Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010

Transkript

1 Odbor ekonomických analýz Prosinec 2011 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2010

2 Za MPO zpracovaly: Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti, Sekce průmyslu a energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: odbor ekonomických analýz Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Kapitola CZ-NACE 10, 11 Kapitola CZ-NACE 13 Kapitola CZ-NACE 14 Kapitola CZ-NACE 15 Kapitola CZ-NACE 16 Kapitola CZ-NACE 17 Kapitola CZ-NACE 18 Kapitola CZ-NACE 19 Kapitola CZ-NACE 20 Kapitola CZ-NACE 21 Kapitola CZ-NACE 22 Kapitola CZ-NACE 23 Kapitola CZ-NACE 24 Kapitola CZ-NACE 25 Kapitola CZ-NACE 26 Kapitola CZ-NACE 27 Kapitola CZ-NACE 28 Kapitola CZ-NACE 29 Kapitola CZ-NACE 30 Kapitola CZ-NACE 31 Kapitola CZ-NACE 32 Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Františka Vránová, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Věra Kratochvílová, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Milan Dráždil, MPO Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Petr Filgas, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO, Ing. Ivan Neumaier, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

3 OBSAH Obsah Seznam použitých zkratek 9 Metodické vysvětlivky 11 I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) 13 I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu 13 I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE 14 I.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16 I.3.1 Cenový vývoj 16 I.3.2 Základní produkční charakteristiky 17 I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady 21 I.3.4 Výkonová spotřeba 23 I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje 24 I.5 Zahraniční obchod 26 I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu 26 I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 27 I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 13 - Výroba textilií Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 14 - Výroba oděvů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky 54 3

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 16 -Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu 94

5 Obsah Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Charakteristika ododdílu Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Charakteristika oddílu 131 5

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 183

7 Obsah Výkonová spotřeba Zahranični obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Významné události, výroba a registrace vozidel, legislativa Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 31 - Výroba nábytku Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu 229 7

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Shrnutí a perspektivy oddílu CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení Charakteristika oddílu Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Výkonová spotřeba Shrnutí a perspektivy oddílu 245 8

9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b.c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie FSC certifikační systém, který vznikl v r z iniciativy zástupců mezinárodních ekologických organizací HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. KLASA MPO MSP MZe OECD OKEČ jinde neuvedené Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. Ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podnikání Ministerstvo zemědělství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností 9

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace p.b. procentní bod PEFC Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 10

11 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2005 až 2010, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již třetí rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování CZ-NACE první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Český statistický úřad si vymezuje právo, aby data zveřejněná v této publikaci za rok 2009 byla považována za předběžná, a to až do uzavření statistických šetření za rok Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace jsou jak roční statistické výkazy P5-01 (vyplňují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (vyplňují fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jedná se tedy o spojení dvou statistických šetření, na jejichž základě vznikla časová řada vybraných produkčních ukazatelů za roky 2005 až Veškeré údaje za uvedené období vycházejí z dat přebíraných od ČSÚ. K výpočtu údajů za rok 2010 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena v dalším vydání Panoramy daty z ročního šetření ČSÚ po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. 11

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Celkový počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců meziroční změna ročního průměru v časové řadě tří let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/ vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10-32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem. Produkční charakteristiky: údaje k Zahraniční obchod: údaje k

