Evropský polytechnický institut, s.r.o.

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2003 Jan Kos

2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. KAITÁLOVÝ TRH V ČR, ZAMĚŘENÍ PRAŽSKÁ BURZA (bakalářská práce) Autor:Jan Kos Vedoucí práce: Ing. Milan Hlačina2003

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj kapitálového trhu v ČR, Pražská burza vypracovala samostatně s použitím uvedených informačních zdrojů. V Kunovicích dne Podpis autora:

4 Poděkování Děkuji panu Ing. Milanu Hlačinovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce Kunovice dne Jan Kos

5 OBSAH 1. Úvod Portfolio Finanční investice Výnos a bezpečnost Akcie, dluhopisy Fondy, nemovitosti Umělecké předměty, starožitnosti, současné umění, sbírky atd Stavební spoření, penzijní fondy a vklady Začátek burzovnictví Vznik a význam pojmu burz Obsah pojmu burza Burzovní právo Období vzniku moderních burz Vznik komoditních burz vývojové trendy burz 20. století Burza CP Praha Obecná ustanovení o burze CP povolení ke vzniku a zrušení burzy Akcie burzy Burzovní komora Práva a povinnosti burz. komory Předseda burz. Kom., generální tajemník burzy Burzovní obchod Oprávnění k nákupu a prodeji CP Makléři Zprostředkování nákupu a prodeje CP Práva a povinnosti účastníků burz. Obchodů Přijetí CP k burz. obchodu Určování kursů CP a vypořádání burz. Obchodů Burzovní dohodci Spory z burzovních obchodů Burzovní rozhodčí soud Sankce Státní dozor Typy CP, výnosy, zdanění Obecné informace o CP Dluhopisy Hypotéční zástavní listy Akcie Směnky Podílové listy Další CP Výnosy Z dluhopisů Z akcií Z podílových listů Zdaňování výnosů CP(vyjma hypt. Zást. Listů) Zdaň. výnosů z hypotéčních zástavních listů Akciové trhy Hlavní trh Vedlejší trh

6 6.3. Nový trh Volný trh Burzovní indexy akciového trhu Index PX Výpočetní postup Zásady aktualizace indexu PX Frekvence výpočtu a kursy použité ve výpočtu Vývoj indexu PX Publikace indexu PX Index PX D Omezení vah bazických emisí Frekvence výpočtu a zveřejňování indexu Zásady pro zařazování emisí do báze indexu Globální index PX GLOB Oborové indexy Analýza obchodování s akciemi Jak nakupovat CP Nakoupené akcie Prodej akcií akcie TOP doporučení pro obchod s akciemi Výhody a šance akcií Nevýhody akcií Správné rozložení portfolia Zisk z poklesu kurzů Strategie při kupování akcií Jak získat průměrováním zisk Průměrování v praxi Příklad Akcie na úvěr Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD Praktický příklad burzovní spekulace Dlouhodobé srovnání investic v USA Dlouhodobé srovnání investic v Evropě Sumární objemy obchodů Oborové objemy obchodů na trhu akcií a PL Objemy obchodů podle obchodních segmentů akci-pl Saldo celkového objemu obchodů na trhu dluhopisů Nejobchodovanější emise akcií a PL, klíčové roční údaje za období Burzovní rekordy Závěr Rusumé, Resümee Seznam použité literatury Přílohy....92

