Ověření různých systémů organického hnojení

Transkript

1 čj: UKZUZ /2019 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2018 Zpracoval: Ing. Ivana Komprsová Markéta Vodáková Schválil: Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. Předkládá: Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Brno leden 2019

2 Obsah strana 1. ÚVOD MATERIÁL A METODY Druh polní zkoušky Zkoušená plodina Varianty hnojení Dávky živin Agrotechnika a ochrana rostlin Vegetační pozorování a sklizeň Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST VÝSLEDKY Hodnocení vlivu počasí Vegetační sledování Hodnocení dosažených výnosů Hodnocení technologických vlastností Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy Zhodnocení potřeby vápnění Bilance živin ZÁVĚR

3 1. ÚVOD Jedná se o dlouhodobou polní zkoušku, která ověřuje možnost minimalizace, případně úplné vynechání hnojení minerálními hnojivy, s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Zkoušky byly založeny postupně na zkušebních stanicích (ZS) Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Vznikly v roce 1993 (5 stanovišť), roku 1994 (7 stanovišť) a v roce 2000 (2 stanoviště). Rozdíly v posunu plodin vzniklé postupným zakládáním pokusů byly odstraněny v roce Výsledky jsou vyhodnoceny závěrečnými zprávami, vždy po ukončení osevního sledu. Rokem 2007 byl z důvodu ztráty pokusných polí (prodej pro komerční využití) ukončen pokus na ZS Uherský Ostroh a ze stejných důvodů v roce 2009 pokus v Libějovicích. V roce 2010 následovalo ukončení pokusu v Krásném Údolí. Od roku 2015 byl zrušen pokus v Žatci. Předkládaná výroční zpráva shrnuje a analyzuje výsledky z roku 2018, kdy byl pokusnou plodinou ječmen jarní. 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky Zkouška byla založena jako přesná dlouhodobá na plochách výživářských bází zkušebních stanic ve výrobní oblasti kukuřičné (KVO), řepařské (ŘVO) a bramborářské (BVO). Zkouška se řídí metodickým pokynem č. 23/SZV (Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek) a č. 24/SZV (Prováděcí metodiky polních zkoušek). Výměry hnojených a sklizňových parcel byly stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní oblasti: výrobní oblast kukuřičná a řepařská (KVO, ŘVO) výrobní oblast bramborářská (BVO) 1) 2017 cukrovka 1) 2017 brambory 2) 2018 ječmen jarní 2) 2018 ječmen jarní 3) 2019 hrách 3) 2019 hrách 4) 2020 řepka ozimá 4) 2020 řepka ozimá 5) 2021 pšenice ozimá 5) 2021 pšenice ozimá 6) 2022 ječmen jarní 6) 2022 ječmen jarní 2.2. Zkoušená plodina V roce 2018 byl zkoušenou plodinou na všech stanovištích v ŘVO i v BVO ječmen jarní, odrůda Sebastian, která je nosnou odrůdou sladovnického průmyslu. Jedná se o intenzivně odnožující odrůdu, vynikající sladovnické jakosti s vysokým a stabilním výnosem a dobrým zdravotním stavem. 3

4 2.3. Varianty hnojení V této polní zkoušce je zařazeno 10 variant hnojení, (na zkušebních stanicích Lípa a Hradec nad Svitavou 12 variant hnojení), které jsou čtyřikrát opakovány. V polní zkoušce je sledováno organické hnojení (hnůj, kompost, zaorávka slámy a zeleného hnojení) samostatně a v kombinaci s minerálními hnojivy. Na ZS Lípa a Hradec nad Svitavou je počínaje druhým osevním sledem aplikován na variantách č. 11 a č. 12 upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. Od podzimu roku 2016 přidán na všech stanicích na pokusných kombinacích 9 a 10 kompost v dávce 40 t.ha -1. 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy/chrástu 6) zaorávka slámy/chrástu + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy/chrástu + kompost 10) zelené hnojení + zaorávka slámy/chrástu + minerální hnojiva + kompost ) vyhnilý kal z ČOV (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na ZS Lípa, Hradec nad Svitavou) 2.4. Dávky živin Dávky živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny podle průměrných výnosů jednotlivých plodin, při dosahování střední výnosové úrovně a udržení dobrého obsahu přístupné živiny v půdě (Pokyny ke hnojení na zkušebních stanicích, 1992) a průměrného odběru živin sklizní (Komplexní metodika výživy rostlin, 1990). Z dusíkatých hnojiv je používán při přípravě půdy k setí nebo sázení síran amonný a k přihnojování ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva jsou dodávána v superfosfátu granulovaném a draslík v draselné soli. Hnojení kvalitním chlévským hnojem je prováděno dvakrát během osevního postupu (v KVO a ŘVO k cukrovce a řepce ozimé, v BVO k bramborám a řepce ozimé). Hnojení řezanou slámou obilovin je použito na variantách č. 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t.ha -1 a doplněno přídavkem dusíku v dávce 40 kg. ha -1 v ledku amonném s vápencem. Na variantách č. 5, 6, 9 a 10 je zaorávána také hrachová sláma v množství 1 t.ha -1 bez přídavku minerálního dusíku. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se z technických důvodů zaorávají na všech variantách. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků ozimé řepky na 1 ha. K tomuto množství se na varianty č. 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 (v Lípě a Hradci nad Svitavou i na variantě 12) přidává 20 kg N. ha -1 v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty. Řepková sláma má užší poměr C/N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší. V ŘVO a KVO se na variantách č. 5, 6, 9 a 10 zaorává chrást cukrovky v dávce 30 t. ha -1. Zelené hnojení je vyséváno pouze na variantách č. 7, 8, 9 a 10, vysévá se směs pelušky jarní (60%) a svazenky vratičolisté (40%) ihned po sklizni jarního ječmene a pšenice ozimé (celkem třikrát za osevní sled). Před zaorávkou se zjistí, jaké množství hmoty narostlo. Do roku 2015 byla vysévána jen hořčice. 4

