Výpočetně-reprezentační chápání mysli v kognitivní vědě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výpočetně-reprezentační chápání mysli v kognitivní vědě"

Transkript

1 3. Výpočetně-reprezentační chápání mysli v kognitivní vědě C1. Kognitivní vědy Jakub MÍŠA (2006) Komputačně-reprezentační uchopení mysli (Computational-Representational Understanding of Mind, CRUM) Hlavní hypotéza kognitivní vědy Myšlení lze nejlépe pochopit v názvosloví reprezentujících struktur v mysli, a v pojmosloví výpočetních procedur, které na těchto strukturách operují. I když panuje hodně sporů o povaze reprezentací i výpočetních postupů, které konstituují myšlenkové procesy, centrální hypotéza je dostatečně obecná a dává tak prostor všem současným myšlenkovým proudům v kognitivní vědě. V případě CRUM jde o bezpochyby nejúspěšnější přístup ke studiu myšlení po teoretické i experimentální stránce, jaký byl zatím vyvinut. Svému úspěchu vděčí CRUM do značné míry proto, že používá analogii odvozenou z vývoje počítačů. Analogie jsou často velkým přínosem pro formulaci nových vědeckých myšlenek. Srovnáme-li pomysl s počítačovým programem, objevíme spoustu podobností. Počítačový program sestává ze struktury dat a z algoritmů. Moderní programovací jazyky obsahují nejrůznější struktury dat, například posloupnost písmen (například abc, čísla (např. 3) a také komplexnější struktury, jakými jsou seznamy položek (A B C) a větvené struktury (stromy). Lze pak definovat algoritmy mechanické procedury určené k operacím s různými druhy struktur. Lze například definovat proceduru REVERSE, která obrátí pořadí položek v seznamu z (A B C) vytvoří (C B A). Tato procedura sestává z procedur nižšího řádu, které berou prvky jednoho seznamu a kladou je na počátek seznamu nového. Obrácený seznam se tak v počítači vytvoří tak, že se vezme (A) a před něj se postupně přesune B vznikne (B A) a C vznikne (C B A). Teorie CRUM předpokládá, že v mysli existují mentální reprezentace analogické datovým strukturám (souborům) a výpočetní procedury podobné algoritmům: PROGRAM MYSL datové struktury mentální reprezentace + algoritmy + výpočetní procedury = běh programu = myšlení Takto tedy vypadá i dominantní analogie kognitivní vědy, i když dnes chytila i nový dech i z jiné analogie ze struktury mozku. Konekcionisté prosazují jiný obraz pro reprezentace a výpočetní procedury: neurony a jejich propojení zde hrají roli datových struktur a nervové vzruchy se šířením aktivace jsou analogií algoritmů. Koncepce CRUM se tak stává složitou trojnásobnou analogií propojující myšlení, mozek a počítače. Kterákoli z těchto oblastí se může stát inspirací pro dvě ostatní. Neexistuje jen jediný počítačový pohled mysli, protože různé druhy počítačů a programovacích postupů jsou zdrojem i různých alternativních představ o jejím fungování. Počítače jsou seriálními procesory, které v každém okamžiku provádějí vždy jen jednu instrukci. Avšak mozek, jako i některé nejnovější počítače, jsou procesory paralelními, schopnými mnoha operací současně. Přístup CRUM pracuje s tímto vysvětlujícím schématem: Cíl vysvětlení Zjistit, proč člověk projevuje inteligentní chování, a to právě toho druhu, který pozorujeme. 1/7

