» mmmmm ~ LEOS JANACEK V yd a lo S ta tn i d iv a d lo v O strave, nositel Radu p pra ce Karel Posek Z MRTVEHO DOMU

Transkript

1 LEOS JANACEK Z MRTVEHO DOMU

2 fujl* * ** «, r w yu<{ 0 Leos Janacek - dram atik >A -6'. f i«e r lo iyfc o A r- 3-t v «f ^ \ $ ah Leos Janacek patri bezpochyby k nejvyznamnejsim umefcum XX. stoleti. Nejvetsi zasluha Jandfika jako»fenomena«doby je v tom, ze vyjadril neco novebo a uprimnsho v udobi nesnadndm nejen pro hudebni drama, ale pro vsechna umgni vubec. ByJ skladatelem a umelcem v dobe, ve ktere byla v sazce dramaticka alternative mezi poezii a narustajicim prumyslem, mezi pokrokem na kulturrtim poli nebo ustrnutim na miste, ci dokonce navratem zpet. Vyvojova krivka Jonadkova hudebniho stylu se nejplneji projevila v jeho tvorbe vokalni a hudebne dramaticke, ve ktere predevsim tkvi tezisko jeho umelecke tvurci prace. Byl rozeny dramatik. Zivelny, dramaticky pud se u nebo uplatnoval vzdy a za vsecb okolnosti, daval intenzivni napeti a prudky rytmus kazde latce a kazde forme, ik niz pristupoval jako clovdk, ci jako tvurci umeiec. Tento sklon k dram aticke koncepci nalezame ve vsech lidskych i tvurcich projevech Janackovych: v rusnych udalostedh jelho zivota, v literarnich crtach, -ale samozrejme nejdurazneji v hudebne dramaticke tvorbe. Byl to umeiec doslova posedly stdlym dramatickym vzruchem genialne tvoriveho dlovdka. I jeho my leni bylo doslova budebne dramaticke. Proto jiz na pocatku sve tvorby se zabyval problemy hudebniho dramatu a operni skladby take tvori nejrozsahlejsi a umelecky nejzdvaznejsi c ast jeho dila. Janadkovo hudebni drama se vyznacuje neobycejnou sevrenosti a zhustenou»janackovskou zkratkou«dramatickd akce. Dovedl vytvorit silne dramaticke scdny jasne, konkretne a v zaverecnych koddch vyvrdholuje vzdy jadro ustredni dramaticke myslenky celebo dila - jak v zaverecne katarzi Pastorkyne, Kati Kabanovd, Lisky Bystrousky ci Veci Makropulos, zvlaste pak v dynomickd kode Mrtveho domu. Opera»Z mrtveho domu«je Mistrovou posledni operou, jiz se take uzavrel kruh jeho zivota. Jestlize Vec Makropulos znamenala v Janackove operni tvorbe suverdnni projev kompozicniho mistrovstvi, jistoty a hloubky jeho dram atickdho citu, jeho psychologickeho instinktu, pak posledni opera»z mrtveho domu«(1928) - je vedle techto vlastnosti predevsim vyvrcholenim Janackova myslenlkoveho vyvoje, projevem vyihranend umelecke osobnosti a jeji filosoficke konfese. Proto jej take napoprve upoutala kniha ruskeho realisty F. M. Dostojevskeho. Cetl ji v ruskem originalu a primo na strankach knihy se mu zacinal rysovat hruby dejovy ramec libreta. Zde se dostavd nejvyznamneji do popredi jeho genialni, obdivuhodny smysl pro dramatickou zkratku, zasadni rozvrzeni a kontrastni rozcleneni jednotlivych jedndni. Zpusob, jakym epicke, meditativni vyprdvdni Dostojevslkeho ve sve opere zdramatizoval je jedinecny, opravdu ojedinely tvurci cin v operni svetove literature. V teto opere neni dej rozvijen logicky od useku k usef<u. Jsou to utrzky myslenek, vzpominek, naznaky, prudkd zvraty situaci a naiad. A tak se pred nami odviji sugestivni pasmo zd'beru ze zivota vdzenskeho kolektivu, od ndhoz se vzdy jen na okamzik odpojuji jednotlive postavy, aby naznacily ndco ze sve minulosti a opet se ztraceji v anonymite. A kdyz za Gorjandikovem zapadnou vrata veznice, ztraci se za nimi i tento kolektiv. Zustava jen Ihluboky zazitek. Cteme-li Jonackovo libreto samo o sobe, mame dojem, ze cteme kusy filmovy scenar, jenz bude dotvoren reziserem a kameramanem. A tuto funkci zde prove prebird Janackova hudba. Mnohe situace ndbudou teprve souvislosti s hudbou sveho smyslu, nezvykle pusobici zmef utrzku rozhovoru, vykriky, zachvaty silenstvi, podhopime zcela jinak, jsou-ii provazeny hudebnim vyrazem pinym zoufalstvi, vasnivosti a smutku.

