CENTRUM PRO SOU ASNÉ UM NÍ PRAHA o.p.s.

Transkript

1 CENTRUM PRO SOU ASNÉ UM NÍ PRAHA o.p.s. V ÝRO NÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006

2 CENTRUM PRO SOU ASNÉ UM NÍ PRAHA,o.p.s. CSU Praha, o.p.s., stejn jako Nadace pro sou asné um ní Praha, je nástupnickou organizací Sorosova centra pro sou asné um ní a k dosažení cíle, který, stejn jako cíl NSU Praha, spo ívá v podpo e sou asného výtvarného um ní v eské republice, rozvíjí konkrétní programy, které vycházejí z koncepce zahájené v roce 1992 a prom ující se reagováním na pot eby um lecké scény. Pro podporu svých program žádá CSU Praha o granty eské i zahrani ní instituce, pop ípad soukromé spole nosti jako potenciální sponzory. Údaje o instituci Centrum pro sou asné um ní Praha je obecn prosp šnou spole ností registrovanou M stským soudem v Praze v rejst íku obecn prosp šných spole ností oddíl O, vložka 155, Zakladatelem CSU Praha je Nadace pro sou asné um ní Praha Sídlo: Jelení 9, Praha 1 I O: Telefon: , info@fcca.cz; ludvik.hlavacek@fcca.cz; Správní rada: Michal Kole ek, od p edseda Olga Malá od Josef Pleskot od Dozor í rada: Charlotta Kotíková, od p edseda Ji ina Jílková, od Michal Mikula Zam stnanci: Ludvík Hlavá ek, editel a koordinátor projektu Ve ejné um ní Gabriela Bukovinská, koordinátor projekt Výstavy Martin Micka, koordinátor projektu Dokumentace a správce webových stránek Zuzana Štefková, asistent a p ekladatel Radek Jandera, asistent projektu Dokumentace externisté: Jitka Hájková, ú etnictví 2

3 PROGRAM CSU PRAHA REALIZOVANÝ V ROCE 2006 Obsahem projektu je innost Centra pro sou asné um ní Praha o.p.s. (CSU Praha) Pro následující ty i roky je tato innost navržena na základ zhodnocení dosavadní trnáctileté praxe ( ). Cílem innosti CSU Praha je ú inná pomoc p i rozvoji tvo ivosti nadaných eských um lc a p i napl ování sociální role sou asného um ní v rámci kulturního rozvoje hlavního m sta a republiky. V návaznosti na dosavadní práci, umožn nou zahrani ní podporou poskytovanou v letech , chce centrum realizovat tyto základní projekty: a) Výchovná a dokumenta ní innost Dokumentace sou asného eského um ní, knihovna, internetová konference, p ednášky a dílny b) Tv r í pobyty eských a zahrani ních um lc a teoretik c) Výstavní program Galerie Jelení, Artwall, spolupráce s externími institucemi d) Um lecká díla ve ve ejném prostoru CSU Praha, o.p.s. je integráln propojeno se svým zakladatelem, s Nadací pro sou asné um ní Praha, jejíž poslání je totožné s posláním CSU Praha. Nadace realizuje sv j cíl prost ednictvím ud lování grant na podporu jednotlivých projekt sou asného výtvarného um ní. Zdrojem innosti nadace je od roku 2001 p ísp vek Vlády eské republiky, která poskytla NSU Praha, prost ednictvím Nada ního investi ního fondu (NIF), 35 milion K. Výnosy z tohoto p ísp vku investovaného v podílových fondech jsou každoro n rozd lovány t etím osobám. O tyto granty se m že ucházet i CSU Praha, ale pouze v otev ené sout ži stejn jako každý jiný subjekt. 3

4 VÝCHOVNÁ DOKUMENTA NÍ INNOST / KNIHOVNA INTERNETOVÁ DOKUMENTACE SOU ASNÉHO UM NÍ: koordinátor programu: Martin Micka Dokumentace sou asného p ednášky a dílny eského um ní, knihovna, internetová konference, Zd vodn ní projektu Cílem CSU Praha není jen podpora sou asné um lecké tvorby jako takové, ale i podpora její sociální role. Je t eba zvýšit obecné porozum ní sou asnému um ní, p eklenout hlubokou propast neporozum ní, napomoci k rozpoznání um lecké kvality v sou asném um ní. Cílem programu Výchovná a dokumenta ní innost je ší ení informací o sou asném um ní a jeho popularizace. Ale i v rámci odborného diskursu nabývá v posledních letech archivace a dokumentace sou asného um ní nabývá na významu. D vody jsou závažné a zajímavé. Nejde jen o to, že pomíjivost celé ady hodnotných tv r ích in, jako jsou happeningy, performance, akce oslovující ve ejnost, a další mají pomíjivý charakter a volají po dokumentaci. Hlubší d vody vysv tlující r st zájmu o dokumentaci a ší ení dokumentace vysv tlují podle naší zkušenosti dva jiné rysy sou sou asného um ní. 1. Je to p ekro ení hranic dosud existujících prostorových limit, které zmizely p sobením technických možností Internetu. Vývoj technologií umožnil v posledních letech opravdu kvalitní digitální reprodukci i její uchování a p enos. Druhou zásadní okolností je sama podstata sou asné doby, která se v globálním sv t rozvíjí kupodivu decentralistickým zp sobem, bez dominantní role hlavních sv tových center. Zajímavé nové podn ty pro vývoj nalézáme dnes stejn ve Vilniusu, v Kazachstanu jako v New Yorku i Londýn. Sociální význam sou asného 4

