těšínské Informační dvouměsíčník města Český Těšín

Transkript

1 ročník VI číslo 5 5. říjn 2012 těšínské Informční dvouměsíčník měst Český Těšín LISTY V Konikowě otevřeli truhlu Léto n koulišti Sokojeno bylo téměř 40 tisíc návštěvníků strn 3 Historie: ovodně 1972 Velká vod vzl most hsičům římo od nohm strn 10 Sortování studentů Nejleší tleti chodí n olské gymnázium strn 28 Historie: Tisíce lidí dorovázely těl letců Regionální soubor Istebn uchvátil nejen návštěvníky Pokldů z těšínské truhly. Gorolský folklor v jejich odání mohli obdivovt lidé třeb v Číně. Dlší foto n strně 21. FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ Porvé z dvnáct let se symbolická truhl obshující kulturní bohtství Těšínsk otevřel nikoliv v jednom z nšich hrničních měst, le v Konikowě. Lidé jsou se svým životem ve městě sokojenější, než jinde Téměř osmdesát rocent českotěšínských občnů je sokojeno se životem ve svém městě. Vylynulo to z růzkumu veřejného mínění, který během rázdnin rovedl gentur Resond n rerezenttivním vzorku osmi set resondentů ze všech částí měst. Lidé hodnotili nejen obecnou sokojenost, le známkovli i ráci úředníků, trktivity měst, hodnotili městskou hromdnou dorvu, dorvní změny, kulturní i sortovní vyžití, mohli se vyjádřit i k digitlizci kin nebo řírvě nových ozemků k bydlení. Nejleší hodnocení získly rdniční Těšínské listy 1,5 z ětistuňové škály. Velmi kldně byl tké oceněn Tto mlebná beskydská vesnice je ovžován z centrum ůvodní horlské kultury, dodnes se zde oblékjí kroje, téměř v kždé chluě vzniká slvná konikowská krjk, vyšívá se nebo vyrábí ředměty ze dřev. Orgnizátoři se dohodli, že od letošního roku roběhne slvnostní otevření festivlu v různých obcích Těšínského Slezsk, bychom mohli rezentovt kulturu celého regionu nbídnout návštěvníkům ještě bohtší rogrm, uvedl n vysvětlenou strost Vít Slováček oté, co z skříění ntů otevřel solečně s dlšími orgnizátory truhlu z roku 1885 slvnostně tk zhájil kulturní festivl, který sojuje obě měst. Ani letos nechyběl estrá nbídk. Návštěvníci se mohli rojít městem s historickým výkldem, zúčstnit se některé z výstv, řirven byl jrmrk řemesel i soutěž v ečení trdičního těšínského štrůdlu. N milovníky folkloru čekl vystouení místních souborů, v rotundě roběhl mše svtá z účsti horlské kely. (DH) ráce úředníků, sráv komunálního oddu, služby městské hromdné dorvy, internetové stránky obecně informovnost. Nejméně jsou lidé sokojeni s ořádkem ve městě tké s rcí strážníků, tto kritéri získl 2,23 z 5stuňové škály jko ve škole. Ředitel Městské olicie Petr Chroboczek vidí horší dvojku, kterou strážníci získli z svou ráci, jko dobrý výsledek. U reresivních složek je dvojk z ěti možných orvdu chvlitebná. Námitky, že dáváme okuty i cizincům, čímž ubližujeme turistickému ruchu ve městě, ukzují, že lidé ne vždy cháou nálň nší ráce, uvedl Chroboczek. okrčování n strně 4 Před 80 lety, , zhynuli v Těrlicku dv význmní olští letci Frnciszek Żwirko Stnisłw Wigur. Ob letěli z Vršvy do Prhy, km byli ozváni n mezinárodní letecký mítink. Dv týdny ředtím vyhráli největší světový závod Chllenge v Berlíně, díky němuž byli oslvováni n celém světě. Nd Těrlickem je le řekvil silný vítr, jejich letdlu utrhl křídlo ob se i s letounem zřítili do les. Pád neřežili. O den ozději se v Českém Těšíně s letci n oslední cestě z Československ loučily tisíce Čechů i Poláků, trs řevozu těl centrum měst byl zcel zlněny místními, i lidmi z okolních obcí. Více čtěte n strně 15. FOTO ARCHIV HENRYKA WAWRECZKY

2 2 strn Prk oroti lánům dolnily tké tolety Slvnostního otevření o komletní revitlizci se n konci srn dočkl ke stému výročí dokončení finální odoby rk Adm Sikory. I když lidé si nové odoby rku užívjí již několik měsíců, se slvnostním odhlením mětních desek se čeklo n vybudování veřejných tolet, které v ůvodním lánu chyběly. Nové jsou i informční tbule o mecenáši Sikorovi, o historii rku. Lidé si tké díky dv roky strým fotogrfiím řiomenou žlostný stv míst řed rekonstrukcí. Revitlizce stávjících rekrečních zón obou měst jejich roojení nově vybudovnou Sortovní lávkou řisěl k rozvoji cestovního ruchu ke zlešení komunikčního roojení roojení cyklotrs obou měst, uvedl o rojektu Sortrk-Sortovní sdy sekretář Euroregionu Těšínské Slezsko Václv Lštůvk. Otevření se zúčstnili zástuci smosráv euroregionu z celého Česk i Polsk. Tento rojekt je vyzdvihován jko jeden z nejzdřilejších, který se v rámci řeshrniční soluráce s Polskem odél celé hrnice z oslední roky ovedl, vysvětlil Lštůvk. Práce n revitlizci rku robíhly v letech z význmné finnční odory Evroské unie. Projekt Sortrk-Sortovní sdy Sortovní lávk jsou dlší části velkého rojektu Těš se Těšínem - Zhrd dvou břehů, který velkou od roku 1993 význmně řisěl k roměně ředevším historické části obou Těšínů k jejich dlšímu vzájemnému roojování. (DH) Strostové obou Těšínů Vít slováček Mieczyslw Szczurek odhlili mětní desky řiomínjící revitlizci rku. FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ V nemocnici zívly Bbky Pcienty oddělení následné éče Nemocnice Český Těšín otěšil 26. září dooledne estrý rogrm. N oddělení jim řišly zzívt Hvířovské bbky, folklorní soubor složený ze seniorek, které zívjí tyickým krvinským nářečím lidové ísničky. Posláním vystouení je cienty, kteří jsou n oddělení hositlizováni i několik týdnů, rozveselit omoci jim zomenout n chmurné myšlenky sojené s onemocněním. (RED) Těšínští buddhisté otevírjí své nové centrum veřejnosti Deset let letos ulynulo od otevření rvního meditčního centr buddhismu Dimntové cesty v Českém Těšíně. Skuin více než tnácti místních buddhistů se od letošního odzimu schází v nových rostorách n ulici Božkov 10, které bude možné nvštívit v átek 23. listodu. V 16 hodin totiž zčne den otevřených dveří, tk si kždý návštěvník bude moci rohlédnout meditční místnost, nhlédnout do buddhistické litertury v češtině i olštině nebo si s rktikujícími romluvit u čje či kávy. Odoledne se bude romítt dánský dokument Buddhismus v moderním světě celý den zkončí v 18 hodin řednášk učitelky buddhismu Veroniky Černé. Promluví n tém Buddhismus v kždodenním životě těšínští buddhisté totiž nejsou mniši, většin z nich jsou nok mldé rodiny s mlými dětmi. Meditují ve svém volném čse v centru se scházejí dvkrát týdně, v úterý átek v 19 hodin. Těšínské meditční centrum tří k náboženské solečnosti Buddhismus Dimntové cesty (www. bdc.cz), která je nejrozšířenějším buddhistickým směrem v Česku. (RED) FOTO WIESLAW PRZECZEK Anket o zákzu odomního rodeje skončil Dotzování n tém odomního rodeje roběhlo v období od 10. do 31. srn letošního roku. Občné byli osloveni osobně n rcovištích Městského úřdu Český Těšín rostřednictvím webových stránek. Předmětem nkety byly čtyři otázky: Setkli jste se osobně v letošním roce s odomním rodejem v Českém Těšíně? Má město Český Těšín zkázt odomní rodej? Myslíte si, že zákz odomního rodeje omůže snížit očet odomních rodejců v Českém Těšíně? Myslíte si, že zákz odomního rodeje řisěje ke zvýšení bezečnosti občnů Českého Těšín? Nejvíce účstníků nkety odovědělo n rvní otázku. Bylo jich % řeklo no. Nejméně účstníků odovědělo n čtvrtou otázku. Těch bylo % řeklo no. Většin dotzovných se osobně setkl s odomním rodejem, chce ho n území měst zkázt domnívá se, že tento zákz sníží očet odomních rodejců zvýší se bezečnost občnů měst. V řirvovném nřízení měst bude odomní rodej zkázán n celém území měst. Ing. Ev Widnicová, vedoucí odboru ŽD Ředitele divdl ocenil hejtmn Ředitel Těšínského divdl Krol Suszk obdržel od hejtmn Morvskoslezského krje Jroslv Plse Čestné uznání z osobní ngžovnost celoživotní řínos kultuře v oblsti divdelnictví. U říležitosti jeho nedávného životního jubile mu jej ři zhájení letošní divdelní sezony n remiéře hry Kždý rok ve stejnou dobu, kterou Suszk režírovl, ředl zástuce hejtmnství. FOTO KARIN DZIADKOVÁ

3 strn 3 Letošní léto se n koulišti vydřilo, návštěvnost byl rekordní Letošní kouání n letním koulišti v Českém Těšíně by řirveno již od soboty 19. květn sezón byl nlánovná ž do neděle 2. září. Měli jsme hodně krásných, slunečných dnů tk návštěv byl nejvyšší z oslední tři sezóny řišlo ltících návštěvníků. Rekordních 70 dnů, kdy bylo kouliště otevřeno, tvoří růměr 568 lidí n jeden den. Ve srovnání s létem 2010, kdy řišlo návštěvníků ři 54 dnech rovozu, byl růměr 726 lidí n den. Nejnižší návštěv byl v roce 2011, to koujících. Při 58 dnech, kdy bylo otevřeno, byl růměr 565 lidí n jeden den. Letošní nejdelší sezón s sebou smozřejmě řinesl tké zvýšené nákldy (sotřeb elektrické energie vody). Návštěvníci si ochvlovli lehátk, která jsou k disozici zdrm, řed letošní sezónou ořídili dlších 200 kusů, tkže n koulišti je jich již 400. Největší trkcí letošního lét bylo od rázdnin cvičení římo ve vodě v bzénech ro všechny, kteří měli zájem, od vedením zkušené cvičitelky querobiku Mryly Kubieny. Cvičení robíhlo dvkrát denně čtyři dny v týdnu. Návštěvníci si vyzkoušeli, že cvičení ve vodě je dleko náročnější než n suchu, zžili ři něm soustu legrce. V této ktivitě budeme chtít okrčovt i říští léto. N závěr nám nezbývá, než si řát soň stejný očet slunečných dnů v říští sezóně, n kterou lidi již teď srdečně zveme. Vldimír Kroček, ředitel Srávy účelových zřízení Benefice řinesl více než 65 tisíc korun ZPĚVAČKA EWA Frn n domácím hřišti rozdováděl fnoušky FOTO ARCHIV Celkem 55 tisíc korun získly díky velkým sonzorům čtyři chritní nebo vzdělávcí orgnizce n území měst. Po tnácti tisíci korunách získly rojekt Celé Česko čte dětem, Chritní dům okojného stáří Denní stcionář Lýdie, který ečuje o ostižené děti. Kromě toho řisěli i drobní dárci částkou řeshující 10 tisíc korun. Trdiční odzimní Benefice od modrým těšínským nebem, kterou moderuje Petr Šišk, nbídl nejen letní očsí, le i říjemný hudební koktejl. Nejvíce osobních fnynek fndů řilákl Ew Frn. T tké otvrdil, že je nejen skvělou zěvčkou, le má velký dr komunikce s ublikem. Velké ovce sklidil i Mrek Cbs se svou kelou Mrek of Phil Collins. Nevidomý hudebník s odmnivým hlsem s citem ro ublikum k vystřídli No Nme nebo Gisy Werk. Benefici trdičně zkončil ohňostroj. (DH) FOTO BOLEK NIEDOBA

