Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji

Transkript

1 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ (MP) STUDIJNÍ TEXTY MODUL I. V. VISK 2010 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2 Obsah: Grantový projekt PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 I. část MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul I A) PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ právní předpisy upravující oblast školství a činnosti ředitele školy B) ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN jak řídit školu v souladu s právními předpisy Modul II A) PRACOVNÍ PRÁVO právní předpisy vymezující pracovně právní oblast B) ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL jak řídit pracovně právní vztahy ve škole/šz Modul III A) FINANCOVÁNÍ ŠKOLY právní předpisy vymezující oblast financování ve školství B) ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY jak řídit ekonomickou oblast a hospodaření školy Modul IV A) ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU právní předpisy vymezující oblast školství B) ŘEDITEL ŠKOLY JAKO MANAŽER VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE ŠKOLY jak řídit rozvoj školy a pedagogické procesy Modul V A) PERSONÁLNÍ MANAGEMENT úvod do personálního managementu B) ŘEDITEL JAKO MANAŽER ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ jak řídit a vést lidi pro týmovou spolupráci Součástí vzdělávacího programu je odborná stáž na vybrané škole/školském zařízení, která má za cíl poskytnout frekventantům možnost blíže se seznámit a případně si vyměnit zkušenosti z oblasti vnitřního řízení školy/školského zařízení, seznámit se s organizací školy/šz a vzdělávacího procesu se zaměřením na sledování řízení. Stáž absolvují účastníci vzdělávacího programu ve vybrané škole nebo školském zařízení. Časová dotace: Celkem 124 hodin (100 hodin přímé výuky 5x20 hodin, 24 hodin odborná stáž). Výuka bude realizována v rámci stanoveného rozsahu v 6 jednodenních blocích v Praze a ve 2 třídenních výjezdních blocích ve vybraném školícím zařízení se zabezpečeným ubytováním a stravováním. Pro úspěšné absolvování tohoto vzdělávacího programu je podmínka absolvovat všech pět modulů a odbornou stáž na vybrané škole/školském zařízení. Cílové skupiny: Pedagogičtí pracovníci škol a školských zařízení ve Středočeském kraji (MŠ, ZŠ, SpŠ, SŠ): - pedagogičtí pracovníci, kteří vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci ředitele školy/šz a nesplňují kvalifikační předpoklady pro výkon této funkce - pedagogičtí pracovníci připravující se na výkon řídících funkcí - ředitelé, zástupci ředitelů a další vedoucí pedagogičtí pracovníci Termín realizace této části projektu: 1. běh 02/ / běh 09/ /2011 Hlavní manažer nprojektu: Mgr. Jaroslav Borský tel , borsky@visk.cz Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

3 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul I. A PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Studijní texty

4 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul I.A PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Zpracoval: Mgr. Miroslav Hanzelka OBSAH: I. Právní předpisy upravující oblast školství... 3 Základní právní předpisy... 3 Základní principy právního systému... 4 II. Vzdělávání a vzdělávací soustava... 5 Vzdělávání... 5 Vzdělávací soustava... 5 Předškolní vzdělávání... 5 Povinná školní docházka... 6 Základní vzdělávání... 8 Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři III. Organizace škol Školní rok Dokumentace škol a školských zařízení IV. Základní práva a povinnosti účastníků vzdělávání V. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

5 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ I. Právní předpisy upravující oblast školství Základní právní předpisy 1 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práva a svobod usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních zákon č. 262/2006 Sb., Zákon Zákoník práce zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví občanský zákoník č. 40/1964 Sb. zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zákon č. 89/ 1995 Sb., o státní statistické službě zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých zákon č. 94/1963 Sb., o rodině zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů Prováděcí předpisy: 671/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách 689/2004 Sb. Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání 10/2005 Sb. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání 1 stav v srpnu

6 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ 12/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách uznávání rovnocennosti a nostrifikaci vysvědčení vydaných zahraničními školami 13/2005 Sb. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 14/2005 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 15/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy 16/2005 Sb. Vyhláška o organizaci školního roku 17/2005 Sb. Vyhláška o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti 33/2005 Sb. Vyhláška o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách 47/2005 Sb. Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem 48/2005 Sb. Vyhláška o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky 54/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a o konkursních komisích 55/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání 64/2005 Sb. Vyhláška o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 71/2005 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 72/2005 Sb. Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních 73/2005 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 74/2005 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 107/2005 Sb. Vyhláška o školním stravování 108/2005 Sb. Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních 223/2005 Sb. Vyhláška o některých dokladech o vzdělání 317/2005 Sb. Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 492/2005 Sb. Vyhláška o krajských normativech 364/2005 Sb. Vyhláška o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky 263/2007 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí 416/2004 Sb. vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb. 75/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků 564/2006 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Základní principy právního systému Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. 4

7 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ II. Vzdělávání a vzdělávací soustava Vzdělávání Vzdělávání poskytované podle školského zákona je podle ustanovení 2 odst. 3 školského zákona veřejnou službou. Obecnými cíli vzdělávání jsou podle ustanovení 2 odst. 2 školského zákona např.: rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání Vzdělávání je podle školského zákona založeno např. na zásadách: vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání Vzdělávací soustava Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Školy poskytují vzdělávání. Školská zařízení poskytují školské služby. Doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí nebo zajišťují ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy škol jsou: a) mateřská škola; b) základní škola; c) střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště); d) konzervatoř (konzervatoř je nyní samostatným druhem školy a nepatří již mezi střední školy); e) vyšší odborná škola; f) základní umělecká škola; g) jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Druhy školských zařízení jsou např.: školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; školská poradenská zařízení; školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání: středisko volného času školní klub školní družina školní jídelna atd. Předškolní vzdělávání Právní vymezení Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 5

8 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Cíle předškolního vzdělávání 33 školského zákona: Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Organizace předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání má tři ročníky. První ročník je pro děti do 4 let, druhý do 5 let, poslední pro děti do šesti let a děti s odkladem povinné školní docházky. Do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků. Nejvyšší počet dětí ve třídě je 24. Výjimku povoluje zřizovatel do výše 4 dětí z nejnižšího i nejvyššího počtu. Pokud v měsících červenci a srpnu nebude mateřská škola v provozu, musí tuto skutečnost ředitel s nejméně dvouměsíčním předstihem oznámit rodičům. Na základě písemné žádosti zástupce dítěte podané nejpozději 30 dnů před omezením nebo přerušením provozu zabezpečí ředitel ve spolupráci se zřizovatelem pobyt dítěte v jiné mateřské škole. Výše úplaty bude shodná s výší úplaty v této jiné mateřské škole. Přijímání k předškolnímu vzdělávání O přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání rozhoduje v rámci správního rozhodování v případě veřejných mateřských škol pouze ředitel mateřské školy. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy. Ukončení předškolního vzdělávání Ředitel mateřské školy může též ukončit předškolní vzdělávání dítěte, pokud byly naplněny podmínky pro ukončení vzdělávání v mateřské škole uvedené ve školském zákoně. V sociálních případech např. při neplacení úhrady za vzdělávání může ředitel po dohodě se zřizovatelem stanovit lhůty na její splátku. Úplata za předškolní vzdělávání Je upravena ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Základní částku stanoví ředitel k 1. září a při přijetí dítěte do mateřské školy. Základní částka se stanoví pro všechny měsíce období od 1. září do 31. srpna pro všechny ve stejné výši. Ředitel mateřské školy může rozhodnout o snížení nebo osvobození od úplaty. Je povinen osvobodit od úplaty zákonného zástupce dítěte, který prokazatelně pobírá sociální příplatek nebo fyzickou osobu, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy. Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. Poznámka: Přípravné třídy základní školy Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou 6

9 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah předškolního vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. Povinná školní docházka Právní vymezení Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Plnění povinnosti školní docházky Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiných států, na něž se vztahuje vzhledem k charakteru pobytu právní systém České republiky. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce se realizuje v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Splnění povinné školní docházky Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. Odklad povinné školní docházky Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádáli o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, nebo odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Při zápisu zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky. Pokud se u žáka v prvním pololetí projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. 7

10 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Plnění povinné školní docházky ve střední škole Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole. Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky Žák může plnit povinnou školní docházku také ve škole mimo území České republiky buď ve škole zřízené diplomatickými úřady ČR, nebo v zahraniční škole, nebo v evropské škole (viz 38 školského zákona), nebo formou individuální výuky. Protože je žák současně žákem spádové, případně jiné zvolené školy v ČR, je zákonný zástupce žáka povinen oznámit řediteli školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy v zahraničí nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole v zahraničí (mimo tzv. zahraniční českou a evropskou školu), konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole podrobnosti ve vyhlášce č. 48/2005 Sb.) Individuální vzdělávání O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. Další viz 41 školského zákona. Poznámka: Splnění povinné školní docházky nezaměňovat s ukončením základního vzdělávání. V sedmnácti letech končí povinnost docházet do školy, ale nekončí právo se vzdělávat. Pokud žák po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může mu ředitel školy povolit na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku. Základní vzdělávání Právní vymezení Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých náležitostech plnění povinné školní docházky Cíle základního vzdělávání 44 školského zákona: Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Cíle základního vzdělávání rozpracovává RVP pro základní vzdělávání a následně ŠVP v konkrétní základní škole. Stupeň základního vzdělání Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. 8

11 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole. Přijímání k základnímu vzdělávání Ředitel školy stanoví místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku a oznámí to způsobem v místě obvyklým. Přestup a převedení O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech Při přestupu nebo převedení žáka vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů. Omlouvání a dokládání nepřítomnosti Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. Uvolňování Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení lékaře. Z první nebo poslední vyučovací hodiny může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. Učebnice, učební texty, školní potřeby Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu MŠMT (mají schvalovací doložku). Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději dokonce školního roku. Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. 9

12 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Poznámka: Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Právní vymezení Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatořích absolutoriem Cíle středního vzdělávání 57 školského zákona: Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Stupně středního vzdělání Střední vzdělání - absolventi oborů denní formy vzdělání s jednoletou nebo dvouletou přípravou, která nekončí výučním listem. Střední vzdělání s výučním listem absolventi programu denní formy ve dvouletých a tříletých oborech. Střední vzdělání s maturitní zkouškou - absolventi šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání. Přijímání ke střednímu vzdělávání školského zákona - ve střední škole veřejné i neveřejné (soukromé, církevní) s výjimkou přijímání do prvního ročníku víceletých gymnázií a uměleckých středních škol. Přijímací řízení je vyhlašované v termínu stanoveném vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou nejpozději do 31. října, do ostatních oborů vzdělání do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 7. května. Případná další kola přijímacího řízení jsou v kompetenci ředitele školy. Přijímání ke vzdělávání ve víceletých gymnáziích Podmínkou přijetí do nižšího stupně gymnázia je úspěšné ukončení příslušného ročníku základní školy (v případě šestiletého vzdělávacího programu gymnázia sedmého ročníku základní školy, v případě osmiletého vzdělávacího programu pátého ročníku základní školy) a splnění podmínek stanovených pro přijímací řízení. Do vyššího stupně se pak mohou hlásit nejen uchazeči, kteří ukončili nižší stupeň gymnázia, ale i ostatní uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku. Pokud se uchazeč hlásí do vyššího stupně gymnázia, může současně s touto přihláškou podat i další přihlášku na jinou střední školu. 10

13 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Talentová zkouška do oboru vzdělání s talentovou zkouškou v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 2. do 15. ledna. Talentová zkouška v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 15. do 31. ledna. Ředitel školy stanoví jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok a zveřejní je do konce března. Součástí pozvánky k přijímací zkoušce nebo talentové zkoušce jsou informace o požadavcích na tyto zkoušky, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení, stanovené ředitelem školy. K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče. Průběh středního vzdělávání školského zákona. Podrobnější podmínky organizace a průběhu středního vzdělávání stanoví vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Hodnocení žáků Je obdobné jako hodnocení v základním vzdělávání. Rozlišuje se např. hodnocení klasifikací a slovním hodnocením, nebo jejich kombinací. Ukončování středního vzdělávání školského zákona. Pro obory vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, nebo středního vzdělání s výučním listem je stanovena závěrečná zkouška. Maturitní zkouška má společnou část maturitní zkoušky a část profilovou. Vzdělávání v konzervatoři školského zákona. Konzervatoř je samostatný druh školy. Přijímací řízení se liší od přijímání na běžné školy, rozhodující je prokázání talentu v daném oboru vzdělání. Vzdělávání v konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem. Vyšší odborné vzdělávání Cíle vyššího odborného vzdělávání 92 školského zákona: vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Organizace Délka studia je tři roky, přičemž se do této doby počítá i praktická složka studia. Výjimku tvoří pouze zdravotnické obory, kde je délka vzdělávání až tři a půl roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna. Ukončování vyššího odborného vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání je ukončováno absolutoriem. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS."). 11

14 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Konzervatoř Cíle vzdělávání v konzervatoři 86 školského zákona: vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Organizace V konzervatoři lze dosáhnout těchto stupňů vzdělání: a) střední vzdělání s maturitní zkouškou b) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři Ukončování vzdělávání v konzervatoři Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Poznámka: Přijímací řízení je procesem, na jehož počátku je podání přihlášky uchazečem, na konci pak vydání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uchazeče. Součástí přijímacího řízení může být přijímací zkouška, resp. talentová zkouška. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu. Vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného státu mají přístup k základnímu vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Předškolní vzdělávání cizinců Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané ČR. Cizinci, kteří nejsou občany EU nebo jejich rodinnými příslušníky, mají k předškolnímu vzdělávání zajištěn přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR za podmínky, že na našem území mají oprávnění k pobytu nad 90 dnů. Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání se jich také týká přednostní právo na přijetí dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a další. III. Organizace škol Organizace škol Vyhlášky stanoví nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení (např. v ZŠ 17 a 30). Zřizovatel školy může podle školského zákona povolit výjimku do 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem. V případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu dětí, žáků a studentů není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. (ustanovení neplatí pro církevní a soukromé školy) 12

15 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Školní rok Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní vyučování se člení na pololetí a končí 30. června. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce - v případě nepředvídatelné situace po projednání s žáky a zřizovatelem. Dokumentace škol a školských zařízení Základní dokumentace je vymezena zejména 28 školského zákona. Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci: a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách, b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen "školní matrika"), c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování, d) školní vzdělávací programy e) výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy, f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu, g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin, h) záznamy z pedagogických rad, i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky, j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy, k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy (např. plán DVPP, individuální vzdělávací plány, spisový a skartační řád, provozní řád a další.) Školní matriku školy upravuje 28 odst. 2. Školní matrika školského zařízení ( 28 odst. 3 školského zákona) obsahuje obdobné údaje podle povahy činnosti školského zařízení. Ukládání dokumentace stanovuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví. IV. Základní práva a povinnosti účastníků vzdělávání Základní práva a povinnosti žáků a studentů Žáci a studenti mají právo: a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. 13

16 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Žáci a studenti jsou povinni: a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích. V. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Právní vymezení Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále jen žáci ) se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona: a) žáci se zdravotním postižením - mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) žáci se zdravotním znevýhodněním - zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. c) žáci se sociálním znevýhodněním např. z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, sociálně patologickými jevy; Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Jejich činnost upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 14

17 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Práva dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům, kteří mají smyslové postižení, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí prostředků odpovídajících postižení např. znakové řeči, hmatového písma apod. Žákům se zdravotním postižením druhého a vyšších ročníků základní školy se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Organizace vzdělávání Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením: a) individuální integrace zpravidla vzdělávání v běžné škole a třídě b) skupinová integrace zpravidla ve třídě (skupině) zřízené pro žáky se zdravotním postižením c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "speciální škola") nebo kombinací forem Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o dva školní roky. Se souhlasem krajského úřadu mohou být v rámci školy pro žáky se zdravotním postižením zřízeny jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Asistent pedagoga Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ( 7 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. Individuální vzdělávací plán Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření pro žáky se zdravotním postižením např. formou individuální nebo skupinové integrace V případě potřeby, zejména žákům individuálně integrovaným, je možné na základě žádosti žáka, resp. jeho zákonných zástupců povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. K povolení je třeba písemné doporučení školského poradenského zařízení - 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 15

18 MP - Modul I.A. PRÁVNÍ RÁMEC PRO ŘÍZENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných K rozvoji nadání žáků lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Přeřazení do vyššího ročníku Mimořádně nadaného žáka lze přeřadit bez absolvování předchozího ročníku, a to na jeho žádost, resp. na žádost jeho zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Vzdělávání podle individuální vzdělávacího plánu Nadanému žáku je možné povolit vzdělávání podle individuální vzdělávacího plánu. Náležitosti stanovuje 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 16

19 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul I. B ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Studijní texty

20 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Modul I.B ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Zpracoval: Mgr. Miroslav Hanzelka OBSAH: I. Postavení ředitele školy... 3 Odpovědnost ředitele školy... 3 Ředitel školy a státní správa ve škole... 3 II. Správní řízení... 4 III. Vyřizování stížností, oznámení, podnětů... 7 IV. Ředitel školy a Česká školní inspekce... 9 V. Státní kontrola kontrolní činnost České školní inspekce ve škole Finanční kontrola veřejnosprávních prostředků VI. Rejstřík škol a školských zařízení VII. Poskytování informací týkajících se činnosti školy VIII. Ochrana osobních údajů

21 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN I. Postavení ředitele školy Odpovědnost ředitele školy Školský zákon v 164 stanovuje, že ředitel školy: a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v 3, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f) zajišťuje, aby osoby uvedené v 21(zákonní zástupci, zletilí žáci) byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení. Z ustanovení školského zákona vyplývá, že ředitel školy odpovídá za poskytované vzdělávání ve škole, kterou řídí. Odpovídá také za naplňování i zákonem stanovených zásad: zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání poskytování vzdělávání jako veřejné služby 165 školského zákona doplňuje předchozí odpovědnost ředitele školy: Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu... v souladu s účelem, na který byly přiděleny, c) předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem. Ředitel školy a státní správa ve škole Školský zákon definuje odpovědnost a povinnost ředitele školy vykonávat státní správu ve škole (rozhodovací odpovědnost, která má vztah ke správnímu řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle 46, přestupu žáka podle 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2, 3

22 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle 59 a následujících, vyšší odborné škole podle 93 a následujících a v konzervatoři podle 88, g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle 70 a 100, k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle 41. II. Správní řízení Právní vymezení Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Činnosti ředitele školy jako správního orgánu Výše uvedený 165 školského zákona stanovuje řediteli školy a školského zařízení vykonávat státní správu, která se projevuje tím, že ve zde uvedených případech ředitel školy postupuje ve správním řízení podle správního řádu. Jiná rozhodnutí učiněná ředitelem školy mimo rámec vymezený body a) až k) nepodléhají správnímu řízení. Rozhodování ve všech výše uvedených případech se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Správní řízení je podle 9 správního řádu postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se určité věci prohlašují, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Tzn., že se správním řízením zakládá právní vztah mezi školou a dítětem, žákem či studentem. Účastníci řízení Podle 27 správního řádu jsou účastníky obě strany řízení: žadatel a další dotčené osoby z moci úřední dotčené osoby Ve školských správních řízeních je účastníkem dítě, žák nebo student, i když je nezletilé/ý - v tomto případě je v řízení zastupují zákonní zástupci. Podání Účastníci mají právo zahájit řízení, navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, nahlížet do spisu, vyjádřit stanovisko, vyjádřit se k podkladům řízení. Své úkony vůči správním orgánům činí prostřednictvím podání. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání musí být patrno: kdo jej činí (např. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování) které věci se týká co se navrhuje Podání je možno učinit: písemně; ústně do protokolu; v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. 4

23 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Spis 17 správního řádu - v každé věci se vede spis, který musí mít svou spisovou značku. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí - dokumenty, doklady a důkazy, které správní orgán ve věci použije, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Nahlížet do spisu, právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu, mají právo zejména účastníci a jejich zástupci. Zahájení řízení o žádosti Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh (např. přihláška ke vzdělávání), kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (řediteli školy). Žádost musí mít náležitosti podání a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Zahájení řízení z moci úřední Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Řízení, které lze zahájit pouze na žádost účastníka: a) o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku b) o povolení individuálního vzdělávacího plánu c) o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a ukončení předškolního vzdělávání d) o odkladu povinné školní docházky e) o přijetí k základnímu vzdělávání, přestupu žáka a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu, povolení pokračování v základním vzdělávání f) o přijetí ke vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole a v konzervatoři g) o přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání h) o opakování ročníku po splnění povinné školní docházky i) o uznání dosaženého vzdělání j) o povolení individuálního vzdělávání žáka Řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední: o převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení o stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem v zařízení Řízení, které lze zahájit jak na žádost, tak z moci úřední: o snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb o zrušení individuálního vzdělávání žáka Podklady pro vydání rozhodnutí V průběhu řízení správní orgán shromažďuje podklady pro vydání rozhodnutí např. návrhy účastníků, důkazy, podklady od jiných orgánů atd. Zastavení řízení Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže např.: žadatel vzal svou žádost zpět (zpětné vzetí žádosti musí splňovat náležitosti podání); 5

24 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN byla podána žádost zjevně právně nepřípustná, atd. Rozhodnutí Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Náležitosti rozhodnutí V rozhodnutí se uvede: označení "rozhodnutí" označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal číslo jednací datum vyhotovení otisk úředního razítka jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby jména a příjmení všech účastníků. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. výroková část - řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků. odůvodnění - důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. poučení - zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Lhůty pro vydání rozhodnutí Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Doručování Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Uložení Nebyl-li adresát zastižen, písemnost se uloží. Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 15 dnů vyzvedl, současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Odvolací řízení Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí mít náležitosti pro podání a musí obsahovat údaje o tom: ke kterému rozhodnutí směřuje; 6

25 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN v jakém rozsahu ho napadá. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí; v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. V ostatních případech předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Odvolacím orgánem je v řízeních uvedených v ustanovení 165 odst. 2 školského zákona krajský úřad. Poznámka: Podle ustanovení 154 správního řádu se některá ustanovení správního řádu vztahují i na vydávání různých vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení. Pokud v to potřeba, v těchto případech se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu. III. Vyřizování stížností, oznámení, podnětů Právní vymezení Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním Základní pravidla Ředitel školy nebo školského zařízení je osobou vykonávající působnost v oblasti veřejné správy (tj. správní orgán). K šetření stížností spadajících do výkonu jeho veřejné správy se vztahuje 175 správního řádu. Stížnosti podle tohoto zákona mohou směřovat pouze proti postupu správního orgánu při jeho činnosti v oblasti veřejné správy. Ředitel školy nebo školského zařízení je povinen zveřejnit podle 5 zákona o svobodném přístupu k informacím místo a způsob kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí. Věcná a místní příslušnost Správní orgán (dále ředitel) je věcně příslušný jednat a rozhodovat ve věcech, které mu byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona a které se vztahují k místům, kde probíhá vzdělávání. Dojde-li podání (stížnost), které věcně nebo místně nepřísluší řediteli, bezodkladně je postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil. Přijímání stížností Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní ředitel písemný záznam. Stížnost se podává u ředitele. Ředitel odloží prošetření stížnosti v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není stížností, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil. 7