7 1. Úvod V devadesátých letech se český kapitálový trh po dlouhé přestávce, reprezentován Burzou cenných papírů Praha či RM-Systémem dostal znovu do popředí zájmu a to nejen sdělovacích prostředků a médií, ale i občanů naší vlasti. Díky kupónové privatizaci se z většiny z nás stali staly majitelé akcií podniků či investičních fondů. Tato skutečnost znamenala pro nás převratnou změnu, neboť jsme se v našem hospodářství po dlouhá léta setkávali jen s nejjednodušší formou finanční investice a to známým vkladem v bance nebo spořitelně. Najednou jsme se začali setkávat s pojmy jako je dividenda, P/E ratio, dluhopisy, prioritní akcie, směnky a byli svědky toho jak v naší zemi prudce vzrostl význam i ostatních finančních investic.otázky související s investováním se stali věcí veřejnou, nejlépe to vystihuje skutečnost vypovídající o masivním počtu českých investorů, kteří vložily vlastní investiční prostředky do akcií či dluhopisů. Proto se pokusím o nastínění a objasnění několika burzovních společenských klišé, jakož i vypracovat metodiku efektivního investování jak na kapitálovém, tak akciovém trhu. Práce bude obsahovat souhrnné, téměř aktuální informace o nejlukrativnějším obchodování na Pražské burze, statistiky vývoje indexů, burzovních titulů. V závěru práce se pokusím vytvořit určitou predixi budoucího vývoje, i když dobře vím, že je to v současné době důsledkem velmi náhlých změn, jak politických (zejména evropský majoritní nástup sociální politiky), ekonomických (probíhající a šíření hospodářské recese), či v neposlední řadě působením nejrůznorodějších lobistických skupin spíše chůze po tenkém ledě. Pevně však věřím v úspěšnost mého odhadu, alespoň k nejbližšímu časovému horizontu, několika měsíců. 2. Portfolio

8 I tento pojem vstoupil do našeho slovníku až v poslední době. A netýká se jen velkých investorů - i malý střádal musí řešit dvě hlavní otázky: -Kam investovat, aby vložené prostředky přinášely odpovídající zisk, případné zhodnocení a pokryly alespoň inflaci. -Jak investovat, aby rizika ztrát byla co nejvíce eliminována. Tradice a dlouholetá zkušenost radí rozložit prostředky portfolia v optimální míře do více typů investic. Na našem trhu se v současné době nabízí řada možností, jak zhodnotit úspory či vytvořený zisk Finanční investice Finanční investice jsme donedávna znali vlastně jen v podobě vkladní knížky. Dnes je výběr mnohem širší. Kromě vlastního podnikání lze peníze vložit do podnikání jiného subjektu jako tichý společník. Je možné spekulovat na kapitálových trzích s akciemi. Lze také investovat do pojistek a rent, depozitních (vkladových) certifikátů, vkladních knížek či termínových vkladů, do akcií (nebo podílových listů), investičních (nebo podílových) fondů a nejnověji do hypotéčních zástavních listů, ovšem s přihlédnutím k solidnosti a finanční zdatnosti zvolené banky, pojišťovny či investiční společnosti, pro kterou se rozhodneme. Úplně nejbezpečnější formou jsou pak státní dluhopisy Výnos a bezpečnost. Pokud chceme investovat, zajímá nás pochopitelně výnos. Tady se přihlíží nejen k úrokům, ale zvažuje se i zdanění a mír inflace. Výše výnosů je jen jednou stranou mince, druhou je bezpečnost samotné investované sumy a riziko, s jakým dosáhneme očekávaného výnosu. U vkladů, vkladových certifikátů a obligací je výnos buď pevně stanoven na celé období, nebo se mění např. podle situace na mezibankovním trhu peněžních prostředků. U akcií nemá investor žádný předem definovaný nárok na výnos, o všem rozhodne úspěšnost hospodaření akciových společností a vývoj kapitálového trhu. U klasických investičních příležitostí platí, že čím vyšší riziko, tím vyšší musí být očekávaný výnos Akcie Pokud se rozhodneme investovat do akcie, musíme znát svá práva a povinnosti. Akcie je cenný papír, který vyjadřuje podíl společníka (akcionáře) na základním jmění akciové společnosti. S akcií jsou zároveň spojena práva akcionáře ve vztahu k podnikání společnosti - podílet se na řízení, na zisku a v případě zániku společnosti i na jejím likvidačním zůstatku. Akciová společnost je forma obchodní společnosti, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý

