INFORMAČNĚ-KOORDINAČNÍ CENTRUM Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 Tel.: info@ceskahudba2004.cz

Transkript

1 INFORMAČNĚ-KOORDINAČNÍ CENTRUM Divadelní ústav, Celetná 17, Praha 1 Tel.: info@ceskahudba2004.cz

2 česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury PROGRAM KVĚTEN 2004

3 Program vyhlášený Ministerstvem kultury ČR na podporu projektů s tématem významných hudebních výročí roku 2004, s důrazem na prezentaci České republiky v roce vstupu do Evropské unie. Pod záštitou prezidenta České republiky pana Václava Klause a paní Viviane Reding, členky Evropské komise zodpovědné za vzdělávání a kulturu Patroni: Gabriela Beňačková, Petr Eben, Sir Charles Mackerras, Jiří Stivín, Josef Suk, Miloš Štědroň

4 Hlavní mediální partner Mediální partneři Partneři

5 Světovost Antonína Dvořáka (Antonín Dvořák: Nelahozeves Praha) Český národ může být hrdý na to, že ve své minulosti měl osobnosti, které vzbuzovaly úctu hodnotami, jež vytvářely. Antonín Dvořák byl jednou z nich. Světové proslulosti nedosáhl nahodilou krásou svých melodií, které by jako zářný meteor prolétly světem a časem upadly v zapomnění, význam jeho uměleckého odkazu je hlubší a také trvalý. Dvořákova hudba už dávno žije vlastním životem. Čím více se vzdalujeme od onoho osudového dne, 1. května 1904, kdy Antonín Dvořák zemřel, tím více si uvědomujeme, že jeho světové renomé má kořeny v umělecko-f ilozof ické koncepci jeho tvorby. Z českých skladatelů devatenáctého století se právě on dokázal naplno otevřít světu tím, že absorboval podněty jiných hudebních kultur, aniž by tím oslabil národní význam svého umění. Antonín Dvořák patřil k nejlepším symfonikům své doby, jeho Novosvětská se čestně řadí po bok vrcholných symfonií Čajkovského, Brahmsových, Brucknerových a Mahlerových. Jako prvý položil základy české kantátové a oratorní tvorby, řada jeho orchestrálních děl zpopulárněla pro svou melodicko-rytmickou svěžest a originalitu, jeho koncerty zaujaly v repertoáru koncertních umělců nejčestnější místo, neboť jsou to díla obdivuhodná nástrojovou z archivu ČMH virtuozitou i hloubkou svého obsahu. V oblasti komorní hudby dokázal uchvacovat krásou vůdčích i vedlejších hlasů. Dvořák byl nedostižným lyrikem v oblasti písňové a sborové tvorby, jeho vrcholné opery ( Jakobín, Čert a Káča, Rusalka ) se staly trvalou součástí nejcennějšího pokladu hudebně dramatické tvorby. Ještě za svého života se stal obdivovanou osobností v mnoha zemích, k čemuž přispívala legenda o jeho původu z rodu malých živnostníků, i zkazky o jeho předurčenosti stát se řezníkem. Teprve v roce 1877, kdy našemu mistru bylo 36 let, si ho povšiml Johannes Brahms a jako člen poroty pro udělování uměleckých stipendií ho doporučil berlínskému nakladateli F. Simrockovi. Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance, jež Simrock vydal, udělala z Dvořáka světově známého skladatele. Jeho úspěchy se stupňovaly, skladatel se po dlouhých letech chudoby stal umělcem se zajištěnou existencí. Netrpěl uměleckými krizemi. Stoupal po Jákobově žebříku k nebeským výšinám, ke stále vyzrálejším, osobitějším, umělecky svéráznějším hodnotám. Jako příležitostný dirigent byl zván do různých evropských i amerických měst, kde řídil takřka výhradně jen svá díla, což vytvořilo interpretační tradici jeho symfonických i vokálně instrumentálních děl. Dvořák byl také vynikající pedagog, uctívaná osobnost, která ovlivnila mladou generaci tvůrců v Praze i New Yorku. Antonín Dvořák ve své hudbě navázal na tradici venkovských kantorů, ovládl tradici české duchovní písně a církevní hudby tak, jak ji poznal v rodném prostředí. V české lidové písni alidové taneční kreativitě nalezl zdroj své bohaté invence, nebyl to však výlučný pramen jeho tvořivosti. Díky své genialitě ovládl hudební kulturu od renesance po dobu, v níž žil, ctil velikány typu J. S. Bacha, G. F. Händla, W. A. Mozarta, L. v. Beethovena, F. Schuberta, B. Smetany, J. Brahmse, R. Wagnera a další. Přes silné pouto s rodnou zemí se nechal inspirovat i cizí lidovou kulturou. Žádný z jeho současníků neměl tak vyvinutou schopnost absorbovat cizokrajné prvky, přivlastnit si je a pracovat s nimi tak, jako by byly součástí jeho bytostného intelektu. Byla to orientace na východ, jež se stala jedním z příznačných znaků jeho tvorby a měla svou kouzelnou, až pohádkově divutvornou moc. Dvořák se programově stal skladatelem slovanským, na tom si zakládal a tomuto cíli věnoval mnoho sil. Připomeňme si jeho Slovanské tance s polskými, ukrajinskými, slovenskými, ruskými i jihoslovanskými prvky, Slovanské rapsodie, opery Vanda a Dimitrij na slovanské náměty, autor se nechal inspirovat i svérázem maloruských dumek, jimž ve své tvorbě vtiskl osobitý ráz. Paradoxem tohoto zacílení bylo pouze to, že slovanská idea mu pomáhala otevírat brány popularity v neslovanských zemích rychleji než v zemích slovanských. Dvořák své výpravy za slovanským folklórem uskutečnil v hodině dvanácté, kdy civilizační pokrok začal dusit jeho autentickou podobu, čímž ovlivnil mladou generaci skladatelů, aby ho následovala. O tomto