13 I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C) Zpracovatelský průmysl I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) patří v České republice k rozhodujícím zdrojům tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2010 činil podíl ZP na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,3 % v běžných cenách (po korekci ČSÚ ze začátku října 2011) a byl tak o 0,6 procentního bodu vyšší než v roce Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu se díky ekonomickému oživení meziročně zvýšil o 2 p.b. na 89,6 %, zároveň o stejný podíl klesl v energetice (na 7,5 %), zatímco podíl v těžbě a dobývání stagnoval na předchozí úrovni (2,9 %). Do těchto strukturálních změn se významnou měrou promítla zvýšená domácí i zahraniční poptávka, přičemž podíly stouply hlavně v exportně orientovaných oddílů, zejména ve výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29) a ve výrobě počítačů (CZ-NACE 26). Tržby ZP, po jejich výrazném propadu v roce 2009 o více než 16 %, v roce 2010 výrazně vzrostly (o 17,1 %) na 3 206,4 mld. Kč, avšak za dosud rekordním rokem 2007 (3 317,9 mld. Kč) zaostaly o 3,4 p.b. Vedoucí postavení v rámci ZP si na tržbách za prodej VV a S v roce 2010, stejně jako v předchozích letech, udržela výroba motorových vozidel s podílem 20,4 %. Podíl žádného z dalších zpracovatelských oddílů však již nepřekročil 10% hranici, přičemž nejvíce se jí přiblížila Výroba počítačů, elektronických a optických zařízení CZ-NACE 26 (podíl 8,9 %), Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (podíl 8 %) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (podíl 7,3 %). Na opačném konci žebříčku v roce 2010 figurovaly oddíly, které patří dlouhodobě k oddílům útlumovým: Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (podíl 0,1 %) a Výroba oděvů CZ-NACE 14 (podíl 0,3 %). V roce 2010 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly oproti předešlému roku v šestnácti ze třiadvaceti sledovaných oddílů ZP. Nejvyšší meziroční růst vykázaly tyto oddíly: Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 (+119,5 %), Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 (+38,8 %), Výroba elektrických zařízení CZ-NACE 27 (+37,4 %) a Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 (+33,4 %). Přes ekonomické oživení klesly meziročně tržby sedmi oddílů zpracovatelského průmyslu, přičemž velký pokles zaznamenaly: Výroba oděvů CZ-NACE 14 (-22,6 %), Výroba nábytku CZ-NACE 31 (-11,9 %) a Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 15 (-8,4 %). Oddílem s nejvyšším podílem na tržbách je Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29, který vykázal velmi solidní meziroční nárůst (+19,4 %). Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě (ÚPH) si dlouhodobě udržuje oddíl Výroba motorových vozidel CZ-NACE 29 (17,1 %, v roce 2009 to bylo 15,1 %). Hranici 10 % ještě překročila Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků CZ-NACE 25 (10,3 %) a nejvíce se jí přiblížila Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 (9,6 %). Přes příznivý hospodářský vývoj i nadále pokračoval pokles počtu zaměstnaných osob ve ZP. V porovnání s rokem 2009 poklesl o 1,4 % na osob a byl tak o 14,1 % nižší ( osob), než v dosud rekordním roce 2007, kdy v ZP pracovalo celkem lidí. Pouze ve čtyřech oddílech se tento ukazatel meziročně zvýšil, z toho nejvíce u oddílu Opravy a instalace strojů a zařízení CZ-NACE 33 ( osob, tj. nárůst o 57 %), ve Výrobě motorových vozidel CZ-NACE 29 ( osob) a ve Výrobě elektrických zařízení CZ-NACE 27 ( osob). Naopak největší pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly v roce 2010 oddíly: Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených CZ-NACE 28 ( osob), Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků CZ-NACE 23 ( osob) a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 25 (-4736 osob). Tento pokles většinou souvisel s rušením některých podnikatelských subjektů (například ve sklářském průmyslu). Hospodářské oživení se příznivě promítlo i do obchodní výměny, která v porovnání s rokem 2009 výrazně vzrostla. Kladné saldo ZP dosáhlo v roce 2010 rekordního objemu 237,8 mld. Kč a oproti předchozímu roku vzrostlo o 13,7 mld. Kč. Obrat (vývoz + dovoz) ve sledovaném období dosáhl hodnoty mld. Kč a v porovnání s rokem 2009 se zvýšil o 721,5 mld. Kč (+19,3 %), přičemž vývoz stoupl o 18,5 % (+367,6 mld. Kč) a dovoz o 20,1 % (+353,9 mld. Kč). Oživení české ekonomiky a také samotného zpracovatelského průmyslu způsobil, že příliv přímých 13

