SENIOR LIVING. ledax , Zlín. II. ročníku konference. Pod záštitou:
|
|
- Zdenka Horáková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ledax S B O R N Í K II. ročníku konference SENIOR LIVING , Zlín Pod záštitou: RNDr. Petra Nečase, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí České republiky Libora Lukáše, hejtmana Zlínského kraje PhDr. Ireny Ondrové, primátorky statutárního města Zlína prof. MUDr. Miloše Velemínského, CSc., děkana Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
2 ISBN:
3 O B S A H Příspěvky: PORUCHY CHOVÁNÍ VE STÁŘÍ A JEJICH ŘEŠENÍ V PRAXI 3 MUDr. Pavel Dohnal PREVENCE A LÉČENÍ ALZHEIMEROVY NEMOCI ŘÍZENOU HYPERTHERMIÍ MOZKU 5 doc. MUDr. Zdeněk Šoustek, CSc. LABYRINT JAKO NÁSTROJ AKTIVIZACE SENIORŮ 7 Mgr. Jana Marková AKTIVITOU PROTI ZÁVISLOSTI 11 Mgr. Eva Kapounová DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V DLOUHODOBÉM HORIZONTU 16 doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. SPECIFICKÉ PODMÍNKY PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ SENIORSKÉHO BYDLENÍ 24 Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., Ing. arch. František Laub PODLAHOVÉ KRYTINY PRO SENIORY 32 Ing. akad. arch. Věra Suchá SELSKÝ DVŮR V HŘEBEČNÍKÁCH (PROJEKT INTEGROVANÉHO BYDLENÍ DĚTÍ A SENIORŮ) 38 Ing. Zuzana Pešková, Ph.D. DOMOV DŮCHODCŮ NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ, STAVBA ROKU 2002 KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD MODERNÍHO ŘEŠENÍ REZIDENČNÍHO BYDLENÍ PRO SENIORY 44 Ing. akad. arch. Dagmar Kovalčíková, Ing. arch. Vít Kovalčík VODOVODNÍ BATERIE VHODNÉ PRO SENIORY 49 doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. PROBLEMATIKA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RAKOUSKU 56 Dipl. Ök. Michael Wolfrum TRÉNOVÁNÍ PAMÉTI JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ KE ZVÝŠENÍ SEBEVĚDOMÍ 59 SENIORŮ Ing. Dana Steinová DŮM ŽIVOTA VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZAMĚSTNANCE REZIDENCÍ PRO SENIORY V OBLASTI PÉČE O KLIENTY S PRODĚLANOU ZÁVISLOSTÍ NA NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH 62 Ing. Ivana Holinková MARKETING SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 65 Jiří Horecký, B.A. et B.A.(Hons) 1
4 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ JAKO ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL 68 SENIORŮ Mgr. et Mgr. Josef Havlík SENIORSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ, UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU SOUČASTNOST A PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE 73 Ing. Barbora Hašková STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO 77 KRAJE -SENIOŘI, FINANCOVÁNÍ Ing. Václav Protiva AKTIVITY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE VE VZTAHU K SENIORŮM 81 Mgr. Zuzana Kučerová, PhDr. Martin Scháněl, Ph.D. AKTIVNÍ ŽIVOT SENIORŮ V PRACHATICÍCH 84 Andrea Tajanovská, Dis., Hana Rabenhauptová ŽIVOTNÍ POHODA VE STÁŘÍ 87 Helena Kubů 2
5 PORUCHY CHOVÁNÍ VE STÁŘÍ A JEJICH ŘEŠENÍ V PRAXI MUDr. Pavel Dohnal primář 2. oddělení následné péče a vedoucí lékař Spánkové laboratoře Nemocnice České Budějovice, a.s. Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou geriatrické klientely s psychickými problémy. Je zde pojednáno o amenci, depresi a Alzheimerově chorobě. Měnící se demografická situace a zároveň i stále se rozvíjející léčebné možnosti při ovlivnění psychických poruch včetně poruch ve stáří působí stálý nárůst geriatrické klientely psychicky narušených seniorů. Ke stáří patří fyziologicky úbytek aktivity, přechod do klidnější fáze, fixace na užší okruh zájmů de facto imitující projevy demence, dále tísnivý pocit z budoucna, smíření se s konečností života, tedy situace obdobná depresivním stavům. Dalším častým projevem psychické poruchy ve stáří je amence, delirium ve stáří resp. delirium obecně je transitorní globální kognitivní porucha, jež se projevuje poruchou vědomí, pozornosti, vnímání, emocí, myšlení a paměti, poruchou chování a desorganisací spánkového cyklu. Rizikové faktory pro vznik deliria jsou: vysoký věk nad 70 let, demence, užívání psychofarmak, event. závislost na alkoholu, osobnostní a psychologické faktory (úzkost, změna situace v interpersonálních vztazích, změna prostředí), sensorická deprivace. Další velmi častou psychickou poruchou ve stáří je deprese. Jedná se o projevy smutné nálady apatie, neschopnost prožívat radost, pokles anebo naopak vzestup chuti k jídlu, nespavost nebo naopak zvýšená spavost, psychomotorický neklid nebo naopak útlum, únava, pocit ztráty energie, pocit bezcennosti, pocit viny (může mít až charakter bludu), porucha soustředění, myšlení, nerozhodnost, časté myšlenky na smrt. Demence a normální stárnutí mozku jsou dva jevy, které do sebe plynule přecházejí co do výskytu i projevů. Alzheimerova choroba je v tomto kontextu vnímatelná jako přehnaný stupeň normálního stárnutí. Iniciální fáze M. Alzheimer či preklinické stadium nemoci určitě trvá alespoň několik let. Je zpodobněn výpadky recentní epizodické paměti ( krátkodobá vštípivost ) ztráta bezprostřední sluchové pozornosti, řečové funkce zachovány ( sociální fasáda ), řeč plynulá, ale obsahově prázdná, časté hledání správných slov, náhražka jinými méně vhodnými slovy, stereotypní chování, zvýšená vnímavost na alkohol a sedativa. Při přechodu z iniciální do středně pokročilé fáze onemocnění