4 4 strn Lidé jsou se svým životem ve okrčování ze strny 1 Pokud jde o čistotu měst, k je to dle strosty obdobné. Je to kitol, kde se nelze lidem zvděčit. Myslím, že u nás funguje efektivní rychlý systém, do kterého jsme zojili i nezměstnné rcující v rámci veřejné služby. Uklízí se denně od čsných rnních hodin, říká Vít Slováček. O ár rocent lée dodl dlší nejhůře hodnocená kritéri: Dostunost zdrvotní éče (2,19) Dostunost služeb sociálního chrkteru (2,08). Výzkum byl nonymní, řesto si lidé stěžovli málo Podle Tomáše Blcr z Ostrvské solečnosti Resond, která výzkum veřejného mínění rováděl, je ozitivním, že i řes nonymní chrkter výzkumu ouze 3,5 % resondentů uvádí, že sokojeno síše není. Pouze 0,7 % resondentů není sokojeno vůbec. Nok určitě sokojeno je 28,9 % resondentů 50,9 % resondentů je k síše sokojeno. To znmená, že zhrub 80 rocent lidí je v menší či větší míře sokojeno se svým životem, v tomto konkrétním městě. Neutrální odověď ni sokojen, ni nesokojen, volí 16,1 % resondentů, uvedl Tomáš Blcr. Srovnání s jinými městy Solečnosti Resond uskutečnil tké srovnávcí nketu mezi občny řevážně Morvskoslezského krje. Pro město Český Těšín to dodlo velmi dobře. Hodnot celkové sokojenosti v jiných obcích se ohybuje n úrovni 2,19, ztímco celková sokojenost občnů se životem ve městě Český Těšín se dá oznčit hodnotou 1,96, což je výsledek o cc 10 % leší. Polovině lidi ve městě nic nechybí Lidé mohli smi v nketě nvrhnout, co jim v místě jejich bydliště chybí. Téměř 45 rocentům nechybí nic, kždý desátý nedovedl odovědět. Šesti rocentům oslovených chybí dětské hřiště, kždý dvcátý by rád více cyklostezek. Dále se v seznmu řání umístilo nové utobusové stnoviště, krytý bzén. Lidé by si tké řáli větší očet kulturních kcí, qurk, více zeleně, modernizci měst, McDonlds, leší kino, modernizci chodníků, dostvbu zimního stdionu nebo méně vietnmských obchodů. Objevily se i oždvky n motokárovou dráhu, lnové centrum, zrušení lírny, výstvbu lávky n konci ulice Moskevská, zlešení ovzduší, odhlučnění vlků. Nejmldší resondenti uřednostňují síše cyklotrsy, zimní stdion, nok strší k referují revitlizci nábřeží či systém rotiovodňového vrování, oisuje demogrfické členění názorů Blcr. Oddy - lidé většinou netuší, kolik ltí Jen třetin lidi tuší, kolik ltí z svoz oddů, řitom se o něco lée orientují ženy než muži. Muži si růměrně myslí, že je to 601 korun, ženy k odhdovly 629 korun. Nákldy činí v nšem městě 840 korun n osobu rok. Občné ltí ouze 420 korun, stejnou částku k město dolácí do systému ze svého rozočtu, říká referentk oddového hosodářství Lenk Kročková. Výzkum ukázl, že 82 rocent lidí netuší, kdo se ještě finnčně odílí n odvozu zrcování oddů, 64 rocent oslovených netuší, kolik dolácí do systému město ze svého rozočtu. Srávnou částku odhdlo 0,5 rocent dotázných. 13,9 rocent si myslí, že je to stokorun ročně. Muži tiovli růměrně 272 korun, ženy158 korun. Hodné nízké uvědomění tohoto fktu zznmenli utoři nkety ve Svibici. Lidé si tké mylně myslí, že v okolních městech je tto částk stejná fkticky má nše město nejnižší txu, nříkld v Třinci je to 500 korun n osobu. Atrktivity měst: nejznámější Msrykovy sdy Při tvorbě dotzníku byly vydefinovány trktivity měst Český Těšín, konkrétně to byly: multifunkční budov Noiv, revitlizovné Msrykovy sdy, rekonstruovná budov KSS Střelnice, Sortovní reál n ul. Frýdecká, rekonstrukce rku A. Sikory, Sortovní most, revitlizce veřejných rostrnství ve Svibici, ztelení ZŠ Pod Zvonek, ztelení ZŠ Slezská, rekonstruovná školní hřiště. Jedná se o trktivity ve vzthu k obyvtelům měst, nikoliv ve vzthu k turismu. Výzkum zkouml, jsou -li tyto trktivity obyvteli známy, využívány jk by je místní ohodnotili známkou jko ve škole. Z hledisk znlosti jsou nejznámější trktivitou měst Revitlizovné Msrykovy sdy, které zná 91,1 % resondentů, následují rekonstruovný rk A. Sikory (84,8 %). Nok nejméně známými jsou ztelení zákldních škol Pod Zvonek (34,4 %) Slezská (24, 5%) rekonstrukce školního hřiště (35,9 %). Nejvyužívnějšími trktivitmi jsou oět revitlizovné Msrykovy sdy, které využívá 58,4 % resondentů, následují rekonstruovný rk A. Sikovy (50,5 %). Oět dle očekávání je nejméně využíváno školních zřízení (do 10 % - rodiče dětí). Osttní trktivity k využívá % resondentů. Nejlée hodnocený je reál Frýdecká Nejlée hodnocenou trktivitou je Sortovní reál n Frýdecké ulici s hodnocením 1,5. Všechny trktivity řitom byly hodnoceny leším růměrem, než 1,89. Resondentům jsme následně nbídli k hodnocení ět lánovných záměrů, říká Blcr. Nejvíce kldných hlsů získl systém rotiovodňového vrování, následuje revitlizce nábřeží řeky Olše mezi hrničními mosty Družby Svobody. Ztímco nejmldší resondenti uřednostňují síše cyklotrsy, zimní stdion, nok strší k referují revitlizci nábřeží Olše či systém rotiovodňového vrování. Hodnocení dorvních otření V Českém Těšíně roběhly v nedávné minulosti tři zásdní změny v dorvě. Byl zveden zákz vjezdu vozidel nd 12 tun do centr měst, dále zobousměrnění mostu Družby ro výjezd z Polsk změn řednosti v jízdě n ul. Krvinské, díky které došlo k odklonu trnzitní dorvy ve směru Krviná Třinec. Nejvíce ozitivně je vnímáno rvní dorvní otření, tzn. zvedení

5 strn 5 městě sokojenější, než jinde zákzu vjezdu vozidel nd 12 tun do centr měst. Sokojenost s tímto otřením je vysoká (1,37 z ětistuňové škály). Obousměrný rovoz n mostu Družby je rovněž ozitivně hodnocen, růměrná známk 1,79 odovídá lešímu slovnímu sojení síše sokojen. Reltivně nejméně ozitivně je vnímáno otření změny řednosti v jízdě n ulici Krvinské, které doshuje hodnoty 2,13, ořád se jedná o hodnocení síše sokojen. MHD v Českém Těšíně Prvidelné využívání MHD v Českém Těšíně řiznává 18,6 % resondentů, občsné oužití k vykzuje dlších 22,2 %. Dohromdy tedy využívá MHD kždý čtvrtý občn. Dlších 13 % resondentů k využívá MHD ouze výjimečně. 46,2 % dotázných služeb MHD nevyužívá. Nejčstěji jezdí městským utobusem mldší resondenti, s rostoucím věkem k mír využití omlu klesá. N druhou strnu mezi rvidelnými uživteli MHD je nejvíce lidí ve věku let. Význmný rozdíl je mezi občny z centr Českého Těšín, kteří MHD využívjí dleko méně, než obyvtelé okolních říměstských částí Českého Těšín. Lidí, kteří MHD lesoň občs využívjí, byli dále tázáni n možnost zrušení utobusové linky č. 5, která vede k vlkovému nádrží n ulici Nádržní. Cc třetin se zrušením linky nesouhlsí, cc dvě třetiny si k uvědomují, že stčí, když utobus stojí n ulici Hlvní (n druhé strně nádrží). ho hřbitov). Při řeočtu n očet obyvtel by tento otenciál mohl tvořit okolo otenciálních zájemců. Kulturní sortovní kce v Českém Těšíně V Českém Těšíně robíhá množství kulturních sortovních kcí, mnohé i ve soluráci s městem Cieszyn. Ze všech kcí je jednoznčně nejznámější kcí Svátek tří brtří, který zná řes 90 % dotázných. Druhou nejznámější je Et cyklistického závodu Tour de Pologne. Více než 40 % resondentů zná většinu z těchto kcí. Výjimku tvoří Benefice od modrým těšínským nebem (tu zná 35,3 %) Dekád vrhnní hudby (24,1 %). Vzhledem k změření n celkem úzkou cílovou skuinu se le v konečném důsledku jedná o zjímvé číslo. Dlší sd otázek byl směřován n návštěvnost těchto kcí jejich řínos ro rogci měst ředevším ro celkový rozvoj měst Český Těšín. Nejnvštěvovnější kcí je Svátek tří brtří (60 % resondentů), k jsou to možná trochu řekvivě Hornicko-hutnické dny (téměř 40 % resondentů). Nejmenší návštěvnost má k Fortun běh Dny vrhnní hudby. Digitlizce kin Většin lidí do kin nechodí vůbec (muži 70,8 % ženy 65,2 %). Téměř 22 rocent by řivítlo digitlizci kin i z cenu, že by bylo vstuné vyšší. Srovnání odle ohlví věku Zjímvé je srovnání odle ohlví nebyl zjištěn rozdíl ve vnímání celkové sokojenosti se životem ve městě Český Těšín u mužů žen. Jko nejvíce sokojenou lze nok oznčit ředevším nejstrší část obyvtel měst ve věku nd 60 let, která se v hodnocení velmi význmně odlišuje od dlší skuiny obyvtel Českého Těšín. Ptrný je i trend v závislosti n nejvyšším dosženém vzdělání, kdy sokojenost klesá s rostoucím vzděláním. Při sledování rozdílů v hodnocení u jednotlivých sociálních skuin byl oět otvrzen vyšší sokojenost u strších občnů nejvyšší sokojenost u důchodců. Nok nejhůře hodnotí život ve městě studenti odniktelé. Nejvíce jsou sokojeni obyvtelé centr měst (dokonce 40 % určitě sokojeno). Nok sokojenost nejnižší je u obyvtel Mostů u Českého Těšín. Jk to vidí strost Tento výzkum je dlším krokem v otevřené římé komunikci s občny, kterou jsme zvedli o ředminulých volbách. Proto mne těší, že je to odvětví, kde jsme tké získli nejleší známky. Chceme město rozvíjet solečně s občny. Pokud lidé mjí ocit, že je to i jejich dílo, k se více zojují do veřejného život nově vybudovných investic si i víc váží, berou je totiž z své, uvedl strost měst Vít Slováček. Stěžejní odovědí byl názor občnů n dlší zmýšlené ktivity. Odovědi nám dávjí určité vodítko do budoucn, le i otvrzení, že jdeme srávným směrem. Jen z osledních ět let jsme vybudovli několik nových hřišť ro děti, n zimní stdion jsme rávě získli dotci rodloužení cyklotrsy kolem hrniční řeky je v nšich solečných lánech s Těšínem, n něž chceme získt evroské dotce. Kromě toho tké s odborníky n dorvu řirvujeme zlešení situce ro cyklisty ve středu měst, dodl Slováček. Průzkum veřejného mínění byl finncován ze strukturálních fondů EU Oerční rogrm Lidské zdroje změstnnost, rojekt Zefektivnění systému rojektového řízení strtegického lánování ve městě Český Těšín registrční číslo CZ.1.04/4.1.01/ DOROTA HAVLÍKOVÁ Bydlení v loklitě Mezi lány Město zvžuje zsíťování rozrcelování vlstních ozemků v loklitě Mezi lány k nbídnutí ro individuální výstvbu rodinných domů do soustředěné zástvby. 83,4 % dotázných o výstvbě ni výhledově určitě neuvžuje, dlších 4,7 % síše neuvžuje. Určitě, nebo síše, o výstvbě uvžuje řibližně stejně velká skuin resondentů okolo 6 %. Zjímvé je, že o výstvbě uvžují čstěji lidé, kteří jsou celkově v Českém Těšíně nesokojení. Je otázkou, je-li tto nesokojenost sojen se sokojeností s vlstním bydlením, le toto nebylo ředmětem výzkumu, říká Blcr. Cc 34 % resondentů s lány n výstvbu by řiustilo zájem o bydlení v loklitě Mezi lány (u centrální-

6 6 strn XXXVI otwrte mistrzostw PZKO w rzełju W niedzielę 7 ździernik 2012 odbędą się w Mistrzowicch kolejne, już XXXVI otwrte mistrzostw PZKO w biegu rzełjowym o memorił Wndy Delong. Główną ngrodą jest Puchr Przechodni, rzeznczony dl ekiy, któr wystwi njleszą 3-osobową drużynę męską i kobiecą. Pondto rzygotowne są uominki dl njleszych w oszczególnych ktegorich wiekowych chłoców (mężczyzn) i dziewcząt (kobiet), są one nstęujące: 6-7 lt, 8-9,10-12, 13-15, 16-18, 19-35, 36-49, i owyżej 50 lt. Początek zwodów o godz (rezentcj do 8.45) koło byłej olskiej szkoły w Mistrzowicch (nieoodl Fibkówki). Serdecznie zrszmy! (RED) Zdrželi řesolní zloděje kovů Zloděje kovů zdrželi n zčátku září českotěšínští strážníci. Hlídku zujl Škod Fvorit s řívěsným vozíkem odstvená ve sleé ulici u reálu Českých drh. Hlídk ojl důvodné odezření, že odstvné vozidlo souvisí s trestnou činností, roto vozidlo s řívěsem monitorovl, uvedl strážnice Žnet Blonová. Díky ozornosti strážníků se odřilo ve soluráci s Policií ČR zdržet čtyři řesolní chtele ve věku od 25 do 48 let, kteří v reálu stvebnin demontovli celkem 7 kusů těžkých kovových kol z železničních vozíků. Jedno kolo vážilo 120 kilogrmů. Vzhledem k tomu, že byli dodeni ři činu, nestčili si všk svůj lu n řirvený řívěsný vozík nložit. Muži se k činu doznli krátce o skutku jim bylo sděleno odezření z řečinu krádeže, z který jim hrozí jeden ž ět let odnětí svobody. Zůsobená škod n demontovných kolech činí 87,5 korun. V souvislosti se stále větší ktivitou sběrčů kovů se českotěšínští strážníci změřují i n tento druh trestné činnosti. Není to tké orvé, co se vyltil všímvost ktivit strážníků. Nedávno jim bylo odezřelé uto odstvené v noci u hřbitov. Nkonec se ukázlo, že je vozidlo lné kontrbndu. (DH) Do škol se vrátili strážníci Žnet Blonová učí děti, jk se během jízdy n kole nedostt do kolize s utem nebo chodcem. FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ Se zčátkem školního roku se vrátili do školních budov nejen žáci učitelé. V Českém Těšíně se již několik let zojují do výuky dětí i strážníci. Formou zábvy se snží v nejmenších vyěstovt důvěru k uniformovným osobám, by věděli, n koho se v řídě nouze obrátit. Dále učí děti bezečně řecházet cestu strší k zásdy bezečného ohybu n kole. Přednášky jsou řirveny i ro seniory. Pro nejmenší školáky máme vyrcovný rogrm řednášek Bezečná cest do školy ro 1. třídy. Dále využíváme slunečného očsí se stršími dětmi rcujeme od září n dorvním hřišti, uvedl reventistk Městské olicie v Českém Těšíně Žnet Blonová. Město má k disozici jko jedno z mál v krji secilizovné dorvní hřiště zdejší žáci odstuují ovinně dorvní výcvik. Výuky se zúčstňují olicisté strážníci, kteří hodnotí jízdu dětí v ulicích z řestuky odebírjí cyklistům řidělené body. V odzimním kole se zúčstní výcviku 280 čtvrťáků z nšich zákldních škol i z Chotěbuze. N jře rktický výcvik robíhl ve 3. ž 5. třídách, dodává Blonová. Zřízení má k disozici vlstní kol helmy. Podle strážníků je rktický výcvik nejleší revencí. Z nšich zkušeností totiž mnohdy ni dosělí nevědí, jk se mjí srávně chovt, když jednou n kole, říká ředitel Městské olicie v Českém Těšíně Petr Chroboczek. S řibývjícími útoky n seniory se městští Ředitel městských olicistů Petr Chroboczek učí teorii ve třídách. olicisté snží řirvit strší lidi n kždou situci. Vysvětlují jim, jké triky odvodníci využívjí jk se zchovt. Pouštějí jim instruktážní filmy rozdávjí náleky s čísly olicie záchrnářů. Ukzují jim tké dlší omůcky, které si mohou lidé z ár korun otřit. Píšťlk je úžsná věc. Získání s určitostí chtele vyleká. Nečeká to, nvíc to řitáhne ozornost lidí, kteří jink bývjí čsto neteční. Skvělý je třeb mlý lrm, který lze řievnit v kse nebo n tšku. Zloděj tk s mobilem nebo eněženkou vytáhne i šňůrku sustí se sirén. Devdesát decibelů solehlivě uozorní okolí, že se něco děje, le může i řivolt omoc. Hlsitý zvuk uozorní sousedy, že má senior zdrvotní otíže, líčí ředitel Městské olicie Petr Chroboczek. (DH) Nejslvnější sortovec měst dostl trest smrti Minulý měsíc ulynulo dvcet let od smrti nejslvnějšího sortovce Těšín. Jeho život by vydl n několik filmových námětů, milovl jej ředválečný tisk. Chudý chlec, který se ještě z Rkousk-Uhersk nrodil n území dnešní České reubliky, zčl svou kriéru sortovce v Těšíně v 30. letech minulého století. Ze zčátku neměl ni n sortovní boty, soutěžil v obyčejné obuvi. Amtér, který byl leší než rofesionálové, se stl mnohonásobným mistrem Polsk ve své discilíně. Během druhé světové války několikrát odsouzen k smrti, vězeň koncentrčního tábor v Dchu, účstník bojů n několik frontách, válčil o Monte Cssino. Prezident John Kennedy mu ředl merickou vljku, kterou během jedné z nejkrvvějších bitev odebrl Němcům. Po válce neúmorný orgnizátor sortovních kcí o obou strnách hrnice, ochránce zvířt. Své osobní ostoje neskrývl ni během největší normlizce. Pronásledován tjnou olicií, která se z něj snžil udělt sychicky nemocného. Přestože byl dlouholetým dobrovolným dárcem krve, nemocnice jej odmítl řijmout, když byl nemocný. Zemřel ve věku 82 let je ochován n evngelickém hřbitově v Těšíně. Článek o neobyčejném životě tohoto muže řineseme v dlším čísle Těšínských listů. Pokud víte, o koho jde, nište n dresu Městský úřd, nám. ČSA 1/1 nebo řineste odověď n odtelnu. Obálku oznčte doiskem SOUTĚŽ. Ze srávných odovědí vylosujeme fotogrfické lbum nkldtelství WART Český Těšín, říběh měst n levém břehu řeky. Cenu věnovlo vedení měst. Poukázky n slevu n náku hudebnin, o které jsme soutěžili v minulém čísle, získjí všichni, kteří se soutěže zúčstnili. Seznm je v obchodě. (DH)

