Elektroforetická laboratoř NP Šumava, její role a výsledky při výzkumu genetické diverzity smrku ztepilého na Šumavě a v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Elektroforetická laboratoř NP Šumava, její role a výsledky při výzkumu genetické diverzity smrku ztepilého na Šumavě a v ČR"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 21 Elektroforetická laboratoř NP Šumava, její role a výsledky při výzkumu genetické diverzity smrku ztepilého na Šumavě a v ČR Jiří Mánek Správa NP a CHKO Šumava, 1. máje 26, CZ Vimperk, Česká republika Úvod Koncem roku 1998 byla v Kašperských Horách uvedena do provozu elektroforetická laboratoř za účelem výzkumu genetické diverzity populací lesních dřevin. Ačkoli je Správa NP Šumava nakloněna výzkumu v celé jeho šíři a také se jej snaží podporovat, není apriori výzkumným ústavem, který by ze své podstaty měl provádět výzkum na úrovni molekulární genetiky. Z této skutečnosti se také odvíjela mimořádná náročnost prvotního získávání finančních prostředků na budování laboratoře a dále také smysluplných projektů. Přesto se díky sdružení finančních prostředků z několika zdrojů podařilo laboratoř zprovoznit. Na prvním místě je třeba jmenovat grant GEF (ROUDNÁ & PRCHALOVÁ 1996), ze kterého se podařilo získat rozhodující částku. Svým podílem samozřejmě přispěla Správa NP Šumava, dále některé drobné granty MŽP, ale podíl na spuštění laboratoře má také Správa KRNAP. Ačkoli byla laboratoř budována především (možná výhradně) pro účely studia genetické diverzity lesních dřevin v rámci Šumavy, pracujeme dnes v celorepublikovém měřítku. Na této skutečnosti se významně podílí fakt že ještě v roce 1998 nebyla v ČR jediná laboratoř, která by se věnovala problematice molekulární genetiky aplikované na divoce rostoucí a hospodářsky využitelné lesní dřeviny. Proto byly veškeré informace o genetické struktuře populací lesních dřevin ČR naprosté tabu a to i přes významný fakt, že v ostatní Evropě se těchto metod používalo již téměř tři desítky let! Vyjímkou v poznání genetické variability lesních dřevin ČR bylo několik jednotlivých studií, kdy materiál z českých populací studovali zahraniční kolegové (LONGAUER 1996, VYŠNÝ & al. 1994). Nebo se jednalo o drobné studie našich vědců jako třeba (BUSINSKÝ & WEGER 1995). Vedle našeho pracoviště se této problematice plným úvazkem v ČR věnují laboratoře při VÚLHM Jíloviště Strnady, kde zatím sledovali smrk, borovici, lípu a třešeň (IVANEK 2). Dalším subjektem je laboratoř VÚKOZ Silva Tarouca v Průhonicích, kde se v současnosti věnují studiu topolu a dubu prostřednictvím mikrosatelitových DNA markerů (POSPÍŠKOVÁ & al. 2). Díky smluvní spolupráci mezi Správou NP Šumava a Zemědělskou fakultou JU v Českých Budějovicích, je do výzkumu genetické diverzity smrkových populací v ČR (analýzy DNA založené na RAPD) zapojena také genetická laboratoř katedry pícninářství této fakulty. 129