9 počet podílů akcií, které mají určitou jmenovitou hodnotu. Akciové společnosti nemají povinnost prodané akcie vykupovat zpět. Majitel je může uplatnit pouze na sekundárním trhu. Nákupem majetkových cenných papírů se jejich držitel stává spoluvlastníkem majetku společnosti, nemá však nárok na vrácení investovaného kapitálu. Majitelé úspor je nakupují se záměrem podílet se na pravidelných výnosech podnikání, na kapitálovém zhodnocování a účasti na řízení podniku. Daleko podrobněji se budu akciemi zabývat v další části mé bakalářské práce, proto je tento popis pouze pro získání základního rámce o akciích. Dluhopisy, dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno jednak právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a současně i k vyplácení dohodnutých výnosů k určitému datu. Pokud chcete převést svoji investici zpět na hotové peníze, platí zde poměr - čím větší likvidita investice, tím nižší mohu požadovat výnos. Dluhopisů je užívána celá řada s různě kombinovanými podmínkami. Smyslem variability je vyjít stříc jak emitentu tak věřiteli při hledání kompromisu mezi výnosem a rizikem neúspěchu. Podrobnějšímu rozboru dluhopisů se budu věnovat v další části mé práce Fondy Investování za účelem vysokého zisku není samozřejmě možné při minimalizaci rizika. Přestože u nás stále přetrvává forma vkladních knížek, ve světě našly své místo investice formou kolektivního investování, konkrétně pak prostřednictvím investičních a podílových fondů. U tzv. otevřených fondů je nabízena možnost zpětného odprodeje podílového listu společnosti. Podílový list uzavřeného fondu tuto možnost (podobně jako akcie) neskýtá. Majitel může papír převést do likvidní podoby pouze na sekundárním trhu. Za nejdůležitější kritérium pro výběr vhodného fondu je považována důvěryhodnost jeho správce. Za nepodstatnou se pokládá právní forma fondu, tedy zda se jedná o fond podílový uzavřený nebo investiční. Nemovitosti, další významnou oblastí, kam lze investovat, představují nemovitosti. Ocenit jejich kvalitu a výhodnost polohy často dokáže i laik, ale rozhodnutí, které investice jsou výhodné a zaručeně jisté, je problém, který řeší mnoho odborníků i laiků. U nemovitostí je situace obdobná situaci na finančním trhu. Trh není stabilizován. Ovlivňuje ho rozkolísaná ekonomika a malá dostupnost finančních zdrojů a v neposlední míře i očekávané zásahy státu jako např. problém regulovaného nájemného nebo státního příspěvku na výstavbu bytů. Otázka vhodných investic do nemovitostí se proto musí posuzovat případ od případu, individuálně s důrazem na získání finančních zdrojů a časové horizonty jednotlivých kroků.

10 Přesto lze říci, že např. investice do pozemků je zajímavá. Není tím myšlen spekulativní nákup, ale zhodnocení získaných pozemků další investicí do infrastruktury a dodefinování využitelnosti území. To je však oblast pro odborníky - developery. Pro širší veřejnost je asi nejlepší investice do bytů, pokud mají dostupné prostředky, a to v oblastech, kde se dá předpokládat trvalá poptávka. Rozhodně to neplatí celoplošně pro ČR. Jsou myšleny investice, které nejsou vyvolány potřebou rodiny (jako např. bydlení), ale investice vhodné jako uložení a zhodnocení finančních prostředků. Současně se dosahuje při těchto drobných investicích lepšího výsledku než při uložení peněz do banky. Z dlouhodobého hlediska pak investice tohoto typu ve standardním prostředí budou investice s dlouhodobou návratností. Začínáte-li přemýšlet nad výhodností uložení svých peněžních prostředků, obraťte se i na realitní kanceláře, které vám zcela jistě poradí, jak své peníze zhodnotit lépe. Chcete-li investovat do nemovitosti pouze za účelem lepšího uložení peněz, bez konkrétního podnikatelského záměru, je doporučováno: -koupit byt do osobního vlastnictví, nejlépe v nově dokončovaných či připravovaných bytových výstavbách, -koupit pozemek, který je územním plánem určen k výstavbě rodinného domu, v současnosti se tento pozemek nachází na okraji stávající zástavby a je součástí území, které bude v budoucnu např. vilovou čtvrtí, -koupit pozemek, který je územním plánem určen ke komerční zástavbě (jedná se však již o poněkud rizikovější variantu), -koupit byt ze státního bytového fondu, nabízený k odprodeji stávajícím uživatelům. Koupě rodinného domu je dnes díky stagnaci cen těchto nemovitostí investicí ryze účelovou, tj. důraz je zde kladen ne na zisk, ale především na potřebu lepšího a pohodlnějšího bydlení, případně na reprezentativnost firemního sídla. Pokud chcete na realitním trhu podnikat, lze volit mezi těmito alternativami: -koupit velkoplošný nezainvestovaný pozemek, který je územním plánem určen k bydlení. Tento pozemek rozparcelovat, přivést k jednotlivým parcelám inženýrské sítě a takto připravenou nemovitost nabídnout trhu, -viz předchozí varianta, ovšem s cílem výstavby rodinných domů (rozprodej je vhodné z praktických důvodů svěřit realitní kanceláři), -koupit pozemek s cílem výstavby bytového domu (náročnější varianta vzhledem ke složitosti administrativního pozadí i vlastní stavby),

