ANALÝZA DOTAČNÍCH PODMÍNEK OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

1 ANALÝZA DOTAČNÍCH PODMÍNEK OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Klára Šubrtová Dokument byl zpracován v rámci stáţe pod záštitou RNDr. Pavla Poce, poslance Evropského parlamentu

2 Anotace: Titul a jméno autora: Bc. Klára Šubrtová Instituce: Evropský parlament Kancelář Pavla Poce, poslance EP Rue Wiertz 60, 1047 Brusel ASP 14G153 Tel: Název práce: Analýza dotačních podmínek Operačního programu Ţivotní prostředí Počet stran: 64 Doba zpracování: Únor - červen 2010 Klíčová slova: Fondy EU, dotační politika, čerpání, OPŢP, projektové řízení, administrace fondů Předkládaná práce představuje ucelenou analýzu fungování Operačního programu Ţivotní prostředí, který je nástrojem k čerpání prostředků z fondů Evropské unie. OPŢP spadá do programovacího období , snahou je tedy v polovině zhodnodit jeho dosavadní úspěšnost a dopady. Ambicí je také jasně vymezit pravomoci, jeţ se dělí mezi evropskou a národní úroveň a dokázat, ţe kvalita fungování leţí především v rukou zodpovědných orgánů členských států respektive České republiky. V neposlední řadě dokument obsahuje příklady konkrétních situací z praxe, jeţ poukazují na mnohdy velmi sloţité a nejasné podmínky pro ţadatele a příjemce z OPŢP společně s návrhy na moţné změny, které by mohly pomoci ke zlepšení čerpání peněz z tohoto programu. 2

3 Obsah: 1. Úvod Fondy Evropské unie Evropská úroveň Česká legislativa Charakteristika OPŢP Současný stav čerpání OPŢP Základní pravidla administrace ţádostí Rozhodnutí a smlouva Čerpání podpory Praxe administrace ţádosti v rámci OPŢP Návrhy na moţná řešení Závěr Zdroje

4 1. Úvod Předkládaná práce si klade za cíl analyzovat aktuální situaci Operačního programu Ţivotní prostředí (dále jen OPŢP), který čerpá finanční zdroje z Evropské unie. Ambicí je danou oblast postihnout komplexně, jak z pohledu České republiky, tak i ze strany Unie. Výstupem by mělo být zodpovězení několika hlavních otázek dotýkajících se výše uvedené problematiky. Jednou z předních priorit bude hledání odpovědi na otázku, jakou roli hrají jednotlivé instituce zapojené do celého procesu tvorby, implementace a výkonu OPŢP. Předně se bude jednat o snahu verifikovat tvrzení, ţe na aktuálním stavu OPŢP mají největší podíl subjekty národní, nikoliv unijní úrovně. Mnohdy totiţ panuje laická představa, která předpokládá, ţe Evropská unie přímo ovlivňuje a zasahuje do přidělování dotací, zatěţuje členské státy nadměrnou byrokracií a pedantskou kontrolou. Realita je poněkud odlišná a předkládaná práce by ji měla osvětlit. Dalším bodem bude následně hlubší analýza samotného OPŢP, jeho charakteristik, případných negativ a stejně tak specifických komplikací v jednotlivých jeho částech. V textu tak bude brán ohled nejen na samotnou problematiku administrace ţádostí, ale i na konkrétní příklady z praxe doplněné moţnými návrhy na zlepšení současné situace. K získání adekvátních informací vedoucích k zodpovězení nastíněných otázek bude přistoupeno díky analýze relevantní unijní legislativy, stejně jako právních předpisů ČR, které OPŢP a čerpání dotací obecně upravují. Dále bude vyuţito informací z oficiálních webových portálů spravovaných odpovídajícími unijními orgány respektive zodpovědnými orgány v ČR a další analýzou dokumentů vztahujících se k OPŢP v konkrétních případech ţádostí. Pro získání zpětné vazby z praxe proběhlo několik rozhovorů s odborníky pohybujícími se v oblasti a vyuţity byly také dostupné výsledky dotazníků k tématu zpracované Svazem měst a obcí ČR. Obsah textu koresponduje s nastíněným záměrem, tudíţ v první třetině je prostor věnován obecné podobě dotační politiky EU a analýze její legislativy. Následuje pohled na legislativu českou a detailní charakteristika OPŢP. 4

5 Poslední třetina je jiţ věnována praxi a především bariérám, se kterými se ţadatelé při ţádostech v OPŢP setkávají a které jim mnohdy značně komplikují tento záměr, převáţně kvůli zbytečnému zpřísňovaní dotačních podmínek ze strany zodpovědných národních elit. 5

6 2. Fondy Evropské unie Motivů pro zaloţení regionální politiky Evropské unie bylo několik, primárně šlo o cíle ekonomického, sociálního, politického a dnes jiţ i ekologického charakteru. Záměrem bylo a stále je zvýšení ekonomické a sociální soudrţnosti a tím eliminovat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudruţnosti. Díky nic se finanční prostředky rozdělují. V současné době disponuje Evropská unie třemi hlavními fondy, kterými jsou: Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF) Fond soudrţnosti V nyní probíhajícím programovém období byly vytyčeny tři základní cíle: Konvergence - podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - podpora ekonomických změn v průmyslových, městských a venkovských oblastech Evropská územní spolupráce - podpora harmonického a vyváţeného rozvoje v EU Všechny trendy a cíle regionální politiky korespondují s aktuálními základními strategickými liniemi vývoje Evropské unie, jejíţ hlavní priority lze vidět například v Lisabonské a Gőteborské strategii. 1 Pro ilustraci je vloţeno grafické znázornění jednotlivých úrovní, které ovlivňují konečnou podobu dotační politiky i u nás v České republice. 1 Marek, D. - Kantor, T. (2007): Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, str