2 Řešené úkoly V laboratoři v Kašperských Horách se od roku 1999 řeší úkol Genetická diverzita smrku ztepilého ve ZCHÚ ČR a identifikace ohrožených populací jako podklad pro záchranná opatření. Cílem tohoto krátkého sdělení je referovat o výsledcích získaných především z oblasti Šumavy. V roce 2 přibyl naší laboratoři úkol Inventarizace a genetická diverzita tisu červeného ve ZCHÚ ČR jako podklad pro záchranná opatření a pro jeho reintrodukci (ZATLOU- KAL & MÁNEK 2, MÁNEK 21). Oba zmíněné projekty jsou řešeny v rámci grantu MŽP VaV/61/1/99. V roce 21 se dále zaměříme na studium genetické diverzity borovice na území NP Šumava (okruh P. rotundata, P. x. pseudopumilio, P. mugo, P. sylvestris). Materiál a metodika V průběhu projektu studující genetickou diverzitu smrku v ČR by mělo být zmapováno více než 5 populací ze všech ZCHÚ ČR, kde se smrk přirozeně vyskytuje. Sledují se především autochtonní porosty a každá z populací je zastoupena minimálně 5, maximálně 1 jedinci. Za dva roky řešení bylo již zmapováno celkem 33 populací smrku ztepilého. Sledované populace reprezentují Šumavu (5), Slavkovský les (2), Krušné hory (2), Labské pískovce (2), Křivoklátsko (2), Jizerské hory (4), Krkonoše (6), Posázaví (1), Jeseníky (2), Beskydy (4), Žďárské vrchy (1), Moravský kras (1), Podyjí (1). Na Šumavě se v rámci tohoto projektu zmapuje 13 populací; k dnešnímu dni jsou k dispozici výsledky z 5 populací. Metodou, kterou ke studiu genetické variability používáme je analýza isoenzymového polymorfismu sledovaného elektroforézou enzymových extraktů získaných z tkáně dormantních pupenů. (Isoenzymy je možno definovat jako genové márkery, které jsou elektroforeticky separovatelné). Nesporné výhody metody spočívají v dokonalé rozpracovanosti pro mnohé dřeviny a pro velký počet enzymových systémů. Umožňuje během krátké doby analyzovat velmi rozsáhlý soubor jedinců. A ačkoli jsme dnes svědky rozmachu genetických metod (RFLP, PCR, RAPD), zkoumající přímo proměnlivost DNA, zůstává isoenzymová analýza pro jednodušší interpretaci výsledků, jako relativně laciná metoda pro masovou analýzu frekvence alel, stále významným zdrojem dat (MÁNEK 1999). V případě šumavským populací bylo sledováno a hodnoceno 11 enzymových systémů, které kódují celkem 17 interpretovatelných isoenzymových lokusů. Jak vyplývá z četných studií zahraničních kolegů, veškeré Tabulka 1. Seznam enzymových systémů sledovaných v této studii Enzymový systém zkratka E.C. kod počet lokusů Isocitrátdehydrogenasa IDH Fluorescenční esterasa FEST Glutamátdehydrogenasa GDH Glutamát oxalacetáttransaminasa GOT Leucinaminopeptidasa LAP Malátdehydrogenasa MDH Phosphoglukomutasa PGM Phosphoglucoisomerasa PGI Peroxidasa PX Phosphoenolpyruvátkarboxylasa PEP Šikimátdehydrogenasa SKDH

