TERORISMUS VE SVùTù A CESTOVNæ RUCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TERORISMUS VE SVùTù A CESTOVNæ RUCH"

Transkript

1 Ale Hejna studoval v letech na Fakultû ekonomické Západoãeské univerzity. Od roku 2000 studuje na Vysoké kole ekonomické v Praze, hlavní specializace Cestovní ruch. Diplomová práce Terorismus ve svûtû a cestovní ruch byla obhájena na Katedfie cestovního ruchu a navrïena do soutûïe V E Praha o Excelentní studentskou odbornou práci ESOP za rok TERORISMUS VE SVùTù A CESTOVNæ RUCH Ale Hejma 1 Úvod Souvislosti mezi terorismem a jeho dopady na cestování se ukázaly zvlá tû po záfií 2001 jako velice úzké. Po ãelil svût zesílené hrozbû dal ích teroristick ch útokû a ekonomického oslabení, coï zásadnû ovlivnilo i oblast cestovního ruchu. Zesílen tlak na psychiku lidské spoleãnosti vytváfiel dojem, Ïe základní lidské potfieby jsou ohroïeny. K nim patfií vnímání pocitu bezpeãí a existenãních jistot, které jsou zároveà základními pfiedpoklady pro plynul rozvoj cestovního ruchu. Útoky na newyorské mrakodrapy nejsou osamocen mi teroristick mi ãiny ve 20. století, ale nejvíce obnaïily zranitelnost demokratick ch systémû. Inklinace k fie ení konfliktû silou existuje odpradávna, terorismus je jednou z forem krvav ch fie ení a je aktuální hrozbou souãasné doby. Oblast cestovního ruchu je úzce propojena s celou ekonomikou. Podle údajû satelitního úãtu o stavu svûtového cestovního ruchu, které pro Svûtovou radu cestovního ruchu (World Tourism & Travel Council) zpracovává organizace Oxford Economic Forecasting, se odvûtví cestovního ruchu podílí na svûtovém HDP 3,7 %. Pokud pfiihlédneme k dopadûm, které má cestovní ruch i na dal í odvûtví, multiplikoval v roce 2002 podle Svûtové rady cestovního ruchu 10 % svûtového HDP, coï pfiedstavuje penûïnû miliard dolarû. Pracovní pfiíleïitosti vytvofiené ekonomikou cestovního ruchu se odhadují na 199 milionû míst, coï pfiedstavuje 7,8 % celkové zamûstnanosti. Na exportech se ekonomika cestovního ruchu podílí 11,9 %. 1) Cestovní ruch a terorismus pfiedstavují dva fenomény, které jsou vzájemnû nesluãitelné jako voda a oheà. Voda pfiiná í Ïivotadárnou vláhu i do vysu en ch oblastí. Cestovní ruch pfiiná í prosperitu tam, kde jiná odvûtví nemívají anci na úspûch. Plameny ohnû zapálené teroristy v ak mohou rychle vybudované hodnoty spálit. Zatímco cestovní ruch lidské potfieby uspokojuje, terorismus je niãí. Jedná se o jevy, které jdou proti sobû. 2 Rozvoj cestovního ruchu v kontextu vlivu terorismu K v raznému rozvoji celého odvûtví cestovního ruchu do lo po 2. svûtové válce. Po válce se s rostoucím ekonomick m blahobytem, coï se t kalo jen nûkter ch zemí, mûní struktura a hierarchie potfieb jedince. Roste v znam volného ãasu. Lidé více cestují. Pro srovnání, v roce 1950 vycestovalo za hranice své zemû pfiibliïnû 25 milionû lidí, poãátkem 90. let jiï 300 milionû 2) a na zaãátku 21. století v roce 2002 ãíslo mezinárodních pfiíjezdû pfiesáhlo 700 milionû turistû 3). V druhé polovinû 20. století probûhla fiada teroristick ch útokû, únosû letadel, atentátû apod. Jejich dopady na cestovní ruch mohou mít globální, regionální a lokální ráz. Teroristické akce nejsou jedin mi vlivy, které mají dopady na cestovní ruch, proto se obtíïnû zji Èuje samostatn vliv terorismu na cestovní ruch. V nûkter ch pfiípadech se negativní vlivy na cestovní ruch v daném roce kumulují. Tak tomu bylo i v roce Tehdy ãíslo mezinárodních pfiíjezdû slabû pokleslo a statistiky Svûtové organizace cestovního ruchu zaznamenaly v kyv, slabû negativní zmûnu v mezinárodních pfiíjezdech, v jinak strmû rostoucím odvûtví. Válka o Falklandy, konflikt mezi Izraelem a Libanonem, stanné právo v Polsku a druhá ropná krize, to v e mûlo vliv na úãast v cestovním ruchu. K dal ímu poklesu pfiíjezdû v mezinárodním cestovním ruchu do lo aï o dvû desetiletí pozdûji v roce Útoky na dominantu amerického mûsta New York nebyly prvními teroristick mi ãiny a bohuïel asi ani posledními. Pohledem zpût do 2. poloviny 20. století najdeme nûkolik podobn ch, i kdyï ne tak niãiv ch událostí, které mûly negativní vliv aè uï na statistiky mezinárodních pfiíjezdû, ãi jen na bilance státû, kter ch se bezprostfiednû t kaly. V roce 1991 probûhla tzv. válka v Zálivu, se kterou se nejvíce srovnávala situace po teroristick ch útocích v New Yorku. V roce 1991 se jednalo o vojensk konflikt, kter v sobû skr val rizika teroristick ch útokû, zatímco v roce 2001 o jeden velik teroristick atak. V roce 1991 poklesla míra rûstu mezinárodních pfiíjezdû, a to na 1,2 %. Nedo lo tedy k úbytku poãtu mezinárodních pfiíjezdû, jako tomu bylo v roce 2001, kdy mezinárodní pfiíjezdy oproti roku 2000 poklesly o 0,6 %. V následujícím roce po válce v Zálivu v roce 1992 v ak byl pfiírûstek uï v raznû vy í, a to 8,2 %, cestovní ruch se tehdy rychle vzpamatoval 4). 1) The Travel & Tourism Economy 2002, Special End Year 2002 Update, zpráva WTTC. Prognózy z 90. let v znam cestovního ruchu je tû posilovaly. Jejich v chodiskem je ale klidn v voj. Nakolik siln m vlivem bude ten kter teroristick ãin, rozhoduje aï ãas. 2) PetrÛ, Z. Holubová J.: Ekonomika cestovního ruchu. Idea servis, Praha ) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO ) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO V roce 2001 do lo k teroristickému útoku na World Trade Center (WTC), kter mûl dosud nejvût í vliv na cestovní ruch v jeho moderních dûjinách. lo o útok, kter zasáhl cel svût, proto jeho dopady byly globální. Ve vût inû pfiípadû v ak terorismus zasáhne cestovní ruch jen regionálnû ãi lokálnû. Turisté pak svûj zájem pfiesunou z jednoho místa na jin. V absolutních ãíslech tím cestovní ruch neutrpí. OhroÏeny jsou tak zemû, kde k teroristickému útoku do lo, a jejich okolí, kterému turista pfiisuzuje podobnû riskantní atmosféru. Ukázkou místního a posléze regionálního dopadu je teroristick útok v Egyptû v roce Masakr v Luxoru byl navíc zamûfien právû na turisty, kter ch zde zahynulo 68 5). V roce 1997 byl tak pfiírûstek mezinárodních pfiíjezdû do Egypta negativní (-13 %), coï oproti letûm pfiedchozím (+20 %) znamenalo v razn pokles. V roce 1999 se v ak rûst vrátil a pfiírûstek mezinárodních pfiíjezdû byl 30 % 6). JestliÏe dojde k útoku, jsou negativnû zasaïeny oblasti napojené nejen ekonomicky, ale i kulturnû a sociálnû. JestliÏe postfiílí arab tí fundamentalisté turisty v Luxoru v Egyptû, jak se tomu stalo v roce 1997, stín padne nejen na Egypt, ale na v echny zemû, kde se islám v raznû prosazuje. Podobn ch pfiípadû s regionálními a místními dopady bychom mohli najít mnohem více. V echny vykazují jeden podobn rys. Cestovní ruch se rychle vzpamatuje a neztenãenou mûrou sílí dál. Teroristické ãiny bezprostfiednû hrubû naru ují nabytou rovnováhu, naru ují pocit bezpeãí a jistoty. Lidské potfieby se po teroristick ch útocích soustfieìují na primární potfieby fyziologického charakteru a potfiebu bezpeãí a jistoty. Staãí si vzpomenout na situaci po záfií 2001 ve Spojen ch státech americk ch. Vût ina AmeriãanÛ tehdy cítila zv enou míru nebezpeãí, coï se projevovalo napfiíklad rostoucí poptávkou po trvanlivém jídle, lécích nebo sudech na de Èovou vodu apod. Ameriãané, a nejen oni se snaïili eliminovat nûjaká budoucí moïná rizika, snaïili se posílit svou sobûstaãnost, a tím jistotu. V tu chvíli nemûli samozfiejmû pomy lení nûkde cestovat. 3 Obecná charakteristika terorismu Teroristické útoky nejsou náhodné. Jsou dílem skupin ãi jednotlivcû, ktefií pro své ãiny vût inou mají sice svébytné, ale pfiece jen ospravedlnûní. Motivace násilnû ubliïovat nûjak m zpûsobem musí vznikat. AÈ uï v kontextu doby, ãi pûsobením okolí. Pro co nejúãinnûj í prevenci teroristick ch útokû je podstatné co nejlépe poznat motivy teroru, zpûsob organizace teroristick ch skupin, jejich metody a cíle. PakliÏe uï k nûjaké nepfiíjemné události dojde, lze ji do urãité míry pfiedvídat ãi alespoà pfiipravit se na moïné zpûsoby jejího provedení. Odpovûdi na otázky typu: Kam zaútoãí tentokrát? Jaké zbranû pouïijí? lze ãásteãnû zodpovûdût dopfiedu. Na stranû jedné mírumilovn cestovní ruch, na stranû druhé násiln terorismus. V literatufie se objevuje iroká kála rûznû pojat ch definic. Vût inou se v nich opakují tfii podobné prvky, Ïe se jedná o cílevûdomé a plánované jednání proti civilistûm. Chmelík 7) charakterizuje terorismus jako extremistick smûr, jehoï prostfiedkem je teror vyuïívající nátlaku formou psychického nebo fyzického násilí. Jako cílevûdomé pouïívání organizovaného násilí proti objektûm, vûcem nebo osobám, které nejsou zainteresované na cíli teroristû, za úãelem dosaïení politick ch, kriminálních, náboïensk ch ãi jin ch cílû. Rybka 8) definuje terorismus jako násilí, které pfiekraãuje hranici aktivity k dosa- Ïení politick ch cílû. Mezinárodní právo chápe mezinárodní teroristické akty jako v echny akty jiï pokryté antiteroristick mi konvencemi, nebo takové, které jsou identifikované základní vût inou svûtového spoleãenství jako nepfiípustné 9). Stále v ak chybí, jak pfiipomíná Zbofiil 10) v Hospodáfisk ch novinách, mezinárodnû platná definice terorismu, a to i pfiesto, Ïe se vût ina evropsk ch zemí shodla na rámcovém vymezení. Co jedni povaïují za terorismus, je pro druhé bojem za svobodu nebo národní emancipaci, co se nûkter m zdá projevem individuálního ãi masového ílenství, je pro druhé zoufal m odporem. 5) Frouzová, M.: V Egyptû vrcholí sezóna. Bez turistû. Lidové noviny : str ) Vulneralibities of Bali s Tourism Economy, zpráva Svûtové banky, ) Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha a.s., Praha ) Rybka, V. a kolektiv: Mezinárodní organizovan zloãin v âr. Koniasch latin Press, Praha ) 10) Zbofiil, Z.: Terorismus a ãesk extremismus. Hospodáfiské noviny : str. 11. COT Business ~ 9 ~ 2003 I