3 Node vsim se pak klene jako»symbol mrtveho domu«sugestivni pouze dvouaktovy motiv. To je take, krome m otivu svobody v I. a III. dejstvi jedind symbolicke pojitko cele opery. Teprve s odstupem case, naplneneho dalsim vyvojem umdni, akcentuje Janackova posledni opera stale vyrazndji skutecnou mohutnost jeho myslitelske osobnosti a postaveni, jez v evropskdm hudebnim vyvoji mezi dvema svetovym i vdlkam i jako skladatel zaujal. I v soucasne dobe dava interpretum stale nepreberne moznosti pristupu k teto ojedinele opere, kterd pravdepodobne stale ceka na sveho stvoritele. A take na sveho posluchace. Jeste dnes se najdou mezi m ilovniky oper ti, kdoz jsou tvari v tvdr Janackovu dilu bezradni. P riblizit jim je a ucinit je srozumitelnym, odstranit skutecne i zdanlive prekazky, to je pravym cilem dokonale interpretace a objeveni te prove cesty pri reprodukci Janackova hudebne dram atickeho dila. Ostrava mela to stesti, ze zde pusobil dlouha leta Jaroslav Vogel, vasnivy propagator a interpret Janackova dila, jenz behem sve dlouhe dirigentske praxe dokonale pronikl do jeho dila, takze se vypracoval na jednoho z nejdokonalejsich znalcu a dirigentu Janackova skladatelskeho odkazu. Behem jeho pusobeni v Ostrave byla take poprve v roce 1932 provedena opera»z mrtv&ho domu«. Po vice nez 40 letech se objevuje na ostravske operni scene podruhe. - es - v'pm%*r'4 i<h c^f - *, ^ y S> S S c CJ*- y )la+rr' ^ fo 9 J ydyrd- I _ ' \. 0 -f yk. ) e -yjy s t V 7&Z *1#***^ y * f

4 i v. y A u. A'1', 7>7, Opera Statniho divadla v Ostrave, laureat stdtni ceny LEOS JANACEK I Alexandr Petrovic Gorjancikov A l j e j a... Luka Kuzmic Velky vezen Maly vezen Placmajor Staricky vezen Skuratov Cekunov Opily vezen Kudhar Kovar Duchovni Mlady vgzen Pobehltce Vezen hrajici Dona Juana K e d r i l l... S a p k i n... S i s k o v... Z M R T V E H O D O M U i HRY O KEDRILOVI A JUANOVI C e r t i... J. Kolek I. Hurych Elvira Rytir Opera o 3 dejstvich Sevcova Popova Libreto podle F. M. Dostojevskeho»Zdpisku z mrtveho domu«napsal skladatel Mlynar Mlynarka Soused Pisaf D irigent: zaslouzily umelec Jin Ptnkas Asistent dirigenta: Vaiclav Navrat Rezisdr: zaslouzily umelec llja Hylas V ytvarnik sceny a kostymu: O takar Schindler j. h. Sbormistr: Karel Kupka Choreograf: zaslouzily umelec A lbert Janicek Korepetice: Drahomira Ritzovd, Miroslav Koldr A sistent rezie: Kveta Ondrakova Cerevin I. strazny Inspicient: Josef Jaks Text sleduje: Emilie Hudcova Anna Kubinova Premiera 26. rijna 1974 v Divadle Zdenka IVIejedleho Pavel Cervinka Vera Novakova Maria Turnova Jaroslav Hlubek Lubomir Prochazka Vojtech Zouhar Jan Kyzlink Josef Rada Josef Abel Jaromir Vavruska Karel Smolka j. h. Radoslav Svozit Josef Fryscak Miloslav Krai, Jiri Paderta Jindrich Randa Vojtech Kocian j. h. Mrloslav Vesely j. h. Zdefika Divakovd Radmila Minarova Karel Prusa Petr M iller j. h. Karel Cemy Vladim ir Mach CenSk Mlcdk Eduard Sislak j. h. Petr M iller j. h. Zdenek Lazar J. Kopacka L. Kratochvil VI. Vrba P. Asmus T. Kyndl K. Jurcik L. Kratochvil J. Kolek

