Jakub Šrom ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jakub Šrom ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky"

Transkript

1 12 ŘÍZENÍ FREKVENCE A VÝKONOVÉ BILANCE V ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVĚ 1. ÚVOD Jakub Šrom ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Vznik a rozšiřování elektrizačních soustav je dán výhodností těchto postupů. Spojováním do větších celků se zvyšuje bezpečnost provozu tím, že výpadek stejného zdroje nebo zátěže se v soustavě s velkým instalovaným výkonem projeví poměrně menší změnou stavu systému než v malé soustavě. Další výhoda je spojena s držením záloh pro řešení krizových situací, kdy je možnost tyto zálohy rozložit na větší počet zdrojů a mít tak k dispozici větší část z instalovaného výkonu pro využití v normálním provozu. S tím je spojená i možnost výpomoci mezi propojenými soustavami v případě problému v některé ze soustav, která by pro ni v případě samostatné existence znamenala i riziko black-outu. Nevýhodou pro velké soustavy je možnost vzniku kývání frekvence, a tím způsobené přetoky činného výkonu. To je způsobeno obrovskou plochou soustavy, ve které však není rovnoměrné rozložení zdrojů, ale jsou často sdruženy v jednotlivých oblastech, vhodných pro jejich výstavbu, které jsou od sebe značně vzdáleny. Problémy také mohou nastat při ne zcela jednotném nastavení a průběhu různých systémových regulací, které v nepříznivém stavu mohou působit proti sobě a v krajním případě i zhoršit stávající stav. 1.1 VZNIK ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY Prvním využitím elektrické energie v českých zemích byla instalace šesti obloukových lamp pro osvětlení tkalcovny lnu v Moravské Třebové v roce 1878 a elektrizace dalších objektů na sebe nenechala dlouho čekat. Výrobní zdroje již nesloužily pouze jejich zřizovatelům, ale vyráběná elektřina byla rozváděna, většinou vrchními vedeními různých napěťových hladin, dalším odběratelům. Vznikaly tzv. městské elektrárny, které se staly nejen výrobci, ale i distributory elektřiny. Za první veřejnou elektrárnu v Čechách se považuje instalace dynama v Žižkovské plynárně v roce Městské elektrárny z počátku vyráběly energii především pro zajištění veřejného osvětlení. Na vzniklou elektrickou síť byly později postupně připojovány domácnosti. Zdrojem energie byla stejnosměrná dynama poháněná parními stroji nebo naftovými motory. K monopolizaci přispěly i dobové technické možnosti použití střídavého proudu, jeho snadné transformace na libovolné napětí, a tím i možnost přenosu elektrické energie na podstatně větší vzdálenosti než umožňoval stejnosměrný proud. 1

2 Elektřinou v Praze se zabývala zvláštní komise pro elektrické dráhy při městské radě, která se v roce 1897 změnila na správní radu elektrických drah a vytvořila základ Elektrických podniků královského hlavního města Prahy. Tato společnost do vínku dostala monopolní podnikání při provozování pražské dopravy, správě elektráren a rozvodu elektrické energie. V tom samém roce byl schválen projekt výstavby elektrárny v pražských Holešovicích už s třífázovými generátory. O tři roky později byl zahájen provoz prvních generátorů. Ve vznikající ČSR bylo elektrifikováno 11 % měst a obcí s 34 % obyvatel. V roce 1919 byl vydán zákon č. 438/1919 Sb. "O státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace". Jím bylo normalizováno síťové napětí na 380/220 V, frekvence sítě na 50 Hz a napětí primárních distribučních sítí 22 kv a 100 kv. V této době v ČSR působilo 25 tzv. všeužitečných elektrárenských společností. V roce 1945 bylo znárodněno 1350 subjektů spojených s výrobou a rozvodem elektrické energie. Do roku 1950 tvořila hlavní přenosovou soustavu vedení 100 kv (později 110 kv), avšak byla rozdělena na několik oddělených oblastních soustav. To se v tomto roce změnilo, když bylo přistoupeno na vznik jediné soustavy a začalo se s výstavbou přenosových vedení 220 kv a v roce 1962 byla uvedena do provozu první linka 400 kv MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV CDO - soustava Mír K první mezinárodní spolupráci v rámci bývalého RVHP došlo propojením Československa a Maďarska linkou 110 kv v roce 1953 a linkou 220 kv v roce 1960, což bylo prvním krokem k vytvoření propojené elektrizační soustavy Mír. K další spolupráci se přistoupilo v roce 1961 mezi soustavami Československa, Polska a bývalé NDR. 25. července 1962 vzniká Centrální dispečerská organizace propojených energetických soustav (CDO PES) se sídlem v Praze. Do této organizace patřily elektrizační soustavy Československa, Maďarska, NDR, Polska a Západoukrajinská energetická soustava. V roce 1963 se připojilo Bulharsko a o rok později Rumunsko. V této době dochází k prudkému rozvoji energetiky jak ve výrobním sektoru, tak v rozšiřování přenosových sítí u nás i v zahraničí. Pro srovnání, v roce 1969 byl instalovaný výkon v soustavě Mír MW a bylo vyrobeno GWh a v roce 1979 už byl instalovaný výkon MW a výroba GWh, z toho v Československu bylo nainstalováno MW a vyrobeno GWh Soustava CENTREL Regionální uskupení CENTREL sdružující energetické společnosti Československa, Polska a Maďarska vzniklo v Praze. Této události předcházela mnohá jednání, která započala již v prosinci 1991 zasedáním přestavitelů těchto společností ve Varšavě, kde 2

3 se rozhodlo o přípravě propojení soustav do UCPTE, čímž byl učiněn první krok k budoucí integraci do dalších evropských struktur. Součástí tohoto kroku byl souhlas UCPTE a podpis tzv. Katalogu opatření pro integraci soustav PSE S.A., MVMR, ČEZ a.s., SEP š.p. s UCPTE. Tento dokument byl souhrnem opatření, které musí soustavy CENTRELu splnit před propojením s UCPTE a týkaly se úprav na elektrárnách, v přenosové soustavě i v CENTRELu jako celku. Už na konci září 1993 byly uskutečněny první testy dynamických schopností CENTREL - VEAG (soustava bývalé NDR), při kterých bylo odepnuto 9 zdrojů nebo zátěží o velikosti MW. Předmětem zkoušek bylo uvěření správné funkce primární a sekundární regulace. Výsledky byly velmi dobré a prokázaly srovnatelnou úroveň systému s UCPTE a byly přesvědčivým důkazem pro pokračování spolupráce mezi UCPTE a CENTRELem. Až do listopadu 1993 byl CENTREL a VEAG paralelně propojen s CDO, k odpojení se přistoupilo kvůli energetické krizi na Ukrajině. Od této chvíle paralelně spolupracovaly soustavy CENTRELu a VEAG v tzv. ostrovním provozu. Během dalších dvou let plnění podmínek stanovených v Katalogu opatření se pokročilo do stádia jejich dokončování. V březnu 1995 byl ustanoven společný Technický výbor CENTREL UCPTE pro přípravu propojení. Zároveň UCPTE požadovalo, aby CENTREL vystupoval vůči němu jako jeden regulační blok. To vedlo k rozhodnutí o výstavbě řídícího a koordinačního centra CENTRELu (EACC Energy Acounting and Control Centre) ve Varšavě. Dne 13. září 1995 se VEAG synchronně propojil s UCPTE. 15. září 1995 byl zahájen zkušební ostrovní provoz a uskutečněny třídenní testy dynamických schopností soustavy, kdy byly postupně odepnuty 4 zdroje a prokázány regulační schopnosti soustav CENTRELu. Tyto testy byly považovány za poslední test a po jejich kladném vyhodnocení General Assembly UCPTE rozhodlo o provedení propojení v říjnu K samotnému připojení CENTRELu došlo 18. října 1995 ve 12:30. Protože ještě nebylo dokončeno EACC ve Varšavě, bylo toto provedeno z dispečinku CDO v Praze. Ten na sebe převzal i zodpovědnost za regulaci výkonové bilance CENTREL / VEAG vůči UCPTE až do 1. října 1996, kdy došlo ke zprovoznění EACC. Po roce zkušebního provozu bylo rozhodnuto o zrušení stejnosměrných spojek, které se již staly bezpředmětnými. Soustavy CENTRELu se staly právoplatnými členy UCTE v roce CENTREL vystupoval v UCTE jako jeden regulační blok až do 30. června 2008, kdy se změnila struktura řízení. Od té chvíle jednotlivé soustavy CENTRELu vystupují samostatně a jsou zodpovědné za svou výkonovou bilanci řídícímu středisku UCTE North Brauweiler. 3

4 1.2.3 Soustava UCPTE / UCTE Počátek integrace sahá do dvacátých let 19. století a není přímo spojen s historií EU či jejími předchůdci. V té době vznikají tři mezinárodní organizace, které měly zásadní vliv na pozdější vývoj v rozvoji elektrizačních soustav. První bylo v roce 1921 CIGRÉ (Conférence Internationale des Grands Réseaux de Transport d Énergie Électriques á Trés Haute Tension), které sdružovalo inženýry z národních společností zabývajícími se přenosem elektrické energie. Poté v roce 1924 vzniklo WPC (Word Power Conference), které sloužilo jako fórum pro řešení zásadních světových energetických otázek. Kořeny této instituce sahají do britského elektrotechnického průmyslu během první světové války. Bylo zde 23 členů zastupujících národní energetické společnosti. Byly zde zastoupeny převážně evropské státy, případně jejich kolonie. Poslední z nich bylo UNIPEDE (Union Internationale des Producteurs et Distributeurs d Énergie Électrique), které vzniklo v roce 1925 z popudu zástupců elektrotechnického průmyslu Belgie, Francie a Itálie. Postupně se přidávaly další země a na prvním kongresu v Římě roku 1926 zde již byli zástupci z 13 zemí. UNIPEDE sdružovalo národní odborné spolky zabývající se výrobou, přenosem a distribucí elektrické energie. Myšlenka propojené západní Evropy byla aktualizována po 2. světové válce a značně v její prospěch zapůsobila pomoc v rámci Marshalova plánu. V roce 1950 Rada OEEC schválila pracovní verzi organizace nazvané Union of Electricity Producers of Western Europe, jejímiž členy měly původně být pouze státy čerpající poválečnou pomoc. V podobném duchu se vyjádřila i Studijní komise pro mezinárodní propojení na zasedání UNIPEDE s tím,že by to ale nemělo být zaměřeno pouze pro ty nejpostiženější země. V listopadu 1950 Výbor pro elektřinu jednomyslně schválil doporučení k vytvoření takového koordinačního orgánu. V květnu 1951 oficiálně vzniká UCPTE (Union pour la Coordination de la Production et du Transport de l Électricité) čítající v tu dobu 8 členů (Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Švýcarsko). UCPTE bylo založeno v souladu se dvěmi důležitými podmínkami pro regionální spolupráci. První bylo fungování nezávisle na mezinárodních organizacích, ačkoliv jeho vznik je s mnoha spojen (UNIPEDE, OEEC, UNECE), a druhou byla podpora ducha vzájemné důvěry. UCPTE mělo několik hlavních cílů. Prvním byla snaha o zlepšení krátkodobých výměn elektrické energie mezi zeměmi. Druhým bylo koordinování údržby tepelných elektráren členských států. Třetím a zřejmě nejdůležitějším cílem byl paralelní provoz zdrojů. Dalším bylo provozování mezinárodního propojení pro liberalizaci výměn energie. S postupným vývojem energetiky docházelo i během Studené války k výměnám energie mezi členskými zeměmi UCPTE a CDO, a to přes stejnosměrné spojky na hranicích mezi 4