2 Na podobn rozpor reaguje i Îantovsk 11) v Mladé frontû. Kritizuje postoje palestinského velvyslance v âeské republice, kter by nejradûji jako teroristické ãiny chápal i úsilí Izraele hájit svou existenci na Blízkém v chodû. Îantovsk definuje terorismus jako vûdomé a cílené násilí proti civilnímu obyvatelstvu s politick mi nebo ideologick mi cíli. 3.1 Struãná historie terorismu Poãátky terorismu se váïou ke vzniku lidstva samého a k jeho inklinaci fie it konflikty násilím. Doprovází jej aï dodnes. První zaznamenané pfiípady moderního terorismu jsou spjaty s Velkou francouzskou revolucí (1789). Za terorismus byla pokládána vláda násilí a zastra ování prostfiednictvím násilí. Ov em odli it teror od jin ch násiln ch aktû v té dobû je obtíïné. V roce 1798 se poprvé objevilo slovo terorismus, a to v Dodatku ke slovníku francouzské akademie, jeho v znam v ak neodpovídal úplnû tomu dne nímu 12). Bûhem 19. století a první poloviny 20. století, kdy se zaãínají formovat souãasné evropské státy, dochází k odporu utlaãovan ch v souvislosti s ir ím uplatàováním sociálních a národnostních práv. Teror byl povaïován za nutnou a zákonitou reakci na zvûli mocn ch. V období po 2. svûtové válce je v raz terorismus pouïíván pfiedev ím v souvislosti s protivládní povstaleckou ãinností. V raznû se projevuje tzv. separatistick terorismus napfiíklad v Izraeli, AlÏírsku, Baskicku a Irsku 13). V 70. letech teroristé zejména v západní Evropû volili jako terã v znamné osobnosti státu bojující proti terorismu. Postupnû se roz ífiily na diplomaty a zastupitelské úfiady. Poãátkem roku 1975 jsou zaznamenány první úspû né pokusy teroristû o mezinárodní koordinaci. Cílem se stávají zranitelnûj í objekty civilní dopravní letadla, nádraïí, metra, ru ná místa apod. Terorismus zaãal zneuïívat nejnovûj í vûdní poznatky v komunikaci, vojenské technice, nejnovûji internet 14). V 90. letech 20. století se zdálo, Ïe intenzita teroristick ch útokû klesá, jak to ukazují rûzné statistiky napfiíklad v ãlánku ãasopisu Newsweek 15). Na druhou stranu se ale zvy uje prûmûrn poãet obûtí útokû. Milníkem terorismu je zfiejmû záfií 2001, datum dosud nejniãivûj ího teroristického ataku, kter odstartoval politickou diskuzi a celosvûtovû koordinovan postup proti tomuto fenoménu. Terorismus není jev, kter by samovolnû vznikal. K jeho rozvoji dochází z nûjak ch pfiíãin. DÛvody vedoucí ke vzniku terorismu lze nalézt a popsat. Podle Uwe Möllera 16), pfiedsedy ímského klubu, lze semeni tû ífiícího se násilí snadno identifikovat. Je v ude tam, kde se objevuje diskriminace, potlaãování práv a vykofiisèování z etnick ch, náboïensk ch ãi socioekonomick ch dûvodû, tam vzniká frustrace a je pfiipraven konflikt. Chudoba ve spojení s animozitami a rozpory se pravdûpodobnû zvrhnou v devastující násilí a konflikty. Aãkoli jistû chudoba s eskalací násilí souvisí, nemusí b t jedin m spou tûãem teroru. JestliÏe se pojem chudoba pfievede do ekonomicky srovnatelnûj ích pojmû, jako je ekonomická síla ãi úroveà, získají se srozumitelnûj í motivy. Ekonomická síla aè uï státu, ãi jiné organizace zosobàuje moc. PfiestoÏe pojem moc pfiedstavuje pro obyãejného ãlovûka spí e abstraktní pojem, nelze existenci tíhnutí k moci popfiít. Teroristické skupiny se snaïí ovlivnit nositele moci, s trochou nadsázky je lze pfiirovnat k lobbyistick m nátlakov m organizacím, které k prosazení sv ch cílû pouïívají jen ponûkud drastiãtûj í zpûsoby. Podobnû vysvûtluje Huntington 17) podhoubí antiamerick ch postojû: Arabská ulice si myslí, Ïe západní kultura je zkaïená a dekadentní, a dívají se na nás svrchu. Cítí se b t morálnû nadfiazeni a velmi se jich dot ká jejich hospodáfiská a vojenská slabost. 3.2 Vlastnosti souãasného terorismu Pokud bude vyuïita definice terorismu jakoïto ãinnosti vûdomé, cílené, násilné s politick mi ãi ideologick mi cíli, lze získat hned nûkolik zásadních vlastností terorismu. Grandona 18) tvrdí, Ïe ãlovûk je svou podstatou agresivní, kaïdá generace okou- í opojení z násilí, a aï se válkou nasytí, odpoãívá tomuto odpoãinku se fiíká mír. V podobn ch vlnách pûsobí i terorismus. Îe by tomu mûlo b t v budoucnosti jinak, zatím nic nenasvûdãuje. Soudí tak i Huntigton 19), autor ãásteãnû pfiedjímající velké teroristické útoky ve své knize 11) Îantovsk, M.: Co je a co není terorismus. MF Dnes : str. A/6. 12) 13) 14) Rybka, V. a kolektiv: Mezinárodní organizovan zloãin v âr. Koniasch latin Press, Praha ) Thomas, E. Hirsh, M.: The Future of Terror. Newsweek January 10, 2000: str ) Möller, U.: Terrorism and Poverty. Deutsche Gessellchaft Club of 17) Rome, Club Forum 3./4. Quartal 2001: str ) IN: KlvaÀa, T.: Ameriku ãeká dal í velk teroristick útok. Hospodáfiské noviny : str ) IN: Luká ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999 Stfiet civilizací. V rozhovoru pro Hospodáfiské noviny uvedl: Nemyslím si, Ïe lidská morálka zaznamenala za ta staletí pokrok. Lidské bytosti jsou smûsicí dobra a zla a nevidím nic, co by svûdãilo o zmûnû. Teroristé plánují své akce vûdomû a moderní telekomunikaãní prostfiedky s volnû pfiístupn mi informacemi jim to lehce umoïàují. Plánují je vût inou detailnû, i kdyï pfii ãinu mohou své chování impulzivnû zmûnit. Násilí je prostfiedkem k dosaïení cíle. Terorismus tak úmyslnû ubliïuje civilistûm. V praxi se jedná podle Luká ka 20) o fyzické pouïití síly k usmrcení, zpûsobení zranûní ãi kody. Hrozba násilím nebo jeho reálná hrozba vyvolává ve spoleãnosti deprivaãní syndrom, kter mûïe vést k naru ení mezilidsk ch vztahû a destabilizaci spoleãnost. Svou roli hraje i okamïik pfiekvapení 21). Sv m jednáním teroristické organizace sledují konkrétní cíle. AÈ uï jde o cíle hmatatelné, to znamená o fyzické terãe sv ch útokû, ãi o cíle my lené ideologické, náboïenské apod. Cílem teroristû, lhostejno jde-li o skupinky ãi reïimy, je militarizovat situaci v cílové zemi pomocí atmosféry strachu, pfiipravit podmínky k likvidaci vlády zákona prostfiednictvím zákonû sam ch nebo jejich dûsledkû a nakonec diktovat podmínky 22). V mnoh ch pfiípadech jsou mezi obûèmi teroristû i turisté. Ve vût inû pfiípadû v druhé polovinû 20. století ale nebyli turisté zam leni jako hlavní obûè teroristû. V posledním desetiletí v ak pfiípadû, kdy si teroristé jako svou cílenou obûè vybrali turisty, pfiib vá. Ve statistikách teroristick ch útokû je obtíïné nalézt ty útoky, jimiï teroristé chtûli napadnout pfiímo turisty. Teroristé jsou vût inou po útocích také jednou z obûtí, a tak se jejich motivy obtíïnû zji Èují. V roce 2002 do lo ke tfiem v raznûj ím teroristick m útokûm v Tunisku, na Bali a v Keni, z ãehoï prokazatelnû jen na Bali byli cílen mi obûèmi turisté. V Tunisku mohl terorista pocièovat napfiíklad nenávist vûãi ÏidÛm, stejnû tak v Keni, coï mohl b t hlavní motiv teroristû. I kdyï se mûïe zdát, Ïe poãet teroristick ch útokû pfiímo proti turistûm roste, tato tendence není zatím prokazatelná. Motivy proã zaútoãit jsou rûznorodé. Bruce Hoffman 23) ve své knize Inside Terrorism napsal: Pro náboïensky motivované teroristy je násilí nejsvûtûj ím ãinem nebo boïskou povinností, kterou vykonává v pfiímé návaznosti na nûjak boïsk pfiíkaz ãi poïadavek. Terorismus tím získává duchovní rozmûr a jeho vykonavatelé jsou osvobozeni od tlaku, kter m by na nû mohla pûsobit jejich morálka a svûdomí. Pokud existuje riziko útoku, je dûleïité umût se teroru vyvarovat ãi dokázat v pfiípadû krize racionálnû reagovat, tj. budovat úãinnou obranu proti terorismu. Nejpfiirozenûj ím zpûsobem, jak se vypofiádat s terorismem, by bylo odstranit pfiíãiny jeho vzniku, které uï byly analyzovány a popsány. BohuÏel v souãasnosti se spí e neï na prevenci soustfieìuje na hledání viníkû. JestliÏe existuje riziko útoku, je tfieba zpracovat preventivní