Analýza a komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza a komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Analýza a komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE Diplomová práce Autor: Bc. Pavlína Valentová Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, PhD. Praha duben, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, 26. dubna 2012 Pavlína Valentová - 2 -

3 Poděkování Mé poděkování si především zaslouţí paní doc. Ing. Jitka Veselá, PhD., za odborné vedení mé diplomové práce a za čas, který mi při zpracování práce věnovala, čehoţ si velmi váţím

4 Anotace Tato práce se zabývá vzájemnou komparací dvou vybraných burzovních trhů. V případě této práce se jedná o komparaci NYSE a LSE. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol, ve kterých jsou srovnávány burzovní prvky obou burzovních trhů. Komparativní a více teoretické části práce se zaměřují především na historickou a současnou pozici srovnávaných burz, dále na předmět obchodování obou burz, tedy na investiční instrumenty, které se na nich obchodují. Práce se věnuje také charakteristice a komparaci způsobu obchodování, který je na burzách uplatňován a který je pro ně typický. Analyticky se komparací NYSE a LSE zabývá čtvrtá neboli poslední kapitola, kde jsou analyzována a porovnávána vybraná burzovní data týkající se trţní kapitalizace, počtu kótovaných společností a objemu uskutečněných burzovních obchodů na NYSE a LSE. Klíčová slova: burza, kapitálový trh, burzovnictví, komparace, investiční instrumenty, kotace, obchodní systém, členství Annotation This dissertation deals with mutual comparison of two selected stock markets. In the case of this work it is about comparison of NYSE and LSE. The work is structured into four main chapters, where selected stock market elements are described and compared. Comparative and more theoretical parts are mainly focused on historical and current position of compared stock exchanges and on the subject of trading, which means investment instruments traded on them. Theoretical part is also devoted to the methods of trading, which are applied on exchanges and which are typical for them. Last, fourth chapter deals with comparison NYSE and LSE analytically. In this chapter are analyzed and compared selected data of both stock markets, which involves market capitalisation, volume of traded shares and number of listed companies. Key words: stock exchanges, capital markets, comparison, investment instruments, trading systems, listing - 4 -

5 Obsah Titulní list Prohlášení Poděkování Anotace práce Obsah Úvod Historická a současná pozice NYSE a LSE Samotný pojem a vznik světového burzovnictví Počátky a vývoj Newyorské a Londýnské burzy Londýnská burza cenných papírů (LSE) The Royal Exchange versus Coffee houses Světové války versus London Stock Exchange Poválečné období a BIG BANG Období Newyorská burza cenných papírů (NYSE) Současná pozice NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu Současná pozice New York Stock Exchange (NYSE) Členství na NYSE Regulace Newyorské burzy Současná pozice London Stock Exchange (LSE) Členství na LSE Regulace Londýnské burzy Shrnutí a komparace Předmět obchodování na NYSE a LSE Instrumenty obchodované na NYSE a LSE a jejich charakteristika Akcie Dluhopisy Depozitní stvrzenky (Depository receipts) Strukturované produkty Kryté warranty (covered warrants) Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds) ETFs, ETCs a CFDs ETFs (Exchange Traded Funds) ETCs (exchange-traded commodities) Contracts for diference (CFDs) Instrumenty uzavřených fondů (Closed-end funds) Kotační podmínky na NYSE a LSE Kotační podmínky a cena kotace na NYSE Kotační podmínky a cena kotace na LSE Shrnutí a komparace Způsob obchodování na NYSE a LSE Způsob obchodování na NYSE Obchodní parket (NYSE Trading Floor) Obchodní systém NYSE Trţní technologie Newyorské burzy Next-generation Trading Model Způsob obchodování na LSE Struktura trhu Londýnské burzy Obchodní systémy na LSE Technologie na LSE Shrnutí a komparace Analýza vybraných burzovních prvků Analýza trţní kapitalizace NYSE a LSE Analýza trţní kapitalizace NYSE

6 4.1.2 Analýza trţní kapitalizace LSE Shrnutí a komparace Analýza objemu obchodů na NYSE a LSE Analýza objemu obchodů na NYSE Analýza objemu obchodů na LSE Shrnutí a komparace Počet kótovaných společností na NYSE a LSE Počet kótovaných společností na NYSE Počet kótovaných společností na LSE Shrnutí a komparace Závěr Seznam pouţité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam příloh

7 Úvod Burza, jako nedílná součást kapitálového trhu, je pro mne jedním z nejdůleţitějších prvků kaţdé zdravé a dobře fungující ekonomiky, kde burza sehrává důleţitou roli organizátora při pohybu kapitálu mezi účastníky, přičemţ se snaţí vytvářet takové obchodní prostředí, které bude rychlé, efektivní a kde kaţdý její účastník bude mít dostatek informací. Název mé diplomové práce zní: Komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE. Důvodem výběru tohoto tématu, který jsem si sama zvolila, byly nejen osobní sympatie k dané problematice, ale také skutečnost, ţe bych se touto problematikou chtěla zabývat i v budoucnu. Jak název napovídá, tato práce se ve svém textu zaměří na srovnání dvou burzovních trhů. Pro tuto meziburzovní komparaci jsem zvolila Newyorskou (NYSE) a Londýnskou burzu (LSE), a to především z důvodu, ţe obě tyto burzy patří jak mezi jedny z nejstarších, tak mezi jedny z největších burz světa. Práce je pro přehlednost strukturovaná do čtyř hlavních kapitol, ve kterých budu charakterizovat, komparovat a analyzovat vybrané prvky obou burzovních trhů. Z hlediska rozsáhlé angaţovanosti obou burz, jsem jako předmět jednotlivých charakteristik a srovnání zvolila burzovní prvky, které se budou týkat historické a současné pozice NYSE a LSE, předmětu obchodování na obou těchto burzovních trzích, způsobu, jakým se na těchto burzách obchoduje a nakonec rozboru vybraných burzovních dat. Kapitola č. 1 se bude zabývat historickou pozicí obou burz, kde bude objasněno, jak vznikaly, jak se vyvíjely jejich burzovní domy, jakými významnými událostmi byly ovlivněny či jak se měnil jejich technologický ráz a podmínky a způsob obchodování. V kapitole nebude také opomenut samotný pojem a vznik burzovnictví. Dále se kapitola bude zabývat současnou pozicí NYSE a LSE, kde bude brán zřetel na postavení těchto burz na světovém kapitálovém trhu, na jejich stručnou charakteristiku ale také na to, jaká jsou zde pravidla členství či jak je činnost burz regulována. Kapitola bude završena shrnutím, kde budou důleţité poznatky shrnuty a uvedeny do vzájemné komparace. Ve druhé kapitole se jiţ soustředím na konkrétní investiční instrumenty, které jsou předmětem obchodování na NYSE a LSE.V této kapitole neopomenu popsat kotační podmínky, které obě prestiţní burzy stanovují jako své standardy pro přijetí společností a jejích podílů na trh k obchodování, přičemţ se budu zabývat také tím, jak cenově náročná kotace společností na obou burzách je. Výsledné poznatky budou opět shrnuty a mezi sebou porovnány. Způsob obchodování na NYSE a LSE bude hlavním tématem kapitoly č. 3. Cílem této - 7 -

8 kapitoly bude charakterizovat strukturu obou burzovních trhů a mechanismy jejich fungování. Kapitola se taktéţ bude zabývat problematikou obchodních systémů, které se na obou burzách uplatňují, tedy jakým způsobem a jak často dochází ke stanovování kurzů a jaká je zde role burzovního zprostředkovatele. V rámci LSE se také zaměřím na rozmanitou síť trţních segmentů. Součástí této kapitoly budou i technologie, které burzy vyuţívají pro usnadnění přístupu a působení účastníků na jejich trhu. Jednotlivé charakteristiky vyplývající z této kapitoly budou na závěr kapitoly shrnuty a uvedeny do vzájemného srovnání stejně jako v případě předchozích kapitol. Čtvrtá kapitola bude analytického rázu a bude se týkat vybraných burzovních dat. Pro tuto část jsem zvolila tři prvky, které jsou mimo jiné povaţovány za měřítko velikosti všech světových burz. V této kapitole se zaměřím na analýzy trţní kapitalizace NYSE a LSE, na analýzy objemů obchodů, které jsou na nich uskutečňovány a na analýzy počtu kótovaných společností na obou burzách. Všechna tato data budou sledována a vyhodnocována v čase za různá časová období. Výsledné poznatky analýz budou vţdy na závěr kapitoly shrnuty a porovnány. Vzhledem k názvu diplomové práce a obsahu jednotlivých kapitol je cílem této práce provést analýzu a srovnání obou zvolených burzovních trhů a vybraných burzovních prvků. Cílem práce bude navíc také zanalyzovat a porovnat NYSE a LSE z pohledu trţní kapitalizace, objemu uskutečněných obchodů a počtu kótovaných společností. Tento cíl se pokusím naplnit s co nejmenším odchýlením. Zvolené metody práce V této diplomové práci jsou uplatňovány následující metody práce deskripce neboli popis, komparace a analýza. Metoda deskripce je uplatňována v prvních třech kapitolách, kde popisuji vybrané burzovní prvky, tedy historickou a současnou pozici srovnávaných burzovních trhů, co je jejich předmětem obchodování a jaké způsoby obchodování se na nich uplatňují. Na rozbor neboli analýzu se zaměřuje kapitola čtvrtá, kde je předmětem analýzy vývoj dvou vybraných burzovních dat a to trţní kapitalizace, počtu kótovaných společností a objemu obchodů na obou burzovních trzích. Tyto data budou analyzována v čase, a to jak z hlediska dvou historických časových období a , tak z hlediska dvou období nejaktuálnějších (únor 2011 únor 2012). Metoda komparace se týká všech kapitol v podobě závěrečného shrnutí a srovnání popisovaných problematik vţdy na konci jednotlivých kapitol. Jelikoţ se obě burzy nachází v ekonomikách s jinou měnovou jednotkou, zvolila jsem pro komparaci a popis jednotnou měnovou jednotku a to americký dolar (USD) v poměru USD/ GBP = 1,5768 (měnový kurz ke )

9 1 Historická a současná pozice NYSE a LSE První kapitola této práce se zabývá definováním a vývojem samotného burzovnictví, na které poté navazuje určení pozice komparovaných burz NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu jak z historického, tak současného hlediska. 1.1 Samotný pojem a vznik světového burzovnictví Téměř v kaţdé literatuře je pojem burza definován rozdílně. Liší se často svou odborností, aţ dalo by se říci srozumitelností. Ve výsledku je však význam vţdy stejný. Ekonom by definoval burzu jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po instrumentech obchodovaných na dané burze. Slovník cizích slov 1 definuje burzu jako místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboţí. André Kostolany, mistr spekulace a světoznámý burzián, zase ve své knize Kostolanyho burzovní seminář 2 popisuje burzu jako místo těch, kteří prostě chtějí vloţit své peníze do cenných papírů anebo z nich peníze zase dostat zpět. Samotnému, plnohodnotnému fungování burz (kapitálových trhů) předchází dlouhodobý vývoj. Prvními předchůdci dnešních moderních kapitálových trhů byli italští kupci ve 12. a 13. století. Šlo o neformální, neorganizované schůzky italských obchodníků 3, kteří měli potřebu směňovat krátkodobé cenné papíry (směnky, dluţní úpisy) za likvidnější prostředky či směňovat mince různých měn. Schůzky nebyly ochráněny burzovní legislativou, obchody byly nestandardizovány a účastnit se mohl téměř kdokoliv. Obchodníci se scházeli za zmíněnými obchodními účely v pravidelných intervalech a na předem určených místech. Těmito místy často bývaly ulice, náměstí a především konzulární domy. Z volně přístupných schůzek se pak stávaly trhy uţších burzovních spolků, které se taktéţ především zabývaly investičními operacemi s krátkodobými cennými papíry, ale které uţ začínaly vytvářet pravidla jak pro obchodování, tak i pro účast v burzovním spolku. Důleţitou událostí se tehdy stalo zaloţení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407, jejímţ prostřednictvím se investoři mohli podílet na úvěrování Janova pro 1 LINHART, Jiří, et al. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov : Dialog, s. ISBN KOSTOLANY, André. Kostolanyho burzovní seminář : pro kapitálové investory a spekulanty. Havlíčkův Brod : Mirage Distribution, s.r.o., s. ISBN v italských městech a to především města jako jsou Florencie, Janov, Benátky či Milán - 9 -

10 válečné účely a tím se zároveň podílet na státním dluhu. Původ slova burza pochází z latinského bursa, coţ znamená koţený měšec. Koţený měšec byl také v erbu rodiny obchodníků Van de Buerse, kteří v belgických Bruggách vlastnili několik hostinců, kam se sjíţděli zejména obchodníci z Itálie, aby zde uzavírali své obchody. Těmto místům se začalo říkat burzy. Významným mezníkem ve světě burzovnictví byl však rok 1531, kdy byla v Antverpách postavena první burzovní budova, kde docházelo k formování organizovaného sekundárního trhu cenných papírů a nesla název Beurs. Byla to první burza cenných papírů, kde také došlo k první emisi obligací vydaných městem Antverpy. Tuto burzu poté následoval vznik burz ve Francii například v Lyonu (r. 1546), Toulouse (r. 1549), Rouenu (r. 1556) nebo v Paříţi (r. 1563). Šlo téměř jen o obchody s dluhovými státními cennými papíry. K prvním obchodům s majetkovými cennými papíry, s akciemi, docházelo na amsterodamské burze zaloţené v roce V 17. Století vznikaly akciové společnosti za účelem obchodu s Východní Indií, které se poté v roce 1602 sloučili v Dutch East-Indian Company 4 a vytvořili si tak monopol na tuto oblast obchodu. Byla to první společnost, jejíţ akcie byly obchodovány na burze a to právě na Amsterodamské burze (viz. obrázek č. 1). Obrázek 1 Nejstarší akcie vydaná Dutch East India Company, rok 1606 Zdroj: Tato významná historická událost přinesla burzovnictví novou burzovní techniku 4 orig. Vereenigde Ostindishce Compagnie

11 spekulaci a kromě promptních obchodů byly uskutečňovány i obchody termínové. Burzy jiţ měly pevně stanovená pravidla obchodování, otevírací hodiny a cenné papíry nebyly jediným předmětem obchodování (vznik zboţových a plodinových burz včetně burz specializujících se na obchody s měnami). S rozvojem obchodu s cennými papíry začaly vznikat další burzy a to zejména v západní Evropě (Berlín 1739). První finanční centra, tedy Belgii, Holandsko, Francii a Anglii následoval rozmach burzovních trhů po celém světě a to v několika vlnách (viz. příloha A). V Německu rostl význam berlínské burzy aţ ve 2. polovině 19. století po roce Do té doby zaţívala rozmach spíše burza frankfurtská a to díky aktivitám bankovního domu Mayera Amschelma Rotschilda. Další burzy byly zakládány v USA v 19. století (NYSE jiţ v roce 1792), v Kanadě v 2. polovině 19. století, ve Švýcarsku, v Austrálii, v Jihoafrické republice, Bombaji a postupně po celém světě. Následující tabulka vypovídá o tom, jak burzy chronologicky vznikaly. Je zde vidět mnoho zajímavostí jako například umístění italských burz, které vznikaly aţ v 1. polovině 19. století. Tento vývoj je pro samotného původce burzovnictví velmi pomalý. Celkově bylo devatenácté století pro burzovnictví velmi plodné a dosahovalo výrazného rozmachu. Zvyšoval se zájem investorů o akcie, spekulace nabírala obrátek a tím se zvyšovalo i riziko. Rostl význam světových finančních center jako New York či Londýn. Tento rozmach posléze zpomalila první světová válka, která donutila chod většiny burz pozastavit a burzy tak stagnovaly ve svém vývoji. I přes poválečné znovuprobuzení burzovních domů, došlo k dalším událostem, které se na burzách podepsaly. Těmito událostmi byl krach na newyorské burze v říjnu 1929 a následná hospodářská krize v letech Na všech burzách nastal dlouhotrvající pokles kurzů, objemů obchodů, sníţení obratů a silné vměšování státu do burzovních trhů. Ještě neţ se stačily světové burzy zotavit z hospodářské krize, přišla druhá světová válka, která zapříčinila, ţe obchodování na burzách bylo opět přerušeno. U zemí s centrálně plánovanou ekonomikou se burzovnictví obnovilo aţ v 90. letech 20. století. Země s trţní ekonomikou své burzovnictví obnovilo okamţitě po druhé světové válce, avšak v některých zemích (např. Francie, Rakousko, Finsko, Švédsko) byla uplatňována hospodářská politika zaloţená na značných zásazích do ekonomiky (šlo o tzv. státní kapitalismus, tj. sice trţní ekonomika, ale se silnými zásahy státu do ní), které omezily působení trţní ekonomiky včetně fungování burz. V jiných zemích jako je USA, Velká Británie či Kanada burzy navázaly na předválečné burzovnictví a burzy nadále hrály významnou roli v trţní ekonomice. Od té doby na burzovních trzích docházelo k zásadním vývojovým změnám, které

12 nás přivádí k dnešním moderním kapitálovým trhům. Za zásadní můţeme povaţovat elektronizaci burzovních trhů, kdy byly ukončeny osobní střety obchodníků na parketech a obchody byly uzavírány díky počítačovým systémům, deregulace, vznik nových burzovních trhů, sekuritizace (neobchodovatelné finanční instrumenty jako například bankovní úvěry jsou nahrazovány obchodovatelnými instrumenty, jako jsou dluhopisy), růst počtu obchodovaných instrumentů a objemu jejich obchodů, vznik nových finančních instrumentů (opce, futures, ETFs, investiční certifikáty), ale také například globalizace, která kapitálové trhy propojuje a vytváří jednotný celosvětový kapitálový trh, slučování burz a vytváření burzovních aliancí. 1.2 Počátky a vývoj Newyorské a Londýnské burzy Kaţdá burza má své počátky, které z části vytváří renomé novodobých burzovních domů. V Paříţi například burzovní trh začínal na mostě (Pont au Change). Počátek Londýnské burzy je spojován s kavárnou Jonathan s Coffee House. Roh dvou ulic Broad a Wall byl klíčovým místem pro obchody newyorských obchodníků. Jiné burzy mají počátky v kostelech či otevřených prostranstvích jako například Amsterodamská burza, která působila v Oude-Kerk (Starý kostel) a později v Nieuwe-Kerk (Nový kostel). To vše značí rozmanitost původů a vývojů jak evropských, tak i amerických či asijských burzovních trhů. Pro tuto práci je však klíčová Londýnská burza, jakoţto zástupce evropského burzovního trhu a burza Newyorská, jakoţto zástupce amerického burzovního trhu. Následující podkapitoly popisují jejich vznik a vývoj Londýnská burza cenných papírů (LSE) Britské trhy disponují dalekosáhlou historií, po které bychom se mohli ohlédnout aţ přes 300 let zpět. To také dělá londýnskou burzu jednou z nejstarších burz na světě. Kdyţ na konci 16. století docházelo k rozsáhlým investicím bohatých měšťanskošlechtických rodin do velmi výnosných avšak velmi rizikových společností, jako důsledek těchto aktivit postupně vznikaly investiční domy, které se specifikovaly na alokaci kapitálu za účelem upisování státních a korporátních cenných papírů. Tímto také docházelo k separování britského investičního bankovnictví od komerčního, které se naopak angaţovalo v depozitních a úvěrových sluţbách. Nato v roce 1564 vznikla The Bourse,

13 budova postavena za účelem obchodu se zboţím a půjčkami, která byla po třech letech přejmenována na The Royal Exchange. The Royal Exchange byla zaloţena Thomasem Greshamem a byla otevřena královnou Alţbětou I. V roce Vše začalo v roce 1698, kdyţ muţ jménem John Castaing začal vydávat seznam cen akcií, který nazýval The Course of the Exchange and Other Things 5, kde stanovoval ceny několika komodit. Nejednalo se o denní vydání, ale seznam byl publikován jen některé dny v týdnu. Londýnští dealeři v tu dobu prováděli obchody na ulicích a v takzvaných Coffee Houses neboli v kavárnách. Důvodem, proč tito zprostředkovatelé nemohli působit na jiţ vzniklé The Royal Exchange, bylo, ţe jim to nebylo dovoleno pro jejich hrubé mravy. Museli tedy operovat v jiných zřízeních, jako byla právě kavárna Jonathan s Coffee-House. Později se jejich aktivity přesunuly do Garraway s coffee house. Veřejné aukce prováděné v této kavárně byly známé jako by inch of candle, neboť netrvaly nikdy déle neţ doba vyhoření jedné svíčky The Royal Exchange versus Coffee houses Budova Grashamovy The Royal Exchange byla zničena v době Velkého ohně v Londýně. Byla znovu postavena a obnovena aţ v roce 1669, coţ velmi výrazně nahrálo rozvíjejícím se Coffee Houses. Jako regulovaný akciový trh, měla však problém s nelicencovanými brokery, na coţ zareagoval parlament a vydal právo neboli act 1697, který umoţňuje tento druh brokerů bez licence penalizovat za jejich obchody a to nejen finančně, ale i fyzicky. Stanovil se také pevný počet brokerů na 100. Tato stálost nastartovala mnoho problémů a obchodníci začali The Royal Exchange opouštět, vrhat se do ulic a uzavírat obchody po svém. K těmto obchodům docházelo na ulici známé jako Change Alley 6, která byla blízko The Bank of England. Parlament se snaţil tyto obchody regulovat a vykázat neoficiální obchodníky z Change Alley. Na Royal Exchange po odchodu brokerů s akciemi zůstal obchod s devizami a dalším zboţím. V důsledku sporů obchodníků se zboţím a obchodníků s devizami, obchodníci s devizami burzu v roce 1823 opustili a zaloţili samostatnou burzu Foreign Stock Exchange. Po sedmileté válce v letech obchody v Jonathan s Coffee house zaţívaly obrovský boom 7. V roce 1773 Jonathan spolu s dalšími 150 brokery vytvořili klub a otevřeli novou, více formální akciovou burzu ve Sweeting s Alley 8, kde byl stanoven i 5 Moţné přeloţit jako Kurzy z burz a jiného zboţí 6 Alley cesta, ulička 7 Boom - rozmach 8 Nazývaná také jako New Jonathan s

14 vstupní poplatek pro ty, kteří chtěli vstoupit na burzu a obchodovat s cennými papíry. Sweeting s Alley nebyla burzovní budovou, ale burzovní místností. Její lokace nebyla zrovna lukrativní a podvody všeho druhu začaly narůstat. Jelikoţ nikdo nedokázal detekovat tyto podvodné obchody, zvýšil se poplatek pro účastníky burzovní místnosti. To se nepotkalo s přílišným nadšením a rozhodlo se, ţe tento poplatek se bude platit ročně. Burzovní místnost (dealing room) byla poté nazývána The Subscription room (burzovní místnost s předplatným). The Subscription room byla vytvořena roku 1801 a byla to první regulovaná burza v Londýně. Tato přeměna nebyla přijata všemi stranami a docházelo k nepokojům nečlenů v první den obchodování. Navzdory jistému zmatku byla nová a větší budova plánována a to v Capel Court. William Hammond poloţil první základní kámen nové burzovní budovy 18. května. Dokončena byla 30. prosince 1802 a nad vstup byl vyryt nápis a zároveň název The Stock Exchange 9. Činnost burzy byla významně zregulována na počátku 19. století. V únoru roku 1812 Obecná účelová komise (The General Purpose Committee) potvrdila souhrn doporučení, která byla později základem pro vůbec první kodifikovanou knihu pravidel činnosti burzy. Přestoţe dokument nebyl příliš komplexní, problematiky jako například finanční vypořádání a neplnění závazků, byly velmi obsáhlé. V této době svět procházel velkým ekonomickým boomem, ze kterého také profitoval nejen Londýn, ale i celá Velká Británie. Díky tomu se začala ekonomicky vyvíjet i další města jako Liverpool a Manchester a to vedlo k tomu, ţe v roce 1836 byly v těchto městech otevřeny další burzovní domy 10. Obrovskou revolucí byl tehdy vynález telegrafu, dálnopisu a telefonu. Manaţeři burz nebyli přesvědčeni výhodami telefonu, a proto nebyl na burzách instalován aţ do roku Thomas Allason se jako hlavní architekt podílel na přestavbě budovy londýnské burzy v březnu roku 1854, která měla za účel vytvořit více prostoru pro účastníky burzy Světové války versus London Stock Exchange Co se výrazně podepsalo na vývoji londýnské burzy, byly obě světové války. Během 1. světové války v roce 1914 byla burza zavřena po dobu pěti měsíců. Byla znovu otevřena aţ 4. ledna 1915 a to pod tíhou výrazných restrikcí. Například, ţe všechny transakce mohly být prováděny pouze v hotovosti. Kvůli těmto restrikcím burzu opustilo téměř tisíc členů v letech Poté, co znovu nastal mír, byla nálada na trzích oslabena. Díky 9 Akciová burza 10 Liverpool Stock Exchange a Manchester Stock Exchange

15 zkušenostem z 1. Světové války, burza vytvořila oficiální plán, co dělat, kdyby došlo k nové válečné situaci. Došlo ke 2. Světové válce a burza byla zavřena jen po dobu šesti dnů a to od 1. do 7. září 1939 a na poté na jeden den v roce 1945 kvůli poškození raketou V2. Obchodování však tehdy bylo přesunuto do sklepení budovy Poválečné období a BIG BANG Královna Alţběta II. otevřela novou budovu burzy 8. listopadu na Threadneedle Street, která je dnes významnou londýnskou památkou. Nová budova burzy byla 97 metrů vysoká, měla 26 podlaţí a obchodní parket o velikosti m 2. Rok 1973 přinesl mnoho změn na burzu. Zaprvé, obchodování na burze bylo na doporučení monopolního výboru 12 zpřístupněno ţenám a cizozemcům. Zadruhé, Londýnská akciová burza se sloučila s dalšími 11 britskými a irskými regionálními burzami. V roce 1984 byl vytvořen index FTSE partnerstvím Financial Times a Londýnské burzy cenných papírů. Tento index se ukázal jako jeden z nejuţitečnějších indexů, který sledoval pohyb 100 nejlepších firem obchodovaných na burze. Big Bang neboli Velký třesk znamenal deregulaci finančních trhů ve Velké Británii v roce Byl velmi významný, neboť došlo ke značné liberalizaci britského burzovního trhu. Byly zrušeny pevné minimální provize, rozdíl mezi Stockjobbery 14 a Stockbrokery, došlo k plné elektronizaci burzy a byl zaveden elektronický obchodní systém SEAQ Období V roce 1991 byla The Stock Exchange přejmenována na nynější The London Stock Exchange (LSE) a v roce 1995 LSE spustila Alternativní investiční trh (AIM) určený pro malé a rychle rostoucí společnosti (data charakterizující trh AIM od roku spuštění do současnosti viz. příloha C). O dva roky později spustila Electronic trading servise (SETS). Tento obchodní systém následoval zúčtovací systém CREST. Main market jako další trţní segment byl spuštěn v roce Zde byly kótovány akcie neprestiţnějších společností. V roce 2000 akcionáři rozhodli o tom, aby byla burza veřejně obchodovatelná a v roce 2001 začala upisovat své akcie na vlastní burze. Díky partnerství s OM Group, byl v roce 2003 vytvořen londýnský trh s deriváty nazývaný jako EDX London. V roce 2004 se LSE přestěhovala z Threadneedle street na současné místo na Paternoster Square. 11 Stavba začala jiţ v roce Monopolies Commission 13 Footsie Firma mohla jednat jako dealer i jako broker

16 Od roku 2005 čelí londýnská burza nátlakům od svých konkurentů. V prosinci 2005 londýnská burza odmítla nabídku na převzetí v hodnotě 1,6 mld. od banky Macquarie a v letech 2006 a 2007 zase úspěšně odolala úsilí NASDAQ. Po neúspěšném převzetí prodal NASDAQ v září 2007 většinu drţených akcií dubajské burze. K úspěšné fúzi došlo v roce 2007, kdyţ se londýnská burza spojila s italskou burzou Borsa Italiana. Tímto sloučením vznikla the London Stock Exchange Group (LSEG). V posledních letech, konkrétně od 9. února 2011, se mluví o spojení LSEG s provozovatelem torontské burzy TMX Group. Toto spojení by mohlo vytvořit trh s největším počtem akciových titulů na světě a stát se globálním centrem obchodování s akciemi společností komoditního a energetického sektoru. Převzetí se však nedostává podpory jak ze stran akcionářů TMX Group, tak ani ze stran kanadských finančních institucí, které navíc proti převzetí podaly ţalobu. Z těchto důvodu je spojení momentálně nejisté Newyorská burza cenných papírů (NYSE) Za domov Newyorské burzy lze povaţovat místo, které je v dnešní době symbolem peněz a poutním místem světových investičních bankéřů a makléřů. Toto místo se nazývá Wall Street. Wall Street byla postavena přímo na Manhattanu a její název je odvozen od téměř čtyřmetrové dřevěné stěny opevněné palisádami, která byla postavena napříč celým Manhattanem od East Side River aţ k Hudson River, aby ochránila holandské osadníky před útoky Britů a Indiánů. Wall street byla postavena podél této stěny (Wall) a stala se působištěm mnoha finančních institucí jako například právě Newyorské burzy. Newyorská burza vznikla podpisem Buttonwoodské smlouvy a byla podepsána 24 newyorskými brokery a obchodníky května 1792 přímo na ulici Wall Street 68 pod platanem, pod kterým se obchodníci scházeli za účelem vzájemných obchodů. Smlouva nese jméno právě podle tohoto stromu. Buttonwoodská smlouva byla snahou vytvořit oficiální trh a vymezit tak pravidla pro nákup a prodej dluhopisů a akcií obchodovaných společností 16. Brokeři a obchodníci, kteří podepsali Buttonwoodskou smlouvou, se zároveň stali prvními členy Newyorské burzy a k obchodům s cennými papíry docházelo v Tontine Coffee House. V této době se zde obchodovalo s 5 cennými papíry, z čehoţ 3 byly vládní 15 Leonard Bleecker, Hugh Smith, Armstrong & Barnewall, Samuel March, Bernard Hart, Alexander Zuntz, Andrew D. Barclay, Sutton & Hardy, Benjamin Seixas, John Henry, John A. Hardenbrook,Samuel Beebe, Benjamin Winthrop, John Ferrers, Ephraim Hart, Isaac M. Gomez, Gulian McEvers,Augustine H. Lawrence, G. N. Bleecker, John Bush, Peter Anspach, Charles McEvers, Jr., David Reedy, Robinson & Hartshorne 16 Bylo zde upraveno také to, ţe se s cennými papíry obchoduje za provize