5 V BVO na stanicích Lípa, Hradec nad Svitavou je na variantách č. 11 a 12 aplikován dvakrát během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod v dávce 10,7 t.ha -1. Od roku 2016 bylo po aktualizaci metodiky přidáno na variantách č. 9 a 10 hnojení kompostem v dávce 40 t.ha -1 vždy před okopaninou a před výsevem ozimé řepky. Vápnění je zajišťováno mletým vápencem na všech pokusných variantách na podzim před setím hrachu (r.2012). Dávky se stanovují podle kritérií AZZP, tj. podle hodnoty ph zjištěné na příslušné variantě v posledním roce před vápněním a podle druhu půdy. Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv k ječmeni jarnímu v roce 2018 jsou uvedeny v tab. č.1. Tab. č. 1: Hnojení ječmene jarního po cukrovce a bramborách ŘVO a KVO: Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany BVO: Horažďovice, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Jaroměřice n/r., Lípa, Staňkov, Vysoká Var. ŘVO, BVO léto 2017 sláma t.ha -1 N chrást hnůj kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 Řepařská výrobní oblast Bramborářská výrobní oblast podzim 2017 jaro 2018 podzim 2017 jaro 2018 komp. kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha -1 hnůj kg.ha -1 komp. kg.ha -1 kal ČOV kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 zelené hnoj. K2O kg.ha -1 t.ha Po sklizni ječmene jarního proběhlo na podzim roku 2018 poslední vápnění dle kritérií AZZP, druhu půdy a podle hodnoty ph příslušné varianty hnojení Agrotechnika a ochrana rostlin U všech zkoušek je prováděna včasná a kvalitní příprava půdy, včetně zasetí a výsadby. Výsevné množství bylo stanoveno podle doporučení platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace se prováděla řádná agrotechnika a ošetření chemickými přípravky pouze při silnějším výskytu škodlivých činitelů. 5

6 2.6. Vegetační pozorování a sklizeň Od založení pokusu až do sklizně je prováděno předepsané vegetační pozorování, záznamy o stavu porostu na jednotlivých variantách jsou zapisovány do zápisníků a rozdíly vyhodnoceny. Sklizeň se provádí jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. U ječmene jarního byl zjišťován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu, tj. výnos zrna, výnos slámy a technologické vlastnosti Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy jsou po sklizni v sudých letech (2018, 2020) a na konci osevního sledu (2022) odebírány půdní vzorky z každé varianty hnojení na stanovení ph/cacl2 a obsahu přístupných živin (P, K, Ca a Mg) a mikroelementů (S, B, Zn, Al, Fe, Cu, Mn) metodou Mehlich 3 (M3). Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu bilance živin) jsou při sklizni, či před sklizní každé pokusné plodiny odebírány ze všech variant vzorky hlavního a vedlejšího produktu. Stanovují se hlavní živiny - N, P, K, Ca a Mg. Na konci každého osevního sledu, což bude v roce 2022 po sklizni ječmene jarního, budou v půdních vzorcích z každé variantybinace hnojení zjišťovány další parametry - hodnoty sorpčního nasycení (S, T, V), obsah Ntot, obsah Cox, obsahy těžkých kovů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn). 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tab. č. 2a) shrnuje základní půdní a klimatické údaje zkušebních stanic (ZS). Zastoupeny jsou tři výrobní oblasti s nadmořskou výškou od 172 do 595 metrů a srážkovým úhrnem od 421 mm až 791 mm a průměrnou teplotou od 8,9 C do 11,4 C. Stanoviště plně reprezentují půdní a klimatické podmínky ČR. Tab. č. 2a): Základní půdní a klimatické údaje za rok 2018 a porovnání s dlouhodobým normálem zkušební stanice zkratka výr. oblast rok založ. nadm. výš. (m) roční úhrn (mm) dlouh. normál (mm) průměr. teplota ( C) dlouh. normál ( C) Horažďovice HOR BVO ,9 7,8 KA HP Hradec n. S. HRA BVO ,2 7,4 HN H Chrastava CHT BVO ,5 8,0 HN H Jaroměřice JAR BVO ,8 8,2 HN JH Lípa LIP BVO ,9 7,5 KA PH Lednice LED KVO ,4 9,6 CE H Pusté Jak. PJA ŘVO ,9 8,3 LU H Staňkov STV BVO ,0 8,3 HN H Věrovany VER ŘVO ,6 8,7 CE H Vysoká VYS BVO ,2 7,1 KA H půd. typ půd. druh 6

7 V porovnání s údaji z předcházejícího roku 2017 můžeme říci, že rok 2018 byl výrazně teplejší, téměř na všech stanicích byla průměrná teplota o 0,7 C vyšší. Co se týká srážek byl rok 2018 srovnatelný s rokem 2017, ale v porovnání s dlouhodobým normálem byly úhrny srážek nižší (mimo ZS Horažďovice, Vysoká a Lípa). Tab. č. 2b): Průměrné měsíční srážky v r. 2017/2018 (BVO) Stanice Horažďovice Průměrné měsíční srážky [mm] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Hradec nad Svitavou suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Chrastava suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Jaroměřice Suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Lípa suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Staňkov suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Vysoká suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu

8 Tab. č. 2c): Průměrné měsíční srážky v r. 2017/2018 (ŘVO) Lednice Stanice Průměrné měsíční srážky [mm] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Pusté Jakartice suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Věrovany suma měs. srážek [mm] měsíční normál [mm] % normálu Podzimní období bylo teplé a vlhké. Zima byla spíše chudší na srážky (více jich bylo v lednu), teplota v prosinci a zejména v lednu se pohybovala nad normálem, v únoru se prům. teplota konečně dostala pod bod mrazu (byla pod normálem). V dubnu nastalo velké oteplení a rychlý nárůst teplot, v květnu byl na většině stanic dostatek srážek. Letní období bylo velmi teplé a suché, výraznější srážky v červnu. Tab. č. 2d): Průměrné měsíční teploty v r. 2017/2018 Lednice Stanice Průměrné měsíční teploty [ C] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční denní teplota [ C] 14,4 11 5,3 2,2 2,7-1,4 2, ,3 20,9 22,1 23,6 11,4 měsíční normál [ C] 15 9,6 3,7 0,3-1,2 0,4 4,8 9,5 14,9 17,9 20,1 19,8 9,6 Pusté Jakartice denní teplota [ C] 12,7 10 4,5 1,7 1,8-3,6 1,1 14,2 16,7 17,9 20,2 21,4 9,9 měsíční normál [ C] 13,3 8,6 3,1 0,0-1,5-0,3 3,4 7,6 13,3 16,2 18,0 17,8 8,3 Věrovany denní teplota [ C] 13,5 10 4,3 1,4 1,9-2,7 2,2 14,5 18,2 19,3 21,2 23,2 10,6 měsíční normál [ C] 13,8 8,7 3,1-0,4-2,0-0,3 3,9 8,9 14,3 17,1 18,9 18,7 8,7 8