3 Tabulka 2. Charakteristika genetické struktury sledovaných populací populace zkratka lesní správa nadm. výška ppl ppa/ l He Ho Trojmezná TRO Plešný ,4 2,2,124,136 pod Trojmeznou POT Plešný ,9 1,8,98,112 Radvanovic. hřbet RAD České žleby ,5 1,9,139,139 Boubín BOU CHKO ,2 2,4,146,2 jezero Laka PLE Prášily ,4 2,2,136,138 ppl podíl polymorfních lokusů (jako polymorfní se uvažuje takový lokus, kde bylo detekováno více alel než jediná) ppa/l průměrný počet alel na lokus, H e = očekávaná heterozygotnost, H o = pozorovaná heterozygotnost námi sledované allozymové variace jsou skutečně založeny na genetickém podkladě a nejedná se o změny epigenetické povahy. Přehled sledovaných enzymů viz Tab. 1. Na Šumavě bylo zatím sledováno 5 populací (4 původní Trojmezná, Plesná, Radvanovický hřbet a Boubínský prales a 1 nepůvodní pracovně nazvaná pod Trojmeznou). Celkem bylo pozorováno 45 alelických variant. Ze získaných výsledků alelických frekvencí byly vypočítány základní parametry genetické variability sledovaných populací, které je možno vyčíst z tabulky 2. V zásadě je možné říci, že u pravděpodobně původních populací smrku (Trojmezná, Radvanovický hřbet a Plesná) jsou alelické frekvence velmi podobné. (Blíže viz MÁNEK 1999A). Výsledky rovněž ukazují, že gradient nadmořské výšky a s ním spojené ekologické podmínky mohou hrát určitou roli v genetické struktuře smrkových populací i na tak plošně malém území jako je NP Šumava. Výsledky také ukázaly, že je do určité míry možné odlišit populace původní od vysazené monokultury (MÁNEK 1999B). Výrazně specifické postavení v dosud sledovaných pěti šumavských populacích smrku ztepilého má smrk z Boubínského pralesa. Populace vykazuje největší sledovanou variabilitu (88 % lokusů bylo polymorfních). Navíc byly u této populace detekovány velmi vzácně se vyskytující alely, jejichž četnost je vzácná také v celoevropském měřítku. Jsou to především alely enzymu leucinaminopeptidásy (LAP). U žádné ze sledovaných šumavských populací není příliš rozšířena alela LAP A1, ovšem u boubínských smrků byla detekována u 13 stromů! Alela LAP B3, která téměř nevyskytuje v celoevropském měřítku byla nalezena dokonce u 1 % sledovaných jedinců! Alela LAP B5 byla pozorována u třech jedinců. (celkem bylo sledováno 51 stromů). Kromě těchto alel se oproti ostatním sledovaným populacím ze Šumavy u boubínského smrku hojně vyskytují alely GOT A1, PX1, PX3, PGM1 a SKD3. Naopak s menší frekvencí oproti ostatním populacím byla zastoupena alela PGI B1 (veškeré alelické frekvence možno dohledat u autora). Čemu je možno přisoudit tyto rozdíly, je zatím nejasné. Pro detailní posouzení bude třeba lépe zmapovat genofond šumavského smrku a zjistit zda je takto specifický pouze boubínský smrk, nebo zda jsou to znaky v dosud nesledovaných populacích šumavského smrku frekventovanější. To však bude předmětem studia mimo tento projekt, kdy bude nejlépe rozšířit spektrum sledovaných enzymů. Rozdíly smrku z Boubínského pralesa jsou graficky zobrazeny na grafech obrázku 1. Poděkování: Především děkuji Správě NP Šumava, že mi umožnila provozovat laboratoř. Za uvedení laboratoře do chodu, její provoz a konzultace nad získanými výsledky bych touto cestou rád poděkoval také několika jednotlivcům. Jsou jimi: Dr. Marie Prchalová (MŽP ČR Praha), Ing. Vladimír Hladilin a Ing. Vladimír Zatloukal (Správa NP Šumava), Ing. Otakar Schwarz (Správa KRNAP), Prof. Ladislav Paule a Doc. Dušan Gömöry (Lesnická fakulta TU ve Zvolenu) a Ing. Roman Longauer (Výzkumný ústav lesnický ve Zvolenu). Práce je dotována grantem MŽP VaV/61/1/

4 frekvence výskytu alely LAP-A1 frekvence výskytu alely PGM1,14,1,12,1,8,8,6,6,4,2,4,2 frekvence výskytu alely LAP-B3 frekvence výskytu alely LAP-B5,5,4,4,35,3,3,2,1,25,2,15,1,5 frekvence výskytu alely GOT-A1 frekvence výskytu alely SKD3,3,3,25,25,2,2,15,15,1,1,5,5 Obr. 1 Specifický genofond smrku ztepilého z Boubínského pralesa (Přítomností některých vzácně se vyskytujících alel se Boubínský smrk odlišuje nejen od šumavských, českých, ale také evropských populací). Literatura BUSINSKÝ R. & WEGER J., 1995: Genetická analýza jedinců přirozené hybridní populace borovic (Pinus sylvestris x P. Rotundata) na rešeliništi Podkovák metodou elektroforézy isoenzymů. Acta Průhoniciana 62: IVANEK O., 2: Využití isoenzymových analýz v lesnictví. Lesnická práce 12/2. LONGAUER R., 1996: Genetic diversity of European silver fir (Abies alba Mill.) PhD thesis depon in TULF. Zvolen. 154 pp. MÁNEK J., 1999A: Genetic structure of three natural Norway spruce population in the Bohemian forest determined by isoenzyme analysis. Silva Gabreta 3: MÁNEK J., 1999B: Genetická diverzita čtyř smrkových populací Šumavy sledovaná isoenzymovou analýzou. Sborník z konf.: Monitoring, výzkum a management ekosystémů NP Šumava: Kostelec n. Č. l. MÁNEK J., 21: Isoenzymová variabilita populace tisu červeného (Taxus baccata) ze šumavského Ktišska v kontextu populací z ČR. Tento sborník POSPÍŠKOVÁ M., BENETKA V. & BARTÁKOVÁ I., 2: Využití DNA polymorfismu k určení genetické diversity rodu Topol 132

