde o slovo, které nemá český ekvivalent. Pojem je odvozen od anglického slova age, které znamená věk, stáří. Ageismus je potom společenský předsudek vůči stáří. (Tošnerová,T.2002) Dnes je termín ageismus definovaný šíře. Zahrnuje předsudky a negativní představy o starých lidech nebo projevy diskriminace vůči staršímu člověku nebo skupině starších (Tošnerová, T. 2002). Hovoříme o stereotypech, kdy v záporném stereotypu jsou vynechány příznivé charakteristiky. Jedná se o výroky a postoje bez pravdivého základu, ale se zdáním, ţe mají v jádru pravdu. Některé projevy diskriminace jsou zřejmé, některé v podtextu nevyslovené. Tošnerová, 2002 uvádí: Ageismus věková diskriminace postihující především staré lidi; můţe vést k věkové segregaci, vyčleňování ze společnosti; je podporován ekonomicko-sociálními problémy a společenskými představami podceňujícími stáří. Předsudek kriticky nezhodnocený úsudek (vycházející z myšlenkových stereotypů), který je silně ovlivněný tradicí, osobní zkušeností, respektive emocemi a z něj plynoucí postoj, názor přijatý jedincem (skupinou). Stereotyp v psychologii a sociologii ustálený a navyklý vzorec myšlení nebo chování; soubor představ, které mají příslušníci společenské skupiny o sobě (autostereotyp) nebo o jiných (heterostereotyp), sociální stereotyp obsahuje hodnotící, často iracionální soudy, mívá blízko k předsudkům (rasovým, etnickým ap.). Změna individuálního i sociálního stereotypu je nesnadná, je provázena negativními emocemi. Ageismus je odlišný od jiných ismů, jako je sexismus, rasismus atd. Věková klasifikace není statická, jednotlivec postupuje přes jednotlivé ţivotní cykly, klasifikace je charakterizovaná neustálou změnou, zatímco ostatní systémy jsou konstantní, např. rod, rasa.(tošnerová, T. 2002) 15

16 Postoje ke stárnutí a stáří se v nás utváří a formují jiţ od dětství. Záleţí také na tom, jaké vzory si neseme z nukleárních rodin, jak se naši rodiče chovají k vlastním rodičům a jaký nám tím dávají příklad do ţivota. Co současné dítě může odezřít, pochopit, co formuje jeho vztah ke starým lidem, a tudíž ke stáří? Vidí, slyší a cítí; vidí, jak staří lidé vypadají, slyší, co se o nich říká v dobrém i ve zlém, často cítí velký rozpor. Záleží na rodičích, jakou interpretaci viděnému a slyšenému v emotivní rovině dají. (Haškovcová, H. 1989, srt. 17) 1.4 Sociální inkluze a exkluze Jak popisuje P. Mareš, (2004) je to stav, kdy jedinec nebo skupina jedinců neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním ţivotě společnosti anebo kdy jejich přístup k příjmům a ostatním zdrojům jim neumoţňuje dosáhnout ţivotního standardu, který je v dané společnosti, v níţ ţijí, povaţován za přijatelný, a dosáhnout takové míry participace na ţivotě společnosti, která je pro plnoprávné členy této společnosti uznána za ţádoucí. Sociální dimenze vyloučení je často vymezována dle frekvence a schopnosti kontaktu s příbuznými, přáteli a širším okolím. Rozsah sociální sítě a z ní plynoucí rozsah sociálního kapitálu můţe být jedním z faktorů prohlubující dopad sociálního vyloučení. Na tento jev poukazuje Mareš, P. (2006), který uvádí, ţe Mezi ohroženými sociální exkluzí nacházíme nižší sociální kapitál indikovaný sníženou důvěrou k ostatním i ke společnosti. Sociální vyloučení se neprojevuje pouze na makrosociální úrovni, ale vztahuje se k mikrostrukturální rovině v komunitách. Podle P. Mareše (2006) jádro konceptu sociální exkluze spočívá v tom, ţe vlastně vyloučení jedinci i sociální kolektivy se nepodílejí stejnou měrou jako ostatní na (hmotných i nehmotných) zdrojích společnosti a také na jejich redistribuci, coţ vede nejen k jejich chudobě (vyloučení ze standardu ţivota, ţivotních šancí, konzumních aspirací, ze zdravotní péče), ale i k sociální či kulturní izolaci. "Jde o proces, jenž je zbavuje práv a povinností, které jsou spojeny s plnoprávným členstvím ve společnosti. O proces vydělování jedinců i sociálních kategorií z organizací či komunit, z nichž je složena společnost, a z jejího morálního řádu. Proces, který ničí lidské schopnosti a životní šance a bývá doprovázen demoralizací beznadějí, apatií a zoufalstvím (Mareš, P. 2000, s. 261). 16

