Jak vyu ívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

Transkript

1 Jak využívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

2 2 3 Podìkování Rádi bychom podìkovali za cenné rady Edvardu Sequensovi, Yvonnì Gailly, Alenì Jiroušové, Vasilu Hutníkovi, Janu Beránkovi a Jiøímu Zemanovi. Za pomoc pøi tvorbì brožury patøí podìkování také Blance Holubáøové a Simonu Majerovi. Vychází díky laskavé podpoøe Nadace Partnerství Nadace Sluníèko Pøedmluva Moderní obnovitelné zdroje energie patøí mezi technologie budoucnosti. Nepøispívají k vážnému problému globálních zmìn klimatu. Nevyžadují tìžbu nerostných surovin, která za sebou èasto zanechává významné ekologické škody. Snižují naši závislost na velkých centralizovaných zdrojích. Mohou se pochlubit stále vìtší konkurenceschopností na trhu. Podporují vznik nových pracovních míst a ekonomický rozvoj obcí. Pøedstavují dobrou podnikatelskou pøíležitost pro zemìdìlce i venkovské regiony. Nahrazují dovážené energetické zdroje, jako je ropa a zemní plyn, a tedy vylepšují obchodní bilanci zemì. Nezajímají pøitom pouze podnikatele, kteøí hodlají podnikat na trhu s elektøinou z vìtrných elektráren nebo vyrábìt kotle na biomasu. Výhodou obnovitelných zdrojù je rovnìž, že jich mùže využívat bezmála každá domácnost. Síla tìchto technologií spoèívá v možnosti jejich využití v malém mìøítku. Slunce èi vítr mohou šetøit spotøebu energie ve velkém poètu budov, z nichž každá má své vlastní zaøízení. Uživatelem obnovitelných zdrojù se mùže stát témìø každý. Ostatnì staèí se pouze podívat, jaký úspìch zaznamenávají v sousedním Nìmecku èi Rakousku. Resort životního prostøedí podporuje rozvoj obnovitelných zdrojù nejen slovy a legislativou, ale pøedevším penìzi. Státní fond životního prostøedí každoroènì rozdìluje nìkolik set milionù korun na projekty firem, obcí i jednotlivcù: od stavby vìtrné elektrárny pøes obecní èi školní výtopnu na biomasu až po solární kolektor na støeše rodinného domku. Praktické rady, jak o nì žádat, nalezne také ètenáø této pøíruèky. Naše ministerstvo dlouhodobì spolupracuje s ekologickými organizacemi a má velmi dobré zkušenosti s odbornou kvalitou a seriózností jejich práce. Vítám proto tohoto užiteèného prùvodce, kterého pøipravilo Hnutí DUHA, a vìøím, že bude ètenáøùm prospìšný inspirací i radou. Praktická pøíruèka zájemcùm pøináší návod, jak si opatøit a provozovat sluneèní kolektory k ohøevu vody, malou vìtrnou elektrárnu èi kotel na biomasu. Spoleènì s publikacemi, které popisují význam a funkci obnovitelných zdrojù, jistì napomùže dostat èistou energii do všedního života. ISBN Libor Ambrozek ministr životního prostøedí

3 4 5 Co najdete v této pøíruèce Pøíruèka, kterou jste právì otevøeli, je urèena každému, kdo uvažuje o možnosti využívat pro své potøeby energii Slunce, vìtru èi biomasy. Pøibližuje ètenáøùm zkušenosti s poøizováním a provozem konkrétních zaøízení. V úvodu najdete souhrn dùvodù, proè je dùležité vìnovat obnovitelným zdrojùm pozornost a proè v blízké budoucnosti poroste jejich význam. První èást manuálu je urèena majitelùm rodinných domù a drobným podnikatelùm. Popisuje funkci a zkušenosti s provozem solárních systémù na ohøev vody, malých vìtrných elektráren a kotlù na spalování døeva. Doètete se, co je tøeba udìlat pro instalaci zmínìných zaøízení a také o možnostech získání státní dotace. Druhá èást se zabývá možnostmi využívání obnovitelných zdrojù v obcích. Hlavní pozornost je vìnována obecním výtopnám na biomasu. Zástupci obcí zde získají informace o financování, výstavbì a zkušenostech s provozováním tìchto zaøízení. K jednotlivým kapitolám jsou pøipojeny pøehledy dodavatelù pøíslušných výrobkù a institucí, které mohou být pro ètenáøe užiteèné. Obsah Úvod: Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie... 9 I. èást: Co mùžete mít doma Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Malé vìtrné elektrárny Vytápìní døevem II. èást: Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce Obecní výtopna na biomasu Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù Závìr Pøílohy Hnutí DUHA, Nadace Sluníèko, Nadace Partnerství... 87

4 Úvod 7 Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie Obnovitelné zdroje energie málo využívaná pøíležitost Energie vody, vìtru a sluneèního záøení bude k dispozici, dokud se Zemì nepøestane otáèet a Slunce svítit. Rovnìž døevo a další biomasa, ze které je možno energii vyrábìt, se obnovuje a bude možno ji v rozumných mezích využívat. Naopak zásoby uhlí, uranu, ropy a zemního plynu vystaèí pøi souèasném tempu spotøeby a zpùsobu využívání jen pro nìkolik pøíštích generací. Obnovitelné zdroje mají také øadu dalších výhod jsou šetrnìjší k životnímu prostøedí a mají pozitivní dopady na zamìstnanost a rozvoj venkovských regionù. Je pravda, že získávání energie z obnovitelných zdrojù je možné pouze s pomocí technických zaøízení (kolektory pro sluneèní ohøev vody, fotovoltaické èlánky, vìtrné elektrárny atd.), jejichž cena je relativnì vysoká. Kvùli této skuteènosti dosud nemùže èistá energie cenovì konkurovat produkci fosilních a jaderných zdrojù. Prospìšnost rozvoje obnovitelných zdrojù je ovšem natolik zøejmá, že se vyplatí hledat cesty k pøekonání tohoto handicapu. Úvod Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie Legislativa a vyhlídky obnovitelných zdrojù situace v Evropì a Èeské republice Situace v Evropì Úsilí o vyšší využívání obnovitelných zdrojù energie se v posledních letech stalo nepostradatelnou souèástí energetické politiky vyspìlých zemí. Hlavní roli hrají èlenské státy Evropské unie. Evropská komise, tj. orgán, který lze pøirovnat k vládì EU, chápe obnovitelné zdroje jako zásadní nástroj ke snižování emisí skleníkových plynù. Strategické materiály Evropské komise pøisuzují obnovitelné energii významnou úlohu také pøi snaze o zastavení rùstu závislosti na dovozech energetických zdrojù a oznaèují její rozvoj za politickou prioritu EU. 1 Z tìchto dùvodù pøijala Komise závazek zvýšení podílu obnovitelných zdrojù na pokrytí evropské energetické spotøeby. Konkrétnì do roku 2010 by mìlo 12 % veškeré energie využívané v prùmyslu, dopravì, domácnostech atd. pocházet z obnovitelných zdrojù. 2 V pøípadì pokrývání dodávek elektøiny je závazek podílu obnovitelných zdrojù ještì vyšší 22 %. 2 Protože výroba energie z obnovitelných zdrojù dosud není plnì konkurenceschopná a zároveò panuje shoda na nutnosti jejich vyššího využití, pøistupují evropské zemì k rùzným formám zvýhodòování èisté energie. Používané prostøedky jsou nejèastìji legislativní, dále se jedná o rùzné formy dotaèních programù a nelze zapomenout ani na rozmanité propagaèní aktivity. Soubìžné použití tìchto prostøedkù již pøináší viditelné výsledky (výrazný nárùst výroby energie z obnovitelných zdrojù v Nìmecku, Dánsku a dalších zemích). 1 Green Paper: Towards a European strategy for the security of energy supply, Brusel, listopad White Paper for a Community Strategy and Action Plan: Energy for the future Renewable sources of energy, Brusel, listopad 1997.

5 8 Úvod Úvod 9 Zákony na podporu obnovitelných zdrojù Na úrovni EU podporuje vyšší využívání obnovitelných zdrojù samostatná direktiva (Smìrnice o podpoøe elektøiny vyrobené z obnovitelných zdrojù na vnitøním trhu s elektøinou è. 2001/77), která byla schválena v roce Jedná se o pøedpis, který èlenským státùm ukládá, aby do øíjna 2002 pøedložily Evropské komisi vlastní závazky na zvýšení využití obnovitelných zdrojù v pøíštích deseti letech. Tyto závazky musí být v souladu s cílem EU pokrývat touto cestou 12 % celkové spotøeby energie a 22 % elektøiny do roku Zpùsob podpory obnovitelných zdrojù si mohou èlenské státy zvolit samostatnì. Evropská komise hodlá do roku 2005 vyhodnotit úspìšnost jednotlivých pøístupù a v pøípadì potøeby navrhne jednotný rámec. Dosud nejèastìjší pojetí zákonù k podpoøe obnovitelných zdrojù spoèívá u elektrické energie v zavádìní minimálních cen, za které jsou provozovatelé sítí povinni obnovitelnou elektøinu vykupovat (tento princip úspìšnì využívá Nìmecko a pøistupuje k nìmu i Èeská republika). Další možností je pøedepsat distribuèním spoleènostem, aby zajistily dodávku urèitého množství energie z obnovitelných zdrojù. Ztrátu, která jim kvùli této povinnosti vznikne, pak vyrovná státní dotace (tento princip využívá Velká Británie). Podpora èisté energie není v rozporu ani s další evropskou prioritou liberalizací energetického trhu. Obnovitelné zdroje mají z hlediska liberalizace ponìkud výluèné postavení. V liberalizaèní smìrnici je uvedena výjimka, která umožòuje èlenským státùm, aby dávaly obnovitelným zdrojùm pøednost. Podpùrné programy (dotaèní a propagaèní) Evropská unie podporuje konkrétní projekty využívání obnovitelných zdrojù pomocí programu ALTENER, na jehož úèely bylo v letech 1998 až 2002 uvolnìno 74 milionù eur. Hlavní propagaèní aktivitou je v souèasné dobì tzv. Take off Campaign (Startovací kampaò), která informuje o úspìšných projektech a iniciuje jejich opakování. Souèástí této kampanì je rovnìž propagaèní akce 100 lokalit 100% zásobovaných obnovitelnou energií. Vlastní dotaèní a propagaèní programy mají i jednotlivé státy. Napøíklad nìmecká vláda uvolnila na podporu investic do zaøízení pro využití obnovitelných zdrojù 200 milionù marek na období 2000 až Pøíklad úspìšné vnitrostátní propagaèní akce mùžeme vidìt rovnìž v Nìmecku. Kampaò s názvem Solar na klar (Solární energie no jasnì) pøipravily firmy podnikající v oblasti využívání sluneèní energie spoleènì s neziskovými ekologickými organizacemi a probíhá pod záštitou vlády. Díky ní výraznì stoupla popularita solárních systémù podle provedených prùzkumù poèítá 94 % lidí, kteøí se chystají stavìt dùm, s využitím sluneèních kolektorù k ohøevu vody. Daòové nástroje Cenové znevýhodnìní obnovitelných zdrojù energie by mohla napravit pøipravovaná ekologická daòová reforma. Uvalení danì na paliva a energie podle závažnosti jejich dopadù na životní prostøedí bude jedním z hlavních dùsledkù této reformy. (Myšlenka reformy spoèívá ve vyšším zdanìní pøírodních zdrojù a nižším zdanìní práce, celkové daòové zatížení se v jejím dùsledku nezmìní.) Zvýšení cen energie z neobnovitelných zdrojù mùže být natolik výrazné, že podstatnì pøispìje ke konkurenceschopnosti energie obnovitelné. Dosud se však na jednotných pravidlech ekologické daòové reformy èlenské státy EU nedokázaly shodnout. V dùsledku dosavadního neúspìchu jednání o spoleèném postupu EU pøistoupily progresivní státy (Velká Británie, Nìmecko, skandinávské státy) k rùzným formám zdanìní paliv a energií samostatnì. Smysluplnost provedených daòových úprav dokládá fakt, že právì v tìchto zemích se obnovitelné zdroje prosazují nejvýraznìji. Pøístup Èeské republiky V Èeské republice jsou dosud obnovitelné zdroje energie využívány málo. Údaje rùzných statistik se liší, ale na jejich základì lze øíci, že ÈR pokrývá obnovitelnou energií 1 až 2 % své spotøeby. I u nás si øada lidí uvìdomuje potøebu rozvoje obnovitelných zdrojù, existuje vládní program na jejich podporu, byly podniknuty první vstøícné legislativní kroky. Zatím ovšem nemá rozvoj obnovitelné energie potøebnou prioritu. Po oèekávaném vstupu do EU se vzhledem k požadavkùm evropských direktiv podmínky pro obnovitelné zdroje výraznì zlepší. Blízká budoucnost pro èistou energii se proto jeví optimisticky. Èeská legislativa a obnovitelné zdroje Zvláštní zákon o obnovitelných zdrojích Èeská republika nemá, jeho pøípravu ovšem pøislíbila souèasná vláda (po volbách v èervnu 2002). Podporu obnovitelné energie zatím upravují obecnìjší právní normy. V energetickém zákonì (458/2000, 31) je ustanoveno, že provozovatelé zaøízení vyrábìjících elektøinu z obnovitelných zdrojù mají (za pøedpokladu splnìní technických podmínek) právo pøednostního pøipojení k síti. Zároveò jim pøipojení nemùže být odepøeno z dùvodu nestálého výkonu zdroje zpùsobeného pøírodními podmínkami (týká se zejména malých vodních a vìtrných elektráren). Výkupní cena elektøiny z jednotlivých obnovitelných zdrojù je od zaèátku roku 2002 urèena cenovým rozhodnutím Energetického regulaèního úøadu následovnì: Tabulka: Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojù Druh obnovitelného zdroje Minimální výkupní cena za 1 kwh elektøiny dodané do sítì v Kè Malé vodní elektrárny 1,50 Vìtrné elektrárny 3,00 Výroba el. energie spalováním biomasy 2,50 Výroba el. energie spalováním bioplynu 2,50 Výroba el. energie využitím geotermální energie 3,00 Výroba el. energie využitím sluneèního záøení 6,00

