Termodynamické potenciály

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Termodynamické potenciály"

Transkript

1 Kapitola 1 Termodynamické potenciály 11 Vnitřní energie a U-formulace Fyzikání význam vnitřní energie: v průběhu adiabatického děje je vykonaná práce rovna úbytku vnitřní energie Platí pro vratné i pro nevratné provedení adiabatického děje Základní termodynamická relace má tvar du(s, T T (S, V ds P (S, V dv (11 Přirozenými proměnnými pro vnitřní energii jsou entropie S a objem V Tím máme na mysli následující tvrzení Znalost funcionální závislosti vnitřní energie na proměnných S a V pro daný termodynamický systém (tj znalost konkrétního funkcionálního tvaru funkce U(S, V pro tento termodynamický systém představuje úplnou a neredundantní termodynamickou informaci pro tento systém Naopak znalost funcionální závislosti vnitřní energie na jiných než přirozených proměnných představuje obecně menší, neúplnou informaci U-formulace znamená přijetí následující úmluvy Preferovanými proměnnými, ve kterých budeme vyjadřovat všechny výsledky, jsou přirozené proměnné vnitřní energie, tedy entropie S a objem V Vnitřní energii chápeme vždy jako funkci svých přirozených proměnných Není tedy nutné explicitně vypisovat U(S, V, použijeme prostě symbol U Pro parciální derivace vnitřní energie podle přirozených proměnných budeme používat zápisu U S, U V (první parciální derivace a U SS, U SV U V S, U V V (druhé parciální derivace Tyto symboly tedy představují opět jisté funkce proměnných S a V Použití zkráceného zápisu parciálních derivaci pomocí spodního indexu omezíme výhradně na parciální derivace vnitřní energie podle přirozených proměnných 1

2 2 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY Pro všechny ostatní derivace použijeme zápisu da Jeho význam vysvětlíme níže V U-formulaci budou tedy všechny výsledky vyjádřeny pomocí funkcí U S, U V, U SS, U SV U V S, U V V, a pomocí proměnných S a V Výskyt těchto symbolů naopak svědčí o tom, že pracujeme V U-formulaci budeme psát T U S a P U V Podle úmluvy nebudeme například pro parciální derivaci teploty podle entropie při konstantním objemu používat symbol T S, ale výhradně symbol U SS Uvažme nyní speciální třídu derivací typu, kde {A, B, } je libovolná permutace, sestavená z prvků množiny {U, T, P, S, V } Lze uvažovat derivací uvedeného typu Avšak předně, jaký je význam symbolu Libovolná zde zastoupená stavová funkce má zřejmě své vyjádření v přirozených proměnných S a V Lze tedy napsat její totální diferenciál ve formě lineární kombinace diferenciálů ds a dv Konkrétně platí ( da ( da? du U S ds + U V dv, (12 U SS ds + U SV dv, (13 U SV ds U V V dv, (14 ds 1 ds + 0 dv, (15 dv 0 ds + 1 dv (16 Všechny uvedené parciální derivace jsou vyjádřeny v daném výchozím stavu S 0 [S 0 ; V 0 ] Pro vystižení obecné situace budeme psát da a 1 ds + a 2 dv, (17 b 1 ds + b 2 dv, (18 d c 1 ds + c 2 dv, (19 kde a i, b i a c i, i 1, 2 jsou čísla určená parciálními derivacemi vnitřní energie ve výchozím stavu, nebo hodnoty 0, 1 Požadujme nyní splnění podmínky (S, V (S 0, V 0 konst Ta určuje způsob přechodu z daného výchozího stavu do koncového stavu S 1 [S 0 + ds; V 0 + dv ] Oba přírůstky přirozených proměnných již nemohou být nezávislé Skutečně, z výchozího stavu se musíme pohybovat po křivce (S, V (S 0, V 0 V případě infinitezimální změny stavu se musíme pohybovat po tečně k této křivce, sestrojené v rovině (S, V a vedené bodem S 0 [S 0 ; V 0 ] Tím vzniká vazba mezi diferenciály dosud nezávisle proměnných Přesněji řečeno, koncový stav musí být S 1 [S 0 + (ds ; V 0 + (dv ], kde mezi (ds a (dv platí přímá úměra Koeficient úměry získáme z požadavku vymizení diferenciálu d v Rov(19: musí platit

3 11 VNITŘNÍ ENERGIE A U-FORMULAE 3 c 1 (ds c 2 (dv Spodní index nás upozorňuje na skutečnost, že je již vzata v úvahu vazba mezi diferenciály Lineární vazba mezi diferenciály (ds a (dv bude pak uplatněna i ve výrazech pro diferenciály veličin A a B Jestliže ji již uplatníme, budeme psát (da a ( Platí tedy (da a 1 (ds + a 2 (dv, (110 ( b 1 (ds + b 2 (dv, (111 kde přírůstky přirozených proměnných jsou vázány vztahem c 1 (ds c 2 (dv Podíl uvedených přírůstku veličin A a B při infinitezimální vázané změně stavu S 0 S 1 je reprezentován jediným symbolem da lim A(S 0 + (ds, V 0 + (dv A(S 0, V 0 SS0 B(S 0 + (ds, V 0 + (dv B(S 0, V 0 a 1c 2 a 2 c 1 (112 b 1 c 2 b 2 c 1 Limitní proces je proveden za podmínky (ds 0, (dv 0, c 1 (ds c 2 (dv Výsledné číslo budeme nazývat totální derivací stavové funkce A podle proměnné B ve stavu S 0 při konstantní stavové funkci Vyjádřením dané totální derivace v U-formulaci rozumíme vyjádření její hodnoty pomocí parciálních derivací vnitřní energie v bodě [S 0 ; V 0 ] Procvičíme nyní metodiku výpočtu totálních derivací v U-formulaci na několika konkrétních příkladech Vyjádřete totální derivaci ŘEŠENÍ: PŘÍKLAD 11 U Konečným cílem je explicitní vyjádření hledané vlastnosti pomocí funkce U(S, V Ta představuje, jak jsme uvedli výše, úplnou a neredundantní informaci o termodynamickém systému Znalost funkcionální závislosti U(S, V tedy musí určitým způsobem implikovat i hledanou vlastnost Ukážeme, že daná totální derivace závisí na prvních a druhých parciálních derivacích vnitřní energie ílem je tedy vyjádření typu ( Φ(US, UV, USS, USV, UV V, kde Φ je známá funkce U pěti proměnných Krok 1: Pro všechny tři zúčastněné stavové funkce P, T, a U předpokládáme jejich závislost na proměnných S a V Začneme vyjádřením totálního diferenciálu všech tří funkcí Koeficienty u diferenciálů nezávisle proměnných budou nutně první a druhé parciální derivace vnitřní energie Skutečně, tlak P U V je již sám o sobě roven (až na znamení první parciální derivaci vnitřní energie Jeho totální diferenciál bude mít tedy před ds koeficient U SV a před dv koeficient U V V Podobně absolutní teplota je již sama o sobě parciální derivací: T U S Její úplný deferenciál je tedy nutně sestaven z druhých parciálních derivací vnitřní energie Úplný diferenciál vnitřní energie je ovšem sestaven z prvních parciální derivací Rovnice pro tři úplné diferenciály zúčastněných funkcí napíšeme pod sebe elkově máme U SV ds U V V dv, (113 U SS ds + U SV dv, (114 du U S ds + U V dv (115