6 Dvořákově slovanství je třeba uvažovat nikoli pouze jako o projevu politického vzdoru vůči habsburské dynastii, ale jako o objevu onoho dávnověkého slovanského zřídla s jeho zvláštními tóninami, modulacemi, specif ickou rytmikou, melodikou i svéráznými tanečními prvky. V analogickém pojetí, tj. při obdobném přenesení zájmu o lidovou hudbu východních zemí na lidovou hudbu severoamerického kontinentu, Dvořák dokázal s geniální jistotou splnit poslání, jež od něho očekávala kulturní amerika. Svou americkou tvorbou naznačil, jakým způsobem by nová generace amerických tvůrců měla respektovat hudební tradice své země. Dvořák tento úkol řešil bez rozpaků právě díky své schopnosti uchopit charakteristické prvky hudby cizích etnik a vciťovat se do jejich poetiky. Potvrzením toho, že Amerika vnímá Dvořákovu americkou hudbu jako svou, je i to, že jeho Novosvětská zněla symbolicky ve sluchátkách amerických kosmonautů při opouštění lodi Apollo a jejich vstupu na měsíční povrch. Je tu ještě jedna sféra Dvořákovy tvůrčí činnosti, jež přispěla k celosvětové ref lexi jeho umění. Tou je hudba religiózní, vytvořená jako duchovní nadstavba umělcem, jenž o existenci Boha nepochyboval a jehož život byl ovládán mravními příkazy bible. Zlí jazykové mluvili o skladatelově naivitě ve vnímání božské prozřetelnosti. Dvořákův světový názor však nebyl naivní, byl pouze důsledný v duchu křesťanské etiky a víry a pro něho závazný. Toto přesvědčení vedlo Dvořáka k neokázalému a prostému životu, ať byl kdekoli a ať byl jakkoli slavný, vedl jej k tvůrčí činnosti v pokoře a s upřímnou vděčností v srdci vůči obrovskému daru, jímž ho obdařila příroda a Bůh. Antonín Dvořák byl vzdělaným, kultivovaným, přemýšlivým umělcem, který zároveň zůstal osobností věrnou rodu, z něhož vyšel. Jeho víra, lidská i umělecká etika spojená nerozlučnými pouty ušlechtilého a hlubokého lidství, jeho ideály odvozené z křesťanství i nefalšovaná láska k přírodě jako nejdokonalejšímu božskému výtvoru to všechno formovalo neokázalý projev celé jeho bytosti i jeho umění. Skladby jako Stabat Mater, Svatá Ludmila, Rekviem, ale i Biblické písně jsou něčím, co tyto všeplatné lidské hodnoty umělecky zhmotňuje, čemu rozumí celý svět východní i západní, katolický i protestantský, lidé čestní a mravní, pro které víra v transcendentální řád věcí jsou něčím víc než pouhou kulturní zábavou. Ve Dvořákově případě šlo o složitý umělecko-ref lexívní proces, jenž plně zhodnotit patří k našim povinnostem v jubilejním roce jeho odchodu. MILAN KUNA Redakční poznámka: PhDr. Milan Kuna, DrSc. je editorem souborného vydání Korespondence a dokumentů A. Dvořáka (10. sv.), které v r bude ukončeno (ed. Baerenreiter). Projekt podpořilo MK ČR.

