nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví Nakladatelství a vydavatelství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství"

Transkript

1 nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví

2 Obsah OBSAH 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ČLENĚNÍ EKONOMIE Makroekonomie...11 Mikroekonomie ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ POTŘEBY VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES ZBOŽÍ A JEHO DVĚ STRÁNKY PENÍZE Funkce peněz ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ČLENĚNÍ TRHU Členění trhu z územního hlediska Členění trhu z hlediska druhu a množství TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB POPTÁVKA FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA POPTÁVKU PRUŽNOST POPTÁVKY Extrémy cenové elasticity NABÍDKA Jiné faktory působící na nabídku VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY OSTATNÍ TRHY TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Základní skupiny výrobních faktorů Trh půdy...44 Trh práce...45 Nezaměstnanost a úřady práce FINANČNÍ TRHY Nabídka a poptávka na finančních trzích...49 Trhy finančního kapitálu...51 Dluhopisy, akcie, směnky, podílové listy, šeky Burza s cennými papíry DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU Monopol...54 Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu Další nedokonalosti tržního mechanismu NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti, výpočet Typy nezaměstnanosti...59 Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti INFLACE Index spotřebitelských cen, výpočet Stupně inflace Dopady inflace

3 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje monetární politiky státu...74 Nepřímé nástroje monetární politiky státu FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Příjmy státního rozpočtu...78 Výdaje státního rozpočtu OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje obchodní politiky státu Neřímé nástroje obchodní politiky státu DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje důchodové a sociální politiky státu Neřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Ziskový (tržní) sektor...85 Neziskový (netržní) sektor SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÁ EKONOMIE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Ukazatele životní úrovně MĚŘENÍ TOKŮ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Národní produkt a národní důchod Hrubý národní produkt a hrubý národní důchod METODY VÝPOČTU HRUBÉHO NÁRODNÍHO PRODUKTU DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE HDP (HNP) na obyvatele Mimoekonomické faktory Čistý ekonomický blahobyt Čistý národní produkt (čistý domácí produkt) Porovnání zemí dle HDP v objemovém vyjádření Ekonomická úroveň daného státu Ekonomický růst BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ FORMY PENĚZ Reálné a ideální peníze VZNIK BANK Úvěrové peníze - bankovky FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK A JEJICH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI ÚVĚRY Krátkodobé úvěry Dlouhodobé financování FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY Funkce centrální banky

4 Obsah 11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ EKONOMICKÝ RŮST Tempo růstu Extenzivní faktory růstu Intenzivní faktory růstu HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Konjunktura Recese (deprese) Krize Oživení (obnova) PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Exogenní (vnější) faktory Endogenní (vnitřní) faktory ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Export, import, reexport RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Rizika hospodářská Rizika dopravní Riziko nepřevzetí zboží Riziko neplacení Rizika politická Rizika přírodní a náhodná EXPORTNÍ OPERACE Příprava exportní operace Uzavření a realizace kupní smlouvy IMPORTNÍ OPERACE Importní marketing Nalezení obchodního partnera Uzavření kupní smlouvy Financování dovozu Plnění kupní smlouvy Kooperace institucí zahraničního obchodu CLO A CELNÍ POLITIKA Orgány celní kontroly - celní správa MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY Absolutní výhody - monopol přírodních a klimatických podmínek Existence komparativních výhod Faktory působící v mezinárodním obchodu Ochrana vnitřního trhu země vůči zahraniční konkurenci PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE KLÍČ POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA

5 Základní ekonomické pojmy Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do těchto bodů: ekonomie je věda o hospodářství lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému ekonomie se týká každého člověka člověk žije v určité ekonomické realitě 1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, kte se dotýkají každého z nás, našich domácností, fi rem, stát nadnárodních společenství, až po ekonomické problémy stav a vývoje celého lidstva na naší Zemi. V důsledku tak širokého zájmu se ekonomie, ostatně jako i jiné vědy, dělí na různá odvětví, disciplíny a obory. Abychom mohl provést základní členění ekonomie, musíme si nejprve jmenovat tř základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického sledování. Jsou to: domácnosti; firmy; stát. Každý člověk je členem určité domácnosti, statistiky pak sledují např. výdaje na domácnost, příjmy domácnosti apod. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu fi rmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností, recipročně nabízejí své výrobky či služby domácnostem či státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky ekonomické výměně. Vzhledem k tomu, že státy se slučují do určitých forem ekonomických integrací, zahrnuje kategorie státu i tuto možnost. Klasifi kace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie, neboť podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie člení na: makroekonomii; mikroekonomii. Makroekonomie Ukázka z Chammurabiho zákoníku Ve většině případů byla pravidla ukotvená v zákoníku striktně vyžadována a jejich nedodržování znamenalo pro každého tvrdý trest. Například: Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků. Tato součást ekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základním předmětem zájmu makroekonomie je stát a jeho ekonomické integrace. 1. Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako je např. infl ace, ekonomický růst či stagnace, daně a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů, nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, strukturu národního hospodářství apod. Výsledkem zkoumání makroekonomie jsou pak většinou různá doporučení makroekonomů vládě či parlamentu jak postupovat při řešení těchto komplexních problémů vývoje celého národního hospodářství. Makroekonomie tedy analyzuje příčiny existence různých makroekonomických jevů ve společnosti, hledá nástroje k jejich omezení (nebo naopak k jejich podpoře), zkoumá cesty vedoucí k širšímu zapojení státu do větších ekonomických celků v zájmu zlepšení ekonomické situace celé společnosti. 11