4 4 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY Krok 2: V tomto kroku vezmeme v úvahu podmínku U konst U(S 0, V 0, kde S 0 [S 0; V 0] je stav, ve kterém hledáme uvažovanou totální derivaci V půdorysně vzniká křivka implicitně určená rovnicí U(S, T U(S 0, T 0 Vzniká tedy vazba mezi diferenciály ds a dv, které byly dosud nezávislé K bodu [S 0 ; V 0 ] se již nemůžeme blížit z libovolného směru Formálně vyjádříme vzniklou vazbu takto Všechny diferenciály v soustavě rovnic vezmeme při konstantním U (tj uzavřeme je do závorek a dopíšeme k závorkám spodní index U Navíc položíme (du U 0 elkově tak výše uvedená soustava tři rovnic přejde do tvaru ( U U SV (ds U U V V (dv U, (116 ( U U SS(dS U + U SV (dv U, (117 0 (du U U S (ds U + U V (dv U (118 Krok 3: Rov(118 představuje zmiňovaný vztah mezi diferenciály Lze tedy vyloučit (ds U prospěch (dv U nebo naopak Zvolíme první možnost, to jest ve (ds U U V U S (dv U, (119 a výsledek dosadíme do zbývajících dvou rovnic, tj do Rov(116 a do Rov(116 Obě tyto poslední rovnice tak získavají tvar ( U ( U [ ] U V U SV + U V V (dv U, (120 U S [ ] U V U SS + U SV (dv U (121 U S Krok 4: Nakonec sestavíme podíl pravých stran posledních dvou rovnic Jde o podíl lineárních částí přírůstků dvou stavových veličin (v daném případě tlak P a teplota T, jestliže se stav termodynamického systému infinitezimálně změnil z výchozího stavu S 0 [S 0; V 0] na koncový stav S 1 [S 0 + (ds U ; V 0 + (dv U ] a přitom přírůstky (ds U a (dv U byly přímo úměrné Koeficient úměry je U V U S, kde naznačené parciální derivace jsou vyčísleny ve stavu S 0 [S 0; V 0] Právě tento podíl představuje hledanou totální derivaci Výsledek má tvar ( U ( U kde všechny parciální derivace jsou vypočteny v bodě S 0 [S 0 ; V 0 ] U SV U V U V V U S, (122 U U SV U S U SSU V PŘÍKLAD 12

5 11 VNITŘNÍ ENERGIE A U-FORMULAE 5 Vyjádřete totální derivaci V ŘEŠENÍ: Krok 1: Pro všechny tři zúčastněné stavové funkce P, T, a V předpokládáme jejich závislost na proměnných S a V Protože P U V a T U S budou mít úplné diferenciály zúčastněných funkcí tvar U SV ds U V V dv, (123 U SS ds + U SV dv, (124 dv 0 ds + 1 dv (125 Krok 2: Podmínka V konst V 0 znamená ( V U SV (ds V U V V (dv V, (126 ( V U SS (ds V + U SV (dv V, (127 0 (dv V 0 (ds V + 1 (dv V (128 Krok 3: Rov(128 dává (dv V 0 a tuto skutečnost ihned uplatníme v Rov(126 a v Rov(127: ( V U SV (ds V, (129 ( V U SS (ds V (130 Krok 4: Sestavíme podíl pravých stran posledních dvou rovnic ( V ( V V USV U SS (131 Vyjádřete totální derivaci du dv T PŘÍKLAD 13 ŘEŠENÍ: Krok 1: Hledáme závislost vnitřní energie na objemu při izotermickém ději Pro všechny tři zúčastněné stavové funkce U, V, a T předpokládáme jejich závislost na proměnných S a V Protože T U S budou mít úplné diferenciály zúčastněných funkcí tvar du U S ds + U V dv, (132 dv 0 ds + 1 dv, (133 U SS ds + U SV dv (134 Krok 2: Podmínka T konst T (S 0, V 0 znamená