26 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Šetření stížností Ředitel je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Jednotlivé úkony související s prošetřením se dějí písemně postup podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Vyřizování stížností Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je ředitel povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. O stížnosti se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané stížnosti. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Poznámka: V případě ústního podání stížnosti a ze všech ústních se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona. Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena. Postup při podání peticí Peticemi se občané obracejí na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. K sestavení petice, opatření podpisů, doručení státnímu orgánu a jednání s ním se vytváří petiční výbor. Zastupovat petiční výbor může jen osoba starší 18 let. Petice kromě vlastního textu obsahuje: jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil; jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat; jméno, příjmení a bydliště občanů přistupujících k petici. Státní orgán musí petici přijmout. Pokud není příslušný k jejímu vyřízení, postoupí ji do 5 dnů příslušnému orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Termín k vyřízení je 30 dnů. Osobě zastupující petiční výbor se sdělí stanovisko a způsob vyřízení. IV. Ředitel školy a Česká školní inspekce Právní vymezení 8

27 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a o výkonu inspekční činnosti Působnost ČŠI Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe, v rámci inspekční činnosti: a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy - (výroční zpráva ČŠI) b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů (inspekční zpráva) c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem (inspekční zpráva) d) vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb; státní kontrolu vykonává podle zvláštního právního předpisu - zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (protokol ze státní kontroly) e) vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (protokol ze státní kontroly). Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce. Výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě. Ředitel školy vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření. Kritéria hodnocení Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených školským zákonem. Základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Schválená kritéria hodnocení zveřejňuje ministerstvo. Podkladem pro hodnocení Českou školní inspekcí je vlastní hodnocení školy. Inspekční zpráva Obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob podpisy inspektorů a ředitele kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení poučení o možnosti podat připomínky k inspekční zprávě, které se stanou její součástí Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena ve škole, předškolním a školském zařízení a v příslušném inspektorátu České školní inspekce po dobu 10 let. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Adresáti inspekční zprávy: 9

28 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN zřizovatel ředitel školy či školského zařízení školská rada Poznámka: Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Školská rada projednává inspekční zprávy České školní inspekce. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje. V. Státní kontrola - kontrolní činnost České školní inspekce ve škole Právní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a o výkonu inspekční činnosti Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve státní správě Státní kontrola Kontrolní činnost vykonávají např. školní inspektoři a kontrolní pracovníci na základě písemného pověření a prokazují se průkazem školního inspektora nebo kontrolního pracovníka. Práva kontrolních pracovníků: vstupovat do objektů a na pozemky, kde probíhá výchova nebo vzdělávání; požadovat originální doklady, data apod.; seznamovat se s utajovanými skutečnostmi; požadovat pravdivé informace; zajišťovat doklady a vydávat o tom potvrzení; požadovat písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě; ukládat pořádkové pokuty; používat telekomunikační prostředky. Povinnosti kontrolních pracovníků: oznámit zahájení kontroly a předložit pověření; umožnit účast řediteli nebo jím pověřenému zaměstnanci školy, popřípadě i pověřenému zástupci zřizovatele; zajistit ochranu převzatých dokladů; vrátit doklady, pominou-li důvody jejich převzetí; šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob; kontrolní zjištění doložit doklady; zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalost těchto skutečností. Povinnosti kontrolovaných osob: vytvořit podmínky; 10

29 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN poskytnout materiální a technické zabezpečení k provedení kontroly; poskytnout součinnost. Ředitel kontrolované školy nebo školského zařízení je oprávněn být přítomen kontrole po celou dobu jejího průběhu, popřípadě pověřený zaměstnanec školy nebo pověřený zástupce zřizovatele. Protokol o kontrole Výstupem z kontroly je protokol o kontrole, který obsahuje: označení kontrolních orgánů; označení kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení; čas provedení kontroly; předmět kontroly; popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků; označení právních předpisů, které byly porušeny; označení dokladů a ostatních materiálů, o které se protokolární zjištění opírá; podpisy kontrolních pracovníků a ředitele kontrolované školy, předškolního nebo školského zařízení; poučení o námitkovém řízení Námitky k protokolu může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci zpravidla do 5 dnů po jeho převzetí. Finanční kontrola veřejnoprávních prostředků Kontrola veřejných financí je kontrola vynakládání veřejných výdajů, a to před jejich použitím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. Cílem finanční kontroly je mj.: dodržování právních předpisů a opatření v mezích těchto předpisů; zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností; Druhy kontrol: Průběžná kontrola, při které ČŠI zjišťuje např.: zda má kontrolovaná osoba fungující veřejnosprávní kontrolu vnitřní kontrolní systém zda kontrolované osoby dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací; zda provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv. Následná kontrola, při které ČŠI zjišťuje např.: zda ředitel plní přijatá opatření. Škola, předškolní nebo školské zařízení jsou povinny předložit na vyžádání výsledky předchozích kontrol, které mají vztah k předmětu kontroly. Opatření k nápravě bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené inspekcí; 11

30 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN ČŠI předává svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobám opatření k nápravě (např. zřizovatelům škol, finančnímu úřadu); orgány jsou povinny ČŠI písemně informovat o odstranění nedostatků; Poznámka: Další kontrolní orgány (úřady práce, finanční úřady, zdravotní pojišťovny, inspektoráty bezpečnosti práce atp.) postupují způsobem obdobným zejména podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Zřizovatel, kontrolní útvar krajského úřadu a dalších územně správních celků obdobně provádí finanční kontrolu. VI. Rejstřík škol a školských zařízení Školský rejstřík Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje: a) rejstřík škol a školských zařízení b) rejstřík školských právnických osob Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Ministerstvo zveřejňuje rejstřík škol a školských zařízení počínaje základními školami také v elektronické podobě na svých webových stránkách (a na Rejstřík škol a školských zařízení (dále jen rejstřík ) školského zákona Zápisem školy a školského zařízení do rejstříku vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení: a) právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené školským zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu b) nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených školským zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu Údaje o každé z činností škol nebo školských zařízení, které právnická osoba vykonává, jsou vedeny samostatně. Údaje v rejstříku vede ministerstvo a krajský úřad. Krajský úřad vede v rejstříku údaje o: a) mateřských školách, které nezřizuje ministerstvo b) školských zařízeních s výjimkou školských zařízení, o nichž údaje vede ministerstvo (viz níže), a to: - školské poradenské zařízení - školské zařízení pro zájmové a další vzdělávání - školské účelové zařízení - výchovné a ubytovací zařízení - zařízení školního stravování Ministerstvo vede v rejstříku např. údaje o: mateřských školách zřízených ministerstvem školských zařízeních zřízených ministerstvem ostatních školách základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola, státní jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky 12

31 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje: a) druh a typ školy nebo školského zařízení a jejich resortní identifikátor; b) název, sídlo, identifikační číslo, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; c) název, sídlo a identifikační číslo a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba; d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb; e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení; f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání (základní umělecká škola neposkytuje vzdělávání v oborech vzdělání ale v uměleckých oborech, proto se kapacita oboru neuvádí); g) označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby (v síti uváděna odloučená pracoviště; vzhledem k tomu, že se nejedná o rejstřík právnických osob, je třeba uvádět činnost jaké školy nebo školského zařízení právnická osoba na konkrétním pracovišti vykonává); h) vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český; i) jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení; j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení (u právnických osob zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí či svazkem obcí se jedná o stejnou osobu ředitel školy se objeví dvakrát); k) doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena; l) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Řízení ve věcech údajů v rejstříku se řídí správním řádem. Účastníkem řízení ve věcech rejstříku je navrhovatel; v případě příspěvkové organizace také jejich zřizovatel. Navrhovatelem je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové organizace může být navrhovatelem také její zřizovatel. Pokud je navrhovatelem příspěvková organizace, je součástí návrhu souhlas jejího zřizovatele. Řízení o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku pro následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu. Orgán, který vede rejstřík, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů. Řízení o zápisu změny údajů vedených v rejstříku Zápis změny v těchto údajích - seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb, nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, počet lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek a nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání se žádost podává na příští školní rok do 30. září ke krajskému úřadu. Žádost o zápis změny v ostatních údajích se podává přímo orgánu, který vede rejstřík, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo - žádost se podává přímo k ministerstvu. 13

32 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku Řízení o výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku lze zahájit např.: na žádost navrhovatele; jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb; Poznámka: Žádost není třeba podávat na předepsaných formulářích na jsou formuláře připravené ministerstvem. VII. Poskytování informací týkajících se činnosti školy veřejnosti Právní vymezení Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Základní povinnosti Povinnými subjekty, které mají podle zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Školy a školská zařízení jsou tedy povinny poskytovat informace. Škola je povinna na všeobecně přístupném místě zveřejnit tyto údaje a umožnit pořízení jejich kopií: a) důvod a způsob založení povinného subjektu, podmínky a principy, za kterých provozuje svoji činnost; b) popis organizační struktury místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost nebo stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí; c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí s výslovným uvedením požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, a popřípadě názvy formulářů a kde je lze získat; d) postup, který musí škola, předškolní nebo školské zařízení dodržet při vyřizování všech žádostí a návrhů včetně uvedení lhůt, které je třeba dodržet; e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž škola postupuje; f) sazebník úhrad za poskytování informací; g) výroční zprávu za předchozí kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. Tyto informace musí škola nebo školské zařízení zveřejnit i na internetu. Pokud škola nemá internet k dispozici, využije ke zveřejnění například internet svého zřizovatele. Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace Žádost o poskytnutí informace se podává ústně, písemně, telekomunikačním zařízením. Datem podání žádosti je den, kdy ji škola obdržela. Náležitosti žádosti jsou: komu je podání určeno; kdo je činí (nikoli anonymně). Pokud tyto náležitosti chybí, není podání považováno za žádost ve smyslu zákona. 14

33 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Posouzení žádosti řádná žádost - do 15 dnů od přijetí nebo od upřesnění žádosti poskytne škola, předškolní nebo školské zařízení požadovanou informaci, a to písemně, nahlédnutím do spisu, možností pořídit si kopii nebo poskytnutí informace na paměťových médiích. nesrozumitelná žádost, příliš obecná - žadatel se vyzve k upřesnění do 30 dnů (nedodržení lhůty má za následek rozhodnutí o odmítnutí žádosti); požadovaná informace se nevztahuje na činnost školy, předškolního nebo školského zařízení - žádost se odloží a sdělí se to do tří dnů žadateli. O postupu se pořídí záznam. Škola může omezit poskytnutí informace: a) pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům školy; b) jestliže jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí školy. Škola informaci neposkytne, jestliže např.: informace byla předána škole osobou, která povinnost poskytovat informace nemá, a tato osoba s poskytnutím informací nesouhlasí; zveřejnění informace ukládá zákon v předem stanovených pravidelných termínech až do nejbližšího následujícího období; Rozhodnutí Ředitel vydá rozhodnutí, pokud, byť i jen zčásti žádosti o poskytnutí informace, nevyhoví. Náležitosti rozhodnutí jsou: a) označení školy; b) číslo jednací; c) datum vydání rozhodnutí; d) označení žadatele = příjemce rozhodnutí; e) výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno; f) odůvodnění každého omezení práva na informace; g) poučení o místě, době a formě podání opravného prostředku; h) vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka školy s uvedením jména, příjmení a funkce. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele. Odvolání Odvolací lhůta proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti podat informaci je 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u školy, která rozhodnutí vydala nebo měla vydat. O odvoláních rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení, pokud informace poskytuje jeho podřízený, pokud informace poskytuje ředitel školy nebo školského zařízení, zřizovatel. Hrazení nákladů Škola nebo školské zařízení jsou oprávněny žádat úhradu nákladů spojených s vyhledáním informací, pořízením kopií, náklady na technické nosiče dat, odeslání informace žadateli. Na žádost žadatele musí škola, předškolní nebo školské zařízení potvrdit předpokládanou výši nákladů. Škola nebo školské zařízení může podmínit vydání informací zaplacením nákladů nebo zálohy. Úhrada je příjmem školy nebo školského zařízení. Výroční zpráva 15

34 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Do 1. března jsou školy nebo školská zařízení povinny zveřejnit výroční zprávu o poskytování informací za předcházející rok, která obsahuje: počet podaných žádostí o informaci; počet podaných odvolání proti rozhodnutí; opis podstatných částí každého rozsudku soudu; výsledky řízení o sankcích za nedodržování tohoto zákona bez uvádění osobních údajů; další informace vztahující se k naplnění tohoto zákona. Poznámka: Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu, údaje začleňuje do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. VIII. Ochrana osobních údajů Právní vymezení Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Základní pojmy osobní údaj - jakýkoli údaj, z něhož jde přímo nebo nepřímo určit identitu bez nepřiměřeného množství času, úsilí či materiálních prostředků; citlivý údaj - údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestní činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě; správce - každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj; zpracovatel - každý subjekt, který zpracovává osobní údaje na základě zákona nebo pověření správce. Povinnosti správce jsou např.: stanovit účel zpracování osobních údajů stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů shromažďovat pouze údaje pro stanovený účel a v nezbytném rozsahu zpracovávat osobní údaje jen v souladu s účelem, k jinému účelu jen se souhlasem subjektu údajů Povinností správce a zpracovatele je přijmout opatření: aby nedošlo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům; aby nedošlo k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k neoprávněným zpracováním; aby nedošlo k jinému zneužití osobních údajů. Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. 16

35 MP - Modul I.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO STATUTÁRNÍ ORGÁN Citlivé údaje lze zpracovávat pouze za předpokladu, že byl dán výslovný souhlas podepsaný subjektem údajů. Ze souhlasu musí být patrno: k jakým údajům je dáván jakému správci údajů k jakému účelu na jaké období kdo jej poskytuje. Souhlas může být kdykoli odvolán. Ochrana osobnosti Podle 11 občanského zákoníku má fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. 12 stanovuje, že písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Poznámka: Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje osobní nebo citlivé údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem. 17

36 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul II. A PRACOVNÍ PRÁVO Studijní texty Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

37 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO Modul II. A PRACOVNÍ PRÁVO Zpracoval: PaedDr. Zdeněk Souček OBSAH: I. Právní předpisy v oblasti pracovního práva ve školství... 3 II. Právní postavení zaměstnavatele... 4 III. Ředitel... 5 Jmenování... 5 Činnost ředitele... 6 Odvolání... 7 IV. Pracovně právní vztah... 8 Vznik pracovního poměru... 8 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Skončení pracovního poměru Dohoda Výpověď Okamžité zrušení pracovního poměru

38 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO I. Právní předpisy v oblasti pracovního práva ve školství Základní právní předpisy 1 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práva a svobod usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku zákon č. 262/2006 Sb., zákon Zákoník práce (poslední změna: č. 479/2008 Sb.) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) poslední změna: č. 306/2008 Sb. zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona (poslední změna: č. 264/2006 Sb.) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (poslední změna: č. 479/2008 Sb.) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (poslední změna: č. 159/2010 Sb.) zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovně právních vztazích (poslední změna: zák. č. 223/2009 Sb.) zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně (poslední změna: č. 186/2006 Sb.) zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (poslední změna: č. 301/2009 Sb.) zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (ve znění č. 274/2008 Sb.) zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (poslední změna: č. 189/2006 Sb.) zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (poslední změna: č. 306/2008 Sb.) zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (poslední změna: č. 350/2009 Sb.) zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) Prováděcí předpisy: 54/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a o konkursních komisích 64/2005 Sb. Vyhláška o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů (poslední změna: č. 57/2010 Sb. platná od ) 75/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků (poslední změna: č. 273/2009 Sb.) 410/2005 Sb. Vyhláška MZ o hygienických požadavcích hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (poslední změna: č. 343/2009 Sb.) 564/2006 Sb. Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (poslední změna: č. 201/2009 Sb.) 567/2006 Sb. Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy (poslední změna: č. 452/2009 Sb.) 590/2006 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci 263/2007 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 137/2009 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě 1 stav v srpnu

39 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO II. Právní postavení zaměstnavatele Zaměstnavatelem v oblasti školství jsou školy a školská zařízení. Jejich právní postavení upravuje ustanovení 8 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon: 1) Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu. Tímto předpisem je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu, kterým je ustanovení 54 odst. 2 zákona č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a 169 školského zákona. Nejčastějším typem instituce ve školství je příspěvková organizace zřízená krajem nebo obcí podle zákona č. 250/2000 Sb. Tento zákon se v paragrafech zabývá příspěvkovými organizacemi. Vymezuje jejich účel, statutární orgán, majetkové poměry, finanční zdroje a hospodaření. Tyto příspěvkové organizace podle odst. 1, 27 zákona č. 250/2000 Sb. zřizuje územní samosprávný celek, neboli zřizovatel pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Základní informace o příspěvkové organizaci jsou obsaženy ve zřizovací listině. Její obsah a struktura jsou stanoveny v odstavci 2, 27 zmíněného zákona takto: (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek"), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. Škola a školské zařízení, zřízené podle zákona č. 250/2000 Sb. je tedy samostatným právním subjektem, který je zaměstnavatelem všech jeho zaměstnanců. V čele této instituce stojí ředitel jako statutární orgán. Ten má postavení vedoucího organizace a v podstatě vykonává funkci zaměstnavatele. Při výkonu své funkce je povinen zachovávat veškeré pracovně právní předpisy, mezi nimi v prvé řadě zákoník práce. 4

40 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO III. Ředitel 1. Jmenování Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu ve smyslu 166 odst. 2 zákona č. 561/2004Sb. do funkce jmenuje zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Jmenování ( 33 ZP) Jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze u - vedoucích organizačních složek státu, - vedoucích organizačních jednotek organizačních složek státu, - ředitelů státních podniků, - vedoucích organizačních jednotek státních podniků, - vedoucích státních fondů, jestliže je v jejich čele individuální orgán, - vedoucích organizačních jednotek příspěvkových organizací - vedoucích příspěvkových organizací, - ředitelů školské právnické osoby, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu, popřípadě vedoucí organizační složky státu. Toto ustanovení nepřipouští výjimky. Pracovní poměr, který byl založen jmenováním před 1. lednem 2007, se považuje za pracovní poměr sjednaný pracovní smlouvou. To však neplatí v případech, kdy lze založit pracovní poměr jmenováním i po 1. lednu Ředitel je při výkonu své funkce povinen zachovávat veškeré pracovně právní předpisy, mezi nimi v prvé řadě zákoník práce. Zákon č. 561/2004 Sb., 166 (1) Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace ( 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.) a vedoucí organizační složky státu je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace a vedoucím organizační složky státu může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem (Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů). (2) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu jmenuje do funkce zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Zřizovatel podle věty první plní funkci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v oblasti pracovněprávních vztahů ( 26 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů). (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování do funkcí uvedených v odstavci 2, pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí. Zákon č. 563/2004 Sb. 3 Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady: 5

41 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, c) je bezúhonný, d) je zdravotně způsobilý, e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak. Další odstavce tohoto paragrafu upřesňují pojem bezúhonnost a způsob prokazování. Zákon č. 563/2004 Sb., 5 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy (1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce: a) 3 roky pro ředitele mateřské školy, b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči, c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči. (2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), může být jen ten, kdo vedle předpokladů uvedených v odstavci 1 získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle 24 odst. 4 písm. a). (3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu (Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) školský management, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství. Zákon č. 563/2004 Sb., 33 Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle 24 odst. 4 písm. a) a vykonává funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto funkci nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává funkci ředitele školy alespoň 10 let. 2. Činnost ředitele Statutárním orgánem právnické osoby je ten, kterého takto označuje zákon, statut, zřizovací listina, stanovy nebo jiný zřizovací či základní dokument právnické osoby. Tento orgán se zapisuje do rejstříku škol a školských zařízení. Podle ustanovení 11 zákoníku práce v souvislosti s 20 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v platném znění statutární orgán činí veškeré právní úkony za právnickou osobu včetně úkonů pracovněprávních. V pracovně právních vztazích jedná ředitel zcela samostatně, zřizovatel není oprávněn do jeho pravomocí zasahovat. 6

42 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO Pracovní náplň ředitele školy a školského zařízení je dána ustanovením školského zákona, který v paragrafech 164 a 165 určuje povinnosti ředitele a jeho odpovědnost. Ředitel vykonává takové činnosti a v takovém rozsahu a časovém rozložení, aby naplnil ustanovení zákona. Zákon č. 561/2000 Sb., 164: (1) Ředitel školy a školského zařízení a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v 3, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f) zajišťuje, aby osoby uvedené v 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení 165 (1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny, c) předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem. Školský zákon dále stanoví podmínky pro jmenování a výkon činnosti ředitele a odvolává se na zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Ředitele školy a školského zařízení podle zákona může vykonávat pouze pedagogický pracovník splňující další zákonné předpoklady. 3. Odvolání ( 73 odst. 1) V případech uvedených v 33 odst. 3 ZP může ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu, popřípadě vedoucí organizační složky státu, vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát. Zaměstnance, který byl do funkce jmenován, lze z této funkce odvolat. Odvolání může provést jen statutární orgán a nemůže k tomu zmocnit jiného vedoucího zaměstnance. Musí být provedeno písemně a doručeno zaměstnanci, který je z funkce odvoláván. Jinak by odvolání bylo neplatné. Výkon funkce končí následujícím dnem po doručení odvolání. Dohoda může však být na pozdější termín ukončení funkce. Stejná práva má i vedoucí zaměstnanec. Kdykoli se může funkce, do níž byl jmenován, vzdát, aniž by si vyžadoval souhlas např. statutárního nebo nadřízeného orgánu. Odvoláním z funkce pracovní poměr nekončí. To však neplatí, byl-li pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Zde končí pracovní poměr uplynutím této doby. Zaměstnavatel nemá vůči tomuto zaměstnanci žádné povinnosti, jako má u ostatních odvolaných zaměstnanců. 7

43 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO Zaměstnavatel je povinen podat odvolanému zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Zaměstnanci, kteří byli jmenováni do funkce z práce, kterou měli sjednánu v pracovní smlouvě, to mají jednodušší. Zaměstnavatel je povinen jim poskytnout práci odpovídající pracovní smlouvě. Odvolání ředitele školy nebo školského zařízení je kromě zákoníku práce upraveno též školským zákonem, který stanoví případy, v nichž zřizovatel musí nebo může ředitele odvolat. 166 zákona č. 561/2004 Sb.: (4) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu zřizovatel odvolá z funkce v případě a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním zákonem, (Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů) b) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního zákona, (Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů) c) organizačních změn, jejichž důsledkem je zrušení vykonávané funkce. (5) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu může zřizovatel dále odvolat z funkce pouze v případě a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány, b) dosažení 65 let věku. (6) Odvolání z funkce je písemné, doručuje se řediteli a vedoucímu do vlastních rukou a musí obsahovat důvody odvolání podle odstavců 4 a 5, jinak je neplatné. IV. Pracovně právní vztah Veškerá ustanovení týkající se pracovně právních vztahů jsou obsažena v zákoníku práce. Je to zákon, který řeší všechny náležitosti týkající se pracovního vztahu a to jak povinnosti a práva zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Zákoník práce obsahuje ustanovení týkající se vzniku a skončení pracovně právního vztahu, ale též práv a povinností, odpovědnosti, dovolené, pracovních cest a náhrad, vzdělávání, nepřítomnosti v zaměstnání apod. Jedná o základní právní normu v oblasti řízení pracovně právních vztahů, kterou by měl mít dobře prostudovánu každý vedoucí pracovník, který uzavírá pracovní poměry se zaměstnanci. Zákoník práce rozlišuje tři základní typy pracovně právního vztahu: pracovní poměr dohodu o provedení práce dohodu o pracovní činnosti 1. Vznik pracovního poměru Pracovní smlouva ( 31 a násl. ZP) Nejdůležitější práva a povinnosti v pracovním poměru by si zaměstnavatel i zaměstnanec měli uvést právě v pracovní smlouvě, kterou je zaměstnavatel podle nového zákoníku práce povinen písemně uzavřít s každým zaměstnancem. 8