program ãinnosti, pfii nûmï je nutné odpovûdût na otázky: Proã je zájem o teroristick útok na objekt, osobu? Co zavdalo pfiíãinu zájmu? Preventivní program ãinnosti pro nadstátní uskupení v USA pfii ochranû pfied terorismem, jak jej publikoval Luká ek 24), by mûl vypadat následovnû: v vojová studie oblasti, která pfiedstavuje teoretick nebo praktick zájem teroristick ch skupin; seznam v ech vytipovan ch úfiadû a podnikû, které by pfiicházely v úvahu jako cíl teroristick ch akcí; program osobní bezpeãnosti zamûstnancû; komunikaãní program; program pfieïití rukojmí; stav ohroïení bombov m útokem a tréninková opatfiení proti této hrozbû; kontrola dopravní ãinnosti organizace; plán konkrétní ochrany organizace a objektû. V knize Terorismus a my, v kapitole Jak se chovat v pfiípadû teroristick ch akcí rozebírá Du an Slávik 25) z Hasiãského záchranného sboru konkrétní postup pfii teroristickém útoku. NejdÛleÏitûj í je mít dostatek informací. Je potfieba jasnû fiíci, jaká jsou pravdûpodobnostní rizika vzniku takov ch mimofiádn ch situací, jak je lze rozpoznat a jak bychom se mûli pfii jejich vzniku chovat. Nejvût í hodnotu má lidsk Ïivot a zdraví a aï potom záchrana majetku. Varování je potfieba ífiit do okolí, pomoc uvítají sousedé, zejména star í a nemocní. Na tísàové volání je napojen integrovan záchrann systém. Pohromy zpûsobené terorismem mohou mít rûznou formu podezfielá zásilka, anonymní oznámení o uloïení bomby, chemick ãi biologick únik, jaderná havárie apod. Podle formy terorismu je tfieba pfiimûfienû reagovat, to znamená napfiíklad volit ochrann odûv, evakuaãní zavazadlo aj. Jako varování pfied nebezpeãím se spou tí varovn signál, potfiebné in- 19) IN: KlvaÀa, T.: Ameriku ãeká dal í velk teroristick útok. Hospodáfiské noviny : str ) 21) Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha a.s, Praha ) vácha, Z.: Budeme mít terorismus na vûky vûkû? MF Dnes : str. B/4. 23) IN: Lemann, N.: What Terrorists Want. The New Yorker October 29, 2001: str ) 25) Slávik, D. a kolektiv: Terorismus a My. Computer Press, Praha II COT Business ~ 9 ~ 2003

3 formace by mûl vysílat rozhlas a televize. Doporuãuje se mít u sebe rádio na baterie pro pfiípadnou poruchu elektrické sítû. Tato pravidla by mûla platit jak doma, tak v zahraniãí. V cizím prostfiedí je nutné své kroky váïit je tû peãlivûji. Cestování v urãit ch zemích obná í vïdy jistou míru rizika. Ve varovn ch doporuãeních americk ch úfiadû pro obãany 26) se objevuje, jak se chovat v rizikov ch zemích a situacích. Pfiednû je tfieba fiíci, Ïe by se ãlovûk radûji nemûl do míst, kde je nebezpeãno, vydávat. PakliÏe se ãlovûk v takové zemi octne, nebo v ní pfiímo Ïije, mûl by zachovávat nejvût í opatrnost. CoÏ zahrnuje v pfiípadû Izraele vyvarovat se místûm, kde se shromaïìuje vût í poãet lidí, jako jsou restaurace, kavárny, obchody, pû í zóny, vefiejné dopravní prostfiedky, autobusové zastávky, demonstrace apod.; nepouïívat stále stejné trasy, stfiídat je; nevyãnívat ze skupiny ap. 4 Teroristické útoky z V dobû fiízeného pádu letadel na vûïe Svûtového obchodního centra a Pentagon byl krásn den, slunce Ïhnulo ze sytû modré oblohy bez jediného mráãku. V danou chvíli v ak uï posádky a cestující ãtyfi americk ch letadel svádûli marn boj. V ten okamïik asi telefonoval z letadla, které se pozdûji zabofiilo do polí Pensylvánie, manïel domû. Louãil se a pronesl pozdûji ãasto citované: Let s roll, pobídku k dal ím ãinûm. Arab tí fundamentalisté unesli ãtyfii dopravní letadla. 11. záfií 2001 dvû z nich nalétla do vûïí svûtového obchodního stfiediska (World Trade Center WTC) v New Yorku, jedno na vládní budovu Pentagon ve Washingtonu a jedno do neobydlené ãásti amerického státu Pensylvánie. Svûtové obchodní stfiedisko se zhroutilo, pfiiãemï zahynuly témûfi tfii tisíce lidí. Teroristické útoky na New York ukázaly, jak citlivá je svûtová ekonomika na události tohoto druhu. Staãí teror nûkolika jedincû a vût ina odvûtví se ocitá v útlumu. Citlivû a okamïitû reagoval i cestovní ruch. V dûsledku teroristick ch útokû se ukázalo, kolik staãí, aby byè nakrátko v echny v dobytky padly pod stûl a ãlovûk s hrûzou v oãích hledûl jen na záchranu vlastního Ïivota. V tu chvíli jako by se otfiásl cel svût. Teroristické útoky z 11. záfií zcela ochromily leteckou dopravu. Strach cestovat a obavy zaãali pocièovat lidé po celém svûtû. Nejistotu prohlubovaly pfiípadné dal- í teroristické útoky a plánovaná odvetná opatfiení Spojen ch státû americk ch. To v e spolu s celkovû slab í ekonomickou situací zhor ilo spotfiebitelskou dûvûru. První reakce turistû byla vrátit se domû, jak nejrychleji je to moïné. Následovala vlna ru ení rezervací, pfiedev ím ze vzdálen ch destinacích, jako je Severní Amerika, nûkter ch asijsk ch zemí (Japonsko) a ze západní Evropy. Tato fáze probûhla rychle. Na konci fiíjna 2001 se cestovní ruch ãásteãnû vzpamatoval, ale byl poznamenán nov m chováním turistû opoïdûn mi rezervacemi a tendencí odkládat rozhodování o cestování. Krize nejvíce poznamenala cestovní ruch destinací, kam se musí daleko cestovat, letecké pfiepravce, rekreaãní lodní pfiepravce, hotely (vícehvûzdiãkové), velké cestovní kanceláfie a profesnû orientovan cestovní ruch. Nejvíce trpûly destinace, které byly primárnû závislé na pfiíjezdech z USA, a destinace spojované s terorismem. DÛsledkem toho docházelo ke krachûm spoleãností, omezování kapacit, pracovní doby a propou tûní. Cestování v rámci urãitého regionu, domácí cestovní ruch, cestování po Ïeleznici a silnici, nízkorozpoãtovou leteckou pfiepravu a individuálnû plánované cestování krize nezasáhla, spí e z ní tûïily na úkor jin ch druhû cestovního ruchu. Velká odolnost je patrná také u segmentû se silnou motivací, jako je sportovnû, kulturnû, spoleãensky a venkovsky orientovan cestovní ruch 27). Na bezprostfiední dopady teroristick ch ãinû na cestovní ruch nûjak m zareagovala vût ina subjektû cestovního ruchu nov mi opatfieními. 4.1 Opatfiení v reakci na útlum v cestovním ruchu po teroristick ch útocích Po teroristick ch útocích se odvûtví cestovního ruchu dostalo do krize. Úãastníci cestovního ruchu pocièovali nejistotu a nebezpeãí, a proto omezili své cesty, a tím i v dûlky subjektû cestovního ruchu. Opatfiení, která by reagovala na novou situaci se ukázala jako nezbytná. Reakcí mnoha vlád bylo zachovat stávající kapacity oblasti cestovního ruchu, zvlá tû v letecké pfiepravû, coï probíhalo vût inou formou vládních subvencí postiïen m firmám. Jakkoli je státní pomoc vhodná na pfieklenutí krátkodobé krize, dlouhodobá pomoc mûïe kodit celému cestovnímu ruchu jeho konsolidaci, která ozdravuje cel trh. Pomoc firmám, které dlouhodobû nedokáïou obstát na trhu, nekonkurenceschopnost jen posiluje. Tyto firmy by radûji mûly z trhu odejít a uvolnit místo schopnûj ím podnikatelûm. S propadem spotfiebitelské dûvûry v cestování bylo nutné provést opatfiení, která by vedla k její rehabilitaci, coï bylo provedeno vût inou zlep en mi bezpeãnostními opatfieními a informováním o nich. Soukromé spoleãnosti se stavûly spí e zdráhavû k zvy ování bezpeãnosti. Iniciativu v zavádûní nov ch bezpeãnostních standardû a uji Èování spotfiebitelû o bezpeãnosti pfievzaly ãásteãnû nadoborové organizace. Napfiíklad vlády samostatnû i v koordinaci zaãaly pfiijímat úpravy ve své legislativû a zlep ovat ãinnost v konn ch orgánû, coï mûlo slouïit k efektivnûj ímu potírání mezinárodního terorismu. Provádûní kontrol na leti tích 26) Travel Warnings and Consular Information Sheets, zprávy Bureau of Consular Affairs USA. 27) Tourism after 11 September 2001, zpráva WTO listopad také vypl valo pfiedev ím z nafiízení a doporuãení vlád. Organizace hájící pfiímo zájmy cestovního ruchu, jako je napfiíklad Svûtová organizace cestovního ruchu (WTO) ãi národní centrály cestovního ruchu, se snaïily komunikovat s vefiejností a napravovat image cestovního ruchu. Svûtová rada cestovního ruchu (WTTC) 28), která zastupuje nejv znamnûj í spoleãnosti na trhu cestovního ruchu, zafiadila po útocích mezi své krátkodobé cíle: propagovat zavádûní zlep en ch bezpeãnostních opatfiení; nabádat lidi k cestování; podtrhnout dûleïitost garance, Ïe rozvoj cestovního ruchu je udrïiteln. V pfiímé souvislosti s tûmito cíli zorganizovala WTTC reklamní kampaà, která mûla obecnû podpofiit cestování. Jmenovala se There s a World of Travel Waiting (âeká na vás svût pln cestování) a It s Time You Met Your Neighbors (Je ãas poznat své sousedy). Z názvû je patrné, Ïe mûla souãasnû podpofiit pocit sounáleïitosti lidí z celého svûta. Tato celostránková reklama se objevila napfiíklad v americkém ãasopise Newsweek. Zintenzívnûnou komunikací s vefiejností se vûnovala vût ina organizací vefiejn ch i soukrom ch organizací cestovního ruchu postiïen ch