5 (Populus) a dub (Quercus) pro rešení strategie konzervace in situ a reintrodukce ohrožených druhů. Výroční zpráva grantu VaV/64/4/. Depon in MŽP ČR. ROUDNÁ M. & PRCHALOVÁ M., 1996: Biological diversity and a project of its conservation in the Šumava National Park. Silva Gabreta 1: VYŠNÝ J., VACEK S., GÖMÖRY D., PAULE L., COMPS B. & THIÉBAUT B., 1994: Genetická premenlivosť vybraných populácií buka lesného (Fagus sylvatica L.) vo východných čechách. ZATLOUKAL V. & MÁNEK J., 2: Inventarizace a genetická diverzita tisu červeného ve ZCHÚ ČR, jako podklad pro záchranná opatření a jeho reintrodukci. Výroční zpráva grantu VaV/61/1/99. Depon in MŽP ČR, Praha 133

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna Mendelova genetika v příkladech Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna Roman Longauer, Ústav zakládání a pěstění lesů, MENDELU

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Úvod. Přehled problematiky. 136, 252 02 Jíloviště 2) IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4

Úvod. Přehled problematiky. 136, 252 02 Jíloviště 2) IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Sledování genetické diversity smrku ve vybraném porostu v Krkonoších jako podklad pro modelování vlivu výchovy na genetickou strukturu populace dřeviny Ondřej Ivanek 1), Karel Matějka 2) 1) Výzkumný ústav

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.

Více

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Příklady z populační genetiky lesních dřevin Obecná genetika Příklady z populační genetiky lesních dřevin Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý

Více

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Isoenzymové rozlišení borovic Pinus mugo Turra a Pinus pseudopumilio (Willk.) Beck

Isoenzymové rozlišení borovic Pinus mugo Turra a Pinus pseudopumilio (Willk.) Beck AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 151 157 Srní 4. 7. října 2004 Isoenzymové rozlišení borovic Pinus mugo Turra a Pinus pseudopumilio (Willk.) Beck Isozyme differentation of Pinus mugo Turra and Pinus

Více

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací 1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Genetika a šlechtění lesních dřevin Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Ing. R. Longauer, CSc. Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Výběr z nových titulů v knihovně VÚLHM

Výběr z nových titulů v knihovně VÚLHM Výběr z nových titulů v knihovně VÚLHM Flora, Martin: Lesní zákon a některé související předpisy. Stav ke dni 1. 1. 2018. Pelhřimov, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, 2018. Aktivní lesnický

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení

Více

Genetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy

Genetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 213 217 Srní 2. 4. dubna 2001 Genetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy Věra Šlechtová 1, Vlastimil Šlechta 1 & Josef Pokorný 2

Více

Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti. Semestrální práce:

Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti. Semestrální práce: UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti Semestrální práce: METODY S LATENTNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí, Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

PhD. České Budějovice

PhD. České Budějovice PhD. České Budějovice Sledování a využívání poznatků o genetické biodiverzitě mezi populacemi hospodářských zvířat Dvořák Josef prof. Genetiky živočichů Ústavu genetiky MZLU v Brně Pro seminář doktorského