5 um ní závisí dnes na jeho propagaci a publicit než na významu místa, ve kterém vzniká. P íklady ada nov vzniklých center (Electronic Art Intermix N.Y., MIT, Visual Art Program in Buffalo, SCCA Ljubliana, Kybla v Mariboru, Artists Space N.Y.) uchovávají pomíjivé tv r í akce i hodnoty vytvo ené klasickými médii a umož ují ší ení informací o t chto hodnotách odborné i široké ve ejnosti. Shromážd ním dokumentace hodnot umož ují informovanost, porozum ní, srovnání, studium a tím rozvoj tvo ivosti v té které zemi i m st. P edpoklady a možnosti projektu CSU Na p d CSU Praha je dokumentace budována již od roku 1992, a to ve dvou liniích. P ehledná, zvaná Složky um lc, jejíž metoda byla p evzata od Artists Space, instituce spravované m stem New York, obsahuje v sou asné dob 360 individuálních složek. Tato dokumentace je živá, asto využívána a je pr b žn dopl ována o erstvé projekty obsažené v žádostech o granty podávané Nadaci pro sou asné um ní Praha a v žádostech o zahrani ní pobyty. Druhou dokumenta ní linií CSU je tzv. Podrobná dokumentace, která do dnes obsahuje 62 složek individuálních um lc. V roce 2006 bylo v projektu Dokumentace provedeno: Do dnešní doby byly asi t i tvrtiny z po tu složek digitalizovány. V digitalizaci dokumentace se pokro ilo p edevším b hem posledního roku 2006, kdy m lo CSU Praha prost edky k tomu aby zam stnalo profesionály v e vytvá ení pot ebného softweru. Do konce listopadu 2006 funguje na nový dokumenta ní softwere (autor Dušan Barok), který se postupn bude plnit údaji o jednotlivých um lcích, o aktivitách galerií a muzeí, o kritických a vzd lávacích publikacích a zajímavém vývoji v zahrani í. Tyto údaje jsou aktualizovány prost ednictví spolupráce s n kolika desítkami odborník. Knihovna Integráln spojena s programem dokumentace je knihovna CSU Praha. V té má ve ejnost k dispozici hlavní mezinárodní asopisy o výtvarném um ní, katalogy výstav a publikace o teorii a d jinách um ní. Soubor asopis, hrazených v prvních deseti letech existence centra z prost edk OSI N.Y., je patrn nejrozsáhlejší v R. Grant m sta Prahy a MK R byl použit také k obnovení p edplatného alespo t ch nejd ležit jších periodik, jakými je: Artforum, Art in Amerika, Kunstforum, Revolverrevue, Ateliér, Um lec. ová konference akce-cca Sou ástí projektu dokumentace je i ová konference akce-cca, která obsahuje v sou asné dob asi 400 adres, kterým jsou automaticky distribuovány informace o aktuálních akcích v oblasti výtvarného um ní konaných u nás i ve sv t, o nabídkách grant, a výzev ke spolupráci. Pot eby a základní podmínky funkce Dlouhodob zajišt ná podpora prost ednictvím grantu Ministerstva kultury, Magistrátu hl. m. Praha, Grantové agentury R a EU by umožnila soust ed nou pé i o tento 5

6 projekt, jeho další systematizaci, publicitu a metodický rozvoj a ú inn by pomohla široké ve ejnosti v porozum ní hodnotám sou asného um ní. Bylo by možno u init to, co je pro další existenci projektu dokumentace nevyhnutelné, tj. platit odborníka, který by projekt dokumentace a knihovny rozvíjel po p íkladu a metody jiných fungujících center (nap. Artist Space), staral se o aktualizaci, prezentaci a propagaci hodnot eského sou asného um ní odborné, široké, místní i mezinárodní ve ejnosti. Cíle a p edpokládaný p ínos Známost ší ení informací o kvalitním um ní doma i za hranicemi. Projekt Dokumentace p isp je k tomu, že v um ní nebude chápáno jen jako prost edek estetizace životního prost edí, ale jako nenahraditelný nástroj reflexe sou asné lidské situace, obhledu po sv t, ve kterém žijeme.. 6