6 10 Úvod Úvod 11 Další právní normou, která se obnovitelných zdrojù týká, je Zákon o hospodaøení s energií (406/2000). V paragrafu èíslo 4 je uvedeno, že krajské územní energetické koncepce musí obsahovat hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojù pro dané území. Dùsledky a možnostmi, které z tohoto zákona plynou pro obce, se budeme podrobnìji zabývat v kapitole Pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù Èeská vláda má vlastní program podpory obnovitelných zdrojù a energeticky efektivních technologií podobný tìm, které probíhají v èlenských státech Evropské unie. Koncepce programu byla schválena v roce 1998 a obsahovala návrh pomìrnì rozsáhlé finanèní podpory investic do konkrétních projektù, slibovala zásadní zmìnu legislativního rámce i znaèné rozšíøení informaèních a osvìtových aktivit. Pøipravený plán bohužel narazil na nedostatek finanèních prostøedkù. Program nebyl zaøazen mezi priority státního rozpoètu a peníze, se kterými poèítala koncepce, mu nikdy nebyly pøidìleny. Z tohoto dùvodu bylo podpoøeno daleko ménì projektù, a výsledky tak zùstávají daleko za oèekáváním. Pøesto je program jednou z mála možností na získání výhodné pùjèky èi doplòkové dotace jak pro jednotlivce, tak i pro obce (o tom, jak je možno dotaze získat, se doètete i v této pøíruèce). Vzhledem k tomu, že program bude v pøíštích letech dùležitým nástrojem ke splnìní evropských požadavkù, lze oèekávat jeho rozvoj. Daòové nástroje Urèitému daòovému zvýhodnìní se èistá energie tìší již dnes: zisk, který plyne z provozování zaøízení vyrábìjícího energii z obnovitelných zdrojù, nepodléhá dani z pøíjmu. Samostatné kroky smìrem k vyššímu zdanìní neobnovitelných paliv a energií však dosud Èeská republika nepodnikla. Zmìnu lze oèekávat až po schválení jednotného pøístupu k ekologické daòové reformì v Evropské unii. Obnovitelné zdroje energie pøíležitost pro obce i jednotlivce Získávání energie z obnovitelných zdrojù je ve srovnání s fosilními palivy na první pohled obtížnìjší. Velkou devízou je však jejich územní rozptýlenost. Na rozdíl od fosilních paliv, jejichž zásoby jsou soustøedìny v nìkolika málo regionech a nejvýhodnìji se zpracovávají ve velkokapacitních zaøízeních, je potenciál obnovitelných zdrojù celkem rovnomìrnì rozložen, a proto lze obnovitelnou energii s minimálními nároky na dopravu využívat i v nejodlehlejších oblastech. Tøebaže podmínky pro využití sluneèního záøení jsou nepochybnì pøíznivìjší v severní Africe než ve Skandinávii a vítr fouká silnìji na moøském pobøeží než v èeské kotlinì, lze uvedené zdroje i na tìchto ménì výhodných místech efektivnì využívat. Podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojù jsou ve venkovských regionech dokonce pøíznivìjší než ve mìstech. Velké množství venkovských obcí a majitelù rodinných domkù mùže používat k vytápìní biomasu, k ohøevu vody sluneèní kolektory èi provozovat vlastní vìtrnou elektrárnu. Rozhodnutí investovat do tìchto zaøízení pak znamená podstatné snížení závislosti na dodávkách energetických spoleèností (uhelných skladù, plynárenských a elektroenergetických závodù atd.). Aktivní pøístup k obnovitelným zdrojùm pøináší také obcím výrazná pozitiva. Nejlépe je mùžeme ukázat na pøíkladu obecní kotelny na spalování biomasy. Kotelna jako lokální energetický zdroj pomáhá udržet peníze v obcích, nebo odbìratelé platí za energii místnímu provozovateli (samotná obec, pøípadnì místní podnikatel). Zároveò obec získá kontrolu nad tvorbou ceny tepla. V pøípadì, že výtopna na biomasu nahradí kotle na tuhá paliva, dojde k významnému omezení lokálního zneèištìní ovzduší. Výstavba i provoz zaøízení vytvoøí v obci pracovní pøíležitosti. Další pozitivní dopad na zamìstnanost má pøípadné cílené pìstování paliva pøedevším rychle rostoucích døevin, které rovnìž napomáhá øešit problém nevyužívané zemìdìlské pùdy. Solární kolektory na ohøev teplé užitkové vody najdou uplatnìní hlavnì na støechách rodinných domù, lze je ovšem využívat i v objektech provozovaných obcí (školy, školní jídelny). Vedle podstatné úspory energie potøebné k ohøevu vody (pøedevším, ale nejenom, v letních mìsících) pøináší také montáž a údržba solárních systémù nové pracovní pøíležitosti. Rovnìž energii vìtru mohou díky malým vìtrným elektrárnám využívat jednotlivci na velkém množství lokalit, výhodné jsou zejména pro podnikatele, kteøí spotøebovávají vìtší množství energie pro svoji výrobu. Pøestože vzhledem k pøipojení na sí nespotøebovává majitel elektrárny pøímo svoji elektøinu, pøínos vìtrné elektrárny pocítí pøi nižších platbách rozvodné spoleènosti. Vždy s rozmyslem Rozhodnì není tøeba se obávat, že by instalace zaøízení k výrobì energie z obnovitelných zdrojù byla experimentem s nejistými výsledky. Základní technologie jsou již v souèasnosti plnì zvládnuty a opakovanì provìøeny. Pøi dodržení vyzkoušených postupù je riziko špatného fungování zaøízení minimální. Øadì zbyteèných zádrhelù se mùžeme vyhnout, když pøebereme zkušenosti lidí, kteøí stejné zaøízení již nìjakou dobu provozují, nebo si necháme poradit od odborníka. Vedle praktických poznatkù o provozu a údržbì mùžeme získat i reference o jednotlivých dodavatelích nebo montérech. Poradenství o problematice obnovitelných zdrojù je v Èeské republice dobøe rozvinuto. Sí bezplatných poradenských center Èeské energetické agentury (Energetická konzultaèní a informaèní støediska, tzv. EKISy) pokrývá všechny regiony. Jejich seznam vèetnì adres a kontaktù najdete v pøíloze na stranì 81. Je také dobré poradit se nejen o technice a montáži zaøízení využívajícího obnovitelný zdroj energie, ale také o efektivním využívání takto získané energie. Vyrábìt energii z obnovitelných zdrojù a poté s ní plýtvat je stejnì hloupé jako rozemílat drahokamy na štìrk. Proto je zejména v pøípadì využívání obnovitelných zdrojù k vytápìní objektù vždy na místì dopøedu zvážit možnosti úsporných opatøení. Ideálním krokem je v tomto pøípadì provedení energetického auditu objektu. Vèasná konzultace s odborníky zde mùže pøinést podstatné finanèní i energetické úspory.

7 12 I. èást CO MÙŽETE MÍT DOMA Následující kapitoly jsou urèeny pøedevším majitelùm rodinných domkù, kteøí o využití obnovitelných zdrojù energie uvažují. Najdou zde pøehled krokù, které by zájemce mìl podniknout, aby se stal vlastníkem zaøízení fungujícího k jeho plné spokojenosti. Pozornost budeme vìnovat pøedevším tìm zaøízením k využití obnovitelných zdrojù, která se již v praxi osvìdèila, ale zatím nejsou široce rozšíøena. Jedná se o solární systémy pro ohøev vody a malé vìtrné elektrárny. Struènì shrneme rovnìž stávající možnosti vytápìní døevem (a jinou biomasou). 1. kapitola Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

8 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 15 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Protože je Slunce jednoznaènì nejvýkonnìjším tepelným zdrojem široko daleko, je zcela pochopitelná snaha využít aspoò èást jeho energie pro sebe. Díky systémùm se sluneèními kolektory nám Slunce obstarává teplou vodu na mytí a praní, pøípadnì pomáhá s vytápìním. Pokud si uživatel nechá odbornì nainstalovat kvalitní systém, stane se Slunce jeho dobrým sluhou. Kutilové mohou po proškolení pøistoupit ke svépomocné instalaci solárního systému. Pøi dodržení všech zásad dosáhnou dobrých výsledkù. Jak solární systém funguje Sluneèní systémy lze k ohøevu vody úspìšnì využívat ve všech regionech Èeské republiky. Rozdíl mezi pøínosem stejného systému provozovaného v severních Èechách a na jižní Moravì není nijak velký. Vždy je nezbytné umístit kolektory na dobøe oslunìné místo a orientovat je na jih. Základní princip Princip systémù, které využívají sluneèní záøení k ohøevu vody, není nijak složitý. Nejnápadnìjší èástí systému jsou sluneèní kolektory, které mùžeme vidìt na støechách domù. Jejich úkolem je pohltit co nejvìtší množství sluneèní energie pro další využití v domì. V kolektorech se ohøívá pracovní kapalina (nejèastìji nemrznoucí smìs). Ta je odvádìna potrubím a získané teplo pøedává prostøednictvím tepelného výmìníku vodì, kterou chceme ohøát. Její množství záleží na celkové ploše kolektorù, to znamená na jejich poètu. Další klíèovou souèástí systému je zásobník vody. Nejèastìji se jedná o tlakovou nádobu (bojler), v níž se voda ohøátá od pracovní kapaliny skladuje do doby použití (praní, koupání, mytí nádobí). Objem zásobníku se odvozuje od denní spotøeby teplé vody. Z dùvodu pøedzásobení pro nesluneèné období je velikost zásobníku navrhována na jeden a pùl až dvojnásobek této spotøeby. Dále k systému patøí ve vìtšinì pøípadù malé èerpadlo zajiš ující obìh pracovní kapaliny mezi kolektory a tepelným výmìníkem a nìkolik hydraulických prvkù (ventily, expanzní nádoba), které jsou nezbytné pro bezporuchový provoz. Aby systém fungoval optimálnì a bez obsluhy, bývá standardnì vybaven jednoduchou automatickou regulací. Regulace musí pøedevším zajistit, aby pracovní kapalina necirkulovala ve chvíli, kdy je chladnìjší než voda v zásobníku (napøíklad v noci), a zbyteènì tak ohøátou vodu neochlazovala. Nevýhodou sluneèního ohøevu vody je skuteènost, že systém není schopen dodávat požadované množství teplé vody v prùbìhu celého roku. Z tohoto dùvodu je nezbytné doplòovat systémy s celoroèním provozem o pøídavný zdroj tepla, jehož výkon nezávisí na sluneèním svitu a který pomáhá ohøívat vodu, když energie Slunce nestaèí. Èasto je využíváno elektrické dohøívání vody v zásobníku, rozšíøené jsou rovnìž systémy, které k dohøevu využívají teplo z kotle ústøedního topení.