se vyskytuje souběžně deprese v 48%, poruchy spánku v 42%, bludy přechodné, uspokojivě korigovatelné. Při středním stupni Alzheimerovy choroby se již objevuje porucha visuospaciální (bloudění i v dříve důvěrně známém prostředí), porucha exekutivních funkcí (ztráta schopnosti plánovat činnost), anosognosie choroby, odmítání léčby a jiných opatření, deprese, halucinace, agresivita, iritabilita, snížený účinek anxiolytik a hypnotik. Pozdní stadium Alzheimerovy nemoci projevující se apatií až letargií, ztrátou schopnosti poznat známé i blízké příbuzné, dále pak neschopností udržet i jen oční kontakt. Dalšími projevy je inkontinence, mutismus, progredující kachektizace, demotivace opouštět lůžko (i vsedě), ztráta verbální komunikace, ačkoli nechybí schopnost, posléze smrt na koincidující choroby. Ve vyspělé Evropě (i u nás) 70-80% zdravotně sociální péče je zajišťována rodinou a sousedskými vztahy. Nejtypičtějším klientem péče na zdravotně sociálním pomezí je pacient se selhávajícími mentálními schopnostmi. Dle statistické studie v USA jeden pacient stojí 10 3
6 30 tis. dolarů/rok., neboť náročnost ošetřovatelské péče z finančního hlediska je 5-10x náročnější než farmakoterapie. V r dojde k navýšení výskytu dementních pacientů o 70% oproti dnes. I v ČR se jedná o dosud nevyřešený problém z hlediska nejen zdravotního ale především ekonomického. Chybí politická odvaha tento příliš velký problém řešit. Aktivizace je zatím nejdokonalejší možností ovlivnění průběhu onemocnění. Nutno však podotknout, že Alzheimerova nemoc je smrtelné onemocnění s délkou trvání 3-8 let, střední délka přežití nezávisí na formě nemoci (raná či pozdní) onemocnění začíná od let, nejčastěji po 65. roce. Literatura: Koukolík F., Jirák R., Alzheimerova nemoc a další demence, Grada, Praha 1999 Koukolík F., Jirák R., Diagnnostika a léčení syndromu demence, Grada, Praha 1999 Topinková E., Neuwirth J., Geriatrie pro praktického lékaře, Grada, Praha
7 PREVENCE A LÉČENÍ ALZHEIMEROVY NEMOCI ŘÍZENOU HYPERTHERMIÍ MOZKU doc. MUDr. Zdeněk Šoustek, CSc. Občanské sdružení TOTEM regionální dobrovolnické centrum, Plzeň Abstrakt Vyšetřování chorobných změn v mozku u nemocných, zemřelých na Alzheimerovu senilní demenci elektronovým mikroskopem ukázalo, že vznik a vývoj změn, které vedou ke známým klinickým projevům stařecké demence lze ovlivnit řízeným přehřátím mozku. Za tím účelem byl vyvinut automaticky řízený tepelný zářič SENIORSOL, který se navrhuje zařadit do léčebných procedur seniorů s počínající či vyvinutou demencí. Senilní demence Alzheimerova typu (AD) je jednou z mála duševních nemocí, při které jsou již léta známé typické morfologické změny na mozku. Jedná se o zmenšení (atrofii) zejména čelních laloků velkého mozku a o uloženiny zvláštní bílkoviny (amyloidu) v šedé kůře polokoulí velkého mozku; tyto uloženiny jsou patrné pouze při vyšetření mozku u zemřelých s AD ve světelném mikroskopu, který umožňuje nejvýše 1200x násobné zvětšení. Ostatní mozkové podkorové struktury, včetně malého mozku nejsou postižené. Při vyšetřování tkáňových vzorků z mozkové kůry zemřelých na AD jsme elektronovým mikroskopem (který umožňuje x x velké zvětšení) zjistili, že bílkovina amyloid vzniká přeměnou hmoty buněčných membrán ve zvláštní tmavá tělíska (autolysosomy) na zakončení a vzájemných dotycích (synapsích) vláken nervových buněk (viz. lit.). Tato tmavá tělíska vznikají ve struktuře (synapsi), která umožňuje přenos nervového vzruchu z vlákna jedné nervové buňky do vlákna jiné buňky i u duševně zdravého člověka. Tělíska jsou však odplavená tokem tekutin v nervových vláknech (axoplasmatický tok) z místa svého vzniku v nervovém zakončení (v synapsi) do těla nervové buňky. V těle nervové buňky jsou v blízkosti buněčného jádra složité chemické látky (fermenty), které tmavé tělísko beze zbytku rozpustí a odstraní. U AD vzniká nepřiměřeně velké množství tmavých tělísek a to vede zřejmě i ke spomalení až zablokování toku tekutin v nervovém vláknu. Tmavá tělíska se tak netransportují do těla nervové buňky, aby byla zlikvidovaná, ale hromadí se ve shlucích a přeměňují se v uloženiny amyloidu (obr. 1). Obr.1: Shluk tmavých tělísek s přeměnou v amyloid, zvětšeno x Tyto závěry z elektronmikroskopických studií na mozku u zemřelých na AD nás přivedly k názoru, že do rozvoje chorobných změn v kůře velkého mozku by mohla positivně zasáhnout podpora intenzity toku tekutin v nervových vláknech buněk mozkové kůry. Zintensivnění 5
8 tohoto toku by mohlo umožnit transport tmavých tělísek z periferie vláken nervových buněk dovnitř těla nervových buněk, kde by tmavá tělíska mohla být beze zbytku likvidovaná. Nejpřístupnější metodou jak zintenzivnit tok tekutin ve vláknech nervových buněk je zvýšení teploty nervové tkáně. Je i nemedicinskou zkušeností, že dítě ve vysokých horečkách muže dostat nervové křeče, že nemocný ve vysokých horečkách může blouznit a že jen malé zvýšení teploty dokáže probudit medvěda, či jezevce ze zimního spánku. Usoudili jsme, že cílené zvýšení teploty mozkové kůry by mohlo positivně ovlivnit prevenci vzniku a i zpomalit, či zastavit rozvoj AD. Základní předpoklady řízené hyperthermie mozku jsme si určili tyto: 1) Teplo musí proniknout bariérou kůže a temenní kosti do kůry polokoulí velkého mozku, nikoliv do podkorových mozkových struktur. 2) Tepelné ozáření musí být v takovém vlnovém spektru, které nepoškozuje biologické tkáně. 