7 TV R Í POBYTY ESKÝCH UM LC VE SV TOVÝCH CENTRECH SOU ASNÉHO UM NÍ A ZAHRANI NÍCH UM LC V CSU PRAHA Tv r í pobyty um lc (Artists in Residence Program) je praxí, která se bou liv rozvíjí zejména od po átku 90. let dvacátého století. V roce 1994 byla založena instituce Res Artis, která v sou asnosti sdružuje více než sto institucí z v tšiny zemí sv ta. CSU Praha je jedním ze zakládajících len této instituce. Smyslem tohoto projektu je myšlenka osobního setkání um lc p edstavitel r zných kultur, vým na tv r ích zkušeností a rozvoj vzájemného porozum ní na bázi profesionálních i p átelských vztah. CSU Praha zahájilo aktivn tento program v roce 1997 ve t ech ateliérech domu v Jelení ulici. V roce 1998 umožnil pronájem imelického zámku rozší ení programu na celkový po et ty iceti ty zahrani ních um lc ro n. Do dnešního dne hostilo CSU Praha p es dv st um lc. Vedle p íjímání zahrani ních um lc je sou ástí programu tv r ích pobyt také vysílání eských um lc do renomovaných center sou asného um ní v zahrani í. V letech vykonávalo CSU Praha administrativní organizaci projektu ArtsLink, v jehož rámci navštívilo USA 22 um lc a kulturních manažer z R. CSU Praha tak získalo profesionální zkušenosti a osobní kontakty. Zárove bylo CSU Praha partnerem n kolika evropských institucí, s nimiž uskute nilo vým ny um lc. Byly to p edevším m sto Dráž any, Bern, Centrum ve Schwandorf a další. Vzhledem k zna ným náklad m na p ijetí a zaopat ení zahrani ních um lc, které jsou obvykle jen z ásti kryty vysílající zahrani ní institucí, soust edilo se CSU Praha na vysílání nadaných eských um lc do zahrani ních center. Tuto formu tv r ích pobyt m že CSU Praha realizovat díky výrazné a již adu let pravideln poskytované pomoci n kolika zahrani ních institucí, v ele s Trust for Mutual Understanding se sídlem v New Yorku. TMU poskytuje každý rok ástku kolem 45,000 USD (cca 1 milion K ) na financování t ím sí ního pobytu t í až p ti eských um lc v renomovaných centrech sou asného um ní v USA. Podíl n jaké eské instituce na financování tohoto projektu, obnášející alespo zlomek této ástky, by byl velmi p íznivým signálem, který by výrazn p isp l k ochot amerických sponzor pokra ovat v této podpo e (na p íklad m sto Zagreb se podílí na podobné praxi ástkou 5,000 USD). Praxe této ásti projektu probíhá v CSU Praha takto: Po oficiálním oznámení americké instituce (ISCP N.Y., nebo 18th Street Center Santa Monica, nebo Art in General, N.Y.), že obdržela grant od TMU pro ur itý po et eských um lc a teoretik, CSU Praha vyhlásí ve ejný konkurz na tento pobyt. Došlé žádosti jsou p edloženy k posouzení grantové komisi Nadace pro sou asné um ní, která v individuálním hodnocení oboduje došlé žádosti. Výsledek je pak oznámen ve ejnosti i zú astn ným institucím a CSU Praha vy ídí administrativní záležitosti tohoto pobytu. Tato praxe distribuce služeb se dosud osv d ila a neexistují žádné p ekážky v jejím pokra ování, krom ovšem, pot eby alespo minimálních zdroj pro financování opera ních a administrativních náklad projektu. 7