7 VÝROČÍ KVĚTEN VILÉM BLODEK, ANTONÍN DVOŘÁK, FRANTIŠEK LÝSEK, JAN VIČAR, BEDŘICH SMETANA, JAN KŘTITEL VAŇHAL, MILADA ŠUBRTOVÁ, JOSEF SUK VILÉM BLODEK ( Praha Praha) Český skladatel, f létnista a klavírista. Studoval na pražské konzervatoři hru na f létnu u A. Eisera askladbu u J. B. Kittla, ve hře na klavír byl žákem A. Dreyschocka. Poté působil jako učitel hudby u šlechtice Zielinského v Haliči. Od r vyučoval hru na f létnu na konzervatoři v Praze (autor školy pro f létnu). Pro pražský Männersangverein zkomponoval řadu sborů, napsal dále hudbu k desítkám divadelních her, s B. Smetanou byl autorem hudby k živým obrazům pro Shakespearovské slavnosti v Praze (1864). Z instrumentálních děl vyniká zvláště f létnový koncert; jednoaktová opera V studni na libreto K. Sabiny (prem v Prozatímním divadle) patří k nejznámějším svého druhu. FRANTIŠEK LÝSEK ( Ostrava-Proskovice Brno) Český sbormistr, hudební pedagog a teoretik, doktor věd o umění, profesor Masarykovy univerzity v Brně. Působil na konzervatoři a JAMU. Autor metody tzv. nápěvkové intonace a řady monograf ií, např. Cantus choralis infantium (1969) a Vox liberorum (1976). Lýskovy dětské sbory Jistebničtí zpěváčci ( ) a Dětský sbor z Baťova ( ) stály u zrodu dětského sborověho umění, Brněnský dětský sbor ( ) dovedl Lýsek ke světovému věhlasu. Jako folklorista zapsal 1250 lašských a slezských lidových písní. JAN VIČAR ( Olomouc) Hudební skladatel a muzikolog, V současné době je profesorem na Katedře muzikologie Univerzity Palackého v Olomouci a na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Vyučuje hudební teorii, hudební estetiku a hudební kritiku. Publikoval knihy: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha, 1981), Václav Trojan (Praha 1989), Hudební kritika a popularizace hudby (Praha, 1997), Hudební estetika (s R. Dykastem, Praha, 1998) a řadu článků a studií o české hudbě 20. století. Jeho nejznámějšími skladbami jsou vokální cyklus Japonský rok, kantáta Křik a Sbory a písničky pro děti.

8 BEDŘICH SMETANA ( , Litomyšl Praha) Český skladatel, dirigent, klavírista, organizátor, zakladatel české národní hudby. V r založil Hudební ústav v Praze, ve kterém vyučoval klavíru, od r působil ve švédském Göteborgu jako organizátor, klavírista a dirigent. Návštěvy u přítele Liszta ve Výmaru (1857, 1859) jej inspirovaly k tvorbě programní hudby (symfonické básně Richard III, Valdštýnův tábor, Hakon Jarl v letech ). Po uvolnění politických poměrů v Čechách se vrátil a významně se podílel na formování českého hudebního života. Komponoval vlastenecké sbory, soustředil se vytvoření moderní české opery. Díky úspěchu Braniborů v Čechách a Prodané nevěsty, jejichž premiéry sám dirigoval v r. 1861, se stal kapelníkem Prozatímního divadla, které bylo od r první stálou českou profesionální scénou. Další opery (Dalibor, Libuše, Dvě vdovy) vznikly v období ostrých polemik o charakter české hudby. Smetana založil v r mj. i tradici veřejných f ilharmonických koncertů v Praze. V r ohluchl, avšak jeho skladatelské schopnosti se dále rozvíjely. Tehdy vznikla jeho stěžejní díla: velká část symfonických básní z cyklu Má vlast, opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, 2. smyčcový kvartet, který byl stylově mimořádně progresívní. V r. 1882, kdy došlo ke sté repríze Prodané nevěsty a premiéře Mé vlasti, se Smetanovi dostalo společenského ocenění jako národnímu mistrovi, což se potvrdilo i otevřením Národního divadla operou Libuše. JAN KŘTITEL VAŇHAL ( Nechanice okr. Hradec Králové Vídeň) Český skladatel, klavírní pedagog. Podepisoval se Johann Baptist Wanhal, takže byl ještě před druhou světovou válkou považován za skladatele původem z Holandska. V 18 letech, se stal ředitelem kůru v Nemyčevsi u Jičína. Kolem r odešel do Vídně, kde mu nabídl pomoc Carl Ditters. Vaňhal získal oblibu i u šlechty. Díky podpoře barona Riesche, podnikl studijní cestu do Itálie ( ), kde se setkal s Ch. W. Gluckem. Pod jeho vlivem napsal opery Il trionfo di Clelia (1761) a Il Demofonte, které se nedochovaly. Kolem r se vrátil do Vídně, kde vynikl jako klavírní pedagog a symfonik. Působil také v Uhrách a Chorvatsku ve službách hraběte Erdödiho. Je autorem více než 100 symfonií, 100 smyčcových kvartetů, klavírních sonát a sonatin, varhanních fug. Kvalita jeho skladeb se však velmi liší. Oblíben je jeho koncert Concerto in C pro violu a orchestr, Koncert pro kontrabas, Koncert F dur pro varhany a f létnový koncert Concerto I. à F lauto Principale. Z chrámových skladeb jmenujme 20 mší, Stabat Mater, dvě Requiem.