6 6 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY (du T U S (ds T + U V (dv T, (135 (dv T 0 (ds T + 1 (dv T, (136 0 ( T U SS (ds T + U SV (dv T (137 Krok 3: Rov(137 dává (ds T U SV U SS (dv T Máme tedy možnost vyloučit (ds T z Rov(135 Pravé strany obou rovnic (135 a (136 tak budou úměrné jednomu nezávislému přírůstku, (dv T [ ] (du T USV U S + U V (dv T, (138 U SS (dv T (dv T (139 Krok 4: Sestavíme podíl pravých stran posledních dvou rovnic (du T (dv T du U V U SU SV dv T U SS (140 Shrnutí: Jestliže je v hledané totální derivaci da jedna z veličin A, B, vnitřní energie, objeví se ve výsledném výrazu první parciální derivace U S a U V Jestliže v hledané totální derivaci da není žádná z veličin A, B, vnitřní energie, mohou se ve výsledku vyskytovat pouze druhé parciální derivace U SS, U SV, a U V V Jestliže je trojice veličin A, B, tvořena vnitřní energií a přirozenými proměnnými S a V, vystupují ve výsledku pávě jen první parciální derivace U S a U V 12 Termodynamické koeficienty Uvažme nyní speciální třídu totálních derivací typu da, kde {A, B, } je libovolná permutace, sestavená z prvků množiny {S, V, T, P } Budeme je nazývat termodynamické koeficienty Máme tedy 24 termodynamických koeficientů Protože však [ ] platí da 1, da můžeme se omezit na 12 koeficientů Jejich výčet vidíme v Tab 11 Po formální stránce má uvedená třída totálních derivací následující vlastnost Při vyjádření libovolného termodynamického koeficientu v U-formulaci vystupují ve výsledku právě jen druhé parciální derivace vnitřní energie podle jejích přirozených proměnných, to jest právě jen veličiny U SS, U SV, a U V V O tom nás přesvědčí explicitní výrazy v Tab 12 Protože pro obecnou funkci dvou proměnných U(S, V jsou tři možné druhé parciální derivace obecně nezávislé, mohou být nezávislými nejvýše tři termodynamické koeficienty Podobné závěry platí i v ostatních formulacích, tj v F -formulaci, H-formulaci, a v G-formulaci O tom bude pojednáno níže V principu by tedy bylo možné zvolit za výchozí informaci přímo tři druhé parciální derivace U SS, U SV, a U V V Z důvodu snazší interpretace typických experimentů se však vžil poněkud odlišný postup Následující Tab 13 uvádí definici

7 13 TERMODYNAMIKÉ IDENTITY 7 dv T ds V ds P dv S V dv S S ds V dv P dv ds T ds T ds dv P Tabulka 11: Termodynamické koeficienty V prvním řádku chybí proměnná S, v druhém proměnná P, ve třetím proměnná V, a ve čtvrtém proměnná T modifikovaných termodynamických koeficientů, tj veličin, které reflektují standardní experimentální podmínky při studiu vlastností termodynamických systémů Číselné hodnoty těchto veličin lze nalézt ve speciálních tabulkách Každá z těchto veličin má své vyjádření v U-formulaci, tj lze ji vyjádřit pomocí parciálních derivací U S, U V, U SS, U SV, a U V V U objemové roztažnosti a u stačitelnosti se kromě uvedených parciálních derivací objeví i explicitní závislost na objemu V každém případě platí: pokud známe funkcionální formu U(S, V jsou všechny uvedené veličiny známými funkcemi přirozených proměnných S a V 13 Termodynamické identity V Čl 11 jsme tvrdili, že znalost funkcionální formy U(S, V představuje úplnou a neredundantní informaci o termodynamickém systému To lze vyjádřit také takto Každá informace o termodynamickém systému představuje jistou podmínku pro funkci U(S, V Informace je získána v průběhu určitého experimentu Konkrétní provedení experimentu (co a za jakých podmínek bylo měřeno indikuje přirozeným způsobem určitou totální derivací typu da Informace tedy spočívá v měření číselných hodnot totální derivace, alespoň v jistém oboru stavů S Σ ( da Předpokládejme, že někdo provedl ( dva( různé experimenty spočívající v měření dvou různých totálních derivací da a dx dy Bylo zjištěno, že výsledky obou Z experimentů jsou v jistém vztahu Jinými slovy, je navržena závislost [ ] da dx Ψ dy Z, (141 kde Ψ[ ] je daná funkce o k tomu může říct teorie?

8 8 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY dv T ds 1 V U SS ds P dv 1 S U V V U SS U SS U V V USV 2 U V V U SS U V V U 2 SV U SV V U SS dv U SV S U SV S U V V ds U SV V dv U SSU V V USV 2 P UU SV dv ds U SS T U SV ds U SSU V V USV 2 T U SV ds dv U V V P U SV Tabulka 12: Vyjádření termodynamických koeficientů Pravé strany rovnic v jednotlivých buňkách tabulky závisí právě jen na druhých parciálních derivacích vnitřní energie Součin pravých stran rovnic v každém řádku tabulky je roven minus jedné Začneme redukcí obou totálních derivací k přirozeným proměnným Jejich individuální vyjádření pomocí parciálních derivací U S, U V, U SS, U SV, a U V V pak dosadíme do testovaného vztahu Nyní vznikají tři možnosti 1 Po dosazení vznikne matematická identita V tomto případě je testovaná relace mezi danými dvěma totálními derivacemi univerzálně platná, tj musí být splněna pro všechny termodynamické systémy Vztah (141 pak představuje tzv termodynamickou identitu je to cenný univerzálně platný termodynamický vztah, jež je důsledkem celé teoretické konstrukce, založené na platnosti termodynamických zákonů Jinými slovy (negace implikace, nesplnění tohoto vztahu pro jistý termodynamický systém implikuje neplatnost termodynamických vět pro tento systém Současně dospíváme i k následujícímu závěru Při ( dx dy znalosti informace obsažené v totální derivaci ( Z derivace da nic nového Skutečně, její hodnota da termodynamickou identitou neposkytuje již měření je již určena danou 2 Po dosazení vznikne parciální diferenciální rovnice pro funkci U(S, V V tomto případě vytváří pozorovaná závislost (141 jisté omezení na funkci U(S, V platné právě jen pro studovaný termodynamický systém Omezení má formu parciální diferencíální rovnice, tj nelze z něj obecně najít úplnou explicitní závislost vnitřní energie na obou přirozených proměnných 3 Po dosazení vznikne výrok, který je z matematického hlediska kontradiktorický (zjevně neplatná relace V tomto případě je vztah (141 jednoduše chybný Jeho neplatnost není omezena pouze na studovaný systém vztah neplatí pro žádný termodynamický systém