3) Zvýšení teploty mozkové kůry může být nejvýše o 2 C. Jde o zvýšení teploty. ke kterému běžně dochází v sauně, kde stoupá vnitřní teplota o 1,7 C-2 C. 4) Doba tepelného ozáření k dosažení uvedených předpokladů musí být co nejkratší a intenzita ozáření dobře snesitelná, protože nemocní s AD trpí často neklidem. Řadou pokusů pomocí thermokamery a speciálních tepelných čidel jsme zjistili, že uvedené předpoklady nejlépe splňuje modifikovaný solux s námi vyvinutým čipovým automatickým řízením různě intenzivního tepelného záření během 5-6 minut (obr.2). Účinek přístroje "SENIORSOL" jsme si s positivními výsledky ověřili prozatím u pěti nemocných s AD a nabízíme Vám všem vzájemnou spolupráci při prevenci a léčení AD řízenou hyperthermií mozku. Obr.2: Aplikace zářiče SENIORSOL Literatura: Z. Šoustek: Autolysosomes in Alzheimer's disease and their possible role in it's pathogenesis (an ultrastructural study). Zentralbl. Pathol. 1994; 140:
9 LABYRINT JAKO NÁSTROJ AKTIVIZACE SENIORŮ Mgr. Jana Marková Městská charita České Budějovice, labyrinty soukromě Abstrakt Cílem příspěvku je stručně seznámit čtenáře se symbolem labyrintu definicí, původem, významy, historickými a současnými způsoby jeho využívání v psychosociálních službách a zdravotnických zařízeních; se zvláštním zacílením na používáním labyrintů při spolupráci se seniory. Ilustrace 1: labyrint Ilustrace 2: bludiště Termín labyrint je v současnosti běžně používán jako metafora pro složitou, nepřehlednou, matoucí situaci. Vyvolává představu bludiště zahrady nebo budovy, která návštěvníka vybízí k hledání správné cesty, přičemž si s ním pohrává, zavádí jej do slepých uliček. Labyrint je též dlouhodobě oblíbeným uměleckým motivem. Labyrint v pravém slova smyslu lze vymezit jednak po stránce formální, jednak po obsahové. Formálně si jej můžeme představit jako půdorysný plán domu, obrazec nejčastěji kruhového nebo čtvercového tvaru, v němž jsou za pomocí čar vyznačeny zdi. Jejich úkolem je vymezit cestu, jež procházejícího neomylně dovede k cíli. Labyrint je utvářen pouze prostorem středu a jedinou cestou, která naznačuje procházejícímu směr pohybu od vchodu (ústí) do labyrintu až doprostřed. Narozdíl od bludiště nechystá žádné nástrahy, slepé uličky ani křižovatky. Cesta bývá vymezena pouze v náznaku (z kamenů, bylinami apod.), aby procházející z jakéhokoli jejího bodu dohlédl do středu a viděl, v jaké pozici vůči němu se právě nachází. Cesta labyrintem se zdánlivě nahodile klikatí a procházejícího pokaždé provede celým prostorem labyrintu, než mu dopřeje spočinout ve středu. Systém záhybů a zatáček v labyrintu pevný řád, v němž hraje roli např. číselná symbolika učení o posvátné geometrii nebo účel, za jakým lidé labyrint vybudovali. Existuje mnoho specifických labyrintových designů. Obsahově je labyrint symbolem životní cesty člověka a lidského společenství. Teoretické zázemí pro práci se symbolem labyrintu poskytují společenskovědní teorie, které přiznávají významnou hodnotu imaginaci a spiritualitě. 1 Labyrint je prostorem, v němž se zrcadlí cíl, k němuž lidé individuálně i kolektivně směřují (nebo alespoň touží směřovat), a tím je 1 Pozn. J.M.: Pevným podkladem pro práci s labyrinty a jejich výzkum může být např. hlubinná psychologie C.G.Junga. 7
10 celistvost ve smyslu jungovské individuace 2 i ideálního globálního stavu bio-psycho-sociokulturně-spirituální rovnováhy života na Zemi. Labyrinty slouží jako výtahy k celistvosti. V lidech, kteří labyrinty využívají, se otevírá proces centrování (ustřeďování), který podle Junga tvoří vrchol vývoje a nebyl nikdy překročen a "jako takový je charakteristický tím, že se shoduje s prakticky největším možným terapeutickým efektem." (Jung, 1998) 3 Na labyrinty můžeme pohlížet jako na podmnožinu mandal, struktur středu. Mandala slouží duši v chaosu a zmatku k vytvoření vnitřního řádu tím, že "konstruuje nějaký střed, směrem k němuž je všechno seřazeno, nebo nějaké koncentrické uspořádání neuspořádaného násobku, protichůdnosti a neslučitelnosti. Jde přitom zjevně o sebeléčebný pokus přírody, který nepramení z vědomého uvažování, nýbrž z instinktivního impulsu."(jung, 1998) 4. Jako mandala je labyrint projekcí archetypu bytostného Já. 5 Vyjadřuje "ideu bezpečného refugia (útočiště), vnitřního smíření a celosti" 6 a slouží jako "nástroj meditace, ponoření, koncentrace a realizování vnitřní zkušenosti." 7 Labyrint jako mandala je představuje posvátný prostorem, který vybízí k vejití a vyjití směrem k sobě a zároveň k transcendentnu. Labyrint je univerzálním symbolem, vyskytuje se téměř ve všech kulturách. Nalezneme ho v Indonésii, Asie, Evropě, Africe, Americe i Austrálii. Vzor labyrintu se vyvinul pravděpodobně ze spirály a meandru. Nejstarší labyrinty pocházejí z období kolem 2000 let př. Kr., první písemná zmínka o labyrintu byla objevena ve vykopávkách mínójského paláce na Knóssu na hliněné destičce z roku cca 1400 př. Kr. První známé propojení mezi slovem a symbolem labyrintu se dochovalo ve formě grafitti v Pompejích. 