9 MILADA ŠUBRTOVÁ ( Lhota u Kralovic) Česká operní pěvkyně. Původním povoláním úřednice, zpěv studovala u tenoristy Z. Knittla, později u Apolla Granforteho. Roku 1946 nastoupila do Velké opery 5. května v Praze, od 1948 byla více než dvacet let členkou Národního divadla. Hostovala též v zahraničí. Díky schopnosti zpívat jak odlehčené koloraturní, tak i velké dramatické role mohla do svého repertoáru pojmout více než 80 rolí (vynikla zvl. jako Milada, Krasava, Libuše, Jenůfa, Rusalka), velmi široký byl i její záběr v koncertním repertoáru (od baroka po 20. století). Často nahrávala pro rozhlas a televizi, natočila řadu gramofonových desek. JOSEF SUK ( Křečovice u Neveklova Benešov) Pocházel z hudebnické rodiny studoval hru na housle u A. Benewitze a skladbu u A. Dvořáka na pražské konzervatoři. Byl oblíbeným Dvořákovým žákem a 1898 se oženil s jeho dcerou Otilií. Jeho životní dráhu formovalo členství v Českém kvartetu založeném 1892, ve kterém Suk působil do 1933, po celou dobu jeho aktivity. České kvarteto získalo již roku 1893 ve Vídni mezinárodní proslulost a vystoupilo na téměř čtyřech tisících koncertů se Suk stal profesorem kompozice na pražské konzervatoři. Mezi jeho žáky byli P. Bořkovec, J. Ježek a krátce i B. Martinů a byl zvolen rektorem školy. Spolu s V. Novákem a generačně starším J. B. Foersterem reprezentoval českou hudbu své doby. Jeho skladatelské dílo mohlo vznikat jen mimo koncertní sezonu, je však rozsáhlé a druhově bohaté. Suk šel v Dvořákových stopách a první práce, jimiž se stal známým, měly dvořákovskou melodiku a líbezný secesní zvuk (Smyčcová serenáda Es dur, 1892, hudba k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, 1898). Vedle cyklů drobnějších komorních a klavírních prací a sborů napsal Suk během dvou desetiletí symfonickou tetralogii (Asrael 1906, Pohádka léta 1909, Zrání 1917, Epilog 1929), v níž se po ztrátě choti vyrovnával s problémy osamění v moderním světě. Vytvořil v nich osobitou variantu impresionismu se složitou polyfonní stavbou. V meziválečných letech se jeho hudba stala kmenovou součástí repertoáru České f ilharmonie vedené jeho přítelem dirigentem Václavem Talichem.

10 OPERY ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÉ BUDĚJOVICE Projekty: , 10:00 hod. Jindřich Feld: Pošťácká pohádka, remake, opera Jihočeské divadlo České Budějovice režie: M. Veselý, dir. J. Zaplatílek Dětská opera na text podle pohádky K. Čapka z r repríza , 10:00 (zadáno) OLOMOUC MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě inscenace: , 19:00 hod. Listy důvěrné Reduta účinkují: Z. Adamovská, L. Munzar, Moravské kvarteto Hudební koláž Janáčkových milostných dopisů. (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) OSTRAVA inscenace: , 16:00 hod. Antonín Dvořák: Rusalka Divadlo Antonína Dvořáka účinkují: sólisté, orchestr a sbor Divadla A. Dvořáka Ostrava , 16:00 hod. Antonín Dvořák: Čert a Káča Divadlo Antonína Dvořáka účinkují: sólisté, orchestr a sbor Divadla A. Dvořáka Ostrava PRAHA celoroční projekt Národní divadlo Česká hudba, nedílná součást evropské kultury (2. 5.) MHF Pražské jaro 2004 Ročník tématicky zaměřený na českou hudbu jubilantů (kompletní provedení Dvořákových symfonií). inscenace: , 19:00 hod. Martin Smolka: Nagano, opera Stavovské divadlo režie: O. Havelka, dir. J. Chalupecký, scéna a kostýmy: B. Šípek, libreto: J. Dušek/M. Smolka repríza v rámci MHF Pražské jaro 2004

11 , 19:00 hod. Antonín Dvořák: Vanda, opera, premiéra Národní divadlo režie: V. Darjanin, scéna: D. Dvořák, dir. G. Albrecht, O. Romanko Vanda, J. Fogašová Božena, V. Prolat Slavoj, I. Kusnjer Roderich (Česká hudba nedílná součást evropské kultury) Pozn.: Reprízy v ND 11., 13. a , 19:00 hod. Jan Klusák: Zpráva pro akademii, opera, Bertram a Mescalinda, Divadlo Kolowrat opera režie: J. Nekvasil, dir. P. Charvát, scéna: D. Dvořák, účinkují: J. Březina, J. Maxová, A. Henrych, R. Janál ad. (Česká hudba nedílná součást evropské kultury) , 19:00 hod. Miroslav Pudlák: Sasíci v Čechách, opera, světová premiéra Stavovské divadlo režie: T. Hála, dir. O. David (Cyklus soudobých oper Bušení do železné opery) 23. a , 13:00 hod. Antonín Dvořák: Čert a Káča, opera, repríza Národní divadlo režie: M. Chudovský, dir. B. Gregor, scéna a kostýmy: A. Born, J. Sulženko/ L. Vele/F. Zahradníček Čert Marbuel, J. Sýkorová/J. Štefáčková/J. Maxová Káča, J. Březina/T. Černý Ovčák Jirka 25. a , 19:00 hod. Antonín Dvořák: Dimitrij, opera, repríza Státní opera Praha režie: M. Tarant, dir. F. Preisler, R: Hein, P. Svensson/L. M. Vodička Dimitrij, J. Marková/Y. Škvárová Marfa Ivanovna, R. Novák Jov, L. Ághová Xenie Borisovna a , 19:00 hod. Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy, opera, repríza Národní divadlo režie: J. Nekvasil, dir. Ch. Mackerras, scéna: D. Dvořák, J. Vacík/J. Markvart Brouček 27. a , 19:00 hod. Leoš Janáček: Její pastorkyňa, opera Národní divadlo režie: J. Průdek, dir. J. Bělohlávek, A. Silja Kostelnička, H. Kaupová Jenůfa, A. Briscein Števa, Š. Margita Laca (Česká hudba nedílná součást evropské kultury)