9 Stanice Horažďovice Průměrné měsíční teploty [ C] IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII roční denní teplota [ C] 11,2 9,3 3,1 0,7 2,1-3,9 0,8 11,7 15,1 17,1 19,1 20,1 8,9 měsíční normál [ C] 12,9 8,1 2,4 0,1-1,9-1,0 3,4 7,2 12,5 15,4 17,2 17,0 7,8 Hradec n. Svitavou denní teplota [ C] 11,6 9,1 3,6 0,8 1,2-4,3 0,6 12,8 16,6 17,5 19,7 21,3 9,2 měsíční normál [ C] 12,7 7,7 2,1-0,9-2,5-1,2 2,7 7,0 12,5 15,2 17,0 16,8 7,4 Chrastava denní teplota [ C] 11,8 10,1 4,5 1,6 3,3-3,3 0,9 12,7 15, ,4 20,3 9,5 měsíční normál [ C] 13,0 8,0 3,2 0,3-1,2-0,5 3,4 7,4 12,7 15,5 17,1 16,8 8,0 Jaroměřice denní teplota [ C] 12,3 9,6 3,4 0,4 1,3-2,8 1,3 13,5 17,2 18,6 20,7 22,6 9,8 měsíční normál [ C] 13,4 8,0 2,3-0,9-2,4-0,8 3,1 7,8 13,3 18,2 18,2 18,1 8,2 Lípa denní teplota [ C] 11,3 9,3 3,3 0,5 1,5-4,2 0,7 12,5 15,8 16,8 19,2 20,5 8,9 měsíční normál [ C] 12,8 7,9 2,3-0,6-2,1-1,0 2,8 6,7 12,5 15,3 17,0 16,9 7,5 Staňkov denní teplota [ C] 12 10,5 4,4 1,9 3,4-2,2 1,9 12,1 16,4 18,1 20,4 20,6 10 měsíční normál [ C] 12,9 7,7 2,9 0,4-1,3 0,4 3,7 7,4 12,8 17,6 17,6 17,1 8,3 Vysoká denní teplota [ C] 11,7 9,6 3,1 0,2 1,7-3,5 0,6 12,7 16,1 17,4 19,9 20,6 9,2 měsíční normál [ C] 12,1 7,2 1,7-0,8-2,4-1,4 2,4 6, ,9 16,6 16,5 7,1 9

10 4. VÝSLEDKY 4.1. Hodnocení vlivu počasí Podzim a zima 2017/ září až únor Podzimní měsíce roku 2017 byly teplotně normální a vláhově nadprůměrné. Od prosince nastalo s výjimkou měsíce února teplotně nadprůměrné období, které trvalo po celou dobu vegetace. Leden byl teplý s dostatkem srážek, únor (holomrazy až -18 C) a březen byly chladné měsíce se srážkami pod dlouhodobým normálem. Jaro březen až květen Březen zejména v prvních dvou dekádách chladný, od začátku dubna došlo k výraznému oteplení, v květnu nástup letních teplot. Březen, co se týká srážek, se na většině stanic držel pod normálem (cca na 80%), vybočovaly např. Lípa a Hradec nad Svitavou, kde byly srážky na úrovni jen 40%. Duben měl nedostatek srážek jen asi 60% normálu, květen byl naopak srážkově průměrný až nadprůměrný (např. na ZS Vysoká 263%, Horažďovice 192% dlouhodobého normálu). Léto červen až srpen Letní měsíce lze shodně označit za teplé, ve všech sledovaných měsících se teplota pohybovala nad dlouhodobým teplotním průměrem. Z pohledu srážek byly letní měsíce sušší snad s výjimkou června, který se blížil normálu, ale i zde byly výrazné rozdíly mezi jednotlivými stanicemi (Horažďovice 227%, 39% Věrovany) Vegetační sledování Ječmen jarní odrůdy Sebastian byl zaset na všech stanovištích v rozmezí od (Lednice) do (Horažďovice, Jaroměřice) do mírně vlhké drobtovité půdy. Vzcházení probíhalo za nedostatku srážek pomaleji, ale bylo kompletní. Sucho od dubna do poloviny května zredukovalo nasazení odnoží (tj. počet plodných stébel). Během celé vegetace bylo velké teplo a nedostatek srážek, což uspíšilo vegetační fáze a mělo vliv na výnos, který byl spíše průměrný (menší velikost zrna). Urychlení vegetačních fází mělo za následek dřívější ukončení vegetace a časnou sklizeň cca o 3 týdny dřív a to od (Lednice) do ( Horažďovice, Vysoká). Zralost komplikovaly zelené podrosty, vlivem sucha se snižovala rozdílnost mezi variantami hnojení. Teplem a suchem se snížil výskyt chorob, dařilo se spíše škůdcům, porost byl v případě potřeby ošetřen insekticidem. 10

11 4.3. Hodnocení dosažených výnosů V tabulkách č. 3 až 6 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy ječmene jarního ze stanovišť ve výrobní oblasti řepařské a kukuřičné. Tab. č. 3: Výnos zrna ječmene jarního (t.ha -1 ) - řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoj. 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH varianta hnojení 5.sláma/ chrást 6.sl./chr. 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sl./chr.+ KO 10.ZH + sl.+ KO + MH LED 2,88 2,95 2,98 3,29 2,87 3,18 2,75 3,14 3,00 3,35 PJA 5,23 6,02 6,32 5,69 5,62 5,74 5,54 5,78 5,97 5,94 VER 6,38 6,72 6,68 6,87 6,64 5,74 6,29 6,01 5,88 6,30 4,83 5,23 5,33 5,28 5,04 4,89 4,86 4,98 4,95 5,20 % 100,0 108,3 110,4 109,3 104,3 101,2 100,6 103,1 102,5 107,7 Graf č.1: Výnos zrna ječmene jarního (t.ha -1 ) - řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast Na ZS Lednice byl stejně jako v loňském roce výrazně nižší výnos než na ostatních dvou stanicích (jen kolem 3 t.ha -1, tj. 50 %). Z vegetačního sledování lze usuzovat, že je to způsobeno suchem. Na ZS Věrovany a Pusté Jakartice se výnosy pohybovaly od 5,2 do 6,9 t.ha -1. Rozdíly mezi variantami hnojení nejsou moc výrazné, což je zřejmě způsobeno úrodnými na živiny dobře zásobenými půdami. Nejvyšší výnos byl zaznamenán na variantě 3 (hnůj), tato varianta měla vyšší výnos než varianta 2 (samotné MH), ale i varianta 4 (MH + hnůj), z čehož můžeme usuzovat, že vysoká dávka MH není adekvátně využita a v praxi by bylo na místě snížení dávek minerálního N s ohledem na trend srážek. 11