2 Vysvětlovací schéma Člověk je schopen mentálních reprezentací. Je také schopen algoritmických procedur operujících na těchto reprezentacích. Procesy aplikované na reprezentace vyúsťují v chování. Problémy CRUM Teorie CRUM sice pracuje s mentálními reprezentacemi a procedurami na těchto reprezentacích, ale zároveň nedokáže pokrýt všechny oblasti lidského myšlení: emoce teorie CRUM zanedbává roli emocí v myšlení člověka vědomí teorie CRUM si nevšímá důležitosti v myšlení člověka okolní svět teorie CRUM nebere v úvahu význam, který pro myšlení představuje okolní svět sociální prostředí ignorace lidského myšlení jako sociálního jevu dynamický systém mysl není výpočetním ale dynamickým systémem matematika mozek musí pracovat na jiném principu než klasický počítací stroj Tyto problémy je možné řešit pomocí následujících způsobů: Popřít, že tyto problémy existují. Rozšířit CRUM tak, aby byl schopen zahrnout i uvedené problémy, reprezentace i výpočty budou obohaceny o nové nápady Doplnit CRUM o přístupy, které samy nemají povahu výpočtu nebo reprezentace a které budou schopny na tyto výzvy reagovat v součinnosti s původním CRUM Zavrhnout CRUM. Emoce Odmítnutí. Emoce jsou vlivné v lidském myšlení i chování. Proto je lepší CRUM rozšířit nebo doplnit, než abychom emoce v rámci CRUM odmítnuli. Rozšíření koncepce CRUM. Základní lidské emoce jsou těsně provázány s dosahováním cílů. Emoce se účastní velmi obecných reprezentací situací, v nichž se člověk ocitá při řešení svých problémů. Emoce jsou jakýmsi souhrnným odhadem situace, ve které se člověk nachází a v níž má řešit úkol, a tento odhad ovlivňuje jeho myšlení dvěma důležitými způsoby. Pokud mu dovolí identifikovat ty stránky situace, které jsou extrémně důležité, umožní mu to soustředit se na ně, zkoncentruje svou omezenou kognitivní kapacitu na to, co je nejdůležitější. Za druhé, emoce mu umožní připravenost k akci, popíchnou ho k tomu, aby konal, místo aby nad svou situací jen nečinně hloubal. Emoce tedy nejsou jakýmsi vedlejším a otravným spolupoutníkem myšlení, ale mají důležité kognitivní funkce spojené s odhadem, soustředěním a akcí. Důležitost emocí v lidském myšlení naznačuje, že komputační modely řešení problémů by měly být rozšířeny o nové reprezentační struktury typu ŠŤASTNÝ nebo SMUTNÝ. Měly by být napojeny na výpočetní mechanismy, které sledují obecný průběh plnění úkolu a ve vhodné chvíli aktivují emoční reprezentace. Aktivace emoční reprezentace by pak ovlivnila celý výpočet, tj. přijaté vývody a rozhodnutí. Například aktivace struktury STRACH vyvolá odpověď typu útěk, možná prostřednictvím nějakého pravidla, které nekončí jen úsudkem, ale také změnou chování. Doplnění koncepce CRUM. Prožívání emocí je u lidí úzce spojeno s fyzickými změnami, které zasáhnou celé tělo i mozek. Vztek například způsobí zvýšený krevní tlak a překyselení žaludku. Pochopení lidských emocí bude zřejmě vyžadovat pohled trojí perspektivou: Kognitivní stránka týkající se odhadu naší situace, připravenosti, vybavení k řešení problému je věcí koncepce CRUM. Ona sama však není schopna zachytit v plné šíři, jak mohou emoce ovlivnit odhad, soustředění a akce. Zabudovat do explanačních možností CRUM mentální prožívání emocí typu štěstí. Zkoumání role mozku v propojení poznávací činnosti a tělesných prožitků. 2/7