5 těmito bloky. Stejnosměrné spojky byly používány kvůli horší kvalitě elektrické energie na straně CDO. V roce 1998 bylo z názvu UCPTE vypuštěno P znamenající výrobu, což bylo způsobeno pokračujícím zaváděním unbundlingu v členských státech. V roce 1999 vznikla nová organizace ETSO (European Transmission System Operators), která byla založena UCTE, NORDELem a provozovateli přenosových soustav Irska a Velké Británie. Hlavním úkolem bylo harmonizovat přístup k sítím a podmínky pro její užívání, a to zejména pro mezinárodní obchod s elektřinou. To mělo za následek změnu principů fungování UCTE, které na sebe vzalo dvě hlavní úlohy. První bylo zaměření se na bezpečnost systému v souvislosti s propojenými synchronními operacemi v UCTE stanovením technických pravidel pro fungování systému. Druhou je důsledná kontrola přiměřenosti systému, poskytování informací pro členy UCTE, účastníky trhu a úřady. V současné době UCTE sdružuje 29 provozovatelů přenosových soustav ve 24 zemích, kteří spravují km přenosových linek. Podle posledních údajů za rok 2007 byl instalovaný výkon 631 GW a výroba netto 2607,1 TWh. Na obr. 1 jsou vyznačené státy UCTE a další evropské propojené soustavy. Obr.1: Propojené systémy v Evropě 5

6 2. ŘÍZENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ČR 2.1 SYSTÉMOVÉ SLUŽBY (SYS) Systémové služby slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu PS, kvality přenosu elektrické energie a k zajištění požadavků pro provoz ES ČR vyplývajících z mezinárodní spolupráce v rámci UCTE. Provozovatel PS zajišťuje následující SyS: 1) Udržování kvality elektřiny Služba využívá tyto technicko organizační prostředky: o Udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence o Sekundární regulace f a P o Sekundární regulaci napětí o Terciární regulace napětí o Zajištění kvality napěťové sinusovky o Zajištění stability přenosu Kritéria pro posuzování kvality elektřiny vycházejí z platných technických norem. 2) Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase Služba využívá tyto technicko organizační prostředky: o Sekundární regulace f a P o Terciární regulaci výkonu o Využití dispečerské zálohy Kritéria pro posuzování kvality udržování výkonové rovnováhy a salda předávaných výkonů vycházejí z doporučení platných obecně v rámci UCTE, z katalogu opatření před přijetím do UCTE a pravděpodobnostního přístupu. 3) Obnovení provozu Jako hlavní prostředek se využívá plán obnovy spolu s podpůrnými službami (PpS) Schopnost ostrovního provozu (OP) a Startu ze tmy (BS). Kritéria pro posuzování kvality obnovení provozu vycházejí z předpisů platných v rámci ČEPS, a.s. a UCTE. 4) Dispečerské řízení Kromě již výše uvedených prostředků zahrnuje tato služba ještě: o zajišťování bezpečnosti provozu prostřednictvím plánu obrany a provozních instrukcí, o řízení propustnosti sítě (toků činných výkonů) pomocí zapojení sítě, redispečinku, protiobchodu. Kritéria pro posuzování kvality dispečerského řízení vycházejí z předpisů a provozních instrukcí platných v rámci ČEPS, a.s. a UCTE. 6

7 2.2 TECHNICKO ORGANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO ZAJIŠTĚNÍ SYS Udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence Udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence znamená obstarání této zálohy ve stanovené výši a kvalitě (s požadovanou statikou a dynamikou). V propojené ES je primární regulace frekvence založena na tzv. principu solidarity. To znamená, že při narušení výkonové rovnováhy mezi zatížením a výkonem zdrojů (např. poruchovým výpadkem bloku nebo změnou zatížení) se na obnovení výkonové rovnováhy podílejí všechny zdroje propojené soustavy, které jsou do primární regulace frekvence zapojeny v jednotlivých regulačních oblastech. Účelem primární regulace frekvence je tudíž zvýšení (snížení) výkonu, a tím zastavení poklesu (vzrůstu) odchylky frekvence v časovém intervalu několika sekund. Matematicky tato odezva výkonu ΔP závisí na stacionární odchylce frekvence Δf od jmenovité hodnoty takto: ΔP = λ*δf [MW, MW/Hz, Hz], kde (1) λ výkonové číslo regulační oblasti. Výkonové zálohy pro primární regulace frekvence každé z regulačních oblastí se stanoví jako standard udávající, jak velký výpadek výkonu má být pokryt činností primární regulace frekvence. Zajištění této (vzájemně v UCTE dohodnuté) výkonové zálohy je základní povinností provozovatelů PS, tj. podmínkou synchronní spolupráce soustav společností spolupracujících v tomto propojení. Z toho vyplývá, že každá regulační oblast udržuje pro ni stanovenou souhrnnou výkonovou zálohu na primární regulaci frekvence s danou sumární statikou. Na primární regulaci frekvence se podílejí bloky poskytující PpS Primární regulace f bloku (PR). Na činnost primární regulace frekvence navazuje sekundární regulace f a P Sekundární regulace f a P Sekundární regulace f a P automaticky udržuje frekvenci na jmenovité hodnotě a výkonovou rovnováhu regulační oblasti (saldo předávaných výkonů se sousedními soustavami na sjednané hodnotě). Sekundární regulace f a P je zajišťována automaticky sekundárním regulátorem frekvence a předávaných výkonů, který je umístěn na Dispečinku ČEPS. Na sekundární regulátor jsou připojeny terminály elektráren s bloky poskytujícími PpS Sekundární regulace P bloku (SR) a terminály v hraničních rozvodnách měřící předávaný výkon. Samotný regulátor pracuje podle tzv. principu neintervence, což znamená, že způsobenou výkonovou nerovnováhu, projevující se změnou frekvence a odchylkou předávaných výkonů vyrovnává pouze 7

8 postižená regulační oblast, kde výkonová nerovnováha vznikla. Regulační odchylka (značená písmenem G v souladu s [2]) se tedy spočítá: G = ΔP + K*Δf [MW, MW, MW/Hz, Hz], kde (2) ΔP odchylka předávaných výkonů od plánované hodnoty K nastavený parametr, který by se měl teoreticky rovnat výkonovému číslu λ, aby princip neintervence platil ideálně. Okamžitou regulační odchylku výkonu nesmíme zaměňovat za systémovou odchylku, která představuje odchylku energie subjektů zúčtování za obchodní interval. Při obnovování výkonové rovnováhy navazuje sekundární regulace f a P na primární regulaci frekvence tak, aby postupně nahradila výkon, který byl poskytnut na principu solidarity v propojené soustavě. Proces sekundární regulace f a P je realizován vysíláním žádané hod-noty výkonu ze sekundárního regulátoru na bloky poskytující PpS SR. Činnost sekundární regulace f a P by měla obnovit zadané hodnoty frekvence a předávaných výkonů do 15 minut od okamžiku vzniku výkonové nerovnováhy. Na činnost sekundární regulace f a P navazuje Terciární regulace P (TR) Terciární regulace výkonu Terciární regulace výkonu udržuje potřebnou sekundární regulační zálohu. Terciární regulace výkonu slouží pro nahrazení vyčerpané sekundární regulační zálohy, tedy výkonu, který byl použit v rámci činnosti sekundární regulace f a P. Pro terciární regulaci je možné využívat točivou zálohu (bloky poskytující PpS Terciární regulace P bloku (TR)) nebo najíždět podle potřeby rychle startující zálohu Využití dispečerské zálohy Dispečerská záloha slouží pro pokrývání výkonové nerovnováhy, která vzniká tím, že účastníci trhu (subjekty zúčtování odchylek) nejsou dlouhodobě (více než 2 hodiny) schopni dodržet plánované odběrové diagramy nebo diagramové body. Účelem dispečerské zálohy je pokrytí nedostatku výkonu vzniklého výpadkem bloků nebo větším odebíraným výkonem oproti sjednanému odběrovému diagramu, který provozovatelé bloků nebo uživatelé nejsou schopni nebo ochotni nahradit vlastními prostředky (např. nákupem elektřiny na vyrovnávacím trhu) Sekundární regulace napětí (ASRU) Sekundární regulace napětí automaticky udržuje zadané napětí v pilotním uzlu přenosové soustavy. Zadané napětí je určeno terciární regulací napětí. 8