8 Tv r í pobyty eských um lc v roce 2006 V roce 2006 byl uskute n n pobyt dvou eských um lc v prominentních um leckých centrech v New Yorku, pobyt jednoho um lce ve Vermont Studio Center a dojednány pobytu dvou um lc v 18th Street Center v L.A., které se uskute ní v lednu dubnu Ve Vermont Studio Center strávil socha estmír Suška dva m síce (únor, b ezen). B hem pobytu vytvo il sochy z ocelových velkokapacitních nádob, z nichž dv jsou trvale vystaveny v rezidenci amerického velvyslanectví v Praze. Pobyt byl hrazen americko stranou. CSU Praha se podílelo na tomto pobytu úhradou letenky v cen ,-K. T i m síce ( erven - srpen strávil Tomáš Van k ve velkém newyorském um leckém centru ISCP, N.Y.C. Náklady jeho pobytu ve výši $ byly hrazeny grantem Trust for Mutual Understanding. CSU Praha se podílelo na t chto nákladech zakoupením letenky v cen ,-K. S 18th Street Center byl dojednán pobyt dvou eských um lc (Jesper Aelvar a Št pánka Šimlová) v dob od do konce kv tna Náklady na pobyt ve výši $ 27,000 jsou hrazeny ze zdroj americké organizace. CSU Praha se podílí na t chto nákladech úhradou letenky jednoho z um lc v cen ,-K. V rámci projektu Eastern European Residency Exchange (EERE) organizovaného centrem Art in General, N.Y.C. (náklady projektu ve výši $45,000 hrazeny americkou organizací) pobýval eský um lec Ji í Skála v lednu únoru v této instituci. Projekt, Vým na rukopisu, který zde realizoval pokra oval na podzim t.r. v Moravské galerii v Brn a byl dokumentován katalogem (20 000,-K z rozpo tu CSU Praha). Jelikož projekt EERE je koncipován jako spolupráce ty um leckých institucí:art in General, CCA - Zamek Ujezdovsky ve Varšav, Trafo Gallery v Budapešti, Kraljevic Gallery, Bunkier Sztuki Gallery a CSU Praha, hostilo CSU Praha v rámci recipro ní vým ny v zá í a íjnu 2006 americkou um lkyni Karen Yasinsky. Podle smlouvy hradilo CSU Praha dvoum sí ní ubytování této um lkyn v Praze (26 000,-K a áste n náklady na realizaci jejího projektu - výroba t í loutek pro animovaný film ,-K. CSU Praha obdrželo na krytí t chto náklad od Art in General ,- K ). 8

9 VÝSTAVNÍ PROGRAM Galerie Jelení, Galerie vznikla v roce 1999, je sou ástí Centra pro sou asné um ní Praha. Ve svém programu se zam uje na prezentaci sou asných mladých um lc, asto ješt student um leckých škol. Studenti b hem studia a p edevším po jeho ukon ení nemají dostate nou možnost seberealizace a asto se po n jaké dob - bez ohledu na talent p estávají um ní v novat. Cílem galerie je tedy napomoci prezentaci jejich díla ve ejnosti. Zatímco zpo átku p evažovali v programu galerie studenti i absolventi pražských um leckých škol, od roku 2002 galerie prezentuje též um lce z Brna a Ostravy a dalších m st: Pavel Ryška, Filip Cen k, Ji í Havlí ek, Petr Pavlán, Milan Kutina, Milan Egert, Petra iklová ad. Zmín ná aktivita je jedním z dlouhodob jších projekt mapování aktuálního d ní v regionech. Mezi výstavami nejmladších um lc v galerie probíhají prezentace d l um lc již zavedených, kte í pomáhají udržovat co nejvyšší úrove kvality programu. Galerie též od po átku své innosti spolupracuje s mladými kurátory, kte í program obohacují svými projekty (v minulosti spolupracovala s nap. s Vítem Havránkem, Davidem Kulhánkem, Pavlínou Morganovou, Michalem P chou kem ad.) V Galerii Jelení prob hla též série mezinárodních výstav p ipravených nejd íve ve spolupráci s Open Gallery, galerií NCSU v Bratislav. Jednalo se o vým nný projekt výstav dvojic mladých eských a slovenských um lc. Nyní pravideln p ipravujeme výstavy ve spolupráci s organizací Buryzone, nyní Burundi v Bratislav, jednou ze zajímavých kulturních institucí, pracujících s mladými um lci na Slovensku. (více informací o Buryzone: V následujících ty ech letech bude program galerie navazovat na svou dosavadní innost prezentace nejmladších eských um lc, spolupráci s vysokými um leckými školami, mladými kurátory a zahrani ními galeriemi. Galerie Jelení nové filmy slovenské um lecké scény 1. kurátorka: Mária Rišková Buryzone, Bratislava Petr Strouhal instalace, video prezentace aktuální brn nské scény Markéta Kinterová první samostatná výstava v Praze fotografie Nová jména 1, výstava student z Bratislavy 9

10 kurátor: Erik Binder Barbora Klímová instalace prezentace aktuální brn nské scény Petr Pastr ák malba, specifický projekt p ímo na st ny galerie Nová jména 2, student z Ostravy kurátor: Petr Lysá ek Petr Písa ík instalace, projekt specifický pro prostor galerie prezentace nových jmen, okruhu Ústí nad Labem kurátor: Michal Kole ek Floex, nová média projekce, zvuková instalace projekce film p ipravila: Keiko Sei Mat j Smetana prezentace aktuální brn nské scény, FaVU Spolupráce s externími institucemi. Výstava politického um ní Czech Point byla po ádána Centrem pro sou asné um ní v návaznosti na jeho projekt Politik-um, uskute n ný v roce 2002 na Pražském hrad. Kurátorky Tamara Moyses a Zuzana Štefková p ipravily výstavu politicky angažovaných d l v NoD a následn mezinárodní konferenci na toto téma. 10