3 K pochopení lidských emocí se nelze dobrat jen skrze abstraktní výpočetní záležitosti. Musíme také znát, jak probíhá součinnost těla a mozku při vytváření vědomé zkušenosti a jak emoce přispívají k odhadu, zacílení a akci. Koncepce CRUM je doplňována o biologické ohledy, skrze něž získáváme vhled do speciální role, kterou emoce hrají v čistě lidském, a nikoli abstraktním počítačovém myšlení. Rozšíření bude spočívat v zavedení nových reprezentací, které budou schopny částečně zachytit některé stránky různých lidských emocí, a také ve vývoji nových výpočetních procedur, jež by podchytily roli emočních reprezentací v lidském myšlení. CRUM také musí pojmout neodmyslitelné zkušenosti a fyziologické stránky emocí. Vědomí Z pohledu koncepce CRUM je vědomí záhadou. Podle ní se myšlení odvíjí formou výpočetních procedur operujících na reprezentacích a žádný ze šesti přístupů (logika, pravidla, pojmy, analogie, představy, sítě) nepřisuzuje vědomí žádnou zvláštní roli. Procedury typu aktivace pravidel, konceptu, analogie nebo PCS probíhají, zdá se, na úrovni podvědomé zcela určitě si nejsme vědomi algoritmů, podle nichž tyto procedury běží. Koncepce CRUM má tedy tendenci existenci vědomá zanedbávat. Mohlo by se dokonce zdát, že tak činit musí, protože vědomí se vymyká komputačnímu vysvětlení. Dualisté a další kritici kognitivní vědy usuzují, že koncepce CRUM jako teorie mysli je ze své podstaty nedostatečná. Tvrdí, že teorie mysli, pokud neuznává vědomí jako centrální fenomén, nezaslouží než zavržení. Odmítnutí. Někteří zastánci koncepce CRUM vyřešili problém tak, že se pokusili popřít zásadní význam vědomí pro mentální život. Rozšíření koncepce CRUM. Analogie mezi vědomím a operačním systémem v některých ohledech pokulhává. Mozek pracuje paralelně, na rozdíl id seriálních počítačů s jejich operačními systémy, kterým rozumíme. Co je ještě důležitější, k tomu, aby počítač plnil své úkoly, není třeba, aby ho operační systém vybavoval vědomými zkušenostmi. Metafora operačního systému naznačuje, že vědomí je čímsi, co stojí v centru veškerého zpracování informace, avšak nemusí tomu tak být může naopak být provázáno s decentralizovanými, paralelními, mnohokolejnými interpretačními procesy. Rozšířit koncepci CRUM natolik, aby se do něho vešla vědomá zkušenost jakožto příčina i výsledek výpočetních procesů, bude vyžadovat vývoj nových představ o reprezentacích i výpočtech. I tak se však k plnému pochopení zkušenostní stránky vědomí nedopracujeme. Doplnění koncepce CRUM. V případě vědomí potřebujeme koncepci CRUM doplnit o biologické zřetele. Pro pochopení vědomí z biologického hlediska bude patrně nutné soustředit se na vybrané stránky procesu vnímání. Vědomí je záležitostí krátkodobé paměti. Z hlediska koncepce CRUM je dlouhodobá paměť tvořena reprezentacemi (pravidla, pojmy, analogy, představy atd.) dlouhodobě uchovávanými v paměti. Psychologické pokusy ukázaly, že krátkodobá paměť je daleko omezenější; pokud člověk nedokáže informaci nějak zahustit, nedokáže si zapamatovat najednou víc než asi sedm položek. Možné neuronové propojení mezi pozorností a krátkodobou pamětí nám ještě neposkytuje neurologické vysvětlení vizuálního vědomá. Je třeba získat mnohem víc údajů o neurologických procesech, doprovázejících jak pozornost, tak paměť, a o významu těchto procesů pro vědomou zkušenost. Zavrhnutí koncepce CRUM. Má-li se CRUM vážně zaobírat vědomím a emocemi, musí být rozšířeno o biologické poznatky, ale nikoli zavrženo. 3/7

4 Emoce a vědomí shrnutí Je nutné poznat roli emocí a vědomí v myšlenkových procesech, k tomu však nepostačuje žádná strategie ze současného repertoáru koncepce CRUM. Koncepci CRUM je proto nutné rozšířit, zejména její příspěvek k výběru, ocenění, zaměření a akci, aby lépe ocenila reprezentační i výpočetní mohutnost emocí a vědomí. Je nutno ji také doplnit o biologická vysvětlení způsobů, jakými mozek a další části těla přispívají k emocím a vědomí. Integrativní materialismus se domnívá, že přístupy CRUM a neurověd mohou spolupracovat a propojit vysvětlení kognitivních procesů nejvyšší úrovně, jakým je řešení problémů, se zkušenostními fenomény typu vědomí. Okolní svět Základní myšlenkou stojící za problémem světa je tvrzení, že myšlení není jen věcí hlavy. A přitom koncepce CRUM se omezuje jen na komputační procesy, které se odehrávají v mysli, a nevšímá si toho, že většina lidské aktivity se týká neustálé a bohaté interakce se světem. Odmítnutí. Může kognitivní věda ignorovat existenci okolního světa? I když se koncepce CRUM soustředila spíše na reprezentace a procesy než na fyzikální interakce, jednoduše odmítnout problém existence světa nemůže. Psychologové a badatelé v umělé inteligenci často mluví o reprezentacích a přitom nemají na mysli nic než struktury. Avšak struktura se stává reprezentací jen tehdy, zastupuje-li cosi reálného. Člověk, který řeší problém nebo se učí, nefunguje jako nějaký tělesný počítač odpojený od okolního světa. Komputační modely však zatím mají tendenci podrobnosti okolního světa zanedbávat. Strukturu světa je však nutno brát v úvahu s mnohem větší vážností, už jen proto, aby se daly navrhovat přístroje a nástroje šité člověku na tělo. Nepochybně je proto nutné koncepci CRUM rozšířit a doplnit tak, aby zahrnula i existenci těla a člověka. Rozšíření koncepce CRUM. V případě, že se rozhodneme brát vážně existenci světa a těla, budeme potřebovat nové druhy reprezentací. Doplnění koncepce CRUM. I v tomto případě jsou biologické předpoklady nezbytné pro plnější vysvětlení interakcí se světem. Ucelené vysvětlení lidského myšlení však musí skloubit nereprezentační operace mozku s výpočetními procedurami, o kterých se lze domnívat, že hrají ve vyšších poznávacích schopnostech klíčovou roli. Zavržení koncepce CRUM. Má-li CRUM poskytnout úplný model lidského myšlení, musí brát svět i naše tělesné zkušenosti s ním mnohem vážněji, než dosud, ale požadované rozšíření je zcela možné, a dokonce přirozené. Sociální prostředí Podobně jako kognitivní věda zanedbávala skutečnost, že myslící bytosti se nacházejí ve světě fyzikálním, nevšímala si ani jejich příslušnosti do světa sociálních vztahů. Filozofii, kognitivní psychologii i umělou inteligenci nejvíc zajímaly mentální reprezentace a procedury, které sídlí v hlavách jednotlivců. Poslední vývoj však směřuje k přiznání stále větší role sociálního kontextu v poznávacím procesu. Výzva pro koncepci CRUM spočívá v otázce, zda je schopna rozšíření a doplnění o sociální stránku myšlení. Odmítnutí. Místo odmítnutí je nutné brát všechny úrovně popisu (neurony, osobnost, společnost) vážně a zkoumat jejich vzájemný vztah. Rozšíření koncepce CRUM. Aby koncepce CRUM dostála sociální výzvě, musí si vypracovat poněkud jiný pohled na reprezentace i procedury. Účelem mentálních reprezentací není jen reprezentovat v kontextu jedince a pro tohoto jedince; musí být také sdíleny a používány ve skupině. Tvrzení, pravidla, pojmy, představy, analogie a dokonce i distribuované reprezentace musí být přenosné mezi jedinci. 4/7