44 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO Není-li písemná forma pracovní smlouvy dodržena, zaměstnavatel poruší své povinnosti vyplývající ze zákoníku práce. Pracovní smlouva je dvoustranným právním úkonem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem Její uzavření předpokládá dohodu obou stran o obsahu smlouvy. Uzavírá se písemnou formou. Pracovní smlouva je nejčastějším způsobem založení pracovního poměru (pracovní poměr může také vzniknout jmenováním, to se však týká jen velmi úzkého okruhu osob). V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout tzv. obligatorní (povinné) náležitosti, kterými jsou: druh práce místo výkonu práce den nástupu do práce Zaměstnavatel může v pracovní náplni (popisu práce) blíže vymezit a konkretizovat pracovní činnosti, které je zaměstnanec povinen vykonávat v rámci sjednaného druhu práce. Pracovní náplní se rozumí písemná informace o charakteru a druhu pracovní činnosti zaměstnance. Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jakoukoli práci odpovídající sjednanému druhu práce (sjednané funkci). Tím je určen celkový rámec pracovní náplně. Pracovní náplň by neměla být součástí obsahu pracovní smlouvy. Zaměstnavatel určuje zaměstnanci pracovní náplň svým jednostranným opatřením, kterým může tuto pracovní náplň též měnit nebo doplňovat. Vždy to však musí být v rámci pracovní smlouvy, to je podle sjednaného druhu práce. V případě, že by pracovní náplň byla součástí nebo přílohou pracovní smlouvy, bylo by ji možno měnit nebo doplňovat pouze se souhlasem zaměstnance. Doba určitá ( 39 ZP) Jako další podmínka sjednaná v pracovní smlouvě může přicházet v úvahu sjednání doby trvání pracovního poměru (není-li sjednána, jedná se o pracovní poměr na dobu neurčitou). Doba trvání pracovního poměru může být určena: uvedením konkrétního data, ke kterému má pracovní poměr skončit, nebo jinak vymezeným časovým obdobím (určením počtu dnů, týdnů, měsíců nebo roků), dobou trvání prací, pro které je pracovní poměr sjednáván, dobou do návratu nepřítomného zaměstnance do práce, k jehož nahrazení je sjednáván pracovní poměr s jiným zaměstnancem (například do návratu určité zaměstnankyně z mateřské nebo rodičovské dovolené). Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky (odst. 2, 39 ZP). Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv, b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance. Jsou-li však dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. 9

45 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Zkušební doba ( 35 ZP) Může být sjednána nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, a to písemně, jinak je neplatná. Zkušební doba tedy nemůže být platně sjednána zpětně poté, co již vznikl pracovní poměr. Zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce (může být tedy dohodnuta na kratší dobu) a sjednanou zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat. Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává (například jestliže zaměstnanec nebude pro pracovní neschopnost konat práci 15 dnů, těchto 15 dnů se do zkušební doby nebude započítávat). V den nástupu do práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat platový výměr. V případě, že by platový výměr byl součástí nebo přílohou pracovní smlouvy, bylo by ho možno měnit nebo doplňovat pouze se souhlasem zaměstnance. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o přiznané platové třídě, platovém stupni, výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu. Další povinnosti zaměstnavatele při uzavírání pracovního poměru Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mají povinnost dle 37 ZP písemně informovat zaměstnance nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, pokud zákonem stanovené informace (údaje) nejsou obsaženy v pracovní smlouvě. Údaje, které písemná informace musí obsahovat, lze uvést přímo v pracovní smlouvě nebo v příloze pracovní smlouvy (v některých případech i pouhým odkazem na pracovněprávní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis zaměstnavatele - např. údaj o výpovědních dobách, nároku na délku dovolené na zotavenou, délce a rozvržení pracovní doby). Písemná informace zaměstnavatele musí obsahovat: a) jméno a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu, místu a způsobu vyplácení, f) údaj o týdenní pracovní době a o rozvržení pracovní doby, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance a označení účastníků těchto kolektivních smluv. 10

46 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO 2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ( 74 až 77 a násl. ZP) Pracovní poměr nemusí být jedinou formou, které může občan využít k zapojení do pracovní činnosti. Může to být i podle dohody o pracovní činnosti a podle dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce Dohodu uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzniká souhlasným a vzájemným projevem vůle účastníků - zaměstnavatele a občana. V obsahu dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má dojít mimo pracovní poměr. Pracovní úkol sjednaný v dohodě o provedení práce má mít charakter ojedinělého úkolu. Nevymezuje se druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu, přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce apod. Zaměstnavatel může dohodu o provedení práce uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec může v kalendářním roce se zaměstnavatelem sjednat pouze jednu dohodu o provedení práce s rozsahem 150 hodin. Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce, třeba opakovaně, ovšem rozsah práce nesmí v nich dohromady přesáhnout 150 hodin. Dohoda o pracovní činnosti Dohody o pracovní činnosti jsou výhodné zejména v případech, kdy rozsah pracovní činnosti nebo možnosti zaměstnance nedovolují zaměstnání na plný pracovní úvazek, či pracovní zájem na splnění pracovních úkolů je jen příležitostný a na kratší časový úsek. Ke vzniku dohody o pracovní činnosti je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance. Proto ZP také požaduje, aby tyto dohody byly sjednávány písemně a nedodržení písemné formy má za následek neplatnost takové dohody. Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat buď na dobu určitou, nebo dobu neurčitou. Při dohodách uzavíraných na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobným způsobem jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, případně pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit: vzájemnou dohodou, jednostranně výpovědí z jakéhokoli důvodu s 15 denní výpovědní dobou. Podle této dohody může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže je tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah dohody být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. 11

47 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO 3. Skončení pracovního poměru Skončení pracovního poměru představuje téměř vždy vážný zásah do života zaměstnance a někdy způsobuje též vážné problémy zaměstnavateli. Pracovní právo zaměstnancům poskytuje určitou formální ochranu, která by měla zajišťovat, aby pracovní poměr nemohl končit pro malicherné důvody nebo jako důsledek šikanování. Jinak je ovšem zřejmé, že pokud zaměstnanec přestane zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu vyhovovat a naopak, tento stav nakonec nemůže skončit jinak, než vzájemným rozchodem. Z hlediska zaměstnavatele se jedné o velice závažné a těžké téma, které ne každý vedoucí pracovník dokáže zvládat s náležitou přesností, účinností a kultivovaností. Pracovní poměr může být podle ustanovení 48 ZP rozvázán na základě právního úkonu jen: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. Dohoda ( 49 ZP) 1. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. 2. Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. 3. Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci. Termín skončení pracovního poměru nemusí být určen jen stanovením konkrétního data, ale i jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti, jako například: dnem návratu zaměstnankyně z mateřské či rodičovské dovolené, ukončením určitých konkrétních prací, ukončením sezóny apod. Dohoda je uzavřena, jakmile se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na konkrétní době skončení pracovního poměru. Dohoda o skončení pracovního poměru je dvoustranný právní úkon a k jeho uzavření je třeba souhlasu obou stran (na rozdíl od výpovědi, která je jednostranným právním úkonem, se kterým druhá strana nemusí souhlasit a většinou také nesouhlasí). Je to nejjednodušší, ale také právně nejjistější způsob skončení pracovního poměru, neboť vznikl na základě svobodného projevu vůle obou účastníků pracovně právního vztahu a nelze jej později nijak zpochybnit. Dohoda o rozvázání pracovního poměru může mít také podobu návrhu na jedné listině a jeho přijetí na jiné listině. Účastník si může sám určit lhůtu, do které očekává přijetí či nepřijetí svého návrhu. Neučiní-li tak, je třeba návrh přijmout nebo odmítnout ihned, jednají-li účastníci přímo mezi sebou, jinak bez zbytečného odkladu. Pokud druhá strana neodpoví, znamená toto její mlčení, že k dohodě nedošlo. Zaměstnanec, který rozvazuje pracovní poměr dohodou, má (podle přílohy nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci) nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy k vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru, a to 12

48 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu (v tomto případě fiktivní) odpovídající výpovědní době. V případech, kdy je rozvázání pracovního poměru odůvodněno organizačními změnami, vzniká nárok na placené volno. Pracovní volna lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Výpověď ( 50 ZP) Výpověď je jednostranným právním úkonem, kterým účastník pracovního poměru vyjadřuje kvalifikovaným projevem vůle úmysl skončit pracovní poměr, bez ohledu na stanovisko či nesouhlas druhé smluvní strany pracovního poměru. Výpověď musí být vždy písemná a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Základním ustanovením o tomto právním kroku, jsou paragrafy 50 a 51 zákoníku práce: Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. 2. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. 4. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď ( 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. 5. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce. 2. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z 53 odst. 2, 54 písm. b) a 63. Zákon nebrání tomu, aby v průběhu výpovědní doby byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru, případně aby byl pracovní poměr skončen okamžitě na základě právního úkonu směřujícího k okamžitému skončení pracovního poměru. Výpověď daná zaměstnavatelem ( 52 ZP) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: a. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b. přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d. nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nejvyšší přípustné expozice, e. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, 13

49 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO f. nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil, g. jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Výpovědní důvody jsou pro zaměstnavatele stanoveny nezaměnitelně. To znamená, že nelze dát zaměstnanci platnou výpověď z žádného jiného důvodu, který není výslovně uveden v 52 zákoníku práce. Okruh výpovědních důvodů odpovídá úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 158, o ukončení zaměstnání, i když nebyla Českou republikou ratifikována. Obecně se jedná o tři okruhy důvodů: důvody spočívající v technických nebo ekonomických problémech v provozu zaměstnavatele (označované jako organizační důvody), důvody spočívající v objektivních osobních důvodech u zaměstnance (zdravotní důvody, nesplňování kvalifikace), důvody spočívající v chování zaměstnance (porušování tzv. pracovní kázně, čili povinností vyplývajících z pracovně právního vztahu). Výpovědní důvod podle 52 písmeno c) ZP, který se týká tzv. nadbytečnosti zaměstnance, je třeba ve výpovědi specifikovat, aby bylo jasné, který z uvedených výpovědních důvodů v rámci daného ustanovení ZP je reálně dán. Je třeba též zvážit možnost dohody o změně pracovní smlouvy na jiný druh práce nebo na jiné pracoviště zaměstnavatele. Rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu (například zřizovatele) o změnách v rámci odstavce c) 52 ZP je subjektivní na proto jej nelze přezkoumávat soudem, například na základě znaleckého posudku. Druhým předpokladem je příčinná souvislost mezi tímto rozhodnutím a nadbytečností zaměstnance. Rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách není právním úkonem a nelze je samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti právního úkonu. Vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato před dáním výpovědi a zda ho učinil ten, kdo byl k tomu oprávněn. O výběru nadbytečných zaměstnanců rozhoduje výlučně zaměstnavatel. Ani toto rozhodnutí soudy nepřezkoumávají. Tento výpovědní důvod lze použít i tehdy, jestliže zaměstnanci odpadne část pracovní náplně, která spadá do druhu práce podle sjednané pracovní smlouvy. Po rozhodnutí o organizační změně by měla být zaměstnanci výpověď doručena tak, aby s uplynutím výpovědní doby byla též ukončena jeho práce, tedy realizována organizační změna. Výpovědní důvod podle 52 písm. f) ZP se týká nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňování požadavků pro výkon sjednané práce bez zavinění zaměstnavatele. Předpoklady pro výkon některých prací jsou dány obecně závaznými právními předpisy (například získání řidičského průkazu, vysokoškolského lékařského diplomu), zatímco požadavky pro výkon určitých prací si stanoví zaměstnavatel sám. Může jít například i o takové věci, jakými jsou způsob jednání se zákazníky či klienty nebo vhodnost oblečení. Ve 14

50 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO vazbě na 14 odst. 1 ZP nesmí však zaměstnavatel překročit mez, která by vedla k šikanování zaměstnance (princip dobrých mravů). Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď jen tehdy, jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil. Písemná výzva (například dopisem) k odstranění nedostatků musí být natolik konkrétní, aby zaměstnanec věděl, co se od něho přesně požaduje a v čem zaměstnavatel spatřuje jeho neuspokojivé pracovní výsledky. Přiměřenost lhůty k odstranění nedostatků ponechává zákoník na posouzení zaměstnavatele, a to podle posouzení každého konkrétního případu. Kdyby zaměstnavatel stanovil lhůtu příliš krátkou nebo žádnou nebo upozornil zaměstnance pouze ústně, nesplnil by hmotně právní podmínku pro platnost výpovědi. Výpověď lze dát, jestliže zaměstnanec byl v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění nedostatků a v přiměřené době je neodstranil. Neuspokojivé pracovní výsledky nelze zaměňovat s porušováním pracovní kázně ani s tzv. obchodním neúspěchem či podnikatelským rizikem. Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem ( 53 ZP) 1. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je: a. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, b. při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení, c. v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, d. v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, e. v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Tento zákaz výpovědi podle 53 má ještě určitá omezení v paragrafu 54 zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ( 55 ZP) 1. Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a. byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b. porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 2. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Pokud zaměstnavatel okamžitě ruší pracovní poměr se zaměstnancem proto, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, zákoník práce tento pojem nedefinuje. Při hodnocení intenzity tohoto porušení a volbě způsobu rozvázání pracovního poměru by zaměstnavatel měl přihlédnout především: 15

51 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO k osobě zaměstnance a jeho dosavadnímu postoji k zaměstnavateli. Zda například zaměstnavatel dosud byl s jeho prací spokojen, zda došlo k mimořádnému a ojedinělému vybočení z plnění povinností, zda jde o začínajícího a tudíž ještě nezkušeného zaměstnance, apod., k zastávané funkci či pracovnímu zařazení zaměstnance. Zda například jde o zaměstnance, který zastává tak významné pracovní místo, že by měl být příkladem ostatním zaměstnancům, k době a situaci, v níž k porušení povinnosti došlo. Zda například zaměstnanec v době porušení povinnosti neřešil své osobní či rodinné problémy, či byl ovlivněn mimořádným pracovním zatížením, nemocí apod., k míře zavinění, zda šlo o nedbalost nebo přímo úmysl, přičemž úmyslné jednání je vždy posuzováno jako závažnější porušení, ke způsobu a intenzitě porušení povinnosti. Například bezdůvodné zameškání celé pracovní směny je nutné považovat za intenzivnější porušení povinností, než např. pozdní příchod nebo dřívější odchod ze směny, k tomu, zda zaměstnanec svým jednáním způsobil zaměstnavateli škodu nebo zda alespoň mohl tuto škodu způsobit, ale díky jiným okolnostem či náhodě ke škodě nedošlo (například kouření ve skladu s hořlavinami), k úrovni pracovní morálky u ostatních zaměstnanců, například zda a do jaké míry je porušování pracovních povinností tolerováno ostatním zaměstnancům. Po zvážení všech výše uvedených okolností by měl zaměstnavatel dospět k závěru, zda zaměstnanec porušil povinnost nebo i více povinností méně závažně, závažně či zvlášť hrubým způsobem. Poté může přistoupit k příslušnému právnímu úkonu směřujícímu ke skončení pracovního poměru. Zákoník práce nezná jako důvod skončení pracovního poměru tzv. ztrátu důvěry, proto je třeba důvod výpovědi a tím spíše i okamžitého skončení pracovního poměru, blíže konkretizovat. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ( 56 ZP) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, a. podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo b. zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti ( 141 odst. 1). Další společná ustanovení o skončení pracovního poměru jsou definována v paragrafech 57 až 61 zákoníku práce. Důležitý je například 61 : 1. Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. 2. Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. 3. Zaměstnavatel může použít souhlasu podle odstavce 2 jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení. 4. Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní 16

52 MP - Modul II.A. PRACOVNÍ PRÁVO podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. 5. S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých. 17

53 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul II. B ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Studijní texty Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

54 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Modul II. B ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Zpracoval: PaedDr. Zdeněk Souček OBSAH: I. Plat, zařazování pracovníků... 3 Plat a jeho určení... 3 Zařazování pracovníků... 4 Příplatky k platovému tarifu podle zákoníku práce... 6 Další ustanovení o platu... 9 II. Pracovní řád a pracovní náplně III. Pracovní cesty a cestovní náhrady IV. Dovolená, překážky v práci Dovolená Překážky v práci V. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci

55 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL I. Plat. Zařazování pracovníků 1. Plat a jeho určení Mzdové a platové poměry zaměstnanců v pracovním poměru jsou s účinností od 1. ledna 2007 komplexně upraveny zákoníkem práce. Zákoník práce zrušil zákon č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Zákonem č. 264/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, byla z rozsahu působnosti zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, vyloučena úprava platových poměrů zaměstnanců v pracovním poměru a tento zákon nadále upravuje jen platové poměry vojáků z povolání. S ohledem na skutečnost, že šestá část zákoníku práce stanoví jak právní úpravu utváření mezd v tzv. podnikatelské sféře, tak i právní úpravu platových poměrů ve veřejných službách a správě a právní úpravu odměňování zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, definuje paragraf 109 všechny formy odměn za práci zaměstnanců v pracovně právních vztazích. Mzda, plat a odměna z dohod ( 109 ZP) 1. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. 2. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 3. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a. stát, b. územní samosprávný celek, c. státní fond, d. příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo e. školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. 4. Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. 5. Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti ( 74 až 77). Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší, než minimální mzda. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovilo s platností od 1. ledna 2007 výši měsíční minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda činí 48,10 Kč za hodinu. V zákoníku práce se nově objevuje pojem zaručená mzda. Vztahuje se pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy stanoví vláda nařízením. Tyto sazby ochraňují zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. 3

56 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Určení platu ( 122 ZP) 1. Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle tohoto zákona (zákoník práce), nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle 111 odst. 2, 112 odst. 2 a 123 odst. 6 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. 2. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku (dále jen vedoucí organizační složky ), určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje u zástupce vedoucího zaměstnance podle věty první, pokud není pracovní místo tohoto vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno, nebo pokud vedoucí zaměstnanec práci přechodně nevykonává. Platové tarify ( 123 ZP) 1. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 2. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení prací v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. 3. Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. 4. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen započitatelná praxe ). 5. Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. Platový tarif v šestnácté platové třídě činí nejméně 3,4násobek platového tarifu v první platové třídě. Platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí nejméně 1,5násobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Platové tarify v platových třídách a stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru. Výši platového tarifu zaměstnance ve veřejných službách a správě určují tři veličiny, z nichž dvě jsou stanoveny zákoníkem práce, a to platová třída a platový stupeň, do nichž je zaměstnanec zařazen. Třetím prvkem je stupnice platových tarifů stanovená na základě zákonného zmocnění nařízením vlády (NV č. 564/2006 Sb.). Pro zařazení zaměstnance do platové třídy je rozhodující druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do té platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon na zaměstnanci v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě požaduje. Pokud nejnáročnější práce, které má zaměstnanec konat, nevyplývají přímo z druhu práce, je možné je blíže vymezit v pracovní náplni zaměstnance. Ta by ale neměla být součástí pracovní smlouvy a nemůže rozšiřovat sjednaný druh práce. 2. Zařazování pracovníků Zařazení pracovníka do příslušné platové třídy a platového stupně upravují ustanovení nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Rozsah tohoto nařízení vlády je vymezen odkazem na 109 ZP, neboť okruh zaměstnanců, na které se vztahuje, je shodný s okruhem zaměstnanců, kterým zaměstnavatelé podle 109 odst. 3 ZP poskytují plat. Pro tyto zaměstnance se v paragrafu 1 stanoví: a) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, b) způsob zařazování do platových tříd, c) podmínky pro určení započitatelné praxe, 4

57 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL d) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce, e) stupnice platových tarifů, f) výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, g) rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. Pro hodnocení prací pro účely jejich zařazení do platových tříd se vychází ze tří základních kritérií, kterými jsou složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Základním kritériem vyjadřujícím složitost práce je vzdělání potřebné pro její řádný výkon. Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách, tzv. potřebné vzdělání, jsou stanoveny v paragrafu 2 nařízení vlády. Tyto kvalifikační předpoklady vzdělání zajišťují především jednotný přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům, kteří vykonávají práce stejné náročnosti. Nenahrazují ale kvalifikační předpoklady, které stanoví jiné právní předpisy jako nezbytnou podmínku pro výkon některých prací (v případě pedagogů zákon č. 563/2004 Sb.). Zařazení zaměstnance do platové třídy ( 3 NV) (1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací (dále jen "katalog prací"), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. (2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. (3) Zaměstnavatel může výjimečně zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže a) je důvodem zvláštní povaha vykonávané práce podle 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce, b) zvláštní právní předpis vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání podle 2 odst. 1, nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad, c) zaměstnanec dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadované práce a je starší než 50 let, d) zaměstnanec zahájil studium, kterým si doplní potřebné vzdělání, v tomto studiu řádně pokračuje, zejména neopakuje ročník nebo část studia, nepřerušil vzdělávání nebo studium, neukončil vzdělávání před úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu, nebo neukončil studium jiným způsobem než absolvováním studia v příslušném studijním programu, e) zaměstnanec vykonává práce převážně manuálního charakteru, pro které se stanoví jako potřebné vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou, pokud dosáhl alespoň středního vzdělání nebo středního vzdělání s výučním listem v oboru, který zaměstnavatel pokládá za odpovídající pro výkon požadované práce, f) není-li tento postup podle zvláštního právního předpisu vyloučen. (4) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání a nejsou-li dány podmínky pro výjimečné zařazení zaměstnance podle odstavce 3, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, nejvýše na dobu 4 roků. Katalogem prací se rozumí Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. 5

58 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Kvalifikační předpoklady pro pedagogické pracovníky stanoví zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Pokud takovýto pracovník nesplňuje tento předpoklad, to znamená, že nemá odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, může podle 32 zmíněného zákona č. 563/2004 Sb. vykonávat po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ( ) v těchto třech případech: a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti, b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí, c) jestliže v době vzniku základního pracovně právního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovně právní účely za splněný. 3. Příplatky k platovému tarifu podle zákoníku práce Příplatek za vedení ( 124 ZP) 1. Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. 2. Příplatek za vedení přísluší také a. zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, b. zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Pojem vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele je definován v 11, odstavec 4 ZP. Podle tohoto ustanovení jsou vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Výši příplatku za vedení určuje vedoucímu zaměstnanci v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje výši příplatku za vedení orgán, který je podle 122, odst. 2 ZP oprávněn určit tomuto vedoucímu zaměstnanci plat. Výše příplatku za vedení je stanovena v odstavci 3, paragrafu 124 ZP a je určena jako rozpětí v jednotlivých kategoriích podle stupňů řízení. Příplatek za práci v sobotu a v neděli ( 126 ZP) 1. Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. 2. Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek podle odstavce 1 místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. 6