7 strn 7 Toná sezón zčíná, zkontrolujte komíny Výkon řiojeného sotřebiče liv do 50 kw včetně nd 50 kw Vyčištění zkontrolování komínů je nejlée svěřit do rukou odborníkovi. FOTO IVO HAVLÍK České reublice oět zčne vládnout sychrvé zimní očsí s sebou řinese tonou sezónu. K toné sezóně neodmyslitelně tří strost o to, jk své domovy dosttečně vyhřát. Štně udržovné komíny s dehtovými uszeninmi budou oět říčinou výjezdů hsičů k ožárům komínů nejen v rámci Morvskoslezského krje. Jen ro zjímvost, v roce 2011 od komínů vzniklo 17 ožárů v Morvskoslezském krji. Hlvní říčinou ožáru komín bývá znedbná údržb komínového těles. Prvidelné čištění komínů vybírání szí z komínových sběrčů by se mělo stát smozřejmostí, stejně jko kontrol technického stvu komínů odborníky, kominíky. Je nutné mít n měti, že i mlé nečistoty v komíně mohou sndno zůsobit ť už dlouhodobé žnutí s následným otevřeným ožárem, nebo otrvu obyvtel domu jedovtým oxidem uhelntým. Předcházení říčinám ožárů komín je sojené s dodržováním Nřízení vlády č. 91/2010 Sb., o odmínkách ožární bezečnosti ři rovozu komínů, kouřovodů sotřebičů liv, které nbylo účinnosti 1. ledn Z tohoto nřízení lyne ovinnost necht si rvidelně komín vyčistit zkontrolovt jeho technický stv. Povinností mjitele nemovitosti je zjistit vyčištění slinové cesty ři celoročním rovozu sotřebičů n evná liv o výkonu do 50 kw třikrát ročně, ři sezónním rovozu dvkrát ročně (nejlée řed zčátkem o skončení toné sezóny). Lhůty kontrol čištění slinových cest uvádí tbulk od článkem. Kontrol slinové cesty u sotřebičů n evná liv o výkonu do 50 kw se rovádí jedenkrát ročně. I když čištění komínů u sotřebičů do zmíněných 50 kw je možné rovádět svéomocí, vhodnější je využít ráce odborníků kominíků, neboť o rovedeném čištění kominík vydá dokld nebo revizní zrávu, která se může stát důležitým dokldem ro ultnění nároků vůči ojišťovně v důsledku řídného ožáru komín. Revize komínů by měl být nvíc roveden i v řídě, že si domácnost chce řiojit nový sotřebič, nebo hodlá změnit druh liv. Přídný ožár komínu je nutné co nejdříve oznámit hsičskému záchrnnému sboru n tísňovou linku 150 nebo n linku 112. Je nutné jednt s rozvhou bez niky. Nvíc je nutné mít n měti, že ožár szí v komíně se nikdy nehsí vodou (komín by orskl), nebo by dokonce mohlo dojít k výbuchu. Do říjezdu hsičů se dooručuje zkrotit lmeny omocí vhzování suchého ísku vymetcími dvířky nebo ze střechy do komín. Nkonec je všk nutné dodt, že nejdůležitější je život zdrví, terve k mjetek. Lukáš Rylko Tbulk: Lhůty kontrol čištění slinových cest Druh liv řiojeného sotřebiče liv Činnost Pevné Celoroční rovoz Sezónní rovoz Klné Plynné Čištění slinové cesty 3x 2x 3x 1x Kontrol slinové cesty 1x 1x 1x Výběr evných (tuhých) znečišťujících částí kondenzátu 1x 1x 1x Kontrol čištění slinové cesty 2x 1x 1x Výběr evných (tuhých) znečišťujících částí kondenzátu 2x 1x 1x Čištění sotřebiče liv 2x nejméně odle návodu výrobce Nový zákon o ochrně ovzduší mění kometence úřdů Z rvním dnem září zčl ltit nový zákon o ochrně ovzduší zveřejněný od č. 201/2012 Sb.. Tento nový rávní ředis odsttně mění kometence orgánů ochrny ovzduší. Podsttný rozdíl, který řichází s novým zákonem, je v tom, že se jednoznčněji definuje stcionární zdroj znečišťování ovzduší (jde o nejmenší, dále nedělitelnou jednotku nř. kotel, ne koteln), ruší dosvdní ktegorie zdrojů znečišťování ovzduší (mlé, střední, velké zvláště velké). Nově byl v říloze č. 2 stnoven seznm zdrojů, tzv. vyjmenovné zdroje (řevážně jsou to zdroje dříve zřzené v ktegoriích středních, velkých zvláště velkých), tyto zdroje srvují krjské úřdy. Zdroje nevyjmenovné v říloze č. 2 sdjí do kometence obecních úřdů obcí s rozšířenou ůsobností. V rxi to znmená, že Městský úřd Český Těšín je říslušným orgánem ochrny ovzduší ro všechny nevyjmenovné zdroje (dříve řevážně zřzené do ktegorie mlých zdrojů znečišťování ovzduší) n území měst Českého Těšín nově i obce Chotěbuz vydává ro územní stvební řízení koludční souhls závzné stnovisko z hledisk ochrny ovzduší. Jednu ovinnost nhrdil jiná Dlší novinkou ro rovozovtele zdrojů je zrušení ovinnosti ředkládt jednou z dv roky rotokol z utorizovného měření účinnosti slování kontroly slinových cest. Tu všk nově nhrzuje ovinnost kontroly technického stvu rovozu jednou z dv roky u slovcího zřízení n tuhá liv o jmenovitém teelném říkonu od 10 do 300 kw včetně, které slouží jko zdroj tel ro telovodní soustvu ústředního vytáění. Kontrolu může rovést osob, která byl roškolen výrobcem slovcího zřízení, jejím ředmětem je ověření, že slovcí zřízení je instlováno, rovozováno udržováno v souldu s okyny výrobce je ndále rovozuschoné v souldu se zákonem o ochrně ovzduší. Kly ni hnědé uhlí do kotle netří Nově je vysloveně zkázáno ve stcionárních zdrojích o teelném říkonu do 300 kw slovt hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kly rolástky. Ndále ltí, že v otevřeném ohništi lze slovt jen suché rostlinné mteriály neznečištěné chemickými látkmi. Iren Kostelencová, oddělení ŽP Toná sezón již zčl Jko kždým rokem touto dobou řiomínáme rovozovtelům slovcích zřízení n tuhá liv, sloužících k vytáění, by v těchto kotlících slovli jen kvlitní livo uřednostňujeme suché dřevo, dřevěné brikety či eletky koks. Pozor v žádném řídě dřevo jko livo nejsou odřezky z dřevovláknitých tbulí, lkovných dřevěných dílů (nř. nábytku nebo okenních rámů). Do kmen či do kotle netří žádné lsty, gum, dřevotřísk ni umělá vlákn. Netří tm ni jiný odd! Uozorňujeme n dlší ovinnosti, jež jsou ři rovozování slovcích zřízení závzné, to n lhůty kontrol čištění slinových cest sotřebičů liv (všech druhů), které jsou stnoveny nřízením vlády č. 91/2010 Sb., o odmínkách ožární bezečnosti ři rovozu komínů, kouřovodů sotřebičů liv. Iren Kostelencová, oddělení ŽP

8 8 strn O rázdninách roběhlo více než sto kcí Posledním srnovým dnem letos skončil již X. jubilejní ročník celoměstského rojektu od názvem PRÁZDNINY 2012, který robíhl během rázdnin v Českém Těšíně. Děti v nšem městě se nenudily ni o rázdninách. Bohtý rogrm řirvilo celkem 15 orgnizcí. Letošních rázdnin se zúčstnilo celkem 239 dětí kcemi rošlo celkem 2192 účstníků. Účstníci se mohli zojit do různorodé činnosti od sortovních kcí, tvořivých výtvrných workshoů ž o oznávcí výlety, znlostní nebo kretivní ktivity. Prázdninové ktivity nlezl kždý účstník v brožuře, kterou dostl n rvní kci. Především si všk do této brožurky děti sbírli soutěžní rzítk z účst n jednotlivých rogrmech. Tké letos byly řirveny ktivity, do kterých se mohly zojit děti solu s rodiči. Tyto rogrmy byly bodovány zvlášť nejktivnější rodině byl udělen zvláštní cen. Celkem českotěšínské orgnizce řirvily ro soutěžící 96 kcí ro jednotlivce 8 kcí ro Rodiče s dětmi. Z účst n kždé z kcí mohly děti získt 1 rzítko = 1 bod. Všichni, kdo nsbírli 45 rzítek, byli zřzeni do slosování o zjímvé hodnotné ceny. Dný očet nsbírlo 22 dětí. Vyhodnocení této celoměstské kce se uskutečnilo 31. srn v tělocvičně ZŠ Ostrvská od názvem Ahoj léto!. Orgnizce, které ro vás řirvily báječné rázdniny: AC Křesťnské centrum, Florblový klub, DDM, Jezdecký klub, Junák, Kvárn Johnk, Klub mldých Fildelfi, Komunitní centrum Mojská, KSS Střelnice, Městská knihovn, Občnské sdružení AVE, Občnské sdružení EductionTlentCulture, 6. ionýrská skuin Svibická šestk, TJ Slvoj Turistické středisko Svišti. Jmén výherců: ROBIN KENICKÝ PAVEL BOHATÝ. Vítězná rodin: KENICKÁ. (LB) V Chritním centru ro seniory se bude tnčit N odzim letošního roku se v Chritním centru ro seniory v Českém Těšíně rozeběhne řd zjímvých ktivit, které se onesou v duchu ktivity ktivizce seniorů. První novinkou jsou tneční ro seniory. Rozsh tohoto, v Českém Těšíně ojedinělého, kurzu je 10 lekcí. Lektorovt bude Tomáš Wloszek, který se rvidelně zúčstňuje tnečních soutěží, je držitelem tříd C ve stndrtu B v ltině, oisuje vedoucí Chritního centr ro seniory Lucie Stonová. Dlší ohybovou ktivitou, kterou od září centrum nbízí je okrčování zumby gold dlší z novinek relxční cvičení iltes. U těchto ktivit je možné řihlásit se n celý kurz, stejně jko n jednotlivé lekce, dodává Stonová. Pohybové ktivity le nejsou jedinou novinkou. Rok 2012 byl v Chritě Český Těšín ve znmení Roku seniorů s ním související ktivizce seniorů ve více směrech. V souldu s tímto cílem řirvují chritní rcovníci tké sérii besed ro seniory se změřením n revenci bezečí této cílové skuiny. V rámci nově vzniklého klubu Myslivn se k budou v Chritním centru ro seniory nmáht mozkové závity trénovt mentální kondice. Divdlo buduje loutkám mlou scénu Loutková scén Bjk, která je kromě českého olského hereckého souboru třetím uskuením Těšínského divdl, dostne brzy nové skvěle vybvené domovské rostory. Vedle zmíněných ktivit nbízí centrum celou řdu dlších klubů činností, jejichž řehled nleznete n webových stránkách Chrity Český Těšín. Zájemci o služby Chritního centr ro seniory se mohou řijít osobně odívt n Jblunkovskou 84 v Českém Těšíně, řídně se dozvědět odrobnosti n e-milu chct.seniori@ chrit.cz nebo telefonním čísle (CHČT) V suterénu, kde se dříve ncházel koteln n evné livo, nyní roste zázemí ro stovku diváků herce. Nzývá se Mlá scén Koteln. Přednostně bude rostor smozřejmě určen ro očetná ředstvení divdl Bjk, která hrje v českém i olském jzyce. Získáme tím le tké místo ro konání komorních ředstvení či solečensko- -kulturních kcí i rostor, který budeme moci využít nříkld během konání rvidelného listodového Festivlu divdel Morvy Slezsk, jehož jsme ořdtelem, vysvětluje Iris Heclová, rovozně-ekonomická náměstkyně Těšínského divdl. Kromě hlediště míst ro diváky bude rostor vybven dvěm štnmi ro herce, snitou, místem ro technickou obsluhu jeviště mlou hlou se štnou sociálním zázemím ro diváky. Aby se tu mohl kont ředstvení, bude místo nově vybveno V kotelně vzniká nová scén Těšínského divdl. Bude sloužit ředevším loutkářům Bjky. i osvětlovcí zvukovou technikou. Zjímvostí, která umožní měnit disozice celého rostoru odle otřeb jednotlivých ředstvení, budou tkzvné seridy čili zdvižné lošiny. Jejich zojení dovolí urvit výšku jeviště i hlediště. Mlá scén, kde nyní robíhjí hrubé stvební ráce, by mohl být dokončen n jře říštího roku. Původní návrh vytvořil Krzysztof Młchowski, rojektovl Jiří Klimek stvbu relizuje solečnost VOKD. FOTO KARIN DZIADKOVÁ Zřizovtelem Těšínského divdl je Morvskoslezský krj, což znmená, že finncuje nejen jeho rovoz, le tké veškeré orvy investice, které n jeho ůdě robíhjí. IVA LUPKOVÁ, tjemník Těšínského divdl