7 Grafické znázornění hierarchie dotační politiky 2 Pro období operuje Česká republika s částkou 26,69 miliard EUR, která je pro ni z evropských fondů připravena k čerpání. Při sjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu, tzv. finanční perspektivy, se na vrcholné úrovni v Evropské radě rozhoduje o mnoţství prostředků určených i na politiku hospodářské a sociální soudrţnosti. po jednomyslném schválení přichází na řadu Evropská komise, která musí k věci připravit adekvátní návrh evropské legislativy v podobě nařízení definujících pravidla pro vyuţívání prostředků z evropského rozpočtu rozdělovaných prostřednictvím jednotlivých fondů. Rada EU pak schvaluje související Strategické obecné zásady Společenství a postupně se od nejobecnějších priorit postupuje k čím dál uţšímu precizování jasných pravidel. Členský stát musí předloţit Národní strategický referenční rámec a soustavu všech operačních programů k posouzení Evropské komisi. Pokud ta vše schválí, můţe být zahájeno samotné čerpání z evropských fondů, které je jiţ plně 2 Strukturální fondy EU on-line text 7

8 v rukou členských států. Evropská komise jeho průběh monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze na speciální účet k tomu zřízený v kaţdém čerpajícím státě. Ve všech členských státech existuje při řízení operačních programů i realizaci projektů pětice základních zásad - princip programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti a princip monitorování a vyhodnocování. 3 3 Strukturální fondy EU on-line text e275dad4/Rizeni-fondu-EU 8

9 3. Evropská úroveň Pokud přistoupíme k analýze samotné legislativy na evropské úrovni ovlivňující dotační politiku v oblasti ţivotního prostředí, je třeba primárně vycházet z jiţ avizovaného nařízení Rady (ES) ke strukturálním fondům a Fondu soudruţnosti pro období č.1083/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Dále operační programy ovlivňuje i další základní související legislativa Evropské unie jako: Nařízení Rady (ES) č.1084/2006 ze dne o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č.1164/94; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1080/2006 ze dne o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č.1783/1999; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1081/2006 ze dne o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č.1784/1999; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1082/2006 ze dne o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Je nutné zdůraznit, ţe tato zastřešující legislativa pokrývá oblast všech operačních programů, nikoliv jen OPŢP. Nařízení je normativním právním aktem přijatým evropskými institucemi a jako prováděcí ustanovení smluv je přímo účinné, tzn., ţe tvoří takové právo, které uplatňuje přímou účinnost ve 9

10 všech členských státech stejně jako národní právo, a to bez jakékoliv další intervence ze strany státní moci členských států 4. Toto vysvětlení by mohlo navozovat dojem, ţe tedy tímto Evropská unie ovlivňuje přímo dění na národní úrovni, udává přesné dotační podmínky či nastavuje precizovaná pravidla čerpání peněz. Opak je ovšem pravdou, jelikoţ je potřeba vycházet z konkrétního obsahu nařízení. Vraťme se nyní k dvěma prvně jmenovaným nařízením. Uţ v odůvodnění nařízení č.1083/2006 je uvedeno následující: (65) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by měly hlavní odpovědnost za provádění a kontrolu intervencí nést členské státy. Tímto je jasně dáno najevo, kdo je za fungování operačních programů, tudíţ i OPŢP primárně zodpovědný. Díky principu subsidiarity tedy problematika dotací v OPŢP spadá plně do kompetence národních orgánů veřejné správy. Tuto hypotézu dále potvrzuje: Článek 12 Za provádění operačních programů uvedených ve článku 32 odpovídají členské státy na příslušné územní úrovni, v souladu s institucionálním uspořádáním každého členského státu. Tato povinnost je vykonávána v souladu s tímto nařízením. Co se týká administrativního rozdělení činností mezi jednotlivé instituce, vše leţí opět na členském státu. Obecnou linii hierarchie orgánů určuje Evropská unie, ale konkrétní podobu jiţ dotváří národní úroveň: Článek Členský stát pro každý operační program určí: a) řídící orgán... b) certifikační orgán... c) auditní orgán... Stejný orgán může být určen pro více než jeden operační program. 4 EUR-lex on-line text 10

11 2. Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých nebo všech úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. 3. Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a pro jejich vztahy s Komisí. Aniž je dotčeno toto nařízení, stanoví členský stát vzájemné vztahy orgánů uvedených v odstavci 1, a ty vykonávají své úkoly plně v souladu s institucionálním, právním a finančním systémem daného členského státu. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 doplňuje: Článek 22 Pokud jde o řídící orgán, certifikační orgán a všechny zprostředkující orgány, poskytne členský stát Komisi tyto informace: a) popis úkolů, jež jim byly svěřeny; b) organizační schéma každého z nich, popis rozdělení úkolů v rámci jeho oddělení mezi nimi a orientační počet přidělených míst; c) postupy pro výběr a schvalování operací; d) postupy, podle kterých se přijímají, ověřují a potvrzují žádosti příjemců o platbu a zejména pravidla a postupy stanovené pro účely ověřování v článku 13 a postupy, jimiž se schvalují a provádějí platby příjemcům a zanášejí se do účetního systému; e) postupy, jimiž se vypracovávají, certifikují výkazy výdajů a předkládají se Komisi; f) odkaz na písemné postupy zřízené pro účely písmen c), d) a e); 11

12 g) pravidla způsobilosti stanovená členským státem a platná pro daný operační program; h) systém uchovávání podrobných účetních záznamů operací a údajů o provádění uvedených v čl. 14 odst. 1 v rámci operačního programu. Výše uvedený článek jasně dokazuje, ţe Komise prezentuje své poţadavky, ale ty se zde týkají zajištění své vlastní informovanosti. Ani Komise, ani ţádná jiná instituce Evropské unie nenařizuje státům, jaké a kolik institucí mají k vedení operačních programů zřídit. Nařízení tedy zůstává závazné, přímo platné pro všechny, kaţdý sám členský stát si ovšem můţe zvolit svoji taktiku tvorby operačních programů, rozdělení kompetencí i případného zřizování nových výkonných subjektů. To, ţe Česká republika patří k zemím s největším počtem operačních programů a stejně tak největším počtem zapojených subjektů 5, je tedy primárním jejím vlastním rozhodnutím. Pravdou zůstává, ţe následně je rozhodnutí podrobeno zkoumání Komise, která ho musí schválit. V tomto případě sama Komise upozorňovala na, dle jejího názoru, zbytečně vysoký počet operačních programů, nicméně plán České republiky nakonec stejně schválila. Otázkou je, zda je takový počet efektivní a zda nedochází ke zbytečnému navyšování počtu orgánů, které pak ale nedisponují dostatečným počtem kvalifikovaných zaměstnanců. Důkazem budiţ interview s bývalou komisařkou pro regionální politiku Danutou Hübnerovou, za jejíhoţ vedení se dotační období vyjednávalo a rozbíhalo. Rozhovor je citován z webového serveru týdeníku Ekonom 6 : EKONOM: Česká republika dostala z členských států na tento rok a další léta čtvrtou největší nabídku peněz. Chce je čerpat s pomocí 24 operačních programů. Není jich zbytečně mnoho? DH: Pravda je, že programů máte opravdu hodně. Třebaže ne dvacet čtyři, ale vlastně jenom sedmnáct, protože sedm z nich se týká přeshraniční 5 Regional Policy Inforegio on-line text 6 EKONOM.IHNED.CZ Brusel peníze nebrzdí on-line text _d-6a 12