12 OPERY V ZAHRANIČÍ IZRAEL , 20:00 hod. Antonín Dvořák: Rusalka, opera, premiéra The New Israel Opera ve spolupráci s Lyon Opera režie: J.C. Berutti, dir. a. F isch/e. Globerson, L.Tetuev/I. Bertman Rusalka, V. Lutsiuk/M. Myers Princ reprízy: 13., 14., 15., 17., 18., 19., 21., 22., 23., 24., 26. a NĚMECKO DÜSSELDORF , 15:00 hod. Leoš Janáček: Káťa Kabanová, opera Deutsche Oper am Rhein režie: S. Winge, dir. J. F iore, M. Fadayomi Káťa Düsseldorf-Duisburg ERFURT , 19:30 hod. Leoš Janáček: Její pastorkyňa, opera Theatre Erfurt režie: P. Hailer, dir. K. Prokopetz, scéna: H. I. Kittel, účinkují: I. Matyášová Jenůfa MEININGEN 21., 23. a , 19:30 hod. Leoš Janáček: Její pastorkyňa, opera Meininger Theater, Grosses Haus režie S. Baumgarten, dir. F. Ventura, dramaturg: J. Dvořák, J. Havranová Jenůfa SLOVENSKO 6. 5., 2004, 18:30 hod. Antonín Dvořák: Rusalka, opera Štátna opera Banská Bystrica, režie: K. Drgáč, dir. P. Tužinský, M. Tomanová Rusalka Banská Bystrica USA 5. a Antonín Dvořák: Rusalka, opera The Metropolitan Opera, New York režie: L. Feldman, dir. A. Davis, R. F leming Rusalka, E. Urbanová Cizí kněžna, O. Kulko Princ

13 KONCERTY ČESKÁ REPUBLIKA BRNO celoroční projekty Česká hudba Státní f ilharmonie Brno MHF Expozice nové hudby My a svět Dům pánů z Kunštátu ComPosition Dům pánů z Kunštátu , 19:30 hod. Koncert vítězů f ilharmonických přehrávek Besední dům A. Řeháková housle, M. Vítková soprán, M. Pelikánová klarinet z české hudby: A. Dvořák, M. Ištvan (Státní f ilharmonie Brno) , 19:30 hod. G. Gottschalk: Personal Variations in Moravian Folk Tunes Dům pánů z Kunštátu G. Gottschalk (GB) housle, viola (MHF Brno Expozice nové hudby) , 17:30 hod. I. Palacký a V. Lukášová: Carpets, Curtains (multimediální Dům pánů z Kunštátu produkce, improvizace) Cremaster, I. Palacký,V. Lukášová (ComPosition) , 19:30 hod. Petr Kotík: B.L. & R., kapitola Děvín pro 4 ženské hlasy a bicí, Dům pánů z Kunštátu There is Singularly Nothing dir. P. Kotík, S.E.M. Ensemble (USA), Kvartet sv. Vavřince, DAMA DAMA Dále na programu Chr. Wolf f, M. Feldman. (MHF Brno Expozice nové hudby) , 19:30 hod. Roman Pallas: Tom&tom pro 6 tom-tom, Tomáš Pálka: Smyčcový kvartet č. 2 Dům pánů z Kunštátu Nebeský pro kvartet a CD, Jan Rybář: Dimenze pro f létnu, Ondřej Štochl: Úniky k radosti Ensemble Konvergence (MHF Brno Expozice nové hudby) , 17:30 hod. Elektroakustická hudba restrospektiva Dům pánů z Kunštátu Tomáš Pálka: Performance of Roland JXP, Ondřej Adámek: Střepy z Kiberry, Miloslav Ištvan: Ostrov hraček, Roman Berger: Epitaf pro Mikuláše Koperníka, Juraj Ďuriš: Spomienky, Karel Šimandl: Dreaming Hudba z médií s vizualizací (David Čermák), T. Ondrůšek bicí, P. Cígler lesní roh (ComPosition) , 19:30 hod. Arnošt Parsch: Polyfonie, Michal Košut: Musica per clarinetto, Dům pánů z Kunštátu Pavel Zemek: Church Solo, Leoš Faltus: Invence Dále na programu L. Ceccarelli, N. Sani, E. Dolphy. (MHF Brno Expozice nové hudby)