9 strn 9 Město vydává mu, ručně mlovnou Po sedmi letech bude mít nše město novou mu. Krtogrfické dílo bude nezvyklé zchytí ohled n ob Těšíny ze zjímvé ersektivy bylo nmlováno ručně. V této chvíli n ní dokončuje ráci celý secilizovný tým n trhu se objeví do konce roku. Dílo slibuje vysokou orientční informční hodnotu zjímvé výtvrné zrcování. Miecz reck Bob go skie iliń P rze im ron Hie eck br Bo kiego f Z les Józe kiego ni Zles chod Pr ze Józe f Pochył ef Zleskiego Ign ce go Jó z Soln ego eski skie go o ch rew Or z e Pde cego Ign Soln Zl f Józe Kości elny Plc z iew ic tk Kró Bło R jsk igu iw jsk iego ki dys łw S ikor sk gock ir Żw R nk Sie He n gen.w ł do Ru eci sk ącl Wą sk g Dłu row Ró Pu ń co wn wsk w Ró n wn Dług st nio w Pro Po łud Adm row wi cz Tow Ró Tow gen.w łd Sc erow st Prus Pro 10 Sosnow 9 Dług iewicz łw Mick Boles Adm Śląskiego w Ty si Ad m M ick co ks. iew icz Pu ń Legionu r lle f H Józe lf gock go P olsk ie Woj sk Sik orsk iego w ysł ck go Bło gen. To m gen. Józe f Hller n k skie go szew ok r Ign ceg íru ím Błogock o s k ie g k Biels K ub iń Włdysłw Szyb ck re ob B Jn Kochnowskiego rsk c rn G ow sk n Lim w sł le Bo St k i eg o nisł w Wysińs Mt Jn ok Szer ie is z ejki uszo w brn Rt J n nicz Bóż Wc ł Sre ry k nábřeží Míru nábřeží Míru u Mír řeží náb ry Ksztnow ež bř nou Těšínské muzeum. Solečně s olským rtnerem bude ředstven rekrečně-sortovní komlex v rku Adm Sikory rk Pod Włkou. Ve výřezu mimo rámec měst Český Těšín bude znázorněn Archeork v Chotěbuzi (Podoboře) jko mátk ředslovnského slovnského osídlení, řeshující svým význmem hrnice regionu. Turisté budou tktéž uozorněni směrovkou n golfový reál v Roici. Je jistě trné, že Těšíňné mohou být rávem hrdí n svoje město. HALINA KLIMSZA Mick ie nábřeží Míru Kštnová Dukelská Dukelská Tovární rk A. Sikor y ná Tovární Jblunkovská Jblunkovská 3 Mj v ko Č Tovární Svojsíkov Dukelská Jblunkovská ká ec ýd Fr Studentská N Hork ách N Horkách Bło v ko Č y T rg Olsz k Str ow Sejm M B ły r ń m sk á sk ev osk M á ev sk osk M nik efá Št w rsk ini Kom n wr Bro ov nik Št efá ov nik Št efá ov nik Št efá ov ýd Fr V ON iště Sídl Gymnzijní Gymnzijní ec ká Kolejow Hżl sk Hżlsk z nic en M vn l H íd ít ř vn l H íd ít ř vn l H ec ká Bednrsk w ko m ého ovsk Třn Z íd ít ř tow Sor Komorní Komorní Tyršov Studentská ní del Div ysłw Krłowicz nisłw Mo St nius zki rczn w Mosto j Ale ká zs Sle Fr ýd Tys ká ow ec jn ko Li zu rn Fr ýd o S go bre Wzg ór Plc Józef Ponitowskiego Gó í ro N w y w Cie n r igu iw ki Po ln go Mostow sk Slezská á Slezsk Slezská go zu ir Żw gen. Włdysłw Sikorskiego ýrů Pio n á uh lo D Slezská ze Ch Szitl Śląski y e w lesł Muzeum Protestntyzmu 9 n.j r oš Bo N Wz gór r Gó t w ko r igu iw ki K or Dis ir Żw ec ká lsk ojn Sok á w lovsk Je r lejo Soko ciły Bie o Polskieg ýd Cien go Wojsk Fr o n y Ch ká Cegielnin Hornic ickiej ow směr MOSTy Konon ego lsk bre m h tno 8 Jerz Cmentrz ewngelicki Ko Bie ro HAVíŘOV, OSTRAVA Mrii h kic Ch r c KARVINá, CIESZyN (PL) Hieronim Przeilińskiego s Ślą ys W łw nis lsk Bie lm n go Ksz go St d skie Uniwersytet ł r Jo 7 go w P k szew k Hjdu B y nr He Cming Olz dn w h Zlew kjkowy obre go skie iń Górn c ok r w Pru s 6 lm St M o s t S or to wy Sor tov ní láv k A. Sikorky Chr ł ceg Bolesł Tovární w w P R Ign 12 Prk 5 Schronisko młodzieżowe Kąielisko í r Biel St Komend Powitow Policji ow ní čn esł Kościół Jezusowy rki Mi Pomnik szki Mieszk I Vod Po to směr TŘINEC Ig go że ie Św Krol í ej Al 4 ln i 3 Cih e rk 2 TŘINEC GOLFOVé HŘIŠTě ROPICE (4 KM) i í 1 ZŠ oln W Ogr od Stdion Miejski OLŠE ln Po směr FRýDEK-MíSTEK M ská směr ks. o eg c n Solečně v řítomnosti budoucnosti N mě jsou znázorněny nejdůležitější body evroských rojektů, které nbádjí ke solečnému užívání občny z jedné i druhé strny Olzy, k sortovnímu vyžití, setkávání n kulturních kcích, výměně názorů. Zde tří sortovní reál Frýdecká, Msrykovy sdy, čítárn kvárn Avion/Noiv, Těšínské divdlo s Městskou knihovolza Hold minulosti 648 Přestože Český Těšín ro svou reltivně krátkou smosttnou existenci se nemůže chlubit velkým množstvím historických mátek jko Cieszyn, i zde n- M Miejskie Potoční zhrádkářská osd Sloven E75 c Pl l ká Sokolovs Sortovní reál Frýdecká Tesco Bol Sąd Rejonowy sz Urząd Skrbowy Dr. Slámy Městská olicie 3 Mj most Svobody N Nivách Dr. Slámy Cz rfnte ch Ko Klsztor i kościół sióstr boromeuszek W yż ci oś ro K n 21 dr k Feliks Wojcie Gorny Rynek Strż Miejsk Kulturní solečenské středisko Střelnice Kostel 20 Slezské církve evngelické.v. Hrniční Hrniční Střelniční Střelniční U Mlékárny reck Bob zn ik Urząd Prcy n íj.ř 28 Střední škol hotelová, obchodní olygrfická Urząd Stnu Cywilnego j 3 o yk Prz ská á 462 ní Alej Jn Łysk í 23 8 zij Sz er s tel Slezské církve evngelické N Nivách. Střelniční OLŠE eln K íj.ř 28 n Gymnázium d Jedná se o evroský rojekt v rámci česko-olské řeshrniční soluráce s názvem Info Tessin. Jelikož výběr oisovných objektů byl omezen, rozhodli jsme se ultnit dvojí rinci, bychom ukázli roz648 mnitost obou měst. Líová kostel Sboru Církve brtrské ym J n Bobrów k Wojciech Korfntego OLZA Sokolov Lidická iv G Bezručov Gymnázium s ol. jz. vyučovcím ZŠ s ol. jz. vyuč. Smetnov D e oš r J t. e oš r J 19 Železniční stnice Český Těšín Bill Nádržní í eln d Div Husov t. K Smetnov vá Rozvojo vá Rozvojo lezneme mnoho zjímvých mětihodností. Zde jsme zřdili několik nejdůležitější kulturních mátek. Vy648 bírli jsme ty, které umožňují setkávání, nomáhjí vzájemnému oznávání občnů z obou břehů Olzy. N mě nlezneme fotogrfie oisky těchto objektů: železniční stnice, omník mezinárodní solidrity rotifšistické kolice - STALAG VIII B, Kulturní solečenské středisko Střelnice, římskoktolický frní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšov, kos- Akátová Hvlíčkov á 28. říjn ick Lid Husov náměstí Dr. Mrtin Luther tová Aká Hvlíčkov Jnáčk Dvořákov Bezručov Bezručov Nádržní Městský úřd Český Těšín Urząd Mist Cieszyn řirvují skládné trhcí ručně mlovné ohledové my. Leoše ZŠ s H jdu ego cki í Divdelní ská Sokolov Jnáčk Leoše Komenského Komenského Evngelický kostel.v. ČCE old w Slo o žn dr ého Felik nd zi n c Pl dow dow Scho Pr zyk Smetnov Ná 28. říjn Husov ensk 648 rkn n S go J lesł Cieszyńsk Wenecj Dvořákov Stw Bo sto oju ní náměstí ČSA Lo 3 Scho Městský úřd Kino Centrl ž á Viduktov Mánesov Rdnice c Rtusz/Urząd Miejski Muzeum Śląsk Cieszyńskiego Kino k Po dr á Łysk Ná Policie ČR Obvodní oddělení Syngog žsk 10 em i 8 Pl Kościół św. Krzyż L eo 1 bok Now Zesół klsztorny bonifrtrów z kościołem nicz Rynek Głę Kościół św. Mrii Mgdleny y Men Studni z figurą św. Florin ko ov Dom Nrodowy z Figur Mdonny z Dzieciątkiem zy Pr Bo žk Pr 6 Studni Trzech Brci Mic he jd ci Br Kościół św. Trójcy Jn ejow ch o 5 dry Bibliotek Miejsk ze Tr n J á Těšínsk Fre nic Sejmow r bok Alej á nd Głę ów tńc Pows ks Izb Cieszyńskich Mistrzów o Men k o ov žsk sk in v Kom Komenského sdy Komenského Śląskich yk Powstńców Pr z te Świę Kol 7 Ale ick trs éh žk 17 Muzeum Autobusové stnoviště Ktow k Info Tessin my zchytí ob Těšíny Domov důchodců k bo Tetr im. Adm Mickiewicz Śru ck rv K Koerníko Poliklinik łę Strostwo Powitowe Punkt residkowy dr. Plc Tetrlny ow ej d y ŠE hli í ov Střední škol zemědělská G 4 E Liburni Kuflnd Bobrówk Książnic Cieszyńsk N W S??? Józef Kiedroni Muzeum Książnic Drukrstw Cieszyńsk most Družby 13 Bo Pr vá Ostrvská Ostrvská om yk Těšínské divdlo Jn M ich 11 ickiej Konon Mrii Moniuszki isłw Stn Pr z c Vr Příčn Mánes Městská 22 knihovn Čítárn kvárn AVION NOIVA sdy OL dr. ZA sov ov ká y y ukto z Cstorn Czrny chodn ik Str OL Máne ník Alšov Alšov Alšov rvs ského á er Płc Myśliwski bod sd ovy ryk Ms KATOWICE ic Stwow sk in o K á Ostrvská dy y s So kdemie ko l -T ům y Vid ow Zmek Cieszyn Wież Przybrmn Msr sdy Msrykovy sdy ZŠ 67 ov Svo ov ryk Ms sk ykovy ykovy 14 w Klsztor i kościół sióstr elżbietnek i jzd 10 kierunek ie Liburni Liburn Do Rotund św. Mikołj Pi st Finnční úřd Obchodní Nerud ov řeží s Muzeum 4 Pułku Strzelców Podhlńskich Wież Pistowsk ow náb Msr y y sd Hsičský záchrnný sbor Nerud ZŠ Nová ykov Browr Zmkowy Wież Pistowsk k Jn Łysk Alej rv z en Zel á en j Třnov ovníků ých boj šistick 3. kv ětn Msr Brnd dýská Ale Fil owic n Protif K vo ská ów 2 16 Pomník Nová br Wzgórze Zmkowe ŠE go Kt ody re Wież Osttecznej Obrony A il ki Krol Hłwicz OL Svob kostel Nejsvětějšího 15 srdce Ježíšov bin Brn o ieg sk św Zmkow eží 3. kv ět Úřd ráce ýská ská ow n o rzeg Jn Gw ls o eg z er.j ni Ligo á sk Ú Hr m. Je św Stnisłw sz Hżlsk Juliu k c in á Úvoz átk DDM bin Ost z Hl Widowiskowo -Sortow rv Kr ká ská H ská Hr DDM Nemocnice zt wsk mezinárodní solidrity rotifšistické kolice bin Kuflnd ys Pisto 18 Zel ki Fr ách át ow Wież Osttecznej Obrony OLZ Kr Hr Alej Olšin nábř n rbi Sz y Stnisłw Moni uszki Wysok od N ická Hornická zd cz 67 n Hor ZŠ ius z i s k Hżl K ká y bn lite M U zs j n Sle Do eź Letní kouliště w Rz tiší ší on Gołęb J n us Bo Zá ti Zá M H 9 l Fryderyk Choin Kościół św. Jerzego U Lávky ąk Ł Mł há ou H o k k n J i A in lw Fo ki z ec g ie Łą LZ b K ro Info TESSIn k n cz r to An ks. ł O á Hr Po ŠE sk há Dlou n cz rze OL ř H í vn o bit in vní rv ito K Hřb ów 8 Fryderyk Choin r Jkub Singe br n M á eck ost M Cmentrze żydowskie ČESký Těšín CIESzyn n ní Bo ko Łu Mik ov Łącz Ko ołj ie Mír it ik ern ová řb Włow ck Kolon H rnik e Ko ołj Mik 7 11 ow k Łu zt ys w Łąko měst bez okrjových částí. Proces výroby trvl několik měsíců odílel se n něm tým lidí, od fotogrfů, grfiků ž o mlíře, který nd rýsovcím rknem strávil ůl roku. 6 kierunek BOGUSZOWICE Fr ách čin Lu Łąk N 5 Mł h inác Luč ská N 4 směr ARCHEOPARK CHOTěBUZ (5 KM) vin ní KARVINá Kr itov 3 směr h inác Luč Pionýrů Hřb 2 N Pi st 1 i trktivní mátkou ro návštěvníky nebo sběrtele, říká místostrost Stnislv Folwrczny. M vzniká ři soluráci s Městským úřdem Cieszyn zchytí obě Folw Předností je lehká orientce řehlednost, to ocení zvláště lidé, kteří mjí roblém se zorientovt v běžných krtogrfických mteriálech. Ručně mlovná m je stejně řesná jko klsická m. Zchycuje kždý dům tk, jk jej skutečně vidíme. Pro uživtele je tedy mnohem zjímvější je Je to unikátní dílo, rotože m zchytí věrně město v dném okmžiku tk, jké už nikdy nebude, ěkné je i to, že v kždém tom díle nechá mlíř kus své duše svého život, říká vydvtel Miln Prčk. Město ustí do oběhu celkem 8 tisíc skládných 70 tisíc trhcích m, k dostání budou bezltně v informčních centrech. Projekt INFO TESSIN, díky kterému vznikly i velké nástěnné my ktuální letecké snímky měst, je solufinncován městy Český Těšín, Cieszyn s význmnou odorou v rámci Fondu mikrorojektů Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński Oerčního rogrmu řeshrniční soluráce Česká reublik - Polská reublik (DH) 11