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zahraničních investic (PZI) v roce 2010 vzrostl oproti předcházejícímu roku na více než dvojnásobek a do země přiteklo 129,5 mld. Kč. Největší položku PZI představovaly reinvestované zisky (82,6 mld. Kč), naopak výrazně méně bylo investováno do základního kapitálu (27,8 mld. Kč), zatímco do ostatního kapitálu, do něhož spadají přijaté a poskytnuté úvěry, to bylo 19,2 mld. Kč. Rozhodujícím investorem bylo, stejně jako v roce 2009, Rakousko (investice za 28,3 mld. Kč), před Polskem (26,5 mld. Kč) a Nizozemskem (21,7 mld. Kč). Dominantní podíl na PZI měly reinvestované zisky, kde nejvíce investic směřovalo do služeb a výzkumu a výrazný příliv zaznamenal i zpracovatelský průmysl (26,5 mld. Kč). Podle údajů agentury Czechinvest se čtyři investoři z pěti zaměřili na výzkum a vývoj nebo strategické služby a jen každá pátá investice směřovala do výroby, přitom ještě v roce 2007 výrobní projekty dominovaly. Lze tedy konstatovat, že z hlediska konkurenceschopnosti se struktura PZI v ČR vyvíjí v posledních letech příznivě. Objem PZI směřujících z ČR do zahraničí činil v roce 2010 celkem 32,5 mld. Kč, přičemž rozhodující objem směřoval ve formě ostatního kapitálu do Nizozemska ( 87 % z celkové částky). Z hlediska oddílové struktury zpracovatelského průmyslu investovaly naše společnosti nejvíce do oddílů výroby atrozvodu elektřiny, plynu a tepla (21,8 mld. Kč). Zpracovatelský průmysl ČR se v posledních letech díky relativně příznivému hospodářskému klimatu rozvíjel dynamicky, což lze doložit jak na dlouhodobém růstu jeho tržeb, tak jeho obchodní výměny. Zlom v příznivém vývoji nastal v roce 2008, kdy se ve druhé polovině roku začaly projevovat první symptomy ekonomické recese, kdy tržby ve ZP oproti 2007 poklesly o 1,4 %, účetní přidaná hodnota o 4,7 % při mírném snížení počtu zaměstnaných osob. Výrazný propad nastal v následujícím roce 2009, kdy tržby meziročně klesly o 16,3 %, účetní přidaná hodnota o 14 % a počet zaměstnaných osob se snížil rovněž podstatně a to o 12,7 %. Podobný vývoj byl zaznamenán i v drtivé většině členských zemí EU, přičemž podle Eurostatu v roce 2009 v Evropské unii klesla průmyslová výroba meziročně o téměř 14 % (v ČR o 13,4 %). V roce 2010 se ve vývoji zpracovatelského průmyslu projevily výrazné známky oživení, přičemž ČR profitovala zejména z obnovy ekonomického růstu v Evropské unii a z čilého mezinárodního obchodu. To mělo zásadní dopad na domácí ekonomiku, kde podstatné zlepšení přineslo růst tržeb ve ZP oproti roku 2009 o více než 17 %, nárůst objemu účetní přidané hodnoty o 9,2 %, to vše při poklesu zaměstnaných osob o 1,4 %. Tento trend se pozitivně promítl do ukazatele produktivity práce z ÚPH, který meziročně stoupl o téměř 11 % a do hrubého operačního přebytku (v b.c.), který se zvýšil o více než 17 %. Výrazně narostla rovněž obchodní výměna, kde obrat zahraničního obchodu ZP (vývoz + dovoz) stoupl proti roku 2009 o 19,3 %. Obecně lze konstatovat, že ČR se s následky krize dokázala vyrovnat poměrně rychle a klíčovou roli zde sehrál právě zpracovatelský průmysl, jako významný zaměstnavatel a plátce daní. Ukázalo se totiž, že recesi nejrychleji překonaly ty evropské a mimoevropské země, pro něž je typický vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP, mezi něž se řadí i Česko. Také v prvním pololetí roku 2011 v zásadě pokračoval příznivý vývoj z předchozího roku. Z údajů ČSÚ, které jsou k dispozici za organizace s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v 1. pololetí 2011 se meziročně zvýšily o 13 %, tržby z přímého vývozu stouply o necelých 19 %, počet pracovníků vzrostl o necelá 4 %, ukazatel produktivity (měsíční tržby na zaměstnance v b.c.) se zvýšily o necelých 9 %. Dynamický růst ZP táhnou stejně jako v uplynulém roce hlavně klíčové oddíly v čele s výrobou motorových vozidel (nárůst tržeb o 18,3 %), výrobou strojů a zařízení (+16,6 %), zatímco poměrně značný propad tržeb vykazuje výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů ( 11,8 %). Ve zbytku roku lze očekávat zpomalení, což potvrzují i zářijové odhady Evropské komise (nárůst HDP o 1,7 %) a rovněž slábne optimismus v hodnocení vývoje ve 2. pololetí, kdy podniky více vnímají rizika ve vývoji zakázek a snižují svá očekávání ohledně nových investic, zaměstnanosti a růstu mezd. Přesto lze usuzovat, že meziroční růst tržeb ve ZP ČR dosáhne kolem 8 10 % a dostane se tak zhruba na úroveň před nástupem recese. I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace NACE-CZ V souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE, podle které se statistické výsledky zveřejňují od roku 2009, se sekce C dělí na celkem 24 oddílů, což je patrné z tabulky I.1. Podíl 14