11 -koupit činžovní dům, v nejhorší variantě obsazený bez nebytových prostor, s cílem uvolnit obsazené byty, dům zrekonstruovat, využít stávajících půdních prostor k výstavbě bytů, celý objekt následně rozdělit na právně samostatné bytové jednotky a tyto rozprodat (další možností je objekt nedělit a jednotlivé byty pronajmout), -koupit pozemek s cílem výstavby a následného pronájmu administrativní budovy, v ideálním případě již pro konkrétního nájemce. Předložená řešení je nutné chápat jako zcela obecné typy, které je potřeba vždy velmi pečlivě upřesnit, pochopitelně i co se týká případného financování, což dnes není otázka jednoduchá. Při rozhodování, do kterého typu nemovitostí a za jakých podmínek investovat, by měla být realitní kancelář jedním z důležitých partnerů Umělecké předměty a starožitnosti Tradiční formu uložení peněz, která za určitých podmínek umožňuje i poměrně slušný zisk (zejména z dlouhodobého hlediska), představují umělecké předměty a starožitnosti. Jsou současně jedinou formou investice, která nám může každodenně přinášet radost a dobrý pocit. Obraz, plastika či starožitný artefakt umístěný v interiéru vytváří harmonické prostředí, jež ovlivňuje nejen náš životní pocit, ale může příznivě působit i na naše obchodní partnery (nemluvě o tom, že prezentuje naši solventnost). Tato investice má ovšem i svá rizika. U renomovaných a cenných děl je to otázka pravosti a současně i jejich ochrany, protože vstoupí-li v obecnou známost, že vlastníte např. Picasa (a v našich podmínkách bude stačit Zrzavý), existuje reálná možnost, že se vás někdo pokusí o toto potěšení připravit. Současné umění,investice do současné umělecké tvorby má dva aspekty. Většina z nás si zatím kupuje obraz nebo jiné umělecké dílo proto, aby obohatila svůj interiér. Takové dílo vybíráme intuitivně, protože chceme, aby se nám líbilo, vyvolávalo určitý pocit, který v konkrétním interiéru (ale i exteriéru např. zahrady) chceme umocnit. To ovšem neznamená, že tyto základní argumenty nákupu nemůžeme rozšířit i o hledisko výhodného investování. Existují ovšem i lidé, kteří nakupují umělecká díla a artefakty výhradně s cílem uložení a případného zhodnocení peněz, tedy postupují stejně jako u investic.při výběru vhodných autorů se zaměřují na současné nadějné autory, někdy i módní tvůrce, a sázejí na růst jejich popularity, tudíž i logicky na růst ceny jejich prací. Tady se neobejdeme bez dobré znalosti a intuice. Musíme odhadnout, která díla se zhodnotí a která ne, a současně investovat do prací více autorů, tedy vytvořit jakési portfolio uměleckých děl.