8 Význam slova labyrint bývá definován jako "konstrukce z velkých kamenů" nebo "velké kamenná stavba". To však zachycuje až druhotný přenesený řecký význam slova, jehož původní obsah nejsme již v současnosti schopni zjistit (předřecké písemné prameny schází).v záznamech antických historiků se dochovaly zmínky o labyrintových rituálech a tancích. Lze z nich usuzovat, že "konstrukce z velkých kamenů" sloužila jako choreografický návod k pohybu uživatelů labyrintu. Po dobu své existence sloužil labyrint v mýtech i obřadní praxi mnoha společností jako symbol iniciace, smrti, podsvětí a znovuzrození; jako místo posvátného sňatku nebe se zemí či např. jako ochranný symbol spojený s městy a místy a jako místo určené pro modlitbu. V moderní hostorii vytryskla nová vlna zájmu o labyrinty ve 2. polovině 20. století. Začali se o ně zajímat nejprve umělci a duchovní, později jejich potenciál odhalili odborníci z pomáhajících profesí. Pro moderního člověka může labyrint sloužit jako nástroj sebepoznání, osobnostního a tvůrčího rozvoje; jako nástroj redukce stresu, uzdravení a sycení spirituálních potřeb. V psychosociálních a zdravotnických službách lze úspěšně využívat labyrintů všude tam, kde se uživatelé setkávají s nárokem transformace, potřebují-li se "dostat sami k sobě", získat náhled a porozumění určité situaci, nalézat východisko. 2 Pozn. J.M.: indivuduace znamená integraci vědomých a nevědomých sil osobnosti; na tento termín v současnosti navazují seberealizace a sebeaktualizace. 3 Jung, C. G. (1998): Archetypy a nevědomí, s. 57. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 4 Jung, C. G. (1998): Mandaly, s Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 5 Pozn. J.M.: Archetyp bytostného Já je symbolem celkové osobnosti, jež prošla individuací. 6 Jung, C. G. (1998): Mandaly, s Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 7 Tamtéž. 8 Pozn. J.M. Vtipálci vyryli labyrint do omítky domu zřejmě nepříliš oblíbeného spoluobčana a připojili k němu nápis "Labyrinthus, hic habitat Minotaurus" "Labyrint, zde bydlí Minotaurus", což je zřejmě narážka na známý mýtus o Théseovi a Mínoutaurovi (Mínótaurus, muř s býčí hlavou, žil uvězněný v labyrintu a vyžadoval lidské oběti, dokud jej nezneškodnil hrdina Théseus). 8
11 Labyrinty lze využívat při indnividuální i skupinové spolupráci s dětmi, v manželské a rodinné psychoterapii, při práci se specifickými skupinami uživatelů (např. s osobami ve výkonu trestu či s poruchami příjmu potravy). Labyrinty jsou obzvlášť vhodné pro lidi s traumatickou zkušeností (oběti domácího násilí, zneužívání, hromadného neštěstí) a pro osoby trpící ztrátou prožívání životního smyslu. Práce s labyrintem napomáhá též budování vztahu mezi pracovníkem a uživatelem a může sloužit jako pracovníkův nástroj péče o sebe samého. Pro seniory je práce s labyrintem rovněž velmi přínosná. Proces socializace, úkol první poloviny života, mají již za sebou; nyní se setkávají s výzvou individuace. Práce s labyrintem jim napomáhá k třídění obsahů jejich životní cesty, k (znovu)nalézání vlastního středu a k vstupování do kontaktu s ním. Z vlastní zkušenosti průvodce labyrintem mohu říci, že je spolupráce se seniory v labyrintu velmi obohacující a přínosná pro ně samotné, jejich blízké i pro doprovázejícího. Senioři se mohou nejčastěji setkat s labyrinty ve zdravotnických a sociálních zařízeních, pominu-li prostředí církve. Na území USA mohou využívat cca 130 labyrintů v nemocnicích, a hospicích a 50 ve specializovaných zdravotních střediscích, lázních a wellness centrech. Chůze labyrintem jim ulehčuje přijímání léčby a napomáhá průběhu rekonvalescence. Dlouhodobě nemocným přispívá chůze labyrintem k vyrovnávání se se stavem svého těla, k naslouchání, co jim duše nemocí sděluje, k objevování svého místa v nastalé situaci a vyrovnávání se s ní. Nemocným v terminálním stádiu slouží labyrint v procesu centrování a k přípravě na odchod. Uživatelé, kteří již nejsou schopni chůze, k tomuto používají malé labyrinty ze dřeva, keramiky nebo umělé hmoty, jimiž procházejí za pomoci prstů na rukou. Ve velkém labyrintu se mohou loučit se svými blízkými (spirituální pracovníci zařízení jim pomohou uspořádat loučící rituál "na míru", přejí-li si to). Pozůstalým může pak být labyrint nápomocen při procesu truchlení. Práci s labyrintem lze integrovat do konkrétního terapeutického systému či ji využívat samostatně jako specifickou metodu spolupráce s uživatelem. V zahraničí, zejména v USA, existují specializované labyrintové výcviky (pořádá je např. organizace Veriditas). Jakkoli je doprovázení labyrintem efektivní a podpůrné, nese své ovoce i samostatné individuální či skupinové procházení labyrintem bez něj. Není mi známo, že by nějaké zařízení pro seniory v České Republice nabízelo uživatelům svých služeb možnost využívat labyrint. V roce 2006 jsem měla příležitost lektorovat kurz labyrintu v rámci seniorských programů o.s. REMEDIA Praha; byla to první příležitost, při níž se mohli čeští senioři s labyrintem seznámit a vyzkoušet si práci s tímto symbolem, Ilustrace 3: Labyrint z katedrály v Chartres (Francie) vítající poutníky. Ilustrace 6: Labyrint na návsi v Hiltonu (Anglie) udržují obyvatelé již od roku