14 , 17:30 hod. JAAP BLONK and BRAAXTAAL Dům pánů z Kunštátu Holandský básník, recitátor a vokalista Jaap Blonk improvizace (ComPosition) , 19:30 hod. Mirek Srnka: Smyčcový kvartet, premiéra, Martin Marek: Smyčcový Dům pánů z Kunštátu kvartet, premiéra, Martin Smolka: Smyčcový kvartet, premiéra Arditti Quartet Dále na programu B. Ferneyhough, G. Ligeti, I. Xenakis. (MHF Brno Expozice nové hudby) , 17:30 hod. Pavel Klusák: My Country Remixed Dům pánů z Kunštátu (ComPosition) , 19:30 hod. Prémiový koncert Antonína Kubálka Besední dům Josef Suk: O matince, Antonín Dvořák: Siluety, Bedřich Smetana: Vzpomínky na Čechy ve formě polek, Vítězslav Novák: Vzpomínky, Bohuslav Martinů: Etudy a polky, 2 díl A. Kubálek klavír (Státní f ilharmonie Brno) , 19:30 hod. Závěrečný koncert cyklu Pocta A. Dvořákovi 2004 katedrála sv. Petra apavla Antonín Dvořák: Requiem Státní f ilharmonie Brno, Slovenský f ilharmonický sbor, dir. P. Altrichter, A. Coku soprán, B. F ink alt, M. Trček tenor, M. F ink bas (Státní f ilharmonie Brno) ČESKÉ BUDĚJOVICE , 19:30 hod. Komorní koncert Koncertní síň Otakara Jeremiáše Leoš Janáček: Sonáta pro housle a klavír, Evžen Zámečník: Duo č. 2 pro dvoje housle, Bohuslav Martinů: Madrigaly pro housle a violu účinkují: F. Novotný housle, B. Smejkal housle, viola, V. Hollý klavír Dále na programu C. Saint-Saëns MHF Jihočeský hudební festival, součást MHF Antonín Dvořák 2004 region Jižních Čechy, Antonín Dvořák: Stabat Mater Katedrála (Jihočeský hudební festival 2004)

15 HRADEC KRÁLOVÉ , 20:00 hod. Koncert ke vstupu do EU a k výročí narození A. Dvořáka Katedrála sv. Ducha Antonín Dvořák: Sv. Ludmila - oratorium, III. část, Antonín Dvořák: Romance pro housle, Antonín Dvořák: Te Deum účinkují: F ilharmonie Hradec Králové, dir. J. Zadina , 19:30 hod. Koncert české hudby F ilharmonie Hradec Králové sál F ilharmonie HK Antonín Dvořák: Klid lesa pro smyčcový orchestr a violoncello, Rondo g moll pro violoncello a orchestr Dále na programu B. Bartók. F ilharmonie Hradec Králové, dir. O. Kukal, J. Páleníček violoncello , 19:30 hod. Antonín Dvořák: Symfonie č. 5 F dur sál F ilharmonie HK F ilharmonie Hradec Králové, dir. V. Válek Dále na programu G. Gershwin. JIHLAVA Hudební festival Vysočina, součást MHF Antonín Dvořák 2004 Vysočina Varhanní koncert. Program: Antonín Dvořák A. Tokai soprán, I. Brenyán trubka, D. Sarosi varhany (Hudební festival Vysočina 2004) NÁCHOD MF V. Metelky s houslařskou soutěží Městské divadlo dr. J. Čížka NELAHOZEVES HF Dvořákova hudební Nelahozeves , 19:00 hod. Sborový koncert Zámek, Rytířský sál Godstowe Preparatory School, dětský sbor z Velké Británie. (11. HF Dvořákova hudební Nelahozeves)

16 NOVÁ PAKA Festival Muzika Paka 2004, Festival menšinových žánrů Účinkují: Shaolin soccer, divadlo Beruška, M. Varga, Cémur Šámur, DJ R. Bosch, E. Pericolo Sporgesi. V. Maslokov, V. Koubek. muzikapaka.open-art.cz NYMBURK , 14. MHF Nymburské dny B. M. Černohorského , 19:00 hod. 2. koncert Chrám sv. Jiljí The Mercer Singers USA a Chrámový sbor sv. Jana Křtitele z Lysé n. Labem, Vox Nymburgensis OLOMOUC MHF Dvořákova Olomouc , 19:00 hod. Zahajovací koncert k 100. výročí úmrtí A. Dvořáka Chrám sv. Mořice Antonín Dvořák: Requiem Moravská f ilharmonie Olomouc, Český f ilharmonický sbor Brno, dir. F. Preisler, sbm. P. F iala, H. Kaupová soprán, V. Škvárová alt, L. M. Vodička tenor, J. Sulženko bas (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Klíč k domovu Reduta Bohuslav Martinů: Otvírání studánek Dále na programu P. Eben, B. Martinů, A. Tučapský, J. Novák. členové Moravské f ilharmonie, Akademický sbor Žerotín, dir. P. Koňárek, sólisté: V. Chmelo baryton, L. Lakomý recitace, D. Švec klavír (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Hradišťan O slunovratu Reduta J. Pavlica sólo Hudebně-taneční pásmo na motivy veršů Jana Skácela a texty lidové poezie. Hudba J. Pavlica, choreograf ie: L. Košíková. (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Čeští komorní sólisté Brno, dir. I. Matyáš Jezuitský kovinkt UP Na programu díla B. Martinů, L. Janáčka (dále M. Haydna, W. A. Mozarta). (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Večer šansonů Jana Paulová, k 10. výročí vysílání Českého rozhlasu Reduta Olomouc J. Paulová zpěv (36. HF Antonína Dvořáka Příbram)