11 UM NÍ VE VE EJNÉM PROSTORU Koordinátor programu: Ludvík Hlavá ek Z jednoho z hlavních rys poslání CSU Praha, kterým je podpora sociálního p sobení um leckých d l, vyplývá i zájem instituce o obor výtvarného um ní, který je na mezinárodní scén ozna ován termínem public art. CSU Praha chápe public art ve smyslu formulace Patricie C. Philips (šéfredaktor asopisu Art Journal): Public art není ve ejné proto, že je vystavováno pod širým nebem, ale proto, že je manifestací takového um ní, pro které je pojem ve ejnosti trvalým procesem, genezí a p edm tem dotazování a analýz. Od roku 1997 organizovalo centrum více než 70 um leckých projekt ve ve ejném prostoru. V tší ást t chto projekt byla realizována v rámci velké public art akce, nazvané Um lecké dílo ve ve ejném prostoru, která byla uskute n na v letech 1997 a 1998 a financována ješt z p ísp vku OSI New York. Akce, sestávající z výstavy projekt a realizací vybraných projekt se zú astnilo 57 um lc. Pro projekt Praha kulturní hl. m sto Evropy v roce 2000 p ipravilo CSU Praha 5 projekt, z nich nejzda ilejší byly socha Danae Michala Sedláka na b ehu rybníka v pražské Stromovce a No ní hlída Milana Caise na dom Goethe institutu v Praze. V posledních letech se CSU soust edilo p edevším na dva projekty ve ve ejném prostoru, ve kterých hodlá pokra ovat v následujících letech. V roce 2006 pracovalo CSU Praha na dvou projektech um ní ve ve ejném prostoru: Galerie Artwall a Um ní a p íroda. V roce 2006 byly v rámci programu Um ní ve ve ejném prostoru realizovány dva programy: Galerie Art Wall ú Na zdi a Um ní a p íroda. 11

12 Galerie Na zdi / Art Wall Idea Galerie Na zdi byla inspirována v roce 1998 Barbarou Benish, americkou um lkyní, která se po revoluci p est hovala do ech a zde výrazn pomáhala probouzet tv r í kontakty eských a amerických um lc. Ve starých novinách našla pohledy op rné zdi Letenských sad s propaga ními obrazy komunistické vlády umíst nými v kamenných rámech. Ze vybudovaná za átkem 50. let podle návrhu Ji ího Novotného spolu s úpravou celého náb eží tu v devadesátých letech stála opušt na a n má. Nápad Barbary Benish umístit na ur itý as na místo obraz propagujících ideologii komunismu obrazy p ipomínající kv tinovou ideologii hippie byl realizován v roce 2000 s organiza ní pomocí Centra pro sou asné um ní Praha v rámci projektu Praha - Evropské m sto kultury. Projekt Barbary Benish Flower Power vzbudil mezi eskými um lci zájem o pokra ování tohoto zp sobu prezentace sou asné um lecké tvorby na ve ejném prostranství. Teprve v roce 2005 se však poda ilo jinému v Praze žijícímu cizinci, Davidu Wallikerovi, zajistit financování projektu spole ností 3M esko. B hem roku 2005 vystavovali v rámci programu Galerie Na zdi ty i um lci a um lkyn. Lenka Klodová zahájila provoz galerie svojí sérií manipulovaných fotografií t hotných sportovky. Poté následoval fotografický cyklus Davida Wallikera nazvaný Pan Modrý p ekra uje eku. Italská um lkyn Mirella Bentivoglio prezentovala Zazd né tvá e zv tšené fotografie soch barokního architekta a socha e Francesca Borrominiho. Naopak Michal Rydval zvolil specificky eské sou asné téma a zpracoval úryvky text z denního tisku. Projekt je vytvá en s cílem oživit ve ejný prostor Prahy, konkrétn naplnit prázdné rámy novým obsahem a jím probudit vzpomínku na léta komunistické propagandy, pro kterou byla architektura zdi vytvo ena a zárove podnítit ve ejnou diskusi o tématech p im ených dnešní dob. Projekt je chápán jako symbolické vyjád ení myšlenkového posunu, ke kterému došlo b hem posledních 60 let od války, p es komunistickou dobu až po dnešní dny. Jakožto um lecká díla nemají obrazy žádný konkrétní ú el, krom probuzení zamyšlení nad naší p ítomností nad sebou samými. Tím mají být také protiváhou reklamy, která lidi nutí k bezmyšlenkovitému jednání. Projekt byl inspirován dílem Flower Power, který byl na tomto míst realizován v roce Zkušenosti s tímto projektem nám umožnily citliv ji p istoupit k charakteru místa a k dialogu mezi minulostí a sou asností. Fotografie byly vytišt ny na p ilnavé fólie, které byly p itla eny na pr hledné polykarbonátové desky. Projekt je realizován ve spolupráci s firmou 3M Cesko, s.r.o. Mediální partne i: Respekt, Art Antiques, Um lec. V roce 2006 byl vydán katalog obou dosavadních ro ník 2005 a 2006, a byla vytvo ena samostatná internetová stránka: 12