17 dluhopisy vydané americkou vládou k refinancování války za nezávislost ( ) 17 v hodnotě 80 milionů dolarů. Obchodování v Tontine Coffee House pokračovalo aţ do roku 1817 neţ se newyorští brokeři rozhodli pod tíhou rostoucího zájmu o obchodování 3. března zaloţit formální organizaci s názvem New York Stock & Exchange Board na Wall Street č. p. 40. Pronájem místností stál 200 dolarů měsíčně a členové burzy nosili cylindry a dlouhé pláště. Prvním prezidentem burzy byl zvolen Anthony Stockholm a obchodovalo se zde se 30 tituly. Obchodovalo se způsobem, ţe prezident burzy vyvolával názvy obchodovaných akcií a brokeři mohli křičet své nabídky z jejich přidělených křesel. Právě proto se říká, ţe někdo má své křeslo na burze 18. Jelikoţ počet křesel byl omezen (v roce 1868 byl stanoven limit na křesel), byla buď pronajímána, nebo prodávána a cena křesla kaţdým rokem rostla a rostla. V roce 1825 byly vydány další státní dluhopisy na financování Erie Canal, které byly obchodovány na burze. Od roku 1830 aţ do konce 19 století dominovaly obchodování na NYS&EB akcie ţelezničních společností 19. Vše se vyvíjelo podle představ aţ do roku 1835, kdy na Manhattanu propukl The Great Fire (velký oheň) a zničil přes 700 budov na Lower Manhattanu včetně NYS&EB. V roce 1860 byl vydán historický dokument Price Quotation Sheet (viz. obrázek č. 1), který představoval takzvanou First Board (první parket), na které byly uvedeny kotace cen akcií obchodovaných na newyorské burze. The First Board reprezentovala obchodování od 10:30 do 12:00 hod. The Second Board (druhý parket) zase od 14:30 do 15:00 hod. Závěrečné kurzy byly tisknuty a denně posílány brokerům a firmám na Wall Street. Obchodování na Newyorské burze bylo přerušeno v roce 1861 jako důsledek Občanské války, která byla v tomto období vedena. Název burzy byl v roce 1863 zkrácen do současné podoby na New York Stock Exchange (NYSE) a o dva roky později (r. 1865) se její sídlo přestěhovalo na Broad Street č. p V tomto roce burza zavřela na déle jak týden z důvodu spáchání atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna. V následujících letech došlo i k dalším potíţím. Rok 1869 přinesl Black Friday, který byl výsledkem spekulací na zlato, a v roce 1873 byla burza nucena zavřít na 10 dní kvůli selhání prestiţní bankovní firmy 20, která spekulovala na akcie ţeleznic. Od roku 1867 dochází k pravidelnému vydávání kurzovního lístku a zavádí se kontinuální systém obchodování, který je prováděn prostřednictvím specialistů. Tento systém měl podpořit 17 Revolutionary war 18 Seat on the Exchange 19 První railroad stock akcií ţelezničářské firmy byly akcie Mohawk & Hudson 20 Jay Cooke & Company

18 zvýšení likvidity trhů a nahradit tak dřívější Call Market (vyhlašování nákupu a prodeje jednotlivých cenných papírů ve stanovený čas doprostřed parketu umístěna ţidle a okolo další omezovalo to počet účastníků). Vedle brokerů se jiţ objevují i specialisté. Obrázek 2: Price Quotation Sheet First Board 21. Července 1860 Zdroj: V následujících letech nastaly významné události, které měly velký význam pro další fungování burzy. V roce 1867 byl poprvé pouţit burzovní telegraf 21. Později v roce 1878 byly nainstalovány první telefony a nakonec v roce 1883 byla NYSE elektricky osvětlena. Dne 15. prosince 1886 byl pak na burze zobchodován první milion akcií. Dow Jones Industrial Average, první index na NYSE, dnes jeden z nejstarších akciových indexů, byl poprvé publikován prostřednictvím Wall Street Journal v roce 1896 a měl počáteční hodnotu 40,74. Bylo v něm zahrnuto 12 akcií včetně American Cotton Oil a Standard Rope & Twine. Dne 22. dubna 1903 se NYSE přestěhovala na svou současnou adresu na Broad Street č. p. 18. Objem obchodovaných akcií se zvyšoval a bylo zapotřebí více místa k řízení chodu obchodování. Architektem budovy se tehdy vítězstvím v soutěţi stal George B. Post a náklady na novou budovu se pohybovaly okolo 4 milionu dolarů. Obchodní parket byl jedním z největších (33 x 41,5m) se střešním oknem zasazeným 22m vysoko. Součástí byl také obrovský zvon, který symbolicky a synchronně započal obchodování v kaţdé ze čtyř oblastí obchodování. To jsou také důvody, proč byla budova NYSE zapsána do seznamu národních historických památek (2. června 1978). V roce 1907 se projevovala značná panika, kdyţ se začaly šířit fámy o finančních 21 První burzovní telegraf vynalezl Edward A. Calahan

19 problémech Knickerbocker Trust, přední Newyorské banky, které odstartovaly útoky na banky napříč městem. Do té doby to byla nejkrutější americká finanční krize. O sedm let později došlo k nejdelšímu přerušení činnosti burzy v její dosavadní historii. Zapříčinila to 1. Světová válka a burza nebyla plně funkční po téměř 5 měsíců. První světová válka však byla také přelomovým obdobím. Amerika v roce 1918 vzešla z války jako věřitel a nikoliv jako dluţník. Wall Street se stal se světovým finančním lídrem a předstihl tak Londýn. Ve 20. století burza jen vzkvétala. Na burze panoval býčí trh a v roce 1929 DJIA dosáhl vrcholné hodnoty 381,17 bodu. O dva měsíce později, dne 24. října 1929, došlo k prudkému poklesu cen akcií a objem obchodů byl rekordních 13 milionu akcií. Tento den je dodnes nazýván jako Black Thursday ( Černý čtvrtek ). Akciový trh se zhroutil, kdyţ se o pět dní později dne 29. října 1929 zobchodovalo 16 milionů akcií a index DJIA klesl o 11 procent své hodnoty. Tento krach předznamenal příchod Velké hospodářské krize. DJIA se v roce 1932 dostal na své dno, kdyţ ztratil 89 procent své vrcholné hodnoty z roku 1929 (tehdy 381,17 bodů tuto hodnotu zpět překonal aţ v roce 1954). Od roku 1949 nastoupil býčí trend na trhu a ceny akcií rostly po dalších 8 let (šlo o nejdelší, nepřetrţitý růst v historii burzy). V této době mělo akcie v drţení přes 6 milionů Američanů. V následujících letech docházelo k dalším významným událostem, které změnily Wall street. Od roku 1943 není Newyorská burza výhradně muţskou záleţitostí, ale jsou na parket prvně přizvány i ţeny (v roce 1967 se pak Muriel Siebert stane první ţenskou členkou burzy). Newyorská burza spustila vzdělávací a marketingový program Own Your Share of American Business 22, aby přilákala širokou americkou veřejnost na účast na akciovém trhu (r. 1954). Od roku 1966 začíná být kalkulován nejdůleţitější index NYSE Composite, který měl výchozí hodnotu 50 bodů a byl sloţen ze všech akcií kótovaných na burze. Takzvaná Paperwork crisis propukla v roce Objemy obchodů se zvyšovaly a nastávaly tak technické problémy spojené s včasným zajištěním pohybu cenných papírů. Došlo ke zvyšování automatizace ve vypořádání burzovních transakcí. K fyzickému pohybu cenných papírů téměř přestalo docházet. V roce 1973 byla zaloţena Depository Trust Company, která slouţila jako centrální depozitář cenných papírů včetně zaznamenávání převodu vlastnictví akcií mezi jednotlivými vlastníky. Dvacáté století bylo zásadní i pro regulatorní stránku fungování burzy. V roce 1911 bylo zásadní přijetí Blue Sky zákonu, který vyţaduje, aby společnosti emitující cenné papíry podávaly přesný popis jejich činnosti a měly patřičné povolení k jejich prodeji. 22 Vlastni kus amerického podniku

20 Zavedl také poţadavky na brokery, kteří cenné papíry prodávají. Došlo k celkovému zpřísnění. V roce 1913 byl zaloţen FED Federální rezervní systém, který měl přinést větší stabilitu do národní bankovní struktury. Zákon o cenných papírech byl přijat v roce 1933 a výrazně zpřísnil podmínky pro obchodování na kapitálových trzích. Tento zákon o rok později stanovil orgán The Securities and Exchange Commission (SEC) komisi pro cenné papíry, který měl dva základní cíle, a to plně zveřejňovat informace investorům a zabraňovat podvodům vznikajících v souvislosti s prodejem cenných papírů. V 50. letech 20. století vznikla instituce Securities Investor Protection Corporation ochraňující zákazníky krachujících brokerských firem a zavádí se první opatření, která zakazují insider obchody, tedy obchody s neveřejnými informacemi (r. 1959). Sedmdesátá léta byla pro Newyorskou burzu také velmi přínosná. Na začátku 70. let 20. Století se burza dočkala prvního afro-amerického člena a poprvé je na burze kótována členská společnost (Merrill Lynch & Co.). Poprvé se také členem NYSE stává neamerická společnost (Bruno Des Forges, r. 1976). V tomto období, konkrétně v roce 1978, byl také zaveden Intermarket Trading System (ITS), který umoţňuje elektronické propojení mezi NYSE a konkurenčními burzami. To umoţňuje makléřům přístup ke všem celostátním trhům a najít tak nejlepší nákupní či prodejní kurz pro daný cenný papír. Index DJIA v roce 1972 poprvé uzavřel na hodnotě vyšší neţ 1000 bodů. Sedmdesátá léta završuje v roce 1979 vznik NYFE (New York Futures Exchange) neboli burzy, která se specializuje na obchod s deriváty. V roce 1984 NYSE zahajuje spuštění nového obchodního systému SuperDOT 250. Tento podpůrný elektronický order-routing systém spojuje členy burzy se specialisty na obchodním parketu. V 90. letech pak vznikají další podpůrné systémy. V roce 1987 došlo k největšímu procentnímu propadu indexu DJIA za jeden den v historii burzy 23. Dow Jones IA však přesto dosahuje hranice 3000 bodů v r Na burze je poprvé kótována německá 24 a ruská 25 společnost a v roce 1996 uţ jsou na Newyorské burze obchodovány akcie celkem 290 neamerických společností. Systém bezdrátového přenosu dat 26 je uveden v roce 1997 a umoţňuje makléřům přijímat objednávky a realizovat příkazy z libovolného místa na burze. Jen o 8 let později index DJIA překonává hranici bodů. V roce 1990 bylo přes 51 milionů amerických drţitelů akcií. V roce 2000 Newyorská burza zavedla systém NYSE Direct+, který měl zvýšit 23 o 508 bodů neboli o 22,61 % 24 Daimler-Benz AG (r. 1993) 25 VimpelCom (r. 1996) 26 Wireless Data System

21 úroveň elektronického obchodování. Eliminují se limity na velikost, čas a typy příkazů, které mohou být vyřízeny prostřednictvím tohoto systému. Dne 7. února 2000 byl spuštěn první globální index S&P Global 100, do kterého byly prvně zahrnuty i akcie světových společností. V tomto roce také NYSE poprvé představila instrument ETFs (Exchange traded fund), který kopíruje či sleduje právě index S&P Global 100. Dne 16. března 2000 také index DJIA zaznamenal největší jednodenní skok o 499,19 bodů a dostal se tím na celkovou hodnotu 10630,60 bodů. V roce 2001 byla NYSE nucena přerušit činnost na 4 dny z důvodu teroristického útoku, který se stal 11. září V roce 2005 byl vytvořen hybridní trh (NYSE Hybrid Market), který je kombinací parketového a elektronického obchodování. Implementací tohoto spojení se význam prezenčního obchodovaní zmenšoval. Jednadvacáté století bylo pro Newyorskou burzu ve znamení fúzí a akvizic. V roce 2006 dne 7. března vznikla ziskově orientovaná společnost NYSE Group, Inc. sloučením New York Stock Exchange s Archipelago Holdings, Inc. a je obchodována pod symbolem NYX. Vznikem NYSE Group, Inc., jako veřejně obchodovatelné společnosti, se v březnu roku 2006 změnila vlastnická struktura Newyorské burzy, která přestala být neziskovou organizací. Vzhledem k očekávání této zásadní změny se v prosinci 2005 prodalo poslední takzvané členské křeslo na burze za rekordní 4 miliony dolarů. Ve chvíli, kdy se Newyorská burza stala veřejně obchodovatelnou, šla se svými akciemi na burzu a všichni drţitelé křesel se tak stali akcionáři NYSE Group, Inc. NYSE Group také dokončila akvizici SIAC od American Stock Exchange (AMEX). Další významnou fúzí v historii burzy byla dne 4. dubna 2007 fúze NYSE Group, Inc. s Euronext N. V. Tato fúze byla mezníkem pro světové finanční trhy. Přinesla spojení významných burz napříč Evropou a Spojenými státy. V roce 2007 NYSE otevřela svou reprezentativní pobočku v Pekingu v Číně a stala se tak vůbec první zahraniční burzou, která k tomu dostala povolení. V roce 2008 došlo k největší IPO (primární veřejné nabídce) v historii americké burzovní historie a týkala se společnosti Visa Inc., NYSE Euronext v roce 2008 také získává American Stock Exchange (Stromové znázornění fúzí a převzetí viz. příloha B) a ten samý rok v září zahajuje obchodování na LIFFE, kterou koupila od CME Groups

22 1.3 Současná pozice NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu První podkapitola se zabývala vznikem burzovnictví obecně a přiblíţila tak místo komparovaných burz v burzovní historii. V této kapitole budu charakterizovat postavení jednotlivých burz na světovém kapitálovém trhu. Obecně jsou americké burzy největšími burzami na světě a je také třeba poznamenat, ţe americký kapitálový trh je obrovský i v porovnání s americkou ekonomikou. Trţní kapitalizace amerických burz je mnohem větší neţ roční hrubý domácí produkt Spojených Států. Burzy ve Velké Británii mají také trţní kapitalizaci téměř dvojnásobnou svému hrubému domácímu produktu. Ale například u Francie či Německa uţ je to jen pod 80 procenty v poměru k HDP. Rozdíl proč tomu tak je, vězí ve faktu, ţe většina amerických firem preferuje takzvaně going public" (tedy stát se veřejně obchodovatelnou společností) a získat tím potřebný kapitál (coţ vítají především malé a středně malé společnosti). V Evropě naopak často preferují tradice a osobní vlastnictví, přičemţ se obrací na financování především ze strany bank a jejich produktů. V některých zemích je také mnoho velkých firem stále vlastněno státem, a proto nejsou obchodovány na burze. Obě komparované burzy mají významné zastoupení v kontinentech, ve kterých se nachází. Newyorská burza je svou trţní kapitalizací největší burzou v Americe a zároveň na celém světě a Londýnská burza je největší burzou v Evropě a takzvanou světovou čtyřkou. Obě burzy jsou členy Světové federace burz 27 (World federation of Exchanges), coţ je obchodní asociace 54 regulovaných, akciových a derivátových burz z celého světa. Následující grafy a tabulky pro představu a srovnání znázorňují trţní velikosti různých geografických celků (rozdělených podle časových pásem), které srovnávané burzy zastupují (šedivé zvýraznění) a podíly, který si na světovém kapitálovém trhu takzvaně ukrajují. 27 WFE je ústředním referenčním bodem pro odvětví cenných papírů a pro členské burzy samotné. Nabízí svým členům (burzám) rady v jejich obchodních strategiích, vydává trţní statistiky, obchodní průzkumy a tématické studie. Sponzoruje různé výzkumné činnosti a koná členské konference

23 Tabulka 1: Tržní kapitalizace na úrovni časových pásem týkajících se NYSE a LSE v prosinci roku 2011 a 2010 (v mld. USD) Časové pásmo Prosinec, 2011 Prosinec, 2010 Meziroční změna (%) Amerika: ,80% Asie, Pacific ,90% Evropa, Afrika a Střední východ ,20% Zdroj: Tabulka 2: Tržní kapitalizace 10 největších burz včetně NYSE a LSE na konci roku 2011 a 2010 (v mld. USD) včetně meziroční změny Pořadí Burza konec roku 2011 konec roku 2010 Meziroční v mld. USD v mld. USD změna (%) 1. NYSE Euronext (US) ,9% 2. NASDAQ OMX (US) ,1% 3. Tokyo Stock Exchange Group ,6% 4. London stock Exchange Group ,6% 5. NYSE Euronext (Europe) ,7% 6. Shanghai Stock Exchange ,1% 7. Hong Kong Exchanges ,8% 8. TMX Group ,7% 9. BM&FBOVESPA ,7% 10. Australian Securities Exchange ,6% Zdroj: Obrázek 3: Podíl regionů na světovém kapitálovém trhu (v rámci WFE) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z

24 Z obrázku č. 3 je patrné dominantní postavení regionu Amerika, který má více jak 54% podíl na světové trţní kapitalizaci oproti regionu Evropa, Afrika, Stření Východ (20,44%) a regionu Asie, Pacifik (22,71%). Obrázek 4: Podíl srovnávaných burz na jednotlivých regionech (pro představu včetně evropské části NYSE Euronext) NYSE Euronext (US) / Region America: 52,16% NYSE Euronext (EU)/region Evropa, Afrika, Střední Východ: 16,59% LSE Group / region Evropa, Afrika, Střední Východ: 23,31% Z d r o j : v l a Z Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Tento obrázek vyjadřuje, jak se podílí srovnávané burzy na trţní kapitalizaci jednotlivých regionů, do kterých náleţí. NYSE Euronext U. S. se svou trţní kapitalizací podílí 52,16% na trţní kapitalizaci regionu Amerika. LSE má ve svém regionu Evropa, Afrika a Střední Východ 23,31 % váhu (NYSE Euronext EU se na tomto regionu podílí 16,59%). Obrázek 5: Podíly burz na světovém kapitálovém trhu (vůči tržní kapitalizaci všech členů WFE) NYSE Euronext (US) 28,32% NYSE Euronext (EU) 3,39% NYSE Euronext (US + EU) 31,71% LSE Group 4,76% Zbytek 68,18%

25 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Obrázek č. 5 graficky znázorňuje podíl srovnávaných burz na světovém kapitálovém trhu. NYSE Euronext se na světovém kapitálovém trhu podílí 31,71%, z čehoţ 28,32% náleţí americké části NYSE Euronext a 3,39% části evropské. LSE zaujímá podíl o velikosti 4,76% Současná pozice New York Stock Exchange (NYSE) Přední světový provozovatel finančních trhů a poskytovatel inovativních obchodních technologií. To je NYSE Euronext (NYX), holdingová společnost a první transatlantická burzovní skupina, která byla vytvořena kombinací NYSE Group, Inc. a burzovní aliance Euronext N. V 28. Tato burzovní skupina se v roce 2008 rozšířila o American Stock Exchange (AMEX) a rok 2012 bude pravděpodobně rokem sloučení s Deustche Boerse která je však provázena obtíţemi s regulatorními orgány z Evropské strany. S přibliţně 8000 emisemi cenných papírů z více neţ 55 zemí tvoří akciové trhy The New York Stock Exchange, NYSE Euronext, NYSE Amex, NYSE Arca jednu třetinu z celkového světového obchodu s akciemi a jsou povaţovány za likvidnější neţ je jakákoliv jiná burzovní skupina. V této diplomové práci je brán zřetel na americkou část této burzovní aliance a to konkrétně na část newyorskou, tedy na NYSE Group Inc., NYSE Group, Inc je korporace registrovaná ve státě Delaware 29 s hlavním sídlem ve státě 28 Euronext je tvořen burzami v Amsterodamu, Paříţi, Lisabonu, Bruselu, MTS 29 Stát Delaware má velmi liberální obchodněprávní zákonodárství, proto je zde registrováno velké mnoţství obchodních společností. Někdy bývá označován jako daňový ráj, to je však zavádějící - zdejší výhody spočívají spíše v jednoduchosti a flexibilitě místního obchodního práva, velmi malé míře administrativy, velkorysé otevírací době zdejšího obchodního

26 New York. Americkou část NYSE Euronext (NYSE Group, Inc.) tvoří tyto burzovní trhy: 1. The NYSE The NYSE, srdce světových finančních trhů, je v současnosti největší a nejlikvidnější burzou obchodující s cennými papíry a to nejen v USA, ale i na celém světě 30. Poskytuje spolehlivý, organizovaný, likvidní a dobře fungující kapitálový trh, kde investoři nakupují a prodávají akcie a jiné cenné papíry společností, jejichţ akcie jsou kótovány na burze. Jedná se o burzu soukromoprávního charakteru s právní formou akciové společnosti a organizační strukturou anglosaského typu. Jsou zde kótovány prestiţní, velké či středně velké společnosti. 2. NYSE Arca SM Provozuje první otevřenou a plně elektronickou akciovou burzu ve Spojených státech a drţí si vedoucí pozici v obchodování s ETFs (Exchange-traded Funds) a ELFs (Exchangelisted Funds) 31. Je také burzou, kde se ve značné míře obchoduje s opcemi. Obchodní platforma této burzy nabízí obchodníkům rychlou, elektronickou realizaci a otevřený, přímý a anonymní přístup na trh. Na NYSE Arca mohou účastníci burzy obchodovat aţ s 8000 cennými papíry a s více neţ opčními produkty. Kaţdý den se na této burze zobchoduje v průměru okolo 700 milionů akcií v hodnotě větší neţ 25 bilionů dolarů. Hlavním rozdílem mezi těmito trhy je různost kritérií pro uvedení společnosti na daný trh. Aby mohly být společnosti obchodovány na NYSE, musí splňovat přísná finanční a regulační kritéria, proto se na tento trh dostanou jen ty nejlepší společnosti světa. Kdo naopak nedosáhne na tyto kritéria, můţe začít na trhu NYSE Arca a pomalu se přibliţovat k poţadavkům pro přístup na hlavní trh The NYSE. 3. NYSE Amex Tato burza (trh) vznikla převzetím American Stock Exchange (AMEX) NYSE Euronext a měla původní název NYSE Alternext U. S., který se v roce 2009 změnil na NYSE Amex Equities. AMEX býval velmi silnou konkurencí New York Stock Exchange. Nyní tuto roli rejstříku apod. Mimo jiné je zde registrována více neţ polovina amerických veřejně obchodovaných společností. 30 Dle trţní kapitalizace 31 Tyto instrumenty budou charakterizovány v dalších kapitolách

27 plní NASDAQ. V současnosti se téměř veškeré obchodování na NYSE Amex týká takzvaných small-cap a micro-cap akcií 32, ETFs 33, derivátů a cenných papírů uzavřených fondů. Díky této akvizici se NYSE Euronext stala třetím největším americkým trhem s opcemi. Následující tabulka č. 3 znázorňuje koncentraci emitentů a emisí na jednotlivých burzách NYSE Group. NYSE zde má výrazně dominantní postavení. Pro srovnání je zde také evropská část burzovní skupiny, Euronext. Tabulka 3: Přehled počtu emitentů a emisí v jednotlivých měsících a u jednotlivých trhů v rámci NYSE Group v roce 2011 Rok 2011 AMEX emitenti AMEX emise ARCA emitenti ARCA emise NYSE emitenti NYSE emise Euronext emitenti Euronext emise Emitenti celkem Emise celkem Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září , Říjen Listopad Prosinec Zdroj: NYSE Group provozuje také plně elektronickou platformu NYSE Bonds, která je určena pro obchodování s dluhopisy a je zaloţena na principu price-time priority 34. V roce 2009 byla také spuštěna NYBX (New York Block Exchange), aby zdokonalila obchodování institucionálních investorů s velkými balíky portfolií. NYSE ji vlastní pouze z 50 procent. NYSE má také svůj mimoburzovní trh zvaný ArcaEdge. ArcaEdge je over-thecounter (OTC) trh pro obchod s akciemi a nabízí klientům provádění takzvaných best-price (nejlepší cena) obchodů na základě likvidity, transparentnosti, rychlosti a anonymity. ArcaEdge poskytuje klientům interaktivní přístup k příkazové knize v reálném čase. Je to 32 Akcie společností s malou trţní kapitalizací 33 Překl. Burzovně obchodovatelné fondy 34 Princip price-time priority je v tom jak jsou dané příkazy upřednostňovány pro provedení. To znamená, ţe objednávky jsou nejdříve hodnoceny podle jejich ceny. Objednávky se stejnou cenou jsou pak seřazeny podle toho, kdy byly vloţeny

28 plně elektronický párovací systém. Technickou podporu Newyorské burze poskytuje technologická divize NYSE Technology. Ta poskytuje samotné burze, ale především kupujícím a prodávajícím stranám, srovnávací data týkající se veškerých provedených transakcí. Předmětem komparace bude však pouze burzovní trh NYSE. Jeho tržní kapitalizace 35 v lednu roku 2012 dosahovala mld. USD. Je zde kótováno společností, z čehoţ 451 společností je zahraničních. V lednu roku 2012 objem obchodů uskutečněných na NYSE činil mld. dolarů, přičemţ počet uskutečněných obchodů dosáhl čísla Toto jsou čísla charakterizující burzu a její velikost. Hlavními indexy jako takzvanými benchmarky pro zjištění výkonnosti na této burze jsou Standard & Poor s 500, NYSE Composite a Dow Jones Industrial Average. Základní bodové informace o burze jsou shrnuty v následující tabulce č. 4. Tabulka 4: Základní bodové informace o NYSE Sídlo burzy: 11 Wall Street, Lower Manhattan, New York 10005, U. S. A Nejvyšší orgán: Rada ředitelů (Board of Directors) Generální ředitel: Duncan Niederauer Předseda představenstva: Jan Michiel Hessels Obchodní hodiny: Pondělí Pátek, 9:30 am - 16:00 pm EST 36 New Year's Day, Washington's Birthday, Good Svátky: Friday, Memorial Day, Independence Day, Labor Day, Thanksgiving Day, and Christmas Počet dnů obchodování (v roce 2012): 252 dní Hlavní indexy: Dow Jones Industrial Average, NYSE composite, S&P 500 Dozorčí orgán: Securities & Exchange Commission (SEC) Zúčtovací a vypořádací organizace: DTCC - Depositary Trust & Clearing Organization Vypořádací cyklus: Průběţný - T Centrální depozitář cenných papírů: DTCC - Depositary Trust & Clearing Corporation Angl. Market Capitalization ; Trţní kapitalizace vyjadřuje hodnotu firmy na základě trţního ohodnocení cen jejích akcií. Hodnota je získána součinem všech vydaných akcií firmy a aktuální ceny akcií na trhu. 36 Newyorského času, tj. od 15:30 do 22:00 našeho času. Tyto obchodní hodiny nebyly změněny jiţ od roku K vypořádání burzovních obchodů dochází třetí den po uzavření transakce 38 Tato korporace je holdingovou společností, vytvořenou v roce 1999 a v současnosti se podílí na zúčtování a vypořádání většiny transakcí s cennými papíry uskutečněných v USA

29 Zdanění dividend a úroků: Američtí občané a residenti dividendy, úroky a krátkodobá aktiva (do 1 roku). Kapitálový výnos je zdaněn jako běţný příjem (aţ mezní sazbou 39,6%). Dlouhodobý kapitálový výnos je zdaňován aţ mezní sazbou 20 %). Cizinci, neresidenti dividendový a úrokový příjem je předmětem 30 % sráţkové daně. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z a Trh NYSE disponuje jistou zajímavostí, která je ve způsobu, jakým se kaţdý den zahajuje a ukončuje obchodování na trhu prostřednictvím rozeznění zvonu. Rozeznělý zvon signalizuje začátek 39 a konec 40 obchodního dne a je součástí bohatého dědictví Newyorské burzy. Kdyţ jsou společnosti poprvé uvedeny na trh NYSE, je jejich vedení pozváno na zahájení obchodního dne, aby rozeznělo The Opening Bell SM. Aktuálním tématem týkajícím se Newyorské burzy je snaha o fúzi s německou burzou (Deutsche Boerse). Tato fúze je však provázena obtíţemi s regulatorními orgány z Evropské strany. Evropská Komise 1. února 2012 zamezila tomuto sloučení z důvodu, ţe by mohlo vést k vytvoření monopolu na trzích s deriváty. Podmínkou je burzám vzdát se podílů na Eurex Derivatives či na LIFFE, aby k vytvoření monopolu nedošlo. Posvátné místo finančníků Wall Street, se od poloviny září roku 2011 stal terčem hnutí Occupy Wall street. Toto hnutí tvářící se jako lid versus bankovní management protestoval mimo jiné kvůli nerovnosti mezi chudými Američany a bohatými bankéři. Masové protesty se dostaly nejen do dalších amerických měst, ale i do celého světa Členství na NYSE Obchodovat na NYSE můţe pouze její člen respektive jeho prostřednictvím. Členský princip, který je zde uplatňován, má svůj historický vývoj od roku Kdyţ prezident burzy začal vyvolávat názvy cenných papírů, brokeři (členové burzy) křičeli své nabídky ze svých křesel. Pojem křeslo pro vlastníky představovalo členství na burze. Počet křesel se neustále zvyšoval, aţ do doby, kdy byl v roce 1953 jejich počet omezen na Křesla si obchodníci mezi sebou mohli prodávat respektive pronajímat. Toto křeslo mělo pochopitelně svou cenu, která se odvíjela od nabídky a poptávky po něm. Cena křesla se v průběhu let měnila. Obecně cena křesla klesala během období recese a naopak rostla 39 The Opening Bell SM 40 The Closing Bell SM