6 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: defi novat předpoklady pro vznik trhu klasifi kovat potřeby jako základ ekonomické aktivity klasifi kovat statky z různých hledisek jako nástroj uspokojování potřeb defi novat obsah pojmu hospodářská činnost vysvětlit důvod vzniku peněz defi novat funkce peněz objasnit princip tržního mechanismu defi novat základní prvky trhu umět provést rozdělení trhů podle několika hledisek 2.1 POTŘEBY Výchozím ekonomickým faktem pro pochopení ekonomických aktivit je vznik potřeb. Každý člověk má určité potřeby. Některé potřeby jsou společné pro všechny. Patří mezi ně potřeba dýchání, spánku, přijímání a vylučování potravy a tekutin, rozmnožování atd. sou to tzv. potřeby fyziologické. Tyto potřeby jsou potřebami minimálními. I když jsou to základní lidské potřeby uspokojovány, lidé potřebují mnohem více. Potřebují zdraví, ocit štěstí, přátelství, lásku, potřebují být chráněni před nebezpečím, komunikovat jinými lidmi, číst, vzdělávat se, dobře se oblékat, pořizovat si věci osobní spotřeby apod. Naše potřeby si uvědomujeme obvykle tehdy, pociťujeme-li jejich nedostatek.. jinak. Někdo preferuje potřeby duchovního charakteru, jiný upřednostňuje spíše potřeby materiálního charakteru. Každý člověk i každý jiný ekonomický subjekt má však potřeby mnohdy značně odlišné. V lidovém vyjádření bychom mohli tento fakt dokumentovat úslovím někdo holky, jiný vdolky. Proto je potřebné znát strukturu potřeb a jejich složení. Ta je u každého ekonomického subjektu jiná; preference a váha, kterou přikládá jednotlivým potřebám je specifi ckou charakteristikou každého člověka, každé domácnosti, fi rmy, státu, společenství. Čím vzdělanější člověk, tím větší bude škála jeho potřeb, budou převažovat jeho potřeby kulturní a nehmotné. To platí rovněž o vyspělejší civilizaci. Potřeby člověka klasifi kuje následující schéma. Klasifikace lidských potřeb (dle Maslowa): seberealizace potřeba úcty potřeba lásky potřeba bezpečí fyziologické potřeby Potřeby člověka z psychologického hlediska nejlépe charakterizoval americký psycholog Abraham Harold Maslow ( , ). Jeho schéma potřeb je obvykle zobrazováno ve tvaru pyramidy, kdy níže položené potřeby jsou významnější (naléhavější) a jsou předpokladem pro realizaci a uspokojování výše položených potřeb. Fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, lásky a úcty jsou označovány jako nedostatkové potřeby, seberealizace pak je označována tzv. potřebou růstovou. Potřeba seberealizace vede člověka ke snaze naplnit své individuální schopnosti a dovednosti, realizovat své životní záměry. 16 A. H. Maslow na Wikipedii.cz A. H. Maslow na Wikipedii.org

7 Úvod do tržního hospodářství Lidské potřeby a obecně pak potřeby všech ekonomických subjektů se mění. Jsou podmíněny věkem, přírodním i společenským klimatem, sociálním i životním prostředím, tradicí, místem atd. Uveďte do textu pět vlastních příkladů potřeb a zařaďte je do klasifi kačních skupin schématu: Poznámka: Správné znění odpovědí naleznete v klíči na str Některé historické potřeby dávno zanikly, v našem věku se s rozvojem techniky, technologie a informatiky objevují potřeby stále nové a rozšiřuje se okruh lidí a obecně všech ekonomických subjektů, které tyto nové potřeby objevují. Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb. Protože se jedná o základní kategorie tržního hospodářství, provedeme si ještě jejich podrobnější členění. Pod pojmem statek rozumíme v ekonomii širokou škálu věcí a hodnot, které mohou uspokojovat lidské potřeby (obecně potřeby daných ekonomických subjektů). Statky je možné dělit dle následujícího schématu: statky Statky mohou být různé povahy - volné (voda, slunce, sníh) či ty, které jsou produktem činnosti člověka. Obojí uspokojuje jeho potřeby. volné vzácné hmotné nehmotné hmotné nehmotné volné statky nám poskytuje příroda zpravidla bez lidského úsilí (např. vzduch, sluneční energii, vítr, sníh, déšť atd.), vzácné statky jsou produkty lidské práce, jsou to věci a výtvory člověka, který přetváří přírodní zdroje, vynakládá své dovednosti a znalosti na užitečné věci a hodnoty, jež mohou uspokojit lidské potřeby. Protože kapacity zdrojů jsou omezené (rovněž počet lidí v dané domác omezen a omezena je rovněž jejich pracovní síla), jsou tyto zdroje postupně vyčerpávány. Proto říkáme, že se jedná o zdroje vzácné. Je fakt, že vzácné zdroje jsou alternativní; většinou existuje možnost volby mezi několika jejich variantami. Vezmeme-li například náš volný čas jako vzácný zdroj (a on jím nepochybně je), pak jej lze vždy využít několika způsoby. Půjdeme-li např. do kina, uspokojíme tím svou kulturní potřebu, naše volba tím však zamítla možnost uspokojit v daném čase jinou potřebu, např. jít si zaplavat. Vymezený čas nenávratně odplyne. Zvolíme-li jinou alternativu, vytváříme tím jinou možnost, jiné využití tohoto vzácného statku. V ekonomii mají pojmy vzácnost a volba zásadní význam. Rozhodne-li se fi rma např. vyrábět určitý výrobek, musí jej také prodat, jinak byla pouze bez užitku zničena část vzácných zdrojů. Člověk tedy může volit mezi několika variantami uspokojování svých potřeb. Může například v čase nouze upřednostňovat uspokojování svých základních potřeb hmotnými statky a omezovat své potřeby statků nehmotných. 17