9 Úlohou ASRU je udržování zadaných napětí, které jsou stanoveny terciární regulací napě-tí v pilotních uzlech. Systém ASRU je realizován pomocí automatického regulátoru napětí (ARN). Tento regulátor reaguje na odchylku skutečného napětí od napětí zadaného v pilotním uzlu a určí potřebný jalový výkon pro její odregulování. Hodnota požadovaného výkonu je rozesílána na elektrárny, jejichž bloky poskytují PpS Sekundární regulace U/Q (SRUQ). Pokud má elektrárna více než jeden blok, musí být vybavena též tzv. skupinovým regulátorem jalového výkonu, který rozdělí požadovaný výkon z ARN na jednotlivé bloky dle zvoleného klíče. Principiálně jsou možná následující uspořádání: 1. ARN je umístěn na elektrárně (je součástí řídícího systému elektrárny). Jeho nedílnou částí je potom tzv. skupinový regulátor buzení, který řídí jalové výkony jednotlivých bloků (pulzní nebo analogovou regulací jalového výkonu). 2. ARN není na elektrárně (je umístěn např. na blízké rozvodně zvn a vvn), ale jeho součástí je skupinový regulátor buzení elektrárny, který přímo řídí jalové výkony jednotlivých bloků (pulzní nebo analogovou regulací). 3. ARN není umístěn na elektrárně (je umístěn např. na blízké rozvodně zvn, vvn), ale zasílá na elektrárnu sumární žádanou hodnotu jalového výkonu. Tato je skupinovým regulátorem, který je umístěn na elektrárně rozdělována na jednotlivé bloky. Konkrétní uspořádání musí být dohodnuto mezi poskytovatelem PpS a provozovatelem PS. Do systému ASRU jsou zařazeny i kompenzační tlumivky, které jsou využívány při vyčerpání příslušných regulačních rezerv alternátorů. Regulovat kompenzačními tlumivkami by se mělo začít dříve, než jsou zcela vyčerpány technické možnosti alternátorů. Na těch by se měla udržovat stálá rezerva Q pro havarijní situace. Systém regulace zahrnuje i hladinové regulátory transformátorů. ASRU musí umožňovat komunikaci s terciární regulací napětí. Při přechodu pilotního uzlu do ostrovního provozu se odpojuje ASRU ze systému terciární regulace (dálkové ovládání napětí) a přepojuje na režim zadávání žádaného napětí místně. Popudovým signálem je výstup z alespoň jednoho regulátoru ostrovního provozu (ROP) příslušného generátoru, který reguluje napětí v daném pilotním uzlu. Není-li k dispozici signál z ROP, využije se přímo výstup z frekvenčního relé, které indikuje vznik ostrovního provozu v dané části PS. Obr. 2 znázorňuje vazby v hierarchické regulaci napětí a jalových výkonů v ES. 9

10 Obr. 2: Struktura regulace U a Q v PS Terciární regulace napětí Terciární regulace napětí koordinuje zadaná napětí v pilotních uzlech pro bezpečný a ekonomický provoz ES jako celku. Je představována optimalizačním programem pracujícím na Dispečinku ČEPS. Z obr. 15 je vidět, že terciární regulace napětí tvoří vrchol v hierarchii regulaci napětí a jalových výkonů v ES Zajištění stability přenosu Jedná se o kontrolní a koordinační činnost spočívající v zajištění stability přenosu činných výkonů a tlumení výkonových kyvů v soustavě. Provoz propojených přenosových soustav vyžaduje kontrolu statické a dynamické stability při přenosech výkonů. Tuto kontrolu provádí ČEPS sledováním a vyhodnocováním měřených dějů v reálném čase a kontrolními výpočty stability. Na základě analýzy se navrhují opatření pro nastavení hlídačů meze podbuzení, zesílení regulátorů buzení a nastavení konstant systémových stabilizátorů (PSS) v regulátorech buzení jednotlivých generátorů. Tyto záležitosti také řeší Obranný plán v opatření proti kývání a ztrátě synchronismu. 10

11 2.2.8 Obnovení provozu po úplném nebo částečném rozpadu soustavy (ztrátě napájení) Proces skládající se z najetí bloků bez podpory napětí ze sítě (start ze tmy), postupné obnovy napětí sítě a napájení uživatelů dle předem určených priorit, a dále z ostrovního provozu částí sítě a postupného sfázování ostrovních provozů. V případě, že dojde k velké systémové poruše, která není zvládnuta běžnými prostředky (popsanými v Plánu obrany proti šíření poruch), může nastat black-out, neboli dojít k úplnému nebo částečnému rozpadu soustavy. V případě takovýchto poruch musí ČEPS zajistit obnovení provozu do normálního stavu. K tomuto účelu má vytvořený Plán obnovy, který je rozpracován do provozních instrukcí dispečinků provozovatelů DS a pravidelně trénován a některé jeho části i reálně testovány. Příkladem může být start bloků bez dodávky vnějšího napětí a výkonu - start ze tmy a schopnost ostrovního provozu elektrárenských bloků Zajištění kvality napěťové sinusovky Funkce pasivního charakteru (monitorovací a kontrolní) i aktivního charakteru (filtry). S rozvojem polovodičových technologií roste počet zařízení založených na této bázi napá-jených z vyšších napěťových hladin. To může způsobit zkreslení průběhu napětí (pulsy, obsah vyšších harmonických apod.), které zpětně negativně ovlivňuje jiné uživatele. Proto ČEPS má právo monitorovat a měřit čistotu sinusovky, identifikovat zdroje poruch a navrhovat opatření. 11

12 2.3 PODPŮRNÉ SLUŽBY (PPS) K zajištění systémových služeb používá ČEPS podpůrné služby poskytované jednotlivými uživateli PS. ČEPS tak dosahuje správné a spolehlivé fungování ES v rámci standardů, které si pro provoz zvolil, nebo které přijal jako člen propojených soustav UCTE. Následující část popisuje PpS tak, jak jsou poskytovány jednotlivými subjekty na jejich zařízeních: o Primární regulace f bloku (PR), o Sekundární regulace P bloku (SR), o Terciární regulace P bloku (TR), o Rychle startující 10-ti minutová záloha (QS10), o Rychle startující 15-ti minutová záloha (QS15), o Dispečerská záloha (DZt), o Změna zatížení (ZZ30), o Snížení výkonu (SV30), o Vltava (VSR), o Sekundární regulace U/Q (SRUQ), o Schopnost ostrovního provozu (OP), o Schopnost startu ze tmy (BS). Kromě podpůrných služeb obstarávaných v ES ČR využívá ČEPS pro systémovou službu Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase ještě regulační energii opatřenou na domácím trhu a domácím vyrovnávacím trhu (VT), a dále výpomoc ze synchronně pracující soustavy: o Regulační energie z VT opatřená v ČR [Ereg], (negarantovaná) o Regulační energie [Ereg 30- ] opatřená na domácím trhu v ČR, (dohoda s výrobcem negarantovaná) o Výpomocí ze synchronně pracující soustavy se rozumí import/export regulační energie, realizovaný změnou salda předávaných výkonů po odsouhlasení se sousedním PPS. Výpomoc ze synchronně pracující soustavy je možno realizovat následujícími způsoby: o Havarijní výpomoc [EregZ 30 ], o Nákup negarantované regulační energie [EregZ] ze zahraničí, o Nákup garantované regulační energie [EregZG 30 ] ze zahraničí. Regulační energie může být kladná i záporná, značí se znaménkem za zkratkou. 12

13 Všechny podpůrné služby musí splňovat tyto obecné požadavky: o Měřitelnost se stanovenými kvantitativními parametry a způsobem měření, o Garantovaná dostupnost služby během denního, týdenního a ročního cyklu s možností vyžádat si inspekci, o Certifikovatelnost stanovený způsob prokazování schopnosti poskytnout služby pomocí periodických testů, o Možnost průběžné kontroly poskytování Primární regulace f bloku (PR) Primární regulace f bloku je lokální automatická funkce zajišťovaná obvody primární regulace, spočívající v přesně definované změně výkonu elektrárenského bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty. Změnu výkonu elektrárenského bloku vyžadovanou obvody primární regulace v závislosti na odchylce frekvence udává rovnice: ΔP = 100 δ ΔP... požadovaná změna výkonu bloku [MW] P n... nominální výkon bloku [MW] Pn fn Δf, Δf... odchylka frekvence od zadané hodnoty [Hz] δ... statika primární regulace [%] f n... zadaná frekvence (obvykle jmenovitá 50 Hz), kde (3) Poskytovatel PpS PR bloku musí zajistit uvolnění požadované regulační zálohy primární regulace f bloku (dále RZPR) do 30 sekund od okamžiku vzniku odchylky frekvence. Maximální velikost RZPR na bloku je uvolňována při změně kmitočtu o 200 mhz od zadané hodnoty (platí pro bloky do 300 MW) a pro bloky nad 300 MW se uvažuje s uvolněním maxi-mální rezervované velikosti RZPR při změně kmitočtu o 100 mhz od zadané hodnoty. Z důvodu omezení vlivu výpadků bloků poskytujících tuto PpS na souhrnnou zálohu, je stanovena maximální velikost vykupované RZPR od jednoho bloku 10 MW. Minimální velikost RZPR poskytovaná na jednom bloku je 3 MW, přičemž platí: RZPR = ½ * RRPR. (4) Certifikovaná PpS PR musí mít následující vlastnosti: o Zapínání a vypínání PR z místa obsluhy bloku, o Signalizace chodu PR na Dispečink ČEPS, o Nastavování statiky δ [%] plynule nebo po krocích maximálně 1% (doporučuje se možnost nastavování po 0,1 %) v rozmezí 4-12 %, u bloků nad 300 MW v rozmezí 4-25 %. o Nastavování hodnoty RRPR [MW nebo % P n ] v intervalu ±3 až ±15 [MW], o Nastavování žádané hodnoty frekvence f zad [Hz] v rozmezí 49,95-50,05 Hz, plynule nebo 13

14 po krocích maximálně 10 mhz, o Nastavování pásma necitlivosti korektoru frekvence - N ecf [mhz] plynule nebo po krocích maximálně 5 mhz v rozmezí 0 až 30 mhz. Podpůrná služba PR je zajišťována obvody primární regulace f bloku, které jsou implementovány obvykle v ŘS turbíny. Po zapnutí do funkce musí být PR funkční trvale v celém regulačním rozsahu bloku bez ohledu na to, je-li výkon bloku řízen místně nebo dálkově. Odchylky výkonu bloku dané funkcí PR jsou superponovány na změny výkonu způsobené SR a TR, pokud je blok v těchto PpS provozován. Z hodnot minimální velikosti regulačního rozsahu primární regulace ±3 MW a minimální nastavitelné statiky 4 % vychází z níže uvedeného vztahu minimální velikost jmenovitého výkonu TG, který může poskytovat PR, následovně: P n =ΔP*δ*f n / 100*Δf = 3*4*50 / 100*0,2 = 30 MW. (5) ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Sekundární regulace P bloku (SR) Sekundární regulace P bloku je proces změny hodnoty výkonu regulovaného elektrárenského bloku, tak jak je požadováno sekundárním regulátorem frekvence a salda předávaných výkonů. Využitím regulační zálohy sekundární regulace P bloku (dále RZSR) je dáno algoritmem sekundárního regulátoru Dispečinku ČEPS. Poskytovatel PpS SR bloku musí velikost RZSR bloku realizovat určenou rychlostí nejpozději do 10 minut od požadavku. Minimální rychlost změny RZSR bloku je 2 MW/min. Minimální velikost RZSR poskytovaná na jednom bloku je 10 MW, přičemž platí: RZSR = ½ * RRSR (6) Certifikovaná PpS SR musí mít následující vlastnosti: o Zapínání a vypínání SR z místa obsluhy, o Signalizace chodu SR na dispečink ČEPS, o Nastavování rychlosti změny činného výkonu bloku c SR [MW/min], minimální velikost rychlosti c SRmin = 2 MW/min, o c SR nastavená v ŘS bloku pro provoz v PpS musí být nejméně o 5 % větší než c SR certifikovaná a nahlášená do ŘS ČEPS. o Nastavování mezí jednotlivých regulačních rozsahů sekundární regulace RRSR i (P maxi, P mini [MW]); minimální velikost RRSR pmin = 20 MW, tj. ± 10 MW. o Automatický přenos všech požadovaných hodnot z TE do ŘS provozovatele PS. 14