12 Tab. č. 4: Výnos slámy ječmene jarního (t.ha -1 ) - řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoj. 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH varianta hnojení 5.sláma/ chrást 6.sl./chr. 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sl/chr + KO 10.ZH+sl/ chr + KO LED 2,21 2,67 2,36 3,67 3,01 3,14 1,95 3,01 3,39 3,84 PJA 2,75 4,17 3,39 2,84 2,63 3,80 2,76 3,50 3,01 3,15 VER 6,14 7,23 7,55 6,96 6,45 8,61 6,15 7,10 7,83 8,76 3,70 4,69 4,43 4,49 4,03 5,18 3,62 4,54 4,74 5,25 % 100,0 126,8 119,7 121,4 108,9 139,2 97,8 122,7 128,1 141,9 Nedostatek vláhy se projevil i na výnosu slámy na ZS Lednice. Varianta se zeleným hnojením měla nižší výnos než nehnojená parcela. Obdobně nízký výnos slámy byl zjištěn i na ZS Pusté Jakartice, ve Věrovanech byl výnos téměř dvojnásobný. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo na variantě 10 (ZH + sláma + kompost ), nárůst o více než 40% oproti nehnojené variantě, srovnatelný výnos měla varianta č. 6 (sláma ). Tab. č. 5: Porovnání výnosů na org. a min. hnojených variantách - zrno (t.ha -1 ) stanice 1.nehnoj. 3.hnůj 5.sláma/ chrást 7.ZH varianta hnojení 9.ZH + sl/chr + KO 2.MH 4.hnůj + MH 6.sl/chr 8.ZH + MH 10.ZH + sl/chr + KO +MH LED 2,88 2,98 2,87 2,75 3,00 2,95 3,29 3,18 3,14 3,35 PJA 5,23 6,32 5,62 5,54 5,97 6,02 5,69 5,74 5,78 5,94 VER 6,38 6,68 6,64 6,29 5,88 6,72 6,87 5,74 6,01 6,30 4,83 5,33 5,04 4,86 4,95 5,23 5,28 4,89 4,98 5,20 % 100,0 110,4 104,3 100,6 102,5 108,3 109,3 101,2 103,1 107,7 100,0 101,0 93,5 95,2 99,4 Při porovnání výnosů zrna dosaženého na variantách hnojených pouze organicky a v kombinaci s minerálními hnojivy lze konstatovat, že z organického hnojení mělo největší kladný vliv na výnos hnojení hnojem (3) a varianta se slámou (5). Varianty 7 (ZH) a 9 (ZH + sláma + kompost) zvýšily výnos jen nepatrně. Z výnosů variant s minerálními hnojivy vidíme, že k výraznějšímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole došlo na variantách 2 (MN), 4 (hnůj ) a 10 (ZH + sláma + kompost ) a to o cca 10%. 12

13 Tab. č. 6: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených variantách - sláma (t.ha -1 ) stanice 1.nehnoj. 3.hnůj 5.sláma 7.ZH varianta hnojení 9.ZH + sl.+kom. 2.MH 4.hnůj + MH 6.sláma 8.ZH + MH 10.ZH+sl.+ kom.+mh LED 2,21 2,36 3,01 1,95 3,39 2,67 3,67 3,14 3,01 3,84 PJA 2,75 3,39 2,63 2,76 3,01 4,17 2,84 3,80 3,50 3,15 VER 6,14 7,55 6,45 6,15 7,83 7,23 6,96 8,61 7,10 8,76 3,70 4,43 4,03 3,62 4,74 4,69 4,49 5,18 4,54 5,25 % 100,0 119,7 108,9 97,8 128,1 126,8 121,4 139,2 122,7 141,9 100,0 95,7 110,4 96,8 111,9 Ze sledovaných variant organického hnojení se nejpozitivněji projevilo ZH + sláma + kompost (9) a také hnojení hnojem (3). Varianta se zeleným hnojení nedosáhla ani úrovně nehnojené kontroly. Minerální hnojení ve spojení s organickými hnojivy ve všech případech navýšilo výnos slámy ječmene jarního o 20 40%. Nejvyšší výnos slámy byl při hnojení ZH + sláma + kompost + MH (9). Překvapivě byl nejnižší výnos na variantě č. 4 (hnůj ). V tabulkách č. 7 až 10 jsou uvedeny výnosy ječmene jarního ze stanovišť ve výrobní oblasti bramborářské. Tab. č. 7: Výnos zrna ječmene jarního (t.ha -1 ) - bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj 5.sláma varianta hnojení 6.sláma 7.zel. hnoj. 8.ZH 9.ZH+ sláma +kom. 10.ZH +sláma +MH+ kom. 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 2,10 3,12 2,79 3,24 2,11 2,80 2,01 3,25 2,32 3,07 HRA 3,04 3,93 3,92 4,54 3,47 4,75 3,47 5,53 4,07 5,35 4,32 5,24 CHT 3,43 6,12 3,86 5,40 2,54 5,15 2,19 6,06 3,32 6,16 JAR 2,86 6,10 4,91 6,30 4,15 6,49 4,03 6,35 5,22 6,44 LIP 2,77 5,13 3,52 4,70 2,82 4,60 2,83 4,49 3,09 4,83 3,44 4,68 STA 3,04 5,88 4,75 5,60 3,55 5,90 3,10 5,53 3,67 5,57 VYS 2,06 4,83 2,55 4,15 2,17 4,58 2,34 5,81 2,49 5,24 2,76 5,02 3,76 4,85 2,97 4,90 2,85 5,29 3,45 5,24 3,88 4,96 % ,9 136,2 175,7 107,6 177,5 103,3 191,7 125,0 189,9 140,6 179,7 *Výsledky u variant 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) 13

14 Graf č. 2: Výnos zrna ječmene jarního (t.ha -1 ) - bramborářská výrobní oblast U všech hnojených variant je patrný vyšší průměrný výnos zrna ječmene jarního a jsou velmi dobře patrné rozdíly mezi variantami s organickým a minerálním hnojením. U některých variant 2 (MN), 10 (ZH + sláma + kompost ) a 8 (ZH ) je zvýšení výnosu opravdu výrazné a to o %. Naopak u variant 5 (sláma) a 7 (ZH) je zvýšení výnosu minimální, jen 3 respektive 7 %. Z organických hnojiv dobře zafungoval hnůj, který i v druhém roce po aplikaci zvyšuje výnos o cca 35% oproti nehnojené variantě. Tab. č. 8: Výnos slámy ječmene jarního (t.ha -1 ) - bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj 5.sláma varianta hnojení 6.sláma 7.zel. hnoj. 8.ZH 9.ZH+ sláma +kom. 10.ZH +sláma +MH+ kom. 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 2,27 3,52 2,64 3,63 2,10 3,32 2,02 3,45 2,15 3,50 HRA 2,11 2,70 2,74 3,05 2,61 2,98 1,97 4,16 3,39 3,29 2,43 3,98 CHT 3,55 5,07 3,74 4,42 2,45 4,67 2,82 4,71 3,31 5,37 JAR 3,95 6,53 5,65 6,33 5,69 6,16 5,01 6,53 5,76 6,84 LIP 2,42 3,01 2,63 2,91 2,52 3,49 2,37 2,73 2,16 3,07 2,41 2,58 STA 1,91 3,68 2,80 4,02 2,73 3,85 2,03 3,80 3,22 4,06 VYS 1,24 2,71 1,34 2,55 1,35 2,91 1,79 2,98 1,49 2,87 2,49 3,89 3,08 3,84 2,78 3,91 2,57 4,05 3,07 4,14 2,42 3,28 % ,2 123,7 154,2 111,6 157,0 103,2 162,7 123,3 166,3 97,2 131,7 *Výsledky u variant 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) I u slámy ječmene jarního je vidět, že na všech hnojených variantách došlo ke zvýšení výnosu. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán na variantě hnojení 8 (ZH ) a 10 (ZH + sláma + kompost). Nejnižší výnos z hnojených variant mělo zelené hnojení (7). Jsou zde vidět 14