10 10 strn Most jim velká vod vzl od nohm Před čtyřiceti lety zůstlo o dvojích ničivých ovodních ouze jediné řemostění hrniční řeky, které sojovlo ob Těšíny. Velká vod vzl 21. srn 1970 oblíbený roustkový most n rodloužení ulice Moskevské, v místě bývlé Kmetzovy lávky. Most Svobody strhl obrovská ovodňová vln o dv roky dříve byl dostvěn ž v roku Tři srnové dny od 21. do 23. srn 1972 zžívlo Těšínsko oět o dvou letech eklo. Jsem římý mětník obou velkých ovodní ze 70. let minulého století. V roce 1970 nám zchránil život náhod. Byli jsme druhý den ovodní odveleni do Svibice n mostě Svobody zůstli olští kolegové. Njednou řišl obrovská vln smetl je. V roce 1972 jsme už byli touto trgédií oučeni. Dne 21. srn 1972 jsme zshovli n roustkové lávce. Měli jsme úkol chránit mosty, ty byly vždy strtegickým objektem. Stejně jko dv roky dříve hsiči bidly odstrkovli velké větve kmeny stržených stromů, by nenrušily konstrukci řemostění. Přivázli jsme se lny ke stromům n břehu, to nám zchránilo život. Most nám vod vzl římo od nohm, řišli jsme jen o kbáty, které jsme měli řehozené řes zábrdlí. Kdybychom nebyli uvázáni, možná nás tké nenjdou, vzomíná mjitel Hsičského muze v Českém Těšíně sběrtel Josef Jendřišák. Zůstl jeden řetížený most Podle dobového tisku byl oblíbená, i když stále rovizorní, roustková lávk uzvřen v ondělí 21. srn čsně ráno. Již v neděli ve 22. hodin bylo totiž vyhlášeno ovodňové nebezečí ro Těšínsko. Několik dní vytrvle lilo. Neomohly snhy dobrovolných hsičů, velká vod strhl most odoledne. Mlý ohrniční styk robíhá ktuálně jen řes velmi řetížený most Družby od Zámkem, sl Tdeusz Kooczek w týdeníku Głos Ziemi Cieszyńskiej. O rudkých deštích stržení lávky velkou vodou je i záis v městské kronice měst Český Těšín. Týdeník řináší i odrobnosti o obrovských ztrátách ve všech výrobních závodech o obou strnách hrniční řeky, o uvízlých utobusech nefungující dorvě, o nemožnosti dokončit žně. Hldiny Olzy dosáhl více než 5,5 metru, v Třinci dokonce dělníci stvěli hráze, rotože hrozilo, že vod ztoí i vysoké ece. Lávk ro ěší n rodloužení ulice Moskevská. Některá těl vod nevydl Ztímco o dv roky dříve zhynulo ve službě ět dobrovolných hsičů osttky některých z nich se nikdy nenšly, tentokráte si vod vybrl oběti n civilistech. Podle již citovného týdeníku se v Českém Těšíně utoil 82letá Ann Wróbel, bytem n Viduktové 17. Střenk z neznámých důvodů vstouil n nábřeží Míru do vody. Proud řeky ji strhl, ještě u mostu Družby bylo možné zhlédnout její ruku, jk trčí z klných vod Olzy, oisovl reortér Głosu Ziemi Cieszyńskiej s tím, že tělo utonulé se nikdy nenšlo. Podle týdeníku se v Těšíně- -Mrklovicích nok nšlo tělo Jerzyho Pidur z Vendryně. Pindur solečně s dlšími dvěm změstnnci zemědělského družstv se snžil koňským ovozem rojet řes místní otok. Zchránil se ouze Jn Heczko, tělo Jn Kulig tktéž odnesl Olz řes vynložené úsilí jej rodin nemohl nikdy ohřbít. Polští ženisté ostvili nový most Už 10. rosince mohl regionální tisk řinést informci o tom, že olští ženisté vystvěli nové řemostění řeky n konci ulice Moskevská. S velkým zájmem sledovli občné z obou částí Těšín výstvbu hrničního mostu, který je relizován ve skutečně rmádním temu olskými ženijními vojsky, sl Tdeusz Kijonk. Částečně rozebírtelný kovový most vojáci ostvili během dvou dnů n místě ůvodní lávky, kterou strhl ovodeň. Byl to technická oerce, jkou Těšínští do té doby nikdy nemohli obdivovt. Celou konstrukci, která se skládá z desítek kovových částí, smontovli vojáci n české strně hrnice. Nkonec ji omocí obrovského ásového bgru řetáhli řes koryto Olzy s využitím silné betonové zákldové tky. Stejně je most oszen n československém břehu hrniční řeky, sl tisk. Dřívější lávk byl odle tisku tyem rovizorního, lehkého mostu oszeného n jednom ilíři. Tento tří do ktegorie těžkých mostů yšní se smonosnou konstrukcí, bez nutnosti oszení n ilířích. Je tké mnohem širší má tké větší nosnost, dodávl známý těšínský reortér. Při výstvbě mostu solurcovly místní firmy, ředevším ři výstvbě zázemí ro celní sovou kontrolu. Most měl i ndále sloužit ouze ro mlý ohrniční styk n druhou strnu hrnice se bylo možné dostt ouze n zákldě roustky. Po mostě měli lidé chodit už během vánočních svátků roku DOROTA HAVLÍKOVÁ Děkuji sběrteli vydvteli lb s historickou regionální témtikou Henryku Wwreczkovi nkldtelství WART z zůjčení fotogrfií Annie Mrii Rusnok z Książnicy Cieszyńskiej z omoc ři dohledání historických mteriálů Povodně roku 1972 ztoily všechny obce odél koryt Olzy. Ztráty byly obrovské. FOTO ARCHÍV HENRYKA WAWRECZKY

11 strn 11 Historie těšínských mostů zčíná ve 14. století První, tehdy ještě dřevěný most řes Olzu v Těšíně byl ostven už n sklonku 14. století v místě ůvodního brodu od zámkem říklo se mu Dlouhý nebo tké někdy Zámecký. V roce 1880 zde vznikl most kmenný, n zčátku 20. století byl nhrzen dlším. N tomto místě dnes stojí železobetonový most Družby z roku Jubilejní most císře Frntišk Josef N místě dnešního mostu Svobody u Střelnice byl v roce 1903 u říležitosti 55. výročí vlády oblíbeného novník ostven Jubilejní most císře Frntišk Josef. Slvnostnímu otevření řed 109 lety ředcházelo mizerné očsí. Kvůli ovodním musely být odle dobového tisku dokonce odvolány dlouho lánovné mnévry vojáci měli nárok n dv týdny roustky. Během rvní světové války byl řejmenován n most Říše (Reichsbrücke), oté v roce 1918 n most u Střelnice, dnes most Svobody. Most Svobody železniční most V roce 1970 tento most strhl velká ovodňová vln i s ěti olskými hsiči, kteří v té době n mostě hlídkovli. Jejich těl se nikdy nenšl. Nynější most Svobody byl vybudován v roce 1974 rošel rekonstrukcí řed dvěm lety, rovněž s využitím evroských eněz. Železniční most u jtek byl ostven v roce 1888, kdy byl uveden do rovozu železniční trť v úseku Těšín Bielsko slouží svému účelu do dnešního dne, i když jen ro nákldní dorvu. Kmetzov lávk Koncem 19. stol. byl v místě Mlýnské brány (od studnou Tří brtří) ostven dřevěná Kmetzov lávk nzván odle jmén svého stvitele. T již dnes neexistuje. Stejně tk neexistuje dřevěný most v blízkosti třetího jezu z rkem Sikory, který byl ostven n řelomu stol. N mostě se ředávl vlád Pro nše ředky měly všechny mosty velký význm nejen jko dorvní sojnice nřed mezi levo rvobřežní částí měst ozději o roce 1920 mezi oběm smosttnými městy. Při význmných říležitostech stvěli Těšínští n mostě slvobrány, ředevším n hlvním mostě u zámku, n nich se členové císřské rodiny vítli se svými oddnými, zstvil se n něm i československý rezident Antonín Novotný během své cesty do Polsk. Zde došlo i k ředání těl legendárních olských letců Żwirky Wigury, kteří zhynuli u Těrlick. Československý generál Frntišek Hrbčík ředl dne 2. říjn 1938 n Hlvním mostě vládu nd českou částí Těšínsk olskému generálovi Włdysłwu Bortnowskému. I ro vojsko měly strtegický význm, roto je tké obvykle ustuující rmády té které strny vyhodily do ovětří. Jk je zřejmé, sojení levo rvobřežního Těšín bylo vždy důležité. Císř vyznmenl ovýšil do šlechtického stvu tehdejšího těšínského strostu Johnn Deml, který omohl zchránit most v roce 1866 během rusko-rkouské války. DOROTA HAVLÍKOVÁ Most Svobody r (koláž) Most Družby r Obousměrný most Družby Kmetzov lávk r Most Družby r. 1898