30 během ekonomické expanze, v dlouhodobém trendu však rostla. O vývoji ceny křesla vypovídá následující graf č. 1, který znázorňuje, jak se cena vyvíjela od roku 1869 aţ do roku 2005, kdy byl tento způsob získávání členství zrušen. Za toto období cena křesla vzrostla ze USD na hodnotu USD. Graf 1: Vývoj ceny křesla v období (v tisících USD) Zdroj: vlastní zpracování dle dat z V roce 2005, kdy se NYSE spojila s Archipelago Holdings a stala se veřejně obchodovatelnou společností, bylo členství na základě prodeje či pronajímání křesel zrušeno (vlastníci křesel obdrţeli 500 tisíc USD za křeslo a akcií nově vzniklé NYSE Group, Inc.) a nahrazeno poskytováním roční licence pro obchodování. 41 Cena roční licence jiţ není dána pohybem nabídky a poptávky, ale je pevně stanovena (viz. následující tabulka č. 5). 41 Angl. Trading licence

31 Tabulka 5: Cena členství na NYSE Roční poplatek za obchodní licenci Poplatek za obchodní licence vydané po 1. lednu 2012 Processing fee (poplatek za zpracování licence) USD / 1 licence (platí po první dvě licence v rámci jedné členské organizace, kaţdá další dodatečná licence v rámci členské organizace je USD za licenci Výše uvedený roční poplatek je proporciálně přepočten podle dní, během kterých nebyla licence vyuţita k obchodování (< 15 dní => 100 USD / 1 den) USD Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Členství na NYSE je osobní, to znamená, ţe člen má podobu buď fyzické osoby, nebo členské organizace, která však musí být na burze zastoupena zase fyzickou osobou (resp. více fyzickými osobami). K získání členství musí být broker či brokerská firma členem FINRA 42 nebo členem jiné SRO 43 a podle toho vyplnit příslušnou ţádost o členství (různé Membership application forms pro členy a nečleny FINRA). Ţadatelé, jakoţto potenciální účastníci aktivního obchodování ve finanční sféře, se musí podrobit prověření, jak ze stran regulatorních orgánu a NYSE Membership department, ale i v podobě snímání otisků prstů organizací FBI a běţného lékařského vyšetření potvrzující dobrý zdravotní stav. Aby ţadatelé, schváleni jako členové NYSE, mohli začít aktivně obchodovat, musí absolvovat tzv. New Member Orientation Program 44, který je určen nejen pro nové členy, ale i pro obchodníky, kteří nebyli aktivní na trhu déle jak šest měsíců. Celý proces zahrnuje získání tzv. badge čísla (odznaku), které obsahuje pozici obchodníka na parketu a musí být viditelné po celou dobu obchodování. Existují různé typy členství, které členové mohou na trhu NYSE vykonávat. Člen NYSE můţe vykonávat role DMM neboli market makera, Floor Brokera či SLP poskytovatele dodatečné likvidity Financial Industry Regulatory Authority; největší nezávislý regulátor pro obchodníky s cennými papíry obchodujících na území USA 43 Self-Regulatory organizations jsou nevládní organizace, které vytváří a prosazují regulatorní předpisy a normy, které podporují hledisko etiky a rovnosti investora a brokera. SRO jsou všechny burzy cenných papírů a národní asociace. 44 Tento program zahrnuje řadu zkoušek, kterým se člen musí podrobit. 45 Tyto jednotlivé role budou konkrétněji popsány v následujících kapitolách

32 Regulace Newyorské burzy Trh amerických cenných papírů chrání a udrţuje svou integritu díky společnému úsilí čtyř základních skupin, které dohromady tvoří tzv. regulační pyramidu (Regulatory Pyramid). Regulační pyramidu tedy tvoří: Americký Kongres Americký kongres, tvořící vrchol regulační pyramidy, vytvořil SEC (americká komise pro cenné papíry) a zodpovídá za to, ţe tato komise bude fungovat správně a efektivně. Kongres rozhoduje o změnách zákonů a vzniku nových organizací jako například v roce 1970 o vzniku SIPC, coţ je organizace, která pojišťuje hotovost a cenné papíry investorů na zákaznických účtech brokerských firem v případě jejich krachu. Komise pro cenné papíry v USA (SEC) Na další úrovni pyramidy je dozorčí federální agentura, která vznikla na základě zákona o cenných papírech z roku 1934 (Securities Exchange Act of 1934). SEC dohlíţí na dodrţování všech právních předpisů stanovených tímto zákonem (registrace nových cenných papírů, včasná a přesná informační povinnost emitenta, prosazování boje proti podvodům atd.) a na veškeré národní burzy, investiční společnosti, brokerské společnosti a veškeré organizace a společnosti, které se účastní obchodování s cennými papíry. SEC dává také doporučení kongresu na vytvoření nových zákonů nezbytných k ochraně trhu. NYSE Regulation, Inc. a jiné SRO (Samoregulační organizace) NYSE Regulation, Inc., dceřiná společnost NYSE Euronext, je nejaktivnější regulátor cenných papírů a má největší podíl odpovědnosti na zachování trhu, neboť téměř 95% hotovosti a cenných papírů na účtech investičních zprostředkovatelů je právě předmětem regulace NYSE. NYSE Regulation je nezávislá a nezisková společnost, která posiluje integritu trhu a ochranu investorů. Jako SRO je NYSE zodpovědná za vymáhání dodrţování burzovních pravidel svými členy a dodrţování standardů, spojených s uváděním společností na trh. Tyto povinnosti a funkce NYSE vykonává prostřednictvím kombinace vnitropodnikových dohod o delegování a dohod o dohledových sluţbách. Některé z těchto regulačních funkcí je přiděleno samoregulační organizaci FINRA. NYSE Regulation, Inc. dohlíţí nad dodrţováním zákonů a stanovených burzovních pravidel (Enforcement), plnění povinností společností kótovaných na burze z hlediska plnění

33 poţadavků nutných k prvotní resp. další kotaci akcií na trhu NYSE (listed company compliance), nad prováděním regulační politiky a managementu a nad průběhem burzovních obchodů (Surveillance) Brokerské společnosti Samou základnu regulatorní pyramidy tvoří zhruba 300 brokerských firem, které jsou členem NYSE. Tyto společnosti, které pro své zákazníky nakupují a prodávají cenné papíry, se zavazují, ţe jejich zaměstnanci mají znalosti vysoké úrovně a splňují přísné poţadované standardy. NYSE provádí důkladné zkoušky všech členských firem obchodujících s veřejností nejméně jednou ročně. Jakékoliv porušení těchto regulatorních předpisů a pravidel, jak jednotlivcem, tak členskou organizací, vede k tvrdým sankcím, pokutám, pozastavení licence i k trvalému vyloučení z trhu cenných papírů Současná pozice London Stock Exchange (LSE) Londýnská burza je vlastněna společností London Stock Exchange Group plc (LSEG), která vznikla v roce 2007 sloučením Londýnské a milánské italské burzy (Borsa Italiana). Je to korporace registrovaná v Anglii a Walesu s hlavním sídlem v Londýně. Nejznámější index na Londýnské akciové burze je FTSE 100, který je sestavován spolu s méně známými indexy nezávislou společností FTSE Group. Stejně tak, jak je tomu u newyorské burzy, má londýnská burza soukromoprávní charakter a plní roli primárního i sekundárního trhu. Základní informace o Londýnské burze obsahují následující tabulky č. 6 a 7. Tabulka 6: LSE v číslech (leden 2012) Tržní kapitalizace: mld. USD Počet obchodovaných společností: (UK: 2 269; zahraniční: 604) Počet uskutečněných obchodů: obchodů Objem obchodů: 185 mld. USD (2 837 mld. USD za rok 2011) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z

34 Tabulka 7: Základní bodové informace o burze Sídlo burzy: 10 Paternoster Square, London EC4M 7LS Nejvyšší orgán: Představenstvo Generální ředitel: Xavier Rolet Předseda představenstva: Dr. Chris Gibson-Smith Obchodní hodiny: Pondělí - Pátek, 8:00 am - 4:30 pm GMT New Year's Day, Easter, May Bank Holiday, Svátky: Spring Bank Holiday, Summer Bank Holiday, Christmas. Main Market, Alternative Investment Market, Burzovní segmenty: Professional Securities Market, Specialist Fund Market Obchodní systémy: SETS, SETSqx, SEAQ, IOB, ORB, EQS, ETRS Hlavní indexy: FTSE AIM UK 100, FTSE AIM UK 50, FTSE 100, FTSE 250, FTSE 350, FTSE ALL SHARE Dozorčí orgán na LSE: FSA - Financial Services Authority Zúčtovací a vypořádací organizace: CREST Vypořádací cyklus: Průběţný T + 3, T + 1 Centrální depozitář cenných papírů: CREST Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Zajímavostí Londýnské burzy je, ţe se jedná o burzu, která se ze všech burz nejvíce zaměřuje na zahraniční emitenty. Důkazem tomu je, ţe je zde registrováno téměř 3000 společností z více neţ 60 zemí. Aktuálně se na LSE dokončuje implementace nové linuxové obchodovací platformy MillenniumIT. Tato implementace trvala téměř rok a nahradila dřívější řešení TradElect, které bylo postavené na Microsoft. NET. Stalo se tak nejen z důvodu šestihodinového výpadku TradElectu v době obchodování, které tak narušilo obchoduschopnost obchodníků a spolehlivost burzy. Ani LSE se nevyhnula nepokojům hnutí Occupy London. Znepokojivá byla zpráva z února roku 2012, kdyţ se čtyři britští muslimové přiznali k přípravě několika teroristických útoků, jejichţ cílem mělo být i sídlo Londýnské burzy

35 Členství na LSE LSE je zaloţena na členském principu. 46 To znamená, ţe obchodovat na této burze mohou pouze ti, kteří se stanou členy této burzy. Momentálně je počet členů obchodujících na této burze vyšší neţ 400. Jedná se především o brokerské firmy a investiční banky pocházející aţ z 30 různých zemí z celého světa 47. Uchazeč o členství na LSE nejdříve kontaktuje takzvaný Membership tým, který zájemci objasní, jaké mohou z členství plynout výhody a náklady, jak celý proces členství probíhá a co se mu stane v případě členství závazným. Poté je potřeba vyplnit tzv. Membership application form (ţádost o členství). Tato ţádost je pro zájemce o tzv. plné členství na LSE. Pokud je ucházející se firma jiţ členem spřízněné Borsa Italiana, má moţnost vyuţít zrychlenou respektive zjednodušenou ţádost o členství. Membership application form není jediným formulářem, který musí být vyplněn. Pokud uchazeč poţaduje přímý přístup na burzu, je nutné vyplnit tzv. Trading forms, kde si volí z různých moţností přístupu a spojení nabízených burzou lišících se úrovní managementu a výkonnosti (performance). Uchazeč se poté také musí rozhodnout, přes jakou instituci bude zúčtovávat a vypořádávat své obchody v dokumentech Settlement Addendum Forms a CCP Static Data Forms. LSE nabízí Central Counterparty (CCP). Uchazeč (potenciální člen) si můţe zvolit i jiného poskytovatele (třetí stranu). Pokud chce uchazeč obchodovat na trhu s holandskými likvidními akciemi (EUROSETS), musí se navíc stát i členem Clearnetu. K členství na LSE jsou způsobilé brokerské a investiční společnosti registrovány na území EHP (Evropský hospodářský prostor). 48 Během členství na LSE jsou všechny členské firmy povinny řídit se pravidly LSE 49. S členstvím na LSE jsou spojeny také náklady (viz. tabulka č. 8). LSE si účtuje roční poplatek pro všechny členské firmy ve výši USD ( GBP). 46 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN Dne 31. května 2011 se poprvé členem LSE stala čínská společnost China International Capital Corporation (UK) Limited 48 Membership tým má moţnosti i pro uchazeče, kteří sídlí mimo EHP. 49 Orig. Rules of the London Stock Exchange

36 Tabulka 8: Členské poplatky na LSE Všechny členské firmy Roční poplatek pro všechny členské firmy USD ( GBP) Zvýhodnění ročního členského poplatku pro 20 % členy Borsa Italiana Nové členské firmy Vstupní poplatek / člen USD ( GBP) (pouze první rok) Roční členský poplatek na prvních 12 měsíců prominuto pro nové členské firmy Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat LSE se také snaţí získat nové členy přes různá zvýhodnění jako například prominutí ročního poplatku za prvních 12 měsíců či tříměsíční zkušební verzi informačních programů UnaVista Data Solution, Post Trade Solution, Reconciliation 50 apod. LSE umoţňuje uchazečům získat různé typy členství a to Full Member, General Clearing Member, gilt-edged Market Maker, fixed interest Market Maker Regulace Londýnské burzy Regulaci a dohled nad Londýnskou burzou vykonává nezávislý, nevládní orgán FSA (Financial Securities Authority). Tento úřad byl vytvořen vládou, aby reguloval a dohlíţel na trhy, burzy a firmy z odvětví finančních sluţeb ve Velké Británii. FSA stanovuje standardy, které musí být plněny a můţe zakročit, pokud tyto poţadované standardy plněny nejsou. Pomyslným druhým stupněm regulace je soubor pravidel Londýnské burzy (Rules of London Stock Exchange), které musí všichni členové LSE dodrţovat. Souhrn pravidel je strukturován do několika oblastí: Definice definuje základní pojmy spojené s regulací burzy Základní pravidla - týkají se problematiky členství, informační povinnosti, obchodování, obchodních systémů, poplatků, obecných pravidel (tykajících se chování obchodníků, zakázaných praktik, cenové manipulace apod.) Pravidla obchodování v Order book a mimo Order book (centrální 50 Obchodní reporty

37 objednávková kniha typ obchodního systému) Pravidla týkající se Market Makerů Pravidla související s vypořádáním a zúčtováním obchodních transakcí 1.4 Shrnutí a komparace Obě komparované burzy mají hluboký historický základ, který sahá aţ do 18. století. Vznik burz od sebe dělí pouze 47 let, o kterých je Londýnská burza starší. Oba burzovní trhy jsou hlavním finančním centrem na kontinentech, na kterých se nachází. Ve světovém měřítku je NYSE podle tržní kapitalizace, která k lednu 2012 činila mld. USD, největší a LSE na čtvrtém místě (3 397 mld. USD). Z hodnoty trţní kapitalizace burz vyplývá jejich podíl na světovém kapitálovém trhu (dle WFE), který má NYSE 28,32 %, tedy téměř 1/3 a LSE 4,76%. Interesantní je srovnání trţní kapitalizace burzovních trhů s jejich národními ekonomikami. HDP Spojených států na začátku roku 2012 činil mld. USD. Tržní kapitalizace NYSE je co do velikosti jako 83% HDP USA. U LSE je toto srovnání výraznější, neboť trţní kapitalizace burzy je větší o 52% (poměr TK LSE a HDP UK je 152%). Celková trţní kapitalizace burz je dána kapitalizacemi jednotlivých společností, které jsou na burzách kótovány. Počet kótovaných společností na LSE se blíţí ke zhruba 3000 kótovaných společností (konkrétně 2966, z čehoţ 604 je zahraničních). Na NYSE je kótováno společností, z čehoţ 451 je zahraničních. Z hodnot by se dalo vyčíst, ţe i přesto, ţe je na NYSE kótováno o 728 společností méně, tak pořád je trţní kapitalizace Newyorské burzy zhruba 3x větší neţ burzy Londýnské. Vysvětluje to fakt, ţe na NYSE jsou vzhledem k přísným podmínkám kotace kótovány společnosti s obrovskou trţní kapitalizací. Měřítkem síly a slabosti burzovního trhu je informace o objemu obchodů, neboli o objemu uzavřených transakcí na burze (kolik kusů cenných papírů, resp. v jaké hodnotě změnilo majitele). Na NYSE objem obchodů na konci roku 2011 činil mld. dolarů a na LSE mld. dolarů. Ke konci ledna 2012 pak objem obchodů činil mld. dolarů ( uskutečněných obchodů) a na londýnské burze byl tento údaj zaznamenán v hodnotě 185 mld. USD ( uskutečněných obchodů). Objem obchodů (za rok 2011) na LSE je pouze 16,7% v porovnání s objemem obchodů na NYSE. NYSE je touto hodnotou objemů obchodů největší burzou na světě a LSE aţ na šestém místě. Kapitola č. 1.3 Současná pozice NYSE a LSE na kapitálovém trhu se zaměřuje mimo jiné i na členství na jednotlivých

38 burzách, které je vstupní branou přímého obchodování na burzách. Členství na LSE i NYSE je velmi prestiţní záleţitostí a je tedy více neţ zřejmé, ţe mají obě burzy na uchazeče vysoké nároky. Obě burzy od svých potenciálních členů vyţadují silné zúčtovací, vypořádací a regulatorní zázemí a dodrţování přísných finančních a personálních standardů. LSE i NYSE nabízí různé typy členství (role) na trhu a to v podobě tvůrců trhu (Market Makerů), brokerů jednajících jako agenti a na NYSE navíc jako poskytovatelů dodatečné likvidity (Supplemental Liquidity Providers). Důleţitým faktorem, který ovlivňuje potenciální uchazeče o členství, je jeho cena. Obě burzy stanovují roční poplatek za moţnost přímého obchodování. NYSE si účtuje roční poplatek za obchodní licenci USD (u prvních dvou obchodních licencí v rámci jedné členské organizace, kaţdá další je USD). Na LSE je moţnost být členem za USD ( GBP), přičemţ slevu 20% mají ti, kteří jiţ mají členství v Borsa Italiana. Pro potenciálního člena londýnské burzy je to o 50% niţší náklad na to být členem burzy a moci obchodovat. Jako zajímavost z členství na obou burzách bych vyzdvihla informaci o vstupu prvního člena ţenského pohlaví na burzu. Členem NYSE se poprvé stala ţena v roce 1967 Muriel Siebert (Muriel Siebert & Co.). O 6 let později v roce 1973 bylo poprvé zvoleno 10 ţen členem burzy na LSE. Výše interpretované informace jsou shrnuty v následující tabulce č

39 Tabulka 9: Shrnutí základních údajů první kapitoly (hodnoty jsou uvedené v USD) NYSE LSE Rok vzniku: Tržní kapitalizace (TK): mld. USD mld. USD Umístění burzy na světovém kapitálovém trhu podle TK (k měsíci lednu 2012): Umístění burzy na světovém kapitálovém trhu podle objemu uskutečněných obchodů (k měsíci lednu 2012): Poměr TK / Světový kapitálový trh: 28,32 % 4,76 % Poměr TK burzy a HDP země: Počet kótovaných společností: 83 % (HDP USA USD k lednu 2012) Celkem (z toho 451 zahraničních) 152 % (HDP mld. USD) Celkem 2966 (z toho 604 zahraničních) Objem obchodů (za rok 2011): mld. USD mld. USD Objem obchodů (za leden 2012): mld. USD 185 mld. USD Počet uskutečněných obchodů (za leden 2012): Roční poplatek za členství v USD: USD USD První žena členem burzy (rok): 1967 (Muriel Siebert & Co.) 1973 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z kapitoly č

40 2 Předmět obchodování na NYSE a LSE Předmětem obchodování se rozumí všechny investiční instrumenty, se kterými se na dané burze obchoduje. Mohou to být například akcie, dluhopisy, investiční certifikáty, futures, opce, waranty neboli opční listy atd. Obchodován na burze můţe být však jen takový instrument, který splňuje podmínky pro kotaci na dané burze a je schválen orgánem zabývajícím se touto problematikou (v případě Londýnské burzy je tímto orgánem UKLA a u Newyorské burzy asociace FINRA). Instrument, který splňuje kotační podmínky a je přijat příslušným orgánem k obchodování, je zařazen do některého z trţních segmentů, které burzy nabízejí podle příslušné bezpečnosti (bonity), likvidity 51, druhu či emitenta. V této kapitole budou charakterizovány jednotlivé instrumenty obchodované na LSE a NYSE a kotační podmínky včetně jejich cen pro uvedení společnosti a jejího instrumentu na trh k obchodování. 2.1 Instrumenty obchodované na NYSE a LSE a jejich charakteristika Obě burzy nabízí širokou paletu instrumentů, které mohou společnosti vyuţít pro získání a navýšení kapitálu, a do kterých mohou investoři investovat. Newyorská i Londýnská burza umoţňuje investovat do klasických instrumentů, jako jsou kmenové a prioritní akcie a dluhopisy, ale i do strukturovaných produktů a ETFs. Existují instrumenty, které jsou však nabízeny jen na jedné z burz. Na Londýnské burze se obchoduje s instrumenty, jako jsou kryté warranty, maloobchodní dluhopisy a globální depozitní stvrzenky (GDRs). LSE umoţňuje obchodovat také s ETCs (burzovně obchodovatelné komodity) či CFDs (contracts for diference). NYSE naopak nabízí moţnost investovat do instrumentů emitovaných uzavřenými fondy či do amerických depozitních stvrzenek. V následujících podkapitolách budou jednotlivé instrumenty charakterizovány. Přehled těchto instrumentů obsahuje následující tabulka č Likvidní instrument je takový instrument, se kterým se uskutečňuje hodně obchodů, nabídka a poptávka po tomto instrumentu je vţdy blízko sebe a není zde problém se vstupem do trhu ani s výstupem z něj

41 Tabulka 10: Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE NYSE Akcie Dluhopisy Exchange Traded Funds (ETFs) Strukturované produkty Instrumenty uzavřených investiční fondů Americké depozitní stvrzenky (ADRs) LSE Akcie Dluhopisy Exchange Traded Funds (ETFs) Exchange Traded Commodities (ETCs) Kryté warranty (covered warrants) Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds) Globální depozitní stvrzenky (GDRs) CFDs Contracts for diference Strukturované produkty Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z a Akcie Akcie je cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. 52 Je to základní investiční nástroj, který představuje hodnotu společnosti. Společnost emituje akcie proto, aby navýšila svůj kapitál a získala tak finanční prostředky na nové investice a na rozšíření společnosti. Investor, drţitel akcie, se nákupem akcií stává spoluvlastníkem společnosti, a proto jsou také akcie označované jako cenné papíry majetkové. Akcionáři vzniká výnos dvěma způsoby - z dividend a z kapitálového zisku. Dividendy jsou výplaty, které akcionáři získávají z drţení akcií a vyjadřují podíl na zisku společnosti. Kapitálový zisk zase investor získává prodejem akcií za cenu vyšší, neţ původně zaplatil při jejich nákupu. Obě burzy dominují v obchodování s akciemi. Na Londýnské burze jsou akcie obchodovány v mnoha trţních segmentech podle odvětví, velikosti společnosti atd. Na NYSE jsou akcie obchodovány v různých obchodních sekcích, které jsou určeny pro obchodování jednotlivých typů akcií. Rychlost obratu obchodů s akciemi 53 v lednu 2012 na NYSE dosahovala 96,3 %. Na LSE 57,8 %. Počet uskutečněných obchodů s akciemi v lednu 2012 na NYSE činil a na LSE JÍLEK, Josef. Akciové trh a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009, 656 s. ISBN Angl. Turnover share velocity počet akcií zobchodovaných za rok děleno celkovým počtem akcií na konci roku

42 2.1.2 Dluhopisy Dluhopis je zastupitelný dlužnický cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. 54 Díky emisi tohoto cenného papíru, získává emitent potřebný kapitál a stává se dluţníkem vůči investorovi, který daný dluhopis na burze koupí. Obchody s nejrůznějšími dluhopisy organizuje jak NYSE, tak LSE. Na obou burzách můţeme obchodovat s dluhopisy buď přímo, nebo prostřednictvím člena burzy. NYSE se pyšní největším centralizovaným dluhopisovým trhem ve Spojených Státech nazývaným NYSE Bond. NYSE bond pokrývá přes 2800 dluhových instrumentů emitovaných přibliţně 560 emitenty. Na NYSE bond nalezneme různé druhy dluhových cenných papírů jako korporátní dluhopisy, státní dluhopisy, konvertibilní dluhopisy či dluhopisy municipalit. Hlavně se zde však obchodují korporátní dluhopisy (aţ z 90 %). Dluhopisy se na NYSE bond denně obchodují ve dvou aukcích Opening Bond Aukci, která začíná ve 4:00 a končí v 9:30 (tato aukce je nazývána také jako ranní obchodování) a Core Bond Aukci, která trvá od 9:30 do 16:00 hod.). Příkazy, které nebyly realizovány v ani jedné z těchto aukcí, jsou realizovány poté v tzv. Late Trading (pozdní obchodování), které navazuje na Core Bond Aukci a končí v 20:00 hod. Na Londýnské burze mohou společnosti emitovat dluhové cenné papíry (dluhopisy a eurobondy 55 korporátních emitentů, vládních emitentů, nadnárodních orgánů a municipalit z celého světa) na trhu Main Market či na Professional Securities Market (PSM). Main Market je vlajkovou lodí LSE, co se dluhových instrumentů týče. To dokazuje fakt, ţe celková hodnota dluhových instrumentů přijatých na Main Market dosáhla částky 2,58 bilionů USD, coţ tvoří jednu třetinu z celkové hodnoty všech instrumentů kótovaných na tomto trhu (9,2 bilionů USD). Na Main Marketu je kótováno více jak dluhových cenných papírů z celého světa. Na PSM je kótováno přes 550 dluhových cenných papírů. Trh PSM se zaměřuje na profesionální investory a podmínky kotace zde nejsou tak přísné jako u Main Marketu Depozitní stvrzenky (Depository receipts) Depozitní stvrzenka jako cenný papír představuje zprostředkované vlastnictví zahraničních podkladových akcií. Existují různé typy podle toho, kde jsou emitovány. Úplně první byly 54 Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 55 Eurobond je cenný papír emitovaný v zahraničí v jiné měně, neţ je měna státu nebo trhu, kde je obchodován

43 Americké depozitní stvrzenky (ADRs) 56, které se obchodují na NYSE. Jsou emitovány americkým bankovním depozitářem a obchoduje se s nimi na americkém akciovém trhu. Výhodou ADRs je, ţe se chovají jako americké akcie. Cena i dividendy jsou v dolarech a vypořádání podléhá americkým zákonům a předpisům. Usnadňuje to tak americkým investorům investovat do neamerických společností. Po vzoru ADRs poté začaly vznikat další typy jako například GDRs globální depozitní stvrzenky 57. S GDRs se můţe obchodovat mezinárodně, avšak dodrţují se právní předpisy a regulace cenných papírů v zemi depozitáře, nikoliv v zemi emitenta. Obchodem s GDRs se zabývá LSE. GDRs mohou být na LSE kótovány buď na Main Marketu nebo na Professional Securities Marketu (PSM) a jsou obchodovány v obchodním systému IOB (International Order Book) v USD. Od začátku roku (2012 YTD) bylo v IOB zobchodováno GDRs o objemu mil. USD. Jeden GDR zde zpravidla představuje 10 akcií. Celosvětově je na burzách kótováno více jak 900 GDRs s více jak emitenty z 80 zemí. Následující obrázek č. 6 vyjadřuje, jak se vyvíjel význam GDRs oproti ADRs ve světě ve dvou různých časových obdobích Strukturované produkty Stále více a více populárními se stávají strukturované produkty. Jde o kombinaci několika finančních produktů, z nichţ alespoň jeden je derivát. Obchoduje se s nimi jak na NYSE, tak na LSE. Tyto produkty jsou charakteristické tím, ţe se odvozují od určitých podkladových aktiv (např.: akcie, dluhopisy, indexy, komodity, balíky akcií či komodit atd.). Podle výkonu podkladového aktiva pak investor získává výnos. Protoţe jsou závislé na podkladovém aktivu, dá se říci, ţe mohou uspokojit všechny rizikově-výnosové profily investorů. Na NYSE je obchodováno 518 různých typů strukturovaných produktů s trţní hodnotou přesahující 200 mld. USD. Obchodují se zde strukturované produkty majetkových cenných papírů (Capital Securities), Mandatory Convertible Securities (povinně převoditelných cenných papírů), retailových dluhových cenných papírů a repacks (balíků akcií). Na LSE jsou strukturované produkty obchodovány od roku 2005 a jejich počet na LSE je Angl. American Depository Receipts, První ADR emitovala banka J. P. Morgan v roce 1927 pro britský podnik Selfridges Provincial Stores Limited. 57 Angl. Global Depository Receipts, První GDR byla emitována v roce 1992 Citibank na akcie Fotex Rtr

44 2.1.5 Kryté warranty (covered warrants) Kryté warranty (CWs) jsou specialitou Londýnské burzy. Na NYSE se s tímto druhem warrantů neobchoduje. Kryté warranty jsou cenné papíry emitované finanční institucí a poskytnuty LSE k obchodování. Krytý warrant dává držiteli právo, nikoliv povinnost koupit či prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu a v předem stanovený čas. Podle toho, na jaké podkladové aktivum se krytý warrant vztahuje, rozlišujeme různé druhy na akciové, komoditní, indexové, basket či měnové Warranty investorům často připomínají opce. Liší se ale tím, ţe warranty mohou emitovat jen banky, makléřské společnosti, tvůrci trhu apod. Opce můţe emitovat téměř kdokoliv. Investoři mohou warranty tedy jen nakupovat či prodávat, nikoliv však upisovat. Warranty jsou také velmi dlouhodobou záleţitostí a to aţ patnácti let a mohou se vztahovat na širokou škálu podkladových aktiv. Dalším rozdílem také je, ţe warant se pouţívá především v Evropě. Mimo Evropu se obchodují spíše jen opce. Pro většinu investorů je hlavním důvodem nákupu krytých warrantů takzvaný pákový efekt, který nabízí. Ten je kalkulován podílem ceny aktiva a ceny krytého warrantu (často zahrnuje také konverzní poměr). Tento údaj měří, o kolik víc získáme investicí do krytých warrantů neţ investicí přímo do podkladového aktiva. Pákový efekt je pro investory zajímavý, neboť je to jistá technika, která umoţňuje multiplikovat zisky, ale na druhou stranu i ztráty. Kryté warranty se na LSE obchodují prostřednictvím brokerů od 8:15 dop. do 4:30 odp. londýnského času. Všechny kryté warranty jsou stejně jako akcie vypořádávány v čase T+3 organizací CREST. Na rozdíl od akcií však nejsou předmětem daně a není potřeba vytvářet zvláštní účet. Jelikoţ jsou názvy těchto warrantů často dlouhé a komplikované, má kaţdý warrant své TIDM (Tradeable instrument display mnemonic), které se skládá ze čtyř znaků, přičemţ písmena označují emitenty a čísla jednotlivé kryté warranty. Kryté warranty jsou na LSE k dispozici privátním investorům od října roku 2002, kdy byly na LSE poprvé představeny. V současné době je na LSE kótováno 1979 krytých warrantů (údaj k ). Od začátku roku (2012 YTD) bylo s krytými warranty provedeno 1984 obchodů, přičemţ obrat těchto obchodů činil USD Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds) Tento instrument patří mezi takzvané fixed-income produkty na Londýnské burze. LSE