8 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 3.5 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Každý ekonomický subjekt je současně jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Firma má např. nejen řadu odběratelů (vystupuje tak vůči nim na straně nabídky), ale i řadu dodavatelů (a vystupuje tak vůči nim na straně poptávky). Jedním ze vstupů do výroby jsou i její zaměstnanci. Jejich mzdy jsou určovány stejnými pravidly. Lidé jako zaměstnanci nabízejí svou práci, v závislosti na svém příjmu se pak poptávají po určitém zboží, nakupují atd. Proces ekonomického jednání a chování je na všech trzích procesem každodenním, denně se vedou obchodní jednání, neustále se vyhodnocují ekonomické informace, jednotlivé ekonomické subjekty činí různá rozhodnutí. Proces ekonomického jednání a chování je procesem vzájemného působení nabídky a poptávky. Je provázen neustálou změnou pozic. V tomto procesu mají klíčovou roli (i když ne ojedinělou, jak jsme již poznali) ceny, a to především díky informacím o jejich výši a hlavně pohybu (nahoru, dolů). Výše ceny a její pohyb má koordinační funkci v procesu střetu nabídky a poptávky. Lidé sledují ceny, protože chtějí šetřit, tj. chtějí získat co nejvíce z hodnoty vlastních zdrojů. Tak ale činí každý ekonomický subjekt. Mnozí lidé nesledují příliš ceny (anebo výlučně pouze ceny), avšak zaregistrují, když se ceny mění. Především při změně cen mění ekonomické subjekty své chování. Mechanismus nabídky a poptávky je procesem neustálého přizpůsobování se. Působení nabídky a poptávky se dá vyjádřit grafi cky spojením obou grafů do jednoho. Tento graf je však pouze momentálním vyjádřením stavu tržních sil, je časově omezen, mění se, pohybuje se doprava, doleva, křivky se vlní atd. Graf tedy zachycuje vždy jen okamžitý stav k určitému datu. Z grafu vyplývají jisté poznatky: Rovnovážná cena E - je bod v průsečíku obou křivek. To je cena, za kterou se nakupuje a prodává v případě rovnosti nabídky a poptávky. Tento stav je však na trhu spíše výjimečný, neboť právě nerovnováha je oním stimulujícím prvkem, který činí z tržního mechanismu mechanismus rozvoje, správné alokace zdrojů, ukazatel potřeb, mechanismus, jenž je hlavním růstovým činitelem celého hospodářství. Tržní cena - je cena, za kterou se právě v daném okamžiku na trhu prodává a nakupuje. Tržní cena se může blížit k ceně rovnovážné, může se dočasně vzdalovat, její výše a především odchylka od ceny rovnovážné signalizuje stav na trhu. Při jiné ceně, než je cena rovnovážná, vzniká na trhu buď přebytek (a), nebo nedostatek (b) množství zboží (služeb, výrobních faktorů, lidských zdrojů, peněz, fi nancí atd.), tak, jak to ukazují spojnice grafu. Velikost úsečky pak ukazuje velikost tohoto přebytku nebo nedostatku. Při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek, ani nedostatek, říká se, že cena vyčišťuje trh. Tržní síly - začínají na trhu působit právě v okamžiku přebytku nebo nedostatku. Tyto síly mění ceny, nabídku i poptávku: a) Při nedostatku zboží jsou kupující ochotni zaplatit i vyšší cenu. To vede na straně výrobců ke zvýšení ceny a poté i ke zvýšení nabízeného množství. Tento stav ukazuje výrobcům možnost výhodné výroby s větším ziskem. Na trhu se tak časem objeví více zboží za vyšší ceny, kupující na to reagují snížením poptávky (vyšší cena odradí některé zájemce), rozdíly mezi nabídkou a poptávkou se vyrovnávají, tržní cena se musí snížit a postupně se přibližuje ceně rovnovážné. P D Graf tržní rovnováhy a E b S Q 36

9 Trh výrobků a služeb b) Při přebytku zboží bude situace přesně opačná. Zboží je tak silný přetlak, že kupující nejsou schopni jeho množství skoupit. Nabídka zboží je prostě podstatně vyšší než poptávka po něm. Výrobce se může pokusit podpořit jeho prodej (a svoji konkurenci na poli prodeje tohoto výrobku) snížením ceny, popřípadě přímo jeho výprodejem (typickým příkladem jsou posezonní slevy). Za tohoto stavu všem výrobcům zboží či služby klesají zisky, z jejich strany může dojít k tomu, že omezí jeho výrobu. Po určitém čase pak spotřebitel pocítí nedostatek tohoto zboží, rozdíly mezi nabídkou a poptávkou se vyrovnávají a opět dojde k postupnému oživování nabídky tohoto typu zboží. Nedostatek zboží na trhu způsobí: Na straně spotřebitele hlad po nedostatkovém zboží Ochota spotřebitele si za toto zboží připlatit více Zvyšování prodejní ceny nedostatkového zboží Vyšší prodejní cena stimuluje výrobce k jeho výrobě pro spotřebitele pro spotřebitele pro výrobce pro výrobce pro výrobce pro výrobce Nadbytek zboží na trhu způsobí: Kupující již uspokojil svoji potřebu po tomto zboží Výrobce je nucen snížit cenu zboží (slevy, výprodeje) Pokles tržeb a zisku všech výrobců tohoto zboží Pokles výroby tohoto typu zboží pro spotřebitele pro spotřebitele pro výrobce pro výrobce pro výrobce pro výrobce V každém z uvedených stavů se navíc může v daném sortimentu objevit nový druh výrobku, který přesune pozornost kupujících, ti pak mohou upustit od dosavadních zvyklostí a přejít na koupi nové věci. Křivka se znovu vychýlí a následuje opět pohyb celého mechanismu. Tento pohyb je podmíněn existencí rychlých a přesných informací o výrobcích, jejich cenách, o tom, co se urodilo, co se chystá, co se doveze ze zahraničí atd., neboť dostupnost těchto informací znamená výhodu pro obě strany. Každý ekonomický subjekt pak jedná přiměřeně k informacím (tedy podle toho na jedné straně vyrábí daný typ zboží a na straně druhé toto vyprodukované zboží kupuje). Neustále se jedná o provázanost nabídky s poptávkou. Shrnutí výkladu o vzájemném působení nabídky a poptávky: Nabídka a poptávka působí souběžně. Jsou to protichůdné jevy, dochází tedy ke střetu. Pokud se nabídka a poptávka sobě rovnají, vzniká rovnovážná cena. Tržní cena vyjadřuje situaci na trhu, je odrazem nedostatku nebo přebytku zboží. Při přebytku nebo nedostatku začínají působit tržní síly. Působení tržních sil je podmíněno informacemi, především o pohybu cen. 3.6 ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY Jestliže graf nabídky i poptávky vyjadřuje závislost mezi cenou a množstvím, pak je zřejmé, že v bodě rovnováhy E je dosaženo stability trhu. Při nerovnováze začínají obě tržní síly - S (nabídka) i D (poptávka) - měnit cenu i množství. 1. Při nedostatku zboží je část kupujících ochotna koupit zboží i za vyšší cenu. Vzniká tzv. soutěž na straně poptávky. Nabídka (tedy výrobce zboží) na to bude reagovat: zvýšením ceny; zvýšením nabídky množství (v různém časovém horizontu). 37