13 spolupráce. A ty jsme nikdy do základních programů nezahrnovali. V Unii se počet programů pohybuje od jednoho až po desítku. Když se některá vláda rozhodne, že jich chce mít víc, je to její věc. Obecně platí, že čím více programů, tím je příprava a čerpání složitější. Rizikem většího počtu je, že potřebujete více lidí na přijímání a projednávání projektů. Další úskalí spočívá v tom, že se programy mohou překrývat. Což není povoleno. Z evropských peněz není možné platit dvakrát jedno a totéž. Takto postavený systém klade samozřejmě větší nároky na koordinaci. U vás byla navíc poměrně komplikovaná politická situace, změnila se vláda. Asi by bylo jednodušší, kdybyste měli méně programů. Na druhou stranu ale to, že jich máte 17, ještě neznamená, že nemůžete dobře čerpat. EKONOM: V březnu jste Česko kritizovala za špatnou koordinaci příprav na nové finanční období. O co šlo? DH: Když máte víc operačních programů, je ve hře větší počet ministerstev, která je řídí. Z tohoto důvodu potřebujete mít někoho, kdo bude záležitosti spojené s fondy hlídat a zapojovat do nich vládu. Kdo bude činnost koordinovat a bude pro Evropskou komisi partnerem k vyjednávání... Zde je znovu třeba připomenout, ţe struktura, pojmosloví a například i obecná pravidla fungování operačních programů jsou dle nařízení Rady č.1083/2006 předvídatelná 7. Ne však uţ počet operačních programů, subjekty za ně zodpovědné a technické vykonávání, tématika a přístup k jednotlivým prioritám. Vše toto je pak prakticky jiţ zcela v působnosti členských států. Poslední část této kapitoly pohlédne na příručku vypracovanou Komisí ještě před začátkem současného období Příručka se vztahuje přímo k tématu ţivotního prostředí v souvislosti s dotační politikou Evropské unie. 8 7 viz článek 2 nařízení Rady 8 A handbook for the programming period on-line text

14 Ta se prezentuje jako materiál určený pro úřady ochrany ţivotního prostředí na národní a regionální úrovni, ostatní úřady zainteresované v koordinaci EU fondů týkajících se sektoru ţivotního prostředí a stejně zaměřeným NGOs 9 společně s dalšími regionálními iniciativami. Materiál Komise vyjmenovává hlavní principy financování a fungování dotačních programů, které říkají, ţe celkový přístup má být především více strategický, zjednodušený a decentralizovaný. Obecně lze hlavní poselství citované příručky shrnout tak, ţe by měly mít samotné členské státy podstatně více zodpovědnosti za plánování a řízení intervencí. Pakliţe je snahou reagovat na domněnku říkající, ţe jsou případné problémy s čerpáním dotací způsobeny nadměrnou evropskou byrokracií, lze je na základě výše uvedených informací vyvrátit. Jakékoliv svalování viny na Evropskou unii a její instituce by bylo v tomto případě krátkozraké. Evropská unie poskytuje a udává svým prostřednictvím obecná rámcová pravidla a nastavení kontrolních mechanismů, cílem je taktéţ efektivní výměna informací se členskými státy. Fixní je samozřejmě výše vyjednaných alokací. Sám výkon a nastavení jednotlivých operačních programů, tedy i Operačního programu Ţivotní prostředí je plně v reţii členského státu, v našem případě České republiky. Výsledná kvalita průběhu čerpání je tak z velké části odvislá od přístupu subjektů na národní úrovni. 9 Non-governmental organization 14

15 4. Česká legislativa Jestliţe máme zhodnotit dokumenty ovlivňující OPŢP vytvořené z iniciativy národních autorit, je třeba začít primárně s jejich identifikací. Prvotně lze jmenovat Programový dokument Operačního programu Ţivotní prostředí, jeţ je dokumentem vymezujícím cíle a rámec podpory v rámci OPŢP, určuje strategii pro řešení identifikovaných problémů, včetně provázání OPŢP s jinými strategickými dokumenty, charakterizuje jednotlivé prioritní osy, popisuje implementační opatření a definuje finanční zajištění. Programový dokument je materiálem opět spíše zastřešujícím, udávajícím obecná pravidla a definujícím podobu konkrétní tématické oblasti. Blíţe fungující realitě je potom Implementační dokument OPŢP, jeţ Programový dokument provádí a specifikuje jiţ detailněji prioritní osy a oblasti podpory, indikátory a jejich kvantifikace, způsobilé výdaje, výběrová kritéria a kritéria přijatelnosti, veřejné zakázky, veřejnou podporu a finanční ekonomickou analýzu a finanční plán a řízení. Nechybí také implementační uspořádání o řídící struktuře, administraci a monitorování. Implementační dokument OPŢP sám říká, ţe: Implementační uspořádání se řídí zejména následujícími předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen Obecné nařízení ), Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, Nařízení komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti 15

16 a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, a dále národními legislativními předpisy, normami a strategickými dokumenty, a to zejména: Národním strategickým referenčním rámcem ČR , Národním rozvojovým plánem ČR , Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období Implementační dokument OPŢP tak samozřejmě přebírá a specifikuje nastavené trendy, ať uţ ze základních strategií EU v oblasti ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje, tak ze strategických dokumentů České republiky. V dokumentu jsou shrnuty i všechny právní předpisy z českého právního řádu, které OPŢP nějakým způsobem ovlivňují. Jsou jimi: Zákon č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech; Zákon č.388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky; Zákon č.552/1991 Sb., o státní kontrole; Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví; Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků; Zákon č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu; Zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla); Zákon č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; Zákon č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje; Zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; 16