59 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Za práci vykonanou z rozhodnutí zaměstnavatele v sobotu a neděli náleží zaměstnanci příplatek, který má kompenzovat zásah do osobního života zaměstnanců a jejich rodin. Stejně jako u příplatku za noční práci zákon nestanoví minimální počet hodin, které musí zaměstnanec v těchto dnech odpracovat. Příplatek se tedy poskytuje za každou hodinu odpracovanou v sobotu a v neděli. Poskytování tohoto příplatku nelze nahradit poskytnutím náhradního volna. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas ( 127 ZP) 1. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. 2. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle odst. 1. Zákon již nestanoví zvláštní úpravu pro poskytování platu za práci přesčas u zaměstnanců, kteří pobírají příplatek za vedení. Při poskytování platu za práci přesčas se u nich postupuje stejně, jako u ostatních zaměstnanců. Zvláštní příplatek ( 129 ZP) 1. Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek. 2. Rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši příplatku v jednotlivých skupinách stanoví vláda nařízením. (NV č. 564/2006 Sb.) 3. Zaměstnavatel určí zaměstnanci výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu s pracovními podmínkami, ve kterých zaměstnanec soustavně vykonává práci. Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině: I. 400 až Kč, II. 600 až Kč, III až Kč, IV až Kč, V až Kč. Výňatek z přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.: I. skupina - práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 2. Přímá pedagogická činnost spojená s 2.1. výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole, 2.2. dohledem nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci učební nebo odborné praxe. 7

60 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL II. skupina - práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 1. Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami 1.2. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, 1.2. ve výchovných skupinách nebo třídách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto žáky 1.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a pro preventivně výchovnou péči 1.4. v zařízení sociálních služeb pro osoby mentálně nebo tělesně postižené 2. Přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele vykonávaná ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky. Příplatek za rozdělenou směnu ( 130 ZP) 1. Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. 2. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny. Osobní příplatek ( 131 ZP) 1. Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. 2. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah ( 132 ZP) Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Tento pojem a způsob proplácení příplatku nově upřesňuje odstavec 4 paragrafu 23 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících takto: Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízení sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době, těmto 8

61 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. Specializační příplatek pedagogického pracovníka ( 133 ZP) Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši až Kč měsíčně. Právním předpisem, na jehož základě se specializační příplatek poskytuje, je vyhláška MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků...: 9 Studium k výkonu specializovaných činností (1) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými jsou: a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol, c) prevence sociálně patologických jevů, d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy, e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. (2) Studium v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Poskytování specializačního příplatku je vázáno na výkon specializovaných činností, pro který jsou nezbytné určité kvalifikační předpoklady. Získání těchto předpokladů bez toho, že by zaměstnavatel na zaměstnanci současně požadoval výkon specializovaných činností, však nárok na poskytování tohoto příplatku nezakládá. Poskytování tohoto příplatku v souběhu s ostatními příplatky, na které zaměstnanci rovněž vznikl nárok, zákon nevylučuje. Odměna ( 134 ZP) Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek ( 135 ZP) U zaměstnanců s měsíčním platem nedochází ke krácení mzdy v důsledku svátku. Jejich měsíční plat není stanoven v závislosti na počtu pracovních dní v příslušném měsíci a s jejich zvyšujícím nebo snižujícím se počtem se na rozdíl od denní nebo hodinové mzdy nemění. Proto takovým zaměstnancům nenáleží za svátek náhrada platu, ale pouze jejich měsíční nekrácený plat. Pokud zaměstnanec s měsíčním platem pracuje ve svátek, náleží mu za odpracovanou dobu náhradní volno v rozsahu odpovídajícím rozsahu jeho práce ve svátek. Protože se mu za dobu čerpání tohoto volna měsíční plat nekrátí, nedochází u něho k žádné platové újmě. 4. Další ustanovení o platu Platový výměr ( 136 ZP) 1. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. 2. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje: o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, 9

62 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu o termínu a místu výplaty, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. 3. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, vydá platový výměr orgán příslušný k určení jeho platu ( 122 odst. 2). Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost 141 ZP 1. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. 2. Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. 3. Nebyl-li pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu sjednán v kolektivní smlouvě, určí jej zaměstnavatel v mezích období uvedeného v odstavci 1 po projednání s odborovou organizací. 4. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. 5. Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, vyplatí mu mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. 143 ZP (1) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. II. Pracovní řád a pracovní náplně V souladu s ustanovením 306, odst. 5 ZP vydalo MŠMT v dohodě s MPSV ČR vyhlášku, kterou stanoví pracovní řád pro pracovníky škol a školských zařízení. Jedná se o vyhlášku č. 263/2007 Sb. Tímto pracovním řádem jsou povinni se řídit všichni pracovníci škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí. Pracovní řád slouží jako nástroj řízení a organizace práce zaměstnanců. V souladu s právními předpisy se zde blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce a to podle zvláštních podmínek zaměstnavatele. Pracovní řád nemůže zaměstnancům ukládat další povinnosti nad rámec zákona a nemůže ani zakládat nové právní nároky zaměstnanců. 10

63 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Zmíněný pracovní řád platí tedy v resortu veřejného školství a není třeba ho u jednotlivých zaměstnavatelů nijak doplňovat či upřesňovat. Objasňuje některé důležité skutečnosti a zvláštnosti práce ve školství, zejména specifiku práce pedagogických pracovníků. Je závazný pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. Některá jeho ustanovení jsou zde uvedena. Pracovní doba pedagogických pracovníků ( 3) (1) V pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají a) přímou pedagogickou činnost, b) další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například: příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků, práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen "žáci") ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. (2) Nejde-li o výkon přímé pedagogické činnosti, může pedagogický pracovník vykonávat práci i na jiném s ním dohodnutém místě. (3) Při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. (4) Je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem; v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mu to oznámí zpravidla 3 dny předem. (5) V evidenci odpracované pracovní doby se uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení. V souvislosti s ustanovením odstavce 2 výše zmíněného paragrafu je třeba upozornit na ustanovení 2, odstavec 4 zákoníku práce, které výrazně zaměstnavateli ztěžuje možnost podobné dohody s pracovníkem: (4) Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. V novele zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících účinné od je proto doplněn paragraf 22a týkající se pracovní doby pedagogických pracovníků, který v odstavcích 2 a 3 tuto záležitost upravuje takto: (2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad 11

64 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce, než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. Pracovní řád pro pracovníky škol a školských zařízení dále ještě stanoví čerpání dovolené, volno k samostudiu pro pedagogické pracovníky a pravidla dohledu nad žáky. Z ustanovení tohoto pracovního řádu vyplývají jasně pracovní povinnosti pedagogů i jejich pracovní náplně. Ty vycházejí z pracovního řádu a jsou přizpůsobeny specifickým podmínkám zaměstnavatele, ovšem tak, aby nebyly v rozporu se zákoníkem práce. Pracovní náplně ostatních zaměstnanců se stanoví obdobným způsobem s využitím pracovního řádu. III. Pracovní cesty a cestovní náhrady Zákon v souladu s definicí závislé práce jednoznačně stanoví obecnou zásadu, podle níž náklady spojené s výkonem práce nese zaměstnavatel (kromě případů podle ustanovení odst. 2 a3, 22a, zákona č. 563/2004 Sb.). Cestovními výdaji, za které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci cestovní náhrady, jsou zákonem taxativně vymezené výdaje spojené s pracovními, případně dalšími zákonem vymezenými cestami, se změnami sjednaného místa výkonu práce, to je v souvislosti s přeložením, s místem výkonu práce v zahraničí, včetně poskytování cestovních náhrad v souvislosti s přijetím do zaměstnání. Zaměstnanec se svých zákonných práv nemůže vzdát ( 19 ZP). Cestovní výdaje ( 152 ZP). Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při a. pracovní cestě ( 42), b. cestě mimo pravidelné pracoviště, c. cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, d. přeložení ( 43), e. přijetí do zaměstnání v pracovním poměru, f. výkonu práce v zahraničí. Cestovní náhrady ( 155 ZP a další) 1. Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. 2. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště. Zákoník práce v 34 stanoví náležitosti pracovní smlouvy a v odstavci 2 se uvádí, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však 12

65 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací U těchto zaměstnavatelů, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, platí pro poskytování cestovních náhrad následující zákonná ustanovení. Podle 174 ZP při poskytování cestovních náhrad postupuje takovýto zaměstnavatel podle části sedmé hlavy II ZP, což jsou ustanovení pro zaměstnavatele, kteří nejsou uvedeni v 109, odst. 3 ZP s dále stanovenými odchylkami. Náhrada jízdních výdajů ( 175 ZP) Sazba základní náhrady stanovená v 157 odst. 4 a 5 je pro zaměstnavatele závazná a nemůže ji sjednat nebo před pracovní cestou určit odchylně. Náhrada jízdních výdajů ( 157 ZP) 1. Náhradu jízdních výdajů za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v prokázané výši. 2. Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek. 3. Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. 4. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u a. jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč, b. osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč; při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. Tato sazba základní náhrady se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle 189 (pro rok 2010 vyhláška MPSV ČR 462/2009 Sb.). 158 ZP 2. Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. 3. Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle Spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje 13

66 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených Náhradu jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty poskytuje zaměstnavatel v prokázané výši; tato náhrada náleží zaměstnanci i vedle náhrad podle 157 odst. 1 až Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. 160 Za použití dopravního prostředku po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, po kterém již nenásleduje výkon práce, je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci náhradu jízdních výdajů pouze do výše, která by náležela zaměstnanci v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo. Obdobně se postupuje při předem dohodnutém přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance před výkonem práce. Náhrada výdajů za ubytování ( 162 ZP) 1. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. Po dobu návštěvy člena rodiny hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování pouze v případě, že si je musel zaměstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb zachovat. 2. Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit. Stravné ( 176 ZP) 1. Při poskytnutí stravného se 163 odst. 1 nepoužije. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši a. 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b. 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, c. 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle 189 (zde je uveden stav platný pro rok 2010). 2. Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a). 3. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného podle odstavce 1 a míru jeho krácení podle 163 odst. 2 přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1. 14

67 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Stravné ( 163 ZP) 2. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit až o hodnotu a. 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b. 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c. 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 3. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné než je stanovené v odstavci 1, nebo míru jeho krácení podle odstavce 2, přísluší zaměstnanci stravné podle odstavce Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. 5. Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením pracovní cesty končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem. 6. Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. 7. Důvody pro neposkytnutí stravného stanovené v odstavcích 5 a 6 nemohou účastníci rozšiřovat. Náhrada nutných vedlejších výdajů ( 164 ZP) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. Nemůže-li zaměstnanec výši výdajů prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty. Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě ( 179 ZP) 1. Při poskytování zahraničního stravného se ustanovení 170 odst. 2 věty první nepoužije. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného prováděcím právním předpisem vydaným podle Vedoucím organizačních složek státu a jejich zástupcům a statutárním orgánům a jejich zástupcům je možné určit zahraniční stravné až do výše přesahující o 15 % základní sazbu zahraničního stravného uvedenou v odstavci 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zahraniční stravné ( 170 ZP) 1. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených. 2. Věta první je vynechána. Jestliže zaměstnavatel nepostupuje podle věty první, určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle 189. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. 15

68 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL 3. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba déle než 6 hodin, nejvýše však 12 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné v poloviční výši této sazby zahraničního stravného, a ve čtvrtinové výši této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky nejméně 6 hodin, avšak alespoň 1 hodinu. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Paušalizace cestovních náhrad ( 182 ZP) 1. Při sjednání paušální měsíční nebo denní částky cestovní náhrady, popřípadě při jejím stanovení vnitřním předpisem nebo individuálním písemným určením se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování cestovních náhrad skupině zaměstnanců nebo zaměstnanci, z výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů této skupiny zaměstnanců nebo tohoto zaměstnance. Současně se určí způsob krácení paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci. 2. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen předložit mu k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla paušální částka určena. Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování ( 183 ZP) 1. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta. 2. Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné v české měně nebo v jiné než v prováděcím právním předpisu vydaném podle 189 stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy. 3. Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. 4. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí právo zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, anebo v české měně. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně, pokud se nedohodnou jinak. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy uvedené v odstavci Nedohodnou-li se účastníci jinak, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva. Částka, kterou má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. 16

69 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL IV. Dovolená, překážky v práci 1. Dovolená Úprava dovolené patří k tradiční úpravě pracovně právních vztahů. Právo na odpočinek je jedním ze základních práv občana zaručených Listinou základních práv a svobod a dovolená je svou povahou nepochybně jednou z forem odpočinku zaměstnance. Právo na dovolenou je individuálním právem zaměstnance a je nepřevoditelné na jiného. Základní ustanovení o dovolené v paragrafu 211 ZP dělí dovolenou pro zaměstnance v pracovním poměru na tři druhy: a. dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, b. dovolenou za odpracované dny, c. dodatkovou dovolenou. Dovolená za kalendářní rok ( 212 ZP) 1. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. 2. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. 3. Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. 4. Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, poskytne mu dovolenou (její část) právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba mu poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění. Výměra dovolené ( 213 ZP) 1. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. 2. Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v 109 odst. 3 činí 5 týdnů v kalendářním roce. 3. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Dovolená za odpracované dny ( 214 ZP) Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Ustanovení 212 odst. 1 věty druhé platí i zde. Obecné ustanovení o dovolené ( 216 ZP) 1. Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. 17

70 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL 2. Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. 3. Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu ( 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Čerpání dovolené ( 217 ZP) 1. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. 2. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. 3. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. 4. Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost. 5. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok a má-li alespoň na 4 týdny dovolené právo. 18

71 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL 2. Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené podle odstavce 1 překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v 217 odst. 4 nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak. 3. Nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené podle odstavce 1 ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské dovolené, určí dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené. 4. Neurčí-li zaměstnavatel, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 3, zaměstnanci dovolenou podle odstavce 1 ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou podle věty první ani do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká. 5. Jestliže zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených v odstavci 2 vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení na žádost zaměstnance. Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené. 2. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den. 2. Překážky v práci ( ZP) Důležité osobní překážky ( 191 ZP) Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle 115 občanského zákoníku v případech podle 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle 39 zákona o nemocenském pojištění60) a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo v 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Společným znakem důležitých osobních překážek v práci je, že po dobu jejich trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, aniž by ten musel 19

72 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL zaměstnavatele žádat o poskytnutí pracovního volna v souvislosti s překážkou v práci. V těchto případech totiž postačí, aby zaměstnanec zaměstnavateli existenci těchto překážek v práci prokázal. Další překážkou v práci je pro zaměstnankyni podle 195 ZP mateřská dovolená: (1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. (2) Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. (3) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. (4) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. (5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena ( 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Rodičovská dovolená ( 196 ZP) K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovská dovolená je důležitá osobní překážka v práci a umožňuje, aby v jejím rámci o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Dále existují tzv. jiné důležité osobní překážky v práci ( 199 ZP): (1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku. (2) Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují ( 317). Viz nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Pracovní volno může zaměstnanec získat též z dalších důvodů: překážky v práci z důvodu obecného zájmu ( 200 ZP) výkon veřejné funkce ( 201 ZP) výkon občanské povinnosti ( 202 ZP) jiné úkony v obecném zájmu ( 203 ZP) 20

73 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL pracovní volno související s brannou povinností ( 204 ZP) překážky v práci z důvodů školení, jiné formy přípravy nebo studia ( 205 ZP) V. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci (BOZP) Základním cílem při zajišťování BOZP je předcházení (prevence) rizik. Základní ustanovení jsou obsažena v paragrafu 101 zákoníku práce: Předcházení ohrožení života a zdraví při práci ( 101 ZP) 1. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen rizika ). 2. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. 3. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. 5. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. 6. Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Základní principy zajišťování BOZP Stanoví se základní principy bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci: 1. povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci má zaměstnavatel, 2. bezpečnost a ochrana zaměstnanců je zajišťována s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, 3. zásada předcházení (prevence) ohrožení života a zdraví při práci, 4. jednota péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a plnění pracovních povinností vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. 102 ZP 1. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. 2. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 3. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně 21

74 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. 4. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci. Prevence rizik Pojem prevence rizik se definuje tak, že se jím rozumí všechna opatření, která mají za cíl buď 1. předcházet rizikům, 2. odstraňovat rizika, 3. minimalizovat působení rizik neodstranitelných. Tato opatření vyplývají: z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jsou to opatření, která bylo možné zobecnit), z konkrétních opatření zaměstnavatele. Opatření zaměstnavatele mohou mít povahu kolektivní nebo povahu individuální. Opatření kolektivní povahy působí nebo se vztahují na více zaměstnanců, kteří nejsou individuálně určeni, např. technická opatření (umístění mříží, zábradlí), technologická opatření (nahrazení nebezpečných látek používaných v technologickém procesu látkami méně nebezpečnými nebo bezpečnými), organizační opatření (stanovení kontrolovaných pásem, stanovení zákazů vstupu na určitá místa), informační opatření (umístění bezpečnostních značek, tabulek, provedení bezpečnostního značení), opatření v oblasti pracovních postupů (stanovení vhodných pracovních postupů, stanovení vhodné následnosti činností, stanovení zakázaných manipulací a činností), opatření v organizaci práce a v pracovním režimu (stanovení vhodného střídání pracovních činností, rozdělení směny na dvě části, poskytnutí bezpečnostních přestávek), kompenzační opatření (poskytnutí delší dovolené). Opatření individuální ochrany zaměstnanců směřují k ochraně zaměstnance individuálně určeného. Typickým příkladem je poskytnutí osobního ochranného pracovního prostředku, pracovního oděvu, pracovní obuvi, ochranného nápoje. Dokumentace Zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních. Forma ani způsob vedení evidence nejsou předepsány a volí je sám zaměstnavatel. Nic nebrání tomu, aby využíval různé formy a způsoby (například ukládal listiny v šanonech, vedl dokumentaci v elektronické podobě, měl evidenci centrální nebo vedenou odděleně podle jednotlivých pracovišť). Vyhodnocení a prevence rizik 22

75 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Vyhledávání a vyhodnocení rizik a zjišťování jejich příčin. Tato dokumentace obsahuje: posuzovaný objekt identifikace nebezpečí vyhodnocení závažnosti rizika bezpečnostní opatření Přijímání opatření k odstranění příčin. Informování zaměstnanců o vyhodnocení rizik a provádění opatření ke snížení jejich působení. Pro vydání lékařského posudku o způsobilosti zaměstnance k práci je povolán především lékař zajišťující pro zaměstnance závodní preventivní péči (závodní lékař); teprve nepůsobí-li u zaměstnavatele lékař závodní preventivní péče, přichází v úvahu lékař zvolený zaměstnancem ve smyslu ustanovení 9 odst. 2 věty první zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance ( 103 ZP) 1. Zaměstnavatel je povinen a. nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b. informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, 37) c. zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, d. sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e. nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f. zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g. zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h. jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a 23

76 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i. umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j. zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, k. nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l. zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy (Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění zákaz kouření). Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a. při změně pracovního zařazení nebo druhu práce b. při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c. v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu. Informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci by měla zahrnovat především: seznámení s riziky práce a pracoviště zaměstnance a s výsledky vyhodnocení rizik, seznámení s opatřeními na ochranu před působením neodstranitelných rizik, která se týkají konkrétní práce a pracoviště zaměstnance. Informace bývají zpravidla součástí instruktáže, kterou zajišťuje zaměstnanci jeho přímý nadřízený. Její součástí jsou též informace o: bezpečných pracovních postupech, používání pracovních a dopravních prostředků, používání ochranných zařízení a osobních ochranných pracovních prostředků, chování a úkolech zaměstnance při mimořádných situacích. Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech, které zaměstnavatel zajistil zaměstnancům, je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci; formu a způsob vedení dokumentace si volí zaměstnavatel sám. Kategorie práce Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, 37. Práce se zařazují do čtyř kategorií, a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovost pro zdraví. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje 24

77 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Práce v kategorii čtvrté představují nejvyšší zátěž, práce v kategorii první představují zátěž nejnižší. V zásadě práce do kategorie čtvrté a třetí zařazuje na návrh zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; práce do kategorie druhé zařazuje zaměstnavatel; práce, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Zákaz kouření (zák. č. 379/2005 Sb. 8, odst. 1 b) Zakazuje se kouřit ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení První pomoc zaměstnancům Předpokladem pro to, aby zaměstnavatel mohl zajistit první pomoc zaměstnancům, je určení konkrétních zaměstnanců, jejich vyškolení a vybavení pro poskytnutí první pomoci. Zaměstnance pro první pomoc vyškolí zaměstnavatel ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči. Vhodným vybavením je lékárnička první pomoci; její obsah není předepsán, orientačně však lze vycházet z požadavků kladených na obsah lékárničky motorových vozidel. Důležité je zabezpečit dosažitelnost telefonického nebo jiného spojení k přivolání profesionální první pomoci záchrannou službou. Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje ( 104 ZP) 1. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky). 2. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. 3. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. 4. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. 5. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. 6. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků: 25

78 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen "ochranné prostředky"), mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou: a) běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, b) výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů, c) speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, d) výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, e) sportovní výstroj a vybavení, f) ochranné prostředky určené pro sebeobranu, g) prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti. Přidělení ochranných pracovních prostředků vypracování seznamu ochranných pracovních prostředků seznam musí vycházet z vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik možného ohrožení zdraví přidělení OPP používání, údržba a čištění OPP evidence OPP Hodnocení rizik na pracovišti - NV č. 495/2001 Sb. 4: Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Při výběru ochranných prostředků se postupuje zejména podle příloh č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Příloha č. 1 - Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků Příloha č. 2 - Seznam jednotlivých ochranných prostředků Příloha č. 3 - Seznam prací a činností, které vyžadují poskytování ochranných prostředků Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání ( 105 ZP) 1. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. 2. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. 3. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b. k úmrtí zaměstnance. 26

79 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Kniha úrazů V knize úrazů se evidují všechny úrazy, které na pracovišti vznikly, i když jimi nebyla bezprostředně způsobena pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost nepřesahovala tři kalendářní dny. Kniha úrazů může být vedena jako sešit, jako vazač s vkládanými listy, ale také například v elektronické podobě apod. Podstatné je, že zaměstnavatel vede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, kdyby toto bylo později třeba. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu: Opatření proti opakování pracovních úrazů Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence rizik vyhodnotit zjištění, která získal v souvislosti se vznikem úrazu na pracovišti, a zahrnout do prevence rizik taková opatření, která by vyloučila, resp. omezila vznik obdobných pracovních úrazů. Úrazy dětí, žáků a studentů (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, 29) (2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. (3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 29 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): 1 Kniha úrazů (1) V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen úraz ), ke kterým došlo při činnostech uvedených v 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. (2) V knize úrazů se uvede a) pořadové číslo úrazu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného, c) popis úrazu, d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, e) zda a kým byl úraz ošetřen, f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů, g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu. 27