5 Doplnění koncepce CRUM. V současné době je koncepce CRUM doplňována o biologickou stránku člověka i sociální rozměr. Dostáváme tak koncepci CRUMBS (Computational-Representational Understanding of Mind, Biological-Social). CRUMBS je jediným přístupem ke studiu mysli, který slibuje poskytnout víc poznatků přes celé spektrum mentálních projevů. Zavržení koncepce CRUM. I když přijmeme důležitost sociálního rozměru pro lidské myšlení, nesmíme zapomenout, že řešení problémů, učení nebo jazyk lze vysvětlit také pojmoslovím reprezentací a procedur v myslích jednotlivců. Mysl a společnost jsou vysvětlovací pojmy, a nikoli konkurující strategie. Poznání sociálního rozměru kognitivní vědy je tedy pobídkou k rozšíření a doplnění koncepce CRUM, a nikoli k jejímu zavržení. Fyzické a sociální prostředí shrnutí Ti, kdo upozorňují na problém světa, mají za to, že kognitivní věda nebrala příliš vážně vzájemné vztahy mysli a jejího fyzikálního prostředí. Problém se objevil jednak ve formě abstraktní (intencionalita, která se týká otázky, jak mohou vůbec existovat reprezentace o světě), jednak psychologické a komputační. Někteří kritici koncepce CRUM mají za to, že našel mysl nepotřebuje svět reprezentovat, protože sama je jeho součástí. Koncepce CRUM nepochybně potřebuje k tomu, aby lépe popsala závislost myšlení na jeho interakci se světem, značného rozšíření a doplnění. Avšak konkurenční názory, které zdůrazňují prostředí a vylučují reprezentace, neoplývají dostatečnou mohutností, aby mohly lidské inteligentní chování postihnout v jeho plné šíři. Podobně ani existence sociálních fenoménů nevede k alternativám koncepce CRUM, ale spíše poukazuje k těm stránkám skupin, sítí, společenství a kultur, které musí kognitivní věda brát vážně a příslušným směrem rozšířit a doplnit koncepci CRUM. Dynamický systém Dynamické systémy představují inspiraci i pro kognitivní vědu: místo komputačně-reprezentačního modelu lidského myšlení by se mysl mohla pojmout jako dynamický systém. Místo souboru reprezentací a procedur bychom se mohli inspirovat fyzikou a biologií a pokusit se vypracovat rovnice, které by popisovaly vývoj mysli v čase. Vysvětlovací schéma, které by stavělo na myšlence dynamických systémů, by mohlo vypadat například takto: Cíl vysvětlení: Proč pozorujeme u lidí stabilní, a přesto nepředpověditelné vzorce chování? Vysvětlovací schéma: Lidskou mysl lze popsat soustavou proměnných. Tyto proměnné jsou součástí soustavy nelineárních rovnic. Rovnice definují stavový prostor s atraktory. Systém popsaný rovnicemi je chaotický. Existence atraktorů vysvětluje, proč pozorujeme stabilní vzorce chování. Atraktorů je větší počet, což vysvětluje existenci fázových přechodů. Chaotická podstata systému vysvětluje, proč jeho chování nelze předpovídat. Přijatelnost této výzvy závisí na tom, do jaké míry bude možné podobná explanační schémata aplikovat tak, aby dávala smysl v různých oblastech lidského myšlení. Existují tři pohledy na mysl jako na dynamický systém. Nejméně častý je případ, kdy je vysvětlovací schéma, tak účinné ve fyzice i v biologii, uplatněno přímo. To proto, že v psychologii není snadné určit malý počet důležitých proměnných, napsat patřičné rovnice, do kterých budou začleněny, a předpovídat pomocí těchto rovnic něco zajímavého. Běžnější je situace, kdy badatelé nejsou schopni specifikovat žádné proměnné ani rovnice a používají pojmosloví dynamických systémů metaforicky. Třetí pokus o uplatnění myšlenek z teorie dynamických systémů vychází od některých konekcionistů. Ti shledávají popis umělých i skutečných neuronových sítí pojmoslovím dynamických systémů velmi 5/7