10 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Tím, že se zvýší cena, však část kupujících odpadne, popř. se bude nakupovat méně. Nedostatek se tak zmenší, postupně zanikne a pravděpodobně se změní na přebytek. 2. Při přebytku zboží budou prodávající snižovat ceny, aby zvýšili prodej. Současně budou vyrábět méně. Vzniká tzv. soutěž na straně nabídky. Přebytek se bude zmenšovat, zanikne a pravděpodobně se změní na nedostatek. Tento jev je grafi cky viditelný jako pohyb po křivkách nabídky a poptávky. Jeho důsledkem je kolísání cen a množství. Tržní mechanismus reaguje na stav potřeb a alokuje (přesunuje) výrobní zdroje tam, kde jsou zapotřebí. Tak je zodpovězena první základní ekonomická otázka, tedy co vyrábět. Kromě tohoto jevu dochází však ještě k jinému pohybu, který je způsoben i jinými faktory (nejen ekonomickými). Graf č. 1 - neúroda na trhu zemědělských produktů (například u pšenice) posune celou křivku nabídky doleva nahoru. Je zřejmé, že nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové křivce, kupující budou ochotni při nedostatku zboží platit vyšší ceny. V praktickém vyjádření pak rozeznáváme následující posuny celých křivek nabídky i poptávky, a to jak ve směru doleva, tak i doprava: 1. Poptávková křivka se nemění, nabídková se posouvá (viz příklad grafu č. 1) - cena se posune po poptávkové křivce. 2. Nabídková křivka se nemění, poptávková křivka se posouvá: cena se tedy posune po nabídkové křivce (viz příklad grafu č. 2). 1 P 2 P D 2 D 1 Důsledek neúrody v nabídce stav nabídky po změně S 2 S 1 původní stav nabídky Q Opadnutí zájmu v poptávce původní stav poptávky Graf č. 2 - opadnutí módního zájmu spotřebitelů v poptávce u oděvních výrobků způsobí velký pokles ceny. Tento jev je grafi cky viditelný jako pohyb celé křivky. stav poptávky po změně Q 3 Pokles nabídky a růst poptávky 4 Růst nabídky i poptávky P P D 1 D 2 S 2 E 2 S 1 D 2 S 1 D 1 S 2 E 1 E 2 E 1 Q Q 3. Pokles nabídky a růst poptávky naznačuje graf č. 3. Poptávková křivka roste v důsledku klesající nabídky. 4. Společný růst nabídky i poptávky zobrazuje graf č. 4. Na trhu se objeví nabídka inovovaného tradičního výrobku, na kterou kupující zareagují vyšší poptávkou po tomto (jim známému a vyhledávanému) zboží. 38

11 Ostatní trhy Trh práce Trh práce je rovněž specifi ckým trhem, na kterém se projevují určité zvláštnosti oproti jiným typům trhů. I když se hovoří o lidech jako ekonomických zdrojích, je třeba si uvědomit, že v případě trhu práce se jedná o zdroj velmi odlišný od ostatních. Každý člověk má určitá práva (ta jsou dána legislativou daného státu), je nadán určitou schopností, znalostmi, dovedností, lidé mají rozdílné profese, spojují se do profesních skupin, sociálních skupin, přemýšlejí, avšak podléhají i určitým náladám, mají rozdílné přístupy k životu, různé pracovní úsilí, jejich pracovní výkonnost je různá atd. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční (ve skutečnosti tomu tak není), pak by na trhu práce byla vytvářena cena práce (čili mzda) stejným způsobem jako kterákoliv jiná cena kteréhokoliv zboží. Poptávka (poptává se fi rma, stát) by byla určena produktem práce. Nabídka (práci nabízí domácnost fi rmám, státu) by byla určena tak, že újma z práce (v práci strávíme značnou část svého života) by se rovnala efektu, který práce přináší, tj. reálné mzdě. mzda je vysvětlen v kapitole 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, str. 91). Na poměřování (srovnávání) reálné mzdy s újmou práce je založeno rozhodování domácností na trhu práce. S růstem reálné mzdy by pak nabídka práce rostla, od určitého bodu naopak klesala. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce by tak vznikla křivka nabídky poněkud odlišná od ostatních trhů. Situaci na trhu práce je možno opět znázornit grafi cky. Nabídková křivka se od určitého bodu (bod x - bod zlomu) otáčí zpět. Dá se říci, že: v dolní části nabídkové křivky se projevuje takzvaný substituční efekt, kdy zájem o práci roste s narůstající reálnou mzdou, kterou může nabízející za práci dostat; P důchodový efekt substituční efekt Křivka nabídky práce za bodem zlomu, tj. po dosažení určité výše mzdy, se projevuje tzv. důchodový efekt. Znamená to, že při vysoké mzdě člověk nabízí méně práce. Pracovníky v této části křivky již až tak peníze nezajímají, dávají přednost spíše volnému času, nemají ochotu tolik pracovat (nabízí méně své práce). Křivka nabídky práce se stáčí zpět. V určitých případech vede porovnávání újmy z práce (oceněné nízkou reálnou mzdou) a jiných kritérií (například vysoké podpory v nezaměstnanosti) až k dobrovolnému výpadku z nabídky práce, kdy lidé tedy za určitých okolností budou raději pobírat dávky v nezaměstnanosti nežli pracovat. Tento stav není pro společnost žádoucí, neboť představuje demotivační prvek pro snahu člověka pracovat a značně zatěžuje státní fi nance při vynakládání fi nančních zdrojů na podpory v nezaměstnanosti. S x Q P - cena práce (tedy mzda) Q - množství práce S - nabídka práce x - bod zlomu V podmínkách dokonalé konkurence by pak na trhu práce vznikla rovnováha v místě střetu nabídky a poptávky, která by byla výsledkem těchto závislostí: příjmu z produktu práce (strana poptávky fi rmy a stát); užitku z reálné mzdy (domácnosti); užitku z volného času (domácnosti). Skutečný trh práce se od takto teoreticky stanovených pravidel výrazně liší. Je to především proto, že dokonale konkurenční trh ve skutečnosti na trhu práce neexistuje a na obou stranách křivek vznikají značné rozdíly, které způsobují tzv. poruchy na trhu práce. 45