5 i v ' 2 i -*- ) V - ^ II. j e d n d n i Na brehu reky Irtyse trestonci spravuji lod 'W p LA M ladicky Tatar Aljeja prilnul celou svou dusi ke Gorjancikovi. Vypravi o svem detstvi. Gorjancikov je dojat osudem neboheho ditete. - Hlas zvonu letici az ke brehum Irtyse oznamuje den svatecni Velikonoce jediny den, kdy maji veznove odpocinek. Smeji oslavit tento svatecni den tim, ze si zahraji divadlo. Nez se postavi jeviste, Skuratov, jeden z mnohych obyvatel mrtveho domu vypravi utrzkovite svuj zivotni pribeh - o sve lasce Lujze. Zabil cloveka, ktery chtel jeho milou odloudit. Na improvizovanem jevisti hraji trestanci hru o ikedrillovi a Juanovi, jakousi lidovou parafrazi velkych literdrnich motivu, kterd vezne rozveseli. Alespon chvili zapominaji na krutou skutecnost. Jeden z priopilych veznu tezce porani Aljeju. ^, >4, ev M l, Vo If Z i v-*y~*^k2 Obsah opery Dn* npvlfdn^hr. r<5no- na dvore vezenskych budov ruske trestnice na Sibiri LAJ nevi eno, cnmurneho rdna, se probouzeji vezni carske kaznice. Na vymezenem prostoru se po y uji postavy, jejichz osud byl zpeceten ctyrm i stenami vezenskeho dvora, ktere se nikdy neotevrou. Hrube zachdzeni, kazdodenni mlhavy stereotyp jen stupnuji pocit beznadeje a bezuce'nosti z.vota obyvatel tohoto mrtvdho domu Jen zridkakdy se stane, ze je porusen dhod nastavajiciho dne. Prichod noveho vezne je udalosti pro vsecbny. Novy prichozi Alexandr Petrovic Gorjancikov svym vystupovanim i oblecenim se jasne odlisuje od ostatnich, a kdyz pri vyslechu zdurazni, ze je p oliticky vezen, je prim itivnfm a nasilnickym placm ajorem nemilosrdne ztyran. Mlady Tatar Aljeja s uzkosti a Ihruzou nasloudha 'bolestnym vykriikum tyraneho. O statni obraceji svou pozornost k dhycenemu orlu. Ma poranene kridlo a nemuze vzletnout. V. v.: M. v.: V. v.: Zvire, neda se! A t treba zdechne! Ale ne ve vezeni! Ptak volny, surovy, neprivykne vezeni. Veru, ze neni jako my. M. v.: Staricky vezen: Zm atls to! V zdyt on ptak, a my jen tide! Strdze zenou vezne do prace. Jeden z nich, Luka Kuzmic, vypravi, jak se dostal do vezeni. Vzeprel se krutemu tyrani vojenske vrchnosti - zabil sveho majora. r I I I. j e d n a n i Vezenska nemocnice. Lezi tu Gorjancikov i Aljeja, Luka i Skuratov Starecek hlida spore svetlo, ktere temer m ysticky osvetluje prostor. Do stenu a blouzneni zraneneho Aljeji se misi zpoved', vicemene vlastni monology nemocnych veznu. Sapkin vypravi, jak byl odsouzen pro tuloctvi, Luka tise a odevzdane umira. I Siskov vypravi svuj zivotni pribeh o Akulce. Nezna, plava Akulka, kterou verejne pohanel Filka Morozov a rodice ji pak provdali za Siskova. Ukazaio se vsak, ze Akulka byla nevinna, ale protoze se priznala ke sve lasce k Filkovi, Siskov ji ze zdrlivosti zabil. S poslednimi slovy pribehu skona Luka, v nemz Siskov poznava Filku Morozova. Toto tiche drama prehlusi hlas strdze volajici Gorjancikova. O pily placm ajor se Petrovici omlouvd a oznamuje mu, ze mu byla udelena m ilost a jest propusten na svobodu. Pres prudkou radost nad necekanou volnosti se Gorjancikov tezce louci s Aljejou a ostatnim i vezni. Kdyz odchazi, trestanci pristupuji ke kleci s orlem, jehoz zranene kridlo se zhojilo a soucasne za Gorjancikovem pousteji hrdeho dravce, cara lesu, na svobodu. Jejich zrak touzebne provdzi kralovsky rozmacble pohyby kridel ptaka, jenz pomalu mizi ve vysindch. - es -