12 12 strn Smrky n Těšínsku ožírá kůrovec V Českém Těšíně v jeho okolí se nchází stále více suchých smrků. Ndené stromy se objevují nejen v lesích, le i v obci. Nyní to jsou už desítky stromů neustále řibývjí dlší. Hlvní říčinou úhynu je ndení kůrovcem. Kromě smrku zteilého (Pices excels) jsou ndány i smrky ichlvé (Pice ungens), které se ještě donedávn ovžovly roti tomuto škůdci z odolné. Město se snží kůrovcové stromy snovt, le ndení je kvůli telému suchému létu tk rychlé, že se neodří včs všechny ndené stromy odhlit okácet. Město Český Těšín uvítá, když občné výskyt ndených stromů v městské zeleni nhlásí n městský úřd, součsně je vyzývá, by ndené stromy n svých ozemcích co nejdříve okáceli. Jk ndení kůrovce oznáme N smrku žije několik druhů kůrovců ne vždy je možné ndení kůrovcem sndno ozntelné. U většiny druhů dochází k náletu brouků do korunové části stromu ndení oznáme, ž strom zčne usycht. Tyickým říznkem ndení jsou kolem 1 2 mm velké otvory, z nichž se obvykle sye drť. Stromy se snží ndení bránit zrvidl se n kmeni objevují výrony ryskyřice. Nejjistější je n kmeni nebo některé silnější větvi odlounout kousek kůry. Pokud n ní uvidíme sítě drobných chodbiček, jedná se o ndení kůrovcem. Při silném ndení strom usychá zčne se z něj lout kůr, v níž jsou vidět my drobných chodbiček. Tkový strom je nutné co nejdříve okácet okácený strom je třeb co nejdříve zbvit kůry. Kůrovec nříkld zsáhl jehličnny u českotěšínského hřbitov. Jk je to s ovolením kácení kůrovcem ndeného stromu Je rozdíl, jestli se jedná o strom v lese, nebo o zeleň mimo les. V lese je snce kůrovce urven zákonem o lesích č. 289/1995 Sb. v ltném znění. Zákon je v tomto ohledu řísnější, rotože v řídě ndení kůrovcem ukládá vlstníkovi nebo nájemci les ovinnost ndené stromy snovt. V tomto řídě je vhodné snci kůrovce konzultovt s odborným lesním hosodářem. V řídě, že ndený strom není součástí lesního orostu, řídí se kácení stromů zákonem č. 114/1992 Sb. o ochrně řírody. Zákon o ochrně řírody neukládá snovt kůrovcové stromy. K okácení kůrovcových stromů mimo les nř. v zhrdě není třeb ovolení orgánu ochrny řírody. Pokud má strom ve výšce 1,3 m obvod 80 cm více, ostčí strom vyfotogrfovt solu s oznámením o kácení dřevin zslt orgánu ochrny řírody tuto fotogrfii. Stromy s nižším obvodem kmene než 80 cm je možné okácet bez jkéhokoliv ohlšování. Pokud orgán ochrny řírody do 15 dnů od doručení oznámení kácení stromu neomezí nebo nezkáže, je možné dřevinu okácet. Jedná-li se o ndení kůrovcem, není třeb čekt n mimovegetční období. Kůrovcové stromy je třeb snovt co nejdříve. Je kůrovec škůdce? Kůrovec je vždy byl řirozenou součástí lesních ekosystémů zde lní svoji úlohu. Je otrvou ro celou řdu dlších živočichů, odstrňuje z orostu oslbené stromy tím, že zůsobí jejich odumření, řisěje k urychlení koloběhu živin. Mrtvé dřevo se rozloží živiny se uvolní zět do ůdy. Problém je všk v tom, že nrostá většin nšich lesů jsou již umělé hosodářské lesy, změřené rimárně n dřevní rodukci, které se od ůvodních řirozených lesů výrzně liší, v nich kůrovec dělá nemlé škody. Proto je dle vyhlášky 101/1996 Sb. zřzen mezi klmitní škůdce zákon ukládá zbránit jeho šíření. Nesázejte smrk, neěstuje kůrovce Metod boje roti kůrovci je více. Nejčstěji to je okácení odkornění ndených stromů, oužívání láků nebo feromonových lčů. Největší revencí je nesázet smrk FOTO DANIEL KŘENEK tm, km netří, nevytvářet nové odmínky ro kůrovce. N většině nšeho území je smrk neůvodní dřevinou N nšem území řirozeně rostl ž v horských olohách v ndmořských výškách kolem 1000 m n. m. výše. Zstouení smrku v lesních orostech kleslo s ndmořskou výškou. V Beskydech se řirozeně smrkové orosty vyskytovly jen kolem nejvyšších vrcholů, jko jsou Velký Polom, Lysá hor, Trvný, Smrk, Kněhyně, Čertův mlýn n několik níže oložených chldných loklitách. Smrk všk tří mezi nejvýznmnější hosodářsky využívné dřeviny, roto byl v osledních si 200 letech vyszován n místě ůvodních listntých smíšených lesů dnes je nejrozšířenější dřevinou. V níže oložených oblstech, jko nř. n Těšínsku, se ncházely smíšené lesy ředevším s dubem, hbrem, líou, bukem jedlí, n které v Beskydech nvzovly bučiny jedlobučiny, terve v nejvyšších olohách se zčly objevovt lesy s řevžujícím zstouením smrku. Výsdby neřirozených čsto i geneticky nevhodných smrkových monokultur jsou ekologicky nestbilní trí celou řdou škodlivých činitelů včetně kůrovce. Sucho telo nomáhá šíření kůrovce Smrk je chldnomilná dřevin vyždující vyšší množství srážek ůdní vlhkost. Má hustou korunu, která zchytí ři dešti oměrně velké množství srážek. Smrkový les zchytí růměrně ři dešti v korunách 4 8 litrů vody n m2, ztímco nř. bukový les kolem 1,5 litru. N horách, kde je více srážek tké více mlh, je hustá korun výhodou, rotože ři mlhách vodní ár n jehličí kondenzuje odkává k zemi, nok v nižších olohách zbrňuje dešťovým srážkám dostt se k ůdě. Od jehličí okyseluje ůdu, což má negtivní vliv n složení ůdních orgnizmů. Tkový od se hůře rozkládá vytváří n ovrchu ro vodu štně roustnou vrstvu. Smrkové orosty zejmén v nižších olohách trí suchem jsou mnohem více oslbené než orosty v horách. Oslbené orosty celkově vyšší telot vzduchu oskytují ideální odmínky ro šíření kůrovce, který se v rozsáhlých orostech smrku dokáže velmi rychle šířit. Sázejme estré lesy s ůvodními dřevinmi Jestliže chceme zbránit kůrovcovým klmitám i v budoucnu, je nutné vyszovt do lesů tkové dřeviny, které n dné stnoviště skutečně tří. Důležité je, by nebyly oět vyszovány monokultury jedné dřeviny, le druhově bohté orosty, které mjí větší odolnost roti škodlivým činitelům. Pokud se rozmnoží škůdce některé dřeviny, ndne v orostu dný druh dřeviny, le osttní dřeviny zůstnou dále v orostu lesní orost jko celek může být jko tkový zchován. O tom se osttně můžeme řesvědčit smi ve Slezských Beskydech n olské strně Beskyd, kde jsou již nyní rozsáhlé holiny vzniklé vykácením kůrovcem ndených lesů. Tm, kde byl les tvořen více dřevinmi, nř. bukem smrkem, zůstly o vykácení kůrovcem ndených smrků lesoň roředěné bukové orosty. Poučíme se? Je ž neuvěřitelné, že se ze zkušeností nedokážeme oučit. I když již ve větší míře dochází k vyszování stnovištně ůvodních dřevin, stále běžně njdeme míst, kde byl orost vykácen kvůli kůrovci nebo olomu n vzniklé holině se objevují zse nové výsdby smrku n místo stnovištně ůvodních dřevin. Zcel běžnou záležitostí je vykácení les oětovné zlesnění smrkem. Neuváženým hosodřením oět řirvujeme odmínky ro dlší klmitu. Poučíme se někdy? Dniel Křenek Petr Nestršil, Oddělení životního rostředí MěÚ Český Těšín

13 strn 13 ředstvujeme ZASTUPITELE MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN Kdo jsem? Povolání učitele jsem vykonávl 38 let ůsobil jsem ostuně n 8 školách v celém regionu. Mimo učitelování věnuji již 53 let veškerý svůj volný čs folkloru nejdříve jko tnečník zěvák, k o ěti letech i jko vedoucí folklorního souboru Slezn. Proč jsem se rozhodl vstouit do olitického život? Revoluční rok 1989 jsme řivítl s ndšením očekáváním změn ve Mgr. Boleslv Slováček Věk: 80 let Povolání: učitel, nyní 19 let v důchodu Polit. říslušnost: KDU-ČSL Motto: Člověče, těš se z kždého rožitého dne buď z něj vděčen. solečnosti, o kterých jsem dávno toužil. Zčl jsem orgnizovt Občnské fórum byl jsem jeho soluzkldtelem n zákldních školách v Českém Těšíně. Vzáětí mě tehdejší vedoucí činitelé MO s Dr. Michlem Krlickým řesvědčili ke vstuu do Československé strny lidové. Nbídku jsem řijl, rotože to je jediná olitická strn zložená n křesťnských zásdách jsem řesvědčen, že jedině n jejich zákldě jejich ultněním roszováním lze zlešit mezilidské vzthy vzájemnou tolernci. Nvíc mne zujl rogrm této strny, který lně odovídá mému řesvědčení. Jký je můj cíl, co bych chtěl jko zstuitel v tomto volebním období rosdit? Velmi mne mrzí, když je nše město nzýváno městem hosod, heren vykřičených domů. Vdí mi, když se národ oíjí droguje zvláště mládež čím dál mldší mldší děti. Proto jsem vždy odorovl chci ndále roszovt vše, co by mohlo tento neříznivý stv změnit. Zároveň chci roszovt vše, co by řisělo ke zvýšení ořádku bezečnosti tké ke zvýšení skutečné, hodnotné neflšovné kultury s nšem městě. Jsem řesvědčen, že je třeb n rvním místě odstrnit nebo lesoň omezit zdroje nežádoucích jevů, ne ž jejich důsledky. Co oceňuji n ráci stávjícího zstuitelstv co mi nok vdí? Jsem již od roku 1990 (čili šesté volební období) členem Zstuitelstv měst čtyři volební období jsem byl i členem Rdy měst. Z tu dobu jseme zžil různé situce, ne vždy to byl rocházk růžovým sdem. Oceňuji, že ráce stávjícího zstuitelstv je stndrdní, bez větších výkyvů excesů. Vdí mi, že jko zstuitelé se vzájemně málo známe, málo se setkáváme mimo jednání, třeb ři různých kcích ořádných městem. A rávě osobní seznámení může řisět k ochoení názorů člověk. Vdí mi tké lýtvání čsem ři rojednávání málo význmných nebo méně odsttných věcí zbytečnými zdlouhvými, nic neřešícími diskusemi. Dále mi tké vdí u některých olitických subjektů roszování oulistických rojektů, kterými se snží zlíbit voličům, tím získt olitické body bez ohledu n to, že město, zvláště z součsné tíživé hosodářské situce, n tyto rojekty nemá dosttek finnčních rostředků. Kdo jsem? Jsem obyčejný chl z mlého měst, který chce sořádně žít, Jn Tomnek Věk: 53 let Povolání: účetní Polit. říslušnost: bez olitické říslušnosti, zvolen z SOS ro Český Těšín Motto: Prcovitost, slušnost, tolernce, zodovědnost. uživit svou rodinu, zjít si třeb n fotbl dát si u toho nějké to ivo. Proč jsem se rozhodl vstouit do olitického život? Když se mě lidé řed volbmi tli, roč kndiduji, řekl jsem, že v určité fázi život mám otřebu se do olitiky zojit. Protože nemá smysl být nesokojený třeb jen ndávt, roto když se mi něco nelíbí, cítím svou ovinnost udělt něco ro to, by se to změnilo k lešímu. Jký je můj cíl, co bych chtěl jko zstuitel v tomto volebním období rosdit? Svoji komunální činnost ovžuji z službu těšínským občnům. V rámci svých možností bych chtěl, by se n jednání zstuitelstv osuzovly věci ne z ohledu nřízení sousty úředníků, sousty mnohdy zbytečných zákonů či směrnic, le hlvně zdrvým rozumem. Co oceňuji n ráci stávjícího zstuitelstv, co mi nok vdí? Oceňuji roztím to, že i řes rozdílnost názorů ři rojednávání schvlování jednotlivých bodů rogrmu zstuitelstv se jednotliví zstuitelé chovjí k sobě nvzájem korektně. Nová kritéri řijetí do domov ro seniory Rd měst Český Těšín schválil nová kritéri ro řijetí do domov ro seniory n ul. Sokolovské č Cílovou skuinou uživtelů jsou senioři strší 65 let: s omezenou schoností zvládt úkony éče o vlstní osobu úkony soběstčnosti, jejichž neříznivý zdrvotní stv vyžduje omoc druhé fyzické osoby, u kterých již otřebnou éči omoc nelze zjistit:»» z důvodu chybějících rodinných říslušníků nebo osob blízkých,»» z důvodu omezené schonosti rodinných říslušníků osob blízkých zjistit otřebnou éči omoc,»» jinými sjednnými sociálními službmi (nř. terénními službmi, jko jsou ečovtelská služb, osobní sistence od). Schválená kritéri stnovují okruhy osob, kterým se obytová služb neoskytuje. Jedná se o: osoby, které nedosáhly věku 65 let, seniory, kteří jsou schoni z omoci rodinných říslušníků, osob blízkých nebo jiných dostuných sociálních služeb ndále obývt ve svém domácím rostředí, seniory, jejichž zdrvotní stv vyžduje oskytnutí ústvní éče ve zdrvotnickém zřízení, seniory, u kterých byl rokázán kutní infekční nemoc, seniory neřizůsobivé gresivní, seniory, kteří řijetím do domov ro seniory chtějí řešit ouze bytovou situci, seniory, kteří v důsledku svého zdrvotního stvu nebo ostižení vyždují éči v domovech ro osoby se zdrvotním ostižením, v domovech se zvláštním režimem nebo v jiných zřízeních sociálních služeb (nř. seniorům s rokázným duševním onemocněním, trícím Alzheimerovou chorobou nebo jinými tyy demencí, s mentálním ostižením, závislým n návykových látkách). Bližší informce k odmínkám řijetí do zřízení oskytne sociální rcovnice. Helen Lmczová, Dis., tel. č , e-mil: helen.lmczov@csstesin.cz. V řídě zájmu je možno dohodnout i osobní rohlídku zřízení. GABRIELA KUFFOVÁ, vedoucí útvru soc. terénních služeb