15 Podpůrná služba SR je zprostředkována pomocí změny požadované hodnoty regulátoru výkonu bloku. Realizuje se signálem vyslaným z Dispečinku ČEPS přes terminál výrobny (TE). TG vhodné pro poskytování SR musí být vybaveny vhodným regulátorem výkonu s nastavitelným trendem, který je schopen přijímat externě požadovanou hodnotu výkonu z TE. Jednotlivé TG je možno navíc sdružovat do tzv. fiktivního bloku, který musí splňovat požadavky Kodexu PS na provoz v SR. Při sekundární regulaci výkonu pak dochází k dálkové regulaci výkonu bloku jako celku, při které je třeba za každých okolností zabezpečit možnost výroby elektrické energie v rozsahu poskytovaných PpS případně i společně s výrobou tepla. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Terciární regulace P bloku (TR) Terciární (točivá) regulace P bloku spočívá ve změně výkonu bloku na základě požadavku vyslaného na elektrárnu technickým zařízením Dispečinku ČEPS. Pro snižování výkonu využíváme zálohu označenou (RZTR-). Pro zvyšování výkonu využíváme zálohu označenou (RZTR+). Poskytovatel PpS TR musí celou velikost regulační zálohy realizovat nejpozději do 30 minut od požadavku. Minimální velikost vykupované (RZTR+ nebo RZTR-) pro blok připojený k regulátoru ČEPS je 10 MW, přičemž platí: RZTR- = RRTR-; RZTR+ = RRTR+ (7) Minimální rychlost změny výkonu je 2 MW/min. Maximální velikost poskytované TR na jednom bloku nesmí překročit 100 MW. Certifikovaná PpS TR musí mít následující vlastnosti: o Minimální velikost rychlosti změny P směrem nahoru c TR+min = 2 MW/min a směrem dolů c TR-min = 2 MW/min, o Minimální velikost nabízených záloh při automatické aktivaci je RZTR +min = 10 MW, RZTR- min = 10 MW. Při telefonické aktivaci je RZTR+ min =20 MW, RZTR- min = 20 MW, pravidla telefonické aktivace budou dohodnuta s ČEPS. o Automatický přenos všech požadovaných hodnot z terminálu výrobny (TE) do ŘS ČEPS. Podpůrná služba TR je zprostředkována pomocí změny požadované hodnoty regulátoru výkonu bloku. Realizuje se buď pokynem dispečera nebo signálem vyslaným přes TE. TG vhodné pro poskytování TR musí být vybaveny vhodným regulátorem výkonu s nastavitelným trendem výkonu, který je schopen přijímat externě požadovanou hodnotu výkonu z TE (v případě automatické aktivace TR). Jednotlivé TG je možno navíc sdružovat do tzv. fiktivního bloku, který musí splňovat požadavky Kodexu PS na provoz v TR. 15

16 Při terciární regulaci výkonu dochází při aktivaci této služby k automatickému uvolnění rezervovaného výkonu (může být kladný i záporný) rychlostí garantovanou pro terciární regulaci výkonu. Při poskytování této služby je třeba za každých okolností zabezpečit možnost výroby elektrické energie v rozsahu poskytovaných PpS případně i společně s výrobou tepla. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Rychle startující 10-ti minutová záloha (QS 10 ) Jedná se o bloky, které jsou do 10 minut od příkazu Dispečinku ČEPS schopny poskytnout sjednanou zálohu RZQS10, odpojení čerpání (u PVE) nebo nenajetí programovaného čerpání. Hlavním účelem použití těchto bloků je vyregulování výkonové nerovnováhy vzniklé jako důsledek výpadků elektrárenských bloků nebo náhlého a významného nárůstu zatížení. Opětovné načerpání u PVE, tj. obnova možnosti poskytovat tuto službu je zodpovědností poskytovatele QS 10. Minimální velikost RZQS10 jednoho bloku musí být 30 MW (pokud není s provozovatelem PS dohodnuto jinak). Minimální doba, po kterou musí být garantováno poskytování QS 10 je 4 hodiny. Certifikovaná PpS QS 10 musí mít následující vlastnosti: o Minimální velikost činného výkonu jednoho bloku poskytující tuto PpS musí být 30 MW, není-li s ČEPS dohodnuto jinak. o Minimální doba, po kterou musí být garantováno poskytování QS 10 od dosažení poskytovaného činného výkonu je 4 hodiny. o Skutečná hodnota výkonu P skut se v průběhu garantované minimální doby pro poskytování (QS 10 ) nesmí od certifikované hodnoty P QS10 lišit více než (+10 %, -0 %) P n. Rychle startující 10-ti minutová záloha je určena především pro vodní a plynové turbíny. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Rychle startující 15-ti minutová záloha (QS 15 ) Jedná se o bloky, které jsou do 15 minut od příkazu Dispečinku ČEPS schopny poskytnout sjednanou zálohu RZQS 15. Rychle startující patnáctiminutovou zálohou se rozumí zvýšení výkonu na svorkách poskytujícího bloku. Poskytovatel PpS (QS 15 ) musí garantovat dobu poskytování (RZQS 15 ) minimálně 24 hodin od požadavku Dispečinku ČEPS, a to i v případě, kdy požadavek na provoz přesáhne do období, v němž již služba nebyla v PP rozepsána. Poskytovatel je povinen odstavit celou 16

17 velikost regulační zálohy do 15 min. od pokynu Dispečinku ČEPS. Minimální velikost RZQS 15 musí být 15 MW. Způsob aktivace určuje ČEPS. Bloky poskytující QS 15 nemohou zároveň (ve stejné obchodním intervalu) poskytovat následující podpůrné služby SR, TR, QS10, DZ t. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Dispečerská záloha dostupná v čase t minut (DZ t ) Dispečerskou zálohu dostupnou v čase (t) minut tvoří bloky elektráren odstavené do zálohy, schopné na žádost provozovatele PS garantovat přifázování a najetí na jmenovitý nebo předem sjednaný výkon maximálně do času t. Dispečerskou zálohu dostupnou v čase (t) se rozumí výkon na svorkách poskytujícího bloku snížený o vlastní spotřebu (netto). Čas (t) může nabývat jedné z uvedených diskrétních hodnot 30, 60, 90, 360 minut. Poskytovatel PpS DZ t musí garantovat dobu poskytování (RZDZ t ) minimálně 36 h od požadavku Dispečinku ČEPS, a to i v případě, kdy požadavek na provoz přesáhne do období, v němž již služba nebyla v Plánu provozu rozepsána. Poskytovatel je povinen odstavit blok do zálohy do 30 min. od pokynu Dispečinku ČEPS. Minimální výkon bloku pro DZ t musí být alespoň 15 MW. Způsob aktivace DZ t určuje ČEPS. Certifikovaná PpS DZ t musí mít následující vlastnosti: o Minimální výkon bloku poskytující (DZt) je 15 MW, není-li s ČEPS dohodnuto jinak, o Minimální doba, po kterou musí být garantováno poskytování (DZ t ) od dosažení poskytovaného činného výkonu, je 36 hodin. o Skutečná hodnota výkonu P skut se v průběhu garantované minimální doby pro poskytování (DZt) nesmí od certifikované hodnoty P DZt lišit více než +10 %, -0 % Pn. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Změna zatížení (ZZ 30 ) Změna zatížení zajištěná poskytovatelem ve směru odlehčení nebo zvýšení o předem definované a garantované velikosti regulační zálohy (RZZZ 30- nebo RZZZ 30+ ) na základě požadavku provozovatele PS. Jedná se o změnu zatížení, která nespadá do kategorie změn, které jsou povinně realizované podle regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu (viz vyhl. č. 219/2001 MPO). 17

18 Plná velikost aktivované PpS musí být dosažena do 30 min. od požadavku Dispečinku ČEPS. Minimální doba, po kterou musí být garantována realizace PpS po její aktivaci je 120 min. Minimální velikost ZZ 30 zajišťovaná od jednoho poskytovatele je alespoň 10 MW. Certifikovaná PpS ZZ 30 musí mít následující vlastnosti: o Certifikovaná velikost ZZ 30 oprávněného zákazníka poskytujícího tuto PpS musí být dosaženo do 30 minut od požadavku Dispečinku ČEPS. o Minimální velikost ZZ 30 oprávněného zákazníka poskytujícího tuto PpS musí být 10 MW. o Minimální doba, po kterou musí být garantováno poskytování ZZ 30 od dosažení poskytované změny zatížení jsou 2 hodiny. o Musí být vypracována studie Garance realizace změn zatížení v průběhu roku při různých provozních podmínkách. o Skutečná hodnota změny zatížení ΔP se v průběhu garantované minimální doby pro posky-tování (ZZ 30 ) nesmí od certifikované hodnoty ΔP ZZ lišit více než (+10 %, -0 %) ΔP ZZ. ČEPS, a.s. vykupuje tuto PpS od poskytovatele při vyvedení výkonu zdroje do přenosové i distribuční soustavy (od napěťové úrovně 22 kv) Snížení výkonu (SV 30 ) Jedná se o bloky, které jsou do 30 min. od pokynu Dispečinku ČEPS schopny snížení výkonu o předem sjednanou hodnotu zálohy (RZSV 30 ) nebo jsou schopny plného odstavení nebo nenajetí zdroje programovaného Plánem provozu. Služba je využívána pro snížení dodávky do ES a odregulování výkonové nerovnováhy při významné záporné odchylce v soustavě vzniklé nedodržením sjednaných diagramů v rozsahu přesahujícím možnost standardně určených velikostí PpS SR a TR-. Minimální velikost zálohy zajišťované od jednoho poskytovatele je 30 MW a minimální doba, po kterou musí být garantováno její využití po aktivaci dispečerem ČEPS, je 24 hodin. Poskytovatel PpS SV 30 musí na požádání ČEPS, a.s., doložit pro jednotlivé případy aktivace, na kterých blocích tuto službu poskytoval. Tato PpS nevyžaduje provádění certifikačních měření. Schopnost poskytování (SV30) bude posuzována na základě údajů z běžného provozu zařízení. 18