15 výrazné rozdíly mezi čistě organicky hnojenými variantami a variantami hnojenými minerálně. Tab. č. 9: Porovnání výnosů na org. a min. hnojených variantách - zrno (t.ha -1 ) stanice 1.nehnoj. 3.hnůj 5.sláma 7.ZH 9.ZH+ sl.+ko varianta hnojení 11. kal ČOV 2.MH 4.hnůj 6.sláma 8.ZH + MH 10.ZH+ sl.+ko +MH HOR 2,10 2,79 2,11 2,01 2,32 3,12 3,24 2,80 3,25 3,07 HRA 3,04 3,92 3,47 3,47 4,07 4,32 3,93 4,54 4,75 5,53 5,35 5,24 CHT 3,43 3,86 2,54 2,19 3,32 6,12 5,40 5,15 6,06 6,16 JAR 2,86 4,91 4,15 4,03 5,22 6,10 6,30 6,49 6,35 6,44 LIP 2,77 3,52 2,82 2,83 3,09 3,44 5,13 4,70 4,60 4,49 4,83 4,68 STA 3,04 4,75 3,55 3,10 3,67 5,88 5,60 5,90 5,53 5,57 VYS 2,06 2,55 2,17 2,34 2,49 4,83 4,15 4,58 5,81 5,24 2,76 3,76 2,97 2,85 3,45 3,88 5,02 4,85 4,90 5,29 5,24 4,96 % 12.MH + kal ČOV 100,0 136,2 107,6 103,3 125,0 140,6 181,9 175,7 177,5 191,7 189,9 179,7 *Výsledky u variant 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) 100,0 96,6 97,6 105,4 104,4 98,8 Tab. č. 10: Porovnání výnosů na org. a min. hnojených variantách - sláma (t.ha -1 ) stanice 1.nehnoj. 3.hnůj 5.sláma 7.ZH 9.ZH+ sl.+ko varianta hnojení 11. kal ČOV 2.MH 4.hnůj 6.sláma 8.ZH + MH 10.ZH+ sl.+ko +MH HOR 2,27 2,64 2,10 2,02 2,15 3,52 3,63 3,32 3,45 3,50 HRA 2,11 2,74 2,61 1,97 3,39 2,43 2,70 3,05 2,98 4,16 3,29 3,98 CHT 3,55 3,74 2,45 2,82 3,31 5,07 4,42 4,67 4,71 5,37 JAR 3,95 5,65 5,69 5,01 5,76 6,53 6,33 6,16 6,53 6,84 LIP 2,42 2,63 2,52 2,37 2,16 2,41 3,01 2,91 3,49 2,73 3,07 2,58 STA 1,91 2,80 2,73 2,03 3,22 3,68 4,02 3,85 3,80 4,06 VYS 1,24 1,34 1,35 1,79 1,49 2,71 2,55 2,91 2,98 2,87 2,49 3,08 2,78 2,57 3,07 2,42 3,89 3,84 3,91 4,05 4,14 3,28 % 12.MH + kal ČOV 100,0 123,7 111,6 103,2 123,3 97,2 156,2 154,2 157,0 162,7 166,3 131,7 *Výsledky u variant 11 a 12 jsou pouze ze dvou zkušebních stanic (HRA, LIP) 100,0 98,7 100,5 104,1 106,4 84,3 Z tabulek č. 9 a 10 je patrné, že výrazně vyšší pozitivní vliv na výnos zrna i slámy ječmene jarního mělo minerální hnojení ať už samotné nebo v kombinaci s organickým. I varianty pouze s organickým hnojením dosáhly lepšího výnosu než nehnojená varianta. Výnosy na sudých variantách (minerálně hnojené) jsou u zrna až o 70 90% vyšší. 15