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov

1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov Odbor rozvoje a životního prostředí Orgán ochrany přírody nám.míru 1 pošt.přihrádka 18 407 77 ŠLUKNOV Váš dopis zn.: Ze dne: 06.11.2017 Naše zn.: ORŽP/9556/2017/1505/2017/nab Vyřizuje: Božena Naňáková

Více

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 8. 3. 2014 Cílová skupina: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita

Více

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p. GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p. STRUČNÝ POPIS SOUČASNÉHO STAV GENETIKY U VLS je v současnosti využíván především reprodukční materiál z identifikovaných a kvalifikovaných

Více

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního

Více

Projekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva

Více

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro udržitelný rozvoj dopravy Tomáš Libosvár TA02031259 Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro

Více

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší

Více

EEA Grants Norway Grants

EEA Grants Norway Grants EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová

Více

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,

Více

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem

Více

Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších okusem (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších ohryzem

Více

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční

Více

ZAKLÁDÁNÍ SEMENNÝCH SADŮ DRUHÉ

ZAKLÁDÁNÍ SEMENNÝCH SADŮ DRUHÉ Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý Z K U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Souhrn projektu ZAKLÁDÁNÍ SEMENNÝCH SADŮ DRUHÉ GENERACE PRO BOROVICI LESNÍ Řešitel Výzkumný ústav lesního

Více

Genetika vzácných druhů zuzmun

Genetika vzácných druhů zuzmun Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické

Více

Katedra Pícninářství (120)

Katedra Pícninářství (120) Katedra Pícninářství (120) Adresa katedry: Studentská 13, České Budějovice, 370 05 Pedagogická činnost katedry je zaměřena na výuku obecných a speciálních fytotechnických předmětů. Jedná se o genetiku,

Více

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc. Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské praxi doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc. Historie forenzní genetiky 1985-1986 Alec Jeffreys a satelitní DNA 1980 Ray

Více

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány

Více

KLONOVÉ VÝSADBY SMRKU ZTEPILÉHO IZOENZYMOVÉ ANALÝZY VYBRANÝCH KLONŮ II

KLONOVÉ VÝSADBY SMRKU ZTEPILÉHO IZOENZYMOVÉ ANALÝZY VYBRANÝCH KLONŮ II KLONOVÉ VÝSADBY SMRKU ZTEPILÉHO IZOENZYMOVÉ ANALÝZY VYBRANÝCH KLONŮ II CLONAL PLANTATIONS OF NORWAY SPRUCE ISOZYME ANALYSIS OF SELECTED CLONES II ONDŘEJ IVANEK, JARMILA MARTINCOVÁ Výzkumný ústav lesního

Více

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu Genetický olymorfizmus ois struktury oulací Tok GI v buňce Dr. Ing. Urban Tomáš ÚSTAV GEETIKY MZLU Brno urban@mendelu.cz htt://www.mendelu.cz/af/genetika/ Seminář doktorského grantu 53/03/H076 : Molekulárn

Více

Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích. Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno

Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích. Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno Houba Ascocalyx abietina v dotazech a odpovědích Ing. Václav Nárovec, CSc. VÚLHM Výzkumná stanice Opočno Předkládaný příspěvek navazuje na předchozí sdělení (viz LP č. 6/2001), věnované okolnostem nálezu

Více

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/14

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/14 Číslo materiálu: Název materiálu: Ochrana přírody daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Dalton - Ochrana přírody A. pracuj samostatně a tiše B. posledních 5

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh Stromy a keře Univerzita 3. věku Jiří Viewegh Jehličnany, které známe z našich lesů I a II Autochtonní (= vždy domácí): - smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst. (Picea excelsa Link) - borovice lesní (b.

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

Škody zvěří na lesních porostech

Škody zvěří na lesních porostech Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních

Více

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Genetická diverzita masného skotu v ČR Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základy populační genetiky Osnova 1. Genetická struktura populace 2. Způsob reprodukce v

Více

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis. Populační studie Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis. Molecular Ecology 10:205 216 Proč to studovali?