9 13 TERMODYNAMIKÉ IDENTITY 9 Izotermický součinitel stlači- Experiment Definice Název α P 1 dv V P α S 1 dv V S β V 1 P V β S 1 P S κ T 1 dv V T telnosti κ S 1 dv V S telnosti V T Relativní přírůstek objemu při jednotkovém zvýšení teploty za stálého tlaku Relativní přírůstek objemu při jednotkovém zvýšení teploty a při adiabatické izolaci Relativní zvýšení tlaku při jednotkovém zvýšení teploty za stálého objemu Relativní zvýšení tlaku při jednotkovém zvýšení teploty a při adiabatické izolaci Relativní snížení objemu při jednotkovém zvýšení tlaku za stálé teploty Relativní snížení objemu při jednotkovém zvýšení tlaku a při adiabatické izolaci Teplo potřebné k zvýšení teploty systému o jeden stupeň Kelvina za stálého objemu Teplo potřebné k zvýšení teploty systému o jeden stupeň Kelvina za stálého tlaku Teplo potřebné k jednotkovému zvýšení tlaku za stálé teploty Teplo potřebné k jednotkovému zvýšení tlaku za stálého objemu P T l T T l V T ( ds ( ds ( ds ( ds V T V P Izobarický teplotní součinitel objemové roztažnosti Izentorpický teplotní součinitel objemové roztažnosti Izochorický teplotní součinitel rozpínavosti Izentopický teplotní součinitel rozpínavosti Izentropický součinitel stlači- Tepelná kapacita při konstantním objemu Tepelná kapacita při konstantním tlaku Latentní teplo vztažené na jednotkové zvýšení tlaku Teplo vztažené na jednotkové izochorické zvýšení tlaku Tabulka 13: Typické experimenty a veličiny, které přirozeným způsobem vystihují podmínky experimentu Následující příklad ukazuje užitečnost tohoto způsobu uvažování Při teplotě Dokažte termodynamickou identitu PŘÍKLAD 14 du T dv P P (142 S Důkaz proved te ŘEŠENÍ: Strategie řešení: obě totální derivace vyjádříme v jedné a téže formulaci, tj pomocí parciálních derivací jistého termodynamického potenciálu V téže formulaci vyjádříme i ostatní veličiny v dokazované identitě, tj tlak a absolutní teplotu Když bude vše vyjádřeno jedním jazykem, dostaneme algebraickou rovnici mezi veličinami U S, U V, U SS, U SV, a U V V, která bude (snad platná Navíc druhá věta ze zadání příkladu nás vybízí, abychom jako společný jazyk zvolili U-formulaci

10 10 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY Krok 1: Uvažme totální derivaci du Postupem, který byl popsán v Čl 11, dostaneme v U- dv P formulaci du U V V U V U S (143 dv P U SV Krok 2: Uvažme totální derivaci Postupem z Čl 11 dostaneme v U-formulaci S U V V (144 S U SV Krok 3: V dokazované identitě (142 uplatníme na pravé straně vyjádření z Rov(143 Na levé straně položíme T U S, P U V Na levé straně dosadíme vyjádření totální derivace z Rov(143 Rov(142 získá tvar U V U S U V V U SV U S U V V U SV ( U V (145 Levá strana je na první pohled identicky rovna straně pravě Vztah (142 je univerzálně platná termodynamická identita Dosud uvažované identity svazovaly dvě totální derivace Pokud se v dokazované identitě setkáme s více než dvěma totálními derivacemi, postup je naprosto stejný Často v dokazované identitě nevystupují přímo termodynamické koeficienty, ale od nich odvozené veličiny, uvedené v Tab 13 I tato skutečnost nic nemění na našem postupu Za veličiny v Tab 13 jednoduše dosadíme jejich vyjádření pomocí totálních derivací Dokažte termodynamickou identitu PŘÍKLAD 15 κ S κ T V P, (146 kde κ S (κ S je izentropický (izotermický součinitel stlačitelnosti a V ( P je tepelná kapacita při konstantním objemu (tlaku Důkaz proved te ŘEŠENÍ: Tab 13 uvádí vyjádření obou tepelných kapacit a obou součinitelů stlačitelnosti pomocí jistých totálních derivací Začneme vyjádřením těchto derivací v U-reprezentaci, tj aplikujeme ve všech čtyřech případech metodu z Čl 11 Postupně tak dostaneme κ S 1 dv 1 1, (147 V S V U V V κ T 1 dv 1 U SS V T V USV 2 U, (148 SSU V V ds V T U S, (149 V U SS ds U SU V V P T USV 2 (150 USSUV V P