17 Vyhláška č.62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu; Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí); Vyhláška č.131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání; Zákon č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole); Vyhláška č.419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu; Zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě; Vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví; Vyhláška č.501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi; Vyhláška č.504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví; Vyhláška č.505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávními celky, 17

18 příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č.215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje; Vyhláška č.416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č.309/2002 Sb., zákona č.320/2002 Sb. a zákona č.123/2003 Sb.; Zákon č.420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí; Vyhláška č.551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem; Zákon č.500/2004 Sb., správní řád; Zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; Zákon č.139/2006 Sb., zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon); Vyhláška č.560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku a dále usnesení Vlády ČR a závazné metodické pokyny Usnesení Vlády České republiky ze dne č.235. Aktualizované znění Státní politiky životního prostředí České republiky, obsaženou v části IV materiálu č.j. 257/04 a upravenou podle připomínek vlády; Usnesení Vlády České republiky ze dne č Strategie udržitelného rozvoje České republiky obsažená v části III. materiálu č. j.1642/04 (dále jen Strategie ); Usnesení Vlády České republiky ze dne č. 560/2006 o Strategii regionálního rozvoje České republiky; Usnesení Vlády České republiky ze dne č Zpráva o vyhodnocení a aktualizaci Rámcové strategie financování investic na zajištění implementace právních předpisů Evropských společenství 18

19 v oblasti životního prostředí (dále jen Strategie ) obsaženou v části III materiálu č.j.1883/05; Usnesení Vlády České republiky ze dne č.1301 k návrhu Národního strategického referenčního rámce České republiky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech ; Usnesení Vlády České republiky ze dne č.1302 k postupu přípravy operačních programů pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013; Usnesení Vlády České republiky ze dne č. 198 ke koordinaci přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013; Usnesení Vlády České republiky ze dne č. 883 k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení Integrovaného plánu rozvoje města; Usnesení Vlády České republiky ze dne č. 760 o zajištění výkonu funkcí auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu; Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programovací období s platností od 1. ledna 2007 vydaná Ministerstvem financí České republiky. Všechny tyto předpisy jsou nějakým způsobem svázány s fungováním OPŢP a ovlivňují tak ţadatele a příjemce, nejdůleţitější pro nastavení dotačních podmínek ţadatelů se však jeví být kromě Implementačního dokumentu OPŢP Směrnice Ministerstva životního prostředí č.4/2010 pro předkládání žádostí o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí České republiky a státního 19

20 rozpočtu České republiky - kapitoly 315 (životní prostředí) - novelizace minulé směrnice MŽP č.12/2009; Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP; konkrétní výzvy k předkládání žádostí (v aktuálním znění pro příslušnou výzvu). Kaţdopádně je nutné opětovně zdůraznit, ţe ve sledu nařízení, usnesení, směrnic a dalších pokynů jsou potom v praxi pro ţadatele a příjemce podpory z OPŢP nejdůleţitější rozhodnutí vydané Ministerstvem ţivotního prostředí (dále jen MŢP) jako řídícím orgánem, orgánem, který je zodpovědný za implementaci OPŢP a nastavení podmínek pro jeho fungování. 20

21 5. Charakteristika OPŢP Operační program Ţivotní prostředí je druhým největším operačním programem v České republice v rozpočtovém období Celkové prostředky včetně spolufinancování z domácích zdrojů představují 150,164 miliard Kč podle kurzu Kč/EUR v únoru 2010 z celkové částky 801,664 miliard Kč tj. cca 18,7 procenta všech prostředků z fondů EU určených pro Českou republiku bez zdrojů pro Program rozvoje venkova v gesci Ministerstva zemědělství. Zdrojem financování projektů z OPŢP je ERDF a Fond soudrţnosti. Globálním cílem OPŢP je ochrana a zlepšování ţivotního prostředí jako jednoho ze základních principů udrţitelného rozvoje. Celkově udrţitelný rozvoj představuje horizontální téma EU programovacího období společně s rovnými příleţitostmi. To znamená, ţe ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí je nyní vnímáno jako jasná priorita, která nevyplývá pouze v našem případě z OPŢP, ale napříč všemi programy. OPŢP navazuje na čerpání fondů EU v období v rámci Fondu soudrţnosti a Operačního programu Infrastruktura, stejně jako na čerpání předvstupních fondů EU zejména fondu ISPA v období Z OPŢP je podporováno: částkou 60,682 miliardy Kč prioritní osa 1 - zlepšování vodohospodářské infrastruktury a odstraňování rizika povodní; částkou 19,350 miliard Kč prioritní osa 2 - zlepšování kvality ovzduší a odstraňování emisí; částkou 20,598 miliard Kč prioritní osa 3 - udrţitelné vyuţívání zdrojů energie; částkou 23,721 miliard Kč prioritní osa 4 - zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí; částkou 1,849 miliardy Kč prioritní osa 5 - omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik; 21

22 částkou 18,297 miliard Kč prioritní osa 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny; částkou 1,295 miliardy Kč prioritní osa 7 - rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu a částkou 4,371 miliard Kč prioritní osa 8 - technická pomoc. 22

23 Struktura Operačního programu Životní prostředí 10 Číslo Podíl prioritní na celkov osy / Název prioritní osy / oblasti podpory é alokaci oblasti % podpory 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní 40,4 1.1 Sníţení znečištění vod 30,3 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody 8,1 1.3 Omezování rizika povodní 2,0 2 Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí 12,9 2.1 Zlepšení kvality ovzduší 7,1 2.2 Omezování emisí 5,8 3 Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie 13,7 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a 7,4 kombinované výroby tepla a elektřiny 3.2 Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla 6,3 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí 15,8 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady 10,6 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěţí 5,2 5 Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik 1,2 5.1 Omezování průmyslového znečištění 1,2 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny 12,2 6.1 Implementace a ochrana území soustavy NATURA ,6 6.2 Podpora biodiverzity 2,3 6.3 Obnova krajinných struktur 1,6 10 Strukturální fondy EU - Měsíční monitorovací zpráva on-line text 23