19 2.3.9 Vltava (VSR) Služba využívající fiktivní blok Vltava vychází z dohody mezi ČEZ, a.s. a ČEPS,a.s. Poskytuje zejména (RZQS 10V ) a dále v závislosti na hydrologických podmínkách (RZVSR). Fiktivní blok Vltava je v ES ČR zcela jedinečný jak z pohledu podmínek Vltavské kaskády, tak z pohledu organizace jeho řízení. Pro ověření schopnosti poskytovat PpS provádí ČEPS, a.s. jeho certifikaci Sekundární regulace U/Q (SRUQ) Sekundární regulace U/Q je automatická funkce využívající celý certifikovaný (smluvně dohodnutý) regulační rozsah jalového výkonu bloků pro udržení zadané velikosti napětí ve pilotních uzlech ES a zároveň rozděluje vyráběný jalový výkon na jednotlivé stroje. Regulační proces má být aperiodický nebo maximálně s jedním překmitem a ukončený do 2 minut. Sekundární regulace U/Q musí být zároveň schopná spolupracovat s prostředky terciární regulace napětí a jalových výkonů. Certifikovaná PpS SRUQ bloku musí mít následující vlastnosti: o Zapínání a vypínání bloku do ASRU z místa obsluhy bloku a/nebo centrálního elektrovelínu, o Obousměrný přenos vybraných veličin a binárních signálů na rozvodnu pilotního uzlu, o Obousměrný přenos vybraných veličin a binárních signálů na Dispečink ČEPS, je-li systém ASRU instalován na elektrárně, o Schopnost generátoru dodávat jmenovitý činný výkon v rozmezí účiníků cos ϕ = 0,85 (dodávka jalového výkonu, chod generátoru v přebuzeném stavu) a cos ϕ = 0,95 (odběr jalového výkonu, chod generátoru v podbuzeném stavu) při dovoleném rozsahu napětí na svorkách generátoru ± 5 % U n. Kontrola podle typových a štítkových hodnot generátoru. o Srovnání měřených hodnot použitých pro ARN, (PPS), ŘS bloku a hodnot certifikačního měření. Certifikátor vypracuje srovnávací tabulku hodnot použitých veličin Q g a U g s veličinou měřenou externím měřidlem pracujícím s třídou přesnosti min. 0,2. Srovnání se provede za stejných podmínek pro všechny případy. Maximální vzájemný rozdíl je Q g 2 % P n, U g 1 % U n. Certifikátor vydá upozornění písemně v případě nesplnění tohoto kritéria. ČEPS,a.s. vykupuje tuto PpS pouze při vyvedení výkonu zdroje o minimálním jmenovitém výkonu 50 MW do přenosové soustavy. 19

20 Schopnost ostrovního provozu (OP) Jedná se o schopnost provozu elektrárenského bloku do vydělené části vnější sítě tzv. ostrova. Ostrovní provoz se vyznačuje velkými nároky na regulační schopnosti bloku. Schopnost Ostrovní provoz bloku je nezbytná pro předcházení a řešení stavu nouze a je legislativně podložena vyhl.č. 219/2001. Ostrovní provoz bloku se vyznačuje značnými změnami systémových veličin frekvence a napětí, což souvisí s tím, že blok pracuje do izolované části soustavy. Elektrárenský blok přechází automaticky do regulačního režimu ostrovního provozu při poklesu frekvence pod 49,8 Hz a při vzrůstu frekvence nad 50,2 Hz. Změny zatížení ostrova představují velké nároky na regulaci činného výkonu bloku. Zatížení je proměnné, a tím vyvolané změny napětí a frekvence musí být blok schopen řešit svou autonomní regulací (na rozdíl od paralelního provozu, kdy jsou změny napětí a frekvence řešeny prostřednictvím systémových služeb). Požadavky na schopnosti bloku: A. Přechod do ostrovního provozu Přechod do ostrovního provozu bloku je charakterizován obvykle náhlou změnou frekvence a vznikem bilanční nerovnováhy činného, případně jalového výkonu. Při přechodu do ostrovního provozu (jehož vznik je indikován vhodným frekvenčním relé, které je nastaveno na hodnotu danou Frekvenčním plánem je nutné okamžitě zajistit především: 1. změnu režimu regulace bloku na proporcionální regulaci otáček, 2. odpojení dálkové regulace výkonu (vypojení bloku ze sekundární regulace f a P), 3. odpojení ASRU ze systému terciární regulace napětí, 4. pokud možno aperiodický a stabilní přechod otáček na novou hodnotu, která je dána frekvencí v ostrovu a nastavenými parametry regulace otáček. Výkon turbíny se v mezním případě může změnit z hodnoty jmenovitého výkonu až k hodnotám vlastní spotřeby, 5. odepnutí bloku od vnější sítě do provozu na vlastní spotřebu (i z jmenovitého zatížení), pokud kmitočet vybočí z mezí dle frekvenční plánu. Přechod na otáčky při napájení vlastní spotřeby musí být stabilní, 6. přepnutí potřebných regulací bloku do režimu vhodného pro ostrovní provoz. B. Ostrovní provoz Blokové regulace a technologické zařízení bloku musí zajistit: 1. stabilní paralelní spolupráci s ostatními bloky zapojenými v ostrovu, 2. adekvátní odezvu dodávaného činného a jalového výkonu na změny frekvence a napětí, a to i při práci s nenominálními parametry napětí a frekvence. Adekvátní odezvou rozumíme tzv. idealizovanou závislost výkonu turbíny P id na stacionární (po odeznění rychlých elektromechanických přechodných dějů) odchylce frekvence Δf: 20

21 P id = P * P n * Δf / δ * f n, kde (8) δ. statika proporcionálního regulátoru otáček (doporučená hodnota je 4 8 %), P 0 výkon bloku před přechodem do ostrovního provozu nebo hodnota daná základním otevřením regulačních orgánů (reg. ventilů u parních turbín, ovladače paliva u plynových a rozváděcího/oběžného kola u vodních turbín) v případě, že obsluha bloku provedla změnu výkonu na pokyn dispečera PS, 3. dle pokynů dispečera PS měnit dostatečně plynule a jemně otáčky (výkon) soustrojí. C. Opětovné připojení ostrova k soustavě Blok musí být schopen: 1. pracovat v režimu ostrovního provozu po dobu minimálně 2 hodin, 2. dle pokynů dispečera PS regulovat frekvenci ostrova dostatečně plynule a jemně, tak aby mohlo dojít v daném místě k opětnému přifázování ostrova k propojené soustavě, 3. blok musí být schopen připojení k vnější síti při kmitočtu dle Frekvenčního plánu a svorkovém napětí (92 < u < 108) % U n, 4. v případě, že se blok fázuje v rozvodně PS, musí být blok schopen přivést napětí po blokovém vedení do této rozvodny. D. Dostupnost služby Pro kontrolu schopnosti ostrovního provozu provádí poskytovatel této PpS periodické certifikační testy. ČEPS má právo požadovat na poskytovateli možnost inspekce připravenosti k plnění této PpS provedené způsobem, který neovlivní provoz bloku. Certifikovaná PpS OP musí mít následující vlastnosti: o Nastavitelnost a funkčnost frekvenčního relé (počet hladin frekvence, jejich hlášení na blokovou dozornu a dispečink), o Zapnutí a vypnutí (OP) z místa obsluhy, o Existence lokálního schématu OSTROV a možnost jeho vyvolávání, o Nastavení k přepnutí bloku do režimu OP (49,8 a 50,2 Hz podle frekvenčního plánu) a nastavení ostatních hladin frekvenčního relé [Hz], o Možnost ručního ovládání otevření regulačních ventilů, resp. rozváděcího kola VE, TG v rozmezí % a (nebo) ručního ovládání hodnoty zadaných otáček proporcionální regulace otáček. Volba odchylky zadaných otáček pro TG 3000 ot/min musí být možná v rozsahu alespoň cca ± 200 ot/min (cca ± 7 %) od nominální hodnoty otáček, o Ovládání zesílení proporcionální regulace otáček TG K PR v rozmezí 10 až 25 %, o Nastavitelnost základního otevření přepouštěcí stanice 0-50 % nebo diference základního činného výkonu mezi TG a kotlem, resp. reaktorem, 0 30 % (pokud PMOP, který vychází z vlastností ROP bloku toto předpokládá), 21

22 o Schopnost regulovat napětí na blízké rozvodně vvn v určených mezích (ručním řízením hladiny svorkového napětí bloků), o Možnost volby TG VE pro automatické najetí, specifika VE při odstaveném transformátoru. ŘS obsahuje regulátor ostrovního provozu. K aktivaci regulátoru ostrovního provozu dochází v případě odchylky frekvence sítě o 200 mhz, která je vyhodnocována od změny otáček TG (změna o 12 ot/min). ČEPS,a.s. vykupuje tuto PpS pouze při vyvedení výkonu zdroje o minimálním jmenovitém výkonu 50 MW do přenosové soustavy Schopnost startu ze tmy (BS) Schopnost bloku - najetí bez pomoci vnějšího zdroje napětí - na jmenovité otáčky, dosáhnout jmenovitého napětí, připojení k síti a jejího napájení v ostrovním režimu. Schopnost vybraných bloků pro start ze tmy je nezbytná pro obnovení dodávky po úplném nebo částečném rozpadu sítě a je legislativně podložena vyhl. č. 219/2001 a je součástí Plánu Obnovy. Výběr bloků PpS BS provádí ČEPS v dohodě s poskytovatelem této služby. Požadavky na vybrané bloky pro start ze tmy: A. Dodržení postupu Po obdržení pokynu k provedení startu ze tmy od ČEPS se provedou následující kroky (ve smluvně dohodnutém časovém a výkonovém rozpětí): 1. okamžité zahájení postupu najíždění bez použití vnějšího zdroje napětí, 2. podání napětí do nadřazené sítě (vedení zvn nebo vvn) v požadované kvalitě (velikost napětí, stabilita a kmitočet), blok pracuje v regulačním režimu ostrovního provozu, 3. obnovení napájení stanovených částí sítě dle pokynů Dispečinku ČEPS, 4. postupné zatěžování ostrova činným výkonem pomocí předem definovaných změn, 5. provoz ve stanovených výkonových mezích s limitem frekvenčních a napěťových odchylek, 6. opětné připojení ostrova k soustavě, 7. paralelní provoz se soustavou, 8. další provoz podle pokynů ČEPS. B. Koordinovatelnost postupu Poskytovaná PpS je v souladu s Plánem obnovy, je kompatibilní s postupy obnovy a s provozními instrukcemi a předpisy dotčených subjektů - výrobců a distribučních podniků v dané lokalitě. 22