útoky. Marketing by mûl b t provádûn odbornû ve spolupráci soukromého a vefiejného sektoru. Podrobnû se tomuto tématu vûnuje mnoho specializovan ch publikací, proto marketingové nástroje zde nebudou rozebrány. V situacích nejistoty úãastníci cestovního ruchu ãasto reagují iracionálnû. Mají tendenci neoprávnûnû zev eobecàovat a spojovat incidenty, jako byly ty ze záfií 2001, s celou kulturou nebo náboïenstvím.tento pfiístup zhor uje dopady teroristick ch útokû v destinacích, které s incidenty nemají jakoukoli spojitost. Toto nepfiimûfiené, ale velmi ãasté chování úãastníkû cestovního ruchu vyïaduje okamïité a pravdivé informování komunikaci. Komunikaci pfiímo k úãastníkovi cestovního ruchu pfiedstavovala, jak uï bylo popsáno, napfiíklad kampaà WTTC, kterou by mûla doplàovat komunikace s médii a komunikace mezi subjekty cestovního ruchu navzájem. Komunikace je nejlep- ím zpûsobem jak minimalizovat úãinky krize a pfiekonat ji. Proaktivní pfiístup, kter zaji Èuje objektivní, upfiímné a transparentní informace, zvy uje dûvûryhodnost cestovního ruchu. Bûhem prvních mûsícû po útocích na New York zpûsobilo zkreslené podávání zpráv velkou újmu cestovnímu ruchu. Napfiíklad informování médii, které zásobují pfiíjemce sv ch zpráv pfiedev ím negativními událostmi a dopady, pûsobí dojmem, Ïe v e je v krizi, i kdyï tomu tak v ude není. Organizace cestovního ruchu by mûly informovat pravdivû, ale do záplavy patn ch zpráv by souãasnû mûly vysílat pozitivní poselství a pozitivní události utváfiet. To mûïe moïná pûsobit ãásteãnû jako pfietváfiení skuteãnosti, je dûleïité ale mít na pamûti, Ïe nejde o v mysly, ale o opravdové události pravdivé informování, jak se jím zab vá obor public relations. Svûtová organizace cestovního ruchu (WTO) vidí v této oblasti nedostatky a mífií do vlastních fiad, podle WTO 29) chybí vypovídající statistiky domácího cestovního ruchu a statistiky zapojení a pûsobení odvûtví cestovního ruchu na globální ekonomiku tzv. satelitní úãty. (Organizace WTTC má tuto metodologii mnohem více zpracovanou, i kdyï jen v odhadech satelitních úãtû.) Pokud by totiï existovaly vûrné statistiky domácího cestovního ruchu, ukázalo by se zfiejmû, Ïe se poptávka po cestování v souvislosti s teroristick mi útoky tolik neumen ila, jen se pfielila právû napfiíklad do domácí turistiky. Podobnû málo informací existuje o individuálních cestovatelích nebo o tûch, ktefií pouïívají alternativní formy ubytování mimo hotely. Na druhé stranû státy mají právo a povinnost informovat své obãany o okolnostech a nebezpeãích, se kter mi se mohou setkat pfii cestování v zahraniãí. Mají ale informovat odpovûdnû, bez pfiedsudkû a tak, aby neoprávnûnû nepo kodily cestovní ruch v jin ch zemích a i své vlastní firmy, které s tûmito zemûmi spolupracují. Nejenom konkurence v trïním prostfiedí, ale i spolupráce a koordinace pfiedstavují dûleïitou rovinu pfiispívající k ekonomické prosperitû. Po teroristick ch útocích se ukázala spolupráce jako velmi úãinn a potfiebn pomocník fie ení krize. Napfiíklad WTO zfiídila specializovanou komisi (Tourism Recovery Committee), která sledovala v voj cestovního ruchu po útocích, navrhovala a hodnotila opatfiení, sestavovala prognózy pro nejbliï í období. Jin m pfiíkladem je tzv. Globální koalice (Global Coalition) organizace WTTC, která jednotn m hlasem lídrû svûtového cestovního ruchu promlouvala k vládám, médiím a vefiejnosti. Uskuteãnilo se souãasnû mnoho setkání a konferencí, aè uï na národní, nebo mezinárodní úrovni, kde problémy cestovního ruchu po teroristick ch útocích byly hlavním tématem. Prvky poselství, které tato spoleãenstva manifestovala, bylo: cestovní ruch se brzy vzpamatuje a toto odvûtví bude opût silnû rûst; cestovní ruch je dûleïitou sloïkou místní, národní, regionální a celosvûtové ekonomiky; zamûstnanost vytvofiená cestovním ruchem má velk strategick v znam obzvlá tû v zemích, kde nejsou jiné pracovní pfiíleïitosti; je základním lidsk m právem objevovat Zemi a tû it se z na í planety, nav- tûvovat jeden druhého a obchodovat po celém svûtû beze strachu; cestovní ruch je symbolem pfiátelství a kooperace; spolupráce na spoleãn ch projektech posiluje vazby mezi kulturami a zdûrazàuje jejich blízkost; komise WTO pateticky dodává: cestovní ruch pomáhá lidstvu porozumût, Ïe má více spoleãného, neï toho, co nás rozdûluje, a k tomuto porozumûní cestovní ruch velkou mûrou pfiispívá 30) bezpeãnostní opatfiení podporují obnovení dûvûry spotfiebitelû v cestování. 28) Travel & Tourism after September 11, zpráva WTTC ) The Impact of the September 11th attacks on tourism, zpráva WTO duben ) The Impact of the September 11th attacks on tourism, zpráva WTO duben COT Business ~ 9 ~ 2003 III

4 Spolupráce se neomezovala na nadstátní uskupení, ale probíhala i na národních a místních úrovních. Jedním z takov ch pfiíkladû byla spoleãná kampaà mûsta New York, státu New York a firem pûsobících v tomto velkomûstû v kampani Namalujte mûsto ãervenû, modfie a bíle, která je podrobnûji popsána v kapitole vûnované Spojen m státûm americk m. Ve vzájemné souvislosti mezi dopady a opatfieními se utváfiely nové tendence a pochody, které daly vzniknout nov m trendûm jak na stranû poptávky, tak nabídky, které budou pravdûpodobnû dotváfiet cestovní ruch v nastupujícím 21. století. 4.2 Trendy reagující na situaci po teroristick ch útocích Teroristické útoky na New York odstartovaly nebo uspí ily rûzné trendy. Ty nejv raznûj í jsou obsahem kapitol, které popisují oblasti cestovního ruchu nejvíce postiïené teroristick mi útoky. Mezi nejzfietelnûj í trendy patfií: zv ená citlivost na v i ceny, pfiedev ím mezi obchodními cestujícími; vznik nízkonákladov ch leteck ch pfiepravcû; jsou Ïádány krat í, ale ãastûj í dovolené (1-3 noci); nárûst domácího cestovního ruchu a posílení cestování v rámci regionû, pfiedev ím pozemní dopravou; opoïdûné rezervace, vût í vyuïívání last minute nabídek; nezávisleji plánované cestování posiluje a s ním jen ãásteãnû zabalené package ; s tím souvisí rostoucí vyuïívání internetu jako nástroje posouzení vlastních variant cestování; vût í zájem o aktivní a autentické dovolené, které nabízejí silné záïitky jako ekoturismus ãi poznávání místní kultury; rostoucí poïadavky na zaji tûní bezpeãnosti. Teroristické útoky v raznû poznamenaly oblast cestovního ruchu, nûkteré vlivy byly krátkodobého charakteru, jako bezprostfiední dopady související s citlivûj ím vnímáním nejistot a nebezpeãí, nûkteré vlivy se promítají do celkové struktury oblasti cestovního ruchu, jako jsou nové trendy, které vznikly coby reakce na zmûnûné podmínky. Oblast cestovního ruchu nebyla zasaïena rovnomûrnû, jednou z nejpostiïenûj ích oblastí byla letecká osobní pfieprava. 5 Vliv teroristick ch útokû na leteckou pfiepravu Létání dnes jiï neodmyslitelnû patfií ke standardu moderní zemû. Îivot bez nûj je uï takfika nemoïn ãi nepfiedstaviteln. UmoÏÀuje rychlou obsluhu mezinárodního obchodu, je dopravním prostfiedkem do míst, kam jiné druhy infrastruktury nedosáhly, a tak jedin m spojením se svûtem, umoïàuje rozvoj cestovního ruchu. Poãet letecky pfiepraven ch osob pfiibliïnû kopíruje statistiky mezinárodních pfiíjezdû. PrÛmysl leteck ch pfiepravcû rostl v 90. letech bûïnû o 4 aï 6 % roãnû. Ve stejném období letecká doprava pfiedstavovala 43% podíl z celosvûtového objemu mezinárodní dopravy v cestovním ruchu 31). V tûsném závûsu za teroristick mi útoky na New York se v raznû zhor ila situace na leteckém nebi. Poãet pfiepravovan ch osob se zmen il a letecké spoleãnosti se po zbytek roku 2001 dotahovaly na pûvodní úroveà. U vût iny firem se omezila letecká pfieprava o desítky procent. Doprava nûmecké Lufthansy podle jeho v konného fieditele klesla o 25 aï 35 %. V fiíjnu 2001 obsazenost letadel Lufthansy klesla o 10 aï 15 %. Poãet pasaïérû se sníïil o 20 % 32). ZároveÀ znepokojivû rostl poãet neohlá en ch stornování letu (no-show) a ru ení rezervací. Obdobnû tomu bylo i u jin ch spoleãností. S takovou situací Ïádná z firem nepoãítala a samozfiejmû tratí. Spoleãnost Lufthansa, i kdyï její portfolio sluïeb je pomûrnû iroké (nákladní letecká pfieprava, cestovní operátor, údrïba leteck ch strojû) pfii la podle odhadû bûhem prvních esti dnû po útocích o 80 milionû euro. Bûhem záfií celkem o 180 milionû euro 33). Tváfií v tváfi krizi hledaly firmy cesty, jak u etfiit. Do lo k ru ení letû a propou tûní zamûstnancû. Na vzniklou situaci citlivû reagovaly i burzy cenn ch papírû, na kter ch je vût ina velk ch leteck ch firem obchodována (viz tabulka 1). Propad v cenû akcií (o 97 %) je v raznû vidût u spoleãnosti Swissair, která pozdûji svoji tíïivou situaci neunesla a zkrachovala. Spoleãnû s ní skonãila i belgická Sabena, kde Swissair Group vlastnil 49,5 % akcií. Tabulka ã. 1: Zmûna poãtu zamûstnancû a cen akcií aerolinií Spoleãnost Poãet oznámen ch Zmûna cen akcií propou tûní (fiíjen 2002) od do American Airlines % United Airlines % Delta Airlines % Continental Airlines % US Airways % Swissair % British Airways % Air Canada % Alitalia % KLM % Austrian Airlines % Zdroj: Hospodáfiské noviny : str ) Cestovní ruch a doprava , zpráva spoleãnosti Mag Consulting. 32) Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe October 15: str. 25, 30. V obdobné situaci se ocitly âeské aerolinie. âsa zaznamenaly podle prezidenta aerolinií Miroslava KÛly 34) v záfií 2001 pokles zisku o 300 milionû korun. Omezování nákladû nefie ily jako mnoho jin ch linek propou tûním, náklady se jim podafiilo zredukovat o 100 milionû korun. âsa zru ily nûkteré linky, napfiíklad do Spojen ch státû, které byly nejvíce postiïeny odlivem cestujících. Od byly napfiíklad zru eny pravidelné lety na leti tû Newark v New Yorku a dál se létá jen na leti tû JFK. V listopadu 2001 se pohybovala vytíïenost âsa kolem 50 aï 60 % (pfied záfiím 2001 kolem 90 %). Podobné vyznûní mají i statistiky pfiíjezdû a v jezdû do a z âeské republiky leteckou dopravou. Zatímco pfiírûstky pfiíjezdû leteckou dopravou koncem srpna 2001 byly oproti stejnému mûsíci loàského roku +21,6 %, ve zb vajících mûsících se projevil pokles o 8 %. Dynamika v jezdû trvala aï do konce fiíjna (+35,3 %). Ale v listopadu a prosinci se propadla o 28,3 % 35). Celkovû podle pfiedbûïn ch údajû z konce 2. poloviny roku 2002 vykázaly letecké spoleãnosti pokles hrub ch pfiíjmû o 7,1 % na 305,3 mld. dolarû, hrubé provozní náklady se sníïily jen nepatrnû o 0,5 % na 316,2 mld. dolarû, coï pfiedstavuje provozní ztrátu 10,9 mld. dolarû (3,6 % z celkov ch v nosû). Osobní letecká doprava za rok 2001 poklesla o 3 %. Nejv raznûji se pokles projevil v Severní Americe. Provozní ztráta se odhaduje na 8,7 % z celkov ch v nosû, oproti provoznímu zisku v rok pfiedtím 5,1 % 36). Teroristické útoky nejsilnûji dolehly na osobní leteckou pfiepravu. Bezprostfiednû rapidnû poklesl poãet cestujících a ti se jen pomalu navraceli zpût k letecké pfiepravû. Leteãtí pfiepravci se z toho dûvodu pot kaly se zhor enou ekonomickou situací, kterou se snaïily nûjak m zpûsobem fie it. Nûkteré spoleãnosti v ak fie ení nenalezly a musely z trhu odejít. 5.1 Krize jako cesta ke konsolidaci trhu Nesoulad mezi náklady a pfiíjmy vedl u nûkter ch spoleãností aï ke krachu. lo vût inou o spoleãnosti napojené na státní rozpoãet, kter m tak ãásteãnû chybûl motiv k prosperitû. V Evropské unii probûhla deregulace v letecké pfiepravû v roce 1993, ov em vlády nûkter ch zemí drïí své aerolinie pravdûpodobnû ze strategick ch dûvodû nad vodou ãasto za cenu masivních dotací. Krize v letecké pfiepravû tak uspí ila nûkteré pochody, proãistila a ozdravila trh. Chorobné chování nûkter ch spoleãností komentoval v fiíjnu 2001 Jürgen Weber 37) v konn fieditel Lufthansy slovy: Letecké spoleãnosti se musí vrátit k normálnímu podnikatelskému uvaïování. To znamená, jestliïe nûjak problém zpûsobí pokles trhu, musí se omezit kapacity. JestliÏe problém stojí peníze, musí se zvednout ceny sluïeb, aby se problém vyfie il. Letecké spoleãnosti v ak ãiní nûco zcela opaãného. Dostanou na problém peníze od státu, coï je motivuje ke zv - ení kapacity (kupováním nov ch letadel a pfiidáváním nov ch letû). Pak si uvûdomí, Ïe jejich letadla jsou prázdná, takïe aby nalákaly cestující, sníïí ceny, coï je jeden z dûvodû, proã tenhle prûmysl nevydûlal v posledních 40 letech Ïádné peníze. Aãkoliv je Weber k ostatním spoleãnostem nekompromisní, Lufthansa se chovala podobnû ãi se o to alespoà pokou ela a Ïádala Evropskou unii o kompenzaci kod souvisejících z teroristick mi útoky. Pfiesnû v pfiistál na bruselském leti ti stroj Sabeny, byl to poslední let této spoleãnosti, na Sabenu tehdy soud oficiálnû vyhlásil konkurz. Na zemi tak nedobrovolnû zûstalo jejích posledních pasaïérû. Pozdûji následovaly Sabenu dal í spoleãnosti Swissair, Air Afrique, US Airways, Vanguard Airlines. Aãkoliv se vlády tyto firmy snaïily zachránit a investovaly do nich na poslední chvíli dal í finance, nezachránilo je to. Zaãal proces, na jehoï potfiebu upozoràovali odborníci uï po mnoho let. Men í konkurence neschopné firmy bankrotovaly nebo fúzovaly s vût ími spoleãnostmi. Trh se konsoliduje, pfieïívají silnûj í aerolinie nebo aliance. Globální aliance se budou podle pfiedsedy SdruÏení zástupcû leteck ch spoleãností v âesku Jana trupa 38) tvofiit kolem velmi siln ch vlastních trhû letecké dopravy domovské zemû, pfiiãemï rozhodující budou velké trhy evropské. Jeho slova potvrzuje i souãasná situace hlavní evrop tí pfiepravci British Airways, Lufthansa a Air France jsou jedniãkami v t mech One World, Star Alliance a SkyTeam. V hody ãlenství men ích aerolinií v aliancích jsou tak nesporné, coï potvrzuje prezident spoleãnosti âsa (v záfií 2002) Miroslav KÛla 39) : Pro malé spoleãnosti je ãlenství v alianci klíãovou záleïitostí. Spolupráce v rámci SkyTeamu se nám velmi osvûdãila. Spolupráce s Air France nám pfiinesla pûtinásobn nárûst poãtu prodan ch letenek u tohoto dopravce a devítinásobn nárûst letenek prodan ch Deltou. Pfiínos ãlenství ve SkyTeamu je jednoznaãn a bez nûj by dopad krize byl vût í. Je tû vût ímu proãi tûní trhu v osobní letecké pfiepravû brání urãit m zpûsobem strnulé postoje z minulosti, kdy byla letecká flotila povaïována za strategickou souãást státního zfiízení, a proto si ji stát snaïil udrïet za kaïdou cenu. Ve vût ích 33) Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe October 15: str. 25, ) IN: Hlou ek, A.: Krize leteck ch pfiepravcû uspí í konsolidaci trhu. Hospodáfiské noviny : str ) Cestovní ruch a doprava , zpráva spoleãnosti Mag Consulting. 36) Cestovní ruch a doprava , zpráva spoleãnosti Mag Consulting. 37) IN: Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe October 15: str. 25, ) IN: Hlou ek, A.: Krize leteck ch pfiepravcû uspí í konsolidaci trhu. Hospodáfiské noviny : str ) IN: Mrázek, T.: Zaznamenali jsem dramatick pokles v poãtu cestujících. Hospodáfiské noviny : str. IV COT Business ~ 9 ~ 2003

5 nadstátních uskupeních v ak tento postoj ztrácí v znam. V Evropû brání úplné konsolidaci i nûkteré smûrnice Evropské unie o fúzích a akvizicích. Pfiikazují, aby vlastník letecké spoleãnosti pocházel ze zemû, odkud tato letadla vzlétají nebo pfiistávají 40). Pfievzetí men í aerolinie spoleãností vût í v rámci Evropské unie je zatím nemoïné. Dal ím zádrhelem v Evropské unii je nesmlouvav postoj komisafie pro hospodáfiskou soutûï. SníÏení poptávky po letecké pfiepravû pfiivedlo nûkteré spoleãnosti ke krachu. S nepfiíznivou situací se ale pot kala vût ina aerolinií, i kdyï tfieba neukonãily svou ãinnost, musely provádût ve sv ch rozpoãtech zmûny, aby na ly dodateãné rezervy pro svûj provoz. 5.2 Hledání úspor a dodateãn ch pfiíjmû Urãitá opatfiení krtající nûkteré poloïky nákladû byla uï uvedena jako propou- tûní zamûstnancû ãi omezování spojû. Do podobné kategorie krtû patfií omezení investic do letového parku, odloïení nákupu nov ch letadel, coï má zase negativní dopady na v robce letadel. Z hlediska dlouhodobého trendu v cestovním ruchu, kter má podle mnoha prognóz stále v razn rûst, je to krok zpátky. Kapacity v cestovním ruchu by tak v budoucnu mohly chybût. K dal ím opatfiením, které mûly získat pfiepravcûm vedlej í pfiíjmy, patfií zv ené poplatky za zavazadla, sníïení váhového limitu zavazadel, ru ení slev pro dûti a seniory, omezení podávání jídel ãi nápojû bûhem letu, sníïení komise cestovním kanceláfiím a agentûm, omezená moïnost manipulace s letenkami. U zaveden ch leteck ch spoleãností mûïou uvedená opatfiení spí e zpûsobit odliv zákazníkû, protoïe po kozují image spoleãnosti, se kter m se identifikují spí e movitûj í cestující. Nûkteré spoleãnosti si v ak moïností hledání úspor v imli uï dfiíve a stalo se jejich hlavní strategií k získávání zákazníkû. Jde o tzv. nízkonákladové spoleãnosti. Vznik nízkonákladov ch pfiepravcû (low-cost carriers), nûkdy naz van ch také nízkocenoví pfiepravci (low-fare carriers), se váïe k ekonomickému poklesu, ke kterému do lo uï pfied teroristick mi útoky. Lidé zaãali více etfiit, a proto tyto spoleãnosti nabídly niï í ceny, spolu s niï í úrovní servisu. Útoky na New York v ak jasnûji ukázaly, Ïe i v situaci pro aerolinie tak svízelné lze prosperovat a rûst. Útoky na New York nástup trendu nízkonákladov ch pfiepravcû urychlily a akcelerovaly. Zatímco poãty cestujících u vût iny spoleãností klesaly, britská aerolinie Easy Jet v fiíjnu 2001 zaznamenala zv en prodej letenek o 27 % 41). Podobnû se vedlo i irské spoleãnosti Ryanair. Mezi linky podobného typu patfií je tû napfiíklad AirTran, JetBlue, SkyEurope a Southwest. Tyto