12 Literatura: Allen, M. E. (1999): Ancient Path to High-Tech Healing: Labyrinth Helps Patiens Travers the Medical Maze. Spirituality and Health, 15, 3, Artress, L. (2006): Walking a Sacred Path: Rediscovering the Labyrinth as a Spiritual Practice. New York, Riverhead Books. Benoist, L. (1995): Znaky, symboly a mýty. Praha, Victoria Publishing. Bloos, I. D., O Connor, T. J. (2002): Ancient and Medieval Labyrinth and Contemporary Narrative Theraphy: How Do They Fit?. Pastoral Psychology 50, 3, Borecký, V. (2003): Porozumění symbolu. Praha, Triton. Curry, H. (2000): The Way of the Labyrinth: A Powerful Meditation for Everyday Life. London, Penguin Books Ltd. Eliade, M. (2004): Obrazy a symboly. Brno, Computer Press. Fromm, E. (1999): Mýtus, sen a rituál. Praha, Aurora. Geoffrion, J. K. H. (2000): Living the Labyrinth: 101 Paths to a Deeper Connection with the Sacred. Cleveland, The Pilgrim Press. Jaskolski, H. (1994): Das Labyrinth: Symbol für Angst, Wiedergeburt und Befreiung. Stuttgart, Kreuz-Verlag. Jára, M. (2006): Fenomén středu. Aperio, 5, 4, 29. Jung, C. G. (1998): Archetypy a nevědomí. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. Jung, C. G. (1998): Mandaly. Brno, Nakladatelství T. Janečka. Jung, C. G. (2001): Psychologie a náboženství. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. Jung, C. G., KERÉNYI, K. (2004): Věda o mytologii. Nakladatelství Tomáše Janečka. Kern, H. (2000): Through the Labyrinth: Designs and Meanings over 5,000 Years. Mnichov Londýn New York, Prestel Verlag. Klímová, H. (2003): Nemoc jako metafora vyjádřená tělem. Vesmír, 82, 5, Moos, P. (2001): Duchovní rozměr terapeuta. Psychologie dnes, 7, 9, Paden, W. E. (2002): Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací. Brno, Masarykova univerzita. Riedel, I. (2002): Obrazy v terapii, umění a náboženství: interpretace obrazů z pohledu hlubinné psychologie. Praha, Portál. Saward, J. (2003): Labyrinths & Mazes: A Complete Guide to Magical Paths of the World. New York, Lark Books. Woolf, U. (2001): Labyrint: cesta k vlastnímu středu. Praha, Portál. Wollschläger, G. a M. E. (2002): Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha, Portál. 10
13 AKTIVITOU PROTI ZÁVISLOSTI Mgr. Eva Kapounová Občanské sdružení TOTEM regionální dobrovolnické centrum, Plzeň Abstrakt Příspěvek představuje novou formu poskytování sociálně aktivizační služby pro seniory registrované podle zákona č.108/2006 Sb. Služba je realizována nestátní neziskovou organizací Občanským sdružením TOTEM v Plzni. Cílem našeho projektu AKTIVITOU proti ZÁVISLOSTI je přispět k umožnění kvalitního života ve vlastním prostředí domova do co nejvyššího věku. Prostředkem je zde dobrovolnictví a aktivní vzdělávání seniorů. Abstract The benefit presents a new form of offering social service for seniorswho are registered accordance with act no. 108/2006 Sb. Service is realized by non-profit-making organization TOTEM in Pilsen. The aim of our project WITH ACTIVITY v. DEPENDENCE is to contribute for facilitation good-class living in own milieu of home in as high age as possible. The instrument is volunteering and active senior education. Moderní formy dobrovolnictví které realizujeme dle zákona č.198/2002 s akreditací MVČR od r jsou příležitostí pro všechny věkové kategorie a jsou velkým přínosem jak pro dobrovolníka, který je poskytuje, tak pro příjemce této služby. Management dobrovolnictví je název projektu, jehož obsahem je vyhledávání,oslovení, motivace dobrovolníka ale i kontaktních osob v organizacích, kde pak dobrovolníci pomáhají. Současně je třeba zajistit proškolení, dobrovolníky pojistit a uzavřít smlouvy tak jak ukládá zákon.během výkonu dobrovolnické činnosti dobrovolníkům poskytujeme supervize a stálou podporu. Dobrovolnictví - aktivizace seniorů v projektu Aktivitou proti závislosti Aktivizací nemyslíme jen účast na jakýchkoliv formách učení, zábavy či poznání, ale osobní - duševní i fyzickou činnost. Po skončení aktivního pracovního života v zaměstnání jsou lidé ohroženi sociálním vyloučením a omezením podnětných kontaktů a to často způsobuje urychlení stárnutí a nástup známých nemocí stáří zbytečně brzo. Z toho často vyplyne i brzká závislost na rodině, lékařích, sociální pomoci. Na stáří je třeba se připravit a počítat s ním. Je nezbytné působit na změnu myšlení lidí v přístupu ke stáří, především pak k tomu vlastnímu. Přetrvává bohužel ještě i v mé generaci názor, že stát nebo někdo se postará, ale to jistě neplatí a platit nebude u těch, kteří se mohli včas postarat sami.nehovořím zde o lidech, kteří pomoc opravdu potřebují a kterým je třeba ji poskytnout. Většina seniorů je přiměřeně věku zdravá, má děti, díky vzdělání má obrovský potenciál zkušeností a znalostí a může být ještě mnoho let po odchodu ze stálého zaměstnání platná nejen sobě, ale i ostatním generacím ale musí jít o vztah na úrovni rovnocenných partnerů. Je třeba působit na obce, aby k tomu pomohly vytvořit podmínky a daly seniorům prostor. Zkušenosti s tím, že tato investice se obci či státu vyplatí přebíráme od svých vrstevníků v partnerských centrech kupř. v Německu a v Rakousku. Pro nové pojetí dobrovolnictví seniorů nás inspiruje v oblasti Bavorska i jinde realizovaný projekt tzv. Nachbarshilfe. Sousedská výpomoc, která by mohla prospět zlepšení vztahů v naší společnosti předpokládá, aby existovala dobrovolnická centra, která dokáží propojit 11
