Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit

Transkript

1 Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit (několik poznámek a několik souvislostí) Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO Praha, , Diskusní setkání Surovinová bezpečnost: Poradíme si s rostoucí energetickou bezpečností ČR?

2

3

4 Jak si stojí ČR? Rudy, kovy 100% dovozní závislost, včetně strategických kovů Nerudní suroviny (část) kryta z domácích zdrojů: surovinové zdroje pro tradiční česká průmyslová odvětví výroba porcelánu a keramiky (kaolíny, některé druhy jílů, živcové suroviny); sklářský průmysl (křemenné písky, živcové suroviny); výroba stavebních hmot (vápence) Nerudní suroviny (ostatní) závislost na dovozu (až 100%), např. mastek, grafit, fluorit, baryt, minerální hnojiva atd. Stavební suroviny kryty z domácích zdrojů Ropa, plyn téměř 100% dovozní závislost (domácí zdroje pokrývají první % spotřeby) Černé uhlí, hnědé uhlí kryty z domácích zdrojů

5 Změny na globálním trhu nerostných surovin I. Během velkého ekonomického růstu v letech docházelo vlivem výrazného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektřiny Obecně se vrátilo do hry téma energetické a surovinové bezpečnosti Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy může zpomalit či dočasně zastavit, ale rozhodně je neobrátí

6 Současná síla jednotlivých ekonomik

7 Změny na globálním trhu nerostných surovin II. Mezinárodně politické konsekvence Vznik nových spojenectví dvojic producent/spotřebitel (Japonsko- Indonésie: plyn; Čína-Angola: ropa; Čína-Guinea: bauxit; Jižní Korea- Madagaskar: biopaliva atd.) Posílení role OPEC (návrat členů; noví členové/noví zájemci) Úvahy o vzniku GASPEC Vyšší intenzita soupeření o nerostné zdroje Velmi aktivní asijské země Japonsko, Jižní Korea, Čína Rozdílná, ale velmi sofistikovaná surovinová diplomacie Japonská strategie velmi precizně propracovaná: maximální diverzifikace, podpora působení japonských těžebních firem mimo Japonsko, využívání projektů rozvojové spolupráce, proškolování partnerů Jižní Korea zájem o středně bohaté země třetího světa, kde již existuje početná střední třída, např. země Perského zálivu Čína nejrazantnější, placení ložisek cash, systém bonusů, aktivní diplomacie, spanilé jízdy nejvyšších představitelů (AF, LA), bezúročné půjčky, rozvojové projekty, neokolonialismus?

8 Evropský aspekt surovinové bezpečnosti Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností jak posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika A) mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (= řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita) B) Mnoho evropských zemí v 70., 80. a 90. letech upřednostňovalo dovoz surovin z neevropských teritorií nad využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP (nefunguje; problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často pro ŽP horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě; vzniká i další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů hmoty) Výsledkem je fakt, že Evropa jako kontinent je sice významný hráč na straně spotřeby, ale zcela zanedbatelný hráč na straně produkce Nové trendy se rodí mimo Evropu, je třeba je pečlivě sledovat a analyzovat, protože nás zásadně ovlivňují typicky břidlicový plyn

9 Verheugenova iniciativa relevantní reakce EU v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Gunter Verheugen progresivní dokument Raw Materials Initiative (ČR stála u zrodu) tři pilíře vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (včetně jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km) zahájení evropské surovinové diplomacie budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie, využití projektů rozvojové spolupráce, diverzifikace českého ZO) podpora materiálově úsporných technologií 14/21 superkritických komodit EU

10

11 Case study REE Specifická skupina 15 vzácných kovů, které se využívají téměř výhradně v high tech oborech výroba mobilních a satelitních telefonů, hybridních motorů, permanentních magnetů, infračervené optiky, komponenty OZE Čína disponuje cca 95% podílem na světové produkci a svoji dominanci dále zvyšuje tím, že vstupuje do zahraničních fy, které těží ve světě zbylých 5% (Austrálie, Malajsie, snaha ovládnout budoucí těžbu ve Vietnamu atd.) V roce 2010 se Čína rozhodla začít omezovat těžbu REE (uzavírání neekologických dolů + uzavírání nebezpečných dolů) a tím i limitovat vývoz Vyspělé země (EU, Japonsko či USA) byly naprosto bezmocné a zasaženy na velmi citlivém místě Jeden z důkazů o tom, že se soupeření o zdroje rozšiřuje z oblasti energetických komodit (EB) do oblasti speciálních surovin (SB)

12

13

14 Co z toho vyplývá pro ČR? Ve světě se soupeří o čím dál tím více specifické suroviny, jejichž dostupnost či nedostupnost přímo limituje technologický vývoj dané země. Surovinový průmysl prodělal během posledních dvou dekád zásadní proměnu a modernizaci (zcela nové suroviny; nová použití známých surovin). V tomto světle nemáme dostatek informací o tom, zda jako stát těmito zdroji disponujeme či nikoliv (ČR byla v 60., 70. a 80. letech geologicky prozkoumána jen na tradiční suroviny), nutně potřebujeme tyto znalosti rozšířit, aby to nelimitovalo náš vědecko-technický rozvoj. Existují oblasti, kde je ČR zapojena do špičkového surovinového výzkumu světové úrovně, např. výzkum možného využití tzv. polymetalických konkrecí (které kromě jiných důležitých kovů obsahují i příměs REE). Na nových surovinách jsou přímo závislé moderní technologické obory, přičemž pro některé bychom jako stát mohli mít zajímavou surovinovou základnu: typicky elektromobilita lithium.