diskontní aerolinie hledají jakékoli cesty jak sníïit náklady. Vûnují se trasám, o které je nejvût í zájem. VyuÏívají men í leti tû, kde nejsou poplatky tak vysoké. Jejich letadla jsou vyuïita v maximálnû moïné mífie. Stravování na palubû se pfiiplácí zvlá È. Rezervace se provádûjí prostfiednictvím internetu, takïe se etfií personál a souãasnû odpadá ti tûní letenky. Podle názoru viceprezidenta spoleãnosti Lufthansa Ulricha Wachtera 42) by se nízkorozpoãtoví dopravci nemûli stát pro zabûhnuté aerolinie primárním konkurentem. Nabízejí totiï niï í rozsah sluïeb neï tradiãní pfiepravci. Jin mi slovy zamûfiují se na jin segment trhu, kter se teprve utváfií. MÛÏe se ale stát, Ïe nízkonákladoví pfiepravci získají velkou ãást trhu i od klasick ch aerolinií. Svûdãí o tom i údaje z prosince 2002, podle kter ch spoleãnosti Easy Jet vzrostl poãet pasaïérû meziroãnû o více neï tfietinu (38,6 %). To znamená, Ïe v prosinci 2002 pfiepravila 1,433 milionu osob 43). Rozmach tohoto druhu pfiepravy dokazuje i obchod z ledna 2003, kter se uskuteãnil mezi âeskou republikou a spoleãností Ryanair. Nízkonákladov pfiepravce Ryanair koupil b valé vojenské leti tû Milovice a chce z nûj vybudovat civilní leti tû s komerãní zónou a mezinárodním nákladním leteck m terminálem. Podobnû jako Milovice koupil Ryanair b valou americkou základnu Hahn poblíï Frankfurtu 44). Nemusí to tedy uï dlouho trvat a âe i budou létat do PafiíÏe za 1000 korun, tolik totiï pfiibliïnû stojí letenka Ryanairu z Frankfurtu do Lond na. Letecké spoleãnosti byly pfiinuceny na jedné stranû hledat úspory, na stranû druhé musely provádût opatfiení, která jim v ak náklady v nûkter ch oblastech zvy- ovala. lo pfiedev ím o bezpeãnostní opatfiení. 5.3 Bezpeãnostní opatfiení Jakmile bylo jen trochu jasné, jak m zpûsobem unesli teroristé letadla, která zneuïili pfii útocích na New York porcelánov mi noïi odzbrojili posádku a pfievzali fiízení, pfiistoupila vût ina spoleãností k pfiísnûj ím bezpeãnostním opatfiením, která mûla zabránit, aby se nûjak podezfiel ãlovûk ãi pfiedmût dostal na palubu letadla. Nejvíce byly v tomto smûru kritizovány Spojené státy americké, které na bezpeãnost sv ch vnitrostátních linek moc nedbaly, v jimkou nebylo odbavení 20 minut 40) Hlou ek, A.: Krize leteck ch pfiepravcû uspí í konsolidaci trhu. Hospodáfiské noviny : str ) Poãet pasaïérû letecké easyjet stoupl o tfietinu. Lidové noviny : str ) IN: Hlou ek, A.: Aerolinie se stále vyrovnávají s loàsk m záfiím. Hospodáfiské noviny : str ) Poãet pasaïérû letecké easyjet stoupl o tfietinu. Lidové noviny : str ) Kincl, P.: Místo migû budou hfimít nad Milovicemi boeingy. Lidové noviny : str. 13. COT Business ~ 9 ~ 2003 pfied odletem ãi patnû za kolen nízko placen personál. Situace byla odli ná u spoleãností, které provozovaly mezinárodní dálkové lety, tam byla opatfiení dûkladná jiï pfied 11. záfiím 2001, ale po nûm dûslednost je tû vzrostla. Bezpeãnostní opatfiení se zpfiísàovala i bûhem celého roku 2002, kdy zpravodajské rozvûdky, potaïmo média vypou tûly strach nahánûjící informace o dal ích plánovan ch teroristick ch ãinech. Leteãtí pfiepravci a provozovatelé leti È tak jen plnili jakousi spoleãenskou objednávku. Kontroly na leti tích vlastnû utvrzovaly pasaïéry a jejich pocity, Ïe se zaji Èuje jejich bezpeãí a plynul let. Strachu z letecké pfiepravy se cestující zbavovali jen pomalu a byl jedním z nejpfievaïujících pocitû po 11. záfií Doba mezi pfiíchodem na leti tû a samotn m odletem se v raznû prodlouïila. V prvních mûsících po útocích na New York doporuãovaly letecké spoleãnosti dorazit na leti tû minimálnû 3 hodiny pfiedem (pozdûji 2 hodiny). Rozhovory pfied odletem se zamûstnanci aerolinek a bezpeãnostních agentur jsou del í, stejnû tak prohlídky zavazadel a atstva. Potenciálnû nebezpeãné pfiedmûty (napfi. nûïky) jsou zabaveny. Hledí se na celkové chování, jakékoli pochybnosti, podivnosti jsou ihned pro etfiovány. Linky ãasto vylétají s opoïdûním, napfiíklad kvûli tomu, Ïe do letadla nenastoupí majitel zavazadel, která jsou uï uvnitfi, ta jsou vyloïena s podezfiením na jejich pfiíli v bu n obsah. Na poïádání je budoucí cestující povinen se zout a jeho podráïky jsou provûfieny, zda neobsahují niãivé látky. K procedurám s náhodnou kontrolou obuví se pfiistoupilo asi po zku enostech z transatlantického letu z 22. prosince 2001, kdy na pravidelné lince jeden z cestujících chtûl odpálit náloï v podpatku své boty. Okolnosti tohoto pfiípadu jsou zajímavé z hlediska chování teroristy, a proto následuje malá odboãka, která popí- e, jak v e probíhalo. Let ãíslo 63 se jako obvykle vznesl v prosincové dopoledne na svou trasu PafiíÏ Miami. Pozornost stewardû upoutal zanedlouho snûd pasaïér, kter odmítal jíst a pít, coï je pfii aï 10hodinovém letu zvlá tní. Obsluha se ho nûkolikrát ptala a byla znovu odmítnuta, coï je tû posílilo její podivení nad chováním pasaïéra. Po dvou hodinách letu cestující zaãali cítit nûjak zápach. Ukázalo se, Ïe je to z míst, kde sedí ten podivn pasaïér. Pokou el se zapálit sirku. Letu ka ho tedy upozornila, Ïe v letadle se nekoufií. Po chvíli se situace témûfi opakovala, aï na to, Ïe se zápalkou Reid pokou el podpálit svou botu, z které ãouhaly dráty. Stewardi se s ním zaãali o botu pfietahovat, Reid se jedné letu ce zakousl do ruky. Pomáhali i ostatní cestující, aï se jim Reida podafiilo pfiipoutat k sedadlu. Nejistota ale trvala dál, protoïe nikdo nevûdûl, zda nemá v letadle komplice 45). Pfiedchozí odstavec mnoho kuráïe k cestování potenciálním turistûm asi nepfiidá. V tomto pfiípadû posádka situaci zvládla, i kdyï nemûla Ïádné speciální kolení ohlednû jednání s teroristy. Pomohla jí v tom intuice letu ek, kter m nervózní chování Richarda Reida bylo od poãátku podezfielé. Intuice sama o sobû v ak nestaãí, aerolinie musí cílenû cviãit zamûstnance pro jednání v krizov ch situacích a souãasnû provûfiovat jejich dûvûryhodnost. Deník Washington Post v stiïnû napsal: Jako pasaïér nadále uï nejste jen zákazník. Jste potenciální hrozbou. Zpoãátku brali cestující kontroly jako záruku bezpeãnosti letu. Pozdûji uï jim pfii ly ãásteãnû na obtíï, alespoà se tak vyjádfiil William Gailard z Mezinárodní agentury pro leteckou dopravu (IATA): Cestující sice uï nemají obavy o bezpeãnost letu, ale mají strach z bezpeãnostních provûrek 46). V Evropû není neochota podfiizovat se zv en m bezpeãnostním nárokûm pfiíli roz ífiená. V USA tomu mûïe b t trochu jinak, zejména proto, Ïe opatfiení byla zavedena náhle. Urãitému podráïdûní lze porozumût, zvlá tû na základû následující absurdní komické pfiíhody. Orgány na leti ti ve Washingtonu okovaly matku, která nechtûla za letu kojit, a proto dala své mléko do kojenecké láhve. Na jejich pfiíkaz z ní musela upít, aby prokázala, Ïe nepfieváïí v bu n tzv. MolotovÛv koktejl 47). Zv ená bezpeãnostní ostraha zv ila souãasnû náklady aerolinek. Vût ina z nich proto zavedla tzv. bezpeãnostní poplatek, jehoï zavedení si vyïádaly poji Èovny. V pfiípadû ãeského pfiepravce âsa se jedná o 2,4 dolaru na kaïd úsek letu. Na závûr kapitoly alespoà nûjakou relativnû pozitivní zprávu. David G. Meyers 48) z Hope College v Michiganu USA vypoãítal, Ïe teroristé by museli unést a zniãit nejménû 50 letadel roãnû, aby létání bylo nebezpeãnûj í neï fiízení automobilu na stejnou vzdálenost. Zorn m úhlem tohoto zji tûní by se v echna bezpeãnostní opatfiení mohla zdát hysterická a iracionální. Letadla na obloze tedy je tû budou dále létat. 5.4 Vyhlídky a trendy v letecké pfiepravû Poãátkem roku 2002 se odliv zákazníkû od leteck ch firem zastavil. âeské aerolinie pfiepravily v prvním ãtvrtletí roku 2002 o 85 tisíc lidí více neï rok pfiedtím. Podle prezidenta âsa Miroslava KÛly 49) je oïivení patrné v ude ve svûtû. I kdyï v roce 2002 nûkolikrát teroristé znovu zaútoãily (Tunisko, Bali, KeÀa), nejednalo se o útoky, které by byly provedeny pomocí letadel, jak tomu bylo v roce Image aerolinií zûstala neporu ená. Pokud nedojde k nûjaké negativní události s globálním dosahem, mûla by letecká pfieprava opût silnû rûst podobnû jako celá oblast cestovního ruchu. Trendy v odvûtví letecké dopravy, které vznikly v pfiímé souvislosti s teroristick mi útoky, jsou následující: cestující jsou více citliví na v i ceny, s tím souvisí i vznik nízkonákladov ch pfiepravcû; 45) Thomas, C. B.: Courage in the Air. Time September : str ) Prchal, M.: KaÏd pasaïér americk ch leti È je jiï pfiedem podezfiel. Hospodáfiské noviny : str ) Prchal, M.: KaÏd pasaïér americk ch leti È je jiï pfiedem podezfiel. Hospodáfiské noviny : str ) IN: Kinsley, M.: How to Live a Rational Life. Time September : str ) IN: Lidé znovu vûfií letadlûm, âsa na tom vydûlávají. MF Dnes V