9 16 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 17 Rùzné zpùsoby zapojení systému 2. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a ohøev bazénu Systém pro pøípravu teplé vody V pøípadì, že systém hodláme využívat pouze k pøípravì teplé vody, mùžeme podle zpùsobu zapojení zvolit solární systém buï jako samostatný s dohøíváním vody v zásobníku, nebo jako pøedehøívací. Druhá varianta je vhodná tehdy, pokud máme fungující klasický (elektrický, plynový) ohøev vody, který ještì není na hranici životnosti. Díky pøedehøátí vody v solárním systému pak spotøebujeme menší množství elektøiny èi plynu na její ohøev. Systém pro pøitápìní Solární systém mùžeme vedle pøípravy teplé vody pro pøímou spotøebu využít také k ohøevu vody pro ústøední vytápìní a k vyhøívání bazénu. Kapalina ohøátá v kolektorech pak mùže pøedat teplo do rùzných podsystémù (vytápìní, ohøev vody, bazén) a uživatel si mùže zvolit, ke kterému úèelu bude získaná energie využívána prioritnì. U systémù pro pøitápìní je vždy tøeba vyøešit, jak ze systému odvádìt teplo bìhem horkých dní, kdy topit pochopitelnì nechceme. Nejèastìji je k tomuto úèelu využíván právì bazén, pøípadnì jiná akumulaèní nádrž. Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Solar top: 1. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody 3. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a pøitápìní

10 18 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 19 Co systém zvládne Množství vody, které solární systém dokáže ohøát na požadovanou teplotu, závisí na celkové ploše kolektorù a jejich typu. Jeden plochý kolektor o ploše 1,8 m 2 ohøeje bìhem sluneèného dne v období kvìten až záøí pøibližnì 100 litrù vody na teplotu 55 C, která je pro bìžné použití považována za optimální. V zimním období, bìhem jasných, ale mrazivých dní, dokáže stejný kolektor pøedehøát vodu na 30 C. Speciální (tzv. koncentraèní) kolektory dokáží vodu ohøát na vyšší teplotu. Solární systém ušitý na míru pro konkrétní domácnost dokáže pokrýt její celoroèní spotøebu energie k ohøevu vody zhruba ze 70 % (podle mìøení provádìných na dlouhodobì provozovaných systémech). Bìhem letních mìsícù (za normálních podmínek) pokrývá systém spotøebu této energie kompletnì. Spotøebu energie k vytápìní lze díky využití solárního systému snížit až o 40 %. Podmínkou pro dosažení maximálního efektu je napojení solárního pøitápìní na nízkoteplotní vytápìcí systém (napø. podlahové vytápìní). Významným pøínosem solárního pøitápìní bývá zkrácení topné sezóny v objektech. Další výhodou je zajištìní tepelné pohody pøi náhlých letních ochlazeních. Naopak nevýhodou solárního pøitápìní je nutnost odvádìní tepla ze systému bìhem horkých letních dnù, kdy pro nìj nemáme žádné využití. Tato situace se nejèastìji øeší ohøevem vody v bazénu. Jak postupovat Pro vìtšinu ètenáøù, kteøí mají vlastní zkušenosti se stavbou èi rekonstrukcí rodinného domku, budou nìkteré informace v následujícím odstavci naprostou samozøejmostí. Jejich uvedení však pomùže pøedejít nepøíjemnostem ménì zkušeným zájemcùm. Formální kroky Instalace solárního systému se neobejde bez drobných stavebních úprav. Proto zájemce musí svùj zámìr ohlásit stavebnímu úøadu. Ve vìtšinì pøípadù není tøeba vyøizovat stavební povolení, úøad to ovšem mùže naøídit. Výbìr dodavatele Firem, které se zabývají instalací solárních systémù, pùsobí v Èeské republice celá øada, jejich seznam (neúplný, aktuální v roce 2002) najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Je pochopitelnì vhodné porovnat nabídky nìkolika místnì dostupných firem. Vedle cenové nabídky posuzujeme rovnìž nabízené záruky a servisní podmínky. Dále je vhodné ovìøit, zda firma montuje systém z kvalitních a provìøených výrobkù. Zejména v pøípadì kolektorù by zákazník mìl požadovat certifikát státní zkušebny èi jiné oprávnìné instituce (výzkumný ústav apod.). Velmi užiteèné informace pak mohou podat uživatelé, kterým systém firma instalovala v minulých letech. V øadì pøípadù mùže informaci o montážní firmì poskytnout výrobce kolektorù, které firma nabízí k instalaci. Zadání Dùležitým krokem, kterým uživatel mùže významnì pøispìt k vlastní spokojenosti s výsledkem instalace, je pøesné zadání, podle kterého montážní firma navrhne pøíslušný systém. V pøípadì, kdy má systém sloužit k pøípravì teplé užitkové vody, je základním údajem její denní spotøeba. Ta se mùže i v domech se stejným poètem obyvatel lišit až dvojnásobnì. Podle nárokù na spotøebu se urèuje velikost objemu zásobníku a poèet kolektorù, na kterých závisí výkon i cena systému. Také u systémù využívaných pro pøitápìní je nezbytné, aby uživatel pøesnì definoval svùj požadavek. V tìchto pøípadech je vhodné pøedem se poradit s odborníkem a získat pøedstavu, co mùžeme v našem konkrétním domì od sluneèního pøitápìní oèekávat. Instalace, obsluha a provoz Samotnou instalaci provede montážní firma. Instalace nezasáhne významnì do chodu domácnosti, u systému pro ohøev užitkové vody zabere dva až tøi dny, u systému s pøitápìním záleží na poètu kolektorù. Systém pracuje automaticky, obsluha ze strany uživatele je omezena na nastavování regulace. Tento jednoduchý úkon vysvìtlí uživateli pracovník montážní firmy pøi pøedávání systému. Jediným provozním nákladem je platba za elektøinu spotøebovanou obìhovým èerpadlem. Elektrický pøíkon èerpadla èiní zhruba 60 W, za 10 hodin jeho provozu tedy zaplatíme cca 2,10 Kè v bìžné sazbì. Èerpadlo bìží pouze tehdy, když svítí slunce. Záruky a životnost Montážní firma samozøejmì nemùže ruèit za to, kolik bude bìhem roku sluneèných dní, tedy ani za množství teplé vody, které systém za pøesný èasový úsek dodá. Naopak musí ruèit za správné fungování systému. Ve smlouvì o pøedání systému by se dodavatel mìl zavázat k poskytnutí bezplatného servisu po dobu dostateènì dlouhou k tomu, aby si zákazník jeho fungování prakticky ovìøil. Záruèní doba, po kterou je možno reklamovat poruchu systému, by nemìla být kratší než jeden rok. Záruèní doba jednotlivých souèástí systému je delší napøíklad pro kolektory se pohybuje od dvou do pìti let (podle výrobce). Životnost systému je urèena dobou, po kterou dokáží trubky a ostatní kovové díly odolávat korozi. Doba životnosti systému je odhadována na 30 let. Po jejím uplynutí je tøeba poèítat s výmìnou nìkterých èástí. Kolik vás to bude stát Cena solárního systému závisí v první øadì na jeho velikosti, dále pak na typu použitých souèástí. Záleží také na objektu, na který je zaøízení montováno (nároènost montáže). Pro pøípravu teplé užitkové vody v rodinných domech èasto využívané systémy se tøemi kolektory a zásobníkem na 300 litrù vody lze poøídit za až

11 20 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Kè. Celková cena menšího systému se dvìma kolektory a zásobníkem na 200 litrù se pohybuje do Kè. Cena velkého systému využívaného i pro vytápìní se odhaduje obtížnìji. Pro orientaci lze uvést, že za systém s 12 kolektory zaplatíme kolem 350 tisíc korun. Pøesnìjší cenový odhad získáme po prohlédnutí nabídkových listù jednotlivých firem. Na otázku: Za jakou dobu se solární systém zaplatí? nelze dát jednoduchou univerzální odpovìï. Podstatnì záleží na tom, jakým zpùsobem jsme ohøívali vodu, pøípadnì vytápìli dùm pøed instalací solárního systému, tedy jestli systém šetøí peníze utrácené za uhlí, plyn èi elektøinu atd. Navíc si musíme uvìdomit, že ceny energií se èasto i neoèekávanì mìní. Odhadnout, kolik bude stát plyn za deset let poté, co nahradíme plynový ohøev vody sluneèním, je prakticky nemožné. Pro hrubý odhad lze uvést, že pøi dnešních cenách se investice do solárního systému vrátí pøibližnì po 15 letech. Jak získat finanèní podporu Dotace Státní Na instalaci solárního systému mùže zákazník získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace na solární systémy poskytovány od roku V pøípadì systémù sloužících k pøípravì teplé užitkové vody lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS, nebo odborníkem v oblasti vytápìní). U systémù využívaných rovnìž pro pøitápìní lze žádat o dotaci ve výši 50 % celkových investièních nákladù, žádost se musí dokládat energetickým auditem budovy. V obou pøípadech je dotace poskytována až po instalaci systému, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho dokonèení. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na instalaci solárních systémù lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy Instalace kolektorù vám mùže pøinést také daòové úlevy novela zákona o daních è. 315/93 Sb. osvobozuje provozovatele solárního systému na dobu pìti let od uvedení do provozu od danì z nemovitosti v pøípadì, že díky instalaci došlo k náhradì spalování fosilních paliv. O náklady na stavební úpravy vynucené instalací solárního systému lze snížit základ domovní danì (naøízení vlády è.579/1990 Sb.). Snížení povoluje obec, která spravuje domovní daò. Svépomocná instalace solárních systémù Øadu domácích kutilù jistì napadlo, že by si solární systém na ohøev vody dokázali postavit sami. Kvalitní solární systém si skuteènì mùžete poøídit i svépomocí. Zájemcùm je ovšem tøeba doporuèit, aby využili zkušeností, které získali jejich pøedchùdci (napøíklad v Rakousku mají svépomocné instalace bohatou tradici). I v Èeské republice je možné úèastnit se školení, kde lze potøebné znalosti a dovednosti získat. Kontakty na poøadatele tìchto školení najdete v pøíloze k této kapitole. Hlavní výhodou svépomocných systémù jsou nižší poøizovací náklady podle zkušenosti Ekologického institutu Veronica lze postavit pomìrnì velký systém (plocha kolektorù 6 m 2, objem zásobníku 700 l) za cca Kè. Na druhé stranì je tøeba vìnovat zhruba pìt dní práce samotné instalaci a další èas studiu a pøípravì. Ukázka rodinného domu s namontovanými solárními kolektory. Místní a regionální Vlastní dotaèní programy na podporu solárních systémù mohou vypsat i mìsta a kraje. Pøíkladem mùže být mìsto Litomìøice, kde takový program funguje od roku Mìsto zde, za úèelem snížení objemu škodlivin uvolòovaných do ovzduší pøi spalování fosilních paliv, podporuje instalaci solárního systému èástkou Kè.