Více

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství

Více

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2)Mechanizmy evoluce mutace, p írodnívýb r, genový posun a genový tok 3) Anagenezex kladogeneze-co je vlastn druh 4)Dva

Více

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště

Více

Ivanek, Matějka, Novotný: Genetická struktura dvou částí porostu smrku ztepilého při horní hranici lesa na území KRNAP

Ivanek, Matějka, Novotný: Genetická struktura dvou částí porostu smrku ztepilého při horní hranici lesa na území KRNAP GENETICKÁ STRUKTURA DVOU ČÁSTÍ POROSTU SMRKU ZTEPILÉHO PŘI HORNÍ HRANICI LESA NA ÚZEMÍ KRNAP GENETIC STRUCTURE OF TWO PARTS OF NORWAY SPRUCE STAND NEAR THE ALPINE FOREST LIMIT IN THE KRKONOŠE NATIONAL

Více

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská Soubor map Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Doc. Ing. Jiří Remeš,

Více

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE Monika Vejpustková, Tomáš Čihák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Představení a náplň předmětu Harmonogram předmětu Ukončení předmětu zápočtem Studijní literatura Představení a náplň

Více

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger

Více

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40 MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40 Tomáš Mikita, Jan Kadavý, Michal Kneifl --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Mapování alejí a stromořadí MSK. katedra fyzické geografie a geoekologie

Mapování alejí a stromořadí MSK. katedra fyzické geografie a geoekologie Mapování alejí a stromořadí MSK Pracoviště: Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Obory: Ochrana a tvorba krajiny Fyzická geografie a geoekologie Environmentální geografie Mapování alejí

Více

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách

QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách QH71273 Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách Podprogram 1 Efektivní postupy v agrárním sektoru Výzkumný směr 12 - Ochrana zdraví rostlin a zvířat

Více

CLP ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS DIGITAL IMAGE ANALYSIS OF ELECTROPHOEROGRAMS CZECH VERSION

CLP ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS DIGITAL IMAGE ANALYSIS OF ELECTROPHOEROGRAMS CZECH VERSION CLP ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS DIGITAL IMAGE ANALYSIS OF ELECTROPHOEROGRAMS CZECH VERSION DIGITÁLNÍ OBRAZOVÁ ANALÝZA ELEKTROFORETICKÝCH GELŮ *** Vyhodnocování získaných elektroforeogramů: Pro vyhodnocování

Více

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Správa NP a CHKO Šumava OBSAH PREZENTACE Základní

Více

Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018

Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 Sborník k odbornému semináři pořádanému Ústavem zemědělské ekonomiky a informací pod záštitou a s finančním přispěním Ministerstva

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Škodliví činitelé v lesích Česka 2012/2013

Škodliví činitelé v lesích Česka 2012/2013 VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, v.v.i. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA pořádá celostátní seminář s mezinárodní účastí Škodliví činitelé v lesích Česka 2012/2013 11. duben 2013 Průhonice Kongresové

Více

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO

Více

OVĚŘENÍ IDENTITY A TESTOVÁNÍ KLONŮ V SEMENNÝCH SADECH BOROVICE A MODŘÍNU S VYUŽITÍM GENOVÝCH MARKERŮ

OVĚŘENÍ IDENTITY A TESTOVÁNÍ KLONŮ V SEMENNÝCH SADECH BOROVICE A MODŘÍNU S VYUŽITÍM GENOVÝCH MARKERŮ OVĚŘENÍ IDENTITY A TESTOVÁNÍ KLONŮ V SEMENNÝCH SADECH BOROVICE A MODŘÍNU S VYUŽITÍM GENOVÝCH MARKERŮ Recenzovaná metodika Ing. Ondřej Ivanek, CSc. prom. biol. Zdeňka Procházková, CSc. Strnady 2008 1 Lesnický

Více

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA 139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů

Více

Aktuality z Šumavského výzkumu

Aktuality z Šumavského výzkumu Olomouc 31. I. 2017 Aktuality z Šumavského výzkumu Intereg III.B 26, část Lepidoptera, 2017-2018 Alois Pavlíčko, Bohumil Vodrlind Společnost pro ochranu motýlů (SOM) CÍLE PRÁCE provést inventarizační průzkumy

Více