24 Číslo Podíl prioritní na celkov osy / Název prioritní osy / oblasti podpory é alokaci oblasti % podpory 6.4 Optimalizace vodního reţimu krajiny 4,6 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 1,8 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných 1,3 přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod 7 Rozvoj infrastruktury pro enviromentální vzdělávání, poradenství a osvětu 0,9 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních 7.1 vzdělávacích programů, poskytování environmentálního 0,9 poradenství a environmentálních informací 8 Technická pomoc 2,9 8.1 Technická pomoc při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Ţivotní prostředí 1,9 8.2 Ostatní výdaje TP OP ŢP 1,0 Řídícím orgánem, který odpovídá za provádění OPŢP a jeho strategické řízení je Ministerstvo ţivotního prostředí, které nese celkovou odpovědnost za implementaci OPŢP. Řídící výbor je orgánem, který provádí výběr projektů a řeší koordinačních záleţitosti týkajících se OPŢP. V řídícím výboru jsou kromě zástupců MŢP a Státního fondu ţivotního prostředí (dále jen SFŢP) zástupci dalších ministerstev, zájmových a neziskových organizací. Zprostředkujícím subjektem je SFŢP, který provádí vlastní příjem a hodnocení ţádostí, stejně jako dohlíţí na realizaci projektů. Do hierarchie je začleněna i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK), jeţ zajišťuje prostřednictvím 13 krajských pracovišť příjem ţádostí pro prioritní osu 6 a posuzuje je z hlediska formální úplnosti, ale i přijatelnosti. Krajské pracovní skupiny dávají stanoviska k projektům z pohledu úrovně jednotlivých krajů čili NUTSIII. Za účelem koordinace mezi OPŢP 24

25 a Operačním programem Doprava byl také zřízen Koordinační výbor Atraktivní prostředí. Monitorovací výbor zajišťuje dohled nad realizací OPŢP, schvaluje kritéria výběru projektů. Jako pozorovatelé s hlasem poradním se účastní jednání tohoto výboru zástupci Evropské komise. V rámci OPŢP existuje kategorie tzv. velkých projektů nad 25 milionů EUR, u energetických projektů financovaných z ERDF jde o částku nad 50 milionů EUR, o jejichţ schválení rozhoduje Evropská komise - DG REGIO. Nad činností orgánů odpovědných za realizaci OPŢP dohlíţí Národní orgán pro koordinaci (odbor Ministerstva pro místní rozvoj) po stránce věcného řízení programu a Platební a certifikační orgán (odbor Ministerstva financí) po stránce schvalování ţádostí o platbu z prostředků EU, kontroly finančních toků a finančního řízení programu. Auditním orgánem OPŢP je Centrální harmonizační jednotka (odbor Ministerstva financí). Auditní činnost vůči OPŢP můţe provádět také Evropská komise a Evropský účetní dvůr. V kontrolní fázi se tedy můţe, ale nemusí, zapojit nadnárodní úroveň prezentovaná institucemi EU. Z výčtu je ale zcela zřejmé, ţe nejvyšší počet zapojených orgánů panuje na české národní úrovni, coţ způsobuje jiţ od počátku přebujelost byrokracie a komplikovanost postupů doprovázených mnoţstvím lhůt a procedur. 25

26 6. Současný stav čerpání OPŢP V oblasti čerpání fondů EU patří OPŢP mezi nejhůře fungující operační programy v České republice. Hlavním důvodem je právě zcela zbytečná administrativní náročnost programu, dlouhé lhůty pro posuzování a implementaci projektů SFŢP a celkově nedostatečná produktivita této instituce. Při hodnocení úspěšnosti daného operačního programu se posuzují tři kritéria. Prvním z nich je mnoţství podepsaných smluv, kde je OPŢP poslední ze 17 operačních programů s 7,9% hodnoty projektů s podepsanou smlouvou vůči celkové alokaci programu, kdy některé operační programy jiţ dosahují hodnoty přes 50%. Stav schválených projektů Stav schválených projektů v % vzhledem k celkové vlastní finanční alokaci , včetně globálních grantů, k 5. květnu 2010, zdroj: MSC ,5 68,0 59,2 58,3 54,3 53,5 53,5 41,8 OPD OP LZZ OP PA ROP JV ROP SV ROP SZ OP PK ROP SM 38,0 35,5 33,7 31,8 31,8 30,4 ROP JZ OP TP OP PI OP VK ROP SČ IOP 27,6 10,8 ROP MS OP VaVpI OP ŢP Druhým kritériem je mnoţství proplacených prostředků ţadatelům, zde je OPŢP pátý nejhorší ze 17 operačních programů s 5,4% proplacených prostředků na celkové hodnotě programu, některé operační programy jiţ dosahují hodnoty přes 20%. 7,9 26

27 Stav proplacených prostředků příjemcům 39,5 Stav proplacených finančních prostředků v % vzhledem k vlastní celkové finanční alokaci , obsahuje ex-ante, průběţné i ex-post platby, k 5. květnu 2010, zdroj: MSC ,4 27,9 27,1 25,8 24,8 18,4 15,8 11,0 10,8 7,1 5,7 5,4 4,6 4,2 3,9 0,6 OPD ROP JV ROP SM OP PA ROP SV OP PK ROP SČ ROP JZ ROP MS OP PI ROP SZ OP VK OP ŢP OP TP OP LZZ IOP OP VaVpI Třetím kritériem je mnoţství certifikovaných prostředků, tzn. prostředků proplacených Evropskou komisí, kde je OPŢP s 34,9% z alokace roku 2007 na osmém místě ze Stav certifikovaných finančních prostředků, bez OP VaVpI Stav certifikovaných finančních prostředků v % vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007 (Příspěvek společenství), k 5. květnu 2010, zaokrouhleno na jedno desetinné místo, zdroj: MSC ,4 80,6 59,0 ROP SV ROP JV OP D ROP MS ROP SM OP PK 55,7 52,6 51,7 44,6 34,9 34,5 31,3 30,6 28,0 OP PI OP ŢP ROP SČ OP PA OP TP 19,5 ROP JZ ROP SZ OP LZZ IOP 18,2 11,9 OP VK 0,1 11 Veškerá data a tabulky jsou získány z Měsíční monitorovací zprávy MMR - duben