12 22 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 23 pøíloha 1 Pøehled firem, které instalují solární systémy Praha Ace Solar Adresa: Na Krèské stráni 678/13, Praha 4 Kontaktní osoba: p. Soukup, p. Novák Telefon: , acesolar@znet.cz Alterm spol. s r.o.s Adresa: U trati 40a, Praha 10 Telefon: , alterm@alterm.cz ASPEKT s.r.o. Adresa: U dejvického rybníèku 6, Praha 6 Kontaktní osoba: ing. Jiøí Brda Telefon: , aspekt@tiscali.cz Buderus tepelná technika Praha s.r.o. Adresa: Prùmyslová 372/1, Praha 10 Štìrboholy Telefon: info@buderus.cz DEWE tepelná technika s.r.o. Adresa: K cihelnì 425, Praha 9 Satalice Telefon: dewe@dewe.cz EKO/TEP Adresa: Vikova 7/1146, Praha 4 Telefon: , eko-tep@mbox.vol.cz JOBI s.r.o. Adresa: Modøanská 100, Praha 4 Telefon: jobi@iol.cz Komextherm Praha s. r. o. Adresa: Augustova 236/1, Praha 6 Telefon: H a I Trading Company s.r.o. Adresa: Karlická 9/37, Praha 5 Radotín Kontaktní osoba: Ing. Václav Prokop Telefon: hi_nefit@comp.cz SAUTER AUTOMATION s.r.o. Adresa: Pod èimickým hájem 13 a 15, Praha 8 Telefon: sauter@sauter.cz Siemens Buildings Technologies s.r.o. Adresa: Novodvorská 1010/14, Praha 4 Kontaktní osoba: Ing. Jan Plašil Telefon: , plasilj@cz.sibt.com Stehlík solární systémy Adresa: Nekvasilova 11, Praha 8 Kontaktní osoba: Ing. Milan Stehlík Telefon: , info@solarnisystemy.cz STG s.r.o. Adresa: Beranových 65, Praha 9 Letòany Telefon: stg@stg.cz Stiebel Eltron s.r.o. Readymix Bohemia Adresa: K Hájùm 946, Praha 5 Telefon: info@stiebel-eltron.cz Židlický Jiøí montáž solárních zaøízení Adresa: Kounická 50, Praha 10 Kontaktní osoba: Jiøí Židlický Telefon: , zidlicky@cbox.cz EKOSTYL s.r.o. Ing. Antonín Kutil Adresa: Bìlohorská 198/659, Praha 6 Kontaktní osoba: Ing. Antonín Kutil Telefon: VÚPS-výzkumný ústav pozemních staveb Adresa: Pražská 810/16, Praha 10 Telefon: info@vups.cz TAZUS - Tech. a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Adresa: Prosecká 811/76a, Praha 9 Prosek Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Studnièka Telefon: jstudnic@tzus.cz Støedoèeský kraj Družstevní závody Dražice-strojírna s.r.o. Adresa: Dražice 69, Benátky nad Jizerou Kontaktní osoba: František Vojtìch Telefon: frantisek.vojtech@dzd.cz

13 24 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 25 Ites s.r.o. Adresa: Petra Bezruèe 1556, Kladno Stochov Kontaktní osoba: Zdenìk Zítek Telefon: INET s.r.o. Adresa: Bosynì 11, Vysoká Kontaktní osoba: Ing. Josef Beèka Telefon: MTD Bohumír Švec Adresa: Akátová 327, , Velká Dobrá Kladno Kontaktní osoba: Bohumír Švec Telefon: , SANY s.r.o. Adresa: Rožmitálská 163, Pøíbram VI Kontaktní osoba: Pavel Hromádka Telefon: , Sluneèní kolektory SERVANTES Adresa: Bìleè 33, Bìleè Kontaktní osoba: Luboš Patera Telefon: , Velvana a. s. Adresa: , Velvary Telefon: Viessmann spol. s.r.o. Adresa: Chráš any 189, Rudná u Prahy Telefon: viessmann@viessmann-vn.cz Vilímek Jiøí Adresa: Chráš any 46, , Benešov Telefon: , Topenáøství Josef Faigl Adresa: Prokopská 132, Libušín Telefon: , Michal Moudrý HPS Adresa: Praskolesy 5, , Praskolesy Kontaktní osoba: M. Moudrý, K. Sklenáøová Telefon: HPS@mybox.cz Karlovarský kraj Jiøí Köteleš POHODA Adresa: Obec Hora 4, Jenišov u K. Varù Kontaktní osoba: Jiøí Köteleš, Ing. M. Kleteèková Telefon: , pohodajk@telecom.cz JŠ Solar Adresa: Plzeòská 35, Karlovy Vary Kontaktní osoba: Jaroslav Šutorik Telefon: , sutas@volny.cz Hubert Èepelák Rekonstrukce otopných systémù Adresa: Sportovní 573/17, Karlovy Vary Kontaktní osoba: Hubert Èepelák Telefon: , cepelak@iol.cz Spring Pool v.o.s. Adresa: Moskevská 62, Karlovy Vary Kontaktní osoba: Tomáš Frèek Telefon: frceksolar@volny.cz Ústecký kraj EKOMONT Dc s.r.o. Adresa: Vítìzství 95, Dìèín 33 Kontaktní osoba: Evžen Khol Telefon: ekomontdc@volny.cz MARTIA a.s. Adresa: Mezní 4, Ústí nad Labem Kontaktní osoba:ing. Vít Klein Telefon: klein@martia.cz Liberecký kraj ELITRONIC s.r.o. Adresa: U Šamotky 736, Liberec 30 Telefon: elitronic@telecom.cz Inženýrská kanceláø Ing. Paøízek Adresa: Gorkého 28, Liberec Kontaktní osoba: Ing. Paøízek Telefon: , parizek.jan@volny.cz Ing. Jaroslav Peterka SOLAR DYNAMICS Adresa: Polní 367, Liberec 12 Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Peterka Telefon: jaroslav.peterka@vslib.cz TOP-SERVIS plus.s.r.o. Adresa: Pražská 124, Jablonec nad Nisou Telefon: top.servis@telecom.cz I.P.O.M. Adresa: Podmìstí 652, Lomnice nad Popelkou Kontaktní osoba: Ing. Neumann Telefon: , Plzeòský kraj GREEN Therm s.r.o. Adresa: Úslavská 33, Plzeò Telefon: radka.frankova@greentherm.cz INTERSEKCE s.r.o. Adresa: Harantova 17, Plzeò Kontaktní osoba: Ing. Josef Ledvina Telefon: energo@intersekce.cz PROTEKO Adresa: Kollárova 271, Klatovy 3 Telefon: Jihoèeský kraj ENERGY AGENCY Pavel Vylíèil Adresa: Norberta Frýda 5, È. Budìjovice Telefon: ELMARO s.r.o. Adresa: Krajíøova 119, Daèice Telefon: elmaro@iol.cz ENVI s.r.o. Adresa: Dukelská 145, Tøeboò Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Kuèeravý Telefon: , solarglas@envi.cz HURT výroba ohøívaèù vody Adresa: Nebahovy Kontaktní osoba: p. Hurt, p. Dobiáš Telefon: hurt@hurt-cz.cz Jaroslav Budíèek zámeènictví Adresa: Na sadech 484, Studená Telefon: budicek@dacice.cz Jihoterm 1 s.r.o. Adresa: sídl. U nádraží 795/II, J. Hradec Telefon: jihoterm1@telecom.cz Jiøí Hrádek JH SOLAR Adresa: Plavsko 88, Stráž nad Nežárkou Telefon: , jhsolar@iol.cz KLIMAINTOP s.r.o. Adresa: Stínadla 368, Písek Telefon: Pavel Stolina, Ing. Technika prostøedí Adresa: Chýnovská 533, Tábor Kontaktní osoba: Ing. Pavel Stolina Telefon: , PRESTO o.s. obchodní služby Kontaktní osoba: František Švamberg Adresa: Nová 45, Èeské Budìjovice Telefon: , Salva Jiøí Adresa: J. Štursy 40, Èeské Budìjovice Telefon: , j.salva@volny.cz SOLAR Ekologie Technik Kontaktní osoba: Ing. Milan Rychtaøík Adresa: Sládkùv kopec 915/II, J. Hradec Telefon: Š astný ET Adresa: Okružní 305, Hrdìjovice Telefon: Zámeènictví Vlastimil Kurš Adresa: Tyršova 264, Lomnice nad Lužnicí Telefon: ,

14 26 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 27 Pavel Pešout Adresa: Èechova 544/15, Lišov ELES Elektøina ze Slunce, ohøev TUV a bazénù Adresa: Èeskobudìjovická 371, Kaplice Telefon: , eles@mujbox.cz Královéhradecký kraj Agentura IRIS Adresa: Bieblova 296, Hradec Králové Telefon: Bohemia Solar Josef Matyáš Adresa: Komenského 512, Náchod Telefon: , bohemia@bohemia-solar.cz ECOREAL CZ s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. arch. Èížek Jan Adresa: Støelecká 437, Hradec Králové Telefon: , cizek@atelier-adip.cz Zdenìk Láf Adresa: Kotíkova 193, Nová Paka Telefon: , laf@laf.cz METALCLIMA s.r.o. Adresa: Stìžery 25, Stìžery Kontaktní osoba: p. Herbrych Telefon: metalclima@metalclima.com AUTOVIZ Milan Pokorný Adresa: Kuklenská 986, Hradec Králové Telefon: , autoviz@ekosolaris.cz MODELA Trutnov s.r.o. Adresa: Pražská 391, Trutnov Telefon: SOLAR Šrámek s.r.o. Adresa: Školní 1391, Vrchlabí Telefon: , Svoboda a spol. v.o.s. Adresa: Chaloupky 204, Hradec Králové 2 Kontaktní osoba: Karel Svoboda Telefon: , THERMEKO spol. s r.o. Adresa: 17. listopadu 362, Jièín Telefon: thermeko@postajicin.cz Pardubický kraj JUMING s.r.o. Adresa: Barákova 426, Heømanùv Mìstec Kontaktní osoba: Jiøí Novotný, Libor Louda Telefon: juming@cr.czcom.cz Josef Boštík strojírna Adresa: Osík u Litomyšle 221 Telefon: Oldøich Šlor ROKOV Adresa: Nám. 9. kvìtna 199, Rosice nad Labem Telefon: , rokov@slunecnikolektory.cz VA TOP Adresa: Pod homolí 1615, Choceò Kontaktní osoba: Ing. Jan Vašata Telefon: Kraj Vysoèina SOLAR TOP Adresa: Soškova 1344, Nové Mìsto na Moravì Kontaktní osoba: RNDr. Ladislav Švestka Telefon: solar@solartop.cz VK TECHNIK v.o.s. Kontaktní osoba: Vladislav Korecký Adresa: Na Pìšince 436, Polná Telefon: , vktechnik@vktechnik.cz EFI SYSTEMS s.r.o. Adresa: Manželù Curierových 657, Tøebíè Telefon: info@efisyst.com Elektro Bena Lubomír Adresa: Pohledec Nové Mìsto na Moravì Telefon: ENECOS, s.r.o. Adresa: Dukovany 227, Dukovany Telefon: , enecos@iol.cz ENVIGEST Adresa: Masarykova Nové Mìsto na Moravì Telefon: solar@envigest.com VacuSol s.r.o. Adresa: Bukov 7, Dolní Rožínka 74 Telefon: , vacusol@iol.cz Jihomoravský kraj DRAK SERVIS s.r.o. Adresa: Brnìnská 1027, Rosice u Brna Kontaktní osoba: p. Merta Telefon: , drakservis@seznam.cz ENBRA Holding, spol. s r.o. Adresa: Durïákova 5, Brno Telefon: , brno@enbra.cz Milan Zatloukal EZP Adresa: Pavlov 129, Pavlov Telefon: ezpmyl@seznam.cz Jarùšek Antonín, Ing. Adresa: Tyršova 31, Kuøim u Brna Telefon: jarink@bazeny-sauny.cz Kopøiva Karel Adresa: Horní Bojanovice 75, Horní Bojanovice Telefon: Libor Oulehla Adresa: Nové Bránice 157, Dolní Kounice Telefon: SOLAR THERM Adresa: Masarykova 68, Bøeclav Ladná Kontaktní osoba: Antonín Struhár Telefon: kovis@bv.anet.cz Solar Power, s.r.o. Adresa: Brnìnská 5, Hodonín Telefon: , solar@hod.czn.cz SOLAREX Milan Slanina Adresa: Smetanova 28, Znojmo Telefon: , solartis@volny.cz Solární systémy s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Tauš Adresa: Nábøežní 475, Veverská Bítýška Telefon: , solarnisystemy@ .cz Solární vakuové kolektory Brno s.r.o. Adresa: Jílkova 203, Brno Telefon: vacusolar@vacusolar.cz Svoboda Jiøí, RNDr. Adresa: Øadová 5, Brno Telefon: VARMEXIN Ing. Antonín Hrabec Adresa: Na baøinì 238, Borkovany Telefon: varmexin@iol.cz Olomoucký kraj ELZACO spol. s r.o. Adresa: Boženy Nìmcové 10, Šumperk Telefon: , elzaco@elzaco.cz Metra Blansko, Zweigstelle Šumperk Adresa: Havlíèkova 24, Šumperk Kontaktní osoba: p. Sedláèek Telefon: sedlacek@metra-su.cu SOLAR PLUS Ing. Otakar Kocourek Adresa: Prostìjovièky 99, Plumlov Telefon: solarplus@mbox.vol.cz Hlavaèka a Èech s.r.o. Adresa: Lobodice 34, Tovaèov Telefon:

15 28 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 29 UNEGO užití netradièní energie Adresa: Na nivách 16, Samotíšky Telefon: Zlínský kraj EKOSOLARIS, a.s. Kontaktní osoba: Ing. Radek Zahradníèek Adresa: Kotojedská 2381, Kromìøíž Telefon: , NIVEKO s.r.o. Adresa: Brodská 722, Nivnice Telefon: Jurajda Rudolf Rolf Adresa: Bacov 396, Prostøední Beèva Telefon: , Moravskoslezský kraj ALVIT STIHL s.r.o. Adresa: Pøíborská 2137, Frýdek Místek Kontaktní osoba: Dr. Horáèek Telefon: EKOTOP V-L-K s.r.o. Adresa: Na spojce 6, Opava 9 Telefon: , stesek@volny.cz IOANNA Kontaktní osoba: Orestes Tzimas Adresa: Provozní 1, Ostrava 4 Telefon: tzimas@seznam.cz Kramoliš Adresa: Slavíkova 6143, Ostrava-Poruba Telefon: , kramolis@mybox.cz MMM SOLAR PLUS Adresa: Na Milíøích 84, Ostrava Plesná Kontaktní osoba: Ing. H. Mužíková, Ing. M. Mužík Telefon: , mmmsolar@telecom.cz TIZ v.o.s. Adresa: Za lesem 12, Doubrava u Karviné Kontaktní osoba: Jan Holý Telefon: TIZ@TIZ.cz Ján Struška Adresa: Podroužkova 1661, Ostrava-Poruba Telefon: , pøíloha 2 Organizace poskytující proškolení ke svépomocné montáži systémù Sdružení Calla Adresa: Poštovní schránka 223, Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Edvard Sequens Telefon: calla@ecn.cz Ekologický Institut Veronica Adresa: Panská 9, Brno Kontaktní osoba: Yvonna Gaillyová Telefon: veronica@ecn.cz Sdružení Harmonie Adresa: Žižkova 5, Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Lubomír Klobušník Telefon: lubosk@mybox.cz

16 2. kapitola Malé vìtrné elektrárny

17 Malé vìtrné elektrárny 33 Malé vìtrné elektrárny Další pøírodní silou, kterou se èlovìk dlouhodobì snaží využít ke svému prospìchu, je energie vìtru. Z historických pramenù i díky dochovaným stavbám víme o znaèném rozšíøení vìtrných mlýnù na území dnešní Èeské republiky. Poté, co tato zaøízení byla pøi mletí obilí nahrazena parními a elektrickými stroji, došlo k doèasnému útlumu využívání energie vìtru. Teprve koncem dvacátého století se díky technickému zdokonalení a znaènému rozmachu v evropských státech zaèaly i u nás stavìt vìtrné elektrárny. Vedle velkých zaøízení s vysokým výkonem vyvinuli technici také malé vìtrné elektrárny, které mohou provozovat i majitelé rodinných domkù èi drobní podnikatelé. Hlavní výhodou malých vìtrných elektráren ve srovnání s velkými je vìtší poèet lokalit, kde mohou být provozovány. Umístìní malé vìtrné elektrárny Mezi malé vìtrné elektrárny se obvykle øadí zaøízení, jejichž maximální elektrický výkon nepøesahuje 15 kw. Pro lepší pøiblížení fyzické velikosti elektrárny lze uvést, že výška stožáru nepøevyšuje 20 metrù. Oznaèení malé se používá pro velmi rozdílné typy elektráren: od zaøízení s výkonem menším než jeden kilowatt, která slouží výhradnì k dobíjení akumulátorù, až po stroje vìtší, které mohou zásobovat elektrické spotøebièe nebo dodávat elektøinu do sítì. Úspìšnost, s jakou bude malá vìtrná elektrárna provozována, výraznì závisí na jejím umístìní. Prostým úsudkem sice dojdeme k závìru, že vìtrná elektrárna by mìla stát v otevøené krajinì a nejlépe na vyvýšeném místì, ke správnému urèení místa stavby ovšem tato úvaha nepostaèuje. V pøípadì malých vìtrných elektráren neplatí tvrzení, že se jejich stavba vyplatí pouze ve vyšších nadmoøských výškách (pro velké vìtrné farmy je èasto uvádìna hranice vhodnosti 600 metrù nad moøem). Tøebaže i malá vìtrná elektrárna dodá na horském høebenu vìtší množství energie, její provoz se mùže vyplatit i v nižších polohách. Podmínkou je vždy peèlivé vyhodnocení vhodnosti lokalit. Výjimku tvoøí pouze nejmenší zaøízení pro dobíjení akumulátorù, kde volba umístìní od oka nemùže ovlivnit fungování zaøízení. Je-li vámi vybrané území vhodné pro výstavbu malé vìtrné elektrárny, zjistíte promìøením rychlosti vìtru v dostateènì dlouhém èasovém období (vzhledem k rozdílnému charakteru poèasí v jednotlivých roèních dobách nejlépe celý rok). Kontakty na firmy, které provádìjí mìøení vìtru, jsou uvedeny v pøíloze k této kapitole. Jednodušší, rychlejší, levnìjší a dostateènì spolehlivou variantou je vyhledání souøadnic lokality ve vìtrné mapì zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie vìd ÈR, ze které lze vyèíst dlouhodobé vìtrné podmínky na dané lokalitì. Dále by mìl místo posoudit zkušený odborník.

18 34 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 35 Jak malá vìtrná elektrárna funguje Základní princip Vìtrné elektrárny vyrábìjí elektrickou energii klasickým zpùsobem, pouze místo vodní nebo parní turbíny otáèí høídelí generátoru turbína vìtrná. Hlavní èásti zaøízení tvoøí vedle obìžného kola turbíny v zemi zakotvený stojan, pøevodové soustrojí, generátor a elektrická regulace. Je zøejmé, že vìtrná elektrárna nemùže prùbìžnì dodávat množství elektøiny podle potøeby majitele. Proto se volí taková zapojení, která umožòují maximální a èasovì nepodmínìné využití energie vyrobené ve vìtrné elektrárnì. Zpùsoby zapojení elektrárny a využití získané energie Bez pøipojení k rozvodné síti Vìtrná elektrárna jako zdroj pro nabíjení akumulátorù Tento zpùsob zapojení se využívá zejména pro vìtrné elektrárny s nejmenším výkonem (cca od 300 W do 5 kw). Lze ho použít na místech, kde není možné se pøipojit k elektrické síti. Vyrobená elektrická energie se ukládá v akumulátoru a kdykoli pozdìji mùže být využita v nízkonapì ových spotøebièích (osvìtlení, rozhlasový pøijímaè). Energii z elektrárny lze používat i k napájení spotøebièù s napìtím 220 V (poèítaè, televize, lednièka), je ovšem nutné zapojit mìniè napìtí. vyrobenou elektøinu prodává do sítì a sám ji nespotøebovává. Svoji spotøebu pokrývá odbìrem ze sítì a platí za ni stejnì jako ostatní. Zároveò však dostává zaplaceno za elektøinu, kterou díky vìtrné elektrárnì do sítì dodal. Poznámka: Podle platné legislativy je provozovatel elektrické sítì povinen elektøinu z vìtrných elektráren odkoupit a zaplatit za ni minimálnì 3 Kè za kilowatthodinu. Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Windtower Využití vìtrné elektrárny pro vlastní spotøebu a dodávky do sítì Využití vìtrné elektrárny pouze pro dodávky do sítì Vìtrná elektrárna jako zdroj pro akumulaèní kamna a ohøev vody Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 3 kw. Zapojení je ve srovnání s ostatními pøípady jednodušší, ale nelze je použít k napájení bìžných elektrospotøebièù (kvùli nestálosti vìtru). Energie vyrobená vìtrnou elektrárnou se ukládá ve formì tepla ohøíváním vložek akumulaèních kamen nebo vody v bojleru. S pøipojením k síti Vìtrná elektrárna pøipojená k síti a využívaná jako doplòkový zdroj Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 5 kw. Elektøina vyrobená ve vìtrné elektrárnì je pomocí regulaèního zaøízení pøizpùsobena požadavkùm spotøebièù a využívána v domácnosti nebo v dílnì. V dobì, kdy nefouká vítr, odebírá uživatel energii ze sítì. Naopak, když elektrárna vyrábí vìtší množství elektøiny, než mùže její majitel spotøebovat (napø. za vìtrné noci), tak do sítì naopak dodává. Provozovatel pak vedle standardního elektromìru, který mìøí jeho odbìr ze sítì, používá ještì elektromìr druhý, který mìøí jeho dodávku. Rozvodným závodùm pak zaplatí za množství energie urèené jako odbìr pro vlastní spotøebu minus dodávka z vìtrné elektrárny. Vìtrná elektrárna pro odprodej elektøiny do sítì Tento zpùsob zapojení se od pøedchozího liší tím, že majitel vìtrné elektrárny všechnu Vysvìtlivky k obrázkùm: 1. Øídící a ochranná jednotka elektrárny 2. Elektromìr pro dodávky do rozvodné sítì 3. Elektromìr pro odbìr z rozvodné sítì Co elektrárna zvládne Množství vyrobené elektøiny je pochopitelnì plnì závislé na poètu vìtrných dní a rychlosti vìtru v jejich prùbìhu. Velmi tedy záleží na vìtrných podmínkách v lokalitì, kde je elektrárna instalována.výsledky se mohou znaènì lišit i v jednotlivých letech. Zjednodušené výpoèty produkce vìtrných elektráren nedávají spolehlivé výsledky, pøesnìjší je vycházet ze zkušeností s provozem strojù instalovaných v minulosti.