14 14 strn Sortrk Sortovní sdy PL.3.22/2.2.00/ Dne roběhlo slvnostní otevření rojektu Sortrk-Sortovní sdy. Vedoucím rtnerem rojektu bylo město Cieszyn rojektovým rtnerem město Český Těšín. Celkové zůsobilé výdje rojektu jsou ve výši ,35 EUR z toho Evroská unie řisěje částkou ,21 EUR řísěvek ze státního rozočtu činí ,72 EUR. Tento solečný česko-olský rojekt vychází vstříc otřebám obyvtel obou měst. Díky rojektu došlo k obnovení městského rostoru odél řeky Olše rku od Włką n olské strně rku Adm Sikory n české strně, le součsně tvoří jeden komlex určený ro volný čs odočinek. N české strně bylo relizováno: revitlizce rku Adm Sikory modernizce olocení osvětlení modernizce ltánu výstvb lochy ro kulturní vystouení výstvb dětského hřiště obnovení reliky Pistovské věže revitlizce rybníku výstvb rkových chodníků drobné rchitektury výstvb stezek ro ěší cyklisty včetně osvětlení sttický informční systém Relizcí rojektu Sortrk-Sortovní sdy vznikl jedinečná integrovná rekreční oblst ro občny návštěvníky obou měst. Ing. Mrkét Vyvlečková, rojektový mnžer Sokolové vyrzili n kolech n třídenní výlet n Morvu V osledním srnovém víkendu se členové TJ Sokol Český Těšín vydli n cyklovýlet n Pálvu. Ptnáctičlenný kolektiv si rvní den výletu rohlédl řírodní krásy v okolí vodní nádrže Vodní Mlýny. V obci Pouzdřny k členové výrvy seznámili s rcí n vinici smozřejmě nechyběl návštěv vinného sklíku s klsickou ochutnávkou vín. Druhý den k věnovli návštěvě Dívčího hrdu. Třetí den byl vyhrzen lednicko-vltickému reálu, kde sokolové obdivovli zámecké zhrdy zámek Vltice. Výletu se zúčstnili Frntišek Bystroň, Frntišek Cichy, Tdeáš Durj, Leoš Frydrych, Kmil Jroš, Rdek Liin, Václv Liin, Stnislv Mcur, Antonín Miksch, Frntišek Misirz, Vldislv Mlynek, Jn Prorok, Miroslv Ryien, Jindřich Sikor, Miroslv Vitoul. Tento výlet se konl z finnční soluúčsti měst Český Těšín. (PCH) Rketoví modeláři z Těšín bodovli v Milíkově n letišti Dominik Poloček si řirvuje stremer ke strtu. FOTO ARCHÍV ODDÍLU Je rvní odzimní den, sobot 22. září. Je 6.30 hodin. Počsí nic moc. Z rán drobný déšť, o celý den chldno. Chld zesiluje vytrvlý, o celý den foukjící vítr. Tyto okolnosti všk nebrání Petru Roszkovi vystouit z tel vyhřátého utomobilu n milíkovském letišti zvném Vrchkoec. Po ár minutách z ním řijíždějí dlší osobní ut. Z vozidel vystuuje rt rketových modelářů, většinou kluci z Českého Těšín Třince, v dorovodu několik rodičů. Všichni vědí, že z cc dvě hodiny musí vybudovt reál, kde zčne oslední díl mistrovství reubliky v rketovém modelářství. Skuinu rketových modelářů vede českotěšínský emeritní učitel Petr Roszk již řdu let solečně se svým kolegou Petrem Pstuszkem. Své letité zkušenosti ředávjí mldým rketomodelářům. Učí kluky stvět rkety rketolány, trělivě jim vysvětlují, jk ostuovt, by termik udržel rketu ve vzduchu co nejdéle. V několik osledních letech nebyl závod, by se někdo z tohoto kolektivu neumístil n stuních vítězů. Závod zčíná. Ke strtovcí rmě řichází jeden z nejmldších závodníků, 11letý Dominik Poloček z Českého Těšín, by n rmu umístil lník, s jehož omocí se rket vznese do výšky. Se zkušenostmi rutinér očekává krátkodobé uklidnění větru vyhledává stouvé roudy vzduchu, které zomlí ád jeho rkety. Ve chvíli kdy se jeho rket ohnul z rmy, čsoměřiči zínjí stoky. Měří čs, o který rket setrvává ve vzduchu, res. čs, o který je rket vidět. V sobotu robíhly závody ve třech ktegoriích: S6A rket stremer (rket, jejíž ád o vystřelení brzdí brzdící ásmo délky 1m z různých tyů folií) S3A rket dák (ád brzdí dák umístěný v těle rkety) S4A rketolány (blzová letdl délky cc 35 cm). V ktegorii stremer se mezi dosělými umístil n 3. místě Jn Kuchrzyk. V ktegorii dáky zvítězil Petr Pstuszek v ktegorii stremer se mezi žáky umístil n 3. místě Dominik Poloček. V neděli k oslední kolo závodu mistrovství reubliky okrčovlo v ktegoriích S9A vírník, kde oět Jn Kuchrzyk obsdil skvělé 3. místo ktegori RC, tzn. královskou motorové, dálkově ovládné rketolány. (EEK) Vážení jubilnti měst Český Těšín, město Český Těšín, odbor školství kultury kždý měsíc řirvuje ro své jubilnty - občny s trvlým obytem n území měst Český Těšín ve věku 70, 75, 80, 85, více let Blhořání jubilntům. Prosíme občny, kteří dovrší zmíněného jubile mjí zájem o osobní návštěvu člen vedení měst sojenou s grtulcí ředáním dárkového blíčku, by vylnili otvrdili svým odisem Souhls ke zrcování osobních údjů odborem školství kultury. Bližší informce: MěÚ Český Těšín, náměstí ČSA 1/1, Český Těšín, odbor školství kultury Kontktní osob: Alice Loseová, referent kultury místních oltků, tel.: , e-mil: loseov@ tesin.cz. Vylněný Souhls zšlete n výše uvedenou dresu nebo osobně ředejte v knceláři č Souhls Jméno říjmení: Dtum nrození:... Telefon:.. Bydliště: Souhlsím, by údje o mé osobě byly zrcovány odborem školství kultury v souldu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochrně osobních údjů, ve znění ozdějších ředisů, ro účel Blhořání jubilntům s trvlým obytem v Českém Těšíně. V Českém Těšíně dne: Podis:.....

15 strn 15 Tisíce lidí dorovodily těl slvných letců Před 80 lety se tisíce občnů Českého Těšín Cieszyn solečně setkly n břehu Olzy. Nebylo co oslvovt, nebyl zde žádný koncert ni se nic nedávlo zdrmo. Přesto nikdo nemusel nše ředky nbádt, by řišli uctít mátku dvou mužů, které nikdy nemohli střit v televizi. Jednou z nejmsovějších kcí, kterou si mtují ob Těšíny, bylo ředání osttků slvných olských letců n mostě Družby v roce Żwirko Wigur, oslvovní vítězové restižních závodů Chllenge v Berlíně, kteří okořili Němce, zhynuli n svém lehkém stroji RWD 6 během vichřice nd Těrlickem-Kostelcem 11. září N oslední cestě z Československ se s letci loučily tisíce Čechů i Poláků, trs řevozu těl centrum měst byly zcel zlněny místními i lidmi z okolních obcí. V ondělí 12. září, o bohoslužbě v kosteleckém kostele, kterou sloužil známý kněz Oskr Zwisz, byly rkve řevezeny do Českého Těšín. Včer neexistovl olsko- -česká hrnice. Z Těrlick n české strně vyšel smuteční růvod. Československá vlád učinil mximální úsilí, by vydl co nejdůstojněji. Československá rmád vzdávl hold olskému oručíkovi olskému inženýrovi tk, jko by to byli důstojníci jejich vlstního vojsk. Co více, účst českého Celé centrum obou Těšínů bylo nerodyšně zlněno lidmi, kteří se řišli nosledy rozloučit s olskými letci. Żwirko Wigur byli nejen symbolem úsěchu, le byli to okořitelé Němců v njtých 30. letech minulého století. Těm tk záleželo n výhře v restižních leteckých závodech, že řihlásili tnáct osádek. Přesto byli Poláci leší. Z války se k hitlerovci snžili vymzt všechny stoy o olských letcích. FOTO ARCHÍV HENRYKA WAWRECZKY národ v tomto smutečním ktu řekonl hrnice oficiální kondolence šblonovitého smutku, sl den oté Ilustrowny Kurier Codzienny. Podél celé trsy smutečního růvodu z Těrlick do Těšín stály děti házely květiny n rkve zhlené do olských vljek. Z rkvemi kráčeli vedle sebe čeští i olští důstojníci. Po celou dobu nd růvodem kroužilo devět československých letdel. N hrničním mostě k byly rkve s vojenskými octmi ředány olské strně. Vojáci nložili rkve do ohřebních vozů řes náměstí je růvod lidí dorovázel do nemocniční kle v Těšíně. Po smuteční mši 13. září byly osttky nloženy do seciálně vyrveného vlku. Poslední řeč měl tehdejší strost Těšín Jn Michejd. Vlk z Těšín jel do Krkov oté do Vršvy. S osttky slvných ilotů se n trse vlku loučily dvy lidí. Pohřbu se v hlvním městě Polsk zúčstnilo 300 tisíc lidí. DOROTA HAVLÍKOVÁ Ob Těšíny si řiomínjí slvné rodáky Deset interktivních tbulí věnovných velkým osobnostem z obou Těšínů bylo během osledního měsíce rozmístěno v nšich městech v rámci rojektu Trs tolernce. Tbule řiomínjí velké osobnosti bez rozdílu národnosti, vyznání nebo olitické říslušnosti. Čtyři nšly své místo n české strně hrnice, šest n olské. V nší části měst se díky rojektu snd nikdy Slvný hudebník Mx Rostl. FOTO WIKIPEDIE nezomene n jméno básník Jn Kubisze (budov školy s olským jzykem vyučovcím v Hvlíčkově ulici), mecenáše Adm Sikory (tbule byl umístěn n budově resturce ve stejnojmenném rku), olitik oslnce Józef Kiedroně (n sídle Kongresu Poláků) tiskře Krol Prochsky (kterého řiomíná zřízení n budově Těšínských tiskáren). N olské strně hrnice jsou řiomenuti Włdysłw Rkowski (n budově hudební školy), Bruno Konczkowski (nádvoří Muze Těšínského Slezsk), Alfred Anton Wiedermnn (tiskárn Drukrni Dziedzictw), Adolf Bolko Kntor (rčík u evngelického kostel Wyzsz Brm), Cezry Hller (budov ZesóŁ SzkóŁ Ekonomiczno- -Gstronomicznych), Mx Rostl (ul. Božnicz 7). Projekt relizuje Stowrzyszenie Klub Kobiet Kretywnych ve soluráci s Kongresem Poláků v České reublice. (DH) Tto interktivní tbule je věnován tiskři Krolu Prochskovi. FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ

16 16 strn Dejme dětem rodinu Město Český Těšín se v letošním roce řiojilo k celokrjské kmni Dejme dětem rodinu. Kmň má z cíl ředevším kvlifikovným zůsobem informovt veřejnost otenciální zájemce o ěstounskou éči o této formě náhrdní rodinné éče. Do soluráce n rojektu se zojil řd orgnizcí ůsobících n území měst (viz leták). Do konce roku roběhnou v Českém Těšíně ktivity ro veřejnost, které by měly nlnit uvedený cíl kmně: rogce kmně během trdičního Bzárku v Komunitním centrum Mojská, od 14 hodin besed v Mteřském centru Srdce, od 17 hodin besed v nízkorhovém zřízení Stře ve Svibici, od 16 hodin kce Dejme dětem rodinu v čítárně literární kvárně Avion/Noiv. Bližší informce odjí rcovnice Odboru sociálního, oddělení sociálně-rávní ochrny dětí Městského úřdu Český Těšín, ní Krl Umorczyková Mgr. Dn Moldrzyková (KD) Město Český Těšín hledá nové zájemce o náhrdní rodinnou éči ěstounství. Nšim cílem je řisět ke změně v součsné situci dětí, které nemohou žít v rodinném rostředí. Děti otřebují rodinu, která jediná jim může oskytnout bezečí, lásku, orozumění domov. Pokud máte možnost zájem omoci, více informcí získáte n: Městském úřdě, Odboru sociálním, Oddělení sociálně-rávní ochrny dětí, rcoviště Pod Zvonek 26/875, Český Těšín, tel.: , 780. Orgnizce, které se řiojily k rojektu Dejme dětem rodinu: AC Křesťnské centrum, Slovenská 3, Český Těšín, tel.: , e-mil: info@kctesin.cz, AVE o.s., č. 177, Petrovice u Krviné, tel.: , emil: ve@osve.cz, Centrum sychologické omoci, N Bělidle 815, Krviná-Fryštát, tel.: , e-mil: ce@ce.cz, Dům dětí mládeže,.o., Hrbinská 33, Český Těšín, tel.: , e-mil: reditelk@ddmtesin.cz, Dotek o.s., Bezručov 195/36, Český Těšín, tel.: , e-mil: info@os-dotek.cz, Chrit Český Těšín, Chritní dům ro mtky v tísni, Třnovského 6, Český Těšín, tel.: , chct.mtky@crits.cz, Komunitní centrum Mojská o.s. Den, Slezská 874, Český Těšín, tel.: , Klub mldých Fildelfi, Studentská 1631/25, Český Těšín, tel.: , e-mil: klub@fildelfi.cz, Mteřské centrum Šťstné srdce o.s., Jblunkovská 8, Český Těšín, tel.: , e-mil: mc.ststnesrdce@gmil.com, Městská olicie Český Těšín, revence kriminlity, Tovární 27, Český Těšín, tel.: , blonov@tesin.cz, Pedgogicko-sychologická ordn Krviná, det.rcoviště Český Těšín, Moskevská 1, Český Těšín, tel.: , ZŠ Český Těšín Svibice - Pod Zvonek 1835, Český Těšín, tel.: , grycov@odzvonek.cz, Dlší stoletá jubilntk Léto roku 1912 bylo zřejmě výjimečné. Nrodili se v něm čtyři českotěšínští občné, kteří letos měli n dortu nsnou číslici 100. Význmné životní jubileum sto let oslvil 11. srn ní Zdeňk Plešková. Rodčk z Ostrvy se do Českého Těšín řistěhovl v roce 1945 orodil zde jednu dceru. Ovdověl velmi brzy, ve věku 57 let. Celý svůj život věnovl rodině, vnukům rvnukům. Její velkou láskou byly ruční ráce, letení, háčkování vyšívání, le kvůli tomuto náročnému koníčku řišl o zrk. Nyní o ni ečují změstnnci Gerontocentr n Střelniční ulici. Ve městě žije v součsné době ět sto víceletých občnů. Kromě ní Pleškové to jsou Albín Hrbiec, Ann Adámková, Jn Kzmirský Jolnt Suchnková. Uvidíme, zd se dožijí tkového věku, jko nejstrší Těšíňn Gbriel Miks. Ten zemřel ž ve věku 106 let. (RED) Je nás více, škol se sloučil se čtyřmi školkmi Zčátek kždého nového školního roku bývá neodmyslitelně sjt se slvnostním rvním zvoněním ro rvňáčky ro ty zkušené žáky k se zvídvostí, co ndcházející školní rok řinese. Není ovšem rvidlem, že vše robíhá dle zběhnutého scénáře. Den 1. září byl ro Zákldní školu Pod Zvonek řdu mteřských škol unikátní v tom, že došlo k zásdním orgnizčním změnám, jejichž důsledkem byl vznik nové vzdělávcí instituce s názvem - Zákldní škol mteřská škol Český Těšín Pod Zvonek, řísěvková orgnizce. Došlo ke sloučení Zákldní školy Pod Zvonek čtyř mteřských školek Čáslvská, Okružní, Frýdecká Dolní Žukov. Dod těchto orgnizčních změn lze vyjádřit čísly: 58 edgogických 56 srávních změstnnců, 470 žáků 247 ředškoláků. Toto sloučení všk řineslo mnohem více než jen mtemtické záludnosti vysokých čísel. Vznikl totiž instituce, která nbízí celou škálu ktivit služeb nejen ro děti, le i jejich rodiče. Různorodá široká nbídk zájmových kroužků, hudební umělecké obory zákldní umělecké školy, vynikjící sortovní zázemí, vlstní učebn lvání, služby školního sycholog, tým zkušených edgogů, logoedická éče u dětí ředškolního věku v neoslední řdě individuální řístu k hndicovným dětem to jsou jen stříky toho, co zde můžete njít co vytváří jedinečný imge nově vzniklé vzdělávcí instituce. Proojení ředškolního vzdělávání se zákldním k vytváří ty nejleší ředokldy k lynulému řestuu dětí z mteřských tříd do těch zákldních. Výuk volnočsové ktivity dětí robíhjí n dvou budovách n budově Slovenská Pod Zvonek, tkže žákům jsou vytvořeny ty nejleší ředokldy ro zdárný růběh vyučovcího rocesu. V řídě, že máte zájem si osobně rohlédnout rostory Zákldní školy mteřské školy Český Těšín Pod Zvonek, řijďte k nám, rádi vás školou rovedeme zodovíme i řídné vše dotzy. N setkání s vámi se těší vedení školy všichni rcovníci orgnizce s novým názvem: Zákldní škol mteřská škol Český Těšín Pod Zvonek, řísěvková orgnizce. (VB)