16 Tab. č. 11: Relativní porovnání výnosů na variantách s kaly z ČOV zrno sláma var. 1* 1** 11 2* 2** 12 1* 1** 11 2* 2** 12 t.ha -1 2,91 2,76 3,88 4,53 5,02 4,96 2,27 2,49 2,42 2,86 3,89 3,28 % 100,0 94,8 133,3 155,7 172,5 170,4 100,0 109,7 106,6 126,0 171,4 144,5 *Průměrný výnos na var. č. 1 a č. 2 na zkušebních stanicích s aplikací ČOV (Lípa a Hradec nad Svitavou) ** Průměrný výnos na variantách č. 1 a č. 2 ze všech zkušebních stanic Vliv kalů z ČOV je nutno hodnotit samostatně, protože kaly jsou zkoušeny pouze na dvou stanovištích. Ve výnosu zrna i slámy ječmene jarního se kladně promítla jejich hnojivá hodnota. Výraznějšího pozitivního vlivu na výnos dosáhla varianta č. 12 (kal + minerální hnojení) Hodnocení technologických vlastností U ječmene jarního byla sledována vlhkost zrna při sklizni, hmotnost tisíce semen (HTS) a stanovení N látek (dopočtem dle koeficientu). Výsledky jsou v tabulkách č.12 a č.13. Hodnoty HTS jsou uvedeny při sklizňové vlhkosti. Tab.č.12: Technologické vlastnosti - řepařská výrobní oblast ZS stanovení varianta hnojení LED vlhkost (%) 10,2 10,0 10,0 10,0 9,8 9,9 10,0 9,8 9,5 9,7 HTS (g) 38,13 29,13 34,08 28,52 30,93 27,2 38,86 29,04 30,96 27,49 obs. N látek v % 10,50 19,25 13,63 18,31 16,44 20,00 11,44 19,63 15,31 20,06 PJA vlhkost (%) 11,3 11,1 11,2 11,3 11,3 11,1 11,0 11,0 11,1 11,0 HTS (g) 46,08 41,49 45,8 43,11 44,32 42,03 46,34 41,62 44,94 41,93 obs. N látek v % 8,75 13,38 9,69 12,00 10,06 13,44 8,88 13,44 9,44 13,44 VER vlhkost (%) 12,0 11,6 11,7 11,6 11,6 11,9 11,6 11,7 12,0 11,6 HTS (g) 49,55 48,28 50,85 49,35 48,9 48,58 49,53 49,2 49,41 49,09 obs. N látek v % 10,44 12,06 9,56 11,56 10,19 12,56 10,69 10,75 9,81 11,38 vlhkost (%) 11,2 10,9 11,0 11,0 10,9 11,0 10,9 10,8 10,9 10,8 HTS (g) 44,59 39,63 43,58 40,33 41,38 39,27 44,91 39,95 41,77 39,50 obs. N látek v % 9,90 14,90 10,96 13,96 12,23 15,33 10,34 14,61 11,52 14,96 Rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou nevýznamné a nedá se vysledovat vliv použitého hnojení. Výsledky HTS ukazují, že většina lichých variant s čistě organickým hnojením dosahuje vyšší hodnoty HTS. Naopak přídavek minerálních hnojiv HTS snižuje. Obsah N látek je neproměnlivější technologický parametr a jasně ukazuje, že sudé (minerálně hnojené) varianty vykazují jejich vyšší obsah (někde až o50 70%). Z tohoto trendu vybočuje ZS Věrovany, kde je sice obsah N látek také vyšší na minerálně hnojených variantách, ale jen do cca 20%. Dle normy ČSN , kde je uveden limit N-látek pro sladovnický ječmen (min. 10 a max. 12) vidíme, že je tato hodnota na některých stanovištích výrazně překročena. Na ZS Lednice by normě vyhověla pouze nehnojená kontrola. 16

17 Tab.č.13: Technologické vlastnosti - bramborářská výrobní oblast ZS stanovení varianty hnojení HOR vlhkost (%) 13,1 12,5 12,6 12,6 12,6 12,6 12,3 12,4 12,1 12,0 HTS (g) 48,14 48,92 49,49 48,26 48,08 46,36 46,93 46,48 48,03 46,31 obs. N látek v % 10,69 14,31 14,25 10,69 14,63 11,94 16,25 11,44 13,56 12,19 HRA vlhkost (%) 12,0 11,0 11,2 10,7 11,5 10,4 10,9 10,4 11,0 10,5 10,4 10,1 HTS (g) 48,10 46,39 45,69 51,15 50,3 49,54 50,75 52,82 53,38 51,72 51,26 52,89 obs. N látek v % 12,69 15,06 12,13 13,56 11,94 14,50 11,63 13,75 11,63 14,56 11,50 12,63 CHT Vlhkost (%) 13,1 12,8 13,2 13,3 13,2 12,9 13,6 13,0 13,2 12,7 HTS (g) 44,96 48,83 46,69 47,17 44,71 46,68 41,81 49,57 44,36 47,9 obs. N látek v % 9,38 10,81 10,13 9,94 9,19 9,38 9,19 10,19 9,56 9,94 JAR vlhkost (%) 11,7 11,4 11,2 11,6 11,7 11,8 11,8 12,2 11,9 12,0 HTS (g) 51,6 50,79 49,98 50,92 52,08 52,27 51,08 49,35 53,16 50,58 obs. N látek v % 10,69 13,75 10,31 12,25 10,88 13,00 10,88 13,69 11,44 13,69 LIP vlhkost (%) 12,4 11,9 12,3 12,0 12,3 12,1 12,6 12,2 12,5 12,1 12,5 12,4 HTS (g) 42,06 45,43 45,64 45,43 42,22 43,08 41,36 39,06 44,14 45,31 42,52 45,32 obs. N látek v % 9,38 12,81 10,31 12,06 10,06 12,13 10,38 13,94 10,94 12,88 10,94 11,81 STA vlhkost (%) 11,9 10,5 11,4 10,6 11,2 11,0 10,8 10,2 11,0 10,4 HTS (g) 47,34 47,02 45,85 46,22 44,71 43,69 44,86 46,24 46,98 45,34 obs. N látek v % 8,94 13,00 12,38 12,56 9,94 11,44 9,88 13,13 10,13 13,00 VYS vlhkost (%) 12,3 12,7 12,3 12,2 13,0 11,9 12,4 14,3 12,3 12,0 HTS (g) 42,21 41,62 37,55 41,69 36,58 42,09 42,86 42,05 41,17 43,69 obs. N látek v % 13,44 13,81 12,25 11,75 11,81 12,25 11,75 12,56 10,13 11,94 vlhkost (%) 12,4 11,8 12,0 11,9 12,2 11,8 12,1 12,1 12,0 11,7 11,5 11,3 HTS (g) 46,34 47,00 45,84 47,26 45,53 46,24 45,66 46,51 47,32 47,26 46,89 49,11 obs. N látek % 10,74 13,36 11,68 11,83 11,21 12,09 11,42 12,67 11,06 12,60 11,22 12,22 Podobně jako v řepařské výrobní oblasti i zde vidíme, že rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou nepatrné a nedá se vysledovat vliv hnojení. V rozporu s ŘVO je v bramborářské výrobní oblasti vyšší hodnota HTS u sudých variant s minerálním hnojením, organické hnojení HTS snížilo. I v této oblasti jsou viditelné rozdíly v obsahu N látek a stejně jako v ŘVO byla vyšší hodnota zjištěna na sudých minerálně hnojených variantách. I v bramborářské oblasti můžeme vidět, že je na některých stanicích (zejména na variantách s MH) překročena norma pro obsah N-látek ve sladovnickém ječmeni Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy V následujících tabulkách č. 14 a č. 15 jsou uvedeny hodnoty výsledků rozborů půdních vzorků. V sudých letech a na konci osevního sledu je po sklizni v půdních vzorcích stanovena půdní reakce ve výluhu CaCl2 a obsah základních živin metodou Mehlich 3. Hodnota ph se na většině pokusných míst příliš nezměnila. Při porovnání průměrné hodnoty za stanici se oproti loňsku ph mírně zvýšila na stanici Věrovany a mírně snížila na ZS Hradec nad Svitavou. Rozdíly v hodnotách ph nejsou jinak výrazné, u některých stanic lze vysledovat, že na lichých variantách je ph mírně vyšší (ZS Lednice, Horažďovice, Hradec n. S., Chrastava, Jaroměřice, Lípa, Vysoká). 17