28 Celkově byly na konci dubna 2010 podepsány smlouvy v hodnotě cca 14 miliard Kč. Proplaceny byly ţadatelům na konci února 2010 prostředky z fondů EU v hodnotě 8 miliard Kč. Certifikovány byly k témuţ datu prostředky ve výši 6,7 miliardy Kč (4,5% z celkové hodnoty programu). Pokud jde o velké projekty, byly dosud Evropskou komisí schváleny 4 projekty v celkové výši 2,9 miliardy Kč. V rámci OPŢP bylo jiţ ukončeno 459 projektů v celkové výši 2,083 miliard Kč. Nejvíce v prioritní ose 6 zlepšování stavu přírody a krajiny 213. Celkově bylo podáno ţádostí o dotace, z nichţ bylo vyřazeno a je v procesu schvalování. Schváleno s podpisem smlouvy bylo ţádostí. Nejvíce podepsaných smluv se ţadateli je v prioritní ose tři týkající se udrţitelného vyuţívání zdrojů energie v celkové hodnotě 3,827 miliard Kč zejména z důvodů velkého převisu ţádostí v oblasti zateplování veřejnoprávních budov. Za ní následuje prioritní osa 1 - zlepšování vodohospodářské infrastruktury a odstraňování rizika povodní s celkovou hodnotou podepsaných smluv ve výši 2,757 miliard Kč. Zde například v reakci na aktuální dění nelze nezmínit oblast podpory spadající pod první prioritní osu omezování rizika povodní, kdy projektů s vydaným rozhodnutím respektive podepsanou smlouvou je 8 ve výši 187 milionů Kč a finančně ukončený projekt není ani jeden. Nejhorší situace je potom v prioritní ose 2 - zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí, kde jsou podepsány smlouvy v hodnotě 36 milionů a prioritní ose 5 - omezování průmyslového znečištění, kde jsou hodnoty nulové. Nejvíce proplacených prostředků ţadatelům je opět v prioritní ose 3, a to 3,222 miliard Kč. Tato prioritní osa má také nejvíce certifikovaných výdajů, celkem 2,977 miliard Kč. Co do mnoţství proplacených prostředků a certifikovaných výdajů je druhou nejúspěšnější prioritní osa 4 - zkvalitnění nakládání s odpady, s částkami 1,821 miliard Kč, respektive 1,626 miliard Kč. Naopak nejhorší je situace v oblasti proplacení prostředků a certifikace výdajů opět v prioritních osách 2, kde je proplaceno 29,6 milionů Kč a certifikováno 19,9 milionů Kč a páté prioritní ose, kde jsou hodnoty na nule. 28

29 7. Základní pravidla administrace ţádostí Ţádosti o prostředky z OPŢP jsou předkládány v rámci opakovaných krátkodobých výzev zveřejněných v tisku a na webových stránkách MŢP a SFŢP. Ţádosti na tzv. velké projekty jsou předkládány SFŢP průběţně na základě dlouhodobé výzvy. SFŢP zkontroluje formální náleţitosti a dodrţení kritérií přijatelnosti předloţených ţádostí a následně na základě výsledků formální úplnosti a věcné správnosti předloţené ţádosti provede hodnocení, zvláště z hlediska technického, environmentálního a ekonomického. Zároveň je přehled ţádostí registrovaných na SFŢP (splňující formální náleţitosti) zaslán k posouzení na Krajské pracovní skupiny, které ve stanoveném termínu zašlou své doporučení či nedoporučení k dalšímu hodnocení uvedených ţádostí. Návrhy hodnocených projektů jsou dále předloţeny Řídícímu výboru, který ověří podle výběrových kritérií hodnocení SFŢP a navrhne MŢP příslušné doporučení k dalšímu postupu. Rozhodnutí MŢP (řídícího orgánu) jsou dále prezentována příjemcům podpory prostřednictvím SFŢP. Průměrná délka hodnocení ţádostí by neměla překročit dobu 5 měsíců. Průběh administrace ţádosti znázorňuje následující schéma Čerpáno z oficiálních dokumentů OPŢP a směrnice MŢP č.12/2009 respektive č.4/2010 o předkládání ţádostí a poskytování podpory 29

30 Schéma Administrace žádosti o podporu v rámci OPŽP Zahájení Výzva 8 financování akce k předloţení ţádosti 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace Příjemce podpory Akceptace ţádosti na SFŢP 7 2 Krajská pracovní Smlouva skupina o dílo Řídící výbor 6 Schválení zadávací dokumentace Rozhodnutí Řídícího orgánu 3 5 Registrace akce 4 Legenda: 1: Ţadatel Formulář ţádosti o podporu z prostředí BENEFILL (program, do kterého se je ţadatel povinen napsat ţádost) včetně příloh; 2: SFŢP Kontrola formální náleţitosti a přijatelnosti projektu, technicko-ekologicko-ekonomické hodnocení projektu, hodnocení KPS; příprava podkladů pro Řídící výbor; 3: SFŢP příprava podkladů pro MŢP (řídící orgán); 4: SFŢP příprava Registračního listu akce a Rozhodnutí o spolufinancování ze SFŢP; 5: SFŢP Kontrola zadávací dokumentace; 6: Zadávací řízení; 7: SFŢP příprava Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle 14 zákona č.218/2000 Sb. a Smlouvy o realizaci akce včetně poskytnutí podpory ze SFŢP; 8: Příjemce podpory zahájení realizace akce. 30