6 užitečným. Konekcionistické systémy jsou nepochybně dynamickými systémy v tom smyslu, že obsahují proměnné pro aktivaci různých jednotek a pro sílu propojení mezi nimi, a změny aktivací i propojení jsou popsány nelineárními rovnicemi. Oproti dynamickým systémům zmíněným v prvním bodě se ty konekcionistické liší v tom, že počet proměnných může být velmi velký každá jednotka představuje zvláštní proměnnou, která vyjadřuje hodnotu její aktivace. Odmítnutí. Dynamické systémy se sice uplatnily ve fyzice a v biologii, tam se však podařilo určit malý počet proměnných a včlenit je do malého počtu rovnic. V psychologii se však podobná věc příliš nedaří. Místo toho jsme byli svědky záplavy metaforických aplikací dynamických systémů, které však k vylepšení predikcí a k modelování přispěly jen málo. Konekcionistické modely jsou přesnější, avšak konekcionismus je částí koncepce CRUM, nikoli její alternativou. Na teorii dynamických systémů je proto nutné pohlížet jako na přídavek ke konekcionismu, a nikoli jako na alternativu koncepce CRUM. Ostatně každá ze tří snah o aplikaci dynamických systémů prozrazuje svá omezení. To proto, že lidské myšlení nelze popsat pomocí malého počtu proměnných, metaforická vysvětlení mají omezené použití a v konekcionismu lze tyto myšlenky uplatnit jen do jisté míry. Rozšíření a doplnění CRUM. Dynamické systémy jsou v první řadě mnohem vstřícnější k času, než je typické u koncepce CRUM. Z toho plynou nové představy o tom, jak popsat změny v inteligentních systémech. Za druhé, použití dynamických systémů je možnou cestou, jak se vyhnout problému světa. Koncepce CRUM musí vzít v úvahu, že mysl není od všeho izolovaným procesorem musí interagovat se stále se měnícím světem. Koncepce CRUM, a zejména její konekcionistická verze, se zdá být otevřená pro doplnění a rozšíření o podněty z oblasti dynamických systémů. Hypotéza o tom, že mysl je dynamickým systémem, není v současnosti věrohodnou alternativou ke koncepci CRUM. Řadu problémů, dobře vysvětlitelných z perspektivy CRUM (řešení problémů, učení, jazyka) zastánci dynamických systémů ještě ani nezačali rozebírat. Nicméně plnokrevný pohled na podstatu mysli, který bude odrážet i lidskou biologii a vztahy se světem, může nalézt užitečný zdroj poznatků ve vysvětlení z pozice dynamických systémů. Matematika Hnacím momentem k vypracování formální logiky byla zejména touha poskytnout výčet matematických znalostí. Šlo o snahu použít logiku k odvození veškerých matematických znalostí z několika základních předpokladů. Podle důkazu Kurta Gödela je podobný projekt neuskutečnitelný. Dokázal známý teorém o tom, že žádný formální systém nemůže obsahovat veškerou matematiku. Tento tzv. teorém neúplnosti praví, že jakýkoliv formální systém, který je bezrozporný a dostatečně mohutný, aby mohl formalizovat aritmetiku, je neúplný v tom smyslu, že vždy obsahuje výroky, které nemůže ani dokázat, ani vyvrátit. Odmítnutí. I kdyby koncepce kognitivního modelu CAM (Cognitive Arithmetic Model), který v sobě bude zahrnovat celou šíři reprezentací a procesů, byla v celém rozsahu přijatelná, nebude komputačně možné tuto skutečnost dokázat. Test bezrozpornosti je nejlepší ukázkou výpočtu, který s vyšší komplikovaností úkolu potřebuje exponenciálně stoupající množství času. Pokud má CAM být dobrým modelem matematika, bude obsahovat i hodně matematických tvrzení a výpočet jejich bezrozpornosti se tak stane nemožným. Protože koncepce CAM neužívá prokazatelně spolehlivých algoritmů, neliší se patrně nijak od svého lidského protějšku matematika. Nebylo prokázáno, že by existovaly výkony, které může provádět matematik avšak nikoli počítač. Koncepce CRUM může tudíž jeho výzvu odmítnout. Rozšíření koncepce CRUM. Současné komputačně-reprezentační přístupy vyžadují značné rozšíření, než budeme moci tvrdit, že rozumíme matematickému myšlení. 6/7