17 Mnoha seniorům, ať uţ z jakýchkoliv příčin, nezbývá neţ se uchýlit do sluţeb institucionalizované péče. Ta můţe pomoci riziko exkluze zmenšit nebo naopak přispět k prohloubení vyloučení a to tím, ţe je daný člověk vytrţen ze svého prostředí, segregován do prostředí domovů pro seniory a uzavřen do podmínek, které jedinci přináší mnohé problémy z hlediska změny ţivotního stylu (Pokorná, A. 2010, s. 18). Pacovský, V. (1997) spatřuje příčiny sociální izolace, resp. sociálního vyloučení seniorů z hlediska individuální úrovně, jejichţ východiskem je životní situace jednotlivce. (Ţivotní situace klienta představuje komplex různorodých specifických okolností - charakteristiky jedinců nebo skupin a charakteristiky prostředí, ve kterém tito jedinci a skupiny ţijí), jejichţ zvládání podmiňuje rovnováhu mezi klientem a jeho sociálním prostředím. Lze ji tudíţ chápat jako výsledek interakce mezi jedincem a jeho prostředím. Pacovský, V. (1997) mezi příčinami zmiňuje sociálně rizikovou osobnost, tj. jedince s déletrvající anamnézou sociálních těţkostí (staří bezdomovci, lidé vyššího věku propuštění z vězení apod.). Dále Pacovský, V. (1997) upozorňuje na propojenost sociálních a psychických příčin a uţívá souhrnné označení psychosociální faktory, mezi něţ řadí odchod do důchodu a jeho autonomní hodnocení jako ztráty a prohry, zklamání ze ztráty společenských rolí, nízké sebehodnocení, deficit motivace k fyzickým a psychickým aktivitám, nepřipravenost na stáří. 17

18 2. Péče o seniory Před více než třiceti lety prohlásil prezident Spojených států John F. Kennedy, že měřítkem společnosti je úroveň její péče o nejslabší občany. Toto krédo přimělo mnoho západních společností ke zkoumání vlastních postojů, zákonů a zvyků při práci zabezpečující lepší život osob s postižením. Dodržování lidských práv je pro seberealizaci a osobní blaho postižených a starých občanů nezbytné. Slova prezidenta Kennedyho naznačují, že takovou inkluzí zvyšujeme humanitu naší společnosti (Mühlpachr, P. 2004, s.108) Domácí péče Domácí péče Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak stoupá; stejně jako v dětství je člověk i ve stáří více ohroţen sociální izolací či emoční deprivací. Proto je péče v domácím prostředí pro seniory jednoznačně nejvýhodnější. Poskytování domácí péče je upraveno řadou právních norem, zvlášť pak zákonem č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Pokud se v rodině rozhodnete, že se o svého blízkého postaráte sami,je to určitě dobře. Každý člověk je šťastný doma, a ne v ústavním zařízení. Je třeba ale počítat s tím, že péče o ležícího člověka j vysilující služba a musíte se na ni dobře připravit. Lidé často neznají základní principy ošetřovatelské péče a neví o možnostech, které lze využít. V městské Nemocnici Milosrdných bratří proto budeme ve spolupráci s Odborem sociální péče Magistrátu města Brna pořádat kurzy ošetřovatelské péče pro rodinné příslušníky. Vedle ošetřovatelství budou zahrnovat i psychologii, protože domácí péče je často velmi náročná i psychicky (Rychnovský, 2007, s.2). Péče o osobu blízkou prostřednictvím rodinného příslušníka je pro seniora nejlepší variantou. Nicméně pro pečujícího je velmi náročná jak fyzicky, tak i psychicky. Ve většině případů to znamená odchod ze zaměstnání a s tím spojenou nutnost ţádat o příspěvek na péči, který je vţdy adresován osobě, o kterou je pečováno. Výše příspěvku se pohybuje u dospělého od 2.000,-Kč do ,-Kč dle stupně zdravotního postiţení. Příspěvek lze vyuţít na výdaje vzniklé v rámci péče o osobu 18