12 Ostatní trhy Část lidí bude vždy raději šetřit a postupně si vytvářet vlastní zdroje, než by si vypůjčili. Je to jistá forma konzervatismu, která velí k obezřetnosti, riziko zadlužení a nutnost si pak stále vypůjčovat může vést ke ztrátě důvěry. Výsledný graf agregátní nabídky a poptávky na peněžních trzích (viz předchozí strana) bude tedy poněkud odlišný z hlediska vývoje obou křivek, nežli je tomu u trhu výrobků a služeb. Obě křivky jsou více strmé, nabídková je prakticky téměř nepružná. Poptávka po penězích a nabídka peněz je zprostředkovávána především bankami. Domácnosti, fi rmy a stát na jedné straně vkládají do bank své volné peněžní zdroje, půjčují tedy bankám své peníze za určitý úrok, jiné domácnosti, firmy či státní organizace si od banky tyto peníze vypůjčují, ale za úroky vyšší (ziskem banky je rozdíl úroků). Odměnou bance za tyto služby je tedy bankovní zisk. Bankovní zisk vzniká jako rozdíl úročení úvěrů na jedné straně a úročení vkladů na straně druhé. Pohyby peněz na peněžních trzích jsou však ještě složitější. Peníze nepůjčují pouze banky, ale i jiné subjekty, různé fi nanční společnosti, leasingové fi rmy, banky si půjčují navzájem, půjčují si od jiných institucí jako například pojišťoven, různých fondů, od státu atd. Trhy finančního kapitálu Značná část operací na fi nančních trzích se týká činnosti tzv. kapitálových trhů, které zjednodušeně řečeno se rovněž zabývají přerozdělováním volných peněz mezi různými ekonomickými subjekty. Na těchto trzích se však nejedná o přímý pohyb peněz, ale o jejich zprostředkovanou formu, tj. cenné papíry. Cenné papíry představují symbolické peníze, jedná se ve své reálné podobě o papíry, které jsou označeny nomináliemi (číslicemi) představujícími jejich hodnotu. Po určité době lze tyto cenné papíry opět směnit za peníze, většinou za vyšší částku, než je nominálie. To představuje určitý profi t držiteli těchto cenných papírů. Nemusí tomu však být vždy. Stane se, že hodnota těchto cenných papírů naopak časem poklesne a majitel či držitel na tom prodělá. Typickými představiteli těchto cenných papírů jsou dluhopisy a akcie. Cenných papírů však existuje více než 200 druhů. Odlišují se někdy drobnými, jindy zásadními rozdíly. Dluhopisy (neboli obligace) - jsou cenné papíry, které vydává stát (státní dluhopisy), obec (komunální dluhopisy), podnik (podnikové dluhopisy) a banka (bankovní dluhopisy). Může je vydat i fyzická osoba za předpokladu, že je bankou s místem podnikání na území státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a podnikající na území ČR na základě jednotné bankovní licence dle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank. S dluhopisem je spjato právo požadovat splacení dlužné částky k určitému datu a vyplacení výnosu (úroku). Držitelé mohou také cenné papíry prodávat (je to symbol určité hodnoty s právem na její úhradu), tím se mohou věřitelé měnit a výstavci dluhopisu jej může předložit jiný subjekt než ten, kterému byl před časem poskytnut. New York Stock Exchange (zkráceně NYSE) - budova newyorské burzy. Byla založena již v roce 1792 podpisem dohody o obchodu s cennými papíry (Buttonwoodská dohoda). V historii svědek velkého krachu na burzovních trzích v roce 1929, který vyústil ve vleklou světovou hospodářskou krizi 30. let minulého století. Dnes jedno z center světového trhu a obchodování s finančním kapitálem. Je považována za největší burzu s cennými papíry. Akcie - jsou jiným typem cenných papírů. Není s nimi spojeno právo na vyplacení nominální částky (může být vyplacena i mnohem vyšší nebo mnohem nižší částka v důsledku kolísání hodnoty akcie na fi nančních trzích). Naproti tomu akcie obsahuje několik dalších práv, která nemají dluhopisy či jiné formy cenných papírů. Obecně lze říci, že držení akcií je méně bezpečné než držení dluhopisů, jedná se o riskantnější formy, tím více ovšem na nich lze vydělat (výnosy mohou být značné). Z dalších známých forem cenných papírů jmenujme ještě alespoň směnky, podílové listy či šeky. New York Stock Exchange (newyorská burza cenných papírů) London Stock Exchange (londýnská burza) NASDAQ Stock Exchange (největší mimoburzovní trh společnosti The Nasdaq Stock Market, Inc.) 51

13 Doprovodné jevy tržního mechanismu Pro snižování nezaměstnanosti se používají vládní zásahy dvojího typu. Jsou to jednak aktivní, jednak pasivní nástroje: Pasivní nástroje - zmírňují dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Aktivní nástroje - snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti. Snižování nezaměstnanosti probíhá v rámci proticyklické politiky - je stimulován růst zaměstnanosti a produktu. Jde tedy i o snižování cyklické nezaměstnanosti. Opatřeními zde jsou expanzivní (výdajové) poptávkové kroky fi skální politiky přispívající k tvorbě nových pracovních míst (společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce apod.). Dále jde o udržování vysoké zaměstnanosti cestou snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Jedná se například o zlepšování informací o volných pracovních místech, o fi nancovanou rekvalifi kaci či migraci za prací. Shrnutí výkladu o nezaměstnanosti: Nedokonalá konkurence se zvlášť silně projevuje na trhu práce. Je způsobena řadou ekonomických i mimoekonomických faktorů. Rozeznáváme dvě zásadní formy nezaměstnanosti: dobrovolnou a nedobrovolnou. Řešením nezaměstnanosti se musí zabývat stát. Součástí vládní hospodářské politiky je řada nástrojů pro snižování nezaměstnanosti. 5.3 INFLACE Podobně jako nezaměstnanost patří infl ace k trvalým projevům tržního hospodářství, je spjata s fungováním principu trhu, je doprovodným jevem existence tržní ekonomiky. Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny neboli snížení kupní síly peněz. za měsíc, za rok apod.). Otevřená inflace (zjevná) je z pohledu ekonomiky státu pečlivě sledována, její vývoj je jedním z velmi přísně kontrolovaných makroekonomických ukazatelů hospodářské politiky každé vlády a její nárůst má nejen ekonomické, ale i sociální a politické dopady. Proto infl ace patří mezi stěžejní body pozornosti každé společnosti v tržním hospodářství. Růst cenové hladiny se měří ve statistice pomocí pevně stanoveného souboru zboží a služeb. Ten se nazývá spotřebitelský koš. Zahrnují se do něj řádov stovky druhů různého zboží a služeb. Nikoliv tedy vzestup cen některého druh zboží (to může být v jednotlivých oblastech rozdílné, kolísavé), ale trvalý vzest hladiny cen spotřebitelského koše je ukazatelem inflace v daném státě. K měření infl ace můžeme používat řadu indexů, v současné době se pou tzv. index spotřebitelských cen. Značí se I n a je dán vzorcem: In = CPI n - CPI n-1 CPI n-1 * 100 CPI - index spotřebitelských cen n = * 100 = 5 % 61