6 men í spoleãnosti jsou pohlcovány vût ími leteck mi spoleãnostmi, ãi se seskupují do aliancí, nejslab í krachují; strach z létání pfiinesl vût í dûraz na bezpeãnost; rozhodování o koupi letenky se oddaluje, coï pfiiná í spoleãnostem problémy s cash-flow. Letecká pfieprava nebyla jedinou oblastí, kterou velmi postihly teroristické útoky. Nejvíce byly postiïeny záfiijov mi událostmi podle komise WTO, která mûla za úkol zkoumat dopady terorismu na cestovní ruch 50), ty organizace a místa, které byly: vnímány a spojovány s konfliktem a s terorem 11. záfií 2001 a následujícím taïením proti nûmu; závislé na pfiíjezdech z USA; závislé na letecké dopravû z velk ch vzdáleností; Velké ubytovací komplexy, jeï byly primárnû závislé na hostech ze vzdálen ch zemí, ktefií odtud museli pfiicestovat leteckou dopravou, silnû pocítily pokles obsazenosti ve sv ch hotelech. Nûkteré hotely reagovaly na sníïenou poptávku sní- Ïením ceny. Hotely se souãasnû musely vyrovnat se zv en mi nároky na bezpeãnost sv ch zákazníkû. Spotfiebitelé sluïeb ubytovacích zafiízení reagovali po útocích opoïdûn m objednáváním sv ch pobytû, které zároveà zkrátili na 1 aï 3 noci. S dopady teroristick ch útokû se museli vyrovnávat i dal í poskytovatelé sluïeb cestovního ruchu. S negativními dopady po teroristick ch útocích se velmi pot kal i profesnû orientovan cestovní ruch, rekreaãnû orientovaná lodní pfieprava a velké cestovní kanceláfie. Jejich potíïe vypl valy z nepruïné reakce na novou situaci, se kterou se lépe a flexibilnûji vyrovnávaly men í cestovní kanceláfie a agentury. Propad nezaznamenaly pfiíli ãeské cestovní kanceláfie, coï zfiejmû vypl vá z vût í rezistence ãesk ch úãastníkû cestovního ruchu na zhor enou bezpeãnostní situaci. Pfiíjmy z mezinárodního cestovního ruchu poklesly o 10 miliard dolarû na 463,6 miliardy. Témûfi jedna polovina pfiíjmû putuje do evropsk ch státû. Spojené státy americké i pfies krizi mají stále nejvût í pfiíjmy z mezinárodního cestovního ruchu (72,3 mld.). Na druhém místû je panûlsko (32,9 mld), následuje Francie (30 mld.), Itálie (25,8 mld.) a na pátou pozici vystoupala âína 53). Koncem prosince 2002 zvefiejnila Svûtová organizace cestovního ruchu pfiedbûïné údaje o mezinárodním cestovním ruchu v roce ). Poprvé v historii se ãíslo mezinárodních pfiíjezdû dostalo pfies hodnotu 700 milionû turistû. CoÏ znamená rûst o 3,1 % oproti roku Konkrétnû je to 715 milionû mezinárodních turistick ch pfiíjezdû, coï je o 22 milionû více neï v roce 2001 a o 19 milionû více neï v roce Evropa zûstává v poãtech pfiíjezdû stále vpfiedu, ale na druhém a tfietím místû se pofiadí zmûnilo, Amerika byla pfiedstiïena oblastí V chodní Asie a Pacifiku. Mezinárodní pfiíjezdy do Afriky a na Stfiední v chod zaznamenaly mírnû nadprûmûrn rûst, celkovû jejich hodnoty pfiíjezdû jsou stále nízké a nesrovnatelné napfiíklad s Evropou. âitelné rozdíly pfied teroristick mi útoky a po nich lze zaznamenat ve zmûnách podílû mezinárodních pfiíjezdû turistû podle regionû Evropa, Amerika, V chodní Asie a Pacifik, Afrika, Stfiední v chod, Afrika. V roce 2000, tedy pfied teroristick mi útoky, byl podíl Evropy 57,8 %, Ameriky 18,4 %, V chodní Asie a Pacifiku 15,7 % (viz následující graf) z celkové hodnoty 696,7 milionû mezinárodních turistick ch pfiíjezdû. Podíly svûtov ch regionû na mezinárodních turistick ch pfiíjezdech turistû Vliv terorismu na souãasn mezinárodní cestovní ruch Útoky na New York probûhly v druhé polovinû roku 2001 v záfií. Do konce roku zb valo pfiibliïnû ãtvrt roku. Ve vût inû letoviscích jsou vrcholem sezony pfiedchozí letní mûsíce. Mezinárodní statistiky cestovního ruchu sledují celé roãní období, ale nejv raznûj í vliv na v kyvy tûchto statistik mûly hlavnû události kolem 11. záfií Pro posouzení okamïit ch ãi krátkodob ch vlivû (1-3 mûsíce) se dají tedy pouïít napfiíklad statistiky Svûtové organizace cestovního ruchu (WTO) za rok I kdyï bûhem roku pûsobily i dal í faktory, je jasné, Ïe nejv raznûj í dopad na statistiky WTO je zde vyuïito dat z publikace Tourism Highlights ) mûly teroristické útoky. V roce 2001 zaznamenaly mezinárodní pfiíjezdy turistû poprvé od roku 1982 pokles, a to -0,6 %. Tato hodnota je uvozena k roku 2000, kdy byl zaznamenán v razn nárûst pfiíjezdû oproti letûm minul m (7,4 %). Hodnota -0,6 % je tedy ãásteãnû nadprûmûrn mi v sledky roku 2000 zkreslena. Hodnota z roku 2001 zpûsobila men í pokles, neï se bezprostfiednû po útocích poãítalo. WTO oãekávala zfiejmû dramatiãtûj í pokles, i kdyï ve speciální zprávû, kterou pfiipravila Ozdravná komise (Travel and Tourism Recovery Committee) pfii WTO, uvádí ve své listopadové prognóze 52) pro rok 2001 rûstov údaj kolem 1 %. V ãíslech pûsobí v ak mezinárodní pfiíjezdy stále impozantnû: 692,6 milionû turistû v roce 2001 oproti 696,8 milionû turistû v roce Do nejvût ího útlumu se dostal americk kontinent, pokles o 6 %. Negativní míru rûstu zaznamenala i oblast JiÏní Asie (-4,5 %), Stfiední v chod (-2,5 %) a Evropa (-0,7 %). V rûstu pokraãovala V chodní Asie a Pacifik (5,5 %) a Afrika (4,3 %). Pfies mírn pokles rûstu v Evropû je Star kontinent stále místem, kam jezdí nejvíce turistû, a to 399,7 milionû, coï pfiedstavuje 57,7 % z celkového poãtu mezinárodních turistick ch pfiíjezdû. Rozdûlí-li se mezinárodní pfiíjezdy podle zemí (viz tabulka 2), na pici se stále dr- Ïí Francie (76,5 mil. turistû), následována panûlskem (49,5 mil.), které odsunulo na tfietí pozici USA (45,5 mil.). Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií V roce 2001 byly teroristick mi útoky nejvíce zasaïeny regiony Ameriky, Stfiedního v chodu, JiÏní Asie a ãásteãnû Evropy. To se promítlo i do statistik mezinárodních turistick ch pfiíjezdû a podílû jednotliv ch regionû (viz následující graf). Z grafu je patrné, Ïe nejvíce klesl podíl regionu Ameriky o 1 %, coï pfiedstavovalo úbytek -6,92 milionû mezinárodních pfiíjezdû. Regiony Stfiedního v chodu, JiÏní Asie a Evropy stagnovaly ãi zaznamenaly slab pokles v podílu na svûtovém trhu. Z krize roku 2001 naopak profitoval region V chodní Asie a Pacifiku, kter svoji pozici na trhu posílil o necelé jedno procento. Vzrostl také slabû podíl Afriky na 4,1 %. Podíly svûtov ch regionû na mezinárodních turistick ch pfiíjezdech turistû 2001 Tabulka 2: Mezinárodní pfiíjezdy turistû podle zemí 2000, 2001 Pofiadí Mezinárodní pfiíjezdy % zmûna TrÏní podíl turistû (v milionech) / Francie 75,6 76,5 1,2 11,0 2 panûlsko 47,9 49,5 3,4 7,1 3 USA 50,9 45,5-10,7 6,6 4 Itálie 41,2 39,1-5,2 5,6 5 âína 31,2 33,2 6,2 4,8 6 Velká Británie 25,2 22,8-9,4 3,3 7 Rusko 21, Mexiko 20,6 19,8-4,0 2,9 9 Kanada 19,7 19,7 0,2 2,8 10 Rakousko 18,0 18,2 1,1 2,6 11 Nûmecko 19,0 17,9-5,9 2,6 12 Maìarsko 15,6 15,3-1,5 2,2 13 Polsko 17,4 15,0-13,8 2,2 14 Hongkong 13,1 13,7 5,1 2,0 Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií ) The Impact of the September 11 th attacks on tourism, zpráva WTO duben ) Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií ) Tourism after 11 September 2001, zpráva WTO listopad ) Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií ) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO VI COT Business ~ 9 ~ 2003

7 V roce 2002 zapoãaté ub vání podílu mezinárodních pfiíjezdû turistû klasick ch turistick ch velmocí pokraãovalo (viz následující graf). Uvedené hodnoty v grafu je tfieba brát s jistou rezervou, protoïe jsou urãeny na základû pfiedbûïn ch odhadû WTO. Podíl zejména Ameriky na svûtovém trhu s cestovním ruchem opût slábl o pfiibliïnû 0,7 %, Evropa také o nûkolik desetin ustoupila ze sv ch pozic, zde je ale tfieba fiíci, Ïe pfiedev ím postavení Evropy mûlo oslabovat i bez vlivu teroristick ch útokû. Stále více se zaãíná podílet na mezinárodním cestovním ruchu region V chodní Asie a Pacifiku, jehoï podíl narostl o 0,8 %. Celkové mezinárodní pfiíjezdy turistû byly v roce 2002 pfiibliïnû 715 milionû, coï znamená nárûst o 23 milionû mezinárodních turistick ch pfiíjezdû. Zdroj: World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO SoubûÏnû se Svûtovou organizací cestovního ruchu (WTO) existují i jiné organizace, které prosazují a hájí zájmy subjektû cestovního ruchu. Jednou z nich je Svûtová rada cestovního ruchu (World Travel & Tourism Concil WTTC), která rovnûï zvefiejàuje hodnocení cestovního ruchu v uplynul ch období a sestavuje predikce pro období budoucí. Ve sv ch dokumentech se více neï WTO zamûfiuje na ekonomick vliv odvûtví cestovního ruchu na ekonomiku na satelitní úãet cestovního ruchu. WTO tuto metodiku nemá tak zpracovanou. Ve sv ch hodnoceních se proto mnohdy li í a tûïko se srovnávají. Svûtová rada cestovního ruchu (WTTC) neuvádí odhady mezinárodních pfiíjezdû jen odhady satelitního úãtu cestovního ruchu, ve sv ch odhadech 55) pro rok 2002 není tak pfiímoãafie optimistická jako WTO, která se raduje z pfiekroãení hranice 700 milionû pfiíjezdû. WTTC upozoràuje, Ïe poptávka, kterou generuje cestovní ruch, poklesla o -0,1 % oproti roku 2001, coï v penûïním vyjádfiení pfiedstavuje milionû dolarû. Oãekávání WTTC bylo je tû pesimistiãtûj í, v bfieznu 2002 se odhad poptávky pro rok 2002 pohyboval kolem -1,6 %. V roce 2001 poklesla poptávka, kterou generuje cestovní ruch, v celé ekonomice o -4,4 %. Pfiíznaãn je pokles cestovního ruchu, kter obsluhuje svûtov obchod. Profesnû orientovan cestovní ruch (Business Travel) poklesl o -3,5 %, coï je dáno chováním firem, které hledají úspory ve sv ch v dajích. 