13 Program Galerie Na zdi v roce 2006 Martin Zet: Osud národa 24. dubna kv tna 2006 Pode Bal: Flagelanti 29. kv tna 2. ervence 2006 Míla Preslová: Rituál 3. ervence 3. zá í 2006 Matky a otcové: Family Art Crimes 4. zá í 3. prosince výstava: Martin Zet: Osud národa Projekt Martina Zeta Osud národa, který zahájil druhý rok existence galerie Na zdi / Art wall, má jednoduché schéma: v rámech letenské zdi, která byla do své nyn jší podoby upravena na po átku 50. let spolu s úpravou celého vltavského náb eží, v etn vybudování monumentální sochy Stalina, umístil sedm reprodukcí socha ských portrét eských um lc. Originály t chto um lecky zda ilých portrét vytvo il v první polovin 20. století eský socha..švec, tentýž, který vytvo il i návrh na monumentální sochu J.V. Stalina. Smyslem poselství Martina Zeta bylo zpochybnit jednou pro vždy p ijaté mín ní, že Švec byl komunistický zaprodanec a um lecký b ídil. Skute nost ale není nikdy tak ernobílá a zrno od plev je t eba t ídit mnohem pe liv ji, chceme-li hodnotit minulost a m it jí p ítomnost. 2. výstava: Pode Bal: Flagelanti Nový projekt Skupiny Pode Bal se tématicky zabývá vytvá ením národní identity a historickými traumaty, které se do tohoto procesu zapojují. V Galerii Na zdi visí sedm d tských portrét. D ti mají na krku tabulky s ru n psanými texty. Na jednom portrétu m žeme íst: "Už nemusíte trp t, že jsme se za normalizace udávali. Budu trp t za vás." Expozice v Galerii na zdi je druhým pokra ováním flagelantského cyklu, který Pode Bal zahájil v listopadu Tehdy si mohli návšt vníci Multikulturního festivalu zakoupit tri ka s nápisem: "Jsem eskej srab, kterej um l, když nakládali židy, hajloval náck m, mával komouš m a pak cht l jistotu desetinásobku". Fotografické portréty d tí len skupiny Pode Bal a d tí jejích p átel byly umíst ny v rámech op rné zdi Letenských sad na náb. Kpt. Jaroše a Ed. Beneše od do

14 3. výstava: Míla Preslová: Rituál Cyklus Rituál do jisté míry kontrastuje s dosavadním vyzn ním programu galerie v tomto roce. Ob p edchozí výstavy zrealizované letos na letenské náb ežní zdi byly zam eny na problémy historické pam ti národa a obecné otázky morálky a sv domí. Martin Zet ve svém projektu Osud národa p ipomn l osobu tv rce Stalinova pomníku Otakara Švece, jehož osobní tragedie se úzce váže k traumatické zkušenosti padesátých let. Série fotografií skupiny Pode Bal nazvaná Flagelanti pojmenovala celou adu národních selhání od demobilizace až po hromadné podepisování anticharty. Oproti tomu je dílo Míly Preslové obrácené dovnit do mikrosv ta rodiny. Nejde však o žádné standardní fotografie z rodinného alba. Nejvlastn jším tématem Rituálu, stejn jako p evážné v tšiny prací Míly Preslové, je obecn lidská pot eba touhy a bolestivé nap tí mezi nad jí a spoutaností. Fotografie Míly Preslové se vyzna ují meditativní náladou velmi vzdálenou agresivní vizuální e i médií. Její výpov di jsou vždy hluboce osobní a v tomto smyslu bytostn ženské. Vycházejí ze zkušenosti, která autorku charakterizuje jako partnerku, dceru, matku atd., ale zárove tlumo í emoce p esahující rodinnou a spole enskou roli jednotlivce. Vypovídají o síle mezilidských vztah a nad ji, která je provází, ale také o lidské zranitelnosti tvá í v tvá neporozum ní, samot a smrti. 4. výstava: Matky a otcové, Family Art Crimes Skupinu Matky a otcové tvo í ty i um lci: Lenka Klodová, která se v Galerii na zdi p edstavila již v minulém roce s projektem Vít zky, a dále Lucie Krej ová, Martin Pé a Marek Rejent. erpají z nep eberné zásobárny zážitk s vlastními d tmi, jichž mají dohromady dev t, a odleh enou formou dokazují, 14

15 že um ní, rodinný život a výchova d tí si nemusejí vzájemn konkurovat. Velkoplošné tisky imitují graffiti, kterým však dávají nový, rodinný obsah. 15