45 spustila 1. února 2010 elektronickou příkazovou knihu (ORB), která nabízí kontinuální obchodování britských, prvotřídních, korporátních a hlavně drobných dluhopisů, tedy pro takzvané Retail Bonds (jejichţ nominální hodnota můţe být i pouze 1000 liber). ORB pracuje jako elektronický sekundární trh pro drobné investory, kteří zde můţou vidět ceny těchto dluhopisů na obrazovce a obchodovat s nimi jednoduše jako s akciemi. Hlavním cílem ORB je zvýšit distribuci dluhopisů k privátním investorům, kteří se dříve mohli cítit vyloučeni z trhu dluhopisů. Během posledních 6 měsíců byl díky emisi tohoto instrumentu majetek emitentů navýšen o 850 mil. USD. V současné době se na tomto sekundárním trhu obchoduje 146 instrumentů (z toho 94 korporátních dluhopisů). Následující tabulka přibliţuje vývoj navyšování kapitálu díky ORB od jeho spuštění do současnosti. V tabulce č. 11 je patrný nárůst kapitálu mezi roky 2010 (rok spuštění) a rokem 2011, kdy došlo k 88 % nárůstu kapitálu navýšeného díky retail bonds. Tabulka 11: Navýšení kapitálu díky ORB v období Celkové navýšení kapitálu (2010, 2011, 2012) USD Rok USD Rok USD Rok USD Zdroj: ETFs, ETCs a CFDs Tyto instrumenty patří mezi takzvané Exchange Traded Products (burzovně obchodované produkty), kam mimo jiné patří také ETCs 58 (burzovně obchodované komodity - podkladovým aktivem je koš komodit), ETNs 59 (burzovně obchodované dluhopisy - podkladovým aktivem jsou dluhopisy), ETVs 60 (burzovně obchodované instrumenty - podkladovým aktivem jsou instrumenty). Konkrétně charakterizovány jsou v následujících podkapitolách pouze vybrané ETPs ETFs (Exchange Traded Funds) Burzovně obchodované fondy jsou jedny z nejrychleji rostoucích investičních produktů na světě, které kombinují jednoduchost obchodování s akciemi se schopností diverzifikace 58 Orig. Exchange Traded Commodities 59 Orig. Exchange Traded Notes 60 Orig. Exchange Traded Vehicles

46 rizika u podílových fondů. ETF je fond, který je podobný klasickým otevřeným podílovým fondům, avšak na rozdíl od nich ETF emituje své podíly reprezentující podkladové portfolio, se kterými se obchoduje na burzách jako s běţnými akciemi a obchoduje se s nimi několikrát denně skrze obchodníky s cennými papíry. Jsou nazývány také jako indexové akcie či nízkonákladové fondy a jsou zpravidla emitovány velkými společnostmi na základě zákona Act of 1940, které zajišťují jejich likviditu (např.: Barclays, Proshare, ishare). ETF lze obchodovat na zahraničních burzách v EUR či USD a je moţnost spekulovat jak na růst podkladového aktiva, tak i na jeho pokles. Poprvé byl ETF emitován v roce 1993 společností SPDR Trust, jehoţ podkladovým aktivem byl index S&P 500. ETF mohou být emitovány na nejrůznější druhy podkladových aktiv, a to na akciové indexy, ekonomické sektory, geografické celky, měny či komodity. Za výhody ETFs lze povaţovat Diverzifikace (investor drţící ETF, jehoţ podkladovým aktivem je daný index, pak vlastní kaţdý titul, který daný index obsahuje. To znamená, ţe při poklesu jednoho titulu se sníţí cena ETF o procentuální váhu), Vysoká likvidita (ETF mohou být kdykoliv koupeny a prodány jako akcie a to kdykoliv během obchodní seance), Dividendy (některé ETF vyplácejí pravidelné dividendy), Dostupnost (ETF je moţné nakupovat v jakémkoliv mnoţství jako je tomu u akcií), Nízké náklady (ETF mají výrazně niţší poplatky, neţ klasické podílové fondy Poplatek se účtuje podle trhu, na kterém se ETF obchodují), Bezpečnost (finanční prostředky investora vloţené do ETF jsou striktně odděleny od majetku emitenta, který je vydává. Investor tedy nenese kreditní riziko emitenta) a Pákový efekt (leverage; některé ETF jsou konstruovány s pákovým efektem, to znamená, ţe produkt se můţe zhodnocovat 2x aţ 3x oproti vývoji hodnoty podkladového aktiva). S ETFs jsou však spojena i rizika. Konkrétně riziko tržní (riziko ztráty při změně trţních cen), měnové (kurzová ztráta při poklesu cizí měny vůči měně domácí - u instrumentů, které se obchodují na zahraničních trzích v cizí měně), ale i riziko inflační (trvalé znehodnocení peněţ). Rizikem ETFs je také pákový efekt (je zároveň i rizikem, neboť kvůli pákovému efektu můţe být znehodnocení 2x aţ 3x oproti vývoji podkladového aktiva). Mezi prvními burzami, které začaly zprostředkovávat obchodování s ETF, byla Newyorská burza. Po fúzi NYSE a Archipelago veškerý obchod s ETF přešel na NYSE Arca, který je nyní vůbec největším trhem tohoto instrumentu (obchoduje se zde více jak 1000 ETFs). V současné době je na trhu NYSE kótováno 5 ETFs (Cambria Global Tactical ETF, First

47 Trust Mega Cap AlphaDex Fund, Market Vectors Poland ETF, PIMCO Broad U. S. Treasury Index Fund, Schwab US Aggregate Bond ETF). Na Londýnské burze se s ETF začalo obchodovat v roce V současné době je na LSE kótováno 533 různých druhů ETFs (ETF rozvinutých trhů, ETF rozvíjejících se trhů, ETF fixed income, ETF short & leverage a ETF others). Od začátku roku (2012 YTD) bylo na LSE provedeno obchodů s ETFs s celkovým obratem USD. V roce 2011 byl nejvíce obchodovaný ETF na LSE Ishares FTSE 100 (ISF) a to jak podle obratu, tak i podle počtu obchodů s ním. Průměrný denní počet uskutečněných obchodů s ETF je (údaj za rok 2010), přičemţ o rok dříve v roce 2009 bylo toto číslo (meziroční skok aţ o 45 %). Průměrný denní obrat činil za rok ,8 mil. USD (za rok 2009 tato hodnota činila 368,9 mil. USD). ETFs se na LSE obchodují v obchodním systému SETS ETCs (exchange-traded commodities) Jedná se o burzovně obchodované komodity (komoditní akcie), které mají charakter akcie, a jejich cenový vývoj závisí na vývoji hodnoty podkladového aktiva. Na rozdíl od komoditních ETF můţe emitent ETC přímo vytvořit samostatný index komodit (zlato, stříbro, ropa, zemní plyn, měď, pšenice), jehoţ vývoj poté kopíruje. Pro ETC platí stejné výhody a rizika jako u ETF. ETCs se obchodují na Londýnské burze a to jak v USD, tak v EUR. Na Londýnské burze je kótováno 302 ETCs (údaj ke konci února 2012). Od začátku roku 2012 (2012 YTD) bylo zobchodováno ETCs, jejichţ obrat činí USD Contracts for diference (CFDs) Tento investiční instrument je obchodován mimoburzovně na Londýnské burze. Původ CFDs spadá do Velké Británie do poloviny 90. let 20 století. Poprvé byly nabídnuty investorské veřejnosti společností GNI Touch (dnes MF Global). Jedná se o typ derivátu, který lze charakterizovat jako dohodu mezi kupujícím a prodávajícím (obchodník s cennými papíry broker a jeho klient běţný investor) o vyrovnání rozdílu mezi kurzem podkladového aktiva v okamţik otevření CFDs kontraktu a v okamţik jeho uzavření. Je-li investor v očekávání, ţe podkladové aktivum poroste, nakoupí jej od brokera. Pokud kurz opravdu vzroste, investor jej prodá brokerovi zpět a inkasuje zisk ve výši rozdílu mezi nákupem a prodejem a naopak. Princip tohoto derivátu je tedy levně koupit a draze prodat a to bez nutnosti podkladové aktivum vlastnit. Mezi výhody CFDs patří pákový efekt (leverage), široká škála trhů, obchodování 24 hodin denně a moţnost spekulovat na long i

48 short pozici (spekulace na pokles či na růst) Instrumenty uzavřených fondů (Closed-end funds) Uzavřené investiční fondy, zvané jako mutual funds či investment trusts, jsou typem kolektivního investování, kde je omezen počet akcií, které fond emituje. Investiční fond je (na rozdíl od otevřených podílových fondů) uzavřený fond, vypsaný na dobu určitou. To znamená, ţe investoři do něj mohou vkládat a vybírat finanční prostředky pouze po omezenou dobu, tedy dokud se fond neuzavře. Investor můţe nabývat podíly na uzavřeném investičním fondu tak, ţe nakoupí akcie fondu na sekundárním trhu od obchodníka s cennými papíry kdykoliv během obchodní seance. Důvodem, proč si investoři mohou oblíbit tento způsob investice, je, ţe tento fond je řízen aktivně (například ETFs jen pasivně kopírují index či jiný koš aktiv), ţe jsou kótovány na burze (oproti otevřeným podílovým fondům, které nikoliv) a ţe vlastní neobvyklá aktiva (například korporátní dluhopisy, likvidní prioritní akcie, zahraniční akcie apod.). Instrumenty uzavřených fondů se obchodují za diskont, to znamená za cenu, která je niţší neţ jejich NAV (čistá hodnota aktiv). NAV na 1 akcii získáme podílem celkové čisté hodnoty všech cenných papírů ve fondu a počtem podílů vyjadřuje celkovou hodnotu všech cenných papírů ve fondu a celkovým počtem podílů ve fondu. Uzavřené investiční fondy se významně obchodují na hlavních světových burzách včetně komparovaných burz NYSE a LSE. NYSE je dominantním americkým trhem těchto instrumentů. Je zde kótováno 502 instrumentů uzavřených fondů o celkovém NAV převyšujícím 100 mld. USD. Na LSE je hlavním trhem těchto instrumentů Main Market, přestoţe trh AIM podporuje mnoho malých fondů, především Venture Capital Trusts (fondy rizikového kapitálu). Mezi největší CEFs na NYSE a LSE patří Adams Express Company (NYSE:ADX), Foreign & Colonial Investment Trust plc (LSE:FRCL), Witan Investment Trust plc (LSE:WTAN), Scottish Mortgage Investment Trust (LSE:SMT), Tri-Continental Corporation (NYSE:TY), Gabelli Equity Trust (NYSE:GAB), General American Investors Company, Inc. (NYSE:GAM). Mezi novější CEFs na NYSE v současné době patří Alpine Total Dynamic dividend Fund (NYSE:AOD, Morgan Stanley China A-Share Fund (NYSE:CAF) či fond John Hancock Patriot Fund (NYSE:PDT)

49 2.2 Kotační podmínky na NYSE a LSE V případě, ţe se společnost rozhodne vstoupit na burzu (stát se veřejně obchodovatelnou), kótovat na ni své akcie a navýšit tak svůj kapitál, je nutné, aby splňovala takzvané kotační podmínky. Kotační podmínky jsou burzami stanovené specifické poţadavky vztahující se například na minimální dobu existence společnosti (emitenta), minimální počet a hodnotu veřejně obchodovaných akcií, minimální počet akcionářů, ziskovou sílu společnosti apod. Kotační podmínky jsou jedním z hlavních faktorů pro rozhodování společnosti na jakou burzu vstoupit Kotační podmínky a cena kotace na NYSE Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, na newyorské burze se obchoduje jak s akciemi kmenovými, tak s akciemi prioritními a jsou obchodovány na prestiţním trhu NYSE Equities. NYSE uvádí na tento trh také nové, primární (initial) akcie domácích a zahraničních společností tzv. IPOs. Aby mohly být akcie společností obchodovány na NYSE Equities, musí splňovat přísná kritéria, proto se na tento trh dostanou jen ty nejlepší společnosti světa. Kdo naopak nedosáhne na tyto kritéria, můţe začít na trhu NYSE Amex či NYSE Arca a pomalu se přibliţovat k poţadavkům pro přístup na trh NYSE Equities. Předmětem komparace je však jen trh NYSE Equities a proto se rozbor kotačních podmínek vztahuje pouze na tento trh. Dostat se na burzovní trh NYSE není jednoduchou záleţitostí. Trh NYSE je velice prestiţní a je-li na tomto trhu obchodována společnost respektive její akcie, pak je to pro danou společnost známka značné atraktivnosti. Často je zmiňován také fakt, ţe je to pro danou společnost ta vůbec nejlepší reklama. Společnosti musí splňovat řadu přísných finančních a regulačních poţadavků. Tyto poţadavky, nazývané jako standardy, se liší podle toho, zda se jedná o společnosti americké či neamerické. Pro neamerické společnosti jsou vytvořeny alternativní poţadavky (standardy), avšak mohou se sami rozhodnout, zda se budou řídit poţadavky pro americké společnosti či těmi poţadavky alternativními, které jsou po ně určeny. Konkrétní poţadavky jsou specifikovány v následujících tabulkách č. 12 a

50 Tabulka 12: Základní požadavky pro uvedení americké společnosti na trh NYSE: Minimální počet vlastníků akcií (výběr z možností): Buď je minimální počet 400 U. S. 61 round-lot akcionářů (ti, kteří vlastní nejméně 100 akcií) nebo celkový počet 2200 akcionářů, přičemţ jejich měsíční objem obchodů za posledních 6 měsíců je minimálně akcií nebo celkový počet 500 akcionářů, jejich měsíční objem obchodů za posledních 12 měsíců je minimálně akcií. Počet veřejně obchodovaných akcií: musí být minimálně akcií Tržní hodnota veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně 40 mil. USD Minimální hodnota čistých hmotných aktiv: 40 mil. USD Všichni emitenti musí mít minimální cenu akcie v době upisování 4 USD Earning Test neboli minimální zisková síla akciové společnosti: Buď aby byl souhrnný zisk před zdaněním za poslední 3 roky 10 mil. USD, přičemţ v posledních dvou letech musí být zisk minimálně 2 mil. USD v kaţdém jednotlivém roce a ve třetím roce musí být zisk kladný. Nebo aby byl souhrnný zisk před zdaněním za poslední 3 roky 12 mil. USD, přičemţ minimální zisk v posledním roce musí být 5 mil. USD a předcházejícím roce 2 mil. USD. Test ocenění/příjmů (stačí splnit jeden z těchto testů): Test ocenění společnosti včetně cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 500 mil. USD, příjmy společnosti za posledních 12 měsíců musí být minimálně 100 mil. USD a celkové cash flow za poslední 3 roky musí být nejméně 25 mil. USD (všechny roky musí být kladného výsledku) Test ocenění společnosti bez cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 750 mil. USD a příjmy společnosti za poslední fiskální rok musí být nejméně 75 mil. USD Vlastní zpracování dle dat 61 Amerických vlastníků

51 Tabulka 13: Alternativní požadavky pro uvedení na trh NYSE pro neamerické společnosti Minimální počet vlastníků akcií: 5000 round-lot akcionářů (kaţdý z nich musí mít v drţení minimálně 100 akcií) z celého světa Počet veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně akcií Tržní hodnota veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně 100 mil. USD Základní finanční test zisková síla akciové společnosti: Celkový zisk před zdaněním za poslední 3 roky musí být minimálně 100 mil. USD, přičemţ v kaţdém v posledních dvou let musí být zisk minimálně 25 mil. USD Test ocenění/příjmů (stačí splnit jeden z těchto testů) Test ocenění společnosti včetně cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 500 mil. USD, příjmy společnosti za posledních 12 měsíců musí být minimálně 100 mil. USD a celkové cash flow za poslední 3 roky musí být nejméně 100 mil. USD Test ocenění společnosti bez cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 750 mil. USD a příjmy společnosti za poslední fiskální rok musí být nejméně 75 mil. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle Pro představu náročnosti na kotaci na trhu NYSE u NYSE Arca jsou poţadovány příjmy za poslední fiskální rok (nebo za poslední tři fiskální roky) v hodnotě alespoň 50 milionů dolarů a 750 tisíc dolarů u NYSE Amex. (pozn. u trhu NYSE: 75 mil. dolarů). Aby byla společnost kótována na Newyorské burze, je kromě plnění kotačních podmínek vystavena také poplatkům za kotaci na burze. Kótovaná společnost hradí burze jednorázový poplatek za kotaci a roční poplatek za kotaci. Kotační poplatek na NYSE je konstruován podle objemu veřejně obchodovaných akcií. Čím větší je počet obchodovatelných akcií, tím niţší připadá poplatek na jednu akcii. Poplatek se také liší podle trhu, na kterém je společnost kótována (NYSE, NYSE Amex, NYSE Arca). Přehled kotačních poplatků obsahuje tabulka č. 14 (opět pro srovnání náročnosti trhu NYSE jsou uvedeny i kotační poplatky na NYSE Arca a NYSE Amex)

52 Tabulka 14: Kotační poplatky na NYSE, NYSE Arca, NYSE Amex NYSE Pokud počet veřejně obchodovatelných akcií je < 75 milionů, pak je poplatek 0,0048 USD za 1 akcii, pokud je objem akcií v rozmezí milionů, pak je poplatek 0,00375 za 1 akcii, v případě, ţe objem je > 300 milionů, pak poplatek činí 0,0019 za 1 akcii. NYSE Arca NYSE Amex U NYSE Arca a NYSE amex je poplatek pevně stanoven při daném počtu veřejně obchodovatelných akcií < 30 milionů akcií => dolarů milionů akcií => dolarů >50 milionů akcií => dolarů < 5 milionů akcií => dolarů 5 10 milionů akcií => dolarů milionů akcií => dolarů >15 milionů akcií => dolarů Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Společnosti jsou povinny platit také roční poplatek burze (viz. tabulka č. 15). Ten reflektuje cenovou úroveň kotace na daném trhu. Tabulka 15: Přehled ročních poplatků na trhu NYSE (pro představu včetně poplatků na NYSE Arca a NYSE Amex NYSE 0,00093 USD / 1 akcie, minimum dolarů NYSE Arca NYSE Amex < 10 milionů akcií => dolarů milionů akcií => dolarů + 0, / 1 akcie >100 milionů akcií => dolarů < 50 milionů akcií => dolarů milionů akcií => dolarů >75 milionů akcií => dolarů Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Kotační podmínky a cena kotace na LSE Londýnská burza plní roli primárního i sekundárního trhu. Akcie se zde obchodují v různých trţních segmentech v rámci dvou hlavních trhů Main Market a AIM market

53 Rozhodne-li se společnost pro vstup na londýnský burzovní trh a emisí akcií tak navýšit svůj kapitál, pak má dvě moţnosti a to Main market (hlavní trh) a Alternative investment market (alternativní investiční trh AIM). Main Market je trh, na kterém jsou kótovány akcie těch nejprestiţnějších společností. Obchoduje se zde téměř 1300 britských společností a více neţ 300 největších evropských společností z dohromady více jak 60 zemí. Jen za rok 2011 byl díky LSE kapitál společností navýšen o 32,6 miliard USD 62 a z toho 28 mld. USD jen na hlavním trhu Main market. AIM zase naopak pomáhá při získávání kapitálu malým a mladým společnostem, které mají tendenci rychle růst. Hlavním rozdílem mezi těmito trhy jsou poţadavky na kotaci akcií, které jsou u Main Marketu znatelně přísnější. Poţadavky pro kotaci akcií na Main Market a rozdíl oproti trhu AIM 63 : Main Market poţaduje minimální objem veřejně obchodovatelných akcií a to 25 % z objemu emise. Tento poţadavek není u trhu AIM stanoven. Hlavní trh vyţaduje neomezenou obchodovatelnost cenných papírů emitenta a to minimálně po dobu 3 uplynulých let. Tento poţadavek není u trhu AIM vyţadován. Aby byly akcie kótovány na Hlavním trhu, je potřeba souhlas stávajících akcionářů s poţadavky a opatřeními pro provádění akvizičních transakcí. Tento poţadavek také není u trhu AIM vyţadován. Společnosti vstupující na Hlavní trh, musí vyhotovit vstupní dokumenty dle poţadovaných parametrů. U trhu AIM je jmenován poradce, který je emitentovi stále k dispozici. Důleţitým poţadavkem Hlavního trhu je také splnění minimální tržní kapitalizace společnosti a to aby celková trţní hodnota všech cenných papírů byla minimálně 1,1 mil. USD u akcií a minimálně 310 tis. USD u dluhových instrumentů. U trhu AIM toto není vyţadováno. Cena kotace je na Londýnské burze je kotačním poplatkem, který je na hlavním trhu (Main Market) konstruován podle trţní kapitalizace kótované společnosti, přičemţ je uvedena horní hranice (maximum) pevně stanoveného poplatku (viz. tabulka č. 16). 62 Převáděno z liber na dolary pro lepší porovnatelnost a srozumitelnost. Pouţit kurz GBP/USD = 1, Zpracováno dle NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŢŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007, 224 s. ISBN

54 Tabulka 16: Kotační poplatky na Main Market a AIM (v USD) Main Market Podle Trţní kapitalizace (v milionech USD): pod 5 mil., maximum USD 5 50 mil., maximum USD mil., maximum USD mil., maximum USD nad 500 mil., maximum USD AIM Market Minimum je USD a maximum USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Cenu kotace tvoří také roční poplatek za kotaci. Roční poplatek je na Main Marketu stanoven podle trţní kapitalizace kótované společnosti a to od 6584 USD až do USD. Na trhu AIM kótované společnosti ročně platí pevnou částku USD. 2.3 Shrnutí a komparace Kapitola č. 2 se zaměřila na problematiku předmětu obchodování, jaké jsou podmínky pro uvedení společnosti na trh a na to, jaká je finanční náročnost kotace. Vše v rámci komparovaných burz, tedy NYSE a LSE. Na obou burzách se obchoduje s řadou různých investičních nástrojů (viz. tabulka č. 17). Londýnská burza má přesto tuto škálu o trochu rozmanitější. V posledních letech se stále více zaměřuje na novější instrumenty, které mají vysoký rostoucí potenciál. Příkladem jsou kryté warranty. Tento druh derivátu se na LSE obchoduje od roku 2002 a získává si obrovské popularity a to nejen tím, ţe je takzvaně Stamp duty free 64 na rozdíl od akcií. Londýnská burza se také soustředila na tzv. Retail bonds (maloobchodní dluhopisy), jejichţ nominální hodnota můţe být i pouhých 1000 liber. Díky obchodnímu systému, který pro tuto oblast burza vytvořila, je obchod s dluhopisy přijatelnější i pro drobné investory. Díky tomuto instrumentu byl majetek emitentů od roku 2010, kdy s ním byl obchod spuštěn, navýšen o téměř 2,3 mld. USD ( USD). Obě burzy se zaměřují na instrumenty sekuritizovaných derivátů na takzvané strukturované produkty. Na Newyorské burze jich je kótováno 518 (o trţní hodnotě 200 mld. USD) a na Londýnské burze 593. Obě burzy se také angaţují v obchodování s ETFs, které se stávají stále silnějším konkurentem podílových fondů. 64 Stamp duty je daň, která se platí při prodeji akcií a vlastnických podílů (shares) tzv. převodová daň

55 Přesto, ţe bývala NYSE v dominantním postavení, co se týče obchodování s ETFs, po sloučení s Archipelago Holdings přešel veškerý obchod na nově vzniklou NYSE Arca. Na NYSE je nyní kótováno pouze 5 burzovně obchodovaných fondů (ETFs). Na LSE je v současnosti kótováno 533 ETFs a od začátku roku s nimi bylo provedeno obchodů s celkovým obratem 27,5 mld. USD. Hlavním předmětem obchodování jsou však na obou burzách akcie a dluhopisy. Na NYSE bylo od začátku roku (YTD 2012) provedeno obchodů s akciemi. LSE za stejný časový úsek provedla obchodů akciemi. Tedy téměř o 80 mil. obchodů méně. Zajímavý je ukazatel Share Turnover Velocity, neboli rychlost obratu obchodů s akciemi. Tento ukazatel vypovídá o aktivitě na daném trhu a tedy i likviditě. Na NYSE je tento poměr 96,3 % (údaj k měsíci únor 2012). Na LSE 57,8 % (údaj k měsíci únor 2012). Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE obsahuje následující tabulka č 17. Tabulka 17: Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE včetně vypovídajících dat NYSE LSE Předmět obchodování: Akcie, Dluhopisy, ETFs, ETCs, Akcie, Dluhopisy, ETFs, Kryté warranty, Maloobchodní Strukturované produkty, dluhopisy, GDRs, CFDs, Instrumenty uzavřených Strukturované produkty, investičních fondů, ADRs instrumenty uzavřených fondů Akcie: Rychlost obratu obchodu s akciemi (leden 2012) 65 : 96,3% 57,8% Počet uskutečněných obchodů s akciemi (leden 2012): Dluhopisy: Trh: NYSE Bond největší Main Market a Proffesional centralizovaný dluhopisový trhu v Security Market (PSM) USA Počet emisí dluhových cenných na Main Market, 550 na Přes od 560 emitentů papírů: PSM Zajímavost: z 90 % se zde obchodují LSE tvoří největší trh korporátní dluhopisy. s eurobondy 66. Strukturované produkty: Počet kótovaných Čím vyšší je tento poměr, tím větší je aktivita na trhu a tedy i větší likvidita 66 Eurobond je cenný papír emitovaný v zahraničí v jiné měně, neţ je měna státu nebo trhu, kde je obchodován

56 strukturovaných produktů: ETFs První ETFs: Počet kótovaných ETFs: Kryté warranty (CWs) Jak dlouho se obchodují? Počet kótovaných CWs: obrat obchodů (YTD 2012): Maloobchodní dluhopisy Jak dlouho se obchodují? Počet kótovaných instrumentů: Rok 1993 (SPRD tracking S&P 500) 5 ETFs (po sloučení veškerý obchod přešel na NYSE Arca) Rok ETFs (s ETFs provedeno obchodů YTD 2012 s celkovým obratem 27,5 mld. USD) Od roku krytých warrantů (k ) USD Od roku Zdroj: Vlastní zpracování dle dat vyplývajících z kapitoly č. 2 Jak bylo řečeno, kapitola č. 2 se soustředila také na to, jaké musí společnosti plnit podmínky, aby mohly být jejich instrumenty kótovány na burze. NYSE rozděluje své kotační podmínky podle toho, zda se jedná o americkou či neamerickou společnost. LSE zase stanovuje tyto podmínky podle trhu, na kterém chce být společnost kotována. Jak je patrné z následující tabulky, která shrnuje veškeré poţadavky na kotaci na burzách, NYSE je oproti LSE o poznání náročnější. Společnost, která by chtěla být obchodována na NYSE, musí mít tržní kapitalizaci minimálně 500 mil. USD (včetně cash flow) či 750 mil. USD (bez cash flow). LSE na svém prestiţním trhu Main Market poţaduje 1,1 mil. USD a u trhu AIM tento poţadavek dokonce není stanoven. Obě burzy mají poţadavek na počet veřejně obchodovaných akcií z celkového objemu emise. NYSE stanovila pevný minimální počet akcií (o trţní hodnotě min. 40 mil. USD) pro americké společnosti a akcií (o trţní hodnotě min. 100 mil. USD) pro neamerické společnosti. Procentuálně tento poţadavek stanovila LSE a to 25% z celkového objemu emise. Newyorská burza své poţadavky zaměřuje především na ekonomické ukazatele jako je zisková síla společnosti, test ocenění společnosti, ale také na počet akcionářů, minimální objem obchodů za dané časové období, minimální hodnotu čistých hmotných

57 aktiv, minimální cenu akcie v době upisování apod. Londýnská burza své poţadavky směřuje více na administrativní povinnosti společností, jako jsou výroční reporty, půlroční reporty, výkazy o čistém provozním kapitálu, finanční výkazy za poslední 3 roky, vyjádření stávajících akcionářů (je vyţadován souhlas 75% stávajících akcionářů), vyhotovení vstupních dokumentů apod. Vybrané kotační podmínky jsou shrnuty v následující tabulce č. 18. Tabulka 18: Srovnání kotačních podmínek na NYSE a LSE NYSE Kotační podmínky LSE US co s 67 Non-US co s 68 Main Market Aim Tržní kapitalizace: S cash flow: min. 500 mil. USD Bez cash flow: min. 750 mil. USD S cash flow: min. 500 mil. USD Bez cash flow: Min. 750 mil. USD Minimum veřejně akcií (v akcií (v obchodovaných trţní hodnotě min. trţní hodnotě min. akcií z celkové 40 mil. USD) 100 mil. USD) emise: Historické záznamy provozování 3 roky 3 roky obchodní činnosti (max): 400 U. S. roundlot, min. měsíční Minimální počet round-lot objem obchodů akcionářů: z celého světa min akcií Earning test: Zisk minimálně 10 Zisk minimálně zisková síla mil. USD za posl mil. USD za společnosti roky posl. 3 roky Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol 1,1 mil. USD Není stanoveno 25% z celkového objemu emise Není stanoveno 3 roky (pokrývající 3 roky (pokrývající 75% obchodu) 75% obchodu) Není stanoveno Není stanoveno Není stanoveno Není stanoveno Moţnost stát se veřejně obchodovatelnou společností na jedné ze srovnávaných burz něco 67 Americké společnosti 68 Neamerické společnosti