80 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL (3) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. Záznam o úrazu (1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje, jde-li o a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta (dále jen žák ) ve škole nebo školském zařízení, zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. (2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce. (3) Na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo orgánu uvedeného v 4 škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1. (4) Škola nebo školské zařízení vyhotoví o úrazu, který není uveden v odstavci 1, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. (5) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci. (6) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu. O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Zasílání záznamu o úrazu (1) Záznam o úrazu podle 2 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, a) zdravotní pojišťovně žáka a b) České školní inspekci. (2) Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola nebo školské zařízení do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle 3 nebo aktualizaci záznamu podle 2 odst. 6 písm. b) a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka, c) České školní inspekci, d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. (3) Škola a školské zařízení zasílají záznamy o úrazu a jejich aktualizaci též zřizovateli na základě jeho písemné výzvy. (4) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje, jedná-li se o aktualizaci záznamu o úrazu podle 2 odst. 6 písm. a). Škola nebo školské zařízení vždy k 30. září vyrozumí Českou školní inspekci o aktualizacích záznamů o úrazu podle 2 odst. 6 písm. a) v uplynulém školním roce. Vyrozumění podle věty druhé obsahuje pořadové číslo a školní rok vyhotovení každého záznamu o úrazu, který byl v uplynulém školním roce aktualizován, a údaj o důvodu aktualizace. (5) Záznam o úrazu a vyrozumění o aktualizacích záznamů o úrazu podle odstavce 4 se zasílá České školní inspekci v elektronickém formuláři. Práva a povinnosti zaměstnance ( 106 ZP) 1. Zaměstnanec má právo: 28

81 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. 2. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. 3. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen a. účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b. podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, c. dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d. dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, e. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, f. oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g. s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, h. bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Pokyn ke zjištění vlivu alkoholu nebo jiných návykových látek 29

82 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL Osoba, která může dát zaměstnanci pokyn ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, musí být vedoucím zaměstnancem a musí být zaměstnavatelem písemně určena. Toto písemné určení může být např. v pracovním řádu nebo v jiné interní směrnici firmy. Pokud se zaměstnanec nepodrobí pokynu písemně určeného zaměstnance ke zjištění vlivu alkoholu nebo jiných návykových látek, porušuje pracovní kázeň. Podle zák. č. 379/2005 Sb. osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek (např. řidiči motorových vozidel), nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. Tato osoba je ve stanovených případech povinna se podrobit na výzvu příslušníků Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské služby České republiky, osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek, zaměstnavatele nebo jejího ošetřujícího lékaře vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Odmítne-li se uvedená osoba podrobit orientačnímu vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy stanoví zvláštní zákon. Tímto zákonem je Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Obsahuje ustanovení týkající se těchto oblastí bezpečnosti práce: stanovená formou minimálních požadavků na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, na organizaci práce a pracovní postupy, na bezpečnostní značky, značení a signály, zákazy výkonu některých prací, požadavky na odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost. Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat. Dokumentaci k zajištění BOZP, kterou je zaměstnavatel povinen vést, tvoří zejména: 1. směrnice k zajištění BOZP; 2. doklady o stavu budovy a všech dalších prostor, zejména doklady o kolaudaci budov, dílen, laboratoří, tělocvičen atd. a stavební plány objektů; 3. doklady o každoročních předepsaných prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele; 4. zprávy o předepsaných revizích, zkouškách a kontrolách technických zařízení a vybavení; 5. dokumentace ke kotelně a jejímu provozu; 6. školní řád, řád dílen, laboratoří, tělocvičen, odborných učeben apod.; 7. zápisy o provedeném školení a přezkušování zaměstnanců a žáků; 30

83 MP - Modul II.B. ŘEDITEL ŠKOLY JAKO ZAMĚSTNAVATEL 8. evidence pracovní doby včetně přesčasové práce; 9. kniha úrazů; 10. záznamy o pracovních a školních úrazech; 11. přehled pracovních a registrovaných školních úrazů a jejich odškodňování; 12. evidence uznaných nemocí z povolání; 13. rozbory pracovní a školní úrazovosti; 14. zprávy o šetření příčin smrtelných, těžkých a hromadných školních úrazů a smrtelných pracovních úrazů; 15. dokumentace zdravotní způsobilosti zaměstnanců; 16. dokument o pracích a pracovištích zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým; 17. seznam poskytovaných osobních ochranných prostředků a mycích, čistících a desinfekčních prostředků; 18. evidence používaných osobních ochranných pracovních prostředků; 19. dokumentace k ustavení bezpečnostních techniků, včetně jejich pracovní náplně; 20. jmenování obsluhy vyhrazených technických zařízení; 21. kniha závad; 22. rozvrh dozorů nad žáky; 23. zápisy o výsledcích kontrol, provedených příslušnými orgány, např. IBP, orgány ochrany veřejného zdraví; 24. zajištění první pomoci; 25. vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatření k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a žáků při práci a vzdělávání; 26. provozní řád (dle ustanovení 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění). 31

84 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul III. A FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Studijní texty Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

85 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Modul III. A FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Zpracoval: PaedDr. Zdeněk Souček OBSAH: I. Právní předpisy v oblasti financování školy... 3 II. Financování ve školství... 4 Veřejný sektor a školství... 4 Financování škol v České republice... 4 Neinvestiční finanční prostředky ze státního rozpočtu... 5 Ostatní vzdělávací náklady... 7 Investiční prostředky... 8 III. Hospodaření školské příspěvkové organizace... 9 Finanční hospodaření příspěvkových organizací... 9 Peněžní fondy příspěvkových organizací

86 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY I. Právní předpisy v oblasti financování školy Základní právní předpisy 1 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) poslední změna: č. 306/2008 Sb. zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona (poslední změna: č. 264/2006 Sb.) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (poslední změna: č. 479/2008 Sb.) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna: č. 304/2008 Sb.) zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě (poslední změna: č. 298/2007 Sb.) zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (poslední změna: č. 159/2010 Sb.) zákon č. 262/2006 Sb., zákon Zákoník práce (poslední změna: č. 479/2008 Sb.) zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna: č. 179/2006 Sb.) zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu (poslední změna: č. 362/2009 Sb.) zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (poslední změna: č. 420/2009 Sb.) zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (poslední změna: č. 362/2010 Sb.) zákon č. 187/2006 o nemocenském pojištění (poslední změna: č. 362/2009 Sb.) zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (poslední změna: č. 362/2009 Sb.) zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (poslední změna: č. 285/2009 Sb.) zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (poslední změna: č. 417/2009 Sb.) Prováděcí předpisy: vyhláška MF č. 410/2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (poslední změna: č. 355/2007 Sb.) vyhláška MŠMT ČR č. 492/2005 Sb., o krajských normativech (poslední změna: č. 8/2010 Sb.) vyhláška MF č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (poslední změna: č. 17/2008 Sb.) vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování (poslední změna: č. 107/2008 Sb.) České účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu vyhláška MPSV č. 459/2009 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010 vyhláška MPSV č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot 1 stav v srpnu

87 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY II. Financování ve školství 1. Veřejný sektor a školství Školství je jedním z resortů veřejného sektoru v České republice. Veřejný sektor je významnou součástí národního hospodářství ve smíšené ekonomice, kde zabezpečuje ty činnosti (funkce státu), kde soukromý, tedy ziskový sektor selhává. Veřejný sektor a sektor privátní jsou vzájemně prospěšným soužitím ve smíšené ekonomice. Oba sektory se vzájemně podmiňují a doplňují. Veřejný sektor je část národního hospodářství, která: zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby pro obyvatelstvo na neziskovém principu, je financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména prostřednictvím veřejných rozpočtů, je řízen veřejnou správou (státní správou a územní samosprávou), jeho produkci rozhoduje tzv. veřejná volba a to zpravidla nepřímo volenými zástupci, podléhá veřejné kontrole ze strany občanů a to opět nepřímo, prostřednictvím jejich volených zástupců. Hlavním posláním veřejného sektoru je předcházení důsledkům selhávání trhu a řešení důsledků selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji a to zejména: zabezpečení potřebných veřejných statků pro obyvatelstvo na neziskovém principu, přispění k ekonomickému růstu a to i vzděláním a zvyšováním kvalifikace pracovní síly, dosažení větší spravedlnosti v rozdělování, vytvoření podmínek pro růst zaměstnanosti, pomoc při vytváření podmínek pro fungování privátního sektoru. V současné době se posiluje postavení, pravomoci a odpovědnost jednotlivých článků územní samosprávy, tj. krajů a obcí za zabezpečování a financování veřejných statků. Jedná se o efektivní způsob nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů, neboť nabídka veřejných statků v případě regionálního uspořádání vychází z konkrétních potřeb obyvatelstva daného regionu a přibližuje se tak občanovi. Diskutuje se otázka, jaká část veřejných rozpočtů by např. ve školství měla podléhat rozhodování krajů. Zastánci centrálního rozdělování poukazují na nebezpečí vyplývající z různých regionálních priorit a na to, že by například prostředky na platy pracovníků ve školství nebyly ve všech krajích využívány stejným způsobem a v rámci státu by tak vznikaly rozdíly. Představitelé krajů poukazují na to, že v rámci regionů se mohou více respektovat místní zvláštnosti a specifické potřeby a že mírné rozdíly ve financování mezi jednotlivými regiony by mohly přispět ke stabilizaci kvalifikovaných pracovníků v určitých místech a že navíc je rozdělování těchto veřejných prostředků regulováno obecně platnými zákonnými normami. 2. Financování škol v České republice Školství je důležitý resort veřejného sektoru. Financuje se z veřejných rozpočtů, jednak dotací poskytnutou ze státního rozpočtu a dále také příspěvkem zřizovatele na provoz. Existují i další způsoby získávání finančních zdrojů jako je například doplňková činnost. Nutnou prvotní podmínkou k tomu, aby škola nebo školské zařízení byly financovány z veřejných rozpočtů, je jejich zařazení do školského rejstříku podle 141 a 142 zákona č. 561/2004 Sb. (tzv. školský zákon). 4

88 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Neinvestiční prostředky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR stanoví objem prostředků pro školy zřizované krajem a obcemi dohromady a tyto prostředky poskytne kraji formou dotace. Krajský úřad provede podle metodiky stanovené MŠMT rozpis dotace pro jednotlivé školy, předškolní a školská zařízení (krajská a obecní). Při rozpisu prostředků pro obecní školy kraj spolupracuje zejména při shromažďování údajů s pověřenými obcemi třetího stupně (tzv. obce P III), v jejichž působnosti se školy nacházejí. A) Neinvestiční finanční prostředky přidělované školám ze státního rozpočtu podle 160 zákona č. 561/2004 Sb. se obvykle rozdělují na tyto složky (dříve přímé vzdělávací náklady): Platy tj. platy a náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné. Odvody výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů. ONIV tzv. ostatní neinvestiční výdaje ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů (cestovné), výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, dále výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení. Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2, 160, zákona č. 561/2004 Sb. se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu se započítávají i cizinci, kterým se podle 20 odst. 1 a 3 poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky. Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky upravuje 161 školského zákona č. 561/2004 Sb.: Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem. Součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi 5

89 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů podle odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost a) škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v 160 odst. 1 písm. d), b) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje uvedené v 160 odst. 1 písm. c). Krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle 170 písm. b) a) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle 160 odst. 1 písm. d), b) rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí, finanční prostředky podle 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). Krajský úřad finančně vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, které poskytuje na činnost škol a školských zařízení podle odstavce 6, a to podle pokynů stanovených ministerstvem podle 170 písm. e) a postupem stanoveným zvláštním právním předpisem a předává výsledky finančního vypořádání ministerstvu, zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí ve svém správním obvodu zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu přidělovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d) a e). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje obec nebo svazek obcí, zpracovává a předkládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje kraj, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). MŠMT vydalo dle 161 školského zákona Vyhlášku č. 492/2005 Sb. o krajských normativech, kterou se stanoví Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu Ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů 6

90 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Zásady pro zvýšení krajských normativů Zásady pro zveřejnění krajských normativů Výňatek z uvedené vyhlášky: 2 Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů (1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel: a. průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np), b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No), c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP), d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po), e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) 4 Základní částka se z ukazatelů uvedených v 2 odst. 1 stanoví vztahem a) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky: 12 x 1,36 x (1/Np x PP + 1/No x Po) + ONIV 6 Zásady pro zvýšení krajských normativů Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů. 7 Zásady pro zveřejnění krajských normativů (1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle 4 odst. 5 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. B) Ostatní vzdělávací náklady jsou neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy, především náklady na: energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy, nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku a drobného dlouhodobého nehmotného majetku (DDHM, DDNM). U škol zřizovaných obcemi a kraji se ostatní vzdělávací náklady hradí z příspěvku zřizovatele na provoz. To znamená, že základní a střední školy a ostatní školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo kraji, dostávají jednak prostředky ze státního rozpočtu od kraje formou dotace a druhým zdrojem je příspěvek zřizovatele na provoz. Tyto dva zdroje financování se projevují v rozpočtu, výkaznictví a účtovém rozvrhu těchto příspěvkových organizací. Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě. 7

91 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání. Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje střední školy, vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje, střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v 14, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání a dětské domovy. Kraj může dále zřizovat a zrušovat mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v 14, školská zařízení podle 115 až 120, školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení. C. Investiční prostředky Pokud je zřizovatelem školy obec nebo kraj (na rozdíl od škol zřizovaných MŠMT nebo soukromých a církevních škol), investiční prostředky školy získávají z těchto zdrojů: odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odpisovaný majetek, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele nebo vlastní výnosy; investiční dotace z rozpočtu zřizovatele; výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví; dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům; převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. 8

92 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY Investiční prostředky může škola získat ještě jako: vlastní zdroje a zdroje z doplňkové činnosti získává přímo škola; dary poskytuje škole dárce; prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytuje úřad práce škole prostřednictvím zřizovatele; prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj, kraj poskytne dotaci obci a ta poskytne příspěvek škole; prostředky programů EU podle pravidel jednotlivých programů. II. Hospodaření školské příspěvkové organizace Hospodaření příspěvkových organizací upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvkovými organizacemi, které zřizují územní samosprávné celky, kterými jsou obec nebo kraj, se zabývá v paragrafech 27 až 37. Tato ustanovení se vztahují na všechny příspěvkové organizace zřizované samosprávnými celky, nejen školy (ale např. také knihovny, divadla, atd.), takže nerozlišují dvouzdrojové financování, které existuje u obecních škol. Tento zákon řeší, jak má vypadat zřizovací listina, jak příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky, které fondy PO vytváří a jak s nimi hospodaří, nakládání s majetkem zřizovatele a další ustanovení vzhledem k hospodaření. Důležitá ustanovení zákona o hospodaření příspěvkových organizací jsou tato: 1. Finanční hospodaření příspěvkových organizací 28 Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a. její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b. její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo c. porušila rozpočtovou kázeň. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. 9

93 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY 2. Peněžní fondy příspěvkových organizací 29 Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy a. rezervní fond, b. investiční fond, c. fond odměn, d. fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Příspěvková organizace tyto fondy vytváří z výsledku hospodaření za hospodářský rok, který je uložen na běžném účtu organizace a účetně se rozdělí do příslušných fondů. Toto rozdělení musí schválit zřizovatel a teprve potom se s prostředky může nakládat. Do fondů se nepřidělují zbylé prostředky z dotací ze státního rozpočtu, tedy na přímé vzdělávací náklady. Zřizovatel má právo organizaci nařídit odvod do svého rozpočtu, na druhou stranu v průběhu roku by neměl měnit stanovenou výši přidělených prostředků. Jek se nakládá s prostředky z jednotlivých fondů, po jejich schválení zřizovatelem, stanovují paragrafy 30 až 33: Rezervní fond 30 Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace a. k dalšímu rozvoji své činnosti, b. k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, c. k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d. k úhradě své ztráty za předchozí léta. Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Investiční fond 31 Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou a. odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b. investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, c. investiční příspěvky ze státních fondů, d. výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e. dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f. převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond příspěvkové organizace se používá a. k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků, b. k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c. k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, 10

94 MP - Modul III.A. FINANCOVÁNÍ ŠKOLY d. k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. Fond odměn 32 Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jejichž výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu. 11

95 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul III. B ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Studijní texty Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

96 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Modul III. B ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Zpracoval: PaedDr. Zdeněk Souček OBSAH: I. Účetnictví ve finančním řízení... 3 Účetnictví... 3 Způsob vedení účetnictví... 4 Soustava účtů... 5 II. Druhy a náležitosti účetních dokladů III. Majetek Evidence majetku Inventarizace majetku Řízení oběžného majetku IV. Finanční plánování Obsah finančního plánu Rozpočet jako nástroj krátkodobého finančního plánování V. Vnitřní kontrolní systém VI. Fond kulturních a sociálních potřeb.. 24 VII. Vnitřní předpis o vedení účetnictví 27 2

97 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY I. Účetnictví ve finančním řízení 1. Účetnictví Účetnictvím každé účetní jednotky podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví rozumíme: evidenci majetku a závazků sledování a vykazování hospodaření Výše uvedený zákon stanovuje povinnost vedení účetnictví a vymezuje různé pojmy týkající se účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě poskytovala věrný obraz o předmětu účetnictví. Předmět účetnictví je definován zákonem jako stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů, výsledku hospodaření. Objekty, které jsou předmětem účetnictví, jsou převedeny do soustavy účetních informací podle stanovených pravidel. Obsah pojmů uvedených v předchozí definici je možné vysvětlit následujícím způsobem: Majetek je definován jako věci a práva ocenitelná penězi a jsou výsledkem minulých transakcí a očekává se, že v budoucnosti přinesou ekonomický prospěch (a to i takový, že organizaci umožní kvalitně provádět její hlavní činnost). Práva jsou především pohledávky, tedy právo přijmout úhradu, dostat zaplaceno. Dále to mohou být právy k využívání softwaru, licenční práva, atd., tedy nehmotný majetek. Závazek představuje povinnost účetní jednotky zaplatit ve stanovené lhůtě jinému subjektu za plnění, které vzniklo na základě smluvního vztahu nebo jiného právního úkonu. Příjmy jsou přírůstky peněžních prostředků, včetně přijatých darů a dotací a přijatých splátek půjček. Výnosy jsou výkony účetní jednotky oceněné penězi. Výkonem jsou provedené služby, vyrobené výrobky, získané věci apod. Výdaje jsou úbytky peněžních prostředků. Jedná se o veškeré nenávratné platby. Náklady jsou peněžním vyjádřením majetku, který se spotřeboval na činnost účetní jednotky. Všechny náklady jsou dříve nebo později výdajem, ale ne všechny výdaje jsou nákladem, neboť se mohou vrátit zpět jako příjmy (například vrácené zálohy). Výsledek hospodaření Je tvořen z nákladů a výnosů. 3

98 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY 2. Způsob vedení účetnictví Je regulován kombinací právního předpisu a standardů. V rámci této regulace jsou definovány účetní zásady, neboli koncepční pravidla vymezující vlastní systém účetnictví, dále principy a účetní metody. Právní předpis je zaměřen na vymezení základních povinností účetní jednotky. Standardy představují konkrétní postupy běžného účetnictví a výkaznictví. Usnesením vlády č. 561 ze dne 23. května 2007 bylo schváleno vytvoření jednotného účetnictví státu od 1. ledna To představuje vytvoření moderního systému, který zajistí efektivní řízení hospodaření státu. Základními principy vytvoření jednotného účetnictví státu jsou: vytvoření účetnictví státu v analogii s účetnictvím podnikatelských subjektů vytvoření podmínek pro efektivní zajištění relevantních informací o hospodářské situaci státu a příslušných vybraných účetních jednotek odstranění nejednotnosti jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek sestavení účetních výkazů za Českou republiku elektronizace a digitalizace účetních záznamů Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Základem právního prostředí k vytvoření systému jednotného účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, který byl naposledy z výše uvedeného důvodu novelizován zákonem č. 304/2008 Sb. Vyhláška MF č. 410/2009 Sb. K novelizovanému zákonu o účetnictví ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Tato vyhláška platí pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu a reaguje na nová ustanovení zákona o účetnictví, zejména nové povinné části účetní závěrky, nové metody ocenění majetku a podrozvahové účty. Tato vyhláška obsahuje v přílohách č. 1 7 závazné vzory dokumentů, jakými jsou např. rozvaha nebo výkaz zisku a ztráty nebo směrná účtová osnova. České účetní standardy v návaznosti na 36, odst. 1 zákona o účetnictví jsou postupně vypracovávány a zveřejňovány ve Finančním zpravodaji MF ČR. Účetní jednotka je povinna vést účetnictví takovým způsobem, aby bylo: úplné musí být zaúčtovány všechny účetní případy a sestavena účetní závěrka průkazné všechny účetní záznamy jsou podloženy účetními doklady a účetní stav majetku a závazků je ověřen inventarizací srozumitelné přehledné věrně zobrazené účetní metody jsou použity způsobem, který poskytuje věrný obraz o majetku, závazcích a hospodaření účetní jednotky trvalé účetní záznamy musí být čitelné a srozumitelné po celou dobu jejich úschovy Příspěvková organizace provádí podvojné účetnictví, které je charakterizováno souvztažností a podvojností. 4

99 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Zásada souvztažnosti účtů znamená, že účetní případy se zachycují současně na dvou účtech a tím se projevuje jejich působení na majetkovou strukturu nebo hospodaření účetní jednotky. To, na které účty se jednotlivé případy účtují, je dáno účtovou osnovou. Jedná se tedy o takové dvojice účtů, které jsou určeny pro sledování stavu a změn příslušné položky pasiv a aktiv tzv. podvojné účty. Rozvaha Majetek účetní jednotky sledujeme v účetnictví ze dvou hledisek: z hlediska jeho druhové skladby z hlediska zdrojů jeho krytí. Tento bilanční princip představuje sledování majetku účetní jednotky z výše uvedených dvou hledisek. Základním nástrojem pro sledování majetku účetní jednotky je rozvaha. Jedná se o přehled aktiv a pasiv, který je určitým způsobem uspořádán. Rozvaha poskytuje informace nejen o stavu a složení majetku, ale také o tom, z jakých zdrojů byl pořízen. Den, ke kterému se rozvaha sestavuje, se nazývá rozvahový den. Základní charakteristikou rozvahy je, že součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Tento vztah nazýváme bilanční rovnice a platí vždy bez ohledu na druh uskutečněných hospodářských operací. Změny příslušných položek aktiv a pasiv jsou kompenzovány jinými položkami tak, že je zachována rovnost v rámci bilanční rovnice. Aktiva tvoří majetek uspořádaný podle druhového členění. Je to něco, co pro účetní jednotku má určitou účetní hodnotu a odpovídá těmto požadavkům: položka (věc) musí být v budoucnu schopna přínosu pro účetní jednotku očekávané přínosy jsou plně pod kontrolou účetní jednotky tato skutečnost již nastala Aktiva jsou v rozvaze členěna na: dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční) oběžný majetek (zásoby, pohledávky, peněžní prostředky) Pasiva zachycují majetek z hlediska zdrojů jeho krytí. Zahrnují zejména vlastní zdroje účetní jednotky, což u příspěvkové organizace jsou majetkové a finanční fondy, veškeré závazky účetní jednotky a úvěry. Pro pasiva existují tyto požadavky: existuje závazek, jehož plnění si v budoucnu vyžádá snížení majetku účetní jednotky (např. peněžních prostředků) tomuto plnění se nelze vyhnout vznik nároku vůči účetní jednotce již nastal 3. Soustava účtů Pro každou rozvahovou položku se zřizuje účet, který je základním prvkem a třídícím znakem podvojného účetnictví. Účty jsou vedeny v účetní knize, kterou nazýváme hlavní knihou. Každý účet je označen číslem podle směrné účtové osnovy a názvem, který vystihuje jeho ekonomickou podstatu. Na jednotlivých účtech sledujeme počáteční stav, pohyby za účetní období (přírůstky, úbytky) a konečný zůstatek. Účty se zřizují na počátku účetního období a stav aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, se označuje jako počáteční stav. Na jednotlivých účtech se v průběhu účetního období provádějí příslušné zápisy a na konci účetního období se zjišťuje konečný stav účtů aktiv a pasiv. Platí tedy vztah: 5