14 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Míra inflace se udává v procentech. Může vystupovat buď jako absolutní údaj, nebo jako přírůstek oproti výchozímu stavu. Podle ročního vzestupu míry inflace se pak rozeznávají různé stupně inflace: 1. Mírná (plíživá) inflace - obvyklá ve většině případů, pokud se vzestup cenové hladiny pohybuje do 10 % oproti předcházejícímu stavu. Tento vývoj je považován za přijatelný. Dá se říci, že mírná inflace (udává se cca kolem 3 %) je dynamizujícím, stimulujícím prvkem tržního hospodářství. využití zdrojů, rychlým investicím, a tím i rychlejšímu obratu kapitálu. Lze tedy říci, že malá infl ace je motorem růstu ekonomiky, jejím akceleračním faktorem. 2. Pádivá inflace - druhý stupeň, zhruba na úrovni do 100 % (někdy se uvádí až do 1000 %). Tato infl ace má již řadu velmi negativních dopadů na ekonomiku, chování tržních subjektů, projevuje se v oslabení všech ekonomických faktorů ovlivňujících správné fungování ekonomiky. 3. Hyperinflace - třetí stupeň infl ace, kdy se procento infl ace pohybuje řádově i v tisících procent. To je stav velmi vážný, ekonomika země je v dezolátním stavu, přestávají platit všechny atributy tržního hospodářství. Příklad hyperinflace - německá bankovka z roku 1923 v hodnotě 100 milionů marek. Evropa se v tomto období potýkala s těžkou hospodářskou krizí, která v případě Německa byla i jednou z příčin nástupu nacionalismu a Hitlera k moci. Důvodů, proč infl ace vzniká, je celá řada. Ekonomové znají desítky příčin, které se v podstatě rozdělují do dvou velkých skupin: První skupinu představují příčiny, které souhrnně vyvolávají tzv. inflaci taženou poptávkou. Ta je způsobena důvody na straně agregátní poptávky, např. nadměrnými úvěry, snižováním daní nebo zvyšováním státních výdajů (například do sociální Poptávka oblasti). Druhou skupinu tvoří příčiny, které vedou ke vzniku tzv. inflace tlačené náklady. Ta je způsobena nadměrným růstem nákladových položek, především neúměrným a nepodloženým růstem mezd, růstem cen strategických surovin nebo zvýšeným množstvím výrobků za stejný časový úsek. Charakteristické však je, že v období zvýšené inflace působí oba typy inflace většinou současně, kombinují se, prolínají se, působí souběžně, tj. jedna příčina je důvodem ke vzniku další. Tím se infl ace rozhořívá, pak je opět nutný zásah státu, aby ji zmírnil nebo udržel. Infl aci je možné rozlišovat i podle jiných hledisek, například: Zjevná inflace - ekonomická nerovnováha je spojena s růstem cenové hladiny. Potlačená (blokovaná) inflace - státní orgány se sice snaží infl aci brzdit, ale nejsou schopny odstranit příčiny. Skrytá inflace - cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, nebo v případě, že velký podíl na ekonomice země má tzv. stínová ekonomika (viz kapitola 9.4 DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE, str. 97). 62 Pojem inflace na serveru Wikipedia - definice pojmu, podrobné vysvětlení a objasnění zákonitostí, které vedou k jejímu vzniku, rozvoji a dopadům na společnost.

15 Nástroje hospodářské politiky státu Z globálního pohledu může centrální banka provádět dva typy monetární politiky: 1. expanzivní - tedy zvyšovat nabídku peněz; 2. restriktivní - nabídku peněz snižovat. Oba typy monetární politiky mají pak dopad na pohyb poptávky po penězích, centrální banka tak nepřímo ovlivňuje i ostatní trhy. Shrnutí výkladu o monetární politice státu: Monetární politika je zaměřena na regulaci množství peněz v národním hospodářství. Povinnost řídit měnovou politiku má centrální banka. K regulaci měnové a úvěrové situace ve státě může stát používat řadu přímých i nepřímých metod. Mezi základní přímé metody patří regulace investiční činnosti pomocí limitu investičních úvěrů a regulace spotřeby pomocí spotřebních úvěrů. Mezi základní nástroje nepřímé regulace patří stanovení povinných minimálních rezerv, diskontní sazba, reeskontní kontingent a operace na volném trhu. 7.2 FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Fiskální politika státu je spjata s tvorbou a rozdělováním finančních prostředků prostřednictvím soustavy rozpočtů. V každém státě, v závislosti na hierarchii a členitosti státní správy, existuje několik stupňů rozpočtové soustavy, od rozpočtů obecních, městských, okresních až po státní rozpočet jakožto nejvyšší rozpočet státu (například federální rozpočet či rozpočet spolkového, respektive unitárního státu). Státní rozpočet představuje centralizovaný fond finančních prostředků, které vytvářejí všechny ekonomické subjekty státu, rozdělují a užívají jej státní orgány. Stát tak pomocí příjmů a výdajů ze státního rozpočtu přerozděluje finanční prostředky tam, kam společnost potřebuje. Státní orgány odčerpávají od všech tržních subjektů nemalé fi nanční částky ve formě daní, odvodů, poplatků (eventuelně pokut) a ovlivňují prostřednictvím výdajové stránky jejich použití. Státní rozpočet tvoří příjmy a výdaje. Neustálý přísun finančních prostředků do státního rozpočtu Státní rozpočet Státní rozpočet Neustálé poskytování prostředků státního rozpočtu potřebným ekonomickým subjektům Příjmy Výdaje Přímé daně majetkové důchodové (daň z příjmu) Nepřímé daně DPH spotřební daň Ostatní příjmy úroky nájemné splátky zahraničních úvěrů Obrana státu armáda policie Státní správa státní úřady a administrativa Školství Kultura Zdravotnictví Sociální zabezpečení Národní hospodářství 77