7 Doplnění koncepce CRUM. Je docela možné, že k ocenění všech schopností lidské mysli, včetně matematických schopností, bude potřeba koncepci CRUM doplnit o nové neurofyziologické poznatky. Bohužel ale nevíme, jak by to mělo fungovat, a musíme si počkat na pokrok ve fyzice, biologii i kognitivní vědě. Dynamické systémy a matematika shrnutí Místo abychom mysl chápali jako komputačně-reprezentační systém, můžeme ji chápat i jako dynamický systém, jehož změny lze popsat matematickými rovnicemi. Modely mysli jako dynamického systému jsou poměrně nové a spadají do tří skupin. Jedna užívá malý počet proměnných a rovnic, druhá používá mluvu dynamických systémů metaforicky a třetí je představována konekcionistickými modely transformovanými do pojmosloví dynamických systémů. Přístup je slibný zejména pro podchycení časových, fyzikálních a nereprezentačních stránek mysli, avšak není popřením koncepce CRUM, nýbrž jejím rozšířením a doplněním. 7/7

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

H. Dreyfuss: What computers can t do, 1972 What computers still can t do, J. Weizenbaum. Computer power and human reason, 1976

H. Dreyfuss: What computers can t do, 1972 What computers still can t do, J. Weizenbaum. Computer power and human reason, 1976 Klasická AI připomenutí Meze klasické umělé inteligence Modelování mysli na logicko-symbolické úrovni. Modelování shora dolů. Reprezentacionalizmus Churchova teze: Použitelnost počítačů je omezena na ty

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Gödelovy věty o neúplnosti

Gödelovy věty o neúplnosti Gödelovy věty o neúplnosti Miloš Jakubíček PB016 Úvod do umělé inteligence Fakulta informatiky, Masarykova univerzita 23. listopadu 2007 1 Gödel & historie Kurt Gödel Historický kontext 2 Jazyk a metajazyk

Více

Kognitivní informatika očima studentů

Kognitivní informatika očima studentů Kognitivní informatika očima studentů Výsledky ankety ZS 2011/2012 Kateřina Farská O dotazníku Reponse rate relativně vysoká: 49% (odpovědělo 26 z 53 aktuálně studujících) Až na výjimky vysoká kvalita

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

K možnostem krátkodobé předpovědi úrovně znečištění ovzduší statistickými metodami. Josef Keder

K možnostem krátkodobé předpovědi úrovně znečištění ovzduší statistickými metodami. Josef Keder K možnostem krátkodobé předpovědi úrovně znečištění ovzduší statistickými metodami Josef Keder Motivace Předpověď budoucí úrovně znečištění ovzduší s předstihem v řádu alespoň několika hodin má význam

Více

Inteligentní systémy a neuronové sítě

Inteligentní systémy a neuronové sítě Inteligentní systémy a neuronové sítě Arnošt Veselý, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká, Praha 6 - Suchdol Summary: In the article two main architectures of inteligent systems: logical-symbolic and connectionist

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VII) Kybernetika. Ak. rok 2011/2012 vbp 1

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VII) Kybernetika. Ak. rok 2011/2012 vbp 1 SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VII) Kybernetika Ak. rok 2011/2012 vbp 1 ZÁKLADNÍ SMĚRY A DISCIPLÍNY Teoretická kybernetika (vědecký aparát a metody ke zkoumání kybernetických systémů; používá abstraktní modely

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

1.2.9 Usměrňování zlomků

1.2.9 Usměrňování zlomků 9 Usměrňování zlomků Předpoklady: 0008 Pedagogická poznámka: Celá hodina by měla být naplňováním jediné myšlenky Při usměrňování rozšiřujeme zlomek tím, co potřebujeme Fakt, že si příklad upravíme, jak

Více

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem.