16 Um ní a p íroda Jde o citlivé um lecké intervence v chrán ném území Dalejského a Prokopského údolí. Vztah sou asného um ní a p írody, jako d ležité sou ásti životního prost edí je citlivým tématem, který je asto diskutován a zkoumán na konferencích, symposiích a projektech zahrnutých do nejprestižn jších akcí jakými jsou výstavy v Benátkách i v Kasselu. Je schopno sou asné um ní formovat a kultivovat krajinu jak to inilo v minulosti? M že být sou asné um ní nástrojem ochrany p írody, nebo je naopak další intervencí do zbytk lov kem nedot ené p írody? Je um ní nástrojem škodlivé estetizace krajiny (Zrzavý), nebo jejího oduševn ní (Kv t)? Takovéto otázky stojí v pozadí projektu CSU Praha, který byl v roce 2001 inspirován skupinou ochránc p írody a realizuje se ve spolupráci s odborem m stské zelen Magistrátu hl. m. Prahy, obcí eporyje, Agenturou ochrany p írody a krajiny ministerstva životního prost edí. V roce 2004 byla uspo ádána sout ž socha ských d l, jejíž výsledky byly vystaveny na radnici obce eporyje. Odborná porota vybrala, s p ihlédnutím k anket ve ejnosti, zatím p t projekt k realizaci. Z nich bylo dosud umíst no do Dalejského údolí dílo Zde ka H ly Strážci zvýraz ující vstup do chrán ného území od eporyj a t i Lavice (název a tvar spojuje dv synonyma: lavice na sezení a lavice jako geologický útvar). V roce 2005 byla zapo ata realizace sousoší díla Kurta Gebauera: Bojišt. Dílo umíst né v erveném lomu je financováno grantem m sta Prahy a sponzorským p isp ním firem Pikaso a ermák a Hrachovec. V roce 2006 bylo toto dílo dokon eno. Bylo p istoupeno k p íprav dalších projekt. Bude to p edevším projekt prof. Miloše Šejna: Studny zvony, který by byl nenásilným obohacením chrán ného území o originální výtvarná díla s bohatými historickými, geologickými i literárními odkazy. Pro realizaci t í studen opat ených zvony je hledán sponzor. Bylo pokra ováno v jednání s vodohospodá i m sta Prahy o možnosti vy išt ní Dalejského a Prokopského potoka a o obnov Klukovického koupališt. Poda í-li se dojít ke shod, bude požádáno o strukturální grant EU. Bylo pokra ováno v p íprav mezinárodní konference na téma Um ní a p íroda rozvíjení podn t Newton a Helen Mayer Harrison s. Konference bude dialogem ochránc p írody a um lc o citlivých tématech vztahu p írody, krajiny a sou asné spole nosti. Vedle aktivit v chrán ném území Prokopského a Dalejského údolí naváže CSU Praha dosavadní spolupráci s m stskými ástmi a s obchodními spole nostmi p i organizování výstav sou asného um ní ve ve ejném prostrou (Výstava v parku Podviní v Praze 9 uspo ádaná v roce 2004, V roce 2006 byla uspo ádána výstava projekt ve ve ejném prostoru v budov radnice Prahy 13, 16