23 C. Schopnost ostrovního provozu Vybraný blok pro start ze tmy je schopen pracovat v ostrovním provozu a má platnou certi-fikační zkoušku na PpS - Schopnost ostrovního provozu. D. Dostupnost služby Pro kontrolu schopnosti startu ze tmy provádí poskytovatel této PpS periodické certifikační testy. ČEPS má právo požadovat na poskytovateli možnost inspekce připravenosti k plnění této podpůrné služby provedené způsobem, který neovlivní provoz bloku. ČEPS,a.s. vykupuje tuto PpS pouze při vyvedení výkonu zdroje do přenosové soustavy EregZG a EregZ Pod pojmem EregZG (Regulační energie ze zahraničí garantovaná do 30 min) a EregZ (Regulační energie ze zahraničí negarantovaná, dostupnost cca 2h) se zde rozumí přeshraniční dodávka elektřiny, uskutečněná na pokyn dispečera (nikoliv automaticky). Lze jej tedy chápat jako speciální druh plánované zahraniční výměny. Přeshraniční poskytování EregZG Přenosové kapacity (PK) V případě výměn EregZG mezi dvěma soustavami je nutno mít dostatek dostupné a garantované přenosové kapacity. Vzhledem k tomu, že je možné poskytovaní této služby i mezi PPS, které spolu přímo nesousedí musí tato podmínka platit nejen pro zdrojovou a cílovou PPS, ale také pro všechny tranzitní soustavy. Pro výkonové toky způsobené požadavkem na EregZG je možné využívat pouze přenosovou kapacitu v rámci čistých přenosových kapacit. Subjekt poskytující EregZG je povinen zajistit si kapacitu prostřednictvím aukce (roční, nebo měsíční) ve výši sjednané dodávky EregZG. Musí při tom prokázat, že jde o rezervaci pro účely EregZG a rezervovaná přenosová kapacita je přesně ve výši sjednaného kontraktu na EregZG. Na tuto rezervovanou kapacitu nebude uplatňován princip use it or loose it. Realizace Pro poskytování EregZG musí být uzavřena smlouva mezi třemi subjekty zdrojovou PPS, cílovou PPS a subjektem poskytujícím EregZG. Zdrojová PPS zajistí realizaci přeshraničního přenosu ve stanoveném rozsahu, pokud o to cílová PPS a poskytující subjekt požádají. Dodávku EregZG lze aktivovat nebo ukončit vždy na přelomu obchodního intervalu (v současnosti celá hodina). 23

24 Přeshraniční poskytování EregZ Jedná se o negarantovanou dodávku elektřiny, a tím bez nutnosti rezervace přenosových kapacit. O možnosti jejich použití v reálném čase rozhoduje PPS na základě znalosti momentální situace v ES, a zejména na profilech. Pro poskytování EregZ musí být uzavřena smlouva mezi třemi subjekty zdrojovou PPS, cílovou PPS a poskytovatelem EregZ. Požadavek na dodávku EregZ vychází od cílové PPS a je adresován smluvnímu poskytovateli. Poskytovatel se následně dotáže PPS zdrojové soustavy, zda existuje volná kapacita a je-li možné požadovanou EregZ přenést. Součástí dotazu poskytovatele musí být parametry dodávky EregZ a to zejména velikost výkonu a časový interval dodávky. PPS zdrojové soustavy přenos povolí nebo zamítne v závislosti na aktuální situaci v PS. Pro přenos EregZ bude použita v reálném čase nevyužitá čistá přenosová kapacita na příslušném profilu. Pokud PPS zdrojové soustavy přenos EregZ povolí, informuje o tom poskytovatele a PPS cílové soustavy. PPS obou soustav si odsouhlasí parametry kontraktu a změnu salda, kterou následně nahlásí evropskému koordinačnímu centru UCTE Sever v Brauweileru. Dotaz na PPS zdrojové soustavy musí být poskytovatelem podán nejpozději 90 minut před plánovanou dodávkou EregZ. Schvalovací procedura, včetně nahlášení změny salda na CC Brauweiler musí být ukončena nejpozději 30 minut před plánovanou dodávkou EregZ. Dodávku EregZ lze aktivovat nebo ukončit vždy na přelomu obchodního intervalu (v současnosti celá hodina). 24

Kodex PS Certifikace PpS

Kodex PS Certifikace PpS Kodex PS Certifikace PpS Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 11. Kodex PS Certifikace PpS 1 Osnova Opakování Kodex PS Systémové služby (SyS) Podpůrné služby (PpS) Certifikace PpS Výkonový rozsah bloku Vztahy

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize 12 leden 2012 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky pro užívání přenosové

Více

Dispečerské řízení přenosové soustavy ČEPS, a.s.

Dispečerské řízení přenosové soustavy ČEPS, a.s. Dispečerské řízení přenosové soustavy ČEPS, a.s. Ing.Miroslav Prokop Vedoucí odboru Hlavní dispečer Praha Bohdalec 15.6.2009 Obsah Co je to přenosová soustava, jaké a komu poskytuje služby? Jaké má PPS

Více

Řízení elektrizačních soustav (MRES)

Řízení elektrizačních soustav (MRES) Přednášející: Ing. Jan Švec, Ph.D. jan.svec@fel.cvut.cz Regulace činného výkonu a frekvence v ES Řízení elektrizačních soustav (MRES) e-power - Inovace výuky elektroenergetiky a silnoproudé elektrotechniky

Více

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava Přenosová a distribuční soustava Přenosová soustava Soubor vedení a zařízení 400 kv, 220 kv a vybraných vedení a zařízení 110 kv sloužící pro přenos elektřiny pro celé území ČR a k propojení s elektrizačními

Více

Propojené elektrizační soustavy

Propojené elektrizační soustavy Propojené elektrizační soustavy Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 7. Propojené elektrizační soustavy 1 Osnova Opakování zajištění stability pomocí regulace otáček (frekvence) Propojené soustavy princip solidarity

Více

Regulace frekvence a napětí v ES 2016 PPE

Regulace frekvence a napětí v ES 2016 PPE Regulace frekvence a napětí v ES 1 Motivační faktory Neskladovatelnost elektrické energie Výroba musí probíhat v době, kdy se uskutečňuje spotřeba. V každý časový okamžik musí být v ES udržována rovnováha

Více

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s.

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s. Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s. Ing. Miroslav Prokop Vedoucí odboru Hlavní dispečer ČEPS, a.s Seminář AEM Aktualizace vyhlášky o stavech nouze Praha 24.6.2009 Obsah

Více

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice Citace: 219/2001 Sb. Částka: 84/2001 Sb. Na straně

Více

Elektrizační soustava

Elektrizační soustava Elektrizační soustava A2B13PEL 2014 PEL 1 Elektrizační soustava elektrizační soustava vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek

Více

Mimořádné stavy v ES - Blackouty

Mimořádné stavy v ES - Blackouty Mimořádné stavy v ES - Blackouty Co je BLACKOUT jedná se o totální ztrátu napětí v důsledku vzniku několika faktorů (extrémní klimatické podmínky, kumulovaný výpadek zdrojů, extrémní toky přes PS, havárie

Více

Nové výzvy pro spolehlivý provoz přenosové soustavy Ing. Ivo Ullman, Ph.D.

Nové výzvy pro spolehlivý provoz přenosové soustavy Ing. Ivo Ullman, Ph.D. Nové výzvy pro spolehlivý provoz přenosové soustavy Ing. Ivo Ullman, Ph.D. Senior specialista Obor Technická politika Vývoj přenosu elektřiny Od výroby ke spotřebě (osvětlení, pohony) Stejnosměrný vs.

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Změny: Seznam použitých veličin; odst. 1.3; 1.3.2; kap. 2 (změny v celém obsahu kapitoly); odst. 3.1.4; 3.5 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Více

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na chod elektrizační soustavy ČR

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na chod elektrizační soustavy ČR Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na chod elektrizační soustavy ČR Petr Horáček 1), Eduard Janeček 2) horacek@fel.cvut.cz, janecek@kky.zcu.cz 1) České vysoké učení v Praze, Fakulta elektrotechnická

Více

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na náklady na řízení přenosové soustavy ČR 1/32

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na náklady na řízení přenosové soustavy ČR 1/32 Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na náklady na řízení přenosové soustavy ČR Petr Havel 1), Petr Horáček 1), Eduard Janeček 2) havelp@fel.cvut.cz, horacek@fel.cvut.cz, janecek@kky.zcu.cz 1) České

Více

Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy

Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy Petr Horáček 1), Eduard Janeček 2) horacek@fel.cvut.cz, janecek@kky.zcu.cz 1) České vysoké učení v Praze, Fakulta elektrotechnická

Více

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES)

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES) První paralelní připojení Pavel Kraják (ČENES) Možnosti připojení po novele EZ Standardní připojení licencovaného subjektu (žádost o připojení, smlouva o připojení) Standardní připojení nelicencovaného

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTROENERGETIKA Ing. ALENA SCHANDLOVÁ

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ Úroveň zpracování: Revize 15Revize 15Revize 14 leden 2015leden 2015leden 2014 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Část I.

Více

Model trhu s podpůrnými službami v prostředí Matlab/Simulink

Model trhu s podpůrnými službami v prostředí Matlab/Simulink Seminář Moderní nástroje pro finanční analýzu a modelování Humusoft - ČNB, Praha 23.5.27 Model trhu s podpůrnými službami v prostředí Matlab/Simulink Petr Horáček, Petr Havel, ČVUT FEL Praha Josef Fantík,

Více

Čl. I Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto: 1.

Čl. I Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto: 1. Strana 4977 388 VYHLÁŠKA ze dne 13. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 18. března o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení.