14 potřebné s těmi, kteří jsou ochotni jako dobrovolníci pracovat. Jen v oblasti Regensburgu je takových vesnických center kolem 120 a činnost si organizují senioři sami, dobrovolnicky. Obci se vyplatí poskytnout jim k tomu prostor, zaplatit režijní náklady, prostě spolupracovat s touto neziskovou aktivitou. Že nemusí jít jen o péči o lidi nemohoucí v místě jejich bydliště, ale i o společnou zájmově aktivizační činnost ukazují obrázky v závěru příspěvku. Nesmíme si plést dobrovolnictví s řízenou praxí tak, jak ji organizují některé školy se sociálním zaměřením. Dobrovolník si totiž může vybrat kdy, kolik času a komu chce věnovat. Dobrovolník může být osoba starší 15ti let, student, nezaměstnaný, starší člověk. Za svoji činnost nemá nárok na žádnou formu finanční odměny. Pokud je dobrovolníkem akreditovaným u DC, má ale nárok ze zákona: na pojištění, cestovné, stravné a další pomoc. V případě nezaměstnaného se za určitých podmínek může dobrovolnická činnost započítat i do odpracovaných let. Co přináší dobrovolnictví dobrovolníkům? Senioři v našem centru mají příležitost především zvládnout přizpůsobenou metodikou moderní komunikační technologie: práce s PC, internetem, prohloubit si své jazykové znalosti Získané dovednosti jim umožňují zůstat aktivně ve středu dění. Tato aktivita seniorům kromě procvičení mozku přináší výhodu moderní formy komunikace a získávání informací do vysokého věku ale především výhodu neztratit či navázat nové kontakty, seberealizovat se a pomáhat tedy sobě, ale i jiným. Někteří senioři dobrovolnicky poskytují to, co sami umí dalším seniorům - kupř. cvičení jogy, konverzaci v cizích jazycích, organizují spolupráci se zahraničními seniory např. letošní společnou putovní výstavu výtvarných prací seniorů v Regensburgu, Plzni a Weidenu. To, že senioři sami činnosti vymýšlejí, připravují a realizují, vnášejí do nich své zkušenosti a profesní dovednosti ale i potřeby - to je pro všechny mnohem zajímavější a přínosnější než pouhá účast. Mnozí se přijdou zpočátku jen zúčastnit, ale pokud je prostředí vstřícné a přátelské, ztratí ostýchavost a přijdou sami s návrhem, který pak realizují k prospěchu všech ostatních. Poměrně často se stává, že se vracejí bývalí emigranti ze 70tých let na penzi zpět do naší republiky. Ti vědí co hledají, protože v ostatních zemích světa jsou takovéto kluby či centra běžnou záležitostí a jsou dlouhodobě podporovány obcemi i seniory samotnými. Se stávajícími Svazy důchodců u nás to má společný jen věk těchto lidí. Jejich myšlení a přístup je velmi odlišný: tito lidé chápou, že nic není zadarmo, považují za samozřejmé, že se budou spolupodílet i na financování těchto aktivit a vědí, jak důležité pro ně tyto příležitosti jsou. Při naší činnosti se inspirujeme také tím, co seniorům nabízí Portus, dům O.S.Život 90. Jejich činnost je úžasná a obdivuhodná. V podmínkách Plzně, se nám zatím nedaří přesvědčit zastupitele, že takový dům by prospěl i situaci v Plzni. Pravda, projektový záměr se nám podařilo prosadit do volebního programu, ale jak se říká skutek zatím utek V současné době jsme zachytili od kolegů ze západní Evropy nový a zdá se mi rozumný trend; a to: budování domů volného času pro všechny generace od dětí po seniory, vytváření Rad seniorů jako poradních orgánů obcí; měli bychom se k této myšlence přidat, protože jen propojení generací může přinést prospěch generacím všem a netřeba u nás opět později objevovat Ameriku. Jakákoliv separace jakýchkoliv skupin lidí vždy přinesla jen celospolečenské problémy. 12
15 Senioři mohou jiným seniorům ale i mladším poradit, mohou pomoci nejen s péčí o příslušníky své generace, ale i s péčí, výchovou, vzděláním či doprovodem dětí a nemocných. Je škoda, připravit další generace o profesní ale i životní zkušenosti, na kterých lze dále stavět. I zkušenosti negativní, které naše generace má, mohou do budoucna být třeba varujícím momentem. Ukázka domů aktivních seniorů Seniorka - dobrovolnice doprovází klientku na výletě 13
16 Senioři - dobrovolníci z TOTEMu aktivují internetový koutek pro seniory v penzionu Ukázka z vernisáže 14
17 Studenti - dobrovolníci a senioři v učebně OS TOTEM při realizaci jednorázového projektu Di@log s Rakouskem 15
18 DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V DLOUHODOBÉM HORIZONTU doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v.v.i. Abstrakt Autor se v úvodu příspěvku zabývá věkovým složením obyvatelstva České republiky a projekcí demografického vývoje do roku Dále uvádí další determinanty potřeby sociálních služeb jako jsou např. míra urbanizace regionu, struktura osídlení, vzdělanostní a profesní charakteristika..pozornost je věnována i materiálu Koncepce transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. Na základě výše uvedených skutečností autor předkládá odhad potřeb sociálních služeb pro staré občany do roku Výchozí stav K žilo v ČR celkem tis. osob, z toho bylo 14,4 % starších 65 let a 3,3 % starších 80 let tabulka č. 1: Věkové složení obyvatelstva k celkem muži ženy celkem absolutně z toho: absolutně v % 14,41 11,60 17, absolutně v % 3,26 2,04 4,43 pramen: Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006 [online], cit.[ ], dostupné z: Ke stejnému datu bylo v ČR: míst v domovech důchodců (jejich kapacita činí 2,61 % z celkového počtu osob starších 65 let a 11,53 % z celkového počtu osob starších 80 let), míst v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (jejich kapacita činí 0,51 % z celkového počtu osob starších 65 let a 2,28 % z celkového počtu osob starších 80 let) 335 míst v hospicích (jejich kapacita činí 0,02 % z celkového počtu osob starších 65 let a 0,10 % z celkového počtu osob starších 80 let) míst v domovech penzionech pro důchodce (jejich kapacita činí 0,78 % z celkového počtu osob starších 65 let) Pečovatelská služba byla v r poskytnuta celkem osob (= 7,09 % osob starších 65 let), z toho osob bylo v domech s pečovatelskou službou, z toho osob využívalo pouze dovážku obědů. 16