19 36 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 37 Pro pøedstavu o možnostech malých vìtrných elektráren uvádíme orientaèní údaje o roèní produkci jednotlivých typù: Výkon elektrárny Roèní produkce 0,75 kw až kwh 5 kw až kwh 7 kw až kwh Poznámka: vyšší hodnoty odpovídají velmi pøíznivým vìtrným podmínkám (prùmìrné roèní rychlosti vìtru cca 7m/s) Pro srovnání: roèní spotøeba elektøiny v bìžné domácnosti se pohybuje kolem kwh, v pøípadì, že elektøinu používáme i k vytápìní a ohøevu vody, kolem kwh. Jak postupovat Pøípravné kroky Zámìr stavby je vhodné pøedbìžnì konzultovat se stavebním úøadem. Pokud stavební úøad zájemci nesdìlí, že existují skuteènosti, které by výstavbì bránily, mùže pøistoupit k hodnocení lokality z hlediska vìtrných podmínek. Mìøení vìtru, pøípadnì jiný zpùsob posouzení lokality, zajistí specialisté (viz pøílohu k této kapitole). Pokud odborníci lokalitu pro výstavbu elektrárny doporuèí, lze pøistoupit k dalším krokùm. Formální kroky Pro stavbu malé vìtrné elektrárny je nutné stavební povolení. Stavebnímu úøadu je tøeba pøedložit projektovou dokumentaci (zpracování nabízí vìtšina dodavatelù jako souèást dodávky). K získání stavebního povolení je nezbytný i souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Na území chránìné krajinné oblasti je tímto orgánem její správa, na ostatním území pøíslušný referát životního prostøedí. (Poznámka: Vìtrné elektrárny nelze stavìt v prvních zónách národních parkù a chránìných krajinných oblastí ani na území státních pøírodních rezervací.) Pokud bude vìtrná elektrárna pøipojena k síti, je tøeba podat žádost o udìlení státní autorizace pro podnikání v energetických odvìtvích. Žádost se podává na Energetický regulaèní úøad (adresa: ERÚ, Masarykovo nám. 5, Jihlava, tel ). Osoby s technickým vzdìláním získávají autorizaci pøímo, ostatní musí absolvovat jednoduchý kurz. Dále je tøeba od pøíslušných regionálních rozvodných závodù (energetik) získat povolení k pøipojení k síti a uzavøít s nimi smlouvu o odkoupení elektøiny. Za pøedpokladu, že elektrárna splòuje požadované technické parametry (elektrárny nabízené firmami uvedenými v pøíloze), probíhají jednání s rozvodnými závody bez problémù. Výbìr dodavatele Firem, které nabízejí dodávku malé vìtrné elektrárny, pùsobí v Èeské republice zatím pouze nìkolik, jejich seznam najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Protože žádná z firem nenabízí elektrárny všech typù, je nezbytné v první øadì zjistit, která firma dodává zaøízení odpovídající právì našemu zámìru. V pøípadì, že takových dodavatelù najdeme nìkolik, porovnáme jejich cenové nabídky, systém záruk a servisní podmínky. Pøi porovnávání cen je tøeba provìøit, zda firma do dohodnuté èástky zahrnuje kromì samotné vìtrné elektrárny i další zaøízení nezbytná pro fungování systému a další náklady (stavební práce, pøipojení k síti, atd.). Rovnìž v pøípadì vìtrných elektráren mohou zájemcùm o instalaci poskytnout cenné informace uživatelé, kteøí stejné zaøízení již nìkolik let provozují. Kontakty na tyto uživatele si zájemce mùže vyžádat pøímo u firmy. Zadání Jak vyplývá již z pøedchozího textu, zájemce o vìtrnou elektrárnu musí mít jasnou pøedstavu o tom, k jakému úèelu ji hodlá využívat (dobíjení akumulátoru, napájení spotøebièe èi prodej elektøiny do sítì). Instalace, obsluha a provoz U vìtrných elektráren s výkonem vyšším než 1 kw je pøed samotnou instalací nutné vybetonovat základ, do kterého bude elektrárna usazena. Tuto stavební èást vìtšinou dodavatelské firmy nezajiš ují, uživatel ji mùže provést sám (podle projektu), pøípadnì objednat u stavební firmy. Vlastní instalaci, která trvá jeden den, provede dodavatel vìtrné elektrárny zhruba tøi týdny po vybetonování základu. Dodavatel rovnìž pøi první pøíležitosti (za pøíznivých vìtrných podmínek) provede zkoušku celého zaøízení. Provoz vìtrné elektrárny je bezobslužný, údržbu, která spoèívá ve výmìnì oleje v pøevodovce èi promazání ložisek, provede uživatel podle pokynù dodavatele. Údržba se provádí v intervalu nìkolika let. Záruky a životnost Záruèní doba, bìhem které se dodavatelská firma zavazuje k bezplatné opravì pøípadných závad, musí být stanovena ve smlouvì mezi firmou a zákazníkem. Záruèní doba v délce dvou let, kterou dodavatelské firmy vesmìs nabízejí, je z hlediska zákazníka dostaèující. Životnost malé vìtrné elektrárny je urèena obdobím, za které dojde Ukázka instalace malé vìtrné elektrárny. Foto: archiv firmy Windtower.

20 38 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 39 k opotøebování pohyblivých èástí (pøevodovka, ložiska). Doba životnosti je odhadována na 20 let. Po jejím uplynutí je tøeba opotøebované díly vymìnit. Kolik vás to bude stát Cena malé vìtrné elektrárny a dalšího vybavení nutného pro její provoz záleží hlavnì na výkonu elektrárny a zpùsobu jejího zapojení. Konkrétní cenové nabídky na požádání pøedloží jednotlivé dodavatelské firmy, níže uvedené ceny jsou èistì orientaèní. Systém s malou vìtrnou elektrárnou o výkonu 1 kw (vèetnì akumulátoru a mìnièe) lze poøídit zhruba za Kè. Elektrárna o výkonu 5 kw pøijde zhruba na Kè (vèetnì pøípojky), zaøízení s výkonem 15 kw stojí cca Kè. Pøesnìjší cenový odhad získáme po konzultaci s dodavatelskými firmami. Návratnost investice se nejsnáze urèí v tom pøípadì, když je veškerá elektøina vyrobená elektrárnou prodávána do sítì. Provozovatel vìtrné elektrárny utrží za každou dodanou kilowatthodinu 3 Kè. Pokud tedy napøíklad elektrárna o výkonu 5 kw s poøizovací cenou Kè bude vyrábìt v prùmìru kwh roènì, vydìlá investované prostøedky za 5 let (pøi zanedbání inflace). Pøi lepších vìtrných podmínkách bude doba návratnosti kratší a naopak. Jak získat finanèní podporu Dotace Výstavba malých vìtrných elektráren je podporována Státním fondem životního prostøedí (SFŽP). Podle podmínek navržených pro rok 2003 lze u SFŽP žádat o dotaci ve výši 40 % celkových investièních nákladù. Souèástí žádosti musí být energetický audit. Dotace není nároková, nelze tedy zaruèit, že žádost bude uspokojena. Limitujícím faktorem je poèet žádostí a objem prostøedkù, které SFŽP na podporu obnovitelných zdrojù v pøíslušném roce uvolní. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. díky stavbì vìtrné elektrárny došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.). Malá vìtrná elektrárna na brnìnském výstavišti. Foto: archiv firmy Windtower. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na stavbu vìtrné elektrárny lze získat i v dalších bankách, které poskytují stavební a podnikatelské úvìry. Daòové úlevy Také provozovatelé vìtrných elektráren mohou získat daòové úlevy. V pøípadì, že

21 40 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 41 pøíloha 1 Pøehled firem, které dodávají malé vìtrné elektrárny Windtower s.r.o. Adresa: M. Malinovského 884, Uh. Hradištì Telefon: windtower@mybox.cz TAAWIN, s.r.o. Brno Adresa: Døevaøská 12, Brno Telefon: taawin@seznam.cz Moravia Wind System, a.s. Adresa: P.O. BOX 11, Letovice Telefon: moraviawind@venturegroup.cz MG Plast (elektrárny do výkonu 1 kw) Adresa: Kladoruby 48, Letovice Telefon: m.gezo@worldonline.cz Agroplast a.s. (elektrárny do výkonu 1 kw) Adresa: Køtìnovská 59, Olešnice na Moravì Telefon: olesnice@agroplast.cz Strojírny Bohdalice a.s. Adresa: Bohdalice Telefon: sales@bohdalice.cz pøíloha 2 Pøehled firem, které se zabývají mìøením vìtru SAPO Adresa: Nová Ves 16, Batelov Kontaktní osoba: Petr Kuøina Telefon: Kromì mìøení poskytuje i pronájem anemometrù. Èeský hydrometeorologický ústav poboèka Plzeò Adresa: Malostranská 1, Plzeò Telefon: hostynek@chmi.cz

22 3. kapitola Vytápìní døevem

23 Vytápìní døevem 45 Vytápìní døevem Tak tradièní zpùsob získávání energie, jako je spalování døeva, je na první pohled všeobecnì známý. Ovšem i v tomto odvìtví se objevila øada technických novinek, které pøinášejí nové možnosti. Také díky nim se vytápìní rodinných domù døevem stále úspìšnì prosazuje. Døevem se topí jak v tradièních kamnech, tak i v moderních kotlích urèených pro ústøední vytápìní. Kdo mùže zaèít topit døevem Pokud uvažujeme o možnosti zaèít využívat k vytápìní døevo, musíme mít pochopitelnì zajištìn pøísun dostateèného množství tohoto paliva. Kvùli snížení nákladù na dopravu se vyplatí mít dodavatele co nejblíže. Proto je vhodné dopøedu prozkoumat ve svém okolí možnosti nákupu døeva (zeptat se na pile èi v jiném døevozpracujícím podniku, domluvit se s hajným). Další podmínkou je zajištìní dostateèného skladovacího prostoru pro døevo. Protože pøed spálením je tøeba døevo alespoò rok sušit, musíme mít neustále uskladnìnou minimálnì roèní zásobu døeva. Pro vytápìní rodinného domku s ústøedním topením to znamená mít k dispozici skladovací prostor o velikosti cca 40 m 3. V èem topit? V souèasné dobì je na trhu znaèné množství zaøízení urèených pro spalování døeva. Podle svých požadavkù mùže uživatel volit mezi rùznými druhy kamen a kotlù. Kamna jsou vhodná, pokud hodláme vytápìt menší poèet místností a zároveò je využívat k vaøení. Pro celoroèní vytápìní vìtšího poètu místností je lepší využít kotel na døevo jako zdroj pro soustavu ústøedního topení. Také mezi kotli mùžeme najít širokou nabídku výrobkù od klasických kotlù s ruèním ovládáním a pøímým spalováním døeva po moderní zplyòovací kotle s poloautomatickým øízením a vytápìním podle zvoleného programu. V dalším textu se budeme vìnovat pøedevším kotlùm na døevo. Užiteèné kroky pøed koupí kotle A už hodláme kotel na døevo využít pro vytápìní nového domu nebo s jeho pomocí rekonstruovat dosluhující vytápìcí systém, je podstatné správnì urèit potøebný výkon (velikost) kotle. Ten je dobré konzultovat s odborníkem na vytápìní. Chybu udìláme, když koupíme kotel s vyšším výkonem než odpovídá reálným potøebám domu. Kotel je potom zbyteènì drahý a navíc pøi provozu na nízký výkon spaluje døevo s horší úèinností. Odborník mùže také doporuèit, jaká opatøení ke snížení spotøeby energie (zateplení domu) je vhodné provést zároveò s rekonstrukcí vytápìcího systému.

24 46 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 47 Spotøeba paliva Døevo Roèní spotøeba døeva závisí samozøejmì na velikosti domu, typu stavby a režimu, v jakém jsou vytápìny jednotlivé místnosti. Dalším urèujícím faktorem je stupeò vysušení døeva. Vlhké døevo má menší výhøevnost, proto je jeho spotøeba vyšší. Protože je vlhké døevo ke spalování nevhodné i z dalších dùvodù (jeho spalování podstatnì zkracuje životnost kotle), musíme se jeho spalování vyhnout. Následující údaje o spotøebì vycházejí ze zkušeností se spalováním døeva, které po rozštípání vysychalo aspoò jeden rok (celá polena vysychají déle). Údaje o spotøebì døeva jsou uvádìny v kubických metrech, stejnì jako tomu bývá pøi jeho nákupu. Musíme ještì pøipomenout, že tvrdého døeva (buk, dub) spotøebujeme menší množství než døeva mìkkého (smrk, borovice, topol). Uvádìná spotøeba pøedpokládá spalování tvrdého i mìkkého døeva, zhruba pùl na pùl. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 18 m 3 døeva roènì, což odpovídá zhruba 30 m 3 skládaných polen. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje 12 m 3 døeva (20 m 3 skládaných polen) roènì. Døevìné brikety Jako alternativa k vytápìní døevem se stále èastìji používají døevìné brikety (30 cm dlouhé válce o prùmìru 10 cm, vyrábìné lisováním pilin). Brikety lze spalovat v kamnech i v kotlích. Vytápìní briketami je dražší než døevem, ale není tak pracné. Brikety nemusí vysychat (dodávají se suché), proto nevyžadují tak velký úložný prostor. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 6,5 tuny briket roènì. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje zhruba 4 tuny briket roènì. Pelety Pelety jsou pomìrnì novým palivem. Jedná se o válcové granule o prùmìru menším než 2 cm vyrobené rovnìž lisováním pilin. K jejich spalování je tøeba použít speciální hoøák. Hlavní výhodou pelet je vysoký stupeò automatizace vytápìní. Roèní spotøeba pelet je srovnatelná s døevìnými briketami. plném provozu pøikládá pouze dvakrát až tøikrát dennì, pøi použití pelet dokonce jen jednou za dva dny. Popel je tøeba vybírat zhruba po ètyøech dnech. Pokud kotel používáme jako zdroj pro ústøední topení s nuceným obìhem topné vody, je nezbytné poèítat s pøípadným výpadkem elektrické energie, v jehož dùsledku pøestane fungovat èerpadlo. Pro tento pøípad je nutné mít k dispozici záložní zdroj (baterii). Kolik vás to bude stát Náklady na palivo (za pøedpokladu, že celou spotøebu paliva kupujeme) Døevo Ceny døeva se v jednotlivých oblastech znaènì liší. Pro orientaci lze uvést, že kubický metr skládaných polen mùžeme po domluvì s hajným koupit zhruba za 300 Kè, pokud jde o tvrdé døevo, pøípadnì za 250 Kè, pokud jde o døevo mìkké. Odpad z pily bývá levnìjší, ale i zde záleží na konkrétním dodavateli. Za døevo k roènímu vytápìní patrového rodinného domku utratíme cca Kè. Dále je nutno poèítat s náklady na dopravu. Ty se samozøejmì liší podle vzdálenosti, na kterou je potøeba døevo pøevážet. Døevìné brikety Pøesnou cenu briket musíme zjistit u jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole). Orientaènì je tøeba poèítat s èástkou Kè za tunu. Pøi použití døevìných briket tedy v patrovém rodinném domku protopíme zhruba Kè za rok. Opìt neuvažujeme náklady na dopravu. Pelety Rovnìž v pøípadì pelet se ceny jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole) liší. Dále cena do znaèné míry závisí na velikosti balíkù, ve kterých zákazník pelety odebere. Pro orientaci uvedeme èástku Kè za tunu. Pro stejný domek jako v pøedchozích pøípadech to znamená cca Kè za rok bez nákladù na dopravu. Ukázka velikosti pelet. Foto: pøevzato z publikace ing. Roman Šubrt: Alternativní zdroje energie, vydané sdružením Energy centre s podporou SFŽP. Instalace, provoz a obsluha Nároky na instalaci kotle je vhodné konzultovat s výrobcem, který zákazníkovi pøípadnì doporuèí montážní firmu. Instalaci kotle a zaškolení uživatele by mìl provést zkušený odborník. Nároènost obsluhy se u jednotlivých zaøízení liší. Do moderních kotlù se i pøi