VYHLÁŠKA. ze dne 18. března o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení. VYHLÁŠKA ze dne 18 března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 98a odst 1 písm b zákona č 458/2000 Sb,

Více

Elektrizační soustava, trh s elektřinou, subjekty na trhu

Elektrizační soustava, trh s elektřinou, subjekty na trhu Elektrizační soustava, trh s elektřinou, subjekty na trhu Jan Švec 2006 LS X15PES - 3 1 Subjekty trhu s elektrickou energií Liberalizace trhu s elektrickou energií specifika trhu: přirozené monopoly, neskladovatelnost

Více

Elektrizační soustava ČR

Elektrizační soustava ČR Elektrizační soustava ČR Miloslava Tesařová Západočeská univerzita v Plzni Katedra elektroenergetiky a ekologie Funkce ES - Zajistit zásobování spotřebitelů elektrickou energií v požadovaném čase, množství

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize12/září 2012 dodatek č.1 Číslo výtisku: KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č.1 Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy

Více

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA Systém ASPI - stav k 11.3.2012 do částky 27/2012 Sb. a 14/2012 Sb.m.s. - RA232 Obsah a text 401/2010 Sb. - poslední stav textu 401/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2010 o obsahových náležitostech

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: K připomínkování Úroveň zpracování: Revize 14 leden 2014 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky

Více

DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ ČEPS

DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ ČEPS INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ ČEPS Ing. JANA

Více

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince 2010

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince 2010 401/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2010 o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu

Více

Dispečerské řízení. Jiří Helbich, senior specialista oddělení Rozvoj dispečerského řízení VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ

Dispečerské řízení. Jiří Helbich, senior specialista oddělení Rozvoj dispečerského řízení VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ Dispečerské řízení Jiří Helbich, senior specialista oddělení Rozvoj dispečerského řízení VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ 2 Vyloučení odpovědnosti Stanoviska v této prezentaci uvedená či ji doprovázející

Více

OPTIMALIZACE PROVOZU ELEKTRÁRENSKÝCH A TEPLÁRENSKÝCH BLOKŮ V ES

OPTIMALIZACE PROVOZU ELEKTRÁRENSKÝCH A TEPLÁRENSKÝCH BLOKŮ V ES VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF

Více

Praha spol. s r. o. Magistrů 13 Praha Czech Republic. Ing. Ladislav Švarc Ing. JosefČaban

Praha spol. s r. o. Magistrů 13 Praha Czech Republic. Ing. Ladislav Švarc Ing. JosefČaban Praha spol. s r. o. Magistrů 13 Praha 4 140 00 Czech Republic Ing. Ladislav Švarc Ing. JosefČaban tel.: +420 261 219 419 mob.: +420 602 241 570 fax.: +420 261 222 721 www.meacont.cz meacont@meacont.cz

Více

Podpůrné služby v ES ČR. Pavel Šolc, ČEPS, a.s.

Podpůrné služby v ES ČR. Pavel Šolc, ČEPS, a.s. Podpůrné služby v ES ČR Pavel Šolc, ČEPS, a.s. Obsah Charakteristiky prostředí a vývoj trhu Objem potřeb PpS a nákladů na jejich zajištění Postupy obchodního zajištění PpS Příprava provozu Řízení zdrojů

Více

Přenosová a distribuční soustava

Přenosová a distribuční soustava České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Přenosová a distribuční soustava 1. přednáška ZS 2011/2012 Ing. Tomáš Sýkora, Ph.D. Historie vzniku elektrizačních

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. ENERGETIKY TŘINEC, a.s. DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. ENERGETIKY TŘINEC, a.s. DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGETIKY TŘINEC, a.s. PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Říjen

Více

Vyhláška kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů

Vyhláška kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů Citace pův. předpisu: 218/2001 Sb. Částka: 84/2001 Sb. Datum přijetí: 14. června 2001

Více

AEM Vyhláška o stavech nouze regulační stupně

AEM Vyhláška o stavech nouze regulační stupně AEM Vyhláška o stavech nouze regulační stupně Ludmila Vrbová 24. června 2009 Minulý stav Současná vyhláška Zkušenosti z 25.7.2006 ukázaly na nejasnosti výkladu a uplatnění snížení výkonu ve výši 37% při

Více

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České

Více

100 LET PROMĚN ČESKÉ A SLOVENSKÉ ENERGETIKY

100 LET PROMĚN ČESKÉ A SLOVENSKÉ ENERGETIKY 100 LET PROMĚN ČESKÉ A SLOVENSKÉ ENERGETIKY 23. března 2018 Výstaviště Brno Fungující energetika je jednou z podmínek pro fungování průmyslu a nejen průmyslu Podstatné pro rozvoj a udržení spolehlivosti

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Obsah Dotazník 1a - Údaje o výrobnách pro všechny výrobny

Více

PROVOZNÍ INSTRUKCE. SPOLEČNOST: ČEZ Distribuce, a. s. DSO_PI_00044r01 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO:

PROVOZNÍ INSTRUKCE. SPOLEČNOST: ČEZ Distribuce, a. s. DSO_PI_00044r01 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO: PROVOZNÍ INSTRUKCE SPOLEČNOST: ČEZ Distribuce, a. s. IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO: NÁZEV DOKUMENTU: DSO_PI_00044r01 Připojování výroben po odstávce do paralelního provozu s distribuční soustavou společnosti ČEZ

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ. MOTORPAL,a.s.

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ. MOTORPAL,a.s. PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY MOTORPAL,a.s. licence na distribuci elektřiny č. 120705508 Příloha 1 Dotazníky pro registrované údaje 2 Obsah Dotazník 1a Údaje o všech výrobnách - po

Více

Certifikace PR. Ivan Petružela LS X15PES Certifikace PR 1

Certifikace PR. Ivan Petružela LS X15PES Certifikace PR 1 Certifikace PR Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 12. Certifikace PR 1 Certifikační měření PR Popis testů a požadavků na udělení certifikace PpS PR Obecné požadavky ČEPS, a.s. na poskytovatele PpS PR TEST

Více

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR

Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Omezená distribuce elektřiny při dlouhodobém výpadku napájení distribuční soustavy z přenosové soustavy ČR Ing. František Mejta Ing. Milan Moravec mejta@egu.cz moravec@egu.cz www.egu.cz Obsah 1. K problémům

Více

PRAVIDLA PROVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s.

PRAVIDLA PROVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s. AVIDLA OVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s. PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍK O REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ

Více

ROZVOJ FVE A AKUMULACE Z POHLEDU DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOSTI

ROZVOJ FVE A AKUMULACE Z POHLEDU DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOSTI ROZVOJ FVE A AKUMULACE Z POHLEDU DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOSTI 25.4. 2017 ING. STANISLAV HES AGENDA Očekávaný rozvoj FVE a akumulačních zařízení Vliv decentrálních zdrojů a akumulačních zařízení na parametry

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize 14 leden 2014 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS Základní podmínky

Více

Dispečerské řízení v novém prostředí Smart Grids, dopady implementace změn legislativy EU na dispečerské řízení v ES ČR

Dispečerské řízení v novém prostředí Smart Grids, dopady implementace změn legislativy EU na dispečerské řízení v ES ČR v novém prostředí Smart Grids, dopady implementace změn legislativy EU na dispečerské řízení v ES ČR Vlivy na dispečerské řízení Důraz na nárůst přeshraničních kapacit Decentrální zdroje a akumulace Chytrá

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VLČEK Josef - elektro s.r.o. Praha 9 - Běchovice Září

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1. Dotazníky pro registrované údaje AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VEOLIA ŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1 Dotazníky pro registrované údaje aktualizace přílohy 1: 12. 03. 2015 schválení Energetickým regulačním úřadem: PŘÍLOHA

Více

Ostrovní provoz BlackOut

Ostrovní provoz BlackOut Ostrovní provoz BlackOut Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 13. Ostrovní provoz 1 Osnova Frekvenční plán Ostrovní provoz Frekvenční kolaps v rovině (f,p) Obnovení frekvence pomocí frekvenčního odlehčování

Více

K uvedenému se vyjádřili: ČEZ, a.s. (dále jen ČEZ ) ČEZ Distribuce, a.s. (dále jen ČEZD ) Ing. Miroslav Novák (dále jen NOV )

K uvedenému se vyjádřili: ČEZ, a.s. (dále jen ČEZ ) ČEZ Distribuce, a.s. (dále jen ČEZD ) Ing. Miroslav Novák (dále jen NOV ) Připomínky k návrhu změn č. 01/2015 Pravidel provozování přenosové soustavy v elektroenergetice společnosti ČEPS, a.s., se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, IČ: 257 02 556, předanému na základě

Více

Regulace frekvence a napětí

Regulace frekvence a napětí Regulace frekvence a napětí Ivan Petružela 2007 ZS X15PES - 5. Regulace frekvence a regulace napětí 1 Osnova Opakování Blokové schéma otáčkové regulace turbíny Statická charakteristika (otáčky, výkon)

Více

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě ENERGETICKÁ BEZPEČNOST MĚST ČR Praha, 22. 5. 2019 Ing. Milan Hampl předseda představenstva a ředitel PREdistribuce,

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č. 1

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č. 1 Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize 08 dod. č. 1 duben 2008 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č. 1 Část V. Bezpečnost provozu a kvalita na

Více

Koordinace krizových stavů v síťových odvětvích

Koordinace krizových stavů v síťových odvětvích LEGISLATIVA PRO STAVY NOUZE Koordinace krizových stavů v síťových odvětvích 1 Legislativa pro stavy nouze Poruchy v síťových systémech se šíří rychle a jejich důsledky jsou citelné pro všechny Speciální

Více

80/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010

80/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 80/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 98a odst. 1 písm. f) zákona č.