31 Pozn.: Proces zahájení realizace akce můţe být zahájen kdykoliv po akceptaci ţádosti, podmínkou je schválení zadávací dokumentace SFŢP. Riziko pozdějšího neschválení ţádosti o podporu je na straně ţadatele. Definice "Velkého projektu" vychází z článku 39 nařízení Rady č. 1083/2006, které velký projekt charakterizuje jako operaci sloţenou z řady prací, činností nebo sluţeb, přičemţ musí být současně splněny tyto čtyři podmínky: jednotlivé práce, činnosti nebo sluţby v rámci operace jsou určeny k dosaţení nedělitelného úkolu, tento úkol je přesné hospodářské nebo technické povahy, projekt má jasně určené cíle, celkové náklady operace (v případě ţivotního prostředí) přesahují 25 milionů EUR. Dle článku 2 (3) tohoto nařízení se operací rozumí projekt nebo skupina projektů. Aby mohla být skupina projektů povaţována za jeden velký projekt, musí existovat zřejmá vzájemná závislost mezi jednotlivými projekty v rámci této skupiny, tzn. je moţné prokázat, ţe jednotlivé projekty nejsou samostatně provozuschopné. Obvykle vzájemnou závislost indikuje také to, ţe řešitelem jednotlivých projektů je jedna společnost. Implementační orgány uplatňují k velkým projektům individuální přístup a v případě projektu, kde se situace jeví nejednoznačně, ţádají o vyjádření Evropskou komisi. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Ţádosti o podporu na "Velké projekty" jsou předkládány kontinuálně na základě dlouhodobé výzvy na Zprostředkující subjekt dle platných pokynů vydaných Řídícím orgánem ve spolupráci se Zprostředkujícím subjektem. Vzhledem k tomu, ţe velké projekty jsou schvalovány EK, je proces administrace ţádosti odlišný oproti projektům s celkovými náklady nepřevyšujícími 25 mil. EUR. Ţádost o podporu je předloţena na SFŢP jiţ se stanoviskem Krajské pracovní skupiny (dále jen KPS). Zprostředkující subjekt zkontroluje formální náleţitosti 31

32 a dodrţení kritérií přijatelnosti předloţených ţádostí a následně na základě výsledků formální úplnosti a věcné správnosti předloţené ţádosti provede primární hodnocení, zvláště z hlediska technického, environmentálního a ekonomického. Souběţně s hodnocením Zprostředkujícího subjektu je projekt posuzován Řídícím orgánem a experty JASPERS. JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European RegionS) je společnou iniciativou Evropské investiční banky, Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která představuje další zdroj technické pomoci pro členský stát a Generálního ředitelství pro regionální politiku (DG REGIO). Návrhy hodnocených projektů, včetně vyjádření JASPERS, jsou dále předloţeny Řídícímu výboru, který ověří podle výběrových kritérií hodnocení SFŢP, navrhne MŢP jako Řídícímu orgánu příslušné doporučení k dalšímu postupu. MŢP předloţí vybrané projekty Evropské komisi k posouzení a ke schválení. Řídící orgán můţe v souladu s čl. 36 Obecného nařízení poţádat EK o poskytnutí pomoci na přípravu projektů, zejména velkých z následujících zdrojů: EIB a EIF Iniciativa JASPERS Postup Evropské komise v oblasti velkých projektů: EK můţe v souladu s čl. 41, odst. 1 Obecného nařízení před přijetím konečného rozhodnutí konzultovat tyto projekty s externími odborníky včetně EIB, EK v souladu s čl. 41 Obecného nařízení projekt zhodnotí a přijme rozhodnutí do 3 měsíců po jeho předloţení členským státem, jestliţe EK odmítne poskytnout na velký projekt finanční příspěvek, oznámí členskému státu své důvody co nejdříve, nejpozději však do 3 měsíců. 32

33 Rozhodnutí Řídícího orgánu a EK jsou dále prezentována příjemcům podpory prostřednictvím zprostředkujícího subjektu SFŢP. Průběh administrace ţádosti znázorňuje následující schéma. 33

34 Schéma Administrace žádosti o podporu v rámci OPŽP na velké projekty Zahájení Kontinuální 8 financování akce Krajská pracovní předkládání ţádostí 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace skupina Akceptace ţádosti na SFŢP 7 Příjemce podpory 2 Smlouva o dílo Rozhodnutí Evropské JASPERS Řídící výbor komise 6 Schválení zadávací dokumentace Rozhodnutí Řídícího orgánu 3 5 Registrace akce 4 Legenda: 1: Ţadatel Formulář ţádosti o podporu z prostředí BENEFILL včetně příloh a stanoviska KPS; 2: SFŢP Kontrola formální náleţitosti a přijatelnosti projektu, technicko-ekologicko-ekonomické hodnocení projektu a ţadatele; příprava podkladů pro Řídící výbor; 3: SFŢP příprava podkladů pro řídící orgán 4: SFŢP příprava Registračního listu akce a Rozhodnutí o spolufinancování ze SFŢP; 5: Po Registraci akce zaslání ţádosti ke schválení na EK vydání Rozhodnutí EK, SFŢP Kontrola zadávací dokumentace; 6: Zadávací řízení; 7: SFŢP příprava Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle 14 zákona č.218/2000 Sb. a Smlouvy o realizaci akce včetně poskytnutí podpory ze SFŢP; 8: Příjemce podpory zahájení realizace akce. 34

35 Ţadatel předkládá ţádost v elektronické podobě a v tištěné podobě na příslušné krajské pracoviště SFŢP dle místa realizace projektu na základě konkrétních výzev zveřejněných v tisku a na internetových stránkách Ţádosti velkých projektů jsou po projednání na KPS předkládány na centrální pracoviště SFŢP v Praze, a to průběţně na základě dlouhodobé výzvy. Ţádosti podané v rámci prioritní osy 6 a prioritní osy 1, podoblasti podpory jsou předkládány na příslušné krajské středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo příslušné krajské pracoviště SFŢP dle místa realizace projektu. Ţádost se předkládá SFŢP nebo AOPK v elektronické podobě na předepsaném formuláři, který je zpřístupněn na internetových stránkách a dále ve dvou vyhotoveních v tištěné podobě, která je vytvořena prostřednictvím uvedených internetových stránek. Ţádost musí být doručena jako tištěný a autorizovaný výstup z elektronické verze, formulář ţádosti musí být podepsán statutárním orgánem/zástupcem a parafován na kaţdé straně. Ţadatel je povinen předloţit kompletní ţádost včetně všech povinných příloh k termínu ukončení příjmu ţádostí dle dané výzvy. Podmínkou pro poskytnutí podpory je bezdluţnost ţadatele vůči orgánům veřejné správy, kterou ţadatel dokládá čestným prohlášením spolu s ţádostí. Předloţené ţádosti jsou zkontrolovány z hlediska formální správnosti a úplnosti krajskými pracovišti SFŢP, u ţádostí na velké projekty je provedena kontrola formální správnosti a úplnosti SFŢP aţ po projednání na KPS. V případě zjištění formálních nedostatků ţádosti SFŢP bezprostředně informuje ţadatele o těchto nedostatcích. Ţadatelé jsou povinni odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě 3 pracovních dnů od obdrţení informace o těchto nedostatcích, respektive 5 pracovních dnů u velkých projektů. Ţádost je povaţována za kompletní, pokud je vyplněna úplnými údaji a doloţena veškerými poţadovanými doklady. Následně je u kompletní ţádosti SFŢP provedena kontrola přijatelnosti. Kompletní a přijatelná ţádost je SFŢP akceptována. Rozhodnutí o akceptaci či neakceptaci ţádosti je neprodleně ţadateli písemně oznámeno. U ţádostí předkládaných do prioritní osy 6 a prioritní osy 1, podoblasti provádí kontrolu formální úplnosti a kontrolu 35