12 Sbírky, do této kategorie investic patří i sbírky. Vedle sbírek např. grafiky, dnes velmi populární malé a drobné grafiky, jako jsou např. EX LIBRI, to mohou být především filatelistické kolekce, sbírky starožitností, kuriozit, atd. Zlato a drahé kameny, velmi starou a stále používanou formu investic, kde dochází zejména k uchování vložené hodnoty, představuje nákup zlata, vzácných kovů a drahých kamenů. Tato forma znamená pro občany jen doplňkovou možnost. Spekulace na cenu zlata a výnos z takového obchodu mohou realizovat jen podnikatelé, kteří mají prostředky na nákupy velkých objemů drahých kovů. Tato investice je sice jistá, ale poměrně málo výnosná, přihlédneme-li k vývoji světových cen Stavební spoření Stavební spoření nabízí další možnost investování peněz. Má svá specifika, ale pro občany představuje relativně výhodné uložení peněz, především díky státnímu příspěvku. Přestože u nás stavební spořitelny působí poměrně krátkou dobu (od roku 1993), stavební spoření získává rok od roku více příznivců. Nejvíce smluv o stavebním spoření tradičně přibývá koncem roku díky možnosti získat státní podporu v plné výši při jednorázovém vkladu. V průběhu celého loňského roku uzavřely stavební spořitelny přes nových smluv. Při tříprocentním úročení vkladu může spořící občan po uplynutí pěti let (doba nutná k přiznání státní podpory, neslouží-li spoření k bytovým účelům) získat čistý výnos pohybující se kolem 14 %. Neméně zajímavá je možnost získání stavebního úvěru s šestiprocentním úrokem či překlenovacích úvěrů. Oproti klasickým bankovním produktům se tedy stavební spoření jako specializovaný produkt stává pro občana stále zajímavějším a lze předpokládat, že zájem o něj bude i dále narůstat.ovšem, nutno podotknout, že současná vládní koalice připravuje snížení výše státního příspěvku. Penzijní fondy,penzijní fondy vybírají pravidelné, většinou měsíční příspěvky od svých účastníků a tyto prostředky pak investují do cenných papírů (státních, bankovních a podnikových dluhopisů, akcií a podílových listů obchodovatelných na burze cenných papírů, do jiných movitých věcí nebo nemovitostí poskytujících stálý výnos, nebo je ukládají na termínované vklady u bank. Investice by měly vložené příspěvky zhodnotit. Účastníkům je každoročně připisován výnos, který by měl být vyšší než úrokový výnos u bankovních vkladů. Kromě výnosu se poskytují i příspěvky ze státního rozpočtu, které zvyšují zhodnocení. Po dosažení důchodového věku je účastníkovi ze zhodnocených příspěvků vyplácena pravidelná měsíční penze nebo si může všechny prostředky vybrat najednou. Vklady,zatím nejrozšířenější formou ukládání peněz fyzických osob jsou vkladní knížky. I zde jsou velké rozdíly v procentu zúročení, které se u jednotlivých bankovních domů liší. Nejvýhodnější formou jsou vázané vklady, které mohou mít i formu depozitních certifikátů. I

13 když se úroková sazba mění s měnícími se podmínkami a je třeba počítat i se zdaněním úroku, je tato forma velmi vyhledávaná pro ukládání úspor občanů. Vklady ale představují i možnost investování. Na našem peněžním trhu lze investovat v podstatě čtyřmi způsoby: -termínovanými vklady u peněžních ústavů, -investováním do pokladničních poukázek, a to buď přímo, nebo prostřednictvím podílových fondů, které se specializují na tyto produkty, -spekulováním na termínový kurs koruny, -spekulováním na termínovou úrokovou míru. 3. Začátek burzovnictví Význam proniknutí do problému geneze burzovnictví není jen v samotném poznání její historie a problému burzovnictví jako takového, ale především v pochopení, jakým směrem se ubíral její vývoj až do současnosti, což nám může pomoci odhadnout, jakým směrem vývoj půjde dál a jaký bude její samotný význam Vznik a význam pojmu burza Pojem burza je typický téměř pro celou kontinentální Evropu, jen s malými rozdíly:německy Borse,francouzsky Bourse, italsky Borsa, holandsky Beurs, česky