19 Ke stejnému dni bylo evidováno celkem čekatelů na umístění do domova důchodců z toho jich bylo evidováno v kategorii "přednostní a naléhaví čekatelé" 9. Sociální služby využívalo 11,01 % osob starších 65 let, struktura poskytovaných služeb je zřejmá z grafu č. 1. graf č. 1: Struktura péče o seniory v r pečovatelská služba v domácnosti 51,9% domy s pečovatelskou službou 12,6% hospic domovy penziony pro 0,2% důchodce 7,0% léčebny pro dlouhodobě nemocné 4,6% domovy důchodců 23,7% pramen: vlastní zpracování 2. Demografický vývoj Projekce vývoje obyvatelstva, která byla zpracována ČSÚ na počátku tohoto tisíciletí ukazuje, že v následujících letech dojde ve struktuře naší populace k významným změnám. Do r se podle tzv. střední varianty předpokládá, že celkový počet obyvatelstva mírně poklesne, ale počet osob, které jsou nejčastějšími příjemci sociálních služeb tedy osob starších 65 let vzroste o více než 50 %, přičemž počet osob starších 80 let, kteří jsou nejčastějšími klienty pobytových služeb sociální péče, vzroste dokonce o více než 60 %. Tyto trendy budou pokračovat i v následující m období v letech se předpokládá, že počet obyvatel klesne o cca 8 %, ale počet obyvatel starších 65 let vzroste o dalších více než 30 %, přičemž počet osob starších 80 let vzroste o dalších více než 75 %. Podrobně jsou tyto trendy zřejmé z tabulky č. 2 a z grafu č. 2. tabulka č. 2 Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva ČR do r viz: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, Praha: MPSV 2007 a Zdravotnictví České republiky 2006 ve statistických údajích, Praha: UZIS
20 podíl osob starších rok počet obyvatel z toho starších 65 let 80 let celkem 65 let 80 let na celkovém počtu obyvatel ,13 3, ,53 3, ,10 3, ,31 4, ,55 4, ,85 6, ,10 7, ,89 8, ,74 8, ,32 9,59 pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online], cit. [ ], dostupné z: vlastní propočty graf č. 2: Vývoj počtu obyvatelstva v letech a vývoj podílu osob závislých na poskytování služeb sociální péče ,00 počet obyvatel ,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 podíl osob starších 65 (resp. 80. let) na celkové počtu obyvatelstva celkem podíl 80+/C podíl 65+/C rok 0,00 pramen: vlastní zpracování Je zřejmé, že důsledky tohoto vývoje se budou týkat nejenom systému důchodového pojištění 10, ale i oblasti zdravotní péče 11 a sociálních služeb. 10 podle dříve provedených modelových propočtů by při zachování věkových hranic pro vznik nároku na starobní důchod a při zachování relace mezi výší důchodu a mzdy na úrovni r bylo nutno zvýšit příspěvkové sazby z tehdejších 26 % při zachování vyrovnané finanční bilance systému důchodového pojištění na 32 % v r až na 55 % v r viz Možnosti změn v systému povinného důchodového pojištění, Praha: MPSV
STÁRNUTÍ POPULACE A OPTIMALIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
STÁRNUTÍ POPULACE A OPTIMALIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ladislav Průša Abstract V souvislosti se stárnutím populace je potřeba věnovat pozornost m.j. problematice zabezpečení optimálních forem péče o seniory
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K EFEKTIVNOSTI SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOME COMMENTS TO SYSTEM EFFECTIVITY OF FINANCING OF SOCIAL SERVICES
NĚKOLIK POZNÁMEK K EFEKTIVNOSTI SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOME COMMENTS TO SYSTEM EFFECTIVITY OF FINANCING OF SOCIAL SERVICES Ladislav Průša Anotace Zákon o sociálních službách m.j. výrazně
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceBariéry v knihovnách, bariéry v nás. Jana Vejsadová Krajská knihovna Vysočiny
Bariéry v knihovnách, bariéry v nás Jana Vejsadová Krajská knihovna Vysočiny Bariéry architektonické orientační komunikační Rovný přístup k informacím v knihovně pro všechny Listina základních lidských
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceSenioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D.
Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení Stárnutí není nic jiného než zlozvyk,
VíceBydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum
Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceDŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VícePriorita VII. - Podpora pobytových služeb
Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
Více3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory
3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,
VíceRozdělení finančních prostředků ve výši Kč JEDNIČKA PRO ROK 2008 podpora MHMP v sociální oblasti
Příloha k usnesení Zastupitelstva MČ číslo U08_0226 ze dne 26. 06 2008: Rozdělení finančních prostředků ve výši 654 000 Kč JEDNIČKA PRO ROK 2008 podpora MHMP v sociální oblasti Č í s l o P r o j e k t
VíceStrategie Královéhradeckého kraje
Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceZákladní veřejné prohlášení
Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
Více2 BEZBAZBARIÉROVÉ UŢÍVÁNÍ STAVEB A PŘÍSTUPNÉ PROSTŘEDÍ
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební Renata ZDAŘILOVÁ 1 PŘÍSTUPNÉ PROSTŘEDÍ JAKO ZÁKLADNÍ PRINCIP BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceCo je to ergoterapie?
Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových
VícePŘÍLOHA: POPIS JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
PŘÍLOHA: POPIS JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zdroj: 1) Webové stránky poskytovatelů 2) Registr poskytovatelů sociálních služeb k datu 16.10.2015 3) Informace od poskytovatelů sociálních
VíceAUDITY (BEZ)BARIÉROVOSTI OBJEKTŮ
AUDITY (BEZ)BARIÉROVOSTI OBJEKTŮ Ing. Milena Antonovičová 5/2019 OBSAH 1. Požadavky uživatelů 2. Legislativa 3. Audity budov Bezbariérové řešení a užívání staveb - vytváření prostředí, které umožní samostatný
VíceJak se žije lidem se zdravotním postižením?
Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Helena Chodounská, Markéta Pištorová Tisková konference, 19. června 2019, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Osoby se
VíceCentrum péče o duševní zdraví Hradec Králové
Centrum péče o duševní zdraví Hradec Králové jsme nestátní, nezdravotnické zařízení denních aktivit provozované Centrem pro integraci osob se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, o.p.s. Adresa
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
VíceKONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011
KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů
VíceNovela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov
Novela zákona o sociálních službách Mgr. Veronika Himlová 13. 9. 2016, Jirkov 1 Harmonogram Vnější připomínkové řízení září - říjen 2016 Předpokládaná účinnost 2. pol. 2017 2 Konzultační proces Na přípravě
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceOSM Název materiálu: Výstavba domova se zvláštním režimem u Domova důchodců Pohoda Turnov
Podklady na zasedání ZM dne: 26.01.2017 OSM Název materiálu: Výstavba domova se zvláštním režimem u Domova důchodců Pohoda Turnov Předkládá: Vypracoval: Mgr. Petra Houšková Marcela Pilská Zúčastní se projednávání
Více5/2.3 POZEMNÍ STAVBY TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU I. POZEMNÍ STAVBY OBECNĚ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU Část 5, Díl 2, Kapitola 3, str. 1 5/2.3 POZEMNÍ STAVBY I. POZEMNÍ STAVBY OBECNĚ Těžce pohybově Všechny vchody pro veřejnost musí být bezbariérově přístupné. U změn staveb,
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceKdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti
Kdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti Jana Křesťanová, Luděk Šídlo Katedra demografie a geodemografie, PřF UK XLVII. konference ČDS, 18. 19. května 2017,
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceMODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014
MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto
VíceCASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje
VíceKoncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence
Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence Služby sociální prevence 53 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto
VíceDeinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011
Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace
VíceSÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK 2017
SÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017
Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký
VíceRaná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc
Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní
VíceMožnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011
Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je
VícePilotní kurz lektorů SP CSR
Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu
VíceZápis z výjezdního semináře
Zápis z výjezdního semináře MANAŽERSKÉHO TÝMU v rámci projektu Společné plánování udržitelné sítě sociálních služeb v Ostravě (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006590) DATUM: 22. - 23. 3. 2018 MÍSTO KONÁNÍ:
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VíceUplatnění studentů SZŠ v Prostějově
Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů
VíceRozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
VíceInvestice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR
Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Ing. Jiří Horecký, MBA 2012 1 Obsah: Úvod 1. Rámcový popis pobytových služeb pro seniory 1.1 Domovy pro seniory 1.2 Bydlení pro seniory (ekvivalent
VíceSociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013
Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE
Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VíceEfektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty. Ladislav Průša
Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty Ladislav Průša VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2007, 1. vydání,
VíceStrategická část. stručná verze. k připomínkování
Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VíceNávrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017
Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.
VíceDOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov
DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, 750 02 Přerov Realizace poskytování sociální služby DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory - poskytuje sociální službu seniorům od 60 let se sníženou soběstačností,
VíceVeřejné informace o službě
Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceKomunitní služby a instituce
Komunitní služby a instituce Historie I. Raný středověk církevní instituce pomáhající chudým a starým lidem, později chudobince, starobince, kláštěrní a městské oše. domy 12. stol. špitály provozované
VíceSlužby, programy a pomoc pro seniory ve městech
"MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče
VíceAnalýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů
Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji
VíceINFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK
INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK K žádosti je nutné přiložit: 1. vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu žadatele, 2. kopie rozhodnutí o Příspěvku na péči, 3. kopie Listu
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceTYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ
TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:
VícePrezentuje : Ing. Martina Turpin, MBA Vypracovala : Ing.arch. Jana Zezulová Třeboň, BEZBARIÉROVÉ ČVUT AREÁL PRAHA - DEJVICE
Prezentuje : Ing. Martina Turpin, MBA Vypracovala : Ing.arch. Jana Zezulová Třeboň, 22.11.2012 AREÁL PRAHA - DEJVICE OBSAH 1. ÚVOD 2. TEORIE 3. AREÁL PRAHA DEJVICE - příklady 4. NAVRHOVANÉ ÚPRAVY 5. CÍL
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceZdravé stárnutí Nikdy není pozdě
Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceStřední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA
Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby
VícePODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO
PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO Jak podpořit pečující osoby v rámci Pardubického kraje Senát Parlamentu ČR 5. března 2019 Pardubický kraj ČR Pardubický kraj Obyvatelstvo 10 637 794 519 878 4,89%
VíceDLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku
DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE
VíceZápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
VícePodpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:
VíceSÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020
SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020 Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního týmu
VíceStřední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA
Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceObčanské sdružení D.R.A.K.
Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceSÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2019
SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2019 Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního týmu
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceCíle a způsoby poskytování sociálních služeb
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické
VíceEHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež
EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
VíceSociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová
Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO
VíceINFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE
Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny
Více1 Zdraví, právo na zdraví
1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem
VíceRozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
VíceNovela zákona o sociálních službách, změna druhů sociálních služeb
Novela zákona o sociálních službách, změna druhů sociálních služeb Mgr. Jan Vrbický vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 Cíle a základní idea novely Zpřehlednění
Více