19 blízkou, tzn. při péči zajištěné rodinným příslušníkem nebo sociální sluţbou (Misconiová, 2006). Domácí péče - Home care Domácí péče je propojenou formou zdravotní a sociální péče, včetně péče laické, poskytované potřebnému klientovi na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v jeho vlastním sociálním prostředí. Jejím posláním je zajistit v rámci primární péče ve vlastním sociálním prostředí klienta takový rozsah a kvalitu potřebné zdravotní a sociální péče, který je dle aktuálních podmínek, poznatků vědy a výzkumu moţný tak, aby k hospitalizaci klienta nebo jeho umístění do ústavu sociální péče docházelo jen kdyţ je to nezbytně nutné. Tento princip předpokládá i vlastní aktivní přístup klienta a jeho blízkých v procesu rozhodování při řešení problému, ale současně počítá i s jejich aktivní spolupráci při poskytování péče. Jednoduše řečeno - jedná se o pomoc k svépomoci. Klient a jeho blízcí nejen spolurozhodují, ale také se spolupodílí na poskytování péče. (Bednář,J. 2010) V rámci této domácí péče jsou klient i jeho blízcí řádnými členy týmu se společným cílem, kterým je zlepšení kvality ţivota klienta i jeho blízkých. I toto je nezastupitelné pozitivum systému domácí péče (Kohutová,H. 2010). 1. Cíle domácí péče: Především by měla domácí péče zajistit maximální rozsah, dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče a pomoci klientům, kterým je tato péče poskytovaná na základě doporučení k tomu příslušným lékařem, a to v jejich vlastním sociálním prostředí. Další z důleţitých cílů je eliminovat vliv infekčních nákaz, které mohou být v různých hromadných zařízeních někdy osudové (Bednář, J.2010). 2. Definice domácí péče: Domácí péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v jejich vlastním sociálním prostředí. Domácí 19

20 péče je zaměřena zejména na udrţení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti (Bednář, J.2010). 3. Vymezení činnosti domácí péče: Poskytovatelé domácí péče samostatně vykonávají domácí péči, indikovanou praktickým a ošetřujícím lékařem a dále spolupracují s orgány státní správy a samosprávy, s nevládními organizacemi a dalšími subjekty ve zdravotní a sociální sféře (Bednář, J. 2010). Mezi formy domácí péče patří např. domácí hospitalizace pooperačních a poúrazových stavů, dlouhodobá péče při chronických onemocněních, péče při gastroenterologických onemocněních péče o atonie, metabolická onemocnění diabetes mellitus II (amputace, slepota), neurologická onemocnění péče po ictu, Parkinsonova ch.,alzheimerova ch, onkologická onemocnění, psychická onemocnění a v neposlední řadě i domácí hospicová péče preterminální a terminální stadium (Kohutová, J. 2010) Institucionální péče Institucionální (ústavní) sociální péče se dostala v naší zemi do popředí po roce Do této doby byla tato péče téměř tabu, stát neměl zájem na zviditelňování postiţených a starých osob. Úroveň péče v ústavech byla velmi nízká, a to nejen co do materiálního vybavení, ale také po personální stránce. Neuplatňovala se zde lidská práva pro postiţené osoby jako je zdraví, bezpečnost, sociální jistota, výchova a vzdělávání, zaměstnávání a pracovní příleţitosti, akceptace rodinného ţivota, občanské souţití, vlastní volba, samostatné rozhodování a nezávislost. Institucionální péče ve stávající podobě se jiţ přeţila, protoţe jsou velké domovy nevyhnutelně poněkud dehumanizující. V České republice je více neţ 600 domovů pro osoby se zdravotním postiţením, mezi nimi i domovy specializované na zrakově, tělesně a mentálně postiţené. (Kohutová,J. 2010) 20

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, PRŮVODCE SLUŽBOU Denní centrum služeb pro osoby

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Jsme zde pro Vás Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Informace pro pacienty, veřejnost a klienty sociální péče Vážení klienti, Dovolte nám, abychom Vás

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

SYSTÉM HODNOCENÍ KVALITY PÉČE PODLE NORMY ČSN ISO 9001:2000 V DOMÁCÍ PÉČI A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH. Mgr. Petra Králová

SYSTÉM HODNOCENÍ KVALITY PÉČE PODLE NORMY ČSN ISO 9001:2000 V DOMÁCÍ PÉČI A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH. Mgr. Petra Králová SYSTÉM HODNOCENÍ KVALITY PÉČE PODLE NORMY ČSN ISO 9001:2000 V DOMÁCÍ PÉČI A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Mgr. Petra Králová OBSAH PŘÍSPĚVKU: HODNOCENÍ KVALITY JAK KVALITU HODNOTIT ČSN NORMA ISO 9001:2000 PŘEDSTAVENÍ

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016 Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok Zpracoval: Odbor sociální problematiky ÚMČ Praha 5 listopad 2015 www.kpss5.info Akční plán rozvoje sociálních

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více