58 stojí. Společnosti platí takzvanou cenu za kotaci v podobě jednorázového a ročního kotačního poplatku. New York Stock Exchange stanovuje jednorázový kotační poplatek podle počtu veřejně obchodovaných akcií. Pokud je počet veřejně obchodovaných akcií menší neţ 75 mil., pak je poplatek 0,0048 USD za jednu akcii. Jeli tento počet v rozmezí milionů akcií, pak poplatek činí 0,00375 USD za jednu akcii. Nejniţší jednorázový poplatek 0,0019 USD připadá za jednu akcii v případě 300 a více veřejně obchodovaných akcií. S větším počtem veřejně obchodovaných akcií se poplatek sniţuje. Podle trţní kapitalizace se naopak stanovuje tento poplatek na hlavním trhu na Londýnské burze. Úroveň poplatku tedy závisí na trţní kapitalizaci kótované společnosti. Tyto dva údaje spolu jdou pozitivně, to znamená, ţe čím větší je trţní kapitalizace společnosti, tím větší poplatek bude účtován. Například u společností s trţní kapitalizací pod 5 mil. USD bude jednorázový poplatek činit USD, u společnosti s trţní kapitalizací nad 500 mil. USD, bude tento poplatek USD (všechny úrovně jsou uvedeny v tabulce č. 21). Pro představu: Jednorázovému poplatku na Main Market LSE USD určený pro společnosti s trţní kapitalizací menší neţ 5 mil. USD by na NYSE odpovídalo veřejně obchodovaných akcií (10 016/0,0048). Na trhu AIM Londýnské burzy je poplatek stanoven minimální a maximální hranicí ve výši USD a USD. Poplatek, který je účtován 1x ročně je na obou burzách také stanoven odlišně. Na Londýnské burze je konstruován podle trţní kapitalizace ve výši od 6584 USD až do USD (na trhu Aim je stanovena pevná částka USD). Newyorská burza vytvořila roční poplatek připadající na jednu akcii, konkrétně 0,00093 USD za 1 akcii (minimálně však USD). Shrnutí a srovnání poplatků je obsaţeno v následující tabulce č. 19. Tabulka 19: Srovnání kotačních poplatků na NYSE a LSE (v USD) Kotační poplatky NYSE Main Market LSE Aim Jednorázový (Podle počtu veřejně obch. Akcií) poplatek za < 75 mil. = 0,0048 /1 akcii kotaci: 75 mil. 300 mil.= 0,00375/1 akcii >300 = 0,0019 /1 akcii Roční poplatek 0,00093 USD / 1 akcii, minimum je za kotaci: USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat podkapitoly č (podle trţní kapitalizace; max) < 5 mil. = USD 5 50 mil. = USD mil. = USD mil. = USD >500 mil. = USD (podle trţní kapitalizace) Od 6584 USD aţ do USD Minimum: USD Maximum: USD (pevná částka) USD

59 3 Způsob obchodování na NYSE a LSE Oba burzovní trhy, které jsou předmětem komparace, mají svou specifickou trţní strukturu a systém obchodování 69 a na to se zaměřuje právě tato kapitola. 3.1 Způsob obchodování na NYSE Na New York Stock Exchange neboli Big Boardu se od 15. prosince 2005 obchoduje na takzvaném Hybridním trhu (angl. Hybrid Market). Tento trh je nazýván jako hybridní, neboť se jedná o dnes jiţ vzácnou kombinaci prezenčního a elektronického způsobu obchodování. Burzovní obchodníci zde tedy mohou uzavírat obchody jak osobními dohady, tak i elektronickou cestou prostřednictvím počítačové sítě a zcela se tak osobnímu kontaktu vyhnout. NYSE tak odolala celosvětové elektronizaci burz a zachovala si své parketové obchodování, i kdyţ s významnou podporou počítačů. NYSE věří, ţe nic nemůţe nahradit lidský úsudek a zodpovědnost a ţe jsou to lidská spojení, která zajišťují její sílu, niţší volatilitu, hlubší likviditu a lepší ceny 70. Prezenční způsob obchodování na NYSE je raritou současného burzovního světa, přesto se tento způsob posunul směrem k automatizaci, kdyţ v roce 1995 byly na burzu zavedeny bezdrátové ruční počítače (wireless hand held computers). To umoţnilo obchodníkům přijímat a provádět příkazy elektronicky prostřednictvím bezdrátového přenosu. Tento systém navrhl a vyvinul jeden z členů NYSE Michael Einersen a ukončil tak 203 let papírových transakcí. Prezenční obchodování na NYSE bylo také značně ovlivněno výpočetní technikou, jejíţ význam v posledních desetiletích neustále rostl a stále roste. Na Newyorské burze se obchoduje do pondělí do pátku v hlavní obchodní seanci 71 od 9:30 do 16:00 hod. newyorského času. Obchodní den na NYSE však začíná jiţ ve 3:30 hod., kdy nastává půlhodinová před-otevírací seance. Od 4:00 hod. do začátku hlavní obchodní seance (do 9:30 hod) probíhá otevírací aukce 72. Po skončení hlavní obchodní seance v 16:00 hod. nastává okamţitá zavírací aukce 73. Obchodní den je poté prodlouţen aţ do 20:00 hod. a to jak pro obchodování s dluhopisy, tak i pro obchodování 69 Obchodní systém je burzovní prvek, který definuje, kolikrát za den se stanovuje kurz a jakým způsobem. Závisí na tom, jaký druh burzy máme, zda prezenčního či plně elektronického charakteru 70 Takto svůj obchodní systém prezentuje sama NYSE na svých internetových stránkách 71 Angl. Core trading session 72 Angl. Opening Auction 73 Angl. Closing Auction

60 s akciemi v rámci NYSE Matchpoint 74 či Crossing Session II 75. Co je zobchodováno mimo řádnou obchodní seanci (9:30 16:00) není kurzvotvorné, to znamená, ţe nemá vliv na zavírací kurzy akcií Obchodní parket (NYSE Trading Floor) Obchodní parket Newyorské burzy je sloţen ze čtyř přilehlých (sousedících) parketů 76 : The Garage, The Main Room, The Blue Room a The Expanded Blue Room 77. V interiéru obchodního parketu je vymezeno 17 obchodních stanovišť, která jsou dále rozdělena na jednotlivé panely (sekce). Na NYSE je okolo 340 obchodních panelů (sekcí), přičemţ obchodní stanoviště, kde je největší četnost obchodů má panelů. Na kaţdém panelu je obchodováno v průměru 8 emisí akcií (kmenových i prioritních). Jednotlivé akcie jsou soustřeďovány na příslušná obchodní stanoviště a panely, kam byly přiděleny. Takzvané burzovní publikum 78 na obchodním parketu NYSE tvoří specialisté a jejich úředníci, kteří se nachází na jednotlivých obchodních stanovištích a mobilní Floor Brokeři (burzovní obchodníci), kteří reprezentují příkazy svých zákazníků. Floor Brokeři se mohou soustřeďovat a obchodovat na jakýchkoliv stanovištích na obchodním parketu, často tak však činí pouze na několika vybraných stanovištích, které se týkají jejich zájmu obchodování (dané akcie). Nelimitované příkazy vyřizují brokeři aukčním způsobem. Příkazy s limitovanými kurzy, které se odchylují od aktuálního trţního kurzu, předávají brokeři specialistům, kteří je při první vhodné příleţitosti provedou. 79 Všichni Floor Brokeři mají na obchodním parketu svůj stánek 80, který jim slouţí jako komunikační kanál mezi nimi, členskými firmami a zákazníky. Uvnitř obchodních stanovišť provádí úředníci specialistů řadu funkcí jako provádění příkazů, zaznamenávání obchodů a kótování prodejních a nákupních kurzů. Sám specialista se nachází vně obchodního stanoviště. Floor Brokeři navštěvují tato stanoviště, aby uskutečňovali příkazy svých klientů, přičemţ mají k dispozici floor reportéra, který jednotlivé transakce zaznamenává. Floor brokerům jsou 74 Několikrát denně páruje zadané příkazy, výsledné kurzy nejsou kurzvotvorné 75 V Crossing session II. se obchoduje od 16:00 do 18:30. Obchoduje se zde s koši cenných papírů s minimálním počtem 15 akcií na 1 koš a to bez ohledu na hodnotu. 76 Všechny se nachází na adrese Wall Street Dluhopisy kotované na NYSE se obchodují na NYSE bond prostřednictvím ABS (Automated Bond Systém), který zobrazuje ceny dluhopisů, páruje příkazy a stanovuje kurzy na principu time- price časové priority. 78 Angl. Trading Crowd 79 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN Angl. Booths

61 k dispozici také Floor Officials neboli úředníci, kteří jsou zaměstnanci burzy a broker jejich sluţby můţe kdykoliv vyuţít. Tito úředníci mají mimo jiné pravomoc pozastavit obchodování, pokud dojde k významné nerovnováze v přijatých příkazech 81. Specialisté a Floor Brokeři jsou členy NYSE. Úředníci asistující specialistům a Floor Brokerům jsou jejich zaměstnanci, zatímco floor reportéři jsou zaměstnanci NYSE Obchodní systém NYSE Na obchodním parketu 82 Newyorské burzy se obchoduje v aukčním systému, který je doplněn o prvky systému řízeného cenou. Na NYSE se tyto dva obchodní systémy doplňují a vytvořily systém aukčního formátu s nelimitovanými cenami, který je podpořen aktivitou market makerů jako zajišťovatelů potřebné likvidity. Aukční systém (angl. Auction System) Tento typ prezenčního obchodního systému, znám také jako metoda veřejného křiku (angl. open outcry), je charakteristický výskytem hloučků obchodníků snaţících se ve fyzickém kontaktu mezi sebou dohodnout cenu (cenu, která není limitována) a neúčastí burzovního zprostředkovatele v podobě dohodce (účastník burzy, který přijímá příkazy, zaznamenává je, ve vhodný okamţik je páruje a vyhlašuje kurz) či market makera (tvůrce trhu, který má za úkol neustále kotovat nákupní a prodejní kurzy). V aukčním systému se vyskytuje pouze burzovní zapisovatel (Floor reportér), který zapisuje uzavřené transakce tak, jak si je dohodli sami obchodníci v hloučku. Nahlašované ceny (kurzy) jednotlivých akcií nejsou jednotné, je zde několik cen týkajících se jedné akcie. Výhodou tohoto systému je transparentnost, rovnost burzovních obchodníků a výkonnost, neboť umoţňuje kontinuální obchodování. Nevýhodou je, ţe obchodování je limitováno počtem transakcí, které se dají zobchodovat. Systém řízený cenou (angl. Price Driven System) PSD je naopak charakteristický účastí market makerů, kteří zde hrají aktivní roli a mají povinnost zajišťovat potřebnou likviditu, tzn. nepřetrţitě kotovat prodejní a nákupní kurzy, za které je ochoten nakupovat resp. prodávat (to si vyţaduje i 81 Circuit breakers 82 Oficiální název je NYSE Trading floor

62 vysokou kapitálovou vybavenost market makerů). Na jednu akcii je potřeba více market makerů s více kurzy, které se neliší v jednom okamţiku. Burzovní obchodníci sledují kotace těchto market makerů a pokud se jim zdá kotace atraktivní, tak provedou transakci. Výhoda tohoto systému je v neustále zabezpečené likviditě a to právě díky zúčastněným market makerům. Pro investora to znamená, ţe se můţe kdykoliv zbavit své akcie. Další výhodou tohoto systému je nenáchylnost na transakční volatilitu, tzn., ţe kotace se od sebe neodlišují. NYSE Hybrid market kombinuje také dva elektronické obchodní systémy a to systém řízený kotacemi (Quote Driven System) a centrální objednávkovou knihu (central order book). Kombinace těchto obchodních systémů umoţňuje zohledňovat jak principy maximálního obratu, price-time a best-price priority 83, tak nezastupitelnou roli market makerů, kteří na trh dodávají potřebnou likviditu a zamezují tak transakční volatilitě. Centrální objednávková kniha (COB) V tomto elektronickém obchodním systému vystupuje v roli dohadce počítač. Fyzicky zde člověk nemusí vůbec figurovat. Burzovní obchodníci tedy sedí ve svých kancelářích, sledují počítač, který je napojen na burzu a ze svých terminálů v případě zájmu posílají nákupní či prodejní příkazy. Počítačový systém tyto příkazy spáruje a stanoví kurz, kdykoliv. Tento systém upřednostňuje 3 principy a to princip maximalizace obratu, princip přednosti dřívějšího příkazu (price-time priority) a princip přednosti příkazu výhodnějšího kurzu (best-price priority). Tento systém můţe být náchylný k transakční volatilitě (není zde zabezpečena volatilita a proto musí být stanoveny cenové limity, po které se kurz dané akcie můţe pohybovat. Systém řízený kotacemi (Quote Driven System) Jedná se o elektronický obchodní systém, kde také hlavní roli sehrává počítač. Najdeme zde však fyzickou podobu market makera, který hraje stejnou roli jako v případě prezenčního obchodního systému řízeného cenou, tedy roli neustálého kótování nákupních a prodejních kurzů, za které je ochoten nakupovat a prodávat. Rozdíl spočívá v tom, ţe market maker v tomto systému sedí ve své kanceláři a 83 Časová a cenová priorita

63 kotace zveřejňuje prostřednictvím počítače, kdeţto v systému řízeném cenou je fyzicky přítomný na parketu. Účastí market makera je zabezpečena likvidita a je tedy zamezeno transakční volatilitě. Mezi nevýhody tohoto systému je nerovné postavení účastněných subjektů a značná netransparentnost Tržní technologie Newyorské burzy Obchodní platforma NYSE zahrnuje širokou škálu technologických nástrojů, které pomáhají market makerům (specialistům) a burzovním obchodníkům (Floor Brokerům) při plnění svých funkcí. NYSE se snaţí prostřednictvím těchto komunikačních a počítačových technologií zabezpečit rychlost, efektivnost, spolehlivost a nízkonákladovost uskutečňování obchodů. Z důvodu rostoucího trendu objemu obchodů, NYSE neustále tyto technologie zdokonaluje. Zdokonaluje je například rozvíjením pracovních stanic (workstations) pro market makery, vytvářením systému pro řízení příkazů pro Floor Brokery, zavedením bezdrátových ručních terminálů (HHC hand held computer), vytvořením mobilní sítě na obchodním parketu a mnoho dalších. Na NYSE je 100 % příkazů elektronicky doručeno přímo do obchodních stanovišť, stánků Floor Brokerů nebo přímo do ručních počítačů na obchodním parketu následujícími způsoby: SuperDOT (Designated Order Turnaround System) Přes 95% všech nákupních a prodejních příkazů je doručeno do obchodních stanovišť, pracovních stanic specialistů prostřednictvím tohoto příkazy směrovacího systému (orderrouting system). SuperDOT zvládá většinu příkazů menšího objemu. Příkazy velkého objemu jsou zastoupeny osobním způsobem Floor Brokery prostřednictvím BBSS (Broker Booth Support System) či NYSE e-broker BBSS (Broker Booth Support System) Jedná se o počítačový systém, který je vyuţíván na přijímání příkazů na obchodním parketu. Tento systém je připojen na jednotlivá obchodní stanoviště specialistů a bezdrátové ruční počítače Floor Brokerů

64 NYSE e-broker Tento bezdrátový ruční nástroj umoţňuje Floor Brokerům sledovat a spravovat příkazy a kotace uskutečňované na parketu a sledovat průběh a rychlost jejich provádění od zákazníka po okamţik prodeje (angl. Point of Sale). NYSE Direct+ Toto vysokorychlostní plně elektronické spojení mezi členskými organizacemi NYSE a burzou umoţňuje okamţité elektronické provedení příkazů. NYSE direct+ nabízí rychlé, automatické provedení limitních příkazů aţ do akcií. Za tento způsob spojení navíc není účtován ţádný poplatek stejně jako u SuperDOT, který nevyţaduje ţádný poplatek u příkazů aţ do akcií. NYSE Direct+ je moţné vyuţít při nákupu či prodeji více jak 100 akcií. SFTI (Secure Financial Transaction Infrastructure) V červnu roku 2010 byla představena globální síť SFTI, která umoţňuje globální propojení klientů s elektronickým obchodním systémem NYSE. Toto spojení navíc umocnilo vytvoření technologické divize NYSE Technology Solutions, která poskytuje samotné burze, ale především kupujícím a prodávajícím stranám srovnávací data týkající se veškerých provedených transakcí. NYSE Technology Solutions nabízí své sluţby v oblastech jako Global Market Data, která nabízí celou řadu informačních produktů týkajících se světového kapitálového trhu a všech tříd aktiv, Trading Solutions, která vytváří a realizuje software pro zasílání zpráv o trţních datech v reálném čase, to znamená distribuce trţních dat a integrace produktů, Exchange Solutions (Poskytuje sluţby a poradenskou činnost v oblasti burzovních platforem týkajících se všech tříd aktiv) a Global Connectivity, která nabízí jednu z největších a nejspolehlivějších sítí propojující firmy a burzy po celém světě Next-generation Trading Model New York Stock Exchange se s povolením komise pro cenné papíry (SEC) rozhodla pro transformaci svého obchodního modelu a revizi pravidel, která povede k maximalizaci kvality a konkurenceschopnosti trhu NYSE v současném elektronizovaném obchodním prostředí. Rychlé a elektronické obchodování je v současnosti normou a naši zákazníci poţadují, abychom jim poskytli něco víc. Chtějí trh, který povzbudí jeho účastníky, aby

65 dodávali na trh větší likviditu, coţ umoţní zákazníkům provádět větší obchody a to mnohem efektivněji 84. NYSE se ve své transformaci zaměřuje na sníţení volatility, zmenšení rozdílu mezi nejlepšími nákupními a prodejními kurzy 85, vylepšení cen, větší aktivitu účastníků na trhu a to přítomností více trţních profesionálů a na celkovou vyšší likviditu na trhu. Transformace na Next-Generation Market Model NYSE spočívá v těchto úpravách: Specialisté jsou přeměněni na DMMs (Designated Market Makers), kteří zodpovídají za poskytování likvidity na trhu, mají lepší kapitálovou vybavenost a mají rovný přístup k informacím jako ostatní účastníci trhu. Kotace Designated market makerů jsou jednotné s kotacemi Floor Brokerů a s těmi, které se uvádějí v NYSE Display Book 86. Algoritmus Designated market makerů nebude dostávat takzvaný look 87 na příchozí objednávky. To zajišťuje, ţe DMMs nevidí příkazy jako první a není tak zvýhodněn oproti ostatním účastníkům trhu. Vytvoření nového typu příkazu Non displayed Reserve Order. Tento příkaz je charakteristický tím, ţe se nezobrazuje market makerům (DMMs) a je publikován s takzvanou nulovou hodnotou. DMMs mají povinnost kotovat NBBO National best bid and offer po určitý procentuelně vymezený čas. Nový trţní model NYSE zahrnuje nového účastníka trhu a to SLPs neboli dodatečné poskytovatele likvidity (Supplemental Liquidity Providers), jejichţ hlavním úkolem je dodávat likviditu na trh NYSE. SLPs jsou povinni udrţovat nákupní nebo prodejní kurzy na úrovni NBBO (National best bid and offer nejlepší prodejní a nákupní kurzy na národní úrovni) u jednotlivých cenných papírů a to nejméně 10 % obchodního dne. Cílem zařazení SLPs na trh je vytvářet větší kotační aktivitu a konkurenci, která povede ke zmenšování spreadů a vyšší likviditě. Při kaţdé činnosti, která k tomuto cíli povede, platí NYSE SLPs finanční odměnu (provizi). Členská organizace nemůţe vykonávat zároveň funkci DMM a 84 Lawrence Leibowitz, výkonný viceprezident NYSE Euronext 85 Zmenšení spreadů u best bid a offer 86 Display book je nástroj, pouţívaný specialisty (nyní DMMs) na burze ke sledování resp. monitorování a řízení toku příkazů. Sleduje také, jak se vyvíjí aktivita daného cenného papíru na trhu. 87 Burzovní hantýrka look, jako pohled na příchozí objednávky (příkazy) předtím neţ je uvidí ostatní účastníci na trhu

66 SLP u jednoho určitého cenného papíru. SLP má k dispozici stejné trţní informace jako ostatní účastníci trhu. SLPs obchodují pouze na vlastních účtech. V současné době je NYSE jedinou burzou, která poskytuje čtyři zdroje likvidity viz. následující tabulka č. 20. Tabulka 20: Poskytovatelé likvidity na NYSE DMMs SLPs Floor Brokeři Další členové NYSE DMMs jsou jedinými tvůrci SLPs jsou dodavatelé trhu, kteří jsou povinni likvidity, kteří doplňují a tlumit volatilitu na trhu. zvyšují konkurenci Přibliţně 90% jejich existujícím poskytovatelům aktivity přispívá k větší kotací. Okolo 89% jejich likviditě na trhu. činnosti přispívá k větší likviditě na trhu. Zdroj: Floor Brokeři jsou nezávislí elektronicky propojení agenti s přístupem k pokročilým algoritmům. Přibliţně 61% jejich aktivity přispívá k větší likviditě na trhu. Řada market makerů a brokerů, kteří reprezentují příkazy na NYSE. Mnoho market makerů z burzy Nasdaq jsou také aktivní na NYSE. V současnosti roli DMMs na NYSE plní tyto firmy: Barclays Capital, BofA Merrrill, GETCO Securities, LLC, Goldman Sachs & Co., Knight Capital Group, Inc., J. Streicher & Co., LLC, Virtu Financial Capital Markets, LLC Funkci SLPs na NYSE plní tyto firmy: Barclays Capital, Citadel Securities LLC, Goldman Sachs & Co., HRT Financial LLC, Knight Capital Americas, L. P., BofA/Merrill, Octeg LLC, Tradebot System Inc., Virtu Financial LLC 3.2 Způsob obchodování na LSE Londýnská burza je charakteristická svou rozmanitou trţní strukturou a různorodostí uplatňovaných obchodních systémů. Obchodování s cennými papíry je na LSE strukturováno do 4 hlavních tržních segmentů, přičemţ některé z nich jsou ještě dále strukturované na dílčí segmenty týkající se jednotlivých trţních odvětví či daného geografického celku. London Stock Exchange je plně elektronická burza. Obchodní systémy jsou zde zaloţeny na centrální objednávkové knize (central order book), které jsou v některých případech doplněny o market makery. LSE člení své obchodní systémy

67 podle druhu cenných papírů, jejichţ obchodování pokrývají resp. podle jejich likvidity. Pro obchodní systémy na LSE byla zásadní nedávná akvizice 88 s Millenium Exchange, od které LSE převzala obchodní a informační platformu MilleniumIT a nahradila tak doposud uţívaný TradElect od společnosti Microsoft. MilleniumIT byla zaloţena v roce 1995 v Colombo, Sri Lanka jako společnost zabývající se proprietárními 89 softwarovými produkty, poskytováním obchodních systému pro malé a střední podniky a poskytováním technologických řešení slouţících pro průmysl světových kapitálových trhů. Produkty pro světové kapitálové trhy poté zahrnují právě poskytování obchodních platforem. Nová obchodní platforma se začala do obchodního systému LSE implementovat na začátku roku Na LSE se obchoduje v kontinuálním reţimu od pondělí do pátku od 8:00 do 16:30 hod. londýnského času. Obchodní den na LSE je však velmi pestrý a začíná jiţ v 7:15, kdy dochází k zaznamenávání obchodů 90 aţ do 7:50. Neţ začne kontinuální obchodování, nastává ještě fáze otevírací aukce od 7:50 do 8:00 hod. Deset minut v 16:20 hod. je věnováno takzvanému VWAP 91. V 16:30 probíhá pětiminutová zavírací aukce 92 a do 17:00 nastává správa příkazů. Den na LSE končí v 17:15 hod. patnáctiminutovým trade reportem Struktura trhu Londýnské burzy Jak bylo jiţ zmíněno, trh Londýnské burzy je strukturován do čtyř hlavních trţních segmentů. Tyto segmenty se od sebe odlišují typem společností, které se na nich obchodují, respektive typem investorů, kterým je určen. Na LSE jsou rozlišovány tyto trţní segmenty: Main Market Vlajková loď LSE, Main Market neboli hlavní trh, je světově nejvíce mezinárodně diverzifikovaným trhem určeným pro kótování a obchodování majetkových, dluhových a dalších cenných papírů. Na Main Market je kótováno přes společností z 60 zemí 88 V říjnu roku Proprietární software je takový software, kde autor tohoto softwaru neposkytuje zákazníkovy zdrojové kódy a nemá tedy jakoukoliv moţnost provádět v softwaru úpravy. 90 Angl. Trade reporting 91 VWAP zkoumá dopady větších a menších objemu obchodů na ceny cenných papírů. VWAP je dán podílem objemu obchodů vyjádřených v měně a průměrného objemu obchodů týkajících se daného cenného papíru. 92 Angl. Closing auction

68 působících ve více jak 42 odvětvích, které patří mezi světově nejprestiţnější a nejdynamičtější společnosti. Hlavní trh se zaměřuje právě na tyto společnosti, pro které je kotace a moţnost obchodování jejich cenných papírů zároveň velmi reprezentativní záleţitostí. V rámci Main Market byly vytvořeny další dva specializované trţní segmenty, které se zaměřují na společnosti z odvětví inovativních technologií a zdravotnictví, tedy techmark a techmark mediscience. Trţní segment techmark zahrnuje 114 společností včetně 11 společností mezinárodních. Trţní hodnota těchto společností dosahuje 415,4 mld. dolarů. Společnosti v rámci tohoto segmentu navýšili svůj kapitál jiţ o 45 mld. dolarů 93. Na Main Marketu se kromě kmenových a prioritních akcií obchodují také dluhopisy, depozitní stvrzenky, instrumenty emitované fondy včetně různých typů strukturovaných produktů a derivátů. Alternative Investment Market Na tomto alternativním investičním trhu se obchodují menší avšak dynamické společnosti s rychlým rostoucím potenciálem. AIM je nejrychleji rostoucím trhem pro malé a střední společnosti na světě. Tento trh je domovem společností ze 40 různých odvětví s celkovou trţní hodnotou téměř 101,9 mld. USD, přičemţ 20 % tvoří mezinárodní společnosti. Jak velký zájem má investorská veřejnost o tyto společnosti s malou a střední trţní kapitalizací, dokazuje navýšení kapitálu těchto společností o 7,3 mld. dolarů jen v roce 2009, tedy v roce, kdy na kapitálových trzích panovalo jisté pozdviţení jako důsledek propuknuté finanční krize. V rámci AIM vznikl trţní segment LandMARK, který zasahuje i do fungování Main Marketu. Tento segment zahrnuje britské a irské společnosti. Na trhu AIM se obchoduje taktéţ s akciemi kmenovými i prioritními a stejně tak s depozitními stvrzenkami a instrumenty emitovanými fondy. Od roku spuštění tohoto segmentu byl kapitál společností navýšen o 105,4 mld. dolarů. Professional Securities Market (PSM) PSM byl spuštěn v roce 2005 a je určen pro profesionální a institucionální investory. Tento trh umoţňuje společnostem navyšovat svůj kapitál prostřednictvím emise speciálních dluhových cenných papírů, prioritních akcií či depozitních stvrzenek. V červenci roku 2011 zde bylo kotováno 505 instrumentů (32 depozitních stvrzenek, 108 eurobondů, Data odpovídají roku

69 střednědobých směnek a 6 fixed income 94 instrumentů) od 190 emitentů. Tento segment se specializuje zejména na instrumenty vydávané emitenty ze zemí mimo EU nebo z rozvíjejících se trhů. 95. Specialist Fund Market (SFM) Tento trh Londýnské burzy je věnovaný speciálním investičním fondům, které se zaměřují na institucionální a kvalifikované investory Obchodní systémy na LSE Obchodní systémy na londýnské burze jsou navrţeny tak, aby maximalizovaly likviditu cenných papírů, které se v nich obchodují. Obchodní systémy na LSE zároveň také působí jako trţní segmenty, neboť jsou určeny pro různé skupiny cenných papírů lišících se od sebe různým stupněm likvidity či typem zahrnutého instrumentu. Na LSE jsou uplatňovány obchodní systémy od plně elektronických, příkazy řízených systémů pro likvidní britské a mezinárodní GDRs aţ po kotacemi řízené systémy s market makery pro méně likvidní instrumenty. LSE rozděluje své obchodní systémy na tuzemské (domestic) a mezinárodní (international) viz tabulka č 21. Jednotlivé obchodní systémy jsou charakterizovány v následujícím textu: Tabulka 21: Přehled obchodních systémů na LSE Tuzemské SETS SETSqx SEAQ ORB Mezinárodní IOB (international order book) European quoting systém European trade reporting Zdroj: vlastní zpracování dle dat z 94 Fixed Income instrumenty jsou instrumenty s nízkým rizikem a nízkým výnosem. Tyto instrumenty zajišťují jistý, avšak nízký výnos. Patří sem například prioritní akcie či vládní dluhopisy. 95 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN

70 SETS (Stock Exchange Electronic Trading Service): Jedná se o elektronický obchodní systém typu centrální objednávkové knihy (Central Order Book), kde jsou přijaté příkazy párovány automaticky prostřednictvím počítače. SETS je jedním z nejlikvidnějších obchodních systémů typu centrální objednávkové knihy v Evropě, ve kterém se obchodují ty největší a nejlikvidnější společnosti 96. V SETS se obchodují společnosti, které jsou zahrnuty v indexech FTSE , FTSE a FTSE Small Caps 99 včetně likvidních akcií společností v segmentu AIM a sekundárně kotovaných britských a irských akcií. Tento obchodní systém zahrnuje velké mnoţství typů příkazů, které mohou být účastníky burzy prováděny. S implementací nové obchodní platformy MilleniumIT mezi tyto typy přibyly také Stop loss příkazy 100 a Stop limit příkazy 101. V rámci tohoto systému existuje i jistá modifikace (podsystém) pro sekuritizované deriváty (konkrétně kryté warranty a strukturované produkty). SETSqx (Stock Exchange Electronic Trading Service quotes and crosses): Tento obchodní systém funguje od roku 2007, kdy nahradil systém SEATS Plus. SETSqx kombinuje elektronický obchodní systém centrální objednávkové knihy s nepřetrţitou činností market makerů zajišťujících likviditu na trhu (COB + systém řízený kotacemi). Denně jsou realizovány čtyři aukce v 8:00 hod., v 11:00 hod., ve 3:00 odp. a ve 4:35 odp. V tomto obchodním systému jsou obchodovány méně likvidní instrumenty neţ v SETS. V SETSqx jsou obchodovány všechny akcie společností, které jsou obchodované v trţních segmentech Main Market a AIM a nejsou obchodovány v SETS. Pro kaţdou obchodovanou akcii je stanoven minimální počet 5 market makerů. SEAQ (Stock Exchange Automated Quotation) SEAQ je elektronický obchodní systém typu systému řízeného cenou, který je charakteristický přítomností market makerů kótujících prodejní a nákupní kurzy vymezených akcií. Obchodují se zde akcie mid-cap 102 společností kotovaných na LSE, které se neobchodují v systému SETS ani SETSqx. Jsou zde obchodovány také dluhopisy. 96 Tzv. blue chips 97 Index zahrnující 100 společností s největší trţní kapitalizací 98 Index zahrnující 250 společností s největší trţní kapitalizací 99 Index zahrnující společnosti s malou trţní kapitalizací 100 Příkaz Stop Loss vydá pokyn systému k prodeji instrumentu, pokud tento klesne na určitou cenu. Kdyţ akcie klesnou na tuto cenu, z příkazu Stop Loss se stane trţní příkaz. Trţní příkaz vydá pokyn systému Plus500, aby okamţitě prodal za nejlepší moţnou cenu. 101 Příkaz stop limit instruuje k prodeji instrumentu, kdyţ a jestliţe instrument dosáhne určité ceny. 102 Společnosti se středně velkou trţní kapitalizací

71 ORB (Order book for Retail Bonds) V roce 2010, LSE spustila elektronický obchodní systém ORB, který funguje na obdobném principu jako SETS, tedy na principu centrální objednávkové knihy s automaticky párujícími se nákupními a prodejními příkazy prostřednictvím počítače. Účastníci trhu zde mohou zadávat i příkazy limitní. ORB je určen pro obchodování s maloobchodními dluhopisy (Retail bonds). Nabízí přístup k řadě takzvaných UK 103 gilts 104 a UK korporátních dluhopisů (v retailových objemech, nominální hodnota i okolo 1000 liber), které zároveň tvoří trţní segmenty UKGT 105 a UKCP 106. Tento systém byl vytvořen na popud silné poptávky drobných investorů, kteří chtěli mít snadný přístup na sekundární trh fixed-income 107 cenných papírů. Obchodní den ORB začíná otevírací aukcí od 8:00 do 8:45 hod. a pokračuje kontinuálním obchodováním aţ do zavření trhu v 16:30 hod. IOB (International Order Book) Jedná se o obchodní systém typu centrální objednávkové knihy, který je určen k obchodování s GDRs (Global Depository Receipts). Tento systém umoţňuje přímý přístup k cenným papírům z okolo 45 zemí světa, přičemţ největší zastoupení zde mají ruské investiční instrumenty. Obchodování v tomto systému činí 17% z celkového obchodování na LSE a průměrný denní obrat zde činí 1,2 mld. USD. K obchodování v tomto systému je připojeno 92 členů Londýnské burzy (data k říjnu roku 2011). EQS (European Quoting Service) EQS je elektronický obchodní systém řízený kotacemi (účast market makerů), ve kterém jsou zahrnuty všechny likvidní evropské cenné papíry neobchodované v SETS či v SETSqx. Market Makeři kótují prodejní a nákupní kurzy během doby, po kterou jsou kotovat povinni, tedy po MQP (Mandatory Quote Period). Není zde určen minimální počet market makerů na cenný papír. Tento systém obsahuje také trade reporting platformu, pro zaznamenávání obchodů s likvidními MiFID cennými papíry UK United Kingdom Britské dluhopisy 104 Prvotřídní dluhopisy - bezrizikové 105 United Kingdom gilts 106 United Kingdom corporates 107 Fixed Income instrumenty jsou instrumenty s nízkým rizikem a nízkým výnosem. Tyto instrumenty zajišťují jistý, avšak nízký výnos. Patří sem například prioritní akcie či vládní dluhopisy. 108 Cenné papíry uznané trhy regulovanými Evropskou Unií

72 ETRS (European Trade Reporting Service) Tento systém slouţí jako trade reporting service pro zaznamenávání obchodů s nelikvidními MiFID cennými papíry neobchodovanými na jiném obchodním systému LSE. Reporty obchodů jsou publikovány v reálném čase na více jak obrazovkách (terminálech) ve více jak 100 zemí Technologie na LSE LSE svým účastníkům nabízí řadu technologických a informačních nástrojů (resp. systémů) pro usnadnění přístupu na trh a spojením s ním. Konektivitu trhu na LSE zajišťují nástroje, jejichţ přehled nabízí následující tabulka č. 22. Tabulka 22: Přehled nástrojů a systémů zajištující konektivitu na LSE Exchange hosting Extranex NPSs (Network Service Providers) Moţnost s nejniţší úrovní Prostřednictvím Extranex LSE rozšiřuje svou latence neboli čekací doby se mohou přímo spojit přístupovou síť vhodný pro firmy, které s burzou zákazníci se svým partnerstvím chtějí mít nejrychlejší vlastním obchodním a s akreditovanými network přístup na trhy LSE. informačním systémem. partnery (NPSs). NSPs Zákazníkům nabízí ultra poskytují trţní data rychlý přístup na trh včetně související s trhy LSE za přístupu k trţním datům provizi svým koncovým v reálném čase. zákazníkům. Zákazníci NPSs mají k dispozici trţní data v podstatě stejným způsobem jako u Extranex. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z VAN (Vendor Access Network) Stejným způsobem jako u NPSs LSE rozšiřuje svou přístupovou síť přes VAN model, tedy přes proprietární sítě akreditovaných Access Network prodejců. Telefonní síť pro profesionální obchodníky s cennými papíry zajišťuje STX. Tato privátní telefonní síť je vyuţívána členskými firmami a profesionály daného odvětví napříč Velkou Británií, Irskem a Normanskými ostrovy. Je přístupný členům i nečlenům LSE a je zpoplatněn. Rychlý přístup na LSE neboli konektivitu investičním manaţerům a brokerům zajišťuje tzv. FIX Gateway systém. Tento vysokorychlostní FIX message routing systém umoţňuje jeho účastníkům komunikovat prostřednictvím zpráv jak s tuzemskými, tak zahraničními protistranami a to rychle a okamţitě

73 3.3 Shrnutí a komparace Kapitola č. 3 se zabývala způsobem obchodování na komparovaných burzách NYSE a LSE, tedy jejich trţní strukturou a uplatňovanými obchodními systémy. Na obou burzách, jak na NYSE, tak i na LSE, došlo v posledních letech k určitým změnám a transformacím. NYSE svůj trţní model transformovala na současný NYSE Next-generation market model, který významně změnil nejen strukturu účastníků této burzy a to tím, ţe nahradil stávající specialisty za Designated Market Makers a dodal na trh nový zdroj likvidity, takzvané dodatečné poskytovatele likvidity (SLPs), kteří kromě zajišťování likvidity na trhu činí konkurenci ostatním účastníkům trhu a sniţují tak spread mezi kotovanými nákupními a prodejními kurzy. LSE nahradila svou obchodní platformu TradElect od Microsoftu novou obchodní a informační platformou od MilleniumIT, kterou převzala od Millenium Exchange vzájemnou akvizicí. Na NYSE obchodování s cennými papíry probíhá na hybridním trhu, který kombinuje prezenční a elektronickou formu obchodování. Pro prezenční parketové obchodování se vyuţívá obchodní systém, který kombinuje výhody aukčního a cenou řízeného systému. Tedy výhodu nelimitovaných cen a podpory market makerů zajištujících likviditu. Elektronická forma obchodování zkombinovala výhody centrální objednávkové knihy a systému řízeného kotacemi, tedy princip maximalizace obratu, časovou a cenovou prioritu a omezení transakční volatility díky market makerům. Londýnská burza je plně elektronická a má rozmanitou síť obchodních systémů. Ty jsou z většiny postaveny na systému centrální objednávkové knihy, který je za určitých podmínek modifikován podle určité akcie s různým stupněm likvidity. Tyto systémy zároveň fungují i jako trţní segmenty. Přehled jednotlivých obchodních systémů na LSE a jejich zaměření přináší tabulka č 23. Londýnská burza má svůj burzovní trh strukturován do několika trţních segmentů a podsegmentů. Hlavními jsou Main Market, AIM, Professional security Market a SFM. V rámci trţního segmentu Main Market byly vytvořeny dva podsegmenty techmark a techmark mediscience. V rámci AIM vznikl podsegment landmark. Na NYSE podobná segmentace existuje v podobě čtyř přilehlých parketů The Garage, The Main Room, The Blue Room a The Expanded Blue Room, kde jsou dané typy akcií rozděleny a obchodovány v jednotlivých sekcích na parketu

74 Tabulka 23: Přehled obchodních systémů na LSE Název obchodního systému Typ obchodního systému Jaké cenné papíry pokrývá? Centrální objednávková kniha příkazy jsou párovány automaticky via počítač. SETS Centrální objednávková kniha + kotace market makerů (min. 5 SETSqx market makerů na 1 akcii) Systém řízený kotacemi SEAQ Centrální objednávková kniha ORB příkazy jsou párovány automaticky via počítač. Centrální objednávková kniha IOB příkazy jsou párovány automaticky via počítač. Systém řízený kotacemi EQS Zdroj: vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol Obchodují se zde akcie nejlikvidnějších a největších britských a irských společností. A společnosti zahrnuté do indexů FTSE 100, FTSE 250, FTSE Small Caps. Všechny akcie společností z trţního segmentu Main Market a AIM, které nejsou obchodovány v SETS Akcie mid-cap společností, které se neobchodují v SETS ani SETSqx Maloobchodní dluhopisy UK gilts a UK korporátní dluhopisy (retail-size) GDRs aţ ze 45 zemí světa Likvidní MiFID cenné papíry, které nejsou obchodované v ţádném z jiných obchodních systémů LSE NYSE i LSE nabízí svým členům, ale i zákazníkům řadu technologických a informačních nástrojů, systémů a sítí, které usnadňují přístup na burzu a působení na ni. NYSE usnadňuje působení svých členů na burze svými technologickými nástroji, jako jsou ruční počítače HHC či počítačovými systémy jako je SuperDOT, jehoţ prostřednictvím je vyřízeno přes 95% všech příkazů doručeno do obchodních stanovišť, NYSE Direct+, který provádí rychlé, automatické provedení limitních příkazů a BBSS, který přijímá příkazy na obchodním parketu a je napojen na jednotlivá obchodní stanoviště a HHC Floor brokerů. Na LSE je k dispozici účastníkům burzy FIX Gateway systém, který umoţňuje rychlou komunikaci mezi jednotlivými účastníky prostřednictvím zpráv a STX telefonní síť určenou nejen členům LSE, ale i nečlenům a profesionálům daného odvětví. Vysokou konektivitu na NYSE zajišťuje globální síť SFTI, která propojuje klienty z celého světa

75 s elektronickým obchodním systémem NYSE. Na LSE je přístup zákazníků usnadňován prostřednictvím sítí Exchange hosting a Extranex. Ke zvyšování konektivity LSE navíc vyuţívá externí poskytovatele NPSs a VANs

76 4 Analýza vybraných burzovních prvků Tato kapitola se zaměřuje na analýzu vybraných burzovních dat, týkajících se komparovaných burz NYSE a LSE. Kapitola se soustřeďuje na analýzu těchto burzovních dat: Tržní kapitalizace Objem uskutečněných obchodů Počet kótovaných společností 4.1 Analýza tržní kapitalizace NYSE a LSE Kapitola č. 4.1 se zabývá analýzou burzovního prvku tržní kapitalizace v rámci srovnávaných burz NYSE a LSE. Tento prvek bude u kaţdé burzy sledován v čase za různá období. Co trţní kapitalizace vlastně vyjadřuje? Trţní kapitalizace vyjadřuje hodnotu burzy na základě trţního ohodnocení cen akcií společností na burze kótovaných. Trţní kapitalizace burzy je tedy dána součinem všech emitovaných akcií všech společností kótovaných na burze a aktuální ceny jejich akcií na trhu. Podle tohoto prvku je posuzována takzvaná velikost burzy a je vhodným nástrojem ke komparaci jednotlivých burz mezi sebou Analýza tržní kapitalizace NYSE Trţní kapitalizace The New York Stock Exchange v současnosti dosahuje hodnoty ,6 mil. USD (údaj k únoru 2012). Tuto hodnotu tvoří dílčí kapitalizace jednotlivých společností, kótovaných na NYSE. Mezi šest společností s největší kapitalizací na NYSE patří (údaj k září 2011) 109 : Exxon Mobile (NYSE:XOM): Petro China, ADR (NYSE:PTR): BHP Billiton, ADR (NYSE:BHP): 383,5 mld. USD 259,7 mld. USD 243,5 mld. USD 109 Zdroj:

77 Royal Dutch Shell, ADR (NYSE:RDS) Petroleo Brasileiro, ADR (NYSE:PBR) IBM (NYSE:IBM) 223,2 mld. USD 216,5 mld. USD 212,6 mld. USD V následujících tabulkách a grafech je znázorněn historický vývoj této hodnoty ve dvou na sebe navazujících obdobích 1990 aţ 2000 a 2001 aţ 2010 včetně meziroční změny v absolutních a relativních hodnotách. Historický vývoj trţní kapitalizace NYSE je sledován i komplexně od roku 1990 do současnosti. Poslední dva nejaktuálnější roky (rok 2011, rok 2012) jsou navíc komparovány mezi sebou zvlášť k měsíci únoru. Tabulka č. 24, která následuje, zkoumá vývoj trţní kapitalizace v letech 1990 aţ Graficky tento vývoj navíc znázorňuje graf č. 2. Tabulka 24: Vývoj tržní kapitalizace NYSE včetně meziroční změny v letech (v USD) Rok Tržní kapitalizace. Meziroční změna Meziroční změna (v USD) (v absolutních hodnotách) (v relativním vyjádření, v %) ,4 % ,1 % ,9 % ,5 % ,3 % % ,8 % ,7 % ,3 % ,8 % Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z

78 Graf 2: Grafické znázornění vývoje tržní kapitalizace NYSE v letech (v bn. USD) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 26 Z tabulky č. 24 a grafu č. 2 je v tomto období patrný rostoucí trend hodnoty trţní kapitalizace NYSE (dále hodnota TK ). Devadesátá léta byla obecně populárním obdobím pro obchodování na burzách a společnosti hromadně vstupovaly na trh a emitovaly své podíly, coţ jim pomohlo navyšovat svůj kapitál. Tento obecný trend měl dopad na zvyšující se počet kótovaných společností na burze a tedy i na zvyšující se trţní kapitalizaci burzy. V tomto období navíc docházelo k takzvané akciové rally, kdy ceny akcií rostly aţ do roku 2000 (splasknutí internetové bubliny). Zvyšující se ceny akcií zvyšují kapitalizaci kótovaných společností a tím tedy i celkovou kapitalizaci burzy (trţní kapitalizaci). Od roku 1990, kdy hodnota TK NYSE činila 2 692,1 mld. USD, do roku 2000, kdy tato hodnota dosahovala ,6 mld. USD, vzrostla hodnota TK NYSE o 8 842,5 mld. USD (o 328,5 %). K největší meziroční změně došlo mezi roky 1995 a 1994, kdy se hodnota TK v roce 1995 zvýšila o 36,3 % (o USD) oproti roku K mírnému poklesu došlo pouze v roce 1994, kdy hodnota trţní kapitalizace poklesla oproti předchozímu roku (rok 1993) o USD (tato horentní suma přestavuje pokles pouze o 1,5 %). Následující tabulka (tabulka č. 25) zkoumá vývoj trţní kapitalizace na Newyorské burze v letech Tento vývoj je také vyobrazen pomocí grafu č

79 Tabulka 25: Vývoj tržní kapitalizace NYSE včetně meziroční změny v letech (v USD) Rok Tržní kapitalizace (v USD) Meziroční změna (v absolutních hodnotách) Meziroční změna (v relativním vyjádření, v %) ,4 % ,3 % ,2 % ,2 % ,3 % ,1 % ,5 % ,2 % ,5 % ,1 % Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Graf 3: Grafické znázornění tržní kapitalizace NYSE v bn. USD v letech Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z tabulky č. 27 V období let 2001 aţ 2010 se tak prudký růst hodnoty TK NYSE nekonal, jak je zřejmé z tabulky č. 25 a grafu č. 3. Naopak tato hodnota zaznamenala dva strmé propady v letech 2002 a 2008 (v tabulce a grafu červeně vyznačené). V roce 2002 byl tento propad o Hodnota navazuje na hodnoty z předchozí tabulky č

80 mld. USD (o 18,4 %). Důvodem propadu byly v tomto roce nově vytvořené standardy, která NYSE stanovila pro stávající kótované společnosti. Kvůli nim musela řada společností tento burzovní trh opustit z důvodu jejich nenaplnění 111. To však nebyl jediný důvod. Vliv na tento pokles měla i nejistota investorů, která započala v době splasknutí internetové bubliny, umocněné teroristickými útoky na WTC a účetními skandály v roce Od roku 2002 trţní kapitalizace NYSE pozvolna rostla, aţ v roce 2007 dosáhla svého historického maxima, tedy ,8 mld. USD. TK burzy od svého dna v roce 2002 vzrostla o 73,6 %. Historické maximum však vystřídal prudký pokles hned rok poté v roce Rok 2008 zaznamenal mnohem větší pokles trţní kapitalizace NYSE, neţ tomu bylo v roce V roce 2008 poklesla hodnota TK NYSE o 41,1 % (o mld. USD). Důvodem byla globální finanční krize, která se nevyhnula ani společnostem kótovaným na NYSE a cenám jejich akcií. Následující tabulka č. 26 a graf č. 4 komparují aktuální stav trţní kapitalizace NYSE k únoru 2012 se stavem v předchozím období, tedy k únoru Tabulka 26: Tržní kapitalizace NYSE k únoru roku 2011 a 2012 včetně mez. změny, v USD Období Tržní kapitalizace. Meziroční změna Meziroční změna (v USD) (v absolutních hodnotách) (v relativním vyjádření, v %) Únor, Únor, ,4 % Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Z této tabulky je zřejmý pokles současné hodnoty trţní kapitalizace, která činí ,5 mld. USD (údaj k únoru, 2012). V únoru roku 2011 však byla tato hodnota na úrovni ,4 mld. USD, coţ pro aktuální hodnotu znamená pokles o 11,4 % (o 1 651,2 mld. USD) viz graf č. 4. Je však třeba připomenout, ţe komparace se týká dat z únorů daných let. Trţní kapitalizace NYSE totiţ na konci roku 2011 (v prosinci) činila pouze ,5 111 NYSE stanovila tři základní poţadavky: celkový počet akcionářů nesměl klesnout pod 400 a počet veřejně obchodovaných akcií byt menší neţ , průběrná globální trţní kapitalizace nesměla být po dobu 30 dnů menší neţ 15 mil. USD a cena akcie nesměla po dobu 30 obchodních dnů klesnout pod 1 dolar

81 mld. USD. V tomto srovnání hodnota trţní kapitalizace od prosince 2011 vzrostla o 1 013,7 mld. USD (o 8,6 %). Graf 4: Srovnání year-to-year 112 tržní kapitalizace NYSE, únor 2012 vůči únoru 2011, v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Komplexní pohled na vývoj hodnoty trţní kapitalizace NYSE poskytuje následující graf č. 5, který spojuje obě analyzována období, tedy a , včetně dvou nejaktuálnějších let 2011 a 2012 (údaj k únoru). Graf 5: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace NYSE v letech 1990 únor 2012 v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích tabulek 112 meziroční

82 Členitý reliéf grafu naznačuje různé trendy, které se na vývoji trţní kapitalizace NYSE projevily. Celkový trend je však rostoucí a trţní kapitalizace NYSE se od roku 1990 do roku 2012 navýšila o ,1 mld. USD, tedy o 375,6 %. K hlavním propadům v trţní kapitalizaci burzy došlo jednoznačně v letech 2002, (pokles o 18,3 % oproti roku 2001), 2008 (pokles o 41,1 % oproti roku 2007) a v roce 2011 (pokles o 11,9 % oproti roku 2010), na kterém se podepsala dluhová krize USA. Naopak vrcholu dosáhla trţní kapitalizace NYSE v roce 2007 (15 650,8 mld. USD), který doposud nepřekonala. Současná hodnota TK NYSE (12 809,2 mld. USD) je nyní zhruba na úrovni roku 2004 (12 707,5 mld. USD), jak je z grafu taktéţ patrné Analýza tržní kapitalizace LSE V současné době (únor 2012) dosahuje trţní kapitalizace London Stock Exchange hodnoty 3 592,1 mld. USD. Největší podíl na této hodnotě mají tyto společnosti s největšími kapitalizacemi (údaj k prosinci 2011) 113 : Vodafone Group plc BP plc HSBC holdings Royal Dutch Shell plc A Gloxo Smith Kline plc Royal Dutch Shell plc B British American Tobacco plc 153 mld. USD 147 mld. USD 135 mld. USD 132 mld. USD 127 mld. USD 101 mld. USD 93 mld. USD Vývoj této hodnoty je analyzován následujícími tabulkami, jejichţ data jsou i graficky znázorněna. Analýza trţní kapitalizace LSE je rozdělena na dvě na sebe navazující období 1990 aţ 2000 a 2001 aţ Dva nejaktuálnější roky jsou analyzovány zvlášť. Všechny roky zahrnuté v jednotlivých analýzách jsou na závěr komplexně graficky znázorněny. Pro lepší srovnatelnost je analýza trţní kapitalizace LSE strukturovaná obdobně jako analýza trţní kapitalizace NYSE. Následující tabulka č. 27 a graf č. 6 znázorňují vývoj trţní kapitalizace LSE v letech 1990 aţ Zdroj:

83 Tabulka 27: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace LSE v letech (v USD) Rok Tržní kapitalizace. Meziroční změna Meziroční změna (v USD) (v absolutních hodnotách) (v relativním vyjádření, v %) , , , , , , , , , ,5 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Graf 6: Grafické znázornění vývoje tržní kapitalizace v letech (v USD) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z tabulky č. 29 Za období 1990 aţ 2000 vzrostla trţní kapitalizace LSE z 850 mld. USD na 2 612,2 mld. USD, tedy o 207,32 % (o 1 762,2 mld. USD), jak je z tabulky č. 27 a grafu č. 6 patrné. V těchto letech byl trend jednoznačně rostoucí. K mírným poklesům došlo pouze v letech 1992 (pokles o 5,9 %, o 57,7 mld. USD), 1994 (pokles o 0,5 %, o 5,3 mld. USD) a 2000,

84 kdy trţní kapitalizace LSE klesla o 8,5 % (o 242,1 mld. USD). Vrcholné hodnoty bylo v tomto časovém úseku dosaţeno v roce Tehdy trţní kapitalizace LSE dosahovala hodnoty 2 855,3 mld. USD. Navazující období je analyzováno prostřednictvím následující tabulky č. 28, jejíţ hodnoty jsou i graficky znázorněny v grafu č. 7. Tabulka 28: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace LSE v letech (v USD) Rok Tržní kapitalizace Meziroční změna Meziroční změna (v USD) (v absolutních hodnotách) (v relativním vyjádření, v %) , , , , , , , , , ,6 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z V tomto období je opět trend vývoje hodnoty trţní kapitalizace LSE rostoucí. Došlo však k výraznému zpomalení růstu této hodnoty. Od roku 2001 do roku 2010 vzrostla hodnota trţní kapitalizace ve srovnání s předchozím obdobím pouze o 1 448,3 mld. USD (o 66,9 %). Zpomalení růstu převáţně ovlivnily roky, kdy došlo k výraznému poklesu trţní kapitalizace LSE. V roce 2001 bylo navázáno na pokles z roku 2000 a trţní kapitalizace klesla o dalších 17,1 % oproti předchozímu roku. Klesající tendence pokračovaly i v roce 2002, kdy trţní kapitalizace ztratila 14,2 % oproti roku V letech 2000 aţ 2002 ztratila trţní kapitalizace 28,9 % své hodnoty (756 mld. USD). Zásadním rokem v úbytku trţní kapitalizace LSE je však rok Tento rok připravil LSE o 51,5 % hodnoty trţní kapitalizace z předchozího roku 2007, kdy trţní kapitalizace LSE dosahovala maxima tohoto období, tedy 3 851,7 mld. USD. V roce 2009 však tuto ztrátu LSE vyrovnala, kdyţ došlo o k téměř 85 procentnímu nárůstu hodnoty trţní kapitalizace. Všechny zmíněné pohyby v hodnotě trţní kapitalizace LSE jsou také znázorněny v následujícím grafu č

85 Negativní situace na akciových trzích jsou v přímé korelaci s negativními situacemi v domácích ekonomikách. Z důvodu provázanosti světových ekonomik mají na burzy vliv i negativní události v zahraničních a větších ekonomikách. Nepříznivé události ve Spojených státech (ať se jedná o teroristický útok, účetní skandály, splasknutí internetové bubliny, splasknutí hypoteční bubliny či dluhové krize) se tedy podepsaly i na ostatních světových burzách a tedy i na LSE, která podlehla takzvanému butterfly či domino efektu. Graf 7: Grafické znázornění tržní kapitalizace LSE v letech (v bn. USD) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 30 Pohled na meziroční srovnání v rámci dvou nejaktuálnějších let (2011 a 2012) přináší následující tabulka č. 29, jejíţ data jsou taktéţ znázorněna v grafu č. 8. Jelikoţ rok 2012 ještě není u konce, údaje o trţní kapitalizaci burzy připadají na měsíc únor srovnávaných let. Tabulka 29: Srovnání tržní kapitalizace LSE k únoru roku 2011 a únoru 2012, v bn. USD Období Tržní kapitalizace. Meziroční změna Meziroční změna (v USD) (v absolutních hodnotách) (v relativním vyjádření, v %) Únor, Únor, ,9 % Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z

86 Hodnota trţní kapitalizace je v současnosti (v únoru 2012) o 265 mld. USD (o 6,9 %) niţší, neţ tomu bylo v únoru roku Klesající trend mezi těmito roky vyjadřuje i následující graf č. 8. Je nutné dodat, ţe ke konci roku 2011 (v prosinci) však dosahovala trţní kapitalizace LSE pouze 3 266,4 mld. USD. Hodnotili bychom vývoj mezi současností (únor 2012) a koncem roku 2011 (prosinec 2011), pak je zřejmé, ţe trend je opačný, tedy rostoucí. Od roku konce roku 2011 nabyla trţní kapitalizace LSE hodnoty 3 592,1 mld. USD, to znamená, ţe vzrostla o téměř 10 %. Graf 8: Meziroční srovnání tržní kapitalizace LSE (únor 2011, únor 2012) v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat tabulky č. 31 Pohled na celkový vývoj hodnoty trţní kapitalizace přináší graf č. 9, který do společného srovnání zapojuje jak obě analyzovaná období ( a ), tak i dva nejaktuálnější roky, 2012 a Zahrnuta jsou data vţdy ke konci daného roku (k prosinci), kromě roku 2012, kde je brán zřetel na hodnotu trţní kapitalizace k aktuálnímu měsíci, tedy k únoru

87 Graf 9: Tržní kapitalizace LSE v letech 1990 únor 2012 v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z předchozích tabulek a grafů Hodnota trţní kapitalizace LSE se za všechna analyzovaná období, tedy od roku 1990 do února roku 2012, zvětšila o cca 323 % (zhruba o mld. USD) z 850 mld. USD na mld. USD. Hodnota trţní kapitalizace povětšinu let narůstala. Tento trend byl však narušen v několika obdobích a to především v roce 2002, 2008 a 2011 (viz červené znázornění). Rok 2002 završil téměř dvouletý pokles, kdy se hodnota trţní kapitalizace LSE z 2 855,3 mld. USD v roce 1999 propadla aţ na dno, tedy na 1 856,1 mld. USD. Od roku 2002 docházelo k nepřetrţitému růstu hodnoty trţní kapitalizace LSE aţ bylo v roce 2007 dosaţeno historického maxima této hodnoty (3 851,1 mld. USD). Nepřetrţitý růst a rekordní hodnoty byly narušeny značným poklesem v roce 2008, kdy podlehly důsledkům světové finanční krize. Hodnota trţní kapitalizace se v tento rok propadla o 51,5 % a dostala se tak téměř na hodnotu z roku 2002 (1 856,2 mld. USD). K mírnému poklesu došlo také v roce 2011 (propad o 11,9 %). Za důvod lze jednoznačně povaţovat probíhající dluhová krize v Evropské unii. Tento propad byl však vyrovnán jiţ pouhé 2 měsíce poté (v únoru 2012) Shrnutí a komparace Trţní kapitalizace, jakoţto jeden z nástrojů k hodnocení takzvané velikosti burz, byla předmětem analýzy a komparace NYSE a LSE v předchozích kapitolách. U obou burz byl