14 Burza. V angličtině je pojem burza nahrazen slovem Exchange odvozeného od prvního předmětu obchodování na burze směnky. Pojem burza má historický kořen v označení zvláštního shromáždění obchodníků na určitém konkrétním místě, kde probíhal prodej a koupě zboží bez toho, aby bylo ono zboží na trhu fyzicky přítomno. V počátcích burzovnictví byla tedy burza jen zvláštním druhem trhu. Vznik tohoto pojmu však není jednoznačně jasný, a existuje na něj několik různých názorů. Některými je považován za odvození středověkých bursac, což byly jakési kupecké koleje. Jeden z nich zachází až do dalekého Řecka, kde je zdrojem pojmu řecký přepis slova kožený měšec. S ním úzce souvisí i třetí z názorů na vznik tohoto pojmu, a to od patricijské rodiny Van der Beurse z Brug v Belgii, která měla údajně stejný měšec vytesán ve svém rodinném štítě. V domě této rodiny se konaly opakovaně schůzky obchodníků, především z Itálie. Z Belgických Brugg se tento pojem rozšířil v 15.stol. do Antverp a pak do celé Evropy Obsah pojmu burza Jako jeden z mnoha pojmů, se i burza nedá přesně vymezit jedinou definicí, ale existuje zde více vymezení tohoto pojmu, které jsou závislé především na konkrétní orientaci na určitou stránku věci, jíž zdůrazňují. Existují zde určitá vymezení, podle nichž může být obsah pojmu burza rozdělen do několika základních skupin, to už bych se však příliš vzdaloval od problému samotné geneze burzovnictví. V historii vidíme několik pokusů o vymezení pojmu burza. Jedny z prvních pokusů o její definování nacházíme i v prvních rakouských a německých burzovních zákonech z , kde se říká, že burza je shromáždění obchodníků, makléřů a jiných osob konající se za státního souhlasu k ulehčení obchodního styku. Zákony navazující na tento z roku 1825 již žádnou definici neobsahují. Další definici je k vidění v patentu z vydaného císařovnou Marií Terezií, který byl podkladem pro zřízení burzy cenných papírů ve Vídni. V patentu je citováno, že burza je místem, kde se prodávající a kupující cenných papírů mohou vzájemně nalézt, přičemž prostřednictvím přísežných a oprávněných senzálů uzavírají své koupě a prodeje a z kurzovních listů denně vydávaných zde mohou zjistit cenu, za kterou se prodávají všechny veřejné papíry předešlého dne. Další patenty a zákony v Rakousku jakoby se definici burzy vyhýbali. Z těchto definic vidíme, že v počátcích burzovnictví nejsou burzy ještě chápány jako

15 právnické osoby, ale v národohospodářském významu jako trhy Burzovní právo Jedním z velice významných prvků pro pochopení burzovnictví je i burzovní právo, jež jen krátce nastíním a později se k němu vrátím dále v textu v souvislosti s celkovým vývojem burzovnictví. Burzovní právo je vlastně souhrnem právních norem vymezujících práva a povinnosti jednotlivých subjektů tohoto trhu. Obecně je burzovní právo součástí práva obchodního, protože všechna jednání na burze byla považována za absolutní obchody Období vzniku moderních burz Po vzniku amsterodamské burzy začíná období vzniku moderních burz. V Amsterodamu se vyvinuly techniky moderních burzovních obchodů a burzovní spekulace, zejména s rozvojem obchodu s novým druhem cenných papírů, a to akciemi a obligacemi. Význam burz v tomto období silně stoupá a proto jsou zakládány nové burzy, jako např. berlínská burza v roce 1739, newyorská burza v roce 1792, londýnská burza Corn Exchange v roce 1745 aj Vznik komoditních burz Jak jsem již řekl, burzy na zboží začaly vznikat o něco později než burzy cenných papírů, a to především pro jistou míru technické nedokonalosti, která znemožňovala rychlý pohyb velkého objemu zboží. Jednou z prvních takovýchto burz byla obilná burza z Amsterodamu založená v roce Byla činná dvakrát v týdnu a obilí se prodávalo podle vzorku. Potom, co byly obchody na této burze provedeny, chodili se obchodníci přesvědčit do skladu, zda nakoupené zboží odpovídá předloženému vzorku. Počátky byly tedy vázány jen na skutečné zboží, které bylo pohotově k dispozici. Obchody dodací, tzn. Obchody se zbožím, které není na místě konání burzy k dispozici se začaly vyvíjet až od konce 19. století, protože teprve v této době vznikají předpoklady pro takovouto úroveň obchodu na burze. Tyto druhy obchodu dosáhly největšího rozmachu ve 20. století, zejména na velkých mezinárodních burzách v USA, v Kanadě a ve Velké Británii. Pokud bych měl uvést některé z důležitých zbožových burz, bude mezi nimi určitě burza, která vznikla v Anglii ze schůzek anglických obchodníků obchodujících s ruskými přístavy na Baltu v letech asociace Baltic, z níž se vyvinula The Baltic Mercantile and Shipping Exchange. V roce 1745 vznikla Corn Exchange, v roce 1796 burza v Berlíně, v roce 1771 ve Vídni. V roce 1811 vzniká v Anglii důležité obchodní středisko London Comercial