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem. Algoritmus Algoritmus je schematický postup pro řešení určitého druhu problémů, který je prováděn pomocí konečného množství přesně definovaných kroků. nebo Algoritmus lze definovat jako jednoznačně určenou

Více

Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy

Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy A. Úvod Mnoho let jsem se nějakému kurzu, který by byl zaměřený pouze na hypnózu, bránil. Důvod je podle mého názoru prostý. Totiž, i k mému velkému překvapení,

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Konstruktivistické principy v online vzdělávání

Konstruktivistické principy v online vzdělávání Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

STATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti

STATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY HROMADNÝ JEV Statistika pracuje s tzv. HROMADNÝMI JEVY cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů: velkého počtu jedinců

Více

5. Umělé neuronové sítě. Neuronové sítě

5. Umělé neuronové sítě. Neuronové sítě Neuronové sítě Přesný algoritmus práce přírodních neuronových systémů není doposud znám. Přesto experimentální výsledky na modelech těchto systémů dávají dnes velmi slibné výsledky. Tyto systémy, včetně

Více

HYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)

HYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup) HYPOTÉZY Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě otázky explicitně, nebo implicitně vyjádřené, hypotéza

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Specializace Kognitivní informatika

Specializace Kognitivní informatika Specializace Kognitivní informatika Otevřené dveře specializace Kognitivní informatika, 10.5.2007 V rámci projektu, financovaného Evropským sociálním fondem pod č. 3206 Multi- a transdisciplinární obor

Více

Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.

Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela. Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka Na otázku, proč bychom měli studovat fyziku, již odpověděl Bacon, který byl velmi zajímavou postavou 17. století. Byl první, který se pokusil o logickou

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018 1. Matematická logika Základem každé vědy (tedy i matematiky i fyziky) je soubor jistých znalostí. To, co z těchto izolovaných poznatků

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Logika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)

Logika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966) Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence. Opakování 7.

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence. Opakování 7. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence Výstupy Učivo Průřezová témata Evaluace žáka Poznámky (Dílčí kompetence) 5 Kompetence

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mirka 1)Poznávací procesy a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly - podnět-> počitek->

Více

Reálná čísla a výrazy. Početní operace s reálnými čísly. Složitější úlohy se závorkami. Slovní úlohy. Číselné výrazy. Výrazy a mnohočleny

Reálná čísla a výrazy. Početní operace s reálnými čísly. Složitější úlohy se závorkami. Slovní úlohy. Číselné výrazy. Výrazy a mnohočleny A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení učí se vybírat a využívat vhodné

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování 4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN 5.5 Teorie kontextualizovaného učení 5.5.1 Historický přehled a vymezení problematiky Ústředním problémem těchto teorií je kontext učení. Základní otázka zní takto: Můžeme poznatky vyčlenit ze situací

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro regionální rozvoj 21. 4. 2015 2015/2052(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování

Více

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka 2014 1 Obsah prezentace Představení metody Oucome Mapping Evaluation (OME) relativně nová metoda v ČR alternativa ke konvenčním lineárním

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY Metodický aparát logistiky jedná se o metody sloužící k rozhodování při logistických problémech Metodu = použijeme, v případě vzniku problému. Problém = vzniká v okamžiku, když

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof

Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Poděkování patří šéfredaktorovi časopisu Rescue report Radku Kislingerovi, příslušníkům složek Integrovaného záchranného systému České republiky, všem, kteří se podíleli

Více

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět

Více

5. Optické počítače. 5.1 Optická propojení

5. Optické počítače. 5.1 Optická propojení 5. Optické počítače Cíl kapitoly Cílem kapitoly je pochopit funkci optických počítačů. Proto tato kapitola doplňuje poznatky z předešlých kapitol k objasnění funkcí optických počítačů Klíčové pojmy Optické

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství

Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Mgr. Martin Krause, DiS. martin.krause@tul.cz

Více

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI

ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI Modely školy budoucnosti listopad 2011 (c) Radek Maca Informační společnost Společnost s vysokou mírou využívání ICT založených na prostředcích výpočetní techniky digitalizace =

Více

Základy umělé inteligence

Základy umělé inteligence Základy umělé inteligence Úvod Základy umělé inteligence - úvod. Vlasta Radová, ZČU, katedra kybernetiky 1 Zavedení pojmu umělá inteligence Inteligence je schopnost získávat a aplikovat vědomosti a tedy

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

CHEMICKO-INŽENÝRSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRUKTUROVANÉM STUDIU

CHEMICKO-INŽENÝRSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRUKTUROVANÉM STUDIU CHEMICKO-INŽENÝRSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE STRUKTUROVANÉM STUDIU Milan Jahoda Zdroj Peter Hamersma, Martin Molzahn, Eric Schaer: Recommendations for Chemical Engineering Education in a Bologna Three Cycle Degree

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v

Více

1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace

1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace Cílová kategorie (úroveň osvojení) 1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace 2. Pochopení překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá

Více

Co naše děti umějí a kde se to vlastně učí?