6 %Ji A L J*< P o z n d m k a : Janackova mistrovska schopnost vystizne dram aticke zkratky se projevovala nejen na jeho praci s libretem a v tvorbe literdrni. Pronikala i do soukrome korespondence, ktera je v mno-ha pripadech dokumentem jeho mimoradne schopnosti, temer basnickou, poetickou zkratkou charakterizovat cele dgjstvi, ci atmosferu cole opery. Proto jsme pouzili v nasem progromu uryvky z dopisu L. J. Kamile Stosslove, kterg se bezprostredng vztahovaly k Mrtvgmu domu. Konecng samotny Janackuv rukopis tvori dokonaly vytvarny ramec a dotvarf charakteristiku samotneho skladatele. Fjodor M ichajlovic Dostojevskij ( ) vej ky rusky reali-sta prozil sve neradostne detstvi v Moskve, kde byl jeho otec lekarem v Mariinske nemocnici pro chude. Jiz tam vidgl kolem sebe plno utrpeni a bidy. Na otcovo pranf odesel studovat inzenyrskou skolu do Petrohradu. Sotva ji vsok dokoncil -a pusobil rok v inzenyrskgm sboru, dal se penzionovat, aby se mohl uplne venovat literature. Telhdy vainivg pfilnul k pokrokovym myslenkam utopickeho socialismu. Tvrda ruka carskeho samoderzavi drtila od ne fastneho dekabristicksho povstani kdekoho. Na vsech stranach se pocit'ovala nutnost odstranit krute a nelidske nevolnictvi. Take mlady Dostojevskij se zucastnil prace tajnych revolucnich krouzku, ktere se schazely u revoiucionare Petrasevskeho. Spolecne s prateli byi Dostojevskij zatgen a odsouzen k trestu sm rti. Bylo mu tehdy 28 let. Teprve na poprovisti, tesne pred zostrelenim dostal»milost«. Vyhnanstvi na Sibir. Temer 10 let prozii v kaznici. Kdyz se smel vratit, vstupoval do zivota joko clovek zlomeny na duchu i na tele. To nejcennej i, co si odnasel z pobytu v omske kaznici byly»zdpisky z mrtveho domu«. Na jedne strong pusobily jako rozhodny protest proti nesmyslnemu systemu nelidskych trestu. Ale na druhe strong neznaly lepsi prostredek proti despoticke zvuli carske masinerie nez pokoru a utgchu v evangeliu. Ale presto tento roman otrasi svgdomim lidi. Uvolnoval proudy ocistnydh slz. Posiloval sympatie k pokorenemu lidstvi, i kdyz se neodvazil sam pozvednout k ucinngj imu boji, pripravoval tak bezdgcne cestu tgm, kteri jiz nechtgli snaset urazky a ponizovdni. - es -

7 Vydalo Statni d ivadlo v Ostrave, nositel Radu p prace Karel Posek» mmmmm ~