17 , 19:00 hod. Mistrovská lekce Reduta P. Zumrová, M. Bauerová soprán, J. Březina tenor, R. Danda klavír (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Pocta L. Janáčkovi Reduta Antonín Dvořák: Koncert pro klavír a orchestr g moll, Leoš Janáček: Symfonieta Moravská f ilharmonie Olomouc, dir. J. Bělohlávek, B. Opitz klavír (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) , 19:00 hod. Závěrečný koncert Reduta Antonín Dvořák: Karneval, koncertní předehra, Libor Báchorek: Hukvaldská poema, Dále na programu: S. Rachmaninov. Moravská f ilharmonie Olomouc, Český f ilharmonický sbor Brno, dir. P. Vronský, sbm. P. F iala, E. Dřízgová soprán, V. Prolat tenor, M. Gorbal bas (MHF Dvořákova Olomouc Pocta české hudbě) OPAVA , 19:00 hod. Duchovní odkaz Antonína Dvořáka Slezské divadlo Opava Antonín Dvořák: Biblické písně, Stabat Mater Hosté a sólisté Slezského divadla Opava, dir. P. Gatto, sólisté: E. Dřízgová soprán, Š. Beranová alt, M. Vojta tenor, M. Gurbal bas, K. Peschaková varhany, sbormistr Slavnostní koncert k 200. výročí položení základního kamene stávající budovy divadla. V rámci týdenních oslav druhá premiéra koncertu. Výročí 780. založení města, 200 let založení divadla a 180 let založení muzea. OSTRAVA MHF Janáčkův máj Dům kultury , 19:30 hod. Závěrečný koncert 50. jubilejní sezóny Janáčkovy f ilharmonie Dům kultury Ostrava Leoš Janáček: Glagolská mše, Antonín Dvořák: Te Deum Janáčkova f ilharmonie Ostrava, Český f ilharmonický sbor Brno, dir. P. Vronský, sbm. P. F iala, E. Dřízgová soprán, E. Šporerová mezzosoprán, V. Doležal tenor, M. Gurbal bas, P. Čech varhany (Janáčkova f ilharmonie Ostrava) , 19:30 hod. Zahajovací koncert Dům kultury Leoš Janáček: Symfonieta, Antonín Dvořák: Klavírní koncert g moll Janáčkova f ilharmonie Ostrava, dir. J. Bělohlávek, G. Oppitz klavír (MHF Janáčkův máj 2004)

18 , 19:30 hod. Hádanka života Listy důvěrné Janáčkova konzervatoř Leoš Janáček: 1. a 2. smyčcový kvartet Moravské kvarteto, Z. Adamovská, L. Munzar recitace, Koncert s pásmem z milostných dopisů L. Janáčka (MHF Janáčkův máj 2004) , 19:30 hod. Slavné operní scény Dům kultury Bedřich Smetana: Árie z oper Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Hubička, Dalibor, Braniboři v Čechách, Libuše Orchestr Janáčkovy opery ND Brno, dir. O. Lenárd, sbm. J. Jančík, E. Urbanová soprán, T. Krejčiřík tenor, A. Šťáva bas Dále na programu R. Wagner (MHF Janáčkův máj 2004) , 19:30 hod. Klavírní recitál Janáčkova konzervatoř Bedřich Smetana: České tance I. řada, Leoš Janáček: Sonáta I.X.1905, Erwin Schulhof f: Sonáta č. 3 J. Simon klavír Dále na programu Bach-Busoni, F. Chopin (MHF Janáčkův máj 2004) , 19:30 hod. Koncert s vítězem soutěže Pražského jara Janáčkova konzervatoř J. V. Stamic: Symfonie G dur, Leoš Janáček: Suita pro smyčcový orchestr, Jaromír Podešva: Neslavné přídavky, Jan Křtitel Neruda: Koncert pro trubku Es dur, Jan Nepomuk Hummel: Koncert pro trubku Es dur Janáčkův komorní orchestr, dir. Z. Dejmek, G. Touvron trubka Dále na programu G. Tartini, B. Britten (MHF Janáčkův máj 2004) , 19:30 hod. Antonín Dvořák: Karneval, předehra, Dům kultury Milan Báchorek: Hukvaldská poema (Pocta L. Janáčkovi) Moravská f ilharmonie Olomouc, Český f ilharmonický sbor Brno, Ondrášek, dir. P. Vronský, sbm. J. Zajíček, P. F iala, sólisté: E. Dřízgová, V. Prolat, M. Gurbal Dále na programu S. Rachmaninov (MHF Janáčkův máj 2004) , 10:00 hod. Sborový koncert Dům kultury Bedřich Smetana: Píseň na moři, Rolnická, Vítězslav Novák: Dvanáct bílých sokolů, Josef Suk: Bán Varaždínský, Leoš Janáček: Kantor Halfar, Potulný Šílenec, Maryčka Magdonova, Ach, vojna vojna, Josef Bohuslav Foerster: Svatý Václave, Oráč, Skřivánek, Pavel Křížkovský: Utonulá, Bohuslav Martinů: Zbojnické písně Pěvecké sdružení moravských učitelů, sbm. L. Mátl, T. Mátlová soprán, J. Novák baryton (MHF Janáčkův máj 2004) PACOV , 19:00 hod. Otvírání studánek Sál gymnázia Pacov Koncert z děl A. Dvořáka, B. Smetany, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, B. M. Černohorského a J. D. Zelenky účinkují: Smíšené pěvecké sbory Slavík Pacov, Hlahol Tábor, Penguin Quartet Praha J. Zadina