Více

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE aneb: z elektrárny ke spotřebiči prof. Úsporný 2 3 Z ELEKTRÁRNY KE SPOTŘEBIČI Abychom mohli využívat pohodlí, které nám nabízí elektřina, potřebujeme ji dostat z elektráren

Více

Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou

Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou Jak bude organizován slovenský trh Zuzana Šolcová ČEPS, a.s. Předmět trhu s elektřinou Dodávka elektřiny mezi účastníky trhu Regulovaný přístup k přenosové a distribučním

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize 16 leden 2016 Číslo výtisku: PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky pro užívání přenosové

Více

PŘÍLOHA 1 PPDS:DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PŘÍLOHA 1 PPDS:DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE Strana 3 Obsah Dotazník 1a - Údaje o výrobnách pro všechny výrobny 3 Dotazník 1b - Údaje o výrobnách pro výrobny s výkonem

Více

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/008 ze dne 18. listopadu 008, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Energetický regulační úřad podle c zákona č. 65/1991 Sb.,

Více

Zařízení pro řízení jalového výkonu fotovoltaických elektráren

Zařízení pro řízení jalového výkonu fotovoltaických elektráren Zařízení pro řízení jalového výkonu fotovoltaických elektráren Dr. Ing. Tomáš Bůbela ELCOM, a.s. Regulace napětí v místě připojení FVE Regulace napětí řízením jalového výkonu Současné požadavky na řízení

Více

Evropský síťový kodex Requirements for Generators

Evropský síťový kodex Requirements for Generators Evropský síťový kodex Requirements for Generators Martin Pistora senior specialista Národní workshop ke kodexům CACM a RfG 14. května 2014 Závaznost Kodexu NC RfG je závazný pro všechny významné zdroje

Více

Participace ČEPS na rozvoji trhů

Participace ČEPS na rozvoji trhů Participace ČEPS na rozvoji trhů Richard Kabele AEM 8.6.2010 Obsah Organizace v ČEPS v oblasti rozvoje trhů Rozvoj trhu v oblasti podpůrných služeb Rozvoj trhu v oblasti regulační energie Vyrovnávací trh

Více

HAVARIJNÍ PLÁN. ERIANTA ENERGY, a. s.

HAVARIJNÍ PLÁN. ERIANTA ENERGY, a. s. HAVARIJNÍ PLÁN LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV ERIANTA ENERGY, a. s. Zpracoval: ERIANTA ENERGY, a. s. Třída Generála Píky 11, Brno, 613 00 S účinností od 1.1.2013 OBSAH ÚVOD 2 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE HAVARIJNÍHO

Více

Nové pohledy na kompenzaci účiníku a eliminaci energetického rušení

Nové pohledy na kompenzaci účiníku a eliminaci energetického rušení Nové pohledy na kompenzaci účiníku a eliminaci energetického rušení Jiří Holoubek, ELCOM, a. s. Proč správně kompenzovat? Cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2009: Všechny regulované ceny distribučních služeb platí

Více

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA

401/2010 Sb. VYHLÁŠKA 401/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2010 o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu

Více

2. způsob stanovení velikosti jednotlivých sumárních regulačních záloh,

2. způsob stanovení velikosti jednotlivých sumárních regulačních záloh, ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VÍTKOVICE. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VÍTKOVICE. Dotazníky pro registrované údaje PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VÍTKOVICE Příloha 1 Dotazníky pro registrované údaje Zpracovatel: VÍTKOVICE, a.s. V Ostravě, květen 2013 Schválil: Energetický regulační úřad : OBSAH...

Více

Osnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

INTEGRACE DECENTRÁLNÍCH ZDROJŮ DO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

INTEGRACE DECENTRÁLNÍCH ZDROJŮ DO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY INTEGRACE DECENTRÁLNÍCH ZDROJŮ DO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY 18.3. 2017 ING. STANISLAV HES AGENDA Vliv decentrálních zdrojů na parametry kvality el. energie v DS Dispečerské řízení decentrálních zdrojů v oblastech

Více

VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Strana 918 Sbírka zákonů č. 79 / 2010 Částka 28 79 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Obsah a členění studie

Obsah a členění studie Květen 2018 Posouzení variant výrobního mixu SR z pohledu Generation adequacy a dostupnosti PpS Posouzení variant výrobního mixu ve vztahu k povinnostem PPS SR a v souvislosti s přiměřeností výrobních

Více

Trh s podpůrnými službami (PpS)

Trh s podpůrnými službami (PpS) Trh s podpůrnými službami (PpS) Ing. Richard Kabele ČEPS, Vedoucí odboru Rozvoj energetických trhů 2.5.2011 Obsah Přenosová soustava a její provozovatel Podpůrné služby co a jak? Podpůrné služby jak a

Více

Flexibilita na straně výroby

Flexibilita na straně výroby Flexibilita na straně výroby elektromobility pro řízení ES ČR Témata Kladný a záporný potenciál DECE souhrn Podrobnosti pro jednotlivé typy DECE Závěry Pojmy Kladný potenciál : spotřebního zařízení je

Více

MS UTILITIES & SERVICES a.s.

MS UTILITIES & SERVICES a.s. PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE MS UTILITIES & SERVICES a.s. Provozovatel : MS UTILITIES & SERVICES a.s. Č. licence skupiny 12: 121219965 Dne: Schválil: Energetický

Více

Flexibilita Agregátor

Flexibilita Agregátor Flexibilita Agregátor 20. listopadu 2017 Flexibilita Radim Černý Flexibilita Schopnost subjektu (poskytovatele flexibility)měnit v reakci na cenové signály (implicitní flexibilita) nebo na povel (explicitní

Více

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2001 ze dne 4. ledna 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2001 ze dne 4. ledna 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2001 ze dne 4. ledna 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v elektroenergetických soustavách Heat and Electricity Co-generation in Power

Více

Výrobní přiměřenost české elektroenergetiky

Výrobní přiměřenost české elektroenergetiky Výrobní přiměřenost české elektroenergetiky Výbor pro udržitelnou energetiku 11/2016 Miroslav Vrba, Karel Vinkler Základní informace o ČEPS, a.s. (I.) Výhradní provozovatel přenosové soustavy ČR na základě

Více

Bezpečná integrace OZE do ES ČR. Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010

Bezpečná integrace OZE do ES ČR. Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010 Bezpečná integrace OZE do ES ČR Tisková konference ČSRES dne 10.3.2010 Obsah 1. Úvod 2. Studie EGÚ Připojování OZE do ES ČR 3. Pokrytí zatížení ES ČR jednotlivými typy zdrojů 4. Současný stav vyřizování

Více

ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 2013

ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 2013 ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 213 Oddělení statistiky a sledování kvality ERÚ, Praha 214 Komentář k Roční zprávě o provozu ES ČR 213 Energetický regulační úřad (ERÚ) vydává na základě 17, odst. 7, písm.

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. DALKIA INDUSTRY CZ, a.s. PŘÍLOHA 3. Parametry kvality elektrické energie

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. DALKIA INDUSTRY CZ, a.s. PŘÍLOHA 3. Parametry kvality elektrické energie PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DALKIA INDUSTRY CZ, a.s. PŘÍLOHA 3 Parametry kvality elektrické energie Datum aktualizace přílohy 3: prosinec 2013 Datum schválení Energetickým regulačním

Více

Rada Evropské unie Brusel 13. prosince 2017 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 13. prosince 2017 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 13. prosince 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0379 (COD) 15237/17 ADD 1 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Rada ENER 487 ENV 1016 CLIMA

Více

I. Všeobecné podmínky

I. Všeobecné podmínky Cenové rozhodnutí ERÚ č. 27/2003 ze dne 26. listopadu 2003, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny a podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům ze sítí vysokého napětí - kategorie B Energetický

Více

Vliv OZE na bilanční rovnováhu ES ČR. Josef Fantík

Vliv OZE na bilanční rovnováhu ES ČR. Josef Fantík Vliv OZE na bilanční rovnováhu ES ČR Josef Fantík Obsah Bilanční rovnováha PpS a OZE Limit Bilanční rovnováha - rovnovážný stav Regulovatelné zdroje Ostatní zdroje OZE ES ČR Rovnováha Spotřeba Continentální

Více

I. Všeobecné podmínky

I. Všeobecné podmínky Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2004 ze dne 23. dubna 2004, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny a podmínky pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům ze sítí vysokého napětí - kategorie B Energetický

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Dotazníky pro registrované údaje PŘÍLOHA 1 PDS SETUZA :DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Příloha 1 Dotazníky pro registrované údaje Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGY

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky. Hromadné dálkové ovládání - doplnění

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky. Hromadné dálkové ovládání - doplnění České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Hromadné dálkové ovládání - doplnění 8. přednáška ZS 2010/2011 Ing. Tomáš Sýkora, Ph.D. HDO historické shrnutí tónová

Více

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ke dni 26. října 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a

Více

Podpůrné služby a obstarávání regulační energie

Podpůrné služby a obstarávání regulační energie Podpůrné služby a obstarávání regulační energie Richard Kabele sekce Strategie AEM 15.6.2009 Obsah Systémové a podpůrné služby Regulační energie Systémové a podpůrné služby Systémové služby Slouží k zajištění

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV. PRAVIDLA PRO PODPŮRNÉ SLUŽBY (PpS) ZDROJŮ PŘIPOJENÝCH K SÍTÍM PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV. PRAVIDLA PRO PODPŮRNÉ SLUŽBY (PpS) ZDROJŮ PŘIPOJENÝCH K SÍTÍM PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 7 PRAVIDLA PRO PODPŮRNÉ SLUŽBY (PpS) ZDROJŮ PŘIPOJENÝCH K SÍTÍM PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Zpracovatel: PROVOZOVATELÉ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV Listopad

Více

17. 10. 2014 Pavel Kraják

17. 10. 2014 Pavel Kraják ZÁKONY A DALŠÍ PŘEDPISY PRO ELEKTROENERGETIKU A JEJICH VZTAH K TECHNICKÝM NORMÁM 17. 10. 2014 Pavel Kraják LEGISLATIVA - PŘEHLED Zákon č. 458/2000 Sb. Vyhláška č. 51/2006 Sb. Vyhláška č. 82/2011 Sb. Vyhláška

Více

VYHLÁŠKA ze dne 1. října 2015 o regulačním výkaznictví

VYHLÁŠKA ze dne 1. října 2015 o regulačním výkaznictví Strana 3106 Sbírka zákonů č. 262 / 2015 262 VYHLÁŠKA ze dne 1. října 2015 o regulačním výkaznictví Energetický regulační úřad stanoví podle 98a odst. 2 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV Coal Services a.s. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

Více

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. /2011 ze dne listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a

Více

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě pro konferenci: ENERGETICKÁ BEZPEČNOST PRAHY & ODPAD JAKO ENERGIE PRAHA, 18. 5. 2015 zpracoval: Ing. Milan

Více

Energetický regulační

Energetický regulační Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 1 V JIHLAVĚ 30. 5. 201 ČÁSTKA 3/201 OBSAH: str. 1. Zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2013 2 Zpráva

Více

Cena za systémové služby uvedená v bodě (2) je stanovena v souladu s přílohami č. 5 a 7 tohoto cenového rozhodnutí.

Cena za systémové služby uvedená v bodě (2) je stanovena v souladu s přílohami č. 5 a 7 tohoto cenového rozhodnutí. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. XX/2016 ze dne XX. listopadu 2016, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny Energetický regulační

Více