18 Tab. č. 14: Základní agrochem. vlastnosti půdy po ječmene jarního - ŘVO (+KVO) stanice para- varianty hnojení metr ph 7,2 7,2 7,4 7,3 7,4 7,3 7,4 7,3 7,4 7,4 P LED K Mg Ca ph 6,7 6,6 6,9 6,9 6,7 6,7 6,7 6,8 6,8 6,7 P PJA K Mg Ca ph 6,9 6,9 6,7 7,1 7,0 7,1 7,1 7,1 7,0 7,1 P VER K Mg Ca Tab. č. 15: Základní agrochem. vlastnosti půdy po sklizni ječmene jarního - BVO stanice HOR HRA CHT JAR LIP para- varianty hnojení metr ph 5,9 5,6 6,1 5,8 6,0 5,6 6,1 5,6 6,0 5,7 P K Mg Ca ph 6,3 5,7 6,3 6,2 6,4 6,1 6,4 5,9 6,4 6,5 6,4 6,5 P K Mg Ca ph 6,2 5,8 6,5 6,1 6,3 6,1 6,3 5,4 6,4 6,1 P K Mg Ca ph 6,6 5,9 6,7 6,5 6,5 6,2 6,6 5,9 6,7 6,3 P K Mg Ca ph 6,6 6,0 6,0 6,6 6,4 6,2 6,4 6,0 6,4 6,2 6,0 5,7 P K Mg Ca

19 STV VYS ph 5,6 5,7 6,1 6,4 6,2 6,1 6,1 6,1 5,8 5,7 P K Mg Ca ph 6,1 6 6,4 6,2 6,3 6,2 6,3 5,9 6,6 6,4 P K Mg Ca Obsah přístupného fosforu a draslíku byl ovlivněn použitým hnojením. Ve významné většině případů byl vyšší obsah fosforu, a zvláště draslíku, na sudých variantách, kde se na zvýšení půdní zásoby podílelo minerální hnojení. Fosfor se na většině stanic pohybuje v kategorii obsah vyhovující nebo dobrý, na ZS Lípa některé varianty vykazují i obsah vysoký. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na variantě s chlévským hnojem. Z pohledu hořčíku není vidět žádná přímá závislost mezi použitým hnojením a obsahem zjištěným v půdě stejně jako u přístupného Ca, který je úzce svázán s hodnotou ph, není vliv hnojení na zjištěné hodnoty v půdě patrný Zhodnocení potřeby vápnění Vápnění probíhá vždy na podzim před setím hrachu (1x za osevní postup), dávky se stanovují dle ph a druhu půdy, můžeme tedy v následujících letech sledovat vývoj potřeby vápnění. Tab. č. 16: Potřeba vápnění - orná půda a sady Lehká půda Střední půda Těžká půda ph t CaO.ha -1 ph t CaO. ha -1 ph t CaO. ha -1 do 4,4 1,20 do 4,5 1,50 do 4,5 1,70 4,6-5,0 0,80 4,6-5,0 1,00 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,60 5,1-5,5 0,70 5,1-5,5 0,85 5,6-5,7 0,30 5,6-6,0 0,40 5,6-6,0 0,50 6,1-6,5 0,20 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,20 Zrnitost udává velikost a poměrné zastoupení jednotlivých půdních frakcí. Zrnitost se významně podílí na průběhu pedogenetických procesů, ale i na agronomické a ekologické charakteristice půdy. V ČR se doposud nejčastěji používá jednoduchá a praktická Novákova klasifikace. Na základě výsledků laboratorních rozborů je možné půdu zařadit do skupiny zrnitosti podle poměru jednotlivých frakcí. Zařazení půdy podle zrnitosti určuje půdní druh. Pro zastoupení jednotlivých zrnitostních tříd (frakcí) se používá Novákova klasifikace půdní zrnitosti (tab. č. 17). 19

20 Tab. č. 17: Novákova klasifikace půdního druhu procento jílnatých částic < 0,01 mm označení půdního druhu 0-10 písčitá p hlinitopísčitá hp písčitohlinitá ph hlinitá h jílovitohlinitá jh jílovitá jv > 75 jíl j lehké (L) střední (S) těžké (T) Tab. č. 18: Půdní druh a obsah jílnatých částic na jednotlivých stanicích ZS stanice půdní druh % jílnat. částic Lednice S 25 Pusté Jakartice S 28 Věrovany S 30 Horažďovice L 18 Hradec n. Svit. S 22 Chrastava S 28 Jaroměřice n. R. S 28 Lípa S 32 Staňkov S 24 Vysoká S 27 V tomto osevním sledu proběhlo zatím poslední vápnění na všech stanicích v BVO (Horažďovice, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Jaroměřice nad Rokytnou, Lípa, Staňkov, Vysoká) na podzim roku 2018 před setím hrachu a to v dávkách od 0,2 až do 2,4 t CaO.ha -1 (viz. tab. 19). V ŘVO dle výsledků rozborů půdy, hodnoty ph a půdního druhu nebylo vápnění potřeba. Tab. č. 19: Provedené vápnění dle variant hnojení na podzim roku 2018 stanice kombinace hnojení jednotka HOR t CaO.ha-1 0 1, ,2 0 1,2 0 1,2 HRA t CaO.ha-1 1,2 2,4 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 2,4 1,2 1,2 1,2 1,2 CHT t CaO.ha-1 0,2 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,4 0,2 0,4 JAR t CaO.ha-1 0 2,4 0 1,2 1,2 1,2 0 2,4 0 1,2 LIP t CaO.ha-1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 2,4 1,2 1,2 2,4 2,4 STV t CaO.ha-1 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,4 0,4 VYS t CaO.ha V předchozím osevním sledu (čtvrtém) proběhlo vápnění v roce 2012 (ZS Hradec n. Svitavou, Jaroměřice n/r, Lípa, Staňkov, Věrovany, Vysoká). Na ZS Pusté Jakartice to bylo v roce 2013, v Chrastavě v roce 2008, v Horažďovicích v roce 1984 a v Lednici dosud nebylo vápněno. Potřeba vápnění se hodnotí na základě aktuálního ph a půdního druhu. 20