11 14 VOLNÁ ENERGIE A F -FORMULAE 11 Nyní je již vše přeloženo do jednoho jazyka, tj vše potřebné je vyjádřeno Zbývá uplatnit toto jednotné vyjádření v dokazované identitě Po dosazení má pravá a levá strana Rov(146 tvar κ S U SV 2 U SS U V V κ T U SS U V V, (151 V U SV 2 U SS U V V P U SSU V V (152 Levá strana Rov(145 je tedy identicky rovna straně pravě Vztah (146 tedy skutečně představuje univerzálně platnou termodynamickou identitu Závěrečná poznámka Podobným způsobem lze termodynamické identity dokázat i v jiných formulacích Výběr formulace závisí na nás Je ovšem pravdou, že při volbě nevhodné formulace mohou být algebraické úpravy o něco komplikovanější Ideální formulace je ta, ve které má většina zúčastněných totálních derivací jednoduché vyjádření pomocí druhých parciálních derivací zvoleného potenciálu 14 Volná energie a F -formulace Fyzikání význam volné energie: v průběhu vratného izotermického děje je vykonaná práce W T (1 2 rovna úbytku volné energie F 1 F 2 F (T, V 1 F (T, V 2 Při obecném přechodu mezi dvěma rovnovážnými stavy S 1 S 2 v průběhu kterého si systém vyměňoval teplo s jediným rezervoárem o teplotě T R (a platí tedy nutně T 1 T 2 T R představuje úbytek volné energie F 1 F 2 horní hranici pro možnou vykonanou práci Této horní hranice je dosaženo právě při vratném přechodu Přirozenými proměnnými pro volnou energie jsou teplota T a objem V Tím máme na mysli následující tvrzení Znalost funcionální závislosti volné energie na proměnných T a V platné pro daný termodynamický systém představuje úplnou a neredundantní termodynamickou informaci pro tento systém F -formulace znamená přijetí následující úmluvy Preferovanými proměnnými, ve kterých budeme vyjadřovat všechny výsledky, jsou přirozené proměnné volné energie, tedy absolutní teplota T a objem V Volnou energii chápeme vždy jako funkci svých přirozených proměnných Není tedy nutné explicitně vypisovat F (T, V, použijeme prostě symbol F Pro parciální derivace vnitřní energie podle přirozených proměnných budeme používat zápisu F T, F V (první parciální derivace a F T T, F T V F V T, F V V (druhé parciální derivace Tyto symboly tedy představují opět jisté funkce proměnných T a V Použití zkráceného zápisu parciálních derivaci pomocí spodního indexu omezíme výhradně na parciální derivace vnitřní energie podle přirozených proměnných

12 12 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY Pro všechny ostatní derivace použijeme zápisu da a budeme se snažit je vyjádřit pomocí volné energie a jejích parciálních derivací Výchozí relací pro F -formulaci je vztah df (T, V S(T, V P (T, V dv, (153 ze kterého ihned píšeme S(T, V F T a P (T, V F V vičení a úlohy ODST11 Vnitřní energie a U-formulace 1: Převed te následující rovnici do přirozených proměnných S, V, tj vyjádřete ji jako parciální diferenciální rovnici pro funkci U(S, V U a P V Zde a je daná konstanta 2: Převed te následující rovnici do přirozených proměnných S, V, tj vyjádřete ji jako parciální diferenciální rovnici pro funkci U(S, V T b P V Zde b je daná konstanta 3: Převed te následující rovnici do přirozených proměnných S, V, tj vyjádřete ji jako parciální diferenciální rovnici pro funkci U(S, V P V RT Zde R je daná konstanta 4: Převed te následující rovnici do přirozených proměnných S, V, tj vyjádřete ji jako parciální diferenciální rovnici pro funkci U(S, V S R 2P V 3 Zde R je daná konstanta 5: Převed te následující rovnici do přirozených proměnných S, V, tj vyjádřete ji jako parciální diferenciální rovnici pro funkci U(S, V

13 14 VOLNÁ ENERGIE A F -FORMULAE 13 S AP + (Ac + 1V R Zde R, A, a c jsou dané konstanty 6: Vyjádřete totální derivaci Popište experiment, při kterém S je uvedená totální derivace měřena 7: Vyjádřete totální derivaci du T 8: Vyjádřete totální derivaci dv S 9: Vyjádřete totální derivaci du ( S 10: Vyjádřete totální derivaci ds T 11: Vyjádřete totální derivaci ds du V 12: Vyjádřete totální derivaci du V 13: Vyjádřete totální derivaci dv U 14: Vyjádřete totální derivaci ds V 15: Vyjádřete totální derivaci du P 16: Vyjádřete totální derivaci du ds P 17: Vyjádřete totální derivaci S 18: Vyjádřete totální derivaci dv du S ODST12 Termodynamické koeficienty 19: Proved te výpočty, nutné k sestavení Tab 12, tj vyjádřete všechny termodynamické koeficienty z Tab 11 20: Vyjádřete všechny veličiny uvedené v Tab 13 ODST13 Termodynamické identity 21: Dokažte termodynamickou identitu du dv P T Důkaz proved te 22: Dokažte termodynamickou identitu P S du + P T ds P S Důkaz proved te 23: Dokažte termodynamickou identitu V T P ( du ds T

14 14 KAPITOLA 1 TERMODYNAMIKÉ POTENIÁLY Důkaz proved te 24: Dokažte termodynamickou identitu dv T [ ] 2 + dv S V ds V Důkaz proved te 25: Dokažte termodynamickou identitu P dv U dv S T dv S Důkaz proved te 26: Dokažte termodynamickou identitu dv T ds P dv S ds V Důkaz proved te 27: Dokažte termodynamickou identitu dv T dv S Důkaz proved te [ ] 2 ds 1 + S V dv S ODST15 Volná energie a F -formulace 28: Dokažte následující geometrickou vlastnost Legendreovy transformace Tečna ke grafu funkce y f(x sestrojená v tečném bodě A [x 0 ; f(x 0 ] vytýká na ose y úsek f(x 0 x 0 p(x 0, kde p(x f (x je derivace funkce f(x 29: Je dána funkce jedné proměnné U(S S Nalezněte její Legendreovu transformaci F (T 30: Je dána funkce jedné proměnné U(S e λs, kde λ je daná konstanta Nalezněte její Legendreovu transformaci F (T 31: Je dána funkce jedné proměnné U(S 1 m Sm, kde m je dané přirozené číslo Nalezněte její Legendreovu transformaci F (T 32: Pro jistý termodynamický systém má vnitřní energie v přirozených proměnných tvar U(S, V V a e bs Zde a, b jsou známé konstanty Nalezněte volnou energii F (T, V tohoto termodynamického systému 33: Pro jistý termodynamický systém má vnitřní energie v přirozených proměnných tvar U(S, V ASaV b Zde A, a, a b jsou dané konstanty Nalezněte volnou energii v přirozených proměnných 34: Vyjádřete totální derivaci 35: Vyjádřete totální derivaci dv S v F -formulaci U v F -formulaci