7 Vliv terorismu na cestovní ruch âeské republiky Situaci v âeské republice ovlivàovala bûhem roku 2001 fiada faktorû, nejen teroristické útoky. Byla to pfiedev ím silná koruna a souãasnû pocièovan nepomûr mezi cenou a kvalitou. Zatímco cena leckdy dosahuje uï na úroveà srovnatelnou se svûtem, u kvality sluïeb tomu tak ãasto není. Lidové noviny 10. fiíjna 2001 napsaly: âesko zatím postihl témûfi 15 % pokles zájmu.nejpostiïenûj í jsou hotely, které se orientují na zahraniãní klientelu, kde je odhadovan propad témûfi o polovinu. 56) patnû na tom byli pfiedev ím tam, kde se soustfiedí na zahraniãní turisty, ktefií musí pfiicestovat z vût í dálky. Pfiíjezdy zahraniãních náv tûvníkû v roce 2001 tak zaznamenaly úbytek oproti roku 2000, a to v mífie -1,1 %. To pfiedstavuje celkem 103,7 milionû náv tûvníkû (viz tabulka 3). Není to sice dno, na které dosáhl ãesk cestovní ruch v roce 1999 (100,8 milionû náv tûvníkû), ale pfiedstavuje varovnou tendenci 57). Zmûny v pfiíjezdech totiï vykazovaly statistiky uï pfied útoky z , které v ak pokles je tû prohloubily (prosinec 2001, leden 2002) meziroãní mûsíãní úbytky o 8-9 %. Aãkoli se útoky dotkly zejména zahraniãních turistû ze vzdálen ch zemí, ktefií vût inou pfiicestují letadlem, letecká pfieprava vykázala pfiesto rûst 110,4 %, a to díky prvním 8 mûsícûm. Tabulka 3: Pfiíjezdy zahraniãních náv tûvníkû do âeska Rok * Mil. osob 109,4 107,8 102,8 100,8 104,3 103,7 98,2 Index: n/(n-1) 111,6 98,54 95,36 98,05 103,5 98,75 95,34 Zdroj: Cestovní ruch v âeské republice Ministerstvo pro místní rozvoj âr, Praha COT Business ~ 9 ~ 2003 Podíly svûtov ch regionû na mezinárodních turistick ch pfiíjezdech turistû 2002* Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií ) The Travel & Tourism Economy 2002, Special End Year 2002 Update, zpráva WTTC. Markantnû lze úbytky zahraniãních hostû, potaïmo turistû pozorovat ve statistikách ubytovacích zafiízení cestovního ruchu v âeské republice za leden aï srpen V tomto období, tj. v prvních osmi mûsících v roce, se poãet hostû zmen il na hodnotu kolem 85 % vûãi stavu ke stejnému období roku Úbytek zaznamenaly souãasnû v jezdy obãanû âeska do zahraniãí, a to o -5,1 % (na celkem 36,2 milionû osob), coï potvrzuje tendenci i let minul ch, tj. kaïdoroãní úbytky o cca 5 %. Na v jezdech se 11. záfií 2001 podepsalo v mûsících listopadu a prosinci, tj. meziroãní mûsíãní úbytky o 13 %. Letecká doprava i ve v jezdech pfies negativní vlivy v závûru roku vykázala nárûst 126,7 % 58). Zatímco pfiíjezdy a v jezdy slábly, devizové pfiíjmy ze zahraniãního cestovního ruchu âeska vzrostly oproti roku 2000 o 4,2 % na 3105,7 mil. dolarû. DÛvodem pravdûpodobnû bylo, Ïe podnikatelé na ãeském trhu s cestovním ruchem zfiejmû efektivnûji pracují. V lednu 2002 se uskuteãnil v Praze mezinárodní summit Stfiední Evropa bezpeãná destinace, kter reagoval na situaci v cestovním ruchu po útocích. Jeho konání ukázalo, Ïe se dûje opravdu nûco mimofiádného, co vyïaduje fie ení. Úãastníci summitu pfiijali deklaraci v níï poukazují na mezioborov vliv cestovního ruchu, apelují na vlády a organizace, aby prosazovaly bezpeãnost, spolupráci a obnovení dûvûry v cestování 59). Souãasnû je toto setkání dûkazem, Ïe spolupráce v krizov ch momentech probíhala. Bûhem jara 2002 se pfiíjezdy zaãaly vracet k normálnímu stavu, kolísavû rostoucím pfiírûstkûm, bfiezen +9,5 %, duben -1,2 %, kvûten +3,3 %. V ãervnu, ãervenci oproti stejn m mûsícûm v roce 2001 pfiíjezdy poklesly, coï je uï vliv nekonkurenceschopnosti cestovního ruchu âeské republiky. Zbytek roku byl v raznû poznamenán niãiv mi povodnûmi v âesku. Rok 2002 skonãila âeská republika s v raznû negativními ãísly t kajícími se pfiíjezdû a zûstala pod hranicí 100 milionû náv tûvníkû. Na základû souhrnn ch údajû âeské centrály cestovního ruchu 60) za rok 2002 byly pfiíjezdy zahraniãních náv tûvníkû v roce 2002 kolem 98 milionû osob, coï je 95 % oproti roku 2001, kter byl sám o sobû díky teroristick m útokûm krizov, a 94 % oproti roku Podle statistik shrnujících poãty hostû v mûsících leden aï srpen 2002 se tedy uï ãásteãnû projevuje vliv povodní, nejvíce omezili cestování do âeska oproti stejnému období roku 2001 obãané Nûmecka (86,9 %), Polska (87,9 %), Itálie (78,4 %), Nizozemí (78,9 %), USA (77,7 %), Izraele (63,4 %), Dánska (71 %), védska (76,2 %). Zatímco pfiíjezdy obãanû z Velké Británie, Francie, Rakouska, panûlska, Ruska, Japonska zûstaly na podobné úrovni ãi slabû rostly 61). Na celoroãnû nízká ãísla mûly zejména vliv povodnû v âesku a souãasnû ekonomická a bezpeãnostní situace ve svûtû. MÛÏe v ak jít o hlub í trend t kající se pouze âeské republiky, coï by bylo alarmující. Ve srovnání s v sledky mezinárodního cestovního ruchu jde o kontratrend. Mezinárodní pfiíjezdy turistû v roce 2002 rostly pfies trvající recesi a neklid v rûzn ch ãástech svûta o 3,1 % 62). Negativní dopady zpûsobené teroristick mi útoky se nevyhnuly ani âeské republice. Nejcitelnûji se to projevilo u subjektû cestovního ruchu, které se vûnovaly zahraniãní klientele. Pfiíjezdy do âeska zaãaly klesat, coï se projevilo nejen v roce 2001, ale i v roce V jezdy obãanû âeské republiky do zahraniãí mají podobnou tendenci klesají. Vyhlídky âeské republiky tak nejsou bez mráãku. Jaromír Beránek 63) z agentury Mag Consulting, která se zab vá cestovním ruchem, poãítá v roce 2003 se stagnací cestovního ruchu. Rok 2003 bude zároveà podle nûj bojem o hosty, pfieïijí jen ti nejsilnûj í, ktefií jsou sdruïeni v rûzn ch rezervaãních systémech a franchizách. Konkrétnûj í údaje o vlivu teroristick ch útokû na podnikatele v ãeském cestovním ruchu pfiinesla anal za vlastního dotazníkového etfiení mezi organizacemi, které pûsobí na ãeském trhu s cestovním ruchem. 8 Závûry vypl vající z Vlastního prûzkumu o vlivu terorismu na subjekty cestovního ruchu v âeské republice âeské subjekty cestovního ruchu postihl v záfií 2001 v razn pokles v poãtu zákazníkû. V záfií bezprostfiednû po teroristick ch útocích klesly témûfi v em dotazovan m subjektûm poãty zákazníkû, v polovinû pfiípadû lo o slab í pokles do 15 %, v druhé polovinû o v raznûj í pokles nad 15 %. Koncem listopadu 2001 se situace ãásteãnû uklidnila a pokles vût í neï 15 % v poãtech zákazníkû postihl ménû neï polovinu firem. Na konci ãervence 2002 zaznamenalo pfies 40 % dotázan ch rûsty v poãtech klientû, souãasnû v ak se stále vût ina subjektû cestovního ruchu pot kala s rûzn mi poklesy v poãtu klientû, i kdyï ne tak dramatick mi jako tûsnû po útocích. Mírnû pfies polovinu dotázan ch uvedlo, Ïe jejich spoleãnosti uãinily opatfiení, které reagovaly na zhor enou situaci po útocích. Nejvíce se tato opatfiení t ka- 56) Rulí ková, M.: Do âeska pfiijede zfiejmû ménû turistû. Lidové noviny : str ) Cestovní ruch a doprava , zpráva spoleãnosti Mag Consulting. 58) Cestovní ruch v âeské republice Ministerstvo pro místní rozvoj âr, Praha ) Deklarace, pfiijatá pfii ukonãení summitu Stfiední Evropa bezpeãná destinace ) Zahraniãní cestovní ruch v âeské republice v lednu listopadu 2002, zpráva âccr, prosinec ) Pokraãující pokles cestovního ruchu, zpráva spoleãnosti Mag Consulting, ) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO ) IN: Znamenáãková, J.: Cestovky: LoÀsk rok slab í. Lidové noviny : str. 13., VII

8 la tvorby ceny, marketingové strategie, hledání nov ch partnerû a zlep ení informovanosti klientû. Opatfiení spí e provádûly spoleãnosti specializující se na zahraniãní klientelu. Úãinnost opatfiení byla vy í u cestovních kanceláfií a agentur neï u ubytovacích zafiízení. Zákazníci zmûnili po útocích své chování, nejvíce to bylo zfiejmé ve skuteãnostech, jako je strach z letecké pfiepravy a obava z nûkter ch destinací, zejména tûch destinací spojovan ch s terorismem a islámem. U ãeského spotfiebitele je ale tfieba vzít v potaz jeho vût í rezistenci k nejistotám. Zmûnil se celkovû i segment, kterému ãeské subjekty cestovního ruchu nabízejí své sluïby, a to pfiedev ím u spoleãností, jeï mají spí e zahraniãní zákazníky, a to vût inou zámofiské. Dotazovaní pozorovali, Ïe jejich zákazníci jsou více etrní a mají zv ené nároky na svou bezpeãnost. Terorismus a jeho vliv na cestovní ruch