16 Sale Rooms. V USA začal tento typ burz vznikat v polovině 19. století v roce 1859 vznikla burza Chicago Board of Trade a od roku 1862 funguje The New York Produce Exchange Vývojové trendy burz 20. století Ve 20. Století se přesouvá hlavní význam na burzy mezinárodní se zbožím termínovým tzv. futures a burzy místní se zbožím pohotovým ustupují svým významem do pozadí. Největší vliv na moderní burzovnictví má především vývoj výpočetní techniky a možnosti dálkového přenosu dat, které posouvají současné burzovnictví do zcela jiné dimenze, než před několika desetiletími. 4. Burza CP Praha 4.1. Obecná ustanovení o burze cenných papírů 1. Burza cenných papírů je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů. 2. Na burze se obchoduje s akciemi, cennými papíry a s dividendovými a úrokovými kupóny. 3. Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku. 4. Burzu může založit nejméně deset zakladatelů Povolení ke vzniku a zrušení burzy Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů ministerstvo financí České republiky příslušné podle sídla burzy.

17 V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé: a) obchodní jméno a sídlo burzy; b) seznam zakladatelů; c) výši základního jmění a podíl zahraničního kapitálu; d) věcné a personální zajištění činnosti. K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov a návrh burzovního řádu. V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede: a) obchodní jméno a sídlo burzy, která má být zrušena; b) důvody zrušení burzy. O žádosti se rozhodne do 60 dnů od doručení Akcie burzy 1. Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. 2. Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu. 3. Zahraniční osoby a právnické osoby se sídlem na území České Republiky, u kterých majetková účast zahraniční osoby převyšuje 50 % základního jmění, mohou nabývat akcie burzy, jejichž celková jmenovitá hodnota nepřesáhne jednu třetinu základního jmění Orgány burzy Orgány burzy jsou: a) valná hromada akcionářů burzy; b) burzovní komora; c) dozorčí rada. Valná hromada akcionářů burzy 1. Valná hromada akcionářů burzy je nejvyšším orgánem burzy. 2. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci, kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy a burzovní komisař. 3. Valná hromada: a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost; b) schvaluje burzovní řád, jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky;

18 c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou; d) plní další funkce valné hromady akciové společnosti. 4. Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20% z celkového počtu hlasů. Burzovní komora 1. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy. 2. Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů. 3. Členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. 4. Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky, s tím, že opětovné zvolení je možné. 5. Zasedání burzovní komory řídí její předseda. 6. Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů Práva a povinnosti burzovní komory a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků finančního trhu; b) navrhuje valné hromadě burzovní řád a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny; c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu; d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce a vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování; e) stanoví výši zápisného, kauce, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci; f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod; g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze; h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů; i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy; j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu; k) zveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze; l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;

19 m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu; n) ukládá sankce o) plní další funkce představenstva akciové společnosti Předseda burzovní komory a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení; b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn; Generální tajemník burzy: a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád; b) účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním; c) ukládá pokuty 4.2. Burzovní obchod 1. Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze. 2. Účastníky burzovního obchodu jsou burzovní dohodci Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze 1. Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry a které jsou a) akcionáři burzy b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze. 2. K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Státní banka československá. 3. Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci Makléři 1. Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, určí jednu, popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry. 2. Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.

20 Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry mohou pouze burzovní dohodci Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu Účastníci burzovního obchodu jsou povinni: a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla; b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů; c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu; d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a z jeho zúčtování; e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu 1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora. 2. V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot. 3. Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů. 4. Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu. Žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu 1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. 2.Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama. 3. Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o: a) druhu cenného papíru; b) obchodních vyhlídkách; c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot; d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru Určování kursu cenných papírů a vypořádání burzovních obchodů