15 14 VOLNÁ ENERGIE A F -FORMULAE 15 36: Vyjádřete totální derivaci 37: Vyjádřete totální derivaci ds du ds V du ds V v F -formulaci U v F -formulaci 38: Vyjádřete totální derivaci v F -formulaci 39: Dokažte termodynamickou identitu ds P ds V V dv P Důkaz proved te nejprve v F -formulaci a potom V které formulaci je důkaz snazší a proč? Nakonec vyjádřete dokazovanou identitu pomocí tepelných kapacit P, V a součinitelů α P, β V

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3. Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho

Více

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH 1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH V minulém semestru jsme studovali vlastnosti unkcí jedné nezávislé proměnné. K popisu mnoha reálných situací obvkle s jednou proměnnou nevstačíme. FUNKCE DVOU

Více

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY ÚVOD DO TERMODYNAMIKY Termodynamika: Nauka o obecných zákonitostech, kterými se se řídí transformace CELKOVÉ energie makroskopických systémů v její různé formy. Je založena na výsledcích experimentílních

Více

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky eplo, práce a. věta termodynamiky eplo ( tepelná energie) Nyní již víme, že látka (plyn) s vyšší teplotou obsahuje částice (molekuly), které se pohybují s vyššími rychlostmi a můžeme posoudit, co se stane

Více

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický. Termodynamika Zabývá se ději, při nichž se mění tepelná energie v jiné druhy energie (zejména mechanické). Studuje vlastnosti látek bez přihlédnutí k jejich mikrostruktuře. Je vystavěna na axiomech (0.,

Více

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice 9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky

Více

1 Polynomiální interpolace

1 Polynomiální interpolace Polynomiální interpolace. Metoda neurčitých koeficientů Příklad.. Nalezněte polynom p co nejmenšího stupně, pro který platí p() = 0, p(2) =, p( ) = 6. Řešení. Polynom hledáme metodou neurčitých koeficientů,

Více

Q(y) dy = P(x) dx + C.

Q(y) dy = P(x) dx + C. Cíle Naše nejbližší cíle spočívají v odpovědích na základní otázky, které si klademe v souvislosti s diferenciálními rovnicemi: 1. Má rovnice řešení? 2. Kolik je řešení a jakého jsou typu? 3. Jak se tato

Více

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u) Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené

Více

Diferenciální rovnice

Diferenciální rovnice Diferenciální rovnice Průvodce studiem Touto kapitolou se náplň základního kurzu bakalářské matematiky uzavírá. Je tomu tak mimo jiné proto, že jsou zde souhrnně využívány poznatky získané studiem předchozích

Více

5. Lokální, vázané a globální extrémy

5. Lokální, vázané a globální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,

Více

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic Cíle Budeme se nyní zabývat úlohami, v nichž je cílem najít dvojici funkcí y(x), z(x), pro které jsou zadány dvě lineární rovnice prvního řádu, obsahující tyto funkce a jejich derivace. Výklad Omezíme-li

Více

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14 Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14 Co je to diferenciální rovnice? Definice: Diferenciální rovnice je vztah mezi hledanou funkcí y(x), jejími derivacemi y (x), y (x), y (x),... a nezávisle proměnnou

Více

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice Obsah 1 Obyčejné diferenciální rovnice 3 1.1 Základní pojmy............................................ 3 1.2 Obyčejné diferenciální rovnice 1. řádu................................ 5 1.3 Exaktní rovnice............................................

Více

5.3. Implicitní funkce a její derivace

5.3. Implicitní funkce a její derivace Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)

Více

Autor: Vladimír Švehla

Autor: Vladimír Švehla Bulletin of Applied Mechanics 1, 55 64 (2005) 55 Využití Castiglianovy věty při výpočtu deformací staticky určité případy zatížení tahem a tlakem Autor: Vladimír Švehla České vysoké učení technické, akulta

Více

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y = Cíle Přehled základních typů diferenciálních rovnic prvního řádu zakončíme pojednáním o lineárních rovnicích, které patří v praktických úlohách k nejfrekventovanějším. Ukážeme například, že jejich řešení

Více

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pasteurova 7 Tel.: 475 285 511 400 96 Ústí nad Labem Fax: 475 285 566 Internet: www.ujep.cz E-mail: kontakt@ujep.cz MATEMATIKA III

Více

12. Křivkové integrály

12. Křivkové integrály 12 Křivkové integrály Definice 121 Jednoduchou po částech hladkou křivkou v prostoru R n rozumíme množinu bodů [x 1,, x n ], které jsou dány parametrickými rovnicemi x 1 = ϕ 1 t), x 2 = ϕ 2 t), x n = ϕ

Více

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Derivace funkcí více proměnných

Derivace funkcí více proměnných Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Extrémy funkce dvou proměnných

Extrémy funkce dvou proměnných Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže

Více

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta 343 I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta Věta 26. Funkce f má v bodě x 0 diferenciál (je diferencovatelná v x 0 ) právě tehdy, když existuje vlastní derivace

Více

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe. 4 Afinita Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe. Poznámka. Vzájemně jednoznačným zobrazením rozumíme zobrazení,

Více

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na Matematika II 7.1. Zavedení diferenciálních rovnic Definice 7.1.1. Rovnice tvaru F(y (n), y (n 1),, y, y, x) = 0 se nazývá diferenciální rovnice n-tého řádu pro funkci y = y(x). Speciálně je F(y, y, x)

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné Přednáška 4 Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné V několika následujících přednáškách budeme studovat zobrazení jedné reálné proměnné f : X Y, kde X R a Y R k. Protože pro každé

Více

5. cvičení z Matematiky 2

5. cvičení z Matematiky 2 5. cvičení z Matematiky 2 21.-25. března 2016 5.1 Nalezněte úhel, který v bodě 1, 0, 0 svírají grafy funkcí fx, y ln x 2 + y 2 a gx, y sinxy. Úhel, který svírají grafy funkcí je dán jako úhel mezi jednotlivými

Více

Budeme hledat řešení y(x) okrajové úlohy pro diferenciální rovnici druhého řádu v samoadjungovaném tvaru na intervalu a, b : 2 ) y i p i+ 1