16 Nástroje hospodářské politiky státu Každý stát má samozřejmě odlišný poměr mezi těmito výdajovými položkami a i jinou vládní politiku uvnitř těchto skupin. Rovněž podíly vynakládaných prostředků nejsou neměnné a mohou se i v průběhu hospodářského období (tím je jeden rok) radikálně změnit. Například v době ohrožení státu se operativně změní poměry ve prospěch potřebnějších vydání a více se začne vydávat na obranu. Tyto změny uvnitř období podléhají schválení parlamentem. Přijatý rozpočet má charakter zákona. Musí být schválen parlamentem, k jakékoliv změně je zapotřebí dostatečný počet hlasů v parlamentu. Vzhledem k tomu, že právě v tvorbě a sestavení rozpočtu se koncentruje vládní politika, je jeho skladba vždy součástí mnohdy tvrdých bojů vlády a parlamentu, zvláště s opozičními poslanci, kteří by měli oponovat a prosazovat názory a požadavky nevládních stran do tvorby i čerpání rozpočtu. Přijatý rozpočet je již vodítkem pro odpovídající postup všech ministerstev a státních orgánů při vynakládání státních prostředků i při zajišťování jeho příjmů. Při tvorbě rozpočtu mohou být uplatněny tři možné stavy, rozpočet může být koncipován jako: vyrovnaný - v tomto případě se agregátní výdaje rovnají agregátním příjmům; přebytkový - příjmy jsou plánovány vyšší než výdaje; schodkový (deficitní) - výdaje budou převyšovat příjmy. Skutečný vývoj rozpočtu v době jeho tvorby a čerpání (rozpočet se sestavuje, plánuje vždy v předcházejícím roce, cca od pololetí, kdy se ukazují tendence a předpokládaný reálný výsledek daného roku) může být ale odlišný, vzniká buď přebytek, nebo defi cit. Pravděpodobnost, že by koncipovaný vyrovnaný rozpočet skončil přesně, je malá, podstatná je proto vždy odchylka od původních předpokladů. Přirozeně že pro perspektivu zdravého vývoje ekonomiky a společnosti je vhodnější koncipovat státní rozpočet jako přebytkový. Státní rozpočet může být, jak je uvedeno, jako defi citní sestaven už v době jeho vytvoření a schválení. Sestavení deficitního rozpočtu však přináší určité problémy a nebezpečí, neboť: defi citní rozpočet pomáhá zvyšovat infl aci; defi citní rozpočet není příliš příznivě posuzován kooperujícími hospodářskými institucemi, obchodními partnery, včetně zahraničí. Ke krytí defi citu si stát musí vypůjčit buď: na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků (viz příslušné pasáže kapitoly Nástroje hospodářské politiky státu, str. 75); od jiného státního orgánu (většinou od centrální banky); např. ze zahraničí (buď od obchodních bank, nebo od cizího státu). Bilance státního rozpočtu ČR - vývoj ,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-109,1-93,7-56,3-97,6 Saldo státního rozpoču (v mld Kč) 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 802,5 933,3 Státní dluh (v mld Kč) - 66,4 státním dluhem. V každém případě defi cit státního rozpočtu zatěžuje především budoucí ekonomický vývoj, neboť odčerpává momentální zdroje na úkor budoucnosti, to však z dlouhodobého hlediska. Krátkodobě může defi citní rozpočet sehrát i pozitivní roli, pokud se s jeho pomocí podaří nastartovat ekonomiku k vyšší výkonnosti. Může tak přispět k rychlejšímu ekonomickému růstu v příštím období. Pokud se to však nepodaří, je to prostředek velmi nebezpečný, neboť může jen urychlit celkový negativní sesuv celé ekonomiky. Stát prostřednictvím státního rozpočtu mění strukturu hospodářství a tím působí na jeho vývoj. Příjmy a výdaje se provádějí na základě přijatých pravidel a rozpočty schvalují zástupci občanů od poslanců parlamentu až po obecní zastupitelstvo v případě obecních rozpočtů. Český statistický úřad (ČSÚ) - podrobné statistické informace týkající se všech oblastí činnosti člověka. Údaje o státním rozpočtu naleznete v sekci Makroekonomické údaje. 79

17 Národohospodářské agregáty Proto připusťme, že ani zcela objektivně postavené ekonomické ukazatele nemusí zcela přesně vyjadřovat subjektivně vnímaný ekonomický stav či pohyb. Nicméně právě pro vyjádření změn a pro srovnávání vývoje musíme nějaké ekonomické ukazatele používat. Praxe pro tuto potřebu zavedla výpočet ukazatele, který je všeobecně přijímaný a používaný pro sledování formou statistiky, a to ukazatele životní úrovně. Ukazatele životní úrovně Pro vyjádření životní úrovně se používají v podstatě tyto možné veličiny: 1. Reálná mzda (reálný příjem) Vyjadřuje množství výrobků či služeb, které je možné za nominální mzdu koupit. za svůj výdělek mohl alternativně koupit uvedené věci. jedno auto nižší střední třídy (a ještě by mu zbylo), 10 televizorů atd. Jak vidíte, ukazatele reálné mzdy je možné používat i pro mezinárodní srovnávání, i když tento ukazatel není tak přesný (historicky se vytvořily v různých zemích jiné relace mezi hodnotami). 2. Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Jedná se o daleko přesnější ukazatel, kterým je čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícímu nákup určitého výrobku nebo služby. Zatímco ukazatel reálné mzdy je negativně ovlivněn především různou úrovní infl ace v různém čase a při mezinárodním srovnávání pak i mezi různými státy, ukazatel času se stanovuje v minutách, v jednotkách, které nejsou ovlivněny žádnými ekonomickými jevy. Proto srovnávání využíván tento ukazatel. za ,- Kč Reálná mzda za ,- C 1 x 10 x Reálná mzda vyjadřuje, jak velké množství výrobků či služeb je možno si za danou částku pořídit. Do jisté míry lze toto schéma použít i pro srovnání životní úrovně mezi zeměmi. 1 triko, nebo 1 knihu atd. Čas práce nutné k dosažení například: 30 bochníků chleba, nebo 6 ks trik, nebo 5 knih atd. například: (teoreticky kdyby veškerý svůj plat mohl šetřit). Pracovník stejné profese a věku by v Německu potřeboval vydělávat na koupi téhož auta přibližně 3 měsíce. 3. Srovnání prostřednictvím jednotné měny Pro srovnávání celé řady ekonomických údajů, tj. včetně mezd, je nyní možné využívat také jejich vyjádření pomocí jednotné ev - eura. I když vyjádření mezd v přepočtu na euro umožňuje toto s na skutečnost, že toto srovnání nemusí být přesné, neboť uvnitř jedn jinak vytvořily relace mezi různými hodnotami (například nájemné na by 30 % z mezd, jinde 50 %, někde jsou potraviny laciné, jinde drahé apod.). Pro orientační pohled na výši životní úrovně lze však i tento ukazatel použít. Osobní auto nižší střední třídy Pracovník v ČR Pracovník v Německu 1 rok 3 měsíce 91