36 přijatelnosti krajské středisko AOPK, stejně tak i informuje ţadatele o nedostatcích a písemně oznamuje neakceptaci ţádosti. Ţadatel můţe proti neakceptaci ţádosti podat námitku v termínu do 5 pracovních dnů od obdrţení oznámení o neakceptaci. Námitku zasílá ţadatel SFŢP, který ve lhůtě 30 dnů vyrozumí ţadatele o výsledku šetření. Seznam akceptovaných ţádostí (kromě ţádostí velkých projektů) je SFŢP předloţen příslušným KPS. KPS ve stanoveném termínu zašlou SFŢP své stanovisko k akceptovaným ţádostem. V případě ţádostí velkých projektů je souhlasné stanovisko KPS povinnou přílohou ţádosti pro akceptaci SFŢP. SFŢP akceptovanou ţádost posoudí a bodově ohodnotí na základě ekologických a ekonomických ukazatelů a podle technické úrovně řešení, dle kritérií uvedených pro kaţdou oblast podpory v samostatném dokumentu, který je dostupný na U ţádostí v rámci Prioritní osy 6 a prioritní osy 1, podoblasti podpory navrhuje vymezení nezpůsobilých výdajů a zpracovává hodnocení ekologických parametrů a technické úrovně řešení s výjimkou kritéria hledisko přiměřenosti nákladů v rámci vydaného odborného stanoviska krajské středisko AOPK. SFŢP, z úrovně zprostředkujícího subjektu, na základě Delegační dohody nese odpovědnost za činnosti prováděné AOPK v rámci procesu administrace Prioritní osy 6 a Prioritní osy 1 OPŢP. Ţádosti předloţené AOPK posuzuje a bodově hodnotí SFŢP. Během hodnocení jsou předloţené ţádosti na velké projekty posuzovány také experty iniciativy JASPERS. Výstupem jejich hodnocení je standardizovaný formulář, tzv. Action Completion Note, který Řídící orgán přikládá k ţádostem předkládaným ke schválení Evropské komisi. SFŢP ţádost s bodovým ohodnocením, stanoviskem KPS a s doporučením o výši a formě podpory předloţí k projednání Řídícímu výboru. Řídící výbor doporučí MŢP (Řídícímu orgánu) projekty ke schválení, projekty k zamítnutí a projekty pro zařazení do zásobníku projektů. Řídící orgán na základě doporučení Řídícího výboru rozhodne o poskytnutí a výši podpory z ERDF/FS a ze státního rozpočtu pro jednotlivé předloţené ţádosti, o zamítnutí projektů a o zařazení projektů do zásobníku. Řídící orgán o svém rozhodnutí informuje SFŢP. V případě velkých projektů rozhodne Řídící orgán o předloţení či 36

37 nepředloţení projektu Evropské komisi s doporučením výše podpory z ERDF/FS. Ţadatel má moţnost podat Řídícímu orgánu námitku proti zamítnutí projektu/ţádosti v termínu do 5 pracovních dnů od obdrţení oznámení o zamítnutí. V takovém případě tuto situaci řeší MŢP ve spolupráci se SFŢP podle povahy námitky. Ţadatel je Řídícím orgánem informován o výsledku šetření do 60 kalendářních dnů od doručení jeho námitky proti zamítnutí. Na projekty schválené Řídícím orgánem je vydán registrační list akce, který obsahuje výchozí částku dotace a rámcové podmínky jejího poskytnutí. Ministr na základě doporučení Rady Fondu vydá Rozhodnutí ministra. Velké projekty jsou po schválení Řídícím orgánem předloţeny Ministerstvu financí k vydání souhlasu s registrací akce a zaslány ke schválení Evropské komisi. Evropská komise dle článku 41 obecného nařízení k předloţeným velkým projektům vydá Rozhodnutí EK co nejdříve, nejpozději však tři měsíce od předloţení ţádostí. SFŢP zašle ţadatelům registrační list akce, Rozhodnutí ministra, v případě velkých projektů dále oznámení o zaslání ţádosti ke schválení EK a rozhodnutí EK, případně vyrozumí ţadatele o zamítnutých ţádostech a ţádostech zařazených do zásobníku projektů. V případě další výzvy k podávání ţádostí musí ţadatelé, jejichţ ţádosti byly zařazeny do zásobníku projektů, na základě písemného vyzvání ze strany SFŢP ţádost aktualizovat a znovu ji předloţit. Při zadávacích řízeních pro výběr dodavatele sluţeb, stavebních prací či dodávek je příjemce podpory povinen dodrţovat zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen zákon o veřejných zakázkách ) a Závazné pokyny pro ţadatele a příjemce podpory z OPŢP. Pro případ, ţe se na zadavatele povinnost postupovat podle zákona o veřejných zakázkách nevztahuje, případně je pro něj stanovena jen obecná povinnost dodrţet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, je povinen při výběru dodavatele postupovat podle Závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze strukturálních fondů, nespadajících do reţimu zákona, které jsou shrnuty v Závazných pokynech pro ţadatele a příjemce podpory v OPŢP. Při výběru dodavatele sluţeb, 37