21 4.7. Bilance živin V této dlouhodobé polní zkoušce jsou prováděny chemické analýzy všech vstupních a výstupních produktů (veškerá minerální a organická hnojiva, sklizeň hlavního a vedlejšího produktu). Výsledky těchto analýz pak slouží jako podklad pro výpočet bilance živin. Do bilance není započítáváno zelené hnojení, které sice z půdy živiny odčerpá, ale ty jsou do půdy vzápětí opět zaorávkou vráceny. Ve výpočtu bilance živin na jednotlivých zkušebních stanicích se v roce 2018 počítá s využitím živin: Ze zaorávky slámy ječmene (druhý rok), která byla zaorána v období červenec, srpen 2016 v dávce 4 t.ha -1 na variantách č. 5, 6, 9 a 10. Ke slámě bylo aplikováno 40 kg minerálního dusíku. Využití v druhém roce po aplikaci je 40% N, 50% P a 50% K. V řepařské výrobní oblasti se započítává na variantách 5, 6, 9, 10 zaorávka chrástu z cukrovky (první rok), aplikace proběhla na podzim Využití v první roce je 40% N, 50% P a 50% K. Do výpočtu je zahrnut i chlévský hnůj, který byl aplikován na podzim roku 2016 v dávce 40 t.ha -1 na variantách 3 a 4 (využití v druhém roce po aplikaci 45 % N, 55 % P, 55 % K). Rovněž u varianty 9 a 10 ve stejném období byl aplikován kompost v dávce 40 t.ha -1 s využitím v druhém roce 10 % N, 55 % P, 55 % K. A na ZS Lípa a Hradec nad Svitavou byl na varianty 11 a 12 aplikován kal ČOV v dávce 14,3 t.ha -1 s využitím v druhém roce po aplikaci 45 % N, 55 % P, 55 % K. Dále se ve výpočtu bilance živin počítá se 100% využitím minerálních hnojiv. Tab. č. 20: Obsah živin v kg.ha -1 započítaných do bilance ze slámy ječmene jarního prvek jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP PJA STV VER VYS N kg/ha P kg/ha K kg/ha Ke slámě ječmene jarního bylo při zaorávce 2016 přihnojeno 40kg N na hektar ve formě ledku amonného s vápencem (využití v prvním roce je 50 % a využití v druhém roce 50 %). Tab. č. 21: Obsah živin v kg.ha -1 započítaných do bilance v ŘVO z chrástu cukrovky jednotka LED PJA VER N kg/ha P kg/ha K kg/ha Tab. č. 22: Rozbor chlévského hnoje a kalů ČOV aplikovaných na jednotlivých ZS prvek jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP PJA STV VER VYS kal ČOV sušina % 15,76 18,99 29,14 21,72 43,26 21,97 27,46 24,04 23,79 17,53 21,79 N % 3,38 3,07 1,63 3,44 2,08 2,98 3,92 3,75 2,93 4,22 6,99 P % 0,41 0,49 0,31 0,78 0,59 0,91 1,1 0,93 0,73 0,77 2,62 K % 2,75 3,3 1,69 4,4 3,62 5,35 3,97 2,87 2,69 4,05 0,4 Mg % 0,59 0,46 0,43 0,98 0,14 0,9 0,82 1,08 1,44 0,72 0,77 Ca % 1,49 1,88 0,98 2,32 1,71 2,39 2,72 2,83 4,3 3,47 5,25 21

22 Tab. č. 23: Obsah živin z hnoje a kalu ČOV započítaných do bilance prvek jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP PJA STV VER VYS kal ČOV N kg/ha P kg/ha K kg/ha Tab. č. 24: Rozbor kompostů aplikovaných na jednotlivých ZS prvek jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP PJA STV VER VYS sušina % 58,82 72,36 57,8 58,98 62,42 52,86 69,68 51,96 68,25 34,84 N % 1,61 0,83 1,48 1,36 1,33 1,72 2,54 2,36 1,2 3,26 P % 0,22 0,24 0,54 0,51 0,48 0,36 0,51 1,3 0,38 1,32 K % 0,59 1,03 1,25 1,88 1,84 1,88 2,3 1,07 0,94 3,7 Mg % 0,59 0,42 0,66 0,69 0,61 0,82 0,52 0,58 0,4 1,15 Ca % 0 1,51 2,59 2,67 0 5,96 2,96 6,75 9,85 4,04 Tab. č. 25: Obsah živin z kompostu započítaných do bilance prvek jednotka HOR HRA CHT JAR LED LIP PJA STV VER VYS N kg/ha P kg/ha K kg/ha Výsledky bilance živin ze zkoušek v řepařské oblasti jsou uvedeny v tabulkách č. 26 až 28, z oblasti bramborářské v tabulkách č. 30 až 36. Tab. č. 26: Bilance živin na ZS Lednice (KVO), v kg.ha -1 LEDNICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma/chrást sl./chr zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sl/chr+KO ZH+sl/chr+MH+KO Tab. č. 27: Bilance živin na ZS Pusté Jakartice (ŘVO), v kg.ha -1 PUSTÉ JAKARTICE varianta roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma/chrást sl./chr zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sl/chr+KO ZH+sl/chr+MH+KO

23 Tab. č. 28: Bilance živin na ZS Věrovany (ŘVO), v kg.ha -1 VĚROVANY roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma/chrást sl./chr zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sl/chr+KO ZH+sl/chr+MH+KO Tab. č. 29: Průměrná bilance živin za řepařskou a kukuřičnou výrobní oblast, v kg.ha -1 PRŮMĚR roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin ŘVO minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma/chrást sl./chr zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sl/chr+KO ZH+sl/chr+MH+KO Ze souhrnné tabulky č. 29 za řepařskou a kukuřičnou výrobní oblast vyplývá, že kladná bilance N, P a K je na všech variantách s minerálním hnojením (sudé varianty) a na variantě s chlévským hnojem (3) a s kompostem (9). Záporné hodnoty vykazují v podstatě jen varianty 1 (nehnojená kontrola), 5 (sláma/chrást) a 7 (zelené hnojení). Tab. č. 30: Bilance živin na ZS Horažďovice (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin HORAŽĎ. minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO

24 Tab. č. 31: Bilance živin na ZS Hradec nad Svitavou (BVO), v kg.ha -1 HRADEC N. SVITAVOU varianta roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní * bilance živin minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO kal ČOV ČOV Tab. č. 32: Bilance živin na ZS Chrastava (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin CHRASTAVA minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO Tab. č. 33: Bilance živin na ZS Jaroměřice (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin JAROMĚŘICE minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO

25 Tab. č. 34: Bilance živin na ZS Lípa (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin LÍPA minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO kal ČOV kal Tab. č. 35: Bilance živin na ZS Staňkov (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin STAŇKOV minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO Tab. č. 36: Bilance živin na ZS Vysoká (BVO), v kg.ha -1 roční dávky živin dodané hnojením odběr živin sklizní bilance živin VYSOKÁ minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem ječmen jarní varianta N P K N P K N P K N P K N P K 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj sláma sláma zel. hnoj. (ZH) ZH ZH+sláma+KO ZH+sl.+MH+KO