100 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY počáteční stav + přírůstky úbytky = konečný stav Účty se dělí na dvě kategorie: rozvahové účty (vznikají rozpisem počátečních zůstatků rozvahy). Rozdělují se na účty aktivní a pasivní. výsledkové účty (otevírají se na začátku účetního období ke sledování hospodářských operací, které nelze zachytit na rozvahových účtech a sledují náklady spotřebou majetkových složek, nákupem služeb apod. a výnosy vzniklé realizací výkonů). Rozdělují se na účty nákladů a výnosů. Jestliže se za určité období odečtou náklady od výnosů, zjistí se hospodářský výsledek účetní jednotky. Tím může být zisk nebo ztráta. Dosažené výnosy představují navýšení stavu majetku nebo snížení závazků účetní jednotky, náklady představují snížení majetku nebo zvýšení závazků. Zisk účetní jednotky je novým zdrojem krytí jejího majetku. Z tohoto důvodu je hospodářský výsledek vykazován na straně zdrojů. Výnosy se tedy účtují na straně Dal a náklady na straně Má dáti. Účetní jednotka může také sledovat důležité skutečnosti, které ale nejsou předmětem evidence majetku v rozvaze. Jedná se např. o majetkové složky, které má účetní jednotka v používání, ale nevlastní je, nebo o odepsané pohledávky apod. Za účelem sledování těchto skutečností účetní jednotka zřizuje podrozvahové účty. Syntetická evidence tvoří soubor rozvahových a výsledkových účtů, na nichž se zaznamenávají aktiva, pasiva, náklady a výnosy v souhrnném vyjádření. Syntetické účty souhrnně zachycují všechny účetní případy v peněžním vyjádření. Vznikají rozpisem rozvahy a otevřením výsledkových účtů. Soustavu syntetických účtů pro vedení účetnictví příslušné účetní jednotky stanoví ministerstvo financí závaznou směrnou účetní osnovou. Směrná účtová osnova Souhrn všech syntetických účtů, které účetní jednotka v rámci svého účetnictví může použít, se nazývá účtová osnova. V rámci této osnovy jsou jednotlivé účty rozděleny do účtových tříd, třídy do skupin a skupiny na jednotlivé účty. Každá tato kategorie má deset nižších kategorií (účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd, atd.). Uspořádání účtů v účtové osnově u příspěvkových organizací: účtová třída 0 Dlouhodobý majetek účtová třída 1 Zásoby a opravné položky účtová třída 2 Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek, úvěry a půjčky účtová třída 3 Zúčtovací vztahy účtová třída 4 Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledáv ky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování účtová třída 5 Náklady účtová třída 6 Výnosy účtová třída 7 Vnitroorganizační účetnictví účtová třída 8 - Vnitroorganizační účetnictví (obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka) účtová třída 9 Podrozvahové účty Jednotlivé účtové třídy se označují číslicemi 0 9. Účtové skupiny uvnitř třídy jsou označeny dvojmístným účetním znakem, který vznikne tak, že k číselnému znaku účtové třídy se přidá číselné označení účtové skupiny. Účtové skupiny se skládají ze syntetických účtů označovaných trojmístným číselným znakem. 6

101 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Takže dělení a číslování může vypadat například takto: Účtová třída 5 Náklady Účtová skupina 50 Spotřebované nákupy: Syntetické účty 501 spotřeba materiálu 502 spotřeba energie 503 spotřeba jiných neskladovatelných položek 504 prodané zboží Účtová skupina 51 Služby: Syntetické účty 511 opravy a udržování 512 cestovné 518 ostatní služby atd. Analytická evidence Protože syntetická evidence nemůže rozlišit všechny účetní případy, pro podrobnější členění se účty syntetické evidence rozkládají na analytické účty. Jejich soustavu stanoví většinou účetní jednotka sama. Jedná se o tzv. analytickou evidenci, což je podrobnější evidence, která je zapotřebí pro potřeby řízení a kontroly účetní jednotky. Analytická evidence se vytváří k rozvahovým i výsledkovým účtům. Připojením dalších číselných znaků k syntetickým účtům vznikne soustava analytických účtů, které účtovou osnovou nejsou předepsány a představují detailní až vyčerpávající členění syntetických účtů pro potřeby účetní jednotky za účelem získání detailních informací. Tvorbu, členění a číslování analytických účtů si rozhoduje účetní jednotka sama podle stanovených hledisek pro jejich tvorbu. Účtový rozvrh Účetní jednotka vnitřní směrnicí vymezující strukturu, obsah a režim analytických účtů vypracuje účtový rozvrh, do něhož vybere z účtové osnovy účty, pro které má náplň. K jednotlivým syntetickým účtům vytvoří analytické účty vzhledem k tomu, jaké má požadavky na postupy účtování, na sestavení účetní závěrky a podle vnitřních potřeb účetní jednotky. Takže účtové rozvrhy jednotlivých účetních jednotek se mohou poněkud lišit svými analytickými účty a podrobností jejich členění. Analytická evidence je důležitou součástí účetnictví využitelnou pro řízení je v účetnictví. Obsahuje podrobnější informace, než syntetická evidence, na základě potřeb účetní jednotky. Analytické účty jsou součástí hlavní účetní knihy přesto, že se nevykazují v rozvaze. Je zde přímá věcná i formální návaznost na příslušné syntetické účty, na nichž je zobrazován předmět účetnictví. Musí platit, že součty zůstatků a obratů na analytických účtech se rovnají zůstatku a obratu účtu syntetického. Analytická evidence obsahuje informace, které manažer potřebuje pro správné rozhodování a kontrolu své činnosti. Proto se stává významným nástrojem ve finančním řízení a je důležitým zdrojem informací pro finanční analýzu a plánování. Tvorbě analytických účtů by měl manažer věnovat náležitou pozornost, neboť mu pomáhá zpřesňovat údaje v účetnictví potřebné pro jeho finanční řízení. Mezi účty syntetické a analytické evidence je vzájemná účetní vazba: věcná účetní vazba - součet počátečních zůstatků a stavů analytických účtů musí souhlasit s počátečním stavem a zůstatkem příslušného syntetického účtu. Obdobně tento vztah platí i u obratů účtů. formální účetní vazba - záznamy na účtech jsou prováděny jak na účtu syntetickém, tak i analytickém na stejné straně. 7

102 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Zúčtování nákladů a výnosů Náklady jsou měřítkem spotřeby nebo opotřebení majetku účetní jednotky a práce pracovníků. Systém evidence nákladů by měl umožnit pohled na náklady z následujících hledisek: co bylo spotřebováno účel spotřeby kde to bylo spotřebováno Náklady se evidují v páté účtové třídě a účtují se do období, s nímž věcně a časově souvisejí. Účetní jednotka musí v rámci evidence nákladů vést samostatné sledování nákladů hlavní a doplňkové činnosti. Členění nákladových účtů: Provozní náklady (v rámci účtové skupiny 50 55) jedná se o náklady vztahující se k pravidelně se opakujícím činnostem Finanční náklady (skupina 56 ) zejména úroky a kurzové rozdíly Mimořádné náklady (skupina 54) vznikají v souvislosti s operacemi neobvyklé povahy nebo se vyskytují nahodile a nepočítáme s nimi dopředu (manka, škody, pokuty, penále). Náklady na nároky z jiných rozpočtů (skupina 57) Účtové skupiny páté účtové třídy: 50 Spotřebované nákupy 51 Služby 52 Osobní náklady 53 Daně a poplatky 54 Ostatní náklady 55 Odpisy, rezervy a opravné položky 59 Daň z příjmů Náklady se účtují na vrub příslušných nákladových účtů se souvztažným zápisem na účtech ostatních účtových tříd. Příklady zúčtování některých nákladových položek: Náklad: Má dáti: Dal: Nákup drobného hmotného majetku na fakturu úhrada faktury Faktura dodavatele za provedené opravy úhrada faktury za opravy Náklady na cestovné vyplácené zaměstnancům v hotovosti Poštovné hrazené v hotovosti Vyúčtování nároku zaměstnanců na hrubé mzdy Náklady na zákonné odvody (soc. a zdrav. pojištění) atd. Účty: 501 spotřeba materiálu, 321 dodavatelé, 241 běžný účet, 511 opravy a udržování, 512 cestovné, 261 pokladna, 518 ostatní služby, 521 mzdové náklady, 331 zaměstnanci, 524 zákonné sociální pojištění, 336 zúčtování s institucemi soc. zab. a zdrav. poj. 8

103 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Účtování mezd Mzda je nákladem účetní jednotky. Pro evidenci veškerých mezd je určen účet 521 Mzdové náklady. Účtuje se zde celková hrubá mzda. Záloha na daň z příjmu fyzických osob představuje snížení závazku zaměstnavatele vůči zaměstnanci zároveň vznik nového závazku zaměstnavatele vůči státnímu rozpočtu. Závazek se sleduje na účtu 342 Jiné přímé daně a trvá do jeho uhrazení zaměstnavatelem. Dále se používá účet 336 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění týkající se části pojistného, kterou hradí zaměstnanec. Zákonné odvody zaměstnavatele na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se evidují na samostatném nákladovém účtu 524 Zákonné sociální pojištění. Za mzdové období jednoho kalendářního měsíce se provádí vyúčtování mezd a odměn zaměstnanců ze závislé činnosti, které obsahuje následující položky: hrubá mzda ze závislé činnosti pojistné hrazené zaměstnanci na zdravotní pojištění pojistné hrazené zaměstnanci na sociální pojištění zálohová srážka na daň ze mzdy ze závislé činnosti ostatní srážky (náhrady škody, alimenty) nárok na dávky nemocenského pojištění výplata pojistné hrazené zaměstnavatelem zúčtování tvorby FKSP (2% z objemu mezd na vrub účtu 527 a ve prospěch účtu 912) Výnosy Jsou v penězích vyjádřeným ekvivalentem za uznané výkony účetní jednotky. Účtují se zásadně do období, s nímž věcně a časově souvisejí. Příspěvkové organizace sledují veškeré své výnosy v účtové třídě 6. U plátců daně z přidané hodnoty tato daň uvedená na vystaveném daňovém dokladu není součástí výnosů, ale účtuje se na účet 343 Daň z přidané hodnoty. Účtové skupiny šesté účtové třídy: 60 Výnosy z vlastních výkonů a zboží (výkony na základě příslušných dokladů-faktur. Souvztažný zápis na vrub účtů skupiny 31 Krátkodobé pohledávky a účtu 261 Pokladna. 61 Změny stavu zásob 62 Aktivace (hodnota vyrobeného materiálu a zboží) 63 Výnosy z daní a poplatků 64 Ostatní výnosy (poplatky z prodlení, platby za odepsané pohledávky, úroky od bank, kurzové rozdíly, výnosy z prodeje majetku, použití finančních fondů k financování provozních potřeb účetní jednotky účet 648). 67 Provozní dotace (u příspěvkových organizací příspěvek na provoz a to jak ze státního rozpočtu, tak z rozpočtu ÚSC). Výsledek hospodaření Je syntetický ukazatel umožňující posoudit hospodaření účetní jednotky za účetní období. Výsledek hospodaření před zdaněním je tzv. hrubý výsledek hospodaření a výsledek hospodaření po zdanění je tzv. disponibilní zisk, který se v příspěvkové organizaci rozděluje do fondů. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta za předešlé účetní období se eviduje na účtech skupiny 43. Po schválení účetní závěrky a případném rozdělení zisku se provádí převod do finančních fondů. Při otevírání a uzavírání účetních knih účtuje příspěvková organizace na účtech 491 počáteční účet rozvažný, 492 Konečný účet rozvažný a 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období. 9

104 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Finanční účetnictví neboli základní účetnictví charakterizuje účetní jednotku jako celek ve vztahu k okolí a je pro účetní jednotku povinné. Na jeho základě účetní jednotky sestavují účetní výkazy, které jsou přednostně určeny pro vnější uživatele účetních dat. Proto existuje tlak na jejich standardizaci na úrovni národní, ale i mezinárodní. Nákladové účetnictví neboli provozní účetnictví se zabývá především vnitřními jevy, a k nim vztaženými náklady. Poskytuje také část informací pro finanční účetnictví. Neexistuje jeho standardizace či regulace. Účetnictví se tak může rozdělovat do dvou relativně samostatných částí, z nichž každá má samostatné účetní knihy. Za prvé základní, neboli finanční účetnictví, poskytujícím informace o účetní jednotce jako celku a za druhé provozní vnitropodnikové účetnictví. Manažerské účetnictví je svým obsahem a záběrem širší a předchozí nákladové účetnictví bývá jeho součástí. Poskytuje agregovaná data a plní informační potřeby pro zpětné vazby. Je vnitřním zdrojem informací pro management. Obsahuje například údaje o evidenci a kontrole nákladů, výpočty a analýzy finančních ukazatelů, výnosnosti vložených prostředků, udržitelnosti některých systémů, o ekonomických dopadech organizačního uspořádání, nebo o výhodnosti některých odebíraných služeb. K jeho výhodám patří i to, že není vázáno pravidly, která je třeba dodržovat při vedení uzavřeného systému finančního účetnictví. Proto ani nelze omezit jeho hranice a považujeme ho za otevřený systém. Takovýto způsob vedení účetnictví určitě čeká v budoucnu velký rozvoj a uplatnění i v oblasti veřejných rozpočtů. Bude se zde posilovat potřeba integrovaného (administrativního a finančního) řízení, které je orientováno na efektivnost řízení organizace veřejného sektoru, nikoli pouze na stránku informační. II. Druhy a náležitosti účetních dokladů Účetní doklady Účetní doklady dělíme podle obsahu na vnější (externí) vnitřní (interní) Vnější (externí) doklady dělíme dále podle místa vzniku: vydané (např. faktura odběrateli) došlé (např. faktura dodavatele za materiál, výpis z běžného účtu, účtenka za hotové) Vydané (odběratelské) faktury Označují se vlastní číselnou řadou, musí obsahovat všechny náležitosti účetního dokladu, být podrobně evidovány a doloženy vnitřními doklady o odebraném zboží, vlastními kalkulacemi a interními předpisy (také tyto podklady musí mít všechny náležitosti). Případné vymáhání platby je třeba dokladovat. Došlé (dodavatelské) faktury K fakturám se vystavuje průvodka, kde jsou zaznamenány rozhodné údaje pro další postupy účtování: číslo účetního případu (může být shodné s číslem evidence v knize došlých faktur); datum převzetí dokladu; 10

105 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY variabilní symbol (číslo faktury); dodavatel a odběratel operace včetně jejich identifikačních údajů (IČO, DIČ); číslo a datum objednávky služby nebo zboží; údaje o převzetí dodávky nebo služby kdo a kdy skutečně převzal, podpis této osoby; údaje o další evidenci majetku v organizaci, podpis osoby, která majetek evidovala (liší se); údaje o početní kontrole dokladu (účetní); příkaz ředitele k úhradě dokladu a podpis; záznam o zaúčtování (účtový předpis) a podpis účetní; datum zaúčtování; případné odvolání na číslo výpisu, kterým byl doklad uhrazen. Vnitřní (interní) doklady Vyhotovuje si je organizace sama, a to buď na předtištěných dokladech (příjemky, výdejky, pokladní doklady), nebo jako prvopis (obecné účetní doklady - předpisy mezd, předpisy jiných plateb, zúčtování odpisů, opravné účetní doklady, proúčtování inventarizačních rozdílů atd.). Tyto doklady též musí splňovat náležitosti, dané zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví tedy musí na nich být uvedeno, proč je účtováno, částka, vztahy k další evidenci, opravovaným dokladům, účtování o majetku, použití fondů, dary - darovací smlouvy, účtový předpis atd. Náležitosti účetních dokladů Stanovuje je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 11. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: označení účetního dokladu (faktura - daňový doklad, došlá nebo odeslaná, příjmový nebo výdajový pokladní doklad, obecný účetní doklad, bankovní výpis, příjemka, výdejka, účtenka za hotové atd.); obsah účetního případu a jeho účastníky; peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství (ne obecné údaje za občerstvení, knihy, kancelářský materiál ); okamžik vyhotovení účetního dokladu; okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu; podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování dle podpisových vzorů. Ve většině případů se doporučuje podpis ředitele na dokladech, které zakládají přímé platby faktury, pokladní doklady, předpisy mezd. Ve větších zařízeních může ředitel tuto pravomoc delegovat na např. zástupce atd. Účetní doklady musí splňovat určité požadavky, kterými jsou: úplnost, včasnost, přehlednost, čitelnost (nesmí se v nich přepisovat, dodatečně vpisovat, používat opravné laky, vymazávat údaje apod.). Úschova účetních dokladů Uchovávání upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a též zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví. Lhůty uschovávání účetních dokladů jsou následující: účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let, počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let; 11

106 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY účetní záznamy, kterými jednotky dokládají formu vedení účetnictví po dobu 5 let. Ve vztahu k jiným organizacím jsou stanoveny odlišné lhůty, např.: doklady pro zdravotní pojišťovny je třeba uschovávat po dobu 10 let následujících po roce, kterého se týkají; doklady prokazující nárok na státní příspěvek penzijních fondů pro účastníky po dobu 10 let následujících po podání žádosti o státní příspěvek; doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění po dobu 3 let následujících po výplatě poslední dávky penzijního připojištění. Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění jsou organizace povinny uschovávat po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Rozlišují se účetní doklady (náležitosti podle zákona o účetnictví) a daňové doklady (náležitosti podle zákona o DPH). Osoba, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Oběh účetních dokladů Vnitřní kontrolní systém účetní jednotky musí zabezpečovat přezkušování účetních dokladů zachycujících jednotlivé hospodářské a účetní operace z hlediska věcné i formální správnosti. Za tím účelem se vytváří směrnice o oběhu a přezkušování účetních dokladů. Přezkušování dokladů z hlediska věcného zahrnuje správnost účetních záznamů v účetních dokladech a jejich soulad se skutečností. Přezkušování dokladů z hlediska formálního - účetní doklady jsou originální písemnosti, které ve smyslu ustanovení zákona o účetnictví musí mít alespoň tyto předepsané náležitosti: označení účetního dokladu identifikační údaje účastníků (kdo komu), u zjednodušeného daňového dokladu nemusí být uveden příjemce zdanitelného plnění popis obsahu účetního, daňového dokladu a označení jeho účastníků údaj o množství údaj o ceně údaje o DPH datum uskutečnění zdanitelného plnění datum vyhotovení dokladu podpis oprávněné osoby Účetními doklady jsou: daňové doklady (faktury) přijaté daňové doklady (faktury) vydané zjednodušené daňové doklady (paragony) dobropisy pokladní doklady bankovní doklady mzdové rekapitulace interní doklady písemnosti charakteru účetních dokladů 12

107 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY III. Majetek 1. Evidence majetku Majetek se v účetnictví rozděluje na tyto kategorie: a. Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 tis. Kč. Položky dlouhodobého nehmotného majetku: Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Jedná se o výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv. Na tomto účtu se účtují v případě, že jsou nabyty samostatně (nejsou součástí ocenění jiného dlouhodobého majetku) od jiných osob nebo jsou vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi. Software Účetní jednotka zde účtuje o softwaru, který nabyla samostatně (tj. není součástí nabytého hardware a jeho ocenění) od jiných osob nebo byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním. Ocenitelná práva Účtuje se zde o předmětech průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledcích duševní tvůrčí činnosti a o právech podle zvláštních právních předpisů za podmínek, že jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Drobným dlouhodobým nehmotným majetkem jsou zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce Kč a vyšší a nepřevyšuje částku Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Pořizovací cena drobného dlouhodobého nehmotného majetku se hradí vždy jako provozní výdaj. b. Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný: Stavby Jedná se bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti zejména o stavby včetně budov, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemovité kulturní památky, které byly pořízeny koupí, darem, děděním nebo byly již dříve oceněny např. znalcem, nebo pokud se tento majetek stal kulturní památkou v průběhu doby používání, a technické zhodnocení tohoto majetku, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 tis. Kč a k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jsou to samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 tis. Kč, včetně technického zhodnocení tohoto majetku, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 tis. Kč, a předměty z drahých kovů. Pěstitelské celky trvalých porostů 13

108 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Účet pěstitelské celky trvalých porostů obsahuje ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 ha a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí. Základní stádo a tažná zvířata Na účtu základní stádo a tažná zvířata se účtují bez ohledu na výši ocenění plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů a dále koně, zejména tažní a dostihoví. Drobný dlouhodobý hmotný majetek Drobným dlouhodobým majetkem jsou movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 tis. Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 tis. Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Předměty z drahých kovů a věci z finančního leasingu koupené nájemcem, pokud nejsou dlouhodobým majetkem, se považují za drobný dlouhodobý hmotný majetek vždy bez ohledu na výši pořizovací ceny. Pořizovací cena drobného dlouhodobého hmotného majetku se hradí vždy jako provozní výdaj. Příslušenství dlouhodobého hmotného majetku jsou předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství je součástí hlavní věci nebo se k hlavní věci přiřadí dodatečně. Pokud příslušné předměty netvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité věci. Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný: Pozemky Umělecká díla a předměty Uměleckými díly a předměty se rozumí movitý dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny, pořizovaný za účelem výzdoby a doplnění interiérů, který lze ocenit podle právních předpisů. Takto pořízená umělecká díla a ostatní předměty obdobného charakteru a poslání nejsou součástí stavebních objektů. Dlouhodobým majetkem nejsou: zásoby (včetně náhradních dílů) pohledávky krátkodobý (oběžný) finanční majetek (účtovaný na účtech účtové třídy 2) Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobým finančním majetkem se rozumějí cenné papíry a podíly, které budou v držení účetní jednotky déle než jeden rok. Oběžná aktiva Oběžným majetkem se rozumějí zásoby, pohledávky a finanční majetek (nikoliv dlouhodobý tj. pokladna, peníze na cestě, ceniny, bankovní účty a krátkodobý finanční majetek, např. majetkové či dlužné cenné papíry k obchodování). Odpisování dlouhodobého majetku Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li v 28 zákona č. 14