Budeme hledat řešení y(x) okrajové úlohy pro diferenciální rovnici druhého řádu v samoadjungovaném tvaru na intervalu a, b : 2 ) y i p i+ 1 ODR - okrajová úloha Teorie (velmi stručný výběr z přednášek) Okrajová úloha 2. řádu Budeme hledat řešení y(x) okrajové úlohy pro diferenciální rovnici druhého řádu v samoadjungovaném tvaru na intervalu

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová 1 / 40 Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory Lenka Dohnalová ČVUT, fakulta stavební, ZS 2015/2016 katedra stavební mechaniky a katedra matematiky, Odborné vedení: doc. Ing. Jan Zeman, Ph.D.,

Více

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule Cíle Ve výkladu o funkcích dvou proměnných jsme se seznámili také s jejich diferenciálem prvního řádu, který je pro funkci F(x, y) vyjádřen výrazem df dx + dy. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda

Více

Matematická analýza pro informatiky I.

Matematická analýza pro informatiky I. Matematická analýza pro informatiky I. 10. přednáška Diferenciální počet funkcí více proměnných (II) Jan Tomeček jan.tomecek@upol.cz http://aix-slx.upol.cz/ tomecek/index Univerzita Palackého v Olomouci

Více

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty 9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Řešíme-li konkrétní aplikace, které jsou popsány diferenciálními rovnicemi, velmi často zjistíme, že fyzikální nebo další parametry (hmotnost,

Více

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Nyní přejdeme k řešení úplné lineární rovnice druhého řádu. I v tomto případě si nejprve ujasníme, v jakém tvaru můžeme očekávat řešení, poté se zaměříme

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 207 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Příklad (25 bodů) Nechť (a) Spočtěte lim n x n. (b)

Více

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10

Více

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky Cvičení termodynamiky a statistické fyiky 1Nechť F(x, y=xe y Spočtěte F/ x, F/, 2 F/ x 2, 2 F/ x, 2 F/ x, 2 F/ x 2 2 Bud dω = A(x, ydx+b(x, ydy libovolná diferenciální forma(pfaffián Ukažte, ževpřípadě,žedωjeúplnýdiferenciál(existujefunkce

Více

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +, Příklad 1 Najděte body, v nichž má funkce (,) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (,)=0, je-li: a) (,)= + 1, (,)=+ 1 lok.max.v 1 2,3 2 b) (,)=+, (,)= 1 +1 1 c) (,)=, (,)=+ 1 lok.max.v

Více

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 IV/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků středních škol Téma : Diferenciální a integrální

Více

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII V úvodu analytické geometrie jsme vysvětlili, že její hlavní snahou je popsat geometrické útvary (body, vektory, přímky, kružnice,...) pomocí čísel nebo proměnných.

Více

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí 202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají

Více

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech 1. července 2008 1 Funkce v R n Definice 1 Necht n N a D R n. Reálnou funkcí v R n (reálnou funkcí n proměnných) rozumíme zobrazení

Více

Numerická matematika 1

Numerická matematika 1 Numerická matematika 1 Obsah 1 Řešení nelineárních rovnic 3 1.1 Metoda půlení intervalu....................... 3 1.2 Metoda jednoduché iterace..................... 4 1.3 Newtonova metoda..........................

Více

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α 1. JAZYK ATEATIKY 1.1 nožiny nožina je souhrn objektů určitých vlastností, které chápeme jako celek. ZNAČENÍ. x A x A θ A = { { a, b a A = B A B 0, 1 2 a, a,..., a n x patří do množiny A x nepatří do množiny

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Matematická logika. Miroslav Kolařík Matematická logika přednáška šestá Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika

Více

INTEGRÁLY S PARAMETREM

INTEGRÁLY S PARAMETREM INTEGRÁLY S PARAMETREM b a V kapitole o integraci funkcí více proměnných byla potřeba funkce g(x) = f(x, y) dy proměnné x. Spojitost funkce g(x) = b a f(x, y) dy proměnné x znamená vlastně prohození limity

Více

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale

Více

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky 3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -

Více

Predik atov a logika - pˇredn aˇska () Predik atov a logika - pˇredn aˇska / 16

Predik atov a logika - pˇredn aˇska () Predik atov a logika - pˇredn aˇska / 16 Predikátová logika - přednáška 3 6. 1. 2015 () Predikátová logika - přednáška 3 6. 1. 2015 1 / 16 Věta (o dedukci) Bud L jazyk, T teorie pro L, ϕ L-sentence a ψ L-formule. Pak Věta (o kompaktnosti) T ϕ

Více

Termodynamické zákony

Termodynamické zákony Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce

Více

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6) 1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht

Více

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim. PRIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí

Více

Matematická analýza III.

Matematická analýza III. 2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom

Více

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I řádu s konstantními koeficienty Definice a) Soustava tvaru x = ax + a y + az + f() t y = ax + a y + az + f () t z = a x + a y + a z + f () t se nazývá soustava

Více

Derivace funkce Otázky

Derivace funkce Otázky funkce je jedním z hlavních nástrojů matematické analýzy. V příští části ukážeme, jak mnoho různorodých aplikací derivace má. Geometricky lze derivaci funkce v nějakém bodě chápat jako směrnici tečny grafu

Více

6. přednáška 5. listopadu 2007

6. přednáška 5. listopadu 2007 6. přednáška 5. listopadu 2007 Souvislost diferenciálu a parciálních derivací. Diferenciál implikuje parciální derivace a spojité parciální derivace implikují diferenciál. Tvrzení 2.3. Když je funkce f

Více

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2 Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací

Více

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace Derivace funkce Derivace je jedním z hlavních nástrojů matematické analýzy. V příští části ukážeme, jak mnoho různorodých aplikací derivace má. Geometricky lze derivaci funkce v nějakém bodě chápat jako

Více

Diferenciální rovnice 1

Diferenciální rovnice 1 Diferenciální rovnice 1 Základní pojmy Diferenciální rovnice n-tého řádu v implicitním tvaru je obecně rovnice ve tvaru,,,, = Řád diferenciální rovnice odpovídá nejvyššímu stupni derivace v rovnici použitému.