17 strn 17 Těšín má svůj růžový most lásky Děti se oily nmol Prvděodobně chtěly oslvit konec rázdnin, tk si čtyři děti ve věku třináct ž tnáct let otřily 23. srn láhev rumu rozhodly se ji vyít v rku n Rozvoji. Díky všímvosti strážnice, která si zde hrál s vlstním dítětem, se je odřilo zchránit. Nřed si všichni mysleli, že ty děti djí je tk, že si děljí srndu. Po chvíli mi došlo, že jsou nmol oilé, oisuje zkušená strážnice, která ihned řivoll kolegy snitu. Než dojeli záchrnáři, strážníci nměřili nejoilejšímu z mldíků dvě romile. Záchrnáři vyslli n místo dvě osádky rychlé zdrvotnické omoci. V nši éči se ocitli čtyři chlci s říznky středně těžké či těžké oilosti. Děti byly dvěm snitními vozidly trnsortovány n dětská oddělení či jednotky intenzivní éče zdrvotnických zřízení v Třinci-Sosně Krviné, uvedl mluvčí záchrnářů Lukáš Huml. (DH) Odstrnit? Ani náhodou! tvrdí místní. N most míří i sezdné áry. Most zmilovných mjí v Příži, v několik itlských městech, v Moskvě, Prze i v olské Wroclvi nově tké v Českém Těšíně. Chvíli oté, co Sortovní lávku sojující ob Těšíny slvnostně otevřeli, n jejím zábrdlí zčli lidé sontánně řievňovt viscí zámky. Zmilovní si zde stvrzují lásku uzmčením zámku odhozením klíče do řeky. Ztímco je v Prze z mátkově chráněných mostů dlších objektů rvidelně odstrňují, zde v tom roblém nevidí. Jedině kdyby jich už bylo říliš mnoho, k bychom zvžovli, že je jednou ročně odstrníme uděláme místo ro dlší, říká Václv Lštůvk z Euroregionu Těšínské Slezsko. N sociální síti již k témtu FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ běží diskuse. Jedni nád odsuzují, že je málo originální místní by měli řijít s něčím více chrkteristickým ro region, jiným vdí, že most nebyl k tomu určen. Dlším se nád líbí nvrhují, by sem směřovli čerstvě oddní novomnželé. Mód n viscí zámky roukl n strém kontinentu údjně o úsěchu románu Chci tě Federico Mocci. Hlvní rotgonisté v jeho knize totiž stvrzují svou lásku řievněním viscího zámku n most Milvio v Římě hozením klíče od zámku do Tibery. N tomto mostě údjně zhynul mučednickou smrtí tron všech zmilovných, svtý Vlentin. (DH) Přišel o 65 tisíc kvůli íchlé gumě O ětšedesát tisíc korun řišel cizinec, který si řed českotěšínským nádržím musel vyměnit íchlé kolo u svého vozu udi. Sedmčtyřicetiletý cizí státní říslušník večer zjistil, že u svého vozu má rázdnou neumtiku. Zčl s výměnou, le vozidlo si neuzmkl. N ředním seddle bez dozoru onechl kbelku s osobními dokldy, hotovostí 38 tisíc korun 710 euro. Zd někdo úmyslně oškozenému kolo roíchl, se nezjistilo, uvedl mluvčí olicistů Zltuše Vičková. Policie roto uozorňuje všechny občny, by v řídě výměny kol si vozidlo řádně uzmkli. (DH) Vítání občánků Město Český Těšín nbízí možnost slvnostního uvítání všeho dítěte v obřdní síni Městského úřdu Český Těšín. Termíny do konce roku 2012 (sobot): Srdečně Vás tímto zveme n slvnostní obřd. Přihlášky rosím zšlete nebo osobně odevzdejte n odboru školství kultury Městského úřdu Český Těšín, řízemí, kncelář č Uzávěrk řihlášek je 7 dnů řed konáním obřdu! Podmínkou ro řihlášení je trvlý obyt dítěte n území měst Český Těšín věk dítěte do 1 roku. Bližší informce vám budou oskytnuty n MěÚ Český Těšín, náměstí ČSA 1/1, Český Těšín, odbor školství kultury. Kontktní osob: Jn Černilová, referent kultury místních oltků, tel: , e-mil: cernilov@tesin.cz Přihlášk Jméno říjmení dítěte: Dtum nrození:. Jméno říjmení zákonného zástuce: Bydliště: Telefon:.... SOUHLASÍM, by údje o mé osobě dítěti byly zrcovány odborem školství kultury v souldu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochrně osobních údjů, ve znění ozdějších ředisů, ro účely slvnostního obřdu Vítání občánků. V Českém Těšíně dne: Podis:.....

18 18 strn Velké kácení v Českém Těšíně. V zimě ůjdou k zemi desítky stromů Město Český Těšín se bude řirvovt n větší rekonstrukci zeleně během letošní říští zimy ůjdou k zemi desítky stromů. Otimlizce trti: více než 80 stromů První velké kácení bude souviset s rojektem Srávy železniční dorvní cesty, s.. Otimlizce trti Bystřice nd Olší Český Těšín 2. část žst. Český Těšín. Zde bude vykácen ás zeleně u železniční trti odél ulice Jblunkovská, to ředevším z důvodu jejich štného zdrvotního stvu, výstvby nebo rekonstrukce trkčního vedení relizce rotihlukové stěny. Zmizí i vzrostlé tooly n vlkovém nádrží, rotože zstiňují již rovedenou výsdbu mldých stromů, která nemůže zdárně odrůstt. Městský úřd Český Těšín ovolil v rámci tohoto rojektu okácení 78 stromů, le očet kácených stromů bude vyšší, rotože mnoho z nich nedoshuje ve výšce 1,3 m obvodu 80 cm, tudíž neodléhjí ovolení. Rekonstrukce rku: ět desítek stromů dne Dlší kácení se chystá v rku n Nábřeží míru, v rámci rojektu Zhrd dvou břehů , který obshuje kromě úrvy rkoviště, dětských hřišť, vybudování cyklostezky tké rekonstrukci rkové zeleně. Relizátorem rojektu je město Český Těšín. Kácet by se mělo nejdříve zčátkem jr říštího roku nebo ž n odzim. Celá kce je závislá n tom, jestli bude městu řiznán dotce, následné nčsování smotných rcí. V rámci této kce by mělo být okáceno 36 stromů, n které Městský úřd musí vydt ovolení dlších 18 stromů nevyžduje vzhledem ke svým rmetrům ovolení. Důvody ro kácení jsou tyto: některé stromy budou bránit rovedení stvebních objektů, jiné jsou ve štném zdrvotním stvu dlší jsou nevhodně zěstovné nebo se jedná o stnovištně nevhodné dřeviny budou odstrněny v rámci tzv. komoziční robírky. Ve štném stvu je ve městě kolem 100 stromů Třetí větší kácení bude sočívt v celkové rekonstrukci zeleně, kterou srvuje město Český Těšín. Ve městě se nchází velké množství ředevším strých stromů, které jsou ve štném zdrvotním stvu v součsné době již ohrožují bezečnost osob mjetku, nebo jsou ntolik oškozené, že jejich onechání nemá význm. Ztímco ve volné krjině, kde dřeviny nikoho neohrožují, je žádoucí je onechávt ž do jejich úlného dožití, ve městě kde je hustá zástvb, velký rovoz ohyb osob, je onechání strých nrušených stromů vzhledem k bezečnosti velké riziko. Město Český Těšín má zrcováno odborné osouzení kždého stromu solečností Sfe Trees s.r.o. Toto osouzení je zásdním odkldem ro výběr stromů určených ke kácení. Podle součsných odhdů je ke kácení určeno kolem 100 stromů, le očet se bude uřesňovt ž během odzimu n zákldě terénních ochůzek osouzení zástuce Než se strom skácí, ředchází tomu odborné osouzení jeho zdrvotního stvu. ILUSTRAČNÍ FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ Některé stromy ůjdou k zemi. Město je chce nhrdit novou výsdbou. měst se zástucem orgánu ochrny řírody. Z okácené dřeviny náhrdní výsdb Stromy lní celou řdu funkcí, kterými nejen zlešují životní rostředí, le jko rvky zeleně jej tké tvoří. Zchytávjí rch, ohlcují oxid uhličitý rodukují kyslík, tlumí hluk, zmírňují telotní extrémy tím vytváří místní mikroklim, oskytují útočiště řdě druhů živočichů i dlším orgnizmům td. Aby v nšem městě nedocházelo k úbytku zeleně, městský úřd u ovolení ke kácení nřizuje náhrdní výsdbu, jejímž cílem je náhrd okácené zeleně z novou. Jko náhrd z okácené dřeviny v rostoru železniční trti nádrží budou rovedeny nové výsdby n městských ozemcích ILUSTRAČNÍ FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ v očtu 88 stromů 1020 ks keřů. Největší část má být oužit n sídliště ve Svibici. V rku n nábřeží Míru má být nově vysázeno 52 stromů, které budou oužity ředevším n obnovu vnitřní leje jko dolnění zeleně řibude dlších 20 keřových skuin. Dlší náhrdní výsdby se ředokládjí odle množství stromů, které bude nutné okácet v souvislosti s obnovou městské zeleně. Ačkoli město řijde okácením tkového očtu o význmnou část zeleně dne i několik krásných stromů, náhrdní výsdbou dojde k její oětovné náhrdě, i když bude nějkou dobu trvt, než stromy odrostou. Věřme, že nová generce zeleně zdárně odroste bude moci zříjemňovt rostředí nšeho měst. Dniel Křenek Miroslv Szemlová

19 strn 19 Stršidl odesáté ovládl Zámecký vrch Již odesáté se děti i dosělí z obou Těšínů vydli solečně od Pistovskou věž, by zde oslvili konec rázdnin. S kždým rokem řibývá účstníků i těch, kteří jsou ochotni nvléct se do řevleků. Roste tké náditost soutěživost dětí i rodičů. Letos se řevtělily i celé rodiny, tk v růvodu, který trdičně mířil od českotěšínské Střelnice n Zámecký vrch n olské strně, šl třeb celá strchnhánějící rodink Admsů, druhé místo získli sourozenci znázorňující uírskou svtbu zltou získly mlé děti, které sice v jednom řevleku těžce chodily, le náditě ředstvily stršidelný les. Orgnizátoři řirvili ro děti stršidelný rogrm, hry zábvy se zámeckou témtikou tké lmiónový růvod ohňostroj. (RD) FOTO DOROTA HAVLÍKOVÁ

20 20 strn Hrmonogrm rozmístění kontejnerů n OBJEMNÝ ODPAD Od říjn se budou v nšem městě řistvovt n kusový odd velkoobjemové kontejnery. Do těchto kontejnerů je možno odkládt POUZE OBJEMNÝ ODPAD (nř. vyřzený nábytek, oškozené vyřzené sotřební zboží - lyže, jízdní kol, umyvdl, tolety, koberce, linole, kočárky). Do objemného oddu netří: směsný komunální odd, nebezečné složky komunálního oddu, elektrozřízení, komostovtelný odd, využitelné složky oddů určené k serci, zemin stvební oddy. Velkoobjemové kontejnery jsou ouze ro fyzické osoby : - ul. Protifšistických bojovníků x ul. nábřeží Svobody - ul. Žukovská x ul. Polní - ul. Potoční x ul. Tovární - ul. Komorní x Nerudov - ul. Horní x Pod Zvonek - ul. Moskevská x nábřeží Míru - ul. Dlouhá x Jselská : - ul. náb. Míru - Lncerov kolonie - ul. Dukelská x N Nivách - ul. 28. říjn u obchodu u nádob n serci - ul. Smetnov - rkoviště - Kolonie u telefonní budky - ul. Gymnzijní x Akátová Mojská - ul. Ostrvská : - ul. Třnovského x Nová - ul. N Lučinách x Pionýrů - ul. Hvlíčkov - ul. Nádržní - vedle Trťové distnce vjezd do dvor - ul. Hrbinská - ul. Úvoz (řed bowlingem) Mosty - ul. Rybářská x Líová - ul. Ostrvská u ošty : - ul. Horní mezi domy č Mistřovice - ul. Mistřovická u bývlé MŠ D. Žukov - ul. Frýdecká zstávk Blhut - ul. Pod Zvonek x Olšová x K Vodojemu - ul. Roická u nádob n serovný odd H. Žukov - ul. Věloolská u č : H. Žukov - ul. Frýdecká zstávk Hlváč Mosty - ul. Formnská x Strojnická - ul. Školní u školy - ul. Líová točn utobusů Mistřovice - ul. Hrdišťská x Selská u zstávky - ul. Mistřovická x K Hájence : - ul. Hrbinská - mezi domy 23A 25A Stnislvice - ul. Dvorská u hsičské zbrojnice Koňákov - ul. Hrdišťská u obchodu D. Žukov - ul. Žukovská u hřbitov H. Žukov - ul. N Běrnotí u Adámk - ul. Věloolská zstávk N Koci : - ul. Ostrvská - rkoviště: Ostrvská rkoviště: Koerníkov ul. Frýdecká - ul. 28. říjn - u obchodu - Mojská - ul. Hornická (nroti domu 15 17) - ul. Slezská nd resturcí Hvn - ONV - ul. Divdelní - rkoviště - ul. Nová Tovární - u rodinného domu č : - ul. U Mlékárny - vedle rodejny Autodíly Stnislvice - ul. Ostrvská u bytového domu - ul. N Podlesí od zstávkou Koňákov - ul. Třnovická rozcestí H. Žukov - ul. Koňákovská u evngelického kostel - ul. Frýdecká u domu č : Svibice - ul. Okružní řed MŠ - ul. Svibická řed domy ul. Kysucká - rkoviště - ul. Čáslvská x ul. Polní Mosty - ul. Ostrvská u bytového domu nroti ul. Jsná - ul. Formnská u hsičské zbrojnice : - ul. Ostrvská - rkoviště: ul. Ostrvská vnitroblok ul. Tyršov - ul. Ostrvská Svibice - ul. Okružní řed obchodem - ul. Polní rkoviště od ul. Slovenskou - ul. Kysucká x ul. Polní