18 Banky a jejich úloha v národním hospodářství Do sekundární finanční činnosti zařazujeme také veškeré kontroly průběhu a výsledků primární finanční činnosti jako například: daňové kontroly, kontroly sociálního a zdravotního pojištění, kontroly pojišťoven při uplatnění pojistek atd. Sekundární finanční činnost je však podmíněna existencí fi nanční činnosti primární, bez tohoto základu, tj. bez existence reálných peněz, je neživotná. Oba typy fi nančních operací jsou běžnou součástí ekonomického života VZNIK BANK Reálné peníze, ať už ve formě drahých kovů, nebo bankovek, vždy znamenaly a znamenají pro jejich držitele formu bohatství. Jejich vlastnictví nebo držba většího množství vyžaduje bezpečnostní opatření proti odcizení (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytné u zlatníků, klenotníků a obchodníků se zlatem. Ve středověké Anglii začali klenotníci poskytovat ostatním lidem, především řemeslníkům, novou službu úschovu peněz (tehdy ve formě zlatých mincí) ve svých vlastních trezorech a proti těmto penězům začali majitelům mincí vydávat potvrzení o vkladu peněz. Toto potvrzení se postupně stalo transakčním prostředkem při výměně služeb, začalo nahrazovat hotové peníze. Tak se prakticky začalo platit potvrzením o vkladu peněz, neboť úschova peněz u konkrétní osoby znamenala vlastně vznik úvěrového vztahu Při předložení potvrzení byl vklad vrácen. Určitá část klenotníků se pak začala věn výhradně této činnosti, tj. úschově peněz, jejich převody mezi jinými osobami, platbami atd., a tak postupně vznikly operace na peněžním trhu. Část těchto obchodníků se pak zcela specializovala na nový druh podnikání pouze na peněžní trhu, který byl podmíněný úschovou peněz a vydáváním potvrzení, vznikly tím prv banky a bankovnictví Potvrzení o vkladu peněz se postupně začalo používat místo hotových peněz, sta se transakčním prostředkem přijímaným při platbách. Tím se vlastně přeměn na směnku, vystavovanou bankami v případě tzv. pasivních bankovních operací. Ty směnky znějící na bankéře se dalším vývojem přeměnily v další typ peněz, tj. úvěrové peníze neboli bankovky Bankovní obchody Pasivní obchody vklady půjčky nákupy peněz BANKA peníze Aktivní obchody úvěry půjčky jiným subjektům Bankovky vznikly z původních směnek vydávaných bankou odstraněním termínu splatnosti. Původní směnky byly termínované (ve středověku i počátkem novověku byly směnitelné za uložené zlato či jiné hodnoty až k danému termínu), bankovky byly směnitelné již obecně kdykoliv při předložení, a to doručitelem (předkladatelem) bankovky. Odstraněním termínování tohoto cenného papíru se bankovky staly velmi rychle univerzálním platebním prostředkem, kýmkoliv ochotně přijímaným, neboť každému držiteli se pak umožnil přístup k hodnotě, jíž byl tento cenný papír kryt Protože bankovky byly kryty zlatem, představovaly nominálie (čísla) uvedené na bankovce přesný objemový ukazatel směnitelného zlata. Bankovky začaly velmi rychle plnit veškeré funkce peněz a umožnily rozvoj moderních peněžních soustav. Bankovky, které byly kryty zlatým obsahem, znamenaly ve svém počátku naprosto novou kvalitu v dějinách peněz, především proto, že přesně číselně vyjadřují základní funkci peněz, tzn. ekvivalenci hodnoty Pojem banka na serveru Wikipedie - historie vzniku bank, jejich formy, typy bankovních obchodů, význam bank v ekonomice státu. 101

19 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Tak tomu ale v reálné ekonomice prakticky žádného státu s tržní ekonomikou není a dochází k odchylkám od stálého růstu. Tyto odchylky mohou mít podobu snižujícího se tempa růstu, nulového, popřípadě i záporného tempa růstu. Hovoří se pak o cyklickém vývoji, existenci hospodářských cyklů, kolísání ekonomiky HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Charakteristickým znakem tržní ekonomiky je její cyklický vývoj. To platí obecně bez ohledu na státy, je to průvodní jev každého tržního hospodářství. Tento cyklický vývoj je grafi cky znázorňován pomocí ukazatele tempa růstu. V naprosto ideálním tvaru (který se pochopitelně v reálném životě v této podobě nevyskytuje) můžeme střídání jednotlivých fází způsobených kladnými či zápornými přírůstky tempa růstu (v obou případech zvyšujícími se či snižujícími se v čase) vyjádřit pomocí sinusoidy takto: Dlouhodobý ekonomický růst, který byl typický pro Japonsko a Německo po 2. světové válce a trval několik desetiletí, skončil v sedmdesátých letech (v Německu), eventuelně v osmdesátých letech (v Japonsku) a oba tyto státy se nyní pohybují po standardních křivkách hospodářských cyklů. Vůbec největší propad dlouhodobého růstu byl předznamenán v USA koncem dvacátých let minulého století (1929) a je známý jako tzv. černý pátek (krach na newyorské burze). Hospodářský cyklus + G a b c d Během pár dní se Dow Jonesův index propadl o neuvěřitelných 23,9 % a způsobená panika na akciových trzích znamenala předzvěst vleklé hospodářské krize, která zasáhla nejen americkou, ale i celosvětovou ekonomiku 30. let minulého století. t - G Horní bod zvratu je označován jako vrchol, dolní bod zvratu (v záporné části) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidě můžeme také rozlišit dvě fáze označované jako expanze, kdy výkonnost ekonomiky roste, a kontrakce, kdy výkonnost ekonomiky klesá. Vzhledem k tomu, že reálný průběh ekonomiky se od této křivky může odchylovat, rozeznáváme ještě pojem stagnace, označující časový úsek, kdy ekonomika ani neroste, ani neklesá. a) Tento úsek představuje ekonomický růst, konjunkturu (boom, rozmach). Přírůstky HDP se stále zvyšují. Jde o nejvíce žádoucí rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo růstu se zvyšuje. b) Tento úsek je označován jako recese. Pokles zvláště výrazný, prudký a rychlý je označován pojmem deprese. Ekonomický růst dosáhl vrcholu, a i když ekonomika nadále roste, přírůstky HDP jsou stále menší a menší, tempo růstu se zpomaluje až na nulovou hodnotu (je dosaženo stejného přírůstku HDP jako ve srovnávaném předchozím období). c) Fáze označená tímto písmenem představuje nejméně žádoucí stav ekonomiky označovaný jako krize. V tomto úseku klesá objem HDP, a to zvyšujícím se tempem poklesu až na takzvané ekonomické dno či sedlo. Ekonomická krize je doprovázena celou řadou dalších negativních jevů, jako například zvyšující se nezaměstnaností. V bodu zvratu, v sedle, jako by se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nastává čtvrtá fáze hospodářského cyklu. 110

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. Lekce Základní ekonomické pojmy Struktura lekce: 1.1 Předmět

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 2 Platnost: od 1. 9. 2011 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing.

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing. Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi Digitální podoba e-learningové aplikace (vyuka.iss cheb.cz) Matematické principy řízení cash flow Ing. Jan Homolka 0 Obsah CASH FLOW... 2 VÝKAZ CASH FLOW...

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Základní druhy finančních investičních instrumentů

Základní druhy finančních investičních instrumentů Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 2 strana 3 Akcie Vymezení a legislativa Majetkový

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více