25 48 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 49 Nákup kotle Nabídka kotlù je velice široká, èemuž odpovídá i velké rozpìtí cen. Cena kotle pro vytápìní rodinného domku se pohybuje od do korun. Výše ceny závisí hlavnì na výkonu kotle a stupni automatizace (pohodlnosti obsluhy). Podrobné cenové nabídky obdržíte od jednotlivých dodavatelù, jejichž seznam je uveden v pøíloze k této kapitole. Vìtšina dodavatelù poskytuje na kotel minimální záruèní dobu v délce dvou let. Na nìkteré kotle je poskytována záruka podstatnì delší, což mùže být jedním z kritérií pøi výbìru. Udávaná minimální životnost kotlù je vìtšinou 15 let. Jak získat finanèní podporu Dotace Na vytápìní døevem mùže uživatel získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace poskytovány od roku V pøípadì zaøízení na spalování biomasy lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS nebo odborníkem v oblasti vytápìní). Dotace je poskytována až po instalaci zaøízení, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho uvedení do provozu. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy V pøípadì, že díky pøechodu na vytápìní døevem došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.). Interiér kotelny v Jinaèovicích pod Smrkem.

26 50 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 51 pøíloha 1 Dodavatelé kotlù na døevo pro rodinné domy Èechy VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, Èervený Kostelec Telefon: , verner@verner.cz ATMOS Adresa: Velenského 487, Bìlá p. Bezdìzem Telefon: atmos@atmos.cz TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, Kolín Telefon: tactant@kolin.cz Agromechanika, v.o.s. Adresa: Netolická ul., Lhenice Telefon: petr.leber@cmail.cz CIMPL, mìøení a regulace Adresa: Bolešiny 27, Klatovy Telefon: , p.cimpl@worldonline.cz Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, Brandýs nad Labem Stará Boleslav 1 Telefon: , hostomsky_p@hostomsky.cz PILA EKOPAL s. r. o. Adresa: Chotìvice 350, Chotìvice Telefon: pila.ekopal@tiscali.cz Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, Prachatice Telefon: Morava ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, Bohumín Telefon: , info@viadrus.cz PONAST, s. r. o. Adresa: Na Potùèkách 163, Val. Meziøíèí Telefon: ponast@ponast.cz OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, Valašské Meziøíèí Telefon: sales@opop.cz DAKON, s. r. o. Adresa: Ve Vrbinì 588/3, Krnov Pod Cvilínem Telefon: dakon@dakon.cz BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, Frýdek Místek Telefon: biopal@biopal.cz HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, Sedlištì Telefon: BENEKOVterm s. r. o. Adresa: Masarykova 402, Horní Benešov Telefon: info@benekov.cz

27 52 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 53 pøíloha 2 Dodavatelé kamen na spalování døeva Èechy EISENHAMMER & SYNOVÉ Adresa: Touchovice 55, Opoèno u Loun, Telefon: hamrkrb@mybox.cz Kovodružstvo Plzeò Adresa: Rokycanská 58, Plzeò Telefon: sestakova.kovo@mybox.cz PRAGONOR s.r.o. Adresa: nám. Na Lužinách 157, Praha 5 Telefon: jotul@jotul.cz RETAP Adresa: Hajništì, N. Mìsto pod Smrkem Telefon: retap@retap.cz FERKA Adresa: Lipová 650, Èeská Kamenice MK Profi, s.r.o. Adresa: Plešivec 255, Èeský Krumlov Telefon: mkprofi@mkprofi.com OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, Valašské Meziøíèí Telefon: sales@opop.cz Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, Brandýs nad Labem Stará Boleslav 1 Telefon: , hostomsky_p@hostomsky.cz Morava Romotop Adresa: Suchdol nad Odrou Telefon: romotop@romotop.cz JIØÍ CHYTIL Adresa: Cakov 29, Cakov Telefon: , chytil@ludeknavratil.cz

28 54 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 55 pøíloha 3 Dodavatelé døevìných briket Èechy Iromez, s.r.o. Adresa: Pod náspem 2005, Pelhøimov Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Langr Telefon: langr@iromez.cz Pavel HOSTOMSKÝ Adresa: Zápská 300, Brandýs nad Labem Telefon: , hostomsky_p@hostomsky.cz Morava EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, Kyjov Telefon: info@ekobrikety.cz Biomac Trade, s. r. o. Adresa: Šumperská 941, Unièov Telefon: info@biomac-unicov.cz pøíloha 4 Dodavatelé pelet Èechy Pelletia, s.r.o. Adresa: Srdínkova 338, Hradec Králové Telefon: pelletia@pelletia.cz Pila EKOPAL, s.r.o. Adresa: Chotìvice 350, Chotìvice Telefon: pila.ekopal@tiscali.cz BIOTHERM, s.r.o. Adresa: Nádražní 70, Èeské Budìjovice amr.cb@volny.cz Verner Ecostar, s.r.o. Adresa: Zbytiny 3, Zbytiny Telefon: verner.ecostar@worldonline.cz Morava EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, Kyjov Telefon: info@ekobrikety.cz Jánošík Jiøí, s.r.o. Adresa: Valašské Pøíkazy 26, Horní Lideè Telefon: janosik@janosik.cz

29 56 II. èást JAK MOHOU OBNOVITELNÉ ZDROJE VYUŽÍVAT OBCE Následující text je urèen pøedevším pøedstavitelùm obcí, kteøí zvažují využití obnovitelných zdrojù pøi pokrývání energetických potøeb budov a jiných zaøízení spadajících pod správu obce. Obnovitelným zdrojem nejèastìji využívaným v èeských obcích je bezesporu biomasa. V textu jsou shrnuty zkušenosti s projekty obecních výtopen na spalování biomasy, ke kterým v posledních letech pøistoupilo nìkolik obcí v Èeské republice. Obecních výtopen stále pøibývá a jsou úspìšnì provozovány, možnosti vytápìní biomasou ovšem zdaleka nejsou vyèerpány. Noví zájemci najdou v textu øadu užiteèných informací. Také struènì shrneme další možnosti využívání obnovitelných zdrojù v obcích a uvedeme pøíklady úspìšných projektù ze zahranièí. 1. kapitola Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích

30 Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích 59 Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích V rámci rozvojových plánù Problematika zabezpeèení energetických potøeb by mìla být souèástí všech rozvojových plánù obcí a mikroregionù. Jako nejlepší první krok pro øešení této problematiky se jeví zpracování odborného posudku. Tento posudek, který je oznaèován jako energetický generel, územní energetický koncept èi studie energetické sobìstaènosti, zpracovávají specializované firmy (viz pøílohu k této kapitole). Souèástí posudku je vedle odhadu množství energie, kterou bude nutno pro region v pøíštích letech zajistit, i návrh variant zabezpeèení zdrojù. Dále v posudku naleznete hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù a potenciálu úspor energie. Zpracování odborného posudku je finanènì nároèné, je tøeba poèítat s cenou kolem pùl milionu korun pro okresní mìsto èi mikroregion. Dotaci k pokrytí èásti nákladù (do 50 %) na jeho vypracování lze získat prostøednictvím Èeské energetické agentury (podrobnosti na Pro øadu obcí je zpracování tohoto dokumentu finanènì nedostupné. V tìchto pøípadech je tøeba pøi plánování energetických projektù vycházet ze zkušeností s poptávkou. Dále je užiteèné jako podklad využít krajskou energetickou koncepci, která je v souèasné dobì ve všech krajích zpracovávána. Zámìry pøípadných projektù je vhodné konzultovat s odborníkem nezávislým na dodavatelských firmách. Pøi nutné výmìnì systémù vytápìní Ve chvíli, kdy se v obci objeví nutnost zmìny systému vytápìní (náhrady dožívajícího zaøízení, napø. kotelny na uhlí, snaha o snížení zneèištìní ovzduší z domovních kotlù na tuhá paliva), je pøechod k centrálním dodávkám tepla z výtopny na biomasu patrnì nejúèinnìjším øešením. V rámci plnìní zákonných požadavkù Obce, které ve svých zaøízeních spotøebují více energie než 1500 GJ roènì, jsou podle zákona o hospodaøení s energií (406/2000) povinny nechat si zpracovat energetický audit. V zadání si obce mohou vyžádat hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù ve svých budovách.

31 60 Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích pøíloha Zpracovatelé energetických generelù SEVEn, o.p.s. Adresa: Slezská 7, Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Tintìra Telefon: seven@svn.cz, ekis@svn.cz EkoWATT Adresa: Bubenská 6, Praha 7 Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Beranovský Telefon: ekowatt@ekowatt.cz DEA Energetická agentura, s.r.o. Adresa: Lozíbky 17, Brno Kontaktní osoba: Ing. Hana Kuklínková Telefon: deabox@sky.cz City Plan s.r.o. Adresa: Spálená 5, Praha 1 Telefon: ivan.benes@cityplan.cz March Consulting Adresa: Na Rovnosti 1, Praha 3 Telefon: march@enviros.cz 2. kapitola Obecní výtopna na biomasu Výtopna ve Starém Mìstì pod Landštejnem.

32 Obecní výtopna na biomasu 63 Obecní výtopna na biomasu Kde lze o výtopnì uvažovat Výtopna na biomasu se uplatní všude tam, kde je dlouhodobì k dispozici dostateèný pøísun paliva. V úvahu tedy pøipadají pøedevším oblasti, kde vzniká vìtší množství odpadu z lesního hospodaøení, zemìdìlské èinnosti nebo døevozpracujícího prùmyslu. O využití biomasy by mìly uvažovat obce, které nejsou plynofikovány. Typy zaøízení V kotlích o vyšších výkonech, které jsou v obecních výtopnách používány, lze spalovat døevní štìpku a piliny, po technologické úpravì, kterou výrobce na požádání provede, rovnìž slámu a zemìdìlský odpad. Bìžnì jsou používány kotle o výkonu od 100 kw až do 5 MW. Z dùvodu snadnìjší regulace bývají v jedné výtopnì aspoò dva kotle. Výtopny jsou plnì automatizovány. Zdroje paliva Èastým zdrojem paliva je blízký døevozpracující závod. Výhodou je v tomto pøípadì stálý pøísun hotového paliva. Naopak nevýhodou je obtížnì odhadnutelná cena štìpky, která podle jednotlivých oblastí znaènì kolísá jedna tuna mùže stát 600 Kè ale i Kè. Další možností je zásobování výtopny døevem získaným z obecního lesa a kolem silnic. V tomto pøípadì je nutné investovat do vlastního štìpkovaèe. Pokud ve výtopnì hodláme spalovat slámu nebo jiný zemìdìlský odpad, oslovíme zemìdìlské podniky v blízkém okolí. Pro nìkteré zemìdìlce se mùže pìstování energetické biomasy stát náhradním programem po omezení potravináøské produkce. Palivo je totiž možno cílenì pìstovat. V úvahu pøipadají zejména rychlerostoucí døeviny, kterými lze osazovat nevyužívanou zemìdìlskou pùdu (topol, vrba). Založení plantáže je nutné dopøedu konzultovat s orgánem ochrany pøírody a krajiny (správa chránìné krajinné oblasti, referát životního prostøedí) z dùvodu možných dopadù na místní ekosystém. Investice do nákupu vhodných sazenic je asi Kè, s první sklizní mùžeme poèítat 5 let po výsadbì. Pokud bychom chtìli zásobovat výtopnu o výkonu 3 MW výhradnì døevem, které sami vypìstujeme, musíme mít k dispozici zhruba hektarù, aby døeviny staèily prùbìžnì dorùstat. Další možností pìstování paliva je osazování jinak obtížnì využitelných mokøadù vhodnými døevinami (vrba, olše). Také zde je nutný souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Zmínìné zpùsoby získávání paliva lze podle potøeby kombinovat.