15 Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle oddílů CZ-NACE 2 místa Zpracovatelský průmysl jednotlivých oddílů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je uveden v grafu I.1, přičemž oddíl 12 Výroba tabákových výrobků není uveden v důsledku ochrany důvěrných dat. SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Oddíl Název 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Pozn: Oddíl CZ-NACE 12 není do dalšího hodnocení průmyslových a finančních ukazatelů zpracovatelského průmyslu zařazen s ohledem na ochranu důvěrných dat ,4 % ,9 10 8,0 7,0 7,3 8 6,6 6,0 5,6 5,2 6 4,7 3,4 3,5 4 2,6 1,7 1,2 1,7 1,2 1,5 2 0,3 0,9 0,9 1,3 0, oddíly zpracovatelského průmyslu Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ Graf I.1Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2010 Jak je patrné z grafu I.1 nejvyšší podíl na tržbách ZP připadl v roce 2010, stejně jako v roce předchozím, na oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel a to 20,4 %. Tento oddíl má v ZP jasnou dominanci. Podíly na tržbách dalších zpracovatelských oddílů nepřekračují deset procent, přičemž další příčky patřily oddílům CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (podíl 8,9 %), CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl 8 %), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (7,3 %) a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (podíl 7 %). Naopak nejnižší podíl na tržbách v roce 2010 vykazují stagnující 15