88 tento prvek analyzován v čase za různá časová období. U obou burz byl zjišťován vývoj hodnoty trţní kapitalizace v rámci období a Dva nejaktuálnější roky byly analyzovány zvlášť. Vzhledem k nejaktuálnějšímu stavu trţní kapitalizace burz, který je znám k únoru 2012, jsou tyto roky porovnávány za stejná období, tedy za únor 2012 a únor Data charakterizující vývoj hodnoty trţní kapitalizace NYSE a LSE přináší následující tabulka č. 30. Tabulka 30: Vybraná data charakterizující vývoj tržní kapitalizace na NYSE a LSE ( ) NYSE LSE Současný stav TK: (únor 2012) ,3 mld. USD 3 592,1 mld. USD Obchodovaná společnost 383,5 mld. USD 153 mld. USD s největší TK: (Exxon mobile, září 2011) (Vodafone Group plc, prosinec 2011) Historické maximum ,8 mld. USD 3 851,1 mld. USD hodnoty TK: (rok 2007) (rok 2007) Největší meziroční -41,2 % -51,5 % pokles TK: ( mld. USD, 2007/2008) ( mld. USD, 2007/2008) Největší meziroční 36,3 % 84,9 % nárůst TK: (1 506 mld. USD, 1994/1995) (1 585 mld. USD, 2008/2009) % nárůst hodnoty TK (od o 375,6 % o 323 % roku 1990 do únoru 2012): (o mld. USD) (o mld. USD) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol Z tabulky vyplývá značný rozdíl mezi trţními kapitalizacemi obou burz, který je v řádech tisíců miliard dolarů. Trţní kapitalizace NYSE je o 9 217,2 mld. USD větší neţ trţní kapitalizace LSE. Dlouhodobě je však trend vývoje trţní kapitalizace u obou burz rostoucí. V období 1990 únor 2012 zaznamenaly obě burzy výrazný nárůst trţní kapitalizace. U NYSE se od roku 1990 navýšila o 375,6 %, tedy o mld. USD. U LSE byl nárůst obdobný, avšak o trochu pomalejší (nárůst o 323 %, o 2742 mld. USD). Jak taktéţ vyplývá z grafu č. 10, vývoj obou trţních kapitalizací je obdobný a to nejen dlouhodobým rostoucím trendem, ale i poklesovými tendencemi, které přicházely v téměř stejných obdobích. Obě burzy ztrácely na trţní kapitalizaci především v letech 2002, 2008 a 2011, coţ jen dokazuje provázanost burzovních trhů a světových ekonomik, kdy negativní události v jedné ekonomice má vliv i na ekonomiku zahraniční a tak i na burzovní trh

89 K nejvýznamnějšímu a největšímu poklesu došlo v roce 2008, kdy důsledkem světové finanční krize obě burzy ztratili téměř polovinu hodnoty své trţní kapitalizace (NYSE o 41,2 % a LSE dokonce o 51,5 %). Rok 2008 tak zároveň vystřídal rok (rok 2007), kdy bylo na burzách dosaţeno historických maxim hodnoty trţní kapitalizace (NYSE ,8 mld. USD a LSE 3 851,1 mld. USD). Konec minulého roku nevyplynul pro trţní kapitalizaci LSE i NYSE pozitivně, naopak oproti roku 2010 opět poklesla. Z nového roku (rok 2012) uplynuly teprve dva měsíce a u obou burz je vidět opětovný růst. Graf 10: Srovnání tržní kapitalizace NYSE a LSE v letech 1990 únor 2012 v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výše analyzovaných tabulek a grafů 4.2 Analýza objemu obchodů na NYSE a LSE Tato kapitola se zabývá analýzou a komparací objemu burzovních obchodů uskutečněných na Newyorské a Londýnské burze v USD. Mnoţství provedených obchodů je obdobně jako trţní kapitalizace burz jedním z měřítek velikosti burzovních trhů. Tento faktor mimo jiné vypovídá o aktivitě a likviditě, ale i náladě na daném trhu. Je tedy důleţité ho sledovat

90 4.2.1 Analýza objemu obchodů na NYSE The New York Stock Exchange je podle objemu uzavřených obchodů největší burzou na světě (stejně jako v případě porovnání trţní kapitalizace burz). V roce 2011 byly na této burze uskutečněny obchody v hodnotě ,1 mld. USD, čímţ NYSE tvoří 28 % podíl na celkovém objemu obchodů uskutečněném na světovém kapitálovém trhu (WFE). Dne 9. Března 2012 byly na NYSE nejaktivnější tyto akcie (v kusech) 114 : Bank Am (NYSE:BAC): Sprint Nextel (NYSE:S): Armour Res (NYSE:ARR): Citigroup (NYSE:C): Ford Motor (NYSE:F): 54,3 mil. akcií 51,3 mil. akcií 22,2 mil. akcií 12,5 mil. akcií 8,9 mil. akcií Analýza objemů obchodů na NYSE se týká vybraných časových období a podobně jako tomu bylo u analýzy trţní kapitalizace, je vývoj objemu obchodů sledován v čase. Konkrétně za období mezi roky a Aktuální hodnota uskutečněných obchodů k měsíci únoru 2012 je porovnána se stejným měsícem v minulém roce, tedy s únorem v roce Následující tabulka č. 31 sleduje, jak se vyvíjelo mnoţství uskutečněných obchodů v dolarovém vyjádření na NYSE v letech 1990 aţ Tento vývoj je také graficky znázorněn v grafu č Zdroj:

91 Tabulka 31: Vývoj objemu obchodů na NYSE v letech 1990 až 2000 v USD Rok Objem obchodů v USD Meziroční změna Meziroční změna (v relativním vyjádření, v USD) (v % vyjádření) , , , , , , , , , ,6 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Při pohledu na předchozí tabulku č. 31 a následující graf č. 11 je viditelné, ţe mnoţství obchodů uskutečněných na NYSE v USD v tomto období pravidelně narůstalo a v ţádném roce nebyl zaznamenán pokles této hodnoty. Od roku 1990 do roku 2000 mnoţství uzavřených obchodů na NYSE vzrostlo o 734,2 % (o 9,7 bn. USD). K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 1997, kdy si tato hodnota připsala 42,2 % oproti předchozímu roku (rok 1996). Toto období dokazuje vysokou popularitu obchodování na burzách v 90. letech, kdy ekonomika Spojených států rostla, ceny akcií stoupaly a kaţdý investor chtěl být takzvaně u toho, coţ se projevilo i na objemu uskutečněných obchodů. Graf 11: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech , v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozí tabulky č

92 Období uţ tak příznivé pro vývoj objemu obchodů na NYSE nebylo (viz tabulka č. 32 a graf č. 12). Hned v roce 2001 byl nepřetrţitý růst z předchozího období ukončen poklesem o 571 mld. USD (o 5,2 %), který pokračoval aţ do roku V tomto roce činil úbytek objemu obchodů - 618,7 mld. USD (- 6,0 %). Během tohoto tříletého poklesu došlo celkem k úbytku objemu obchodů v hodnotě 1,4 bn. USD (- 12 %). Tento pokles odstartovalo takzvané splasknutí internetové bubliny (dot.com) v roce 2000, kdy během února a března dramaticky poklesly ceny prakticky všech akcií technologických webových firem. Na aktivitě na trhu se významně podepsala i událost z 11. září 2001, kdy se Spojené státy staly terčem teroristických útoků a burza byla zavřena po dobu 4 dní (na nejdelší dobu od roku 1933). Prostor na stabilitu a znovunabytí jistoty investorů poté zmařila vlna účetních skandálů v roce 2002, která se především vázala se společnostmi jako Enron, Qwest, Tyco či WorldCom. Mírný negativní vliv na aktivitu na trhu NYSE měly také obavy ze začínající války Spojených států s Irákem v roce V roce 2004 začal objem obchodů na NYSE opět růst a to velmi vysokým tempem. Aţ do roku 2008 kaţdoročně narůstal průměrně o 28,5 % a z hodnoty 9 691,3 mld. USD se objem obchodů za pouhých 5 let vyšplhal na ,9 mld. USD (historické maximum). Světová finanční krize a zní plynoucí obavy obchodníků a investorů se však na burzovní svět významně podepsaly a v případě objemu obchodů na NYSE tím, ţe v roce 2009 došlo k 47,9 % propadu a NYSE přišla o objemy obchodů hodnotě více jak 16 bn. USD. Tento nezájem můţe být dán rozkolísaností trhů a značnou obavou investorů vstupovat na burzy z důvodu nejistoty. Investoři drţí hotovost a čekají na lepší podmínky pro vstup na trh. Na dlouhodobější pokles, který od tohoto roku stále trvá a přetrvává do současnosti, můţe mít vliv také to, ţe na NYSE v posledních letech vznikly nové paralelní elektronické systémy, díky kterým není řada transakcí vedená jako součást objemu zobchodovaného na NYSE. Důvodem současného úbytku objemu obchodů můţe být nárůst mimoburzovních obchodů, kdy si velcí hráči provádí obchody mezi sebou bez účasti burzy, coţ jim mimo jiné šetří náklady na obchodování (i kdyţ se dlouhodobě na burzách sniţují) a vyhnou se burzovním regulacím. Na trhu došlo také k útlumu aktivity velkých hráčů, kteří utrpěly v letech 2008 aţ 2011 velké ztráty (hedge fondy, investiční fondy, klienti podílových fondů bank) a kteří i přes velmi uvolněnou měnovou politiku centrální banky mají nejmenší mnoţství volných prostředků v historii. Moţným důvodem sníţení objemů obchodů je také přesun aktivity do oblasti komodit, které zaţívají velkou popularitu a investoři v nich mohou vidět větší perspektivu neţ v akciích. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) dne vydala prohlášení, jehoţ

93 předmětem je nutnost zvyšování poplatků, které americké burzy platí SEC jako takzvanou daň z transakcí pouţívaných na financování regulátora trhu, právě z důvodu malé aktivity na trhu a poklesu objemu zobchodovaných obchodů. Tabulka 32: Vývoj objemu obchodů na NYSE v letech 2001 až 2011 v USD Rok Objem obchodů v USD Meziroční změna Meziroční změna (v relativním vyjádření, v USD) (v % vyjádření) , , , , , , , , , , ,3 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Graf 12: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech , v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č Navazuje na hodnotu z roku

94 Momentálně, tedy v únoru roku 2012, bylo na NYSE provedeno mnoţství obchodů v hodnotě 1 122,5 mld. USD. Od začátku roku je objem obchodů v hodnotě 2 227,7 mld. USD. Porovnáme-li to s předchozím rokem, zjistíme, ţe v únoru 2011 činil objem obchodů 1 336,6 mld. USD. V tomto srovnání je současný únorový objem o 16 % niţší, neţ únorový objem v minulém roce (viz. tabulka č. 33). Tabulka 33: Srovnání objemu obchodů na NYSE - únoru 2012 oproti únoru 2011 Období Objem obchodů (v USD) Meziroční změna (v relativním vyjádření) Meziroční změna (v % vyjádření) Únor, Únor, Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Pro celkové zhodnocení vývoje objemu obchodů na NYSE slouţí následující graf č. 13, který propojil všechna analyzovaná období a podává tak představu o celkovém vývoji objemu obchodů od roku 1990 aţ do roku Graf 13: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech v bn. USD

95 Zdroj: Vlastní zpracování na základě předchozích tabulek a grafů V grafu jsou červeně vyznačeny roky, které významně narušily rostoucí tendenci objemu obchodů na NYSE. Obecně je nutné podotknout, ţe i přes poklesové roky celkově objem obchodů od roku 1990 výrazně vzrostl z hodnoty 1,3 bn. USD na 18 bn. USD. Hodnota objemu obchodů tak zaznamenala nárůst o téměř 17 bn. USD (o 1260 %) Analýza objemu obchodů na LSE The London Stock Exchange je podle objemu uzavřených obchodů šestou největší burzou na světě (v případě trţní kapitalizace je čtvrtou největší burzou). V roce 2011 byly na této burze uskutečněny obchody v hodnotě 2 836,9 mld. USD, čímţ LSE tvoří 4,5 % podíl na celkovém objemu obchodů uskutečněném na světovém kapitálovém trhu (WFE). V průměru byly v roce 2011 na LSE denně zobchodovány akcie o objemu 11 mld. USD 116. Pro představu, dne 9. března 2012 byly na LSE nejaktivnější tyto akcie (v kusech) 117 : Lloyds Banking Group: Royal Bank of Scotland: Vodafone Group: Sound Oil: Angel Mining: 164 mil. akcií 110 mil. akcií 82 mil. akcií 79 mil. akcií 76 mil. akcií Analýza objemů obchodů na LSE se týká vybraných časových období a podobně jako tomu bylo u analýzy objemu obchodů na NYSE, je vývoj objemu obchodů sledován za období mezi roky a Aktuální hodnota uskutečněných obchodů k měsíci únoru 2012 je porovnána se stejným měsícem v minulém roce, tedy s únorem roku Při průměrném počtu 252 obchodních dní za rok 117 Zdroj:

96 Tabulka 34: Vývoj objemu obchodů na LSE v letech v USD Rok Objem obchodů v USD Meziroční změna Meziroční změna (v relativním vyjádření, v USD) (v % vyjádření) , , , , , , , , , ,1 Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Z výše uvedené tabulky č. 34 je patrné, ţe v tomto období byl trend objemu uskutečněných obchodů na LSE zcela rostoucí a nenastalo, ţe by v jakémkoliv meziročním srovnání došlo k poklesu hodnoty objemu obchodů. V roce 1990 byl na burze uskutečněn objem obchodů o celkové hodnotě 543 mld. USD. O deset let později v roce 2000 uţ tato hodnota činila mld. USD. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v roce 1998, kdy hodnota objemu obchodů narostla oproti předchozímu roku o 898 mld. USD. Tento rostoucí trend potvrzuje i následující graf č. 14. Graf 14: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech v bn. USD

97 Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 34 Druhé analyzované období však ukončuje tento optimistický pohled na neustálý růst (viz. tabulka č. 35). Při dosaţení hodnoty mld. USD v roce 2000 nastal poklesový trend, který setrval ještě další tři roky a došlo tak k celkovému úbytku objemu obchodů v hodnotě 948,9 mld. USD (- 20 % oproti roku 2000). Roky 2004 aţ 2007 však tuto ztrátu velmi rychle vyrovnaly a objem uskutečněných obchodů na LSE vzrostl z mld. USD z roku 2003 aţ na mld. USD v roce 2007, který zároveň představuje historické maximum objemu obchodů na LSE za všechna analyzovaná období. Toto maximum doposud nebylo překonáno, naopak bylo vystřídáno obrovským propadem, který na LSE v objemu obchodů nastal v roce 2008 a pokračuje doposud. V roce 2008 klesl objem obchodů na LSE z mld. USD o 39,3 % (o mld. USD). V roce 2009 se toto číslo jen prohloubilo o dalších 59,3 % oproti roku 2008 na hodnotu mld. USD (pokles o mld. USD). Objemy obchodů na LSE se tak dostaly zhruba na hodnoty z roku 1998 a drţí se zde s menšími meziročními nárůsty jiţ 3 roky. Důvodem tak dramatického poklesu objemu uskutečněných obchodů můţe být vliv několika faktorů. Důvodem můţe být jistá rozkolísanost trhu a nedůvěra investorů, kteří vyčkávají na stabilnější období a odeznění dopadů světové finanční krize, která se podepsala jak na investory, tak i na kótované společnosti. Graficky vývoj objemu obchodů na LSE v USD znázorňuje graf č. 15. Tabulka 35: Vývoj objemu obchodů na LSE v letech v USD Rok Objem obchodů v USD Meziroční změna (v relativním vyjádření, v USD) Meziroční změna (v % vyjádření)

98 , , , , , , , , , , ,2 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Graf 15: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 35 Z následující tabulky č. 36 lze vypozorovat úroveň objemu obchodů na LSE k současnému období, k únoru 2012, kdy za měsíc únor v roce 2012 byly na LSE uskutečněny obchody o hodnotě 207 mld. USD (v průměru 7,4 mld. denně), přičemţ za měsíc únor v roce 2011 bylo uskutečněno mnoţství obchodů v hodnotě 246 mld. USD (v průměru 8,7 mld. USD). Meziročně tento stav tedy činí pokles o 15,9 % v neprospěch současnému roku

99 Tabulka 36: Srovnání objemu obchodů na LSE - únoru 2012 oproti únoru 2011 Období Objem obchodů (v USD) Meziroční změna (v relativním vyjádření) Meziroční změna (v % vyjádření) Únor, Únor, ,9 Zdroj: Vlastní zpracování dle Celkový pohled na vývoj objemu obchodů v USD za všechna analyzovaná období, tedy od roku 1990 aţ do roku 2011, přináší následující graf č. 16. Přestoţe dlouhodobý trend naznačuje růst objemu obchodů, je nutné upozornit, jakých výšin (hodnot) objemy obchodů na LSE dosahovaly v roce 2007 ( mld. USD) a jakých dnes (2 836 mld. USD). V současnosti jsou tyto hodnoty na úrovni roku 1998 a to jiţ po dobu tří let (od roku 2009). Korekce je sice kladná, avšak meziroční nárůsty jsou velmi pozvolné. Celkem se objemy obchodů od roku 1990 do roku 2011 zvýšily o mld. USD (o 422 %). Graf 16: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech v bn. USD Zdroj: Vlastní zpracování na základě předchozích tabulek a grafů Shrnutí a komparace Jak NYSE, tak LSE zaţívají od počátku devadesátých let neustálý meziroční nárůst

100 objemu obchodů. Mezi roky ani jedna z nich nezaznamenala jakýkoliv pokles. Naopak, ekonomiky obou států prosperovaly, HDP rostlo a tím i volné peněţní prostředky u investorské veřejnosti. Akciové trhy navíc v tomto období zaţívaly obrovskou popularitu a kaţdý chtěl být součástí tohoto akciového boomu. Překvapení, ţe všechno pěkné jednou končí, přišlo v roce 2000 a začal pokles objemu obchodů jak na NYSE, tak i na LSE, přičemţ dna tohoto poklesu bylo dosaţeno aţ v roce Důvodem byla vlna neţádoucích událostí, které měly původ především v USA, ať uţ se jedná o internetovou bublinu a její splasknutí, teroristický útok na světová obchodní centra, účetní skandály firem Enron, Worldcom a dalších či začátek války v Iráku, který nepřinášel příznivé vyhlídky pro potenciální investory. Takové události se promítají do ekonomik celého světa a na všechny světové burzovní trhy. Z důvodu provázanosti světových ekonomik, byl dopad těchto událostí citelný i na LSE. Na LSE klesl objem obchodů za toto období o 948,9 mld. USD a na NYSE dokonce o mld. USD. V roce 2004 se důvěra a jistota investorů obnovila a oba burzovní trhy získaly na síle. Objemy obchodů začaly opět růst a to opravdu rychlým tempem, kterým se dostaly na svá historická maxima v roce 2007, kdy se za tento rok na LSE zobchodovaly obchody v hodnotě mld. USD a na NYSE v hodnotě ,9 mld. USD. Aktivita obchodníků na burzách byla obrovská a je nutné upozornit na pozitivní vliv zvyšujícího se mnoţství obchodů na celkové příjmy obou burz. Vysokou aktivitu na NYSE a LSE ukončil rok 2008, kdy splaskla hypoteční bublina a odstartovala světovou finanční krizi. Na obou trzích a nejen na nich zavládla vlna paniky a nedůvěry, ceny akcií začaly strmě padat a finanční situace na burzách kótovaných společností se rapidně zhoršovala (mnoho společností začalo stahovat z trhu část svých akcí, aby nemusela vyplácet dividendy, coţ mělo také velký vliv na objemy obchodů na obou burzách). Tyto události srazily objemy obchodů na NYSE a LSE na historická minima v roce 2009, kdy ztratily téměř polovinu své hodnoty. NYSE tehdy klesly objemy obchodů o 47,9 % a na LSE dokonce o 59,3 %. V současné době objemy obchodů na obou burzách pozvolna rostou, avšak stále se vypořádávají s aspekty jako nepříznivá hospodářská situace jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Americká a Evropská dluhová krize takzvaně ţiví vysokou volatilitu, která na trzích stále panuje od roku 2008 a celá investorská veřejnost neustále sleduje měnící se názory hodnocení bonity jednotlivých států ratingovými agenturami, které momentálně výrazně hýbou náladou účastníků kapitálových trhů. Vývoj objemu obchodů na NYSE a LSE v USD graficky znázorňuje graf č. 17, který následuje

101 Graf 17: Vzájemné srovnání vývoje objemu obchodů na NYSE a LSE v letech v bn. USD droj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol Z Zásadní data týkající se vývoje objemu obchodů na NYSE a LSE srovnává následující tabulka č. 37. Tabulka 37: Srovnání objemu obchodů na NYSE a LSE Objemy obchodů únor 2012/únor 2011: Objem obchodů v USD za rok 2011: NYSE LSE 1 122,5 mld. USD / 1 336,6 mld. USD 207,2 mld. USD / 246,6 mld. USD ,1 mld. USD 2 836,9 mld. USD Nejaktivnější akcie k : Historické maximum objemu obchodů: Největší meziroční pokles objemu obchodů: Největší meziroční nárůst objemů obchodů: % nárůst objemu obchodů (od roku 1990 do 2011): 54,3 mil. zobchodovaných akcií (Bank Am) ,9 mld. USD (rok 2007) - 47,9 % ( mld. USD, 2008/2009) 54,3 % (7 664,2 mld. USD, 2005/2006) o 1260 % (o téměř 17 bn. USD) 164 mil. zobchodovaných akcií (Lloyds Banking Group) mld. USD (rok 2007) - 59,3 % ( mld. USD, 2008/ 2009) 45,2 % (898,5 mld. USD, 1997/1998) o 422 % (o mld. USD) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z předchozích kapitol

102 Z tabulky je patrné rychlejší tempo růstu objemu obchodů v USD v analyzovaném období na NYSE, kdy tato hodnota vzrostla o 1260 % (o téměř 17 bn. USD). Na LSE bylo tempo růstu trojnásobně pomalejší oproti NYSE. Na LSE se objem obchodů za toto období zvýšil o 422 % (o mld. USD). Za rok 2011 byly na NYSE uskutečněny objemy obchodů v hodnotě ,1 mld. USD. Za stejné období tato hodnota na LSE činila 2 836,9 mld. USD. To dokazuje dominantní postavení NYSE, kdy je v meziburzovním srovnání objemů obchodů na prvním místě a to i přes nepříznivá období a klesající objemy obchodů. LSE je v tomto srovnání na šestém místě (viz tabulka č. 38) Tabulka 38: Umístění srovnávaných burz, NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu dle objemu obchodů v bn USD včetně srovnání s rokem 2010 a % meziroční změny Burzovní trh Objemy obchodů Objemy obchodů Meziroční 2011 (v mld. USD) 2010 (v mld. USD) změna 1. NYSE Euronext US % 2. NASDAQ OMX US % 3. Tokyo Stock Exchange % 4. Shanghai Stock Exchange % 5. Shenzhen Stock Exchange % 6. LSE Group % 7. NYSE Euronext Europe % 8. Korea Exchange % 9. Deutsche Börse % 10. TMX Group % Zdroj: 4.3 Počet kótovaných společností na NYSE a LSE Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, aby mohla být společnost a její instrument obchodován na burze, musí splnit dané a v případě těchto komparovaných burz také velmi přísné kotační podmínky. Tato podkapitola se zabývá analýzou vývoje počtu společností,

103 které tyto podmínky splnily a obchodují se na těchto komparovaných burzách. Tento burzovní prvek je analyzován u NYSE a LSE za časové období od roku 1990 aţ do současnosti, tedy do únoru roku Počet kótovaných společností na NYSE Počet společností, které byly na NYSE přijaty k obchodování, vzrostl od roku 1929, kdy bylo na burze zaznamenáno 846 obchodovaných společností, na téměř dvojnásobek v roce 1990 (na konci tohoto roku počet kótovaných společností činil 1774). Jak je zřejmé z následující tabulky č. 39. pozitivní vývoj, tedy nárůst obchodovaných společností na NYSE zaznamenávala téměř celá 90. léta s výjimkou roku 1992, kdy došlo k úbytku 239 společností. Od tohoto roku však počet kótovaných společností narůstal řádově o stovky. Vysoká popularita akciových trhů v 90. letech, přiměla mnoho společností stát se veřejně obchodovatelnými a získat tak kapitál na další rozvoj. V roce 1999 NYSE dokonce dosáhla svého historického maxima, kdy pokořila hranici tří tisíc obchodovaných společností (3 025 společností). Stejně jako u trţní kapitalizace (tyto burzovní data spolu velmi souvisí) měly na počet kótovaných společností na NYSE vliv nepříznivé události (internetová bublina 2000, teroristický útok 2001, účetní skandály 2002 či světová finanční krize v roce 2008). V roce 2000 ubylo na NYSE 557 společností a z historického maxima se tento počet dostal na pouhých Tomuto úbytku také velmi napomohl takzvaný Sarbanes Oaxley Act (2002), který stanovil nové či rozšířené standardy pro kotaci na NYSE, který musely dodrţet i stávající společnosti, coţ se ukázalo jako problém. Počet na NYSE kótovaných společností ubýval aţ do roku 2005 (tyto úbytky však uţ nebyly tak markantní jako v roce 2000). Pozitivní vyhlídky na opětovný nárůst však zmařil rok 2008, kdy NYSE opustilo dalších 334 společností. Tato ztráta byla však pouze dočasná, neboť hned další rok (2009) přibylo na burzu 364 nových společností. V tomto roce došlo zároveň k největšímu meziročnímu nárůstu za všechny zkoumané roky (o 18,5 %). Za celé toto zkoumané období se počet kótovaných společností na NYSE vyvíjel v dlouhodobém mírně rostoucím trendu a od roku 1990 do února 2012 mnoţství obchodovaných společností vzrostlo o 541 společností (o 30 %). V současnosti, tedy na konci února 2012 je na NYSE obchodováno společností (domácích i zahraničních). Tabulka 39: Vývoj počtu společností kótovaných na NYSE v letech 1990 únor

104 Rok Celkový počet kótovaných společností Meziroční změna v relativním vyjádření Meziroční změna v procentním vyjádření , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 leden, únor, ,3 Zdroj: vlastní zpracování dle Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE přináší následující graf č. 18. Červeně jsou označeny kritické roky ve vývoji počtu kótovaných společností. Graf 18: Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE v letech 1990 únor

105 Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č Počet kótovaných společností na LSE Na LSE je v současnosti (únor 2012) kótováno společností (domácích i zahraničních). Následující tabulka č. 40 vyjadřuje, jak se tento počet vyvíjel od roku 1990, kdy byl tento počet společností. Za 22 let tento počet vzrostl o 298 společností (o 11,6 %). Z tabulky je tedy zřejmý sice dlouhodobý avšak pozvolný rostoucí trend počtu kótovaných společností na LSE, který se jeví jako velmi kolísavý. K významnějším poklesům došlo v 90. letech v roce 1992 (- 132, - 5,1 %) a v období let 1997 aţ 1999, kdy z trhu ubylo 349 společností a LSE se tak dostala na minimum počtu obchodovaných společností za celé analyzované období (2 274 společností). K nejdelšímu nepřetrţitému růstu došlo mezi roky , kdy celkový počet společností kótovaných na LSE vzrostl o 615 společností a dosáhl svého historického maxima v roce 2007, kdy se na LSE obchodovalo dokonce společností. Toto maximum však bylo vystřídáno poklesovým trendem, který započal v roce 2008, kdy muselo nedobrovolně londýnskou burzu opustit 211 společností z důvodu nepříznivých finančních dopadů světové finanční krize, která vypukla v roce Tento meziroční pokles trvá doposud. Tabulka 40: Vývoj počtu společností kótovaných na LSE v letech 1990 únor

106 Rok Celkový počet kótovaných společností Meziroční změna v relativním vyjádření Meziroční změna v procentním vyjádření , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 leden, ,8 únor, ,2 Zdroj: vlastní zpracování dle Vývoj počtu kótovaných společností na The London Stock Exchange znázorňuje také následující graf č. 19, kde jsou červeně vyznačeny roky, které výrazně narušily rostoucí tendence počtu obchodovaných společností

107 Graf 19: Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE v letech 1990 únor 2012 Zdroj: vlastní zpracování dle dat z tabulky č Shrnutí a komparace Obě srovnávané burzy, tedy NYSE a LSE, dosáhly za analyzované období dlouhodobého růstu v počtu na nich kótovaných společností (viz. graf č. 20). NYSE však zaznamenala nárůst v těchto letech o něco větší neţ LSE, kdy počet obchodovaných společností vzrostl o 30 %, kdeţto na LSE jen o 11,2 %. Přesto však stále platí, ţe na londýnské burze je obchodováno více společností neţ na burze newyorské a to o více neţ 500 společností (konkrétně o 542 společností). Toto je především z důvodu popularity londýnské burzy ze stran zahraničních společností, které volí spíše tuto burzu z důvodu přívětivějších podmínek pro kotaci a niţších kotačních nákladů. Vliv na celkový počet obchodovaných společností má i alternativní investiční trh LSE neboli AIM, který si získal atraktivitu pro rozvíjející se a rychle rostoucí společnosti a výrazně se tak podílí na celkovém počtu společností. Nejblíţe (nejvíce vyrovnaný) byl počet kótovaných společností na obou komparovaných burzách v letech 2000 a 2001, kdy se počet společností na obou burzách pohyboval okolo společností. Za analyzované období se NYSE podařilo překonat v LSE v tomto ukazateli pouze 5 x a to v období let