109 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY 563/1991 Sb. stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. Jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Majetek se odpisuje do výše jeho ocenění. V průběhu účetního období nesmí organizace měnit způsob oceňování ani postupy odpisování. Postup při vyřazování dlouhodobého hmotného majetku O vyřazovaném hmotném majetku musí být sepsán protokol (viz příloha), který by měl obsahovat: inventární číslo, název majetku, pořizovací cenu, případně umístění majetku, důvod vyřazení. Na protokolu nesmí chybět podpis hmotně odpovědného pracovníka. Protokol se vyplňuje ve dvojím vyhotovení. Jednotlivé protokoly projedná likvidační komise organizace nebo zřizovatele. Schválení protokolů vyjádří komise svými podpisy. Jeden schválený protokol obdrží útvar, který protokol vystavil, druhý schválený protokol obdrží účtárna, která o majetku účtuje. Vyřazení majetku: Fyzická likvidace - na protokolu bude vyznačen den, kdy byla provedena, podpis vedoucího nebo další osoby, která fyzickou likvidaci provedla. Bezúplatný převod (darování) - musí být vyznačeno na protokolu o vyřazení a podepsáno členy likvidační komise (v případě darování musí být sepsána darovací smlouva potvrzená přejímajícím). Manko nebo škoda zjištěné na majetku: - inventarizací - inventarizační rozdíl bude proúčtován jako pohledávka za hmotně odpovědnou osobou. - škoda na majetku způsobená neznámým pachatelem v případě odcizení, nebo zničení majetku - dokladem k protokolu o vyřazení majetku musí být potvrzení policie. - škoda na majetku způsobená živelnou pohromou - dokladem k protokolu musí být zjištění pojišťovny. 2. Inventarizace majetku Inventarizací se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Inventarizace se provádí jako: periodická - v souvislosti s řádnou, popř. mimořádnou účetní závěrkou k okamžiku sestavení příslušné účetní závěrky. průběžná v průběhu účetního období pouze u zásob, u nichž se účtuje podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a u dlouhodobého hmotného movitého majetku, který vzhledem k funkci, jakou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Skutečné stavy majetku a závazků se při inventarizaci zjišťují: fyzickou inventurou u hmotného, popř. nehmotného majetku dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popř. u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru Inventurní soupis Zjištěný stav majetku se zaznamenává v inventurních soupisech, které slouží jako doklady o provedené inventuře. Jednotlivé strany inventurních soupisů musí být označeny pořadovými 15

110 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY čísly stránek. Na každé straně soupisu se uvede kontrolní součet peněžních hodnot a na poslední straně rekapitulace součtů jednotlivých stran a celkový součet. Inventurní soupis musí obsahovat: skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky zjišťované fyzickou nebo dokladovou inventurou tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit podpisový záznam osoby, které byl majetek svěřen do užívání (připojí k soupisu prohlášení, že majetek uvedený v inventurním soupise převzali a jsou si vědomi své odpovědnosti za řádnou péči o něj a za jeho ochranu před poškozením nebo ztrátou) podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventur a inventarizace způsob zjišťování skutečných stavů ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. Inventarizační zápisy a souhrnná zpráva o provedení inventarizace Inventarizační zápis se vyhotovuje na závěr každé inventury. Dílčí inventarizační komise vypracují zápisy o výsledku inventarizace, které musí obsahovat: předmět inventarizace, den, k němuž byla inventura provedena, den zahájení a ukončení inventury, způsob provedení inventury (fyzicky, dokladově), celkovou hodnotu inventarizovaného majetku, počet stran přiložených inventurních soupisů, závady, které se v průběhu inventury vyskytly, rekapitulaci zjištěných stavů v porovnání s účetními stavy, zjištěné inventarizační rozdíly včetně zdůvodnění jejich vzniku, návrh na řešení inventarizačních rozdílů, návrh na preventivní opatření, jak předcházet vzniku inventarizačních rozdílů, jména a příjmení členů příslušné dílčí inventarizační komise, kteří podepíší inventarizační zápis a přiložené inventarizační soupisy, návrh na efektivní způsob likvidace zjištěných nepotřebných a nepoužitelných zásob. 3. Řízení oběžného majetku Oběžný majetek je ta část majetku organizace nebo podniku, která se používá krátkodobě, zpravidla v rámci jednoho roku. Hmotné činitele oběžného majetku se v zásadě jednorázově spotřebovávají a vstupují plně do nákladů na hlavní činnost a poskytované služby. Oběžný majetek zahrnuje i další rychle se obracející prostředky podniku (pohledávky, krátkodobé cenné papíry, peněžní prostředky). Oběžný majetek představuje nejlikvidnější část majetku. Formy oběžného majetku (oběžných aktiv, likvidních aktiv): Zásoby Skladovaný materiál 16

111 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Zásoby vlastní výroby (např. pokud škola provozuje doplňkovou výrobní činnost) Skladované zboží (nakoupené za účelem prodeje). Pohledávky Krátkodobý finanční majetek pokladní hotovosti, ceniny, peněžní prostředky v bankách, případně krátkodobé cenné papíry. Formy oběžného majetku přechází neustále jedna v druhou, oběžný majetek stále obíhá. Nejrychleji a beze ztrát jsou pro různé účely použitelné pouze peníze. Pohledávky je možné přeměnit v peníze rychleji, než zásoby. Organizace ale může vlastní finance na určité období proměnit v zásoby (například v případě výhodného nákupu zásob). Struktura oběžného majetku je skladba oběžného majetku vyjadřující kvantitativní vztahy mezi složkami oběžného majetku. Měří se procentními podíly skupin oběžného majetku na jejich celkové výši. Členění oběžného majetku v rozvaze je závazně jednotně předepsáno. Oběžný majetek a jeho struktura se neustále mění pod vlivem komplexu nejrůznějších faktorů. Oběžný majetek plní v podniku tyto funkce: ovlivňuje výši potřebných finančních zdrojů pro jeho krytí, část oběžného majetku slouží jako rezerva ke krytí různých rizik, zajišťuje bezproblémový koloběh majetku a kapitálu organizace a tím její činnosti, zabezpečuje potřebnou likviditu, ovlivňuje výsledky hospodaření podniku, protože s jeho velikostí a strukturou jsou spojeny náklady. IV. Finanční plánování Plánování má za úkol stanovit finanční cíle podniku, určit prostředky, jak těchto cílů dosáhnout, zajistit jejich splnění, a zejména zajistit finanční zdraví a stabilitu podniku. Finanční plánování se vyznačuje těmito charakteristickými rysy: hodnotí finanční možnosti realizace našich záměrů umožňuje volbu z různých investičních variant je důležitým podkladem pro strategické řízení organizace zakládá zvyšování výkonnosti a ekonomické stability organizace vyjadřuje budoucnost, pomáhá odhalit následky našich rozhodnutí 1. Obsah finančního plánu Finanční plán je vytvářen na základě těchto informací: Rozvaha 17

112 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY požadavky na majetek potřeba finančních zdrojů Výsledovka plán nákladů a výnosů schopnost vytvářet zisk Cash-flow plán příjmů a výdajů hodnocení likvidity Plánované kapitálové výdaje většinou rozepsané po kategoriích (např. realizované projekty organizace vedoucí ke zlepšení vybavení, výkonů a konkurenceschopnosti). Členění finančního plánu Dlouhodobý finanční plán Slouží k realizaci investičního záměru a dlouhodobého rozvoje. Krátkodobý finanční plán Slouží k plánování běžné hospodářské činnosti. Může to být plán cash flow a zajištění krátkodobých finančních zdrojů. Cash Flow, neboli peněžní tok je jednoduše řečeno příjem nebo výdej peněžních prostředků. Peněžní tok za určité období představuje tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období. Výraz cash flow nebo výkaz cash flow je také používán jako zkrácený název pro účetní výkaz přehled o peněžních tocích Provozní cash flow Patří do něj příjmy a výdaje peněz pocházející z běžného provozu. Platby dodavatelům, příjmy od odběratelů, příjmy dotací a příspěvků, platby zaměstnancům atd. Provozní cash flow by za normálních okolností mělo být vždy kladné. Investiční cash flow Investiční cash flow jsou zejména investiční výdaje, v případě neziskové organizace ve školství se jedná např. o nákupy nových kapacit, nového vybavení, výdaje v souvislosti s modernizací a rozvojem organizace. Jedná se o výdaje i příjmy způsobené nákupem a případně i prodejem dlouhodobých aktiv. Investiční cash flow je téměř vždy záporné - provozní cash flow organizace investuje do své obnovy a rozvoje. Dlouhodobý finanční plán Dlouhodobý finanční plán organizace zpravidla obsahuje tyto části: analýzu finanční situace plán výnosů a rozpočet externího financování plán cash flow (plán peněžních toků), tj plán příjmů a výdajů a hodnocení likvidity plánovanou rozvahu (požadavky na majetek, potřeba finančních zdrojů, struktura aktiv a pasiv) 18

113 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY investiční rozpočet plán nákladů a výnosů (výsledovka) a schopnost vytvářet zisk (zlepšený hospodářský výsledek) nebo financovat dlouhodobý plán rozvoje organizace. Dlouhodobé plánování má většinou typický horizont 5 roků, i když některé zejména výrobní společnosti se dívají dopředu na 10 roků i déle. Slouží k realizaci rozvojového záměru (nákupu investičního majetku). Jeho úkolem je také obstarat efektivní kapitál. Dlouhodobé cíle organizace zajišťuji dlouhodobé finanční plány (rozpočty), především rozpočet finančních zdrojů a potřeb (plánují se výnosy, zisk, rozdělení zisku, potřeby zajišťující splnění dlouhodobých cílů atd.). Dlouhodobé rozpočty jsou zajišťovány prováděcími ročními finančními plány. Princip strategie dlouhodobého plánování Základním problémem řady organizací je neschopnost řídících pracovníků dobře plánovat s předstihem. Většina formuje krátkodobé cíle a řeší vzniklé operativní problémy. Organizace potřebuje mít dlouhodobé plány založené na vizi pro budoucnost a na inovacích. Krátkodobý finanční plán Krátkodobý finanční plán zahrnuje: plánování výnosů, nákladů a zisku, tj. plánovanou výsledovku (obvykle roční) roční plán cash flow plánování aktiv a pasiv, tj. roční plánovou rozvahu (vše obvykle v členění na čtvrtletí) rozpočty peněžních příjmů a výdajů (ty mohou být rozpracovány do rozpočtů časově kratších úseků) Tento krátkodobý plán je třeba chápat jako nástroj ke splnění dlouhodobého finančního plánu. Nelze plánovat na kratší časové období bez návaznosti na delší období, na období předcházející a následující a především bez ohledu na cíle, které si organizace stanovila. Plánovací horizont je u krátkodobého plánu zřídka vzdálenější než 12 měsíců. Firma nebo organizace potřebuje s jistotou vědět, že má dostatek finančních prostředků na úhradu předpokládaných běžných nákladů. Úkolem krátkodobého plánování je tedy především obstarat krátkodobé vnější finanční zdroje. Krátkodobá finanční rozhodnutí se obecně týkají plánování běžné hospodářské činnosti, tj. např. plánování krátkodobých aktiv a pasiv, a proto obvykle mohou byt změněna zpět. Finanční manažer zodpovědný za krátkodobá finanční rozhodnuti se proto nemusí dívat příliš daleko do budoucnosti. Krátkodobé plány jsou sestaveny při daných kapacitách a mohou se v průběhu období měnit tak, jak se mění podmínky. 2. Rozpočet jako nástroj krátkodobého finančního plánovaní Nástrojem krátkodobého plánování peněžních příjmů je peněžní rozpočet, tj. rozpočet všech příjmů a všech výdajů. Veličiny, na nichž je vybudován finanční plán, jsou peněžní příjmy a peněžní výdaje, popř. příjmy a výdaje. Poslední dvojice předchozích pojmů má užší význam. Zahrnuje přírůstek eventuálně úbytek hotovosti a netermínovaných vkladů v bankách. Druhá dvojice pojmů (příjmy a výdaje) kromě toho zahrnuje ještě finanční operace a úvěry. Tyto veličiny se označují jako veličiny finančního toku a vyjadřují je následující rovnice: Příjmy = peněžní příjmy + zvýšení pohledávek + snížení dluhu Výdaje = peněžní výdaje + snížení pohledávek + zvýšení dluhu 19

114 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Rozdíl příjmů a výdajů (saldo) je hlavni informací, kterou rozpočet poskytuje. Saldo příjmů a výdajů signalizuje především nedostatek (manko) peněžních zdrojů, které organizace musí nějakým způsobem získat (vyššími příjmy od zřizovatele nebo z jiných zdrojů, snížením nákladů apod.) nebo případně půjčkou. Nejosvědčenějším a zřizovatelem nejvíce hodnoceným způsobem zlepšení salda příjmů a výdajů je snižování nákladů na činnost. Často se může jednat o celé soubory více či méně promyšlených opatření snižujících náklady. Každé snižování nákladů má ovšem své limity, při jejichž překročení se může snižovat kvalita hlavní prováděné činnosti organizace. Rozpočtové výdaje Je vhodné vycházet z výdajů minulých let a porovnávat náklady činností při plnění úkolů v jednotlivých letech. Výdajové položky můžeme rozdělit podle účelu: Nutné náklady na energii, vodné a stočné, nezbytné materiálové náklady, odpisy, povinné pravidelné prohlídky a revize zařízení, udržování a zvyšování kvalifikace, lékařské prohlídky, opravy pomůcek a zařízení, čistící a ochranné prostředky, kancelářské potřeby, poštovné a internet, služby, nájemné, cestovné, úhrada věcných nákladů na stravu zaměstnanců, programové vybavení, zpracování mezd a účetnictví, poskytování metodické pomoci pedagogickým pracovníkům, výuka plavání, náklady na zajištění BOZP, PO, CO, osobní ochranné pracovní pomůcky, náklady na pojištění Nutné náklady nepravidelné, na činnosti provozního charakteru, které se neopakují každoročně - malování, nepravidelné drobné opravy, apod. Náklady na střední a generální opravy, na vybavení dlouhodobým hmotným majetkem neodpisovaným, na odpisy, atd. Závazné ukazatele rozpočtu Jsou stanoveny zřizovateli, orgány státní správy a zákonnými normami. Strukturu závazných ukazatelů stanoví obvykle pro dotace ze státního rozpočtu Ministerstvo financí. U škol zřízených krajem nebo obcí závazné ukazatele v případě dotace ze státního rozpočtu stanoví krajský úřad a jedná se o neinvestiční prostředky celkem (NIV), prostředky na platy (PLATY), ostatní prostředky za provedenou práci (OPPP) a počet pracovníků (PRAC). U příspěvku na provoz stanoví výši zastupitelstvo územního samosprávného celku. Pro rozpis přímých vzdělávacích nákladů vydalo MŠMT podle zmocnění školského zákona Vyhlášku č. 492/2005 o krajských normativech. Vykáže-li rozpočet přebytek peněžních prostředků, může je organizace převést do dalšího období a případně je umístit na finančním trhu. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků jsou vázány ustanovením 28 a 36 zákona č. 250/2000 Sb. V rozpočtu by se mělo počítat také s určitou peněžní rezervou na nepředvídané výdaje. Rozpočet finančních prostředků na kratší období, například na finanční rok, není dogma, které by nemohlo podléhat změnám. Naopak projevem dobrého hospodáře je také to, jak rychle a operativně dokáže reagovat na různé změny v příjmech a výdajích a průběžně tyto změny promítat do rozpočtu. V průběhu období je tedy nezbytné provádět rozpočtové změny. Tyto změny umožňují: přesouvat plánované finanční prostředky mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu v návaznosti na případné úspory nebo nepředpokládané zvýšené výdaje, realizovat v průběhu rozpočtového období plánované a též další výdaje, které odpovídají zvoleným dlouhodobým cílům a strategii organizace, 20

115 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY rozložit financování plánovaných nákupů do delšího časového období, nekumulovat volné finanční prostředky pouze na konec rozpočtového období nebo nevytvářet zbytečně zisk, který není cílem naší hlavní činnosti, zabránit včas finančním ztrátám a nedostatku financí na financování nezbytných nákladů, jejichž výše se v průběhu rozpočtového období změnila (např. změna výše nákladů na nutné opravy a údržbu, na energie apod.), zahrnout do rozpočtu všechny změny ve výši dotací a jiných příspěvků a umožnit tak jejich okamžité využití a to v rámci finanční strategie organizace, reagovat na všechny změny ve financování hlavní činnosti organizace, ke kterým v průběhu rozpočtového období dojde, splnit stanovený rozpočet. Příčinou rozpočtových změn mohou být například tyto skutečnosti: změny v přidělení prostředků ze státního rozpočtu úspora na odvodech sociálního pojištění náhlá událost vyžadující nákladnější údržbu a opravy tuhá nebo mírná zima proti předpokladu zdražení nebo zlevnění energií v průběhu rozpočtového roku změny ve výkonech v průběhu roku úspory materiálu a cen za práci a služby neplánovaný příspěvek od zřizovatele nebo dárce změna dodavatele materiálu, pomůcek a surovin (sloučení nákladů) nerealizování některých plánovaných nákladů (nákupy, služby) přidělení prostředků z grantu, rozvojového programu V průběhu kalendářního roku provádí MŠMT a v návaznosti krajský úřad změny rozepsaných rozpočtových ukazatelů (tzn. změnu dotace ze státního rozpočtu). Rozpočtové změny vyžaduje obvykle i změna výkonů školy od 1. září v souvislosti s novým školním rokem. V případě posílení rozpočtu je nový rozpis vždy snazší. V případě úsporných opatření se doporučuje tento postup: nejdříve se využijí nerozepsané rezervy, poté následují všechna možná provozní omezení a zrušení nebo pozastavení objednávek k realizaci některých rozvojových projektů. V oblasti provozních prostředků v případě nových úkolů požádá škola zřizovatele o zvýšení příspěvku na provoz a požadavek doloží. Při neplnění úkolů, odpadnutí úkolů apod., tuto skutečnost škola zřizovateli také oznámí a uspořenou část příspěvku zřizovateli vrátí, pokud zřizovatel nerozhodne jinak. Z uvedeného vyplývá, že pro ředitele školy je nesmírně důležité znát dokonale vlastní zařízení, mít přesnou analýzu všech finančních potřeb a nároků, jejich dokladovatelnost, přesnou formulovatelnost a nezpochybnitelnost. V. Vnitřní kontrolní systém Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) v úplném znění stanoví vnitřní kontrolní systém. 21

116 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Předmět úpravy Zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. Orgán veřejné správy Je organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky. Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě. 1. Řídící kontrola Předběžná kontrola Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací, vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu, vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní. Sloučení funkcí uvedených v předchozím odstavci je nepřípustné. Je však možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců. Průběžná a následná kontrola Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky. Zjistí-li tyto osoby při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, 22

117 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly. 2. Interní audit Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány, rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána, a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění, řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace, provozní a finanční kritéria podle 4 jsou plněna, zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek, dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny. Interní audit jsou povinny zavést (určit zaměstnance, příp. zřídit nezávislý útvar podřízený přímo řediteli) příspěvkové organizace, kterým tuto povinnost stanoví zřizovatel. Záleží na velikosti organizace, výši příspěvku z veřejných rozpočtů, atd. Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správy konzultační činnost. Interní audit zahrnuje zejména finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním, audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků, audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému. Vnější kontrola zřizovatel orgány veřejné správy (veřejnosprávní kontrola nakládání s veřejnými prostředky) finanční úřady Česká školní inspekce 3. Řízení rizik Při výstavbě vnitřních kontrolních systémů sehrává rozhodující roli orientace na řízení rizik. Jedná se o důležitou součást vnitřního kontrolního systému a nezbytný prvek celkového kontrolního prostředí. V uvedeném modelu stojí na počátku identifikace rizik následovaná metodou analýzy rizik. Cílem identifikace je vědomé vyhledávání nejslabších a problémových článků vlastního 23

118 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY výkonu se záměrem jejich eliminace. Počátkem celého procesu je tedy vyhledávání rizik. Ty spatřujeme zejména v oblastech činností, jakými jsou finance, provoz, řízení, prostředí, transakce a informace. V těchto oblastech se mohou vyskytovat různá rizika. Například oblast financí může obsahovat tato rizika: Možné způsoby porušení rozpočtové kázně, jako jsou některé úpravy rozpočtu, nedodržení transparentnosti, úplnosti a reálnosti rozpočtu, schvalování a rozpis rozpočtu, neoprávněné použití finančních prostředků. Tvorba rozpočtových rezerv, fondové hospodaření. Poskytování záloh, platební morálka. Časové určení a účelovost prostředků. Nedostatečné zpětné vazby v jednotlivých fázích plnění rozpočtu. Způsoby zachycení a evidence skutečné spotřeby při financování z veřejné finanční podpory, z dotací a příspěvků, systémových a individuálních dotací. Řízení rizik zahrnuje různé metody napomáhající zmírnění rizika, mezi které patří zejména: Vnitřní kontrolní mechanismy rizika jsou řízena zavedením vnitřních řídících a kontrolních systémů, které zajišťují prevenci před odchylkami od běžné praxe a od očekávaných výsledků Sdílení nebo převedení rizika jsou sdílena, rozdělena nebo převedena, takže celková zátěž rizika není soustředěna pouze na jednu operaci. Diversifikace riziko je zmírněno nebo změněno změnou charakteru pracovních postupů. Pokud se používají staré postupy, stále existují stejná stará rizika. Inovované postupy jsou však vystaveny novým rizikům. Řízení rizik v rámci veřejných financí, tedy i ve škole a školském zařízení, je stanoveno základními věcně příslušnými právními předpisy. Není tudíž otázkou dobrovolného přístupu ze strany odpovědných vedoucích pracovníků, ale plněním nároku na odpovídající úroveň řízení. Příklady nedostatků, jejichž důsledkem je vznik škody nebo riziko vzniku škody Vnitřní kontrolní systém je nedostatečně funkční a je uplatňován pouze v některých fázích nebo v některých oblastech hospodaření. Nesprávný postup při zadávání veřejných zakázek. Výběr dodavatele probíhá bez řádného zadávacího řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Chybějící nebo neúplné kalkulace cen v doplňkové činnosti. Neevidování pohybu finanční hotovosti. Neuzavřeny, resp. nesprávně uzavřeny dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Nepojištění veškerých částí majetku. VI. Fond kulturních a sociálních potřeb FKSP je jedním ze čtyř fondů, které příspěvková organizace povinně zřizuje podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pojednává o něm 33. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, 24