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU nebo útlumové oddíly: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků, tedy kožedělný průmysl (podíl 0,1 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (podíl 0,3 %). Příznivý vývoj v ZP ČR lze konečně dokumentovat i na výsledcích 17. ročníku TOP 100 nejvýznamnějších firem české ekonomiky V hodnocení podle tržeb se na první místo po roce vrátila Škoda auto, a.s. (tržby v objemu 220 mld. Kč, tj. nárůst o 17,1 %), která vystřídala ČEZ (tržby 198,8 mld. Kč - nárůst o 1,2 %), hranici 100 miliard korun ještě překonaly dvě společnosti: RWE Transgas, a.s. (tržby 118,3 mld. Kč - nárůst o 15,8 %) a Foxconn CZ, s.r.o. (tržby 110,2 mld. Kč - nárůst o 30,9 %). Tržby první desítky nejvýznamnějších podniků loni vzrostly o 12 %, přičemž čtyři z nich jsou z oddílů ZP, dva z oblasti energetiky. V žebříčku vývozců v roce 2010 dominovala Škoda Auto, a.s. (198 mil. Kč), před společností Foxconn CZ, s.r.o. (110,1 mld. Kč) a RWE Transgas, a.s. (68,5 mld. Kč). V první desítce se ze zpracovatelských podniků ještě umístily např. Agrofert holding, a.s. (45,9 mld. Kč) automobilka Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, a.s.. (44,7 mld. Kč), Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. (41 mld. Kč) a UNIPETROL, a.s. (31,7 mld. Kč). V žebříčku podle vytvořené přidané hodnoty je jasným lídrem ČEZ, a.s. (127,5 mld. Kč), před Škoda Auto, a.s. (71,6 mld. Kč) a a.s. České dráhy (21,9 mld. Kč). Ze zpracovatelských firem figurují v první desítce Agrofert Holding, a.s. (18,4 mld. Kč) a Siemens Group ČR (9,1 mld. Kč). V TOP 100 podle počtu zaměstnanců patří první místo s.p. Česká pošta ( osob) a hned za ní na místě druhém až čtvrtém se nacházejí ČEZ, a.s. ( osob), Škoda Auto, a.s. ( osob) a Agrofert Holding, a.s. ( osob) a na osmé příčce Siemens Group ČR ( osob). V žebříčku největších firem regionu střední a východní Evropy, podle výše tržeb v miliardách eur za rok 2010, jsou v první desítce dva naši zástupci a to na třetím místě Škoda Auto, a.s. (8,7 mld. EUR) a na pátém ČEZ, a.s. (7,86 mld. EUR). První dvě příčky patří velkým chemických společnostem a to PKN Orlen Polsko (tržby 20,9 mld. EUR), jehož součástí je i Unipetrol a.s. a MOL Maďarsko (tržby 15,53 mld. EUR). Tržby v roce 2010 rostly nejvíce průmyslovým firmám v Moravskoslezském kraji (+26,8 %), druhým nejúspěšnějším byl v tomto směru Pardubický kraj (+21 %) a na třetím místě Ústecký kraj (+18,8 %). Naopak ve třech krajích, v Olomouckém, v Jihočeském a v Praze, tržby meziročně poklesly. Jinak se regionální struktura ZP v posledních letech mění jen minimálně. Nejvyšší podíl na tržbách a přidané hodnotě si dlouhodobě drží Středočeský kraj před dalšími regiony s vyspělým průmyslem (Moravskoslezský, Ústecký a hlavní město Praha). Závěr žebříčku tvoří kraje s nejnižší populací a méně rozvinutým průmyslem (Karlovarský, Západočeský, Vysočina a Jihočeský). I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Rozhodující roli ve vývoji cen průmyslových výrobců v roce 2010 sehrály nákladové faktory, především drahá ropa, jejíž cena v závěru roku překročila 90 USD za barel. Přenos cen průmyslových výrobců do spotřebitelských cen však byl v podmínkách vlažné spotřebitelské poptávky jen omezený. Ceny průmyslových výrobců rostly celoročně prakticky ve všech státech EU-27, v tuzemsku však bylo toto tempo, pod úrovní EU, tj. nižžší o 2,3 p.b. a oproti eurozoně bylo nižší o 1,7 p.b. Tabulka I.2 - Index cen průmyslových výrobců v letech Název Kód CZ-CPA průměr od počátku roku Výrobky zpracovatelského průmyslu C 103,2 94,4 101,5 Pozn: stejné období předchozího roku = 100 Pramen: ČSÚ 16