19 PARDUBICE Pardubické hudební jaro Hold české hudbě 3. a Koncert české hudby abonentního cyklu Dům hudby, Sukova síň Antonín Dvořák: Česká suita D dur, Jan Ladislav Dusík: Koncert pro dva klavíry a orchestr Komorní f ilharmonie Pardubice, dir. U. Schneider (Švýcarsko), Pražské klavírní duo (Z. Kolářová, M. Hršel) Dále na programu W. A. Mozart (Pocta velkým mistrům KFP) , 19:00 hod. Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu, Jaroslav Krček: Zaříkání milého Hronovická scéna Musica Bohemica, dir. J. Krček, sólisté: J. Molavcová, A. Strejček (26. Pardubické hudební jaro Hold české hudbě) , 19:30 hod. Jarní koncert Dům hudby, Sukova síň Iuventus cantans PRAHA Projekty: ČF Pocta české hudbě a jejím tvůrcům Rudolf inum, zahraničí Tématicky zaměřená sezóna orchestru na českou hudbu. ilharmonie.cz HF Hudba mezi obrazy 2004 HAMU, Lichtenštenský palác, Galerie Cyklus 10 koncertů doprovázených výstavami českých výtvarníků festival české komorní hudby: Hommage à Iša Krejčí Bertramka mozart@bertramka.cz HF Pocta Antonínu Dvořákovi 2004 Zahajovací koncert, 5 tématických koncertů (Dvořák slovanský, Dvořák národní, Dvořák duchovní, Dvořák světový, Dvořák intimní), 2 výstavy (Z duchovní tvorby A. Dvořáka. Výstava autografu Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa) (2. 5.) MHF Pražské jaro 2004 Ročník tématicky zaměřený na českou hudbu jubilantů. Koncerty: , 15:00 hod. Slavnostní zahájení festivalu Rudolf inum, Dvořákova síň Antonín Dvořák: Serenáda E dur pro smyčcový orchestr, Humoreska Sukův komorní orchestr, dir. J. Suk (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004)

20 , 16:00 hod. Antonín Dvořák: Mše D dur Emauzský klášter Emauzský sbor a orchestr, dir. J. Krátký Dále na programu A. Corelli (Emauzský sbor a orchestr) , 11:00 hod. Dvořák slovanský Pražský hrad, Španělský sál Antonín Dvořák: Slavnostní pochod, Slovanské rapsodie, Slovanské tance výběr Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dir. V. Válek (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004) , 14:00 hod. Dvořák národní Žofín, Velký sál Antonín Dvořák: Pražské valčíky, Romance f moll, Mazurek e moll, Česká suita, Polonéza Es dur Pražská komorní f ilharmonie, dir. Z. Müller, F. Novotný housle (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004) , 17:00 hod. Dvořák duchovní Obecní dům, Smetanova síň Antonín Dvořák: Stabat Mater Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský f ilharmonický sbor, dir. P. Altrichter, sbm. J. Brych, M. Vyskvorkina S, D. Pecková alt, V. Prolat T, P. Mikuláš bas (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004) , 19:00 hod. Dvořák světový Rudolf inum, Dvořákova síň Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello. a orchestr h moll, Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa Česká f ilharmonie, dir. J. Bělohlávek, J. Bárta violoncello (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004) , 21:00 hod. Dvořák intimní Sál B. Martinů, HAMU Antonín Dvořák: Suita Adur, Biblické písně, Humoreska G dur, Sonatina pro housle a klavír R. Kvapil klavír, I. Ženatý housle, R. Janál zpěv (Pocta Antonínu Dvořákovi 2004) , 11:00 hod. Hommage à Václav Holzknecht Mánes Bedřich Smetana: Vzpomínky na Čechy ve formě polek, op. 12, 13, Robertu Schumannovi, Macbeth a čarodějnice, Jaroslav Ježek: Klavírní sonáta J. Novotný klavír , 16:00 hod. Antonín Dvořák: Stabat Mater Kostel Nejsvětějšího Salvátora Symfonický orchestr Pražské konzervatoře, Novantiqua (Švýcarsko) V kostele Nejsvětějšího Salvátora se konala zádušní mše k úmrtí A. Dvořáka a byl odtud vypraven pohřební průvod na Slavín Svět knihy v hudbě Divadlo Archa C&K.Vocal, V. Mišík, J. Koubková, Z. Michnová, H. Hegerová Koncert v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy. Kombinuje hudbu a recitaci: Adam Michna z Otradovic, Shakesperovy sonety, zhudebněnou poezii V. Hraběte, J. Kainara, P. Kopty, J. Suchého, J. Buriana, J. Dědečka.