108 Následující graf č. 20 znázorňuje vývoj počtu kótovaných společností na NYSE a LSE v analyzovaných letech (1990 aţ současnost únor 2012). Graf 20: Grafické znázornění vývoje počtu společností kótovaných na NYSE a LSE v letech 1990 únor 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích tabulek Tabulka č. 41, která následuje, srovnává vybrané poznatky o vývoji počtu kótovaných společností na obou srovnávaných burzách. Z tabulky lze mimo jiné vypozorovat zajímavý protichůdný pohyb počtu společností na NYSE a LSE v roce 1999, neboť v tomto roce NYSE dosáhla svého historického maxima (3 025 spol.), přičemţ LSE naopak zaznamenala vůbec nejniţší počet obchodovaných společností (2 274 spol.) za téměř 22 let (1990 únor 2012), které jsou předmětem analýzy. Z pohledu na graf srovnávající obě burzy v počtu kótovaných společností je moţné vypozorovat upadající atraktivitu trhu NYSE, který je především zapříčiněn regulací ze strany vlády v podobě zpřísnění kotačních standardů pro společnosti jak stávající, tak pro ty, které zde chtějí být obchodovány. Naopak londýnská burza podle mého názoru na atraktivitě nabírá a bude v budoucnosti hrát stále důleţitější roli na poli zájmu investorů a emitentů

109 Tabulka 41: Srovnání vybraných dat ve vývoji počtu kótovaných společností na NYSE a LSE v letech 1990 únor 2012 Současný stav (k únoru 2012): Poměr vůči světovému kapitálovému trhu (WFE): Maximální počet společností: Minimální počet společností: Největší meziroční pokles: Největší meziroční růst: NYSE LSE společností společností 4,96 % 6,13 % spol. (rok 1999) spol. (rok 2007) spol. (rok 1992) spol. (rok 1999) -557 spol. (o 18,4 %; rok 2000) -211 spol. (o 6,4 %; rok 2008) 364 spol. (o 18,5 %; rok 2009) 492 spol. (o 21,1 %; rok 2002) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

110 Závěr Objektem vzájemné komparace mi byly dva významné světové burzovní trhy. Newyorská a Londýnská burza. Oba tyto trhy představují burzovní giganty, které dominují na kontinentech, na kterých se zeměpisně nachází. Problematika světových burzovních trhů takové významnosti, kterou oplývá právě NYSE a LSE je velmi rozsáhlá a proto jsem práci rozčlenila do čtyř hlavních kapitol, jejichţ poznatky jsou vţdy v závěru kaţdé z nich shrnuty a porovnány. První kapitola, která se zaměřila na historický vývoj a současnou pozici obou burz, vypovídá o barvitém a interesantním původu NYSE a LSE a jejich současnému postavení na světovém kapitálovém trhu. Z pohledu současné pozice je NYSE největší burzou jak ve Spojených Státech, tak i na celém světě. Její trţní kapitalizace v únoru 2012 dosahovala 12,8 bil. USD, čímţ představuje téměř 85 % HDP Spojených Států a 28,3 % podíl na světovém kapitálovém trhu. LSE svou trţní kapitalizací (3,5 bil. USD) dokonce přesahuje celkový HDP Velké Británie, který ve stejném období v únoru 2012 činil 2,2 bil. USD. LSE sice představuje jedničku na evropském kontinentu, avšak ve světovém měřítku zaujímá aţ pozici světové čtyřky s téměř pětiprocentním podílem na světovém kapitálovém trhu. Z první kapitoly také vyplývá, jak markantní rozdíl je mezi ročními poplatky za členství na obou burzách, kdy NYSE ( USD) poţaduje téměř dvojnásobek toho, co je poţadavkem na LSE ( USD). Přestoţe je působení na obou burzách velmi prestiţní záleţitosti, LSE získává konkurenční výhodu, také co se kotačních podmínek týká. Tyto kotační standardy jsou charakterizovány v kapitole č. 2. a jsou vůči společnostem na LSE výrazně přívětivější. To například dokazuje poţadavek obou burz na trţní kapitalizaci nově kótovaných společností, která musí být na NYSE v minimální výši 750 mil. USD (bez cash flow), přičemţ na LSE Main Marketu pouze 1,1 mil. USD. NYSE navíc vyţaduje minimální počet akcionářů či takzvaný earning test, který určuje minimální poţadovanou ziskovou sílu společností. Předmětem druhé kapitoly byla také cenová úroveň kotace, která je na obou burzách určena jednorázovými a ročními poplatky. Ty jsou na obou burzách určovány rozdílně. NYSE stanovuje své kotační poplatky podle různých rozmezí počtu veřejně obchodovaných akcií, přičemţ LSE cenu kotace naopak posuzuje podle trţní kapitalizace společností. Minimální výše ročního kotačního poplatku na NYSE činí USD. Na LSE je moţné dosáhnout minima na úrovni USD, coţ je téměř 6x méně

111 neţ na NYSE. Kromě podmínek a cen kotace se tato kapitola zaměřila také na charakteristiku jednotlivých investičních instrumentů, které jsou předmětem obchodování na NYSE a LSE, coţ je i názvem této kapitoly. Opět musím vyzdvihnout Londýnskou burzu, která nabízí moţnost obchodovat s širší paletou investičních instrumentů jako například s krytými warranty nebo maloobchodními dluhopisy, jejichţ význam a obliba rychle roste a staví tak LSE opět do výhodnější konkurenční pozice oproti NYSE. Způsobu obchodování a struktuře jednotlivých trhů jsem věnovala kapitolu třetí. Tato kapitola poskytla pohled na různost obou trhů, co se charakteru jejich obchodování týká. NYSE je stále z části burzou prezenčního charakteru a funguje na základě hybridního trhu, coţ dle mého názoru zvyšuje její atraktivitu i přes nevýhody, které s sebou tento systém nese. LSE je naopak jiţ burzou plně elektronickou a setkáme se zde s několika obchodními systémy, které jsou především typu centrální objednávkové knihy doplněné v případech různých likvidit instrumentů o účast market makerů. Na trhu LSE se setkáme s rozmanitou strukturou trţních segmentů a podsegmentů (The Main Market TechMark, LandMark, The AIM, PSM, SFM). Trh NYSE je naopak specifický svým sekčním členěním, kdy jsou různé typy akcií rozdělovány do různých sekcí na celkem čtyřech parketech (The Main Room, The Blue Room, The Expanded Blue Room, The Garage). Analyticky jsem se komparací zabývala v poslední, tedy čtvrté kapitole, kde jsem blíţe zkoumala trţní kapitalizaci NYSE a LSE, objem obchodů, který se na nich uskutečňuje a počet kótovaných společností, které splnily kotační poţadavky obou burz a jsou na nich obchodovány. Veškerou analýzu jsem přitom soustředila na různá časová období od roku 1990 aţ po současnost. Analýza objemu obchodů upevnila pozici NYSE jako největší burzy, jejíţ objem obchodů ke konci roku 2011 činil 18 bil. USD oproti objemu uskutečněných obchodů na LSE, které byly v hodnotě 2,8 bil. USD. Naopak z pohledu analýzy počtu společností, které jsou na těchto burzách kótovány, vychází LSE lépe neţ NYSE. Na LSE je kótováno společností, coţ je 542 společností více neţ je kótováno na NYSE (2 315 společností) Z analýz těchto prvků v rámci obou burz bylo mimo jiné moţné vypozorovat, jak významný vliv na ně měla řada událostí, jejichţ původ je především zasazen do USA a jejichţ dopad byl díky butterfly efektu o to větší na další světové burzovní trhy (včetně LSE). Tento fakt značí také to, ţe vývoj nejen burzovních dat NYSE a LSE, ale i těchto burz samotných indikuje pravděpodobný vývoj v přilehlých ekonomikách a na méně vlivných burzovních trzích

112 Má diplomová práce soustředěná právě na tuto problematiku mi byla velkým přínosem, neboť jsem mohla podrobně zkoumat konkurenční prostředí předních světových burzovních trhů a blíţe se zabývat nejen jejich činností a prvky, ale především jejich dalekosáhlou historií, která dle mého názoru tvoří a bude tvořit markantní podíl na významnosti obou burzovních trhů jak v současnosti, tak i v budoucnosti. Za přínos z této práce povaţuji také moţnost zpracovávání tématické literatury, kterou z velké části tvořila literatura či internetové zdroje cizojazyčného charakteru. Prostřednictvím této zkušenosti se mi dostala jazyková vybavenost vylepšená o odborné pojmy právě z problematiky světového burzovnictví a investic. Překvapivě na mě zapůsobila informační ochota burzovního domu londýnské burzy, která se mnou byla ochotna komunikovat a poskytnout mi mnoho důleţitých dat a informací. Ze strany NYSE jsem se takové ochoty bohuţel nedočkala. Burzovní svět zaţil v posledním desetiletí několik událostí, které dokázaly rozkolísat nejen burzovní trhy, ale i nálady a důvěru investorů a finanční zdraví obchodovaných společností. V současné době je investiční svět soustředěn na nepříznivý hospodářský vývoj v mnoha vyspělých evropských zemích a evropskou dluhovou krizi, která časově navázala na dluhovou krizi Spojených států. Vyhlídky na raketový růst objemů obchodů či trţní kapitalizace burz nejsou v současnosti díky těmto situacím optimistické, avšak ani pesimistické, coţ vidím jako značné pozitivum do blízké budoucnosti či do splasknutí další akciové bubliny a znovunarušení důvěry účastníků trhů

113 Seznam použité literatury 1. BLAKE, David. Analýza finančních trhů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995, 624 s. ISBN BUDÍK, Josef. Finanční investování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, EUPRESS. ISBN FABOZZI, Frank J., Frank J. JONES a Franco MODIGLIALI. Capital Markets: Institutions and instruments. 4. vyd. New Jersey: Prentice hall, 2009, 680 s. ISBN JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 656 s. ISBN KOSTOLANY, André. Kostolanyho burzovní seminář: pro kapitálové investory a spekulanty. 3. vyd. Praha: Mirage Distribution, 2008, 207 s. ISBN LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 525 s. ISBN MICHIE, Ranald. The London Stock Exchange: A history. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1999, 681 s. ISBN MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, ISBN MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002, 459 s. ISBN NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŢŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. Praha: GRADA Publishing, 2007, 224 s. ISBN

114 11. PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1993, 392 s. ISBN POSPÍŠILOVÁ, Alena a Michal POSPÍŠIL. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, 214 s. ISBN ROBERTS, Richard. Wall Street: the markets, mechanisms and players. 1. vyd. London: Profile Books, 2002, 280 s. ISBN ROSE, Peter S. Peněžní a kapitálové trhy: Finanční systém ve stále globálnější ekonomice. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994, 1014 s. ISBN X. 15. SIEGEL, Jeremy. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. Praha: GRADA Publishing, ISBN ŠTÝBR, David et al. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 160 s. ISBN VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN

115 Seznam internetových zdrojů

116 Seznam příloh Příloha A: Chronologické seřazení vzniku burz ve světě Příloha B: Stromové vyjádření fúzí a akvizic v rámci NYSE Euronext Příloha C: Data charakterizující trh AIM od roku spuštění do současnosti Příloha D: Vývoj základních dat na NYSE v letech

117 Příloha A Chronologické seřazení burz ve světě Vlny vzniku Rok Místo 16. století 1531 Antverpy 1546 Lyon 1549 Toulouse 1552 Besangon 1556 Rouen 1558 Hamburk 1563 Paříţ Londýn Kolín nad Rýnem 1595 Bordeaux, Marseille 17. století 1608 Amsterodam 1614 Brémy 18. století 1703 Petrohrad 1716 Berlín Londýn New York 19. století 1801 Brusel 1808 Milano 1819 Oslo 1821 Řím 1831 Madrid 1848 Chicago (CBOT) 1852 Toronto 1860 Bombaj 1863 Ţeneva 1863 Stockholm 1871 Sydney 1871 Praha 1875 Basilej 1878 Tokio 1878 Osaka 1885 Melbourne 1885 Curych 1887 Johannesburg 1889 Perth 1892 Valparais 1893 Santiago 1894 Mexico city 118 Vznik The Royal Exchange 119 Hlavního rozmachu se berlínská burza dočkala po sjednocení Německa po roce Vznik londýnské burzy, dnes známé jako LSE

118 Zdroj: Vlastní zpracování Příloha B Strom fúzí a akvizic v rámci NYSE Euronext

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Finanční trhy Primární trh Sekundární trh Organizovaný trh Burzovní trh

Finanční trhy Primární trh Sekundární trh Organizovaný trh Burzovní trh Finanční trhy Umožňuje přelévání volných finančních zdrojů. Je neoddělitelnou součástí tržního systému. Na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka peněz a kapitálu Finanční trhy dělíme podle toho,

Více

Mezinárodní finanční trhy

Mezinárodní finanční trhy Úvod Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA jan_vejmelek@kb.cz Investiční bankovnictví Náplň kurzu Úvod do mezinárodních finančních trhů Devizový trh a jeho instrumenty Mezinárodní finanční instituce Teorie mezinárodního

Více

Obchodní instrumenty. 1. Bez páky: A) Akcie B) ETF. 2. S pákou: A) Futures B) Opce C) CFD D) Forex

Obchodní instrumenty. 1. Bez páky: A) Akcie B) ETF. 2. S pákou: A) Futures B) Opce C) CFD D) Forex CO TO JE BURZA? Burza Místo, kde se obchodují všechny finanční instrumenty Striktní dohled kontrolních orgánů Místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Právnická osoba, a.s. Obchodník s cennými papíry

Více

INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ. Michaela Ambrožová

INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ. Michaela Ambrožová INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ Michaela Ambrožová Co je index? akciový index je statistickou veličinou, měří změny v portfoliu akcií reprezentujících část celkového akciového trhu, hlavní úkol:

Více

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO 19. BURZY Zvláštní forma trhu, střetává se nabídka s poptávkou. Zvláštnostmi tohoto trhu jsou podstatné znaky burzy: 1. Obchody se uzavírají zastupitelnými předměty, se kterými je přípustné obchodovat.

Více

KAPITÁLOVÝ TRH. - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu.

KAPITÁLOVÝ TRH. - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu. KAPITÁLOVÝ TRH - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu. Fce KTu: alokační funkce redistribuční refinanční cenotvorný

Více

BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST

BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST Autor Ing. Věra Holíková Anotace Žáci si ověří své znalosti o burze cenných papírů, o původu pojmu burza, její charakteristické znaky

Více

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00)

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00) FOREX Jana Horáková (sem. sk. středa 8,30-10,00) Obsah 1. FOREX obecně 2. Historie 3. Fungování Forexu 4. Pojmy: MĚNOVÝ PÁR, BUY, SELL, ASK, BID BOD SPREAD LOT PIP VALUE MARGIN, LEVERAGE ROLLOVER 5. Fundamentální

Více

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun MÍSTO / DATUM Praha /18. 4. 2014 PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun Shrnutí: Bilanční suma PPF banky vzrostla v roce 2013 o 28 mld. Kč a ke k 31. 12.

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

Praha, 8. dubna 2013

Praha, 8. dubna 2013 Praha, 8. dubna 2013 PPF banka pokračovala v růstu i v roce 2012 PPF banka a.s. ( Banka ) dosáhla rekordního zisku, který meziročně vzrostl o 56% na téměř 1 mld. Kč za rok 2012 Banka zaznamenala rekordní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník Metodický pokyn

Více

Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s.

Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s. Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s. 04.07.2011 BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA a.s. Soukromá společnost fungující na členském principu Hlavním akcionářem je Vídeňská

Více

Rychlý průvodce finančním trhem

Rychlý průvodce finančním trhem Rychlý průvodce finančním trhem www.highsky.cz Trh Forex Z hlediska objemu transakcí je forexový trh největší na světě (decentralizovaný trh s denním objemem 4 biliony USD) Denní objem trhu je zhruba 16x

Více

Graf 1. Počet bank mezi 100 největšími společnostmi světa

Graf 1. Počet bank mezi 100 největšími společnostmi světa Příklady Graf 1. Počet bank mezi 100 největšími společnostmi světa 6 5 4 3 2 1 0 Velká Británie Španělsko Čína USA Japonsko Francie Itálie Austrálie Kanada Brazílie Belgie 2009 2008 Pořadí 2009 2008 Změna

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Název tématického celku: Aktuální tendence ve vývoji burz ve světě Cíl: Charakterizovat současné vývojové tendence

Více

B U R Z O V N Í O B C H O D Y. Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna

B U R Z O V N Í O B C H O D Y. Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna B U R Z O V N Í O B C H O D Y Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna 1) Historie burzy 2) Globalizace světového hospodářství konsolidaci burzovních trhů 3) Historie českého burzovnictví

Více

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 2.2.2013

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování

Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování Název tématického celku: Tendence ve vývoji systémů kapitálových trhů ve světě Cíl: Cílem studia je

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Příloha č. 2. Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek

Příloha č. 2. Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek Příloha č. 2 Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek Raiffeisenbank a.s. (dále jen Banka ), vydává v souladu se zásadami uplatňovanými Směrnicí 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů a s

Více

Ceník služeb Roklen360 účinný od 1. 8. 2015

Ceník služeb Roklen360 účinný od 1. 8. 2015 Vedení majetkového účtu, peněžní a evidenční služby Vedení majetkového účtu A. Peněžní služby Kreditní úročení peněžních prostředků Debetní úročení záporného zůstatku peněžních prostředků Připsání úroků

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) Objem 1 25 000 Kč 1,00 % z objemu, min.

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 13. Úvodní slovo autorky... 16

OBSAH. Pfiedmluva... 13. Úvodní slovo autorky... 16 IKT_(1_4)_zlom 29.9.2011 12:38 Stránka 5 OBSAH Pfiedmluva................................................... 13 Úvodní slovo autorky.......................................... 16 1 Finanãní trh...............................................

Více

Základní druhy finančních investičních instrumentů

Základní druhy finančních investičních instrumentů Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 2 strana 3 Akcie Vymezení a legislativa Majetkový

Více

Ceník služeb Roklen360 účinný od

Ceník služeb Roklen360 účinný od Měnové konverze a platební služby A. Měnové konverze Měnová konverze (směna měn) Zrušení měnové konverze 950 Kč + náklady třetích stran (kurzové rozdíly) B. Platební služby provedené v přímé návaznosti

Více

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s. Slunná 25 162 00 Praha 6 PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s., identifikační číslo 492 41 699, se sídlem Praha 6, Slunná 547/25 (dále jen společnost,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

Česká republika Ministerstvo financí

Česká republika Ministerstvo financí Česká republika Ministerstvo financí Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku HODNOCENÍ PRIMÁRNÍCH DEALERŮ ČESKÝCH STÁTNÍCH DLUHOPISŮ Březen 2013 Ministerstvo financí (dále jen Ministerstvo ) předkládá

Více

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09 Zkouškové termíny ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127 1 Vymezení cenných papírů (CP) CP jsou v zákoně vymezeny výčtem: Akcie, zatímní listy, poukázky na

Více

Trh kapitálu. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Úspory a investice. Procesy, které v ekonomice probíhají lze shrnout následující tabulkou :

Trh kapitálu. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Úspory a investice. Procesy, které v ekonomice probíhají lze shrnout následující tabulkou : Trh kapitálu Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Úspory a investice Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory (Saving, S). Procesy, které v ekonomice probíhají lze shrnout následující tabulkou : produkt P věcná

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

6. února 2013. Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT

6. února 2013. Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT 6. února 2013 Účastnící tiskové konference Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT 1 Asset Management v roce 2012 CZK = 885 258 548 936 hodnota majetku k 31.12.2012 individuálně

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Finanční matematika v osobních a rodinných financích Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční matematika v osobních a rodinných financích Martin Širůček, garant předmětu strana 2 Doktorské

Více

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Hospodářská politika. Světové burzy. Seminární práce. Ota Hlinomaz UČO: 170907

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Hospodářská politika. Světové burzy. Seminární práce. Ota Hlinomaz UČO: 170907 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika Světové burzy Seminární práce Ota Hlinomaz UČO: 170907 Brno, říjen 2007-1 - Obsah 1 Obecná definice pojmu... 4 2 Historický

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17

Více

popt. %změna popt. = bohat. %změna bohat. poptávka 1. bohatství elas.popt.po inv. inst.=

popt. %změna popt. = bohat. %změna bohat. poptávka 1. bohatství elas.popt.po inv. inst.= Téma 6: Trhy CP Struktura přednášky: 1. Druhy investičních instrumentů 2. Poptávka po invest. instrumentech 3. Akciové instrumenty 4. Dluhové instrumenty 5. Burzovní trh a jeho regulace 1. Druhy investičních

Více

Živá data - Evropa Země Soukromý účet (Měsíčně) LSE akcie - Level I+ Velká Británie GBP 5,00 GBP 50,00

Živá data - Evropa Země Soukromý účet (Měsíčně) LSE akcie - Level I+ Velká Británie GBP 5,00 GBP 50,00 Živá data - Evropa Země Soukromý účet Euronext Basics (akcie včetně Level II, opce a futures) EUR 2,00 - Euronext Total (Basics + opce a futures Level II) EUR 39,00 - Euronext Cash Market - Level I - EUR

Více

Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Jan Vedral, člen Výkonného výboru AKAT

Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Jan Vedral, člen Výkonného výboru AKAT 22. února 2012 Účastnící tiskové konference Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Jan Vedral, člen Výkonného výboru AKAT 1 Asset Management v roce 2011 CZK = 793 328 351 971

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST

FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST Autor Ing. Věra Holíková Anotace Žáci si ověří své znalosti o finančním trhu, o jeho členění, o cenných papírech na finančních trzích. Zopakují si, co jsou to kapitálové

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Penzijní fondy a penzijní společnosti strana 3 Penzijní fondy Významní

Více

Česká republika Ministerstvo financí

Česká republika Ministerstvo financí Česká republika Ministerstvo financí Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku HODNOCENÍ PRIMÁRNÍCH DEALERŮ ČESKÝCH STÁTNÍCH DLUHOPISŮ Září 2013 Ministerstvo financí (dále jen Ministerstvo ) předkládá

Více

PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU

PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU Článek 1 Předmět úpravy (1) Pravidla obchodování regulovaného trhu (dále jen Pravidla obchodování ) stanovují strukturu regulovaného trhu a pravidla pro uzavírání

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) 1 25 000 Kč 1,00 % z u, min. 100 Kč 25

Více

Diskontní certifikáty

Diskontní certifikáty V následujícím přehledu najdete aktuálně nakoupené produkty, kromě otevřených podílových fondů, na hlavní investiční platformě OCCAM CONSULT. Jsou seřazeny do skupin dle svých vlastností a investičních

Více

Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník) VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů Obsah: 1. Obstarání obchodu na burze cenných papírů a související služby 2. Obstarání obchodu

Více

Abc. 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK Podstatně vyšší základní zisk

Abc. 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK Podstatně vyšší základní zisk 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK 2009 Podstatně vyšší základní zisk Zisk před zdaněním za rok 2009 (očištěný o odpis goodwill v Severní Americe za rok 2008) činí 13,3 miliardy

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

Referenční případ: Privatizace BorsodChemu a IPO

Referenční případ: Privatizace BorsodChemu a IPO Referenční případ: Privatizace BorsodChemu a IPO 35 3 25 2 15 1 5 4/1/96 5/13/96 6/24/96 8/5/96 9/16/96 1/28/96 12/9/96 1/2/97 3/3/97 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5, Volume (r.h. scale) BUX (rebased

Více

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP Objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17 % z objemu 2 000 001

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Finanční trhy. Finanční trhy

Finanční trhy. Finanční trhy Finanční trhy Finanční trhy Finanční trh Trh (obecně) je místo, kde se střetává nabídka statků, služeb a finančních prostředků s poptávkou po statcích, službách a finančních prostředcích. Jde o proces

Více

Praktické aspekty obchodování

Praktické aspekty obchodování Praktické aspekty obchodování Praha, 23. dubna 2014 Přednášející: Martin Oliva Patria Direct, člen skupiny Patria Finance, a.s. Patria Direct, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, tel.: +420 221 424 240,

Více

INVESTOR ZAČÁTEČNÍK OBSAH

INVESTOR ZAČÁTEČNÍK OBSAH INVESTOR ZAČÁTEČNÍK OBSAH Úvod Investor začátečník Život a finance Úspěch a bohatství Krysí závod Aktiva a pasiva Pasivní příjmy Druhy pasivních příjmů Pasivní příjmy a internet Ideální pasivní příjem

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku Příloha č. 20 Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku A. Vypořádací riziko Konverzní faktory pro

Více

Program StudentBroker

Program StudentBroker Program StudentBroker Finanční skupina Fio RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. Ing. Roman Jandík http://www.studentbroker.cz/ O aplikaci StudentBroker: RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a Fio,

Více

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy GLOBÁLNÍ HEGEMONIE Amerika a její výzvy Schopnost prosadit svůj vliv kdekoli ve světě x nakolik je využívaná? Složky hegemonie: Hospodářská Politická Vojenská Kulturní Co je to globalní Hegemonie regionalní

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ)

STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ) STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ) IAD Investments, správ. spol., a.s. 14.7.2014 OBSAH 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 2. STRATEGIE PROVÁDĚNÍ POKYNŮ... 3

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Burzy a burzovní operace

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Burzy a burzovní operace Metodické listy pro kombinované studium předmětu Burzy a burzovní operace Metodický list č.1. Název tématického celku: Aktuální tendence ve vývoji burz ve světě Cíl: Charakterizovat současné vývojové tendence

Více

DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY ZÁSTUPCE PRÁVNICKÉ OSOBY Jméno: Příjmení: Místo narození: Číslo OP nebo pasu: Doklad totožnosti je platný do: Rodné číslo: Nemá exspiraci Zastoupení: ADRESA TRVALÉHO

Více

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů AKAT byla vypracována na základě rámcové metodologie ( The European Fund Classification ), kterou vydala Evropská federace fondů

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Oznámení akcionářům. PARVEST Equity World Health Care BNP Paribas L1 Equity World Utilities. PARVEST Equity World Low Volatility.

Oznámení akcionářům. PARVEST Equity World Health Care BNP Paribas L1 Equity World Utilities. PARVEST Equity World Low Volatility. Oznámení akcionářům V souvislosti s optimalizací nabídky fondů skupiny BP Paribas a nákladů, které jsou s tím spojeny, se představenstvo společnosti v souladu s ustanoveními článku 32 stanov společnosti

Více

CITIBANK EUROPE PLC 28

CITIBANK EUROPE PLC 28 Příloha č. 2 CITIBANK EUROPE PLC 28 Citibank Europe plc, společnost založená a existující podle irského práva, se sídlem Dublin, North Wall Quay 1, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice,

Více

Deloitte Česká republika

Deloitte Česká republika Deloitte Česká republika Představení společnosti Deloitte O společnosti Deloitte Deloitte globálně Deloitte Touche Tohmatsu Limited je nyní jednou ze čtyř největších auditorských a poradenských společností

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Informace o investičních nástrojích a souvisejících rizicích

Informace o investičních nástrojích a souvisejících rizicích Informace o investičních nástrojích a souvisejících rizicích V případě, že se prostřednictvím Roklenu rozhodnete investovat do investičních nástrojů, je nezbytné, abyste rozuměli níže uvedeným rizikům,

Více

Finanční trhy Burzovní trhy

Finanční trhy Burzovní trhy Finanční trhy Burzovní trhy Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 2.2.2013 Burzovní trh Vysoce

Více

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Výroční tisková konference AKAT Účastníci 11.února 2015 Výroční tisková konference AKAT Účastníci Jan D. Kabelka, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Pavel Hoffman, člen Výkonného výboru AKAT 1 Výroční tisková konference AKAT

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. Masér sportovní a rekondiční (69-41-M/001) 4. ročník

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. Masér sportovní a rekondiční (69-41-M/001) 4. ročník Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: VI/2 Datum vytvoření: 1. 3. 2013 Autor: Mgr. Kateřina

Více

DERIVÁTOVÝ TRH. Druhy derivátů

DERIVÁTOVÝ TRH. Druhy derivátů DERIVÁTOVÝ TRH Definice derivátu - nejobecněji jsou deriváty nástrojem řízení rizik (zejména tržních a úvěrových), deriváty tedy nejsou investičními nástroji - definice dle US GAAP: derivát je finančním

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 Obsah pololetní zprávy: strana 1. Obecné údaje o investiční společnosti.. 2 1.1. Identifikace společnosti 1.2. Organizační

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Fakulta financí a účetnictví KATEDRA BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ P R O G R A M. šestnáctého ročníku DVOUSEMESTRÁLNÍHO KURZU

Fakulta financí a účetnictví KATEDRA BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ P R O G R A M. šestnáctého ročníku DVOUSEMESTRÁLNÍHO KURZU VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví KATEDRA BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ P R O G R A M šestnáctého ročníku DVOUSEMESTRÁLNÍHO KURZU PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ Odborní garanti:

Více

PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ

PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví KATEDRA BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ P R O G R A M osmnáctého ročníku DVOUSEMESTRÁLNÍHO KURZU PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ Odborní garanti:

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

ALGORITMICKÉ OBCHODOVÁNÍ

ALGORITMICKÉ OBCHODOVÁNÍ ALGORITMICKÉ OBCHODOVÁNÍ ALGORITHMIC TRADING STARÁME SE O VÁŠ ZISK w Jakým způsobem zhodnocujeme prostředky? Využíváme algoritmický obchodní systém Algoritmický obchodní systém je komplexní nástroj, který

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD strana 1 I. POPLATKOVÝ ŘÁD Článek 1 Předmět úpravy... 3 Článek 2 Druhy a struktura burzovních poplatků... 3 Článek 3 Povinné osoby... 3 Článek 4 Příslušnost...

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

PIONEER FUNDS EURO CORPORATE BOND Pioneer Funds - evropský dluhopisový, ISIN LU0133659622

PIONEER FUNDS EURO CORPORATE BOND Pioneer Funds - evropský dluhopisový, ISIN LU0133659622 PIONEER FUNDS EURO CORPORATE BOND Pioneer Funds - evropský dluhopisový, ISIN LU0133659622 Fond je jedním z podfondů podílového fondu PIONEER FUNDS. PIONEER FUNDS je zahraniční osobou kolektivního investování

Více