Co naše děti umějí a kde se to vlastně učí? Co naše děti umějí a kde se to vlastně učí? Pohled na dovednosti a znalosti žáků ZŠ prostřednictvím dat z projektu Kalibro David Souček, 2019 Jaká data máme k dispozici o žácích ZŠ Projekt Kalibro systematicky

Více

ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY

ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY Název tématického celku: Cíl: ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY Metodický list č. 1 Časová složitost algoritmů Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení potřebných pojmů a definic nutných k popisu

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Psychologie PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Vymezení pojmu psychologie 2. Psychické jevy 3. Psychické projevy 4. Základní metody zkoumání lidské psychiky 5. Základní členění psychologických věd 6.

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence. Opakování 7.

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence. Opakování 7. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence Výstupy Učivo Průřezová témata Evaluace žáka Poznámky (Dílčí kompetence) 5 Kompetence

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Trocha terminologie z teorie systémů. Algoritmy prostorových analýz Karel Jedlička Pouze podkladové texty k přednáškám

Trocha terminologie z teorie systémů. Algoritmy prostorových analýz Karel Jedlička Pouze podkladové texty k přednáškám Trocha terminologie z teorie systémů Algoritmy prostorových analýz Karel Jedlička Pouze podkladové texty k přednáškám Vznik materiálu byl podpořen z projektu FRVŠ č. 584/2011 Stránky předmětu: O předmětu

Více

Fyzikální laboratoř. Kamil Mudruňka. Gymnázium, Pardubice, Dašická /8

Fyzikální laboratoř. Kamil Mudruňka. Gymnázium, Pardubice, Dašická /8 Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Fyzikální laboratoř Kamil Mudruňka Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 1/8 O projektu Cílem projektu bylo vytvořit

Více

U Úvod do modelování a simulace systémů

U Úvod do modelování a simulace systémů U Úvod do modelování a simulace systémů Vyšetřování rozsáhlých soustav mnohdy nelze provádět analytickým výpočtem.často je nutné zkoumat chování zařízení v mezních situacích, do kterých se skutečné zařízení

Více

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Konceptová analýza Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Jednotky transformace obsahu v učební situaci prekoncept / představa výraz koncept SITUACE

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

ŘEŠENÍ MULTIPLIKATIVNÍCH ROVNIC V KONEČNÉ ARITMETICKÉ STRUKTUŘE

ŘEŠENÍ MULTIPLIKATIVNÍCH ROVNIC V KONEČNÉ ARITMETICKÉ STRUKTUŘE ŘEŠENÍ MULTIPLIKATIVNÍCH ROVNIC V KONEČNÉ ARITMETICKÉ STRUKTUŘE Naďa Stehlíková 1, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Úvod Příspěvek navazuje na článek Zúžená aritmetika most mezi elementární

Více

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Usuzování za neurčitosti

Usuzování za neurčitosti Usuzování za neurčitosti 25.11.2014 8-1 Usuzování za neurčitosti Hypotetické usuzování a zpětná indukce Míry postačitelnosti a nezbytnosti Kombinace důkazů Šíření pravděpodobnosti v inferenčních sítích

Více

Hardware - komponenty počítačů Von Neumannova koncepce počítače. Von Neumannova koncepce počítače

Hardware - komponenty počítačů Von Neumannova koncepce počítače. Von Neumannova koncepce počítače V roce 1945 vystoupil na přednášce v USA matematik John von Neumann a představil architekturu samočinného univerzálního počítače (von Neumannova koncepce/schéma/architektura). Základy této koncepce se

Více

Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská

Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR. S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John

PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR. S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John V současné době existuje široký rozsah asistivních technologií a na nich postavených řešeních

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 5.15 INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 5. 15. 1 Charakteristika předmětu A. Obsahové vymezení: IVT se na naší škole vyučuje od tercie, kdy je cílem zvládnutí základů hardwaru, softwaru a operačního systému,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce

2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce 2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce Neodpovídají-li fakta vaší teorii, je třeba se jich co nejrychleji zbavit. /Murphyho zákon/ V rámci této kapitoly: budete umět definovat a rozlišovat

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Kvantové technologie v průmyslu a výzkumu

Kvantové technologie v průmyslu a výzkumu Kvantové technologie v průmyslu a výzkumu Jejich budoucí význam a využití www.quantumphi.com. Kvantové technologie - přehled Kvantové technologie přinesou vylepšení mnoha stávajících zařízení napříč všemi

Více

Databázové systémy. Ing. Radek Holý

Databázové systémy. Ing. Radek Holý Databázové systémy Ing. Radek Holý holy@cvut.cz Literatura: Skripta: Jeřábek, Kaliková, Krčál, Krčálová, Kalika: Databázové systémy pro dopravní aplikace Vydavatelství ČVUT, 09/2010 Co je relační databáze?

Více