33 64 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 65 Jak postupovat O výstavbì výtopny rozhoduje obecní zastupitelstvo (na návrh svého èlena èi jiného obyvatele obce). V pøípadì, že výtopna má sloužit kromì vytápìní obecních budov (škola, mateøská školka, domov dùchodcù atd.) také k dodávkám tepla domácnostem, tj. individuálním vlastníkùm, je nutné pøedem zjistit, kolik obyvatel se bude chtít pøipojit. Velmi vhodné je rovnìž vysvìtlit obèanùm (na speciálním setkání, pøípadnì distribucí jednoduchého letáku) výhody tohoto zpùsobu vytápìní, a tím získat vìtší poèet zájemcù. Formální kroky Prvním praktickým krokem je vypsání výbìrového øízení na zpracování projektu. Pøedložené nabídky zastupitelstvo vyhodnotí a vybere projektanta. V prùbìhu zpracování projektu jsou nutné konzultace pøesných požadavkù obce s projektantem. V návaznosti na technické øešení je nezbytné pøipravit návrh zajištìní financování celé investice. Obec mùže podat žádost o dotaci (viz dále). Také mùže požádat o úvìr u banky. Všechny kroky spojené s financováním projektu podléhají schválení zastupitelstva. V pøípadì, že se prostøedky podaøí zajistit, vypíše obec výbìrové øízení na dodavatele technologie. Pøi výbìru dodavatele je vhodné vedle ceny zvažovat rovnìž nabízené záruèní podmínky. Instalace, provoz a obsluha Instalace kotelny trvá 3 až 4 mìsíce, lze ji tedy provést mezi dvìma topnými sezónami. Soubìžnì èasto probíhá rekonstrukce rozvodù (pokud kotelna na biomasu nahrazuje jiný zdroj centrálního vytápìní), pøípadnì pøipojování nových odbìrných míst. Provoz kotelen je pøi využití souèasných technologií plnì automatizován, na samotnou obsluhu staèí jeden až dva proškolení pracovníci (nepoèítáme pracovní síly nutné k obstarávání paliva). Pokud kotelna vlastnìná obcí prodává teplo soukromým osobám, musí si obec zažádat o licenci na výrobu a rozvod tepla. Žádost se podává u Energetického regulaèního úøadu (adresa: ERÚ, Masarykovo nám. 5, Jihlava, tel ). Žádost musí splòovat náležitosti dané energetickým zákonem (458/2000). Cena døevní štìpky se znaènì liší jak podle kvality, tak podle dodavatele a nákladù na dopravu. Pro hrubou orientaci lze uvést èástku Kè za tunu. Ani u slámy nelze uvést pøesnou cenu, orientaènì 600 Kè za tunu. V pøípadì zachování souèasného trendu rostoucí poptávky po døevní hmotì i rùzných druzích slámy mùžeme oèekávat bìhem nìkolika let vznik trhu s biomasou. Ten povede ke sjednocení cen, nelze však dopøedu øíci na jaké úrovni. Finanèní stránka Náklady na výstavbu závisí zejména na výkonu kotlù. Investice do výtopny s celkovým výkonem kotlù 400 kw, která slouží pouze k vytápìní obecních budov, se pohybují kolem dvou milionù korun. Cena výtopny o celkovém výkonu 3 MW, která dodává teplo také pro domácnosti, se pohybuje kolem dvaceti milionù korun. Cena rozvodù se pohybuje kolem Kè za metr. Celkovou cenu systému ovlivní rovnìž poèet pøedávacích stanic cena pøedávací stanice závisí na její velikosti a použitém typu, pohybuje se od Kè do Kè. Záruky a životnost Záruèní doba na kotelnu je minimálnì dva roky. Celková životnost zaøízení je dána životností kotlù. Ta by mìla být delší než 15 let. Po uplynutí této doby je tøeba poèítat s výmìnou kotle, pøípadnì jeho èásti. Kotelna na spalování døevních odpadù v Netvoøicích. Spotøeba paliva Pokud spalujeme døevní štìpku nebo slámu, tak množství spotøebovaného paliva výraznì závisí na jeho vlhkosti. Uvedené hodnoty jsou proto pouze orientaèní. Pøi roèní produkci kolem GJ se ve výtopnì s kotli o celkovém tepelném výkonu 3 MW spálí zhruba tun štìpky. Množství slámy je pøibližnì srovnatelné.

34 66 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 67 Financování Investici vìtšinou nelze pokrýt z rozpoètu obce. Obec tedy musí pøedem provìøit možnosti získání úvìru. Finanèní nároènost projektu je možno snížit v pøípadì získání dotace. Možnosti získání dotace jsou uvedeny v dalším textu. Státní fond životního prostøedí SFŽP O dotaci na výstavbu výtopny lze žádat u Státního fondu životního prostøedí. Dotace mùže èinit maximálnì 50 % investièních nákladù. Podmínkou je pøedložení energetického auditu, v pøípadì podpoøení žádosti uhradí SFŽP 50 % nákladù na jeho zpracování. Podrobnosti o pøedkládání žádostí lze zjistit na internetové adrese pøípadnì na regionálních pracovištích fondu (pøíloha na stranì 79). Možné problémy Èastým problémem je obtížné získávání dostateèného poètu obèanù pro pøipojení k centrálnímu vytápìní. Pøes znaèné pøínosy (komfort, èistota ovzduší), upøednostòují mnozí obèané vytápìní levným uhlím. Tomuto problému mùžeme èelit zejména osvìtou. Dalším možným, by nepopulárním krokem je schválení vyhlášky, která zavede obecní poplatek za zneèiš ování ovzduší spalováním uhlí. Èeská energetická agentura ÈEA Prostøednictvím Èeské energetické agentury lze žádat o podporu investice na výstavbu výtopny ve výši 15 % celkových nákladù, maximálnì 3 miliony korun. ÈEA podporuje rovnìž zpracování energetických auditù (30 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè) a územních energetických koncepcí (50 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè). Bližší informace lze získat na internetové stránce pøípadnì v kanceláøi ÈEA (Èeská energetická agentura, U Sovových mlýnù 9, Praha 1, tel.: ). Program obnovy venkova Náklady na zpracování projektu výtopny lze hradit z dotaèního titulu Integrované projekty venkovských mikroregionù v rámci Programu obnovy venkova. Dotace mùže pokrýt až 70 % rozpoètových nákladù. Bližší informace podá odbor realizace rozvojových programù na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR, Staromìstské námìstí 6, Praha 1, tel ). Fondy Evropské unie O podporu výstavby je možno požádat v rámci programu SAPARD. Zde lze v pøípadì neziskových projektù získat až 75 % nákladù. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš agentury SAPARD, kde lze získat i potøebné informace. Pøehled regionálních pracoviš je uveden v pøíloze. Další pøínosy Významným pozitivem provozování obecní výtopny na biomasu je posílení ekonomiky obce. Na rozdíl od plynu, uhlí nebo elektøiny neplatí zákazník vzdálené energetické spoleènosti èi uhelným skladùm, ale vlastní obci. Peníze tedy zùstanou v regionu. V pøípadì samostatného zajiš ování paliva pøispìje výtopna i ke zvyšování zamìstnanosti v regionu. Obstarání paliva pro výtopnu o výkonu 1MW zamìstná 10 nekvalifikovaných pracovníkù (možnost využít veøejnì prospìšnou práci èi civilní službu).

35 68 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 69 pøíloha 1 Dodavatelé kotlù a dalšího vybavení pro obecní výtopny Èechy Fiedler Prachatice Adresa: Nerudova 472, Vlachovo Bøezí Telefon: szdo@kotle-fiedler.cz Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, Prachatice Telefon: TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, Kolín Telefon: tactant@kolin.cz ELBH, spol. s r. o. Adresa: Havlíèkova 35, Týn nad Vltavou Telefon: elbh@iol.cz PKD, s.r.o. Adresa: Dìlnická 413/V, Daèice Telefon: pkd@pkd.cz Strojírna Sedlice, a.s. Adresa: Kostelní 401, Sedlice u Blatné Telefon: strojs@strojs.cz POLYCOMP, a. s. Adresa: Kluk è. 22, Podìbrady Telefon: polycomp@polycomp.cz Step TRUTNOV a. s. Adresa: Horská 289, Trutnov Telefon: , steptrutnov@steptrutnov.cz VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, Èervený Kostelec Telefon: , verner@verner.cz Morava ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, Bohumín Telefon: , info@viadrus.cz BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, Frýdek Místek Telefon: biopal@biopal.cz VYNCKE, s. r. o. Adresa: Míru 3267, Frýdek Místek Telefon: HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, Sedlištì Telefon: Clauhan, s.r.o. Adresa: Štefánikova 5, Brno Telefon: pøíloha 2 Pøehled regionálních pracoviš agentury SAPARD Støední Èechy a Praha Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Vyklická Telefon: vyklicka@mze.cz Jihovýchod (Brno) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Flášarová Telefon: flasarova@mze.cz Jihozápad (Èeské Budìjovice) Kontaktní osoba: Ing. Iva Klementová Telefon: klementova@mze.cz Severovýchod (Ústí nad Labem) Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Láska Telefon: laska@mze.cz Severozápad (Hradec Králové) Kontaktní osoba: Ing. Anna Stránská Telefon: stranska2@mze.cz Støední Morava (Olomouc) Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Betlach Telefon: betlach@mze.cz Ostravsko (Opava) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Hudeèek Telefon: hudecek2@mze.cz

36 3. kapitola Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù

37 Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù 73 Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù Kromì vytápìní biomasou se pro obce nabízejí i další možnosti využívání obnovitelných zdrojù. Na obecních budovách lze využívat sluneèní kolektory stejnì jako na rodinných domech. V pøíznivých lokalitách mùže obec uvažovat o výstavbì a provozování velké vìtrné elektrárny (v Èeské republice provozuje vìtrnou elektrárnu obec Velká Kraš, další projekty se pøipravují). Podobnì mùže obec na vhodných místech investovat do výstavby malé vodní elektrárny. V návaznosti na provoz èistièky odpadních vod nebo zemìdìlského podniku se zamìøením na chov hospodáøských zvíøat se nabízí využití bioplynu pro plynové kotle a kogeneraèní jednotky. Inspirace ze zahranièí Evropská komise pøišla v rámci programu ALTENER s návrhem projektu, v jehož dùsledku získá stovka lokalit nezávislost na neobnovitelných zdrojích energie. Projekt se zamìøuje na zemìdìlské oblasti, mìsta a izolovaná místa (ostrovy). Na vybraných lokalitách jsou podnikány rozsáhlé aktivity soustøedìné na co nejefektivnìjší využití energie a maximální využití obnovitelných zdrojù. Jednou ze zemìdìlských oblastí, kde je projekt naplòován, se stal okres Luchow Danneberg v Dolním Sasku (sever Nìmecka). Na území okresu budou postaveny vìtrné elektrárny o celkovém výkonu 60 MW a hustá sí zaøízení na spalování bioplynu i tuhé biomasy. Dosažení energetické sobìstaènosti je plánováno na rok Aktivity jsou vedle programu ALTENER finanènì podporovány spolkovou i zemskou vládou, pøevážnou èást prostøedkù ovšem pøedstavují investice ze soukromého sektoru.