Více

část 6, díl 5, kapitola 1, str. 1 prosinec 2002

část 6, díl 5, kapitola 1, str. 1 prosinec 2002 S R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 6, díl 5, kapitola 1, str 1 6/51 E M P IR IC K É Z Á K O N Y Předmětem zájmu termodynamiky jsou především děje probíhající v látkách ve skupenství plynném a děje související

Více

9 Kolmost vektorových podprostorů

9 Kolmost vektorových podprostorů 9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.

Více

úloh pro ODR jednokrokové metody

úloh pro ODR jednokrokové metody Numerické metody pro řešení počátečních úloh pro ODR jednokrokové metody Formulace: Hledáme řešení y = y() rovnice () s počáteční podmínkou () y () = f(, y()) () y( ) = y. () Smysl: Analyticky lze spočítat

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat 6. Extrémy funkcí více proměnných Průvodce studiem Hledání extrémů je v praxi často řešená úloha. Např. při cestě z bodu A do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Více

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k), Definice 5.2.1. Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo má v tomto bodě totální diferenciál, jestliže je možné její přírůstek z na nějakém okolí bodu A vyjádřit jako

Více

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu [M2-P1] KAPITOLA 1: Diferenciální rovnice 1. řádu diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu G(x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 y (n) = F (x, y, y,..., y (n 1) ) Příklad 1.1:

Více

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde Homogenní rovnice Uvažujme rovnici kde y = f(, y), (4) f(λ, λy) = f(, y), λ. Tato rovnice se nazývá homogenní rovnice 1. řádu. Ukážeme, že tuto rovnici lze převést substitucí na rovnici se separovanými

Více

Regresní analýza 1. Regresní analýza

Regresní analýza 1. Regresní analýza Regresní analýza 1 1 Regresní funkce Regresní analýza Důležitou statistickou úlohou je hledání a zkoumání závislostí proměnných, jejichž hodnoty získáme při realizaci experimentů Vzhledem k jejich náhodnému

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

JEDNOTKY. E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze. Abstrakt

JEDNOTKY. E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze. Abstrakt SIMULAČNÍ MODEL KLIKOVÉ HŘÍDELE KOGENERAČNÍ JEDNOTKY E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze Abstrakt Crankshaft is a part of commonly produced heat engines. It is used for converting

Více

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x ) 6 Výklad Definice 6 Nechť je 0 vnitřním bodem definičního oboru D f funkce f ( ) Funkce proměnné d = 0 definovaná vztahem df ( 0) = f ( 0) d se nazývá diferenciál funkce f ( ) v bodě 0, jestliže platí

Více

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5 Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt

Více

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE PIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí

Více

Interpolace Uvažujme třídu funkcí jedné proměnné ψ(x; a 0,..., a n ), kde a 0,..., a n jsou parametry, které popisují jednotlivé funkce této třídy. Mějme dány body x 0, x 1,..., x n, x i x k, i, k = 0,

Více

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali NEURČITÝ INTEGRÁL Úvod Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali Umět pracovat s integrálním počtem Je důležité pro

Více

Změna koeficientů PDR při změně proměnných

Změna koeficientů PDR při změně proměnných Změna koeficientů PR při změně proměnných Oldřich Vlach oto pojednání doplňuje přednášku M. Šofera na téma Nalezení složek tenzoru napjatosti pro případ rovinné úlohy s povrchem zatíženým kontaktním tlakem

Více

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014 Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 014/015. prosince 014 Předmluva iii

Více

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z: PARCIÁLNÍ DERIVACE Jak derivovat reálné funkce více proměnných aby bylo možné tyto derivace použít podobně jako derivace funkcí jedné proměnné? Jestliže se okopíruje definice z jedné proměnné dostane se

Více

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem

Více

9. Struktura a vlastnosti plynů

9. Struktura a vlastnosti plynů 9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)

Více

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t. 1 Variace konstanty Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. Příklad 1 Najděte obecné řešení rovnice: y + y = 4 sin t. Co

Více

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 = Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu

Více

Limita a spojitost funkce

Limita a spojitost funkce Přednáška 5 Limita a spojitost funkce V této přednášce se konečně dostaneme k diferenciálnímu počtu funkce jedné reálné proměnné. Diferenciální počet se v podstatě zabývá lokálním chováním funkce v daném

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Úvodní informace. 17. února 2018

Úvodní informace. 17. února 2018 Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní

Více

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah 11. přednáška 10. prosince 2007 Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 mezi argumentem x funkce jedné

Více

12. Lineární programování

12. Lineární programování . Lineární programování. Lineární programování Úloha lineárního programování (lineární optimalizace) je jedním ze základních problémů teorie optimalizace. Našim cílem je nalézt maximum (resp. minimum)

Více

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST Příklad Nalezněte pomocí Laplaceovy transformace řešení dané Cauchyho úlohy lineární diferenciální rovnice prvního řádu s konstantními koeficienty v intervalu 0,, které vyhovuje

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 27 Studijní program: Studijní obor: Matematika Finanční a pojistná matematika Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Věnujte pozornost ověření

Více

Hledání extrémů funkcí

Hledání extrémů funkcí Hledání extrémů funkcí Budeme se zabývat téměř výhradně hledáním minima. Přes nost nalezeného extrému Obecně není hledání extrému tak přesné jako řešení rovnic. Demonstrovat to můžeme na příkladu hledání

Více

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4

Více

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f Výklad Globální extrémy mají stejný význam jako u funkcí jedné proměnné. Hledáme je bud na celém definičním oboru dané funkce, nebo na předem zadané podmnožině definičního oboru. Definice 6..1. Řekneme,

Více

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU 6.1 Křivkový integrál 1. druhu Definice 1. Množina R n se nazývá prostá regulární křivka v R n právě tehdy, když existuje vzájemně jednoznačné zobrazení

Více