17 Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zpracovatelský průmysl Zaměstnanci Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů Pozn: údaje na bázi běžných cen Pramen: rok vlastní odhad MPO na základě dat ČSÚ % % % Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů ZP v roce 2010 I.3.2 Základní produkční charakteristiky Z tabulky I.3 je zřejmé, že počet podniků v rámci ZP ČR od roku 2006 neustále roste a v roce 2010 dosáhl nového maxima subjektů (+2,3 % proti roku 2009). Nejvíce nových podniků přibylo v oddíle CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+1 237), výraznější nárůst počtu dále zaznamenaly oddíly CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+618), přestože tržby zde meziročně klesly o 12 %, a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+494). V dalších oddílech byly meziroční přírůstky podniků většinou malé, ve čtyřech odvětvích se naopak počet podniků snížil, z toho nejvíce v oddíle CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-149) a v oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (-99). Z tabulky I.4 je vidět, že v roce 2010 celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ZP vzrostly, ve srovnání s předchozím rokem, o více než 17 % (v roce 2009 to byl naopak pokles o více než 16 %). Přitom sedm ze 23 oddílů zaznamenalo meziroční snížení tohoto ukazatele, z toho největší v oddílech CZ-NACE 14 Výroba oděvů (-28,4 %), v CZ-NACE 13 Výroba textilií (-22,6 %) a v CZ-NACE 31 Výroba nábytku (-12 %), tedy vesměs v těch oddílech, které musí čelit silné zahraniční konkurenci a mají problémy s odbytem. Váha těchto sedmi oddílů je však v celkových tržbách ZP, s výjimkou výroby potravinářských produktů, nízká a výpadek jejich tržeb více než kompenzují oddíly, jimž se v roce 2010 mimořádně dařilo. Platí to zejména o oddílech: CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (meziroční růst tržeb o téměř 120 %), CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (+38,8 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+37,4 %) a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+33,4 %). Ve výrobě motorových vozidel, jejíž podíl na tomto ukazateli je zdaleka nejvyšší, se díky rozmachu automobilového průmyslu zvýšily tržby meziročně o 19,4 %. Dynamický růst tržeb se příznivě promítl i do dalšího finančního ukazatele účetní přidané hodnoty (viz tabulka I.5), jejíž celkový objem meziročně vzrostl o více než 9 %, ovšem z nižšího základu. V tomto případě nutno mít na zřeteli, že se tento ukazatel ještě zdaleka nepřiblížil dosud rekordnímu objemu z roku 2007 (cca 813 mld. Kč) a byl zhruba o 10 % nižší. Účetní přidaná hodnota se snížila oproti roku 2009 v devíti odvětvích. Citelný meziroční pokles tohoto ukazatele byl zaznamenán v kožedělném prů- 17

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU myslu CZ-NACE 15 (-44,5 % ), v oddíle Tisk a rozmnožování nahraných nosičů CZ-NACE 18 (-27 %), ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 (-16 %) a ve výrobě nábytku CZ-NACE 31 (-14 %). Tento propad ovšem vyrovnaly oddíly, kterým se v roce 2010 velmi dařilo, zejména CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (nárůst o 24 %), jejíž podíl na celkové ÚPH je nejvyšší (přes 17 %), dále CZ-NACE 20 (+43 %) Výroba chemických látek a chemických přípravků a CZ-NACE 19 (+88 %) Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů. Za celý zpracovatelský průmysl je možno pozitivně hodnotit vývoj ukazatele počet zaměstnaných osob (viz tabulka I.6). Ten se sice meziročně snížil u většiny oddílů, ale ve čtyřech případech poměrně výrazně stoupl. Zvláště výrazný nárůst byl zaznamenán v oddíle CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení ( osob). V automobilovém průmyslu vzrostl počet zaměstnanců o osob, avšak v oddíle CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení to bylo pouze +34 osob. V oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení vzrostl tento ukazatel o zaměstnanců. Významný meziroční pokles počtu zaměstnaných osob vykázaly následující oddíly: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených ( osob), CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ( osob), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ( osob), a CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků ( osob). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE ZP celkem

19 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE ZP celkem mezir. ind. (b.c.) x 111,8 109,5 98,6 83,7 117,1 Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE ZP celkem mezir. ind. (b.c.) x 113,2 107,7 95,3 86,0 109,2 19

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE ZP celkem mezir. ind. (b.c.) x 101,1 102,4 99,7 87,3 98,6 % Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Pozn: údaje na bázi běžných cen Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech (v %, meziročně) Po výrazném zvyšování osobních nákladů (viz tabulka I.7) v letech 2006 až 2008 přinesl nepříznivý rok 2009 logicky pokles tohoto ukazatele (meziročně to bylo o 10,7 %) a pouze ve třech případech meziroční nárůst. V oddílech Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CZ-NACE 19 a Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CZ-NACE 21 byl nárůst zanedbatelný a výraznější byl jen v oddíle Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení CZ-NACE 30 (+19,1 %). V roce 2010 se ukazatel osobních nákladů zvýšil celkově o 3,7 %, avšak pouze v šesti z 23 sledovaných oddílů. Nicméně se jednalo o takové oddíly, které jsou pro ZP ČR rozhodující. Platí to zejména o oddílech CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+74,4 %) a CZ-NACE 29 (+10,8 %), v dalších čtyřech 20