119 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další náležitosti FKSP stanovuje vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato vyhláška upravuje výši tvorby fondu a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Výše tvorby fondu Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť. Hospodaření s fondem Organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje podle 4 až 14 vyhlášky. Výše tvorby fondu Pokud jsou v rámci doplňkové činnosti vypláceny platy nebo mzdy, jsou i tyto základem pro výpočet základního přídělu fondu. Tvorba fondu je v těchto případech nákladovou položkou. Pokud jsou v organizaci vypláceny odměny z fondu odměn a tyto odměny jsou zahrnovány jak do výnosů, tak i do nákladů organizace, jsou i tyto odměny základem pro výpočet základního přídělu fondu (u PO se hradí z rezervního fondu). Zákony o rozpočtových pravidlech neumožňují žádný doplňkový příděl do FKSP ze zlepšeného hospodářského výsledku. Hospodaření s fondem O rozpočtu fondu a stanovení způsobu jeho čerpání spolurozhoduje podle 19 ZP odborová organizace. Jak se bude toto spolurozhodování realizovat, se stanoví v kolektivní smlouvě. Pokud v organizaci nepůsobí odborová organizace, měly by být rozpočet fondu a způsob jeho čerpání stanoveny vnitřním předpisem. Prostředky z fondu se ukládají na samostatném účtu u peněžního ústavu. Poplatky za vedení účtu jsou rozpočtovým výdajem (nákladem) a úroky jsou rozpočtovým příjmem. Provádí se vyúčtování těchto nákladů (poplatky) a výnosů (úroky) mezi běžným účtem a FKSP (měsíčně podle výpisů) a skutečné refundace většinou čtvrtletně. Na poskytování příspěvků z fondu nebo jiná plnění z fondu není právní nárok. Zaměstnanec nemůže požadovat, že musí dostat např. příspěvek na stravování, na rekreaci, dar k životnímu výročí apod., ale pokud je tato možnost stanovena v rozpočtu 25

120 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY fondu a v zásadách a rozpočet fondu je součástí kolektivní smlouvy, je toto pro zaměstnavatele závazné. Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru, tedy zaměstnancům, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu. Jedná se o hlavní pracovní poměr i o vedlejší pracovní poměr. Nejedná se o osoby, které pro zaměstnance pracují na základě dohod a prací konaných mimo pracovní poměr. Za zaměstnance je nutno považovat i ženy na mateřské a rodičovské dovolené, pokud je jim zachováván pracovní poměr u zaměstnavatele a muže na rodičovské dovolené (ne déle než do tří let věku dítěte). Na využívání prostředků fondu se mohou podílet i bývalí zaměstnanci důchodci (první odchod do starobního důchodu). V případech, kdy to vyhláška umožňuje, se mohou podílet též rodinní příslušníci zaměstnance (manžel/-ka, druh/-žka, nezaopatřené děti). Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců Může se přispívat nejen na provoz vlastních zařízení, ale i na pronájem cizích zařízení (např. vstupenky do bazénu, sauny, fitness centra, na masáže apod.). Z FKSP nelze hradit vstupní a preventivní prohlídky zaměstnanců. Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek: fond je pouze doplňkovým zdrojem, neboť vybavení pracovišť je povinností zaměstnavatele podle ustanovení 139 ZP. Z fondu lze pořizovat takové vybavení, které je nad rámec povinného vybavení, např.: nápojové automaty, ledničky na pracovištích pro zaměstnance, televizory do sboroven ve školách, varné konvice pro zaměstnance k použití na pracovišti, počítače pro učitele. Z prostředků FKSP, ale ani z rozpočtových prostředků nelze hradit potravinové náplně do nápojových automatů. Pokud zaměstnavatel poskytne pracovní oděvy a obuv i zaměstnancům, kteří nesplňují podmínky pro povinné vybavení pracovními oděvy a obuví, může na tento pracovní oděv a obuv poskytnout příspěvek z FKSP. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů. Z fondu lze přispívat i na jednotné oblečení, pokud zaměstnavatel rozhodne, že zaměstnanci jsou povinni nosit na pracovišti jednotné oblečení, vymezí jeho charakter a podobu všech jeho součástí a označí je trvale a viditelně identifikačními znaky zaměstnavatele. Z prostředků fondu lze pořizovat i vybavení pro sportovní činnost a pro zájmovou činnost zaměstnanců. Tyto předměty jsou zaměstnancům půjčovány buď za poplatek nebo zdarma. Případné poplatky, které uhradí zaměstnanci, jsou používány na údržbu a provoz těchto předmětů. Pokud tyto poplatky nestačí, je nutno další náklady uhradit z fondu. Stravování Náklady na závodní stravování a jejich úhradu v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky upravuje vyhláška MF ČR č. 84/2005 Sb. Při zajišťování závodního stravování ve vlastním zařízení závodního stravování hradí příspěvková organizace, jejíž zřizovatelem je územní samosprávný orgán, z nákladů na svou hlavní činnost veškeré věcné, osobní a další režijní náklady a strávník hradí pořizovací cenu surovin, na kterou mu až do výše 50 % může být poskytnut příspěvek z FKSP. Při zajištění závodního stravování na základě smlouvy s organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou tvoří náklady na závodní stravování cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě. Organizace uhradí z nákladů na závodní stravování z ceny hlavních jídel až 55 % ze svých nákladů na hlavní činnost. Nejvyšší úhrada nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu. Zbývající část ceny je považována za pořizovací cenu surovin a hradí ji zaměstnanec a lze mu poskytnout příspěvek z FKSP až do výše poloviny této hodnoty. 26

121 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY Rekreace Pořídí-li organizace rekreaci pro svého zaměstnance od cestovní kanceláře, může poskytnout příspěvek i na všechny služby s tím spojené (letadlo, letištní taxy, all inclusive apod.). Musí se jednat pouze o nepeněžní plnění. Organizace vypracuje vnitřní pokyn pro poskytování příspěvku na rekreaci zaměstnanců, ve kterém se uvede způsob nepeněžního plnění organizace zaplatí za zaměstnance plnou cenu pobytu (služby) cestovní kanceláři a zaměstnanec organizaci doplatí rozdíl mezi celkovou cenou a výší příspěvku z FKSP. Za zájezd a rekreaci nelze považovat takové akce, které nemůže zaměstnavatel organizovat nebo pořídit a plně uhradit z fondu. To jsou např. příspěvkové lázně, kdy část nákladů je hrazena ze zdravotního pojištění, akce v rámci školní výuky pro děti zaměstnanců. Za rekreaci nelze považovat koupi samotné jízdenky nebo letenky. Kultura, tělovýchova a sport Lze přispívat zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům na vstupenky na kulturní, tělovýchovné nebo sportovní akce. I v těchto případech se musí jednat o nepeněžní plnění. Zaměstnavatel vstupenky pořídí a zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům je poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Lze přispět i na dopravu na tyto akce, pokud ji organizace hromadně organizuje. Samotná vstupenka není dostatečným účetním dokladem (ale pouze faktura nebo jiný doklad o nákupu vstupenek). Za kulturní akci lze považovat např. setkání s důchodci, se ženami na mateřské dovolené, vánoční besídku pro děti zaměstnanců, oslavu významného výročí organizace. Přispět lze na všechny náklady, které s pořádáním akce souvisejí, např. pronájem sálu, kulturní pořad, pořadatele, případně i přiměřené pohoštění, které odpovídá charakteru pořádané akce. Samotné pohoštění není kulturní akce. Pokud se bude pořádat celovečerní kulturní akce, může pohoštěním být i večeře. Penzijní připojištění Výše příspěvku organizace na penzijní připojištění zaměstnanci není limitována. Smlouvu s penzijním fondem uzavírá zaměstnanec. Zaměstnanec písemně oznámí fondu, jakou částku za něj bude platit zaměstnavatel (z této částky se neposkytuje státní příspěvek). Zaměstnavatel tuto částku posílá na účet zaměstnance u penzijního fondu. Dary Převod limitu na dary do příštího roku by měl být patrný z rozpočtu fondu a stanoveného způsobu čerpání prostředků fondu. Věcné dary jsou do výše 2 000,- Kč ročně u každého zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Hodnota věcného daru nad 2 000,- Kč ročně a celá hodnota peněžního daru podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Tato daň je srážková. Peněžní i věcné dary z FKSP jsou v řadě případů zahrnovány do základu pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění (kromě výročí 50 roků věku a prvního odchodu do důchodu). Pokud je zaměstnavatel povinen uhradit příslušnou část pojistného, hradí toto pojistné jako zákonnou povinnost (rezervní fond). VII. Vnitřní předpis o vedení účetnictví Vnitřní předpis o vedení účetnictví je důležitý vnitřní předpis, bez kterého si nelze představit správné fungování účetnictví a veškerého hospodaření organizace. Skládá se např. z těchto jednotlivých částí: 27

122 MP - Modul III.B. ŘEDITEL ŠKOLY A EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ ŠKOLY účtový rozvrh podle 14 zákona o účetnictví; oběh účetních dokladů podle 6 a 11 zákona o účetnictví přesné stanovení pravomocí a odpovědností při jednotlivých činnostech - při schvalování, realizaci a kontrole operací včetně vypracování podpisových vzorů; podpisová oprávnění osob, které jednají jménem účetní jednotky dle 11, 12, 30 zákona o účetnictví; dohody o hmotné odpovědnosti, uzavřené dle zákoníku práce dle ; vedení pokladní evidence včetně eventuálního stanovení pokladního limitu a zajištění hmotné odpovědnosti u pracovníka, který pokladnu vede, včetně formuláře dohody o hmotné odpovědnosti (povinnost stanovit pokladní limit není ze zákona dána); seznam účetních knih, symbolů, zkratek dle 8, 13 zákona o účetnictví; rozhodnutí organizace ve věci účtování o majetku - stanovení způsobu účtování o majetku, stanovení finanční hranice pro účtování o drobném dlouhodobém majetku apod.; způsob vedení účetní evidence zásob - které zásoby se účtují při pořízení rovnou do spotřeby, jakým způsobem se vede evidence zásob; stanovení zásad pro klíčování nákladů a výnosů při realizaci doplňkové činnosti; archivace - způsob úschovy a ukládání účetních písemností a záznamů na technických nosičích dle 31, 32 zákona o účetnictví; zásady, případně způsob tvorby a čerpání FKSP. Kromě zmíněné směrnice by měla organizace zpracovat další směrnice (vnitřní předpisy), které by stanovily postupy při dalších činnostech, např.: směrnice k provádění inventarizace dle 6, 29, 30 zákona o účetnictví; směrnice o poskytování ochranných pracovních prostředků - vycházet ze zákoníku práce a z nařízení vlády č. 495/2001 Sb.; uvést které ochranné prostředky a komu se poskytují, na jak dlouhou dobu, jak se vede evidence; směrnice o doplňkové činnosti, pokud se provozuje; směrnice o autoprovozu - podmínky provozu služebních vozidel, administrativa týkající se autoprovozu - žádanky, záznam o provozu vozidla (kniha jízd), záznamy o technických prohlídkách a opravách vozidla, proškolení z bezpečnosti práce, garážování a parkování aut, odpovědnost za provoz vozidla, vyúčtování pohonných hmot apod.; směrnice k poskytování cestovních náhrad - stanovení přesných částek výše stravného v rámci finančního limitu daného vyhláškou MPSV, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného. Ve směrnici je potřebné upřesnit např.: způsob krácení stravného v případě částečného poskytnutí stravy zdarma, podmínky použití soukromého vozidla pro služební účely a výše náhrad. Stanovení výše cestovních náhrad u zahraničních pracovních cest vychází z vyhlášky MF - ve směrnici např. upřesnit výši kapesného podle 180 ZP, pokud je poskytováno. vnitřní platový předpis. 28

123 Grantový projekt Rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLA 21 ČÁST I. MANAŽERSKÁ PŘÍPRAVA (MP) PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Modul IV. A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Studijní texty

124 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Zpracoval: Mgr. Miroslav Hanzelka OBSAH: I. Ředitel a organizace školy... 3 II. Vzdělávací programy... 3 Východiska pro vzdělávací programy... 3 Školní vzdělávací program... 3 III. Soustava učebních a studijních programů... 7 IV. Mechanismy ukončování středního vzdělávání... 8 V. Ředitel školy a školská rada nebo rada školské právnické osoby... 9 VI. Bezpečnost a ochrana zdraví při vzdělávání

125 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU I. Ředitel a organizace školy Rolí ředitele v organizaci školy je především koordinace a řízení aktivit pracovníků školy. To znamená rozdělení činností a pracovních rolí zaměstnancům s cílem co nejefektivnějšího dosažení cílů školy a zajištění jejího fungování. Kvalitní organizací školy lze dosáhnout významných účinků. Mírou kvality organizace vzrůstá míra kvalitního klimatu, soupatřičnosti, loajality, odpovědnosti, tolerance a ohleduplnosti s dopadem sociální vztahy. Úkolem ředitele školy je být citlivým manažerem, který dokáže dobře formovat organizační systém školy. K zajištění funkční organizace jsou vystavěny především kvalitně vystavěná pravidla, postupy a způsoby, jimiž se ve škole rozděluje a řídí práce a úkoly a dosahuje se mezi nimi koordinace. Z psychosociálního hlediska podporuje organizaci školy organizační kultura jako systém hodnot a přístupů ve škole a organizační normy školy. Mezi ně organizační řád, pracovní řád, školní řád, provozní řád, řády učeben, spisový a skartační řád, pracovní náplně, organizační směrnice a další pokyny. Tyto dokumenty jasně vymezují úlohu jednotlivých vedoucích zaměstnanců a stanovují okolnosti vzájemných vztahů ve škole, určují dělbu kompetencí, konkretizují jednotlivé stupně řízení, stanovují úkoly pro pracovní pozice. Zásadním prvkem kvality organizace školy je zejména kvalita organizace pedagogického procesu. Ten musí být vystavěn na kvalitním programu vzdělávání, odpovídajících pedagogických strategiích při realizaci programu a na kvalitní zpětné vazbě ve formě pedagogické evaluace a kontroly. II. Vzdělávací programy Východiska pro vzdělávací programy Východiskem školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) je právní vymezení 4 školského zákona o rámcových vzdělávacích programech a 5 o školních vzdělávacích programech. Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují strukturu ŠVP s vymezením konkrétních cílů vzdělávání, jeho obsahu a časového rozvržení. ŠVP vymezuje materiální, personální, ekonomické podmínky vzdělávání a další okolnosti uskutečnění ŠVP. Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů) - 5 školského zákona. Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení. Do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Charakteristika školního vzdělávacího programu ŠVP chápe učivo jako prostředek k osvojení očekávaných výstupů, což jsou konkrétně zpracované dílčí cíle vzdělávání. ŠVP musí naplňovat svým obsahem tzv. klíčové kompetence vzdělávání, k jejichž dosažení se předpokládá uplatňovat nové strategie ve vzdělávání. Klíčové kompetence svým zaměřením vycházejí z koncepce celoživotního učení. 3

126 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Stanoveny jsou obecně tyto kompetence (souhrn schopností, vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění): kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence občanské kompetence pracovní V předškolním vzdělávání jsou poslední dvě uvedené kompetence definovány jako kompetence činnostní a občanské. V odborném vzdělávání jsou stanoveny kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám a dále tzv. odborné kompetence, které charakterizují jednotlivé obory vzdělávání, vztahují se k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil daného RVP a oboru vzdělání. Vzdělávací oblasti Předškolní vzdělávání Pro realizaci ŠVP jsou v předškolním vzdělávání určeny oblasti: dítě a jeho tělo dítě a jeho psychika dítě a ten druhý dítě a společnost dítě a svět Všeobecné vzdělávání (základní a gymnaziální) V základním vzdělávání a gymnáziích jsou stanoveny vzdělávací oblasti: jazyk a jazyková komunikace (český jazyk a literatura, cizí jazyky) matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět (společensko vědní a přírodovědná oblast na 1. stupni základní školy) člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova, případně dramatická výchova) člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) člověk a svět práce Části jednotlivých oblastí je možné v programu různým způsobem integrovat se zachováním stanovených pravidel pro ŠVP. Do povinné součásti vzdělávání jsou začleněná průřezová témata, která reprezentují aktuální okruhy problematiky současného života: osobnostní a sociální výchova výchova demokratického občana výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech multikulturní výchova environmentální výchova mediální výchova 4

127 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Střední odborné vzdělávání Ve středním odborném vzdělávání jsou stanoveny vzdělávací oblasti: Jazykové vzdělávání a komunikace Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Ekonomické vzdělávání Odborné vzdělávání členěné podle obsahových okruhů ve vazbě na obor vzdělávání Součásti vzdělávání jsou také začleněná průřezová témata, která reprezentují aktuální okruhy problematiky současného života: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. Tvorba ŠVP příprava analýza školy s vyhodnocením pozitivních stránek a negativ, vysvětlení a pochopení principů struktury, obsahu a cílů RVP; řešení konstrukce učebního plánu, interdisciplinárních vazeb předmětů a řešení průřezových témat konstrukce stanovení základního a rozšiřujícího učiva jednotlivých předmětů podle RVP ve vztahu k očekávaným výstupům; rozdělení učiva a průřezových témat do jednotlivých ročníků, včetně mezipředmětových vazeb s možností ověřování dosažení závazných očekávaných výstupů a vazbou na realizaci ve vzdělávacím procesu; zpracování systému autoevaluace ŠVP a vazby programu na hodnocení výsledků vzdělávání žáků administrace porovnání vytvořeného ŠVP s RVP, projednání ŠVP s pedagogickou radou a jeho předložení školské radě k vyjádření ( 168 školského zákona), dokončení ŠVP, jeho vydání a zveřejnění. korekce úprava a inovace ŠVP na základě evaluace např. po letech jeho realizace Vzdělávací programy pro základní školství Základní škola - č. j /96-2 Rozšířená výuka hudební výchovy Rozšířená výuka výtvarné výchovy Rozšířená výuka matematiky a přírodovědných předmětů Rozšířená výuka jazyků Rozšířená výuka tělesné výchovy Rozšířená výuka informatiky a výpočetní techniky Obecná škola - č. j /97-20 Národní škola - č. j /97-20 Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání - č. j / novela v září 2005 stanovuje mj. strukturu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Školy mohly podle ŠVP zahájit výuku v 1. a 6. ročníku od září 2005 nebo Povinné zahájení výuky nastalo od 1. září 2007 v 1. a 6. ročníku. 5

128 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Učební osnovy učební osnovy vyjadřují vzdělávací cíle a obsah jednotlivých vyučovacích předmětů učební osnovy obsahují dvě základní části - pojetí předmětu a rozpis učiva Učební plán Učební plán je rozpracování učebních osnov podle jednotlivých předmětů a ročníků dle podmínek školy a podle vzdělávacího programu. Ředitel školy má pravomoc stanovit počty hodin jednotlivých předmětů, volit nepovinné a volitelné předměty. Úpravy vzdělávacích programů pro základní vzdělávání - dokumenty: od školního roku 2003/04 - pro 8. a 9. ročník - Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 2 vyučovací hodiny - č. j / od školního roku 2004/05 - pro 7. ročník - Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu - č. j / od školního roku 2005/06 - pro 6. ročník - Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu - č. j / od školního roku 2006/ ročník po 1 hodině; v 6. ročníku 1 hodina; v ročníku 1 hodina - Vyhlášení rozvojového programu MŠMT čj / Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 5 vyučovacích hodin od školního roku 2007/ změna učebních plánů vzdělávacích programů základního vzdělávání úprava stávajících vzdělávacích programů pro základní vzdělávání ve vazbě na zavádění školního vzdělávacího programu - cílem úprav je umožnit plynulý přechod na vzdělávání podle školních vzdělávacích programů Učební dokumenty pro střední školy Učební plány pro výuku gymnáziích č. j /99-22 Učební plány pro výuku studia při zaměstnání č. j /99-22 RVP ZV č. j / pro nižší stupeň víceletých gymnázií. Ve školním roce 2005/2006 se mohlo podle RVP ZV postupovat v 1. ročnících nižšího stupně osmiletých gymnázií, pokud měla příslušná škola podle RVP ZV připravený školní vzdělávací program pro nižší stupeň osmiletého gymnázia změna učebních dokumentů gymnázií č. j.: 8 413/ s účinností od 1. září 2007 se v učebních plánech gymnázií se čtyřletým studijním cyklem a v učebních plánech vyšších stupňů gymnázií s osmiletým a šestiletým studijním cyklem zvyšuje celkový týdenní počet vyučovacích hodin na 33 vyučovacích hodin v každém ročníku v červenci 2007 vydalo MŠMT RVP pro obory vzdělání gymnázií střední vzdělávání - v oborech vzdělání, pro které byly v průběhu prvního pololetí roku 2007 vydány rámcové vzdělávací programy, postupně začali vyučovat podle školních vzdělávacích programů (počínaje 1. ročníkem) od 1. září 2007; školní vzdělávací programy nepodléhají žádnému schvalovacímu procesu ze strany MŠMT zásadní datum k zahájení výuky ve čtyřletých oborech vzdělávání gymnázií a středních škol je 1. září 2009 Struktura jednotlivých dokumentů: profil absolventa; 6

129 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU název vzdělávacího programu - kód; dosažený stupeň vzdělání; způsob ukončení studia; výsledky vzdělávání; možnost uplatnění absolventa; charakteristika vzdělávacího programu; délka vzdělávacího programu; pojetí a cíle vzdělávacího programu; charakteristika obsahových složek (všeobecné, odborné); organizace výuky; metodické přístupy; vstupní předpoklady žáků. Poznámka: Základní informace i dokumenty k problematice ŠVP a RVP jsou na případně na pro odborné školství na III. Soustava učebních a studijních oborů Právní vymezení zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Soustava učebních a studijních oborů Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon), stanovuje existenci soustavy učebních a studijních oborů. Nařízením vlády č. 694/2004 Sb. byla určena soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, s uvedením oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného vzdělání. Kmenové obory vzdělávání = kategorie označení oborů vzdělávání, které se liší názvem, stupněm poskytovaného vzdělání, organizací vzdělávání i svým obsahem, ale jejich absolventi jsou vzděláváni pro uplatnění ve stejném nebo podobném profesním oboru. Evidenci soustavy kmenových oborů vzdělávání zajišťuje Ústav pro informace ve vzdělávání Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání Klasifikace je dvourozměrným systémem. V prvním rozměru se třídí kmenové obory vzdělání ve skupinách tvořících účelové uspořádání věd a nauk. Ve druhém rozměru (jedná se o alfabetický údaj) se uvádí dosažené (dokončené) vzdělání, navazující na třídění podle prvého rozměru. Pětimístným kódem lze u každého jedince vyjádřit jak kmenový obor studia, tak i dosažené vzdělání. 7

130 MP - Modul IV.A ORGANIZACE ŠKOLY A PEDAGOGICKÉHO PROCESU Ukázka: IV. Mechanismy ukončování středního vzdělání Právní vymezení zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Způsoby ukončování středního vzdělávání Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání (1-2 roky) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouška u 20 až 30 témat, z nichž si žák vybírá. Umožňuje-li to ustanovení vzdělávacího programu, lze zkoušku rozdělit na dvě samostatně klasifikovatelné zkoušky. Trvá 15 minut. Praktická zkouška z odborných předmětů je předsunutá před teoretickou. Jedno z ze 3 až 5 témat se zkouší nejdéle 240 minut. Závěrečná zkouška probíhá v červnu. Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem (2-3 roky) Písemná zkouška je z jednoho z nejméně 3 témat a trvá nejdéle čtyři hodiny. Praktická zkouška je z jednoho z témat, jejichž počet stanoví ředitel. Trvá nejdéle kromě výjimky po sedmi hodinách tři dny. Ústní zkouška je z jednoho z 25 až 30 témat a trvá 15 minut. Závěrečná zkouška se koná v červnu. Absolutorium v konzervatoři Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. Maturitní zkouška v oborech vzdělávání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou (4 roky) předpoklad od 1. září 2011 resp Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. 8