17 Um ní a p íroda Um lecká díla v Prokopském a Dalejském údolí Projekt byl iniciován v roce 2002 jako další obor sociální užite nosti sou asného um ní. Jeho p edností je ú ast r zných profesionálních, správních a ob anských iniciativ. Projekt byl za azen do programu mezinárodní sít institucí a spolu s nimi obdržel grant od EU Culture V roce 2002 obdržel projekt grant ( K ) od Odboru životního prost edí magistrátu hl.m.prahy a grant od ministerstva kultury ve výši v rámci grantu EU, Culture 2000 Bezprost ední cíl projektu je nalézt optimální zp sob jak se sou asné um ní m že ú eln ú astnit v procesu revitalizace p írody a krajiny, konkrétn p írodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Obecn jším cílem projektu je spoluú ast v mezinárodním a místním rozvoji eco art. Co m že ud lat výtvarné um ní pro revitalizaci ohrožené krajiny? Nepochybn hlavní díl starostí o trvale udržitelný rozvoj krajiny a p írody leží na bedrech p írodov dc, kte í mají racionální prost edky k tomu, aby analyzovali reálný stav, rozeznali nebezpe í a nalezli ú inné postupy záchrany. Krajina a p íroda ale není jen p edm tem rozvinuté p írodní v dy, ale také prost edím lidského života v obecném smyslu toho slova. A již v íme, že je dílem božím, nebo ne, je svým zp sobem n ím, co p ekra uje všechny lidské v domosti a co nás p ekvapuje a uchvacuje. Um ní dokáže svým emotivním zp sobem zvýraznit tvá krajiny a ovlivnit lov k v vztah ke krajin. Ochrana krajiny není jen ochranou flory a fauny, ale také harmonického vztahu mezi lov kem a krajinou. P íroda není lidským dílem, ale lov k ji užívá, utvá í a je za ni odpov dný. Již jen minimální rozsah zemského povrchu není dot en zásahem lov ka. Prokopské a Dalejské údolí je p vabným kusem krajiny nacházejícím se na samém okraji m sta a zárove je souborem sv tov unikátních hodnot, zejména v oblasti geologie. To, ím dnes je, je ale do zna né míry výsledkem lidské innosti, zejména t žby vápence, stavby železnice a zásah lidského osídlení po ínaje prehistorickým obdobím a kon e našimi dny. Lidská innost, d jiny, mýty a kultura jsou nedílnou sou ástí krajiny. Ne každý lidský zásah do p írody ji škodí, jen takový, který postrádá cit a ohled ke svým d sledk m. Um ní je jednou z mála lidských aktivit, jež jsou schopny komplexn uchopit tento celek r znorodých význam a oslovit pocity každého jednotlivého lov ka. Projekt postupuje ve t ech liniích: 1. Vytvá í mezinárodní sí spolupracovník CSU Praha zahájilo spolupráci s evropskými institucemi sdruženými ve spole ném projektu ECHO. Projekt obdržel grant od EU Culture 2000 ECHO (Experimental Cultural Concept of Heterogeneous Organizers) je jednoro ní um lecká laborato zam ená na socha ské projekty vztahující se k prostorové situaci okolní krajiny. Partne i: Denkmalschmiede Hoefgen Center for Contemporary Arts Linz National Association of Norwegian Artists Ministry of Culture of Extramadura Center for Contemporary Arts Prague Vedle toho CSU Praha spolupracuje na programu s adou dalších institucí a osob 2. Um lecké iniciativy v p írod jsou sou ástí aktivit neum leckých ob anských ekologických a výchovných skupin. Projekt je rozvíjen v t sné spolupráci s místní správou, m stskými orgány ochrany p írody, s Agenturou ochrany p írody a krajiny s místními aktivisty a s ekologickými organizacemi. Jednou z t chto partner je sdružení Tereza, které po ádá v Prokopském údolí mimo jiné Den zem. 3. Projekt má za cíl realizovat v Prokopském a Dalejském údolí n kolik pe liv vybraných um leckých d l Skupina asi t iceti um lc p ipravila v roce 2002, ve spolupráci s odborníky z Národní agentury pro ochranu p írody, ze správních orgán m sta Prahy a za ú asti zástupc obcí sousedících s územím, návrhy pro realizaci um leckých d l pro vybraná místa Prokopského a Dalejského údolí. Zástupci výše zmín ných institucí, CSU Praha a odborné a laické ve ejnosti vybrali z p edložených návrh, vystavených p es letní m síce na radnici v eporyjích, díla vhodná k realizaci. Hlavním kritériem 17

18 byla vedle um lecké kvality p edevším citlivost k místu a schopnost navázat s prost edím dialog zd raz ující jeho specifický charakter. Organizáto i projektu jsou si v domi, že v protikladu k minulosti, kdy k es anská ideologie poskytovala bohatý slovník obecn srozumitelných symbol, úkol dnešních um lc pojmenovat specifiku místa vizuálním znakem je podstatn obtížn jší. P esto v í, že sou asné um ní je schopno obohatit a ovlivnit vztah lov ka ke krajin Od roku 2003 se poda ilo v oblasti Dalejského a Prokopského údolí realizovat projekty Lukáš Gavlovský: Lavice 1, 2, 3 Dílo bylo inspirováno tvarem a názvem geologického útvaru vrásy:, hojn se vyskytující na st nách místních opušt ných lom. Zden k H la, Dialog Dva menhiry vylomené z místního vápence, spojené ze dvou kus kamene sklen nými deskami, vyzna ují vstup do údolí od eporyj Kurt Gebauer: Bojišt V roce 2004 obdrželo CSU Praha grant od Odboru m stské zelen magistrátu hl. m. Prahy ve výši na realizaci sousoší Bojišt od Kurta Gebauera. Po neúsp šném jednání s panem Biskupem, majitelem pozemku na výsypce poblíž Beranova lomu bylo stanoveno nové místo pro toto sousoší v bývalém erveném lomu poblíž Klukovic. Na tomto míst bylo sousoší Bojišt realizováno v roce

19 Hospoda ení CSU Praha v roce 2006 Výnosy ,18 Náklady ,01 HV ,17 Hospoda ení dle st edisek: St edisko Náklady kancelá 197,20 Dokumentace ,31 Výstavy ,32 Ve ejné um ní ,30 Rezidence Celkem náklady ,01 Výnosy Grant Magistrát Grant MK dokumentace Grant MK výstavy Grant MK ve ejné um ní Grant MK Zahrani ní odbor Grant Státní fond kultury Grant NSU Praha ,43 P ísp vek Art in General Úroky 6187,75 Celkem výnosy ,18 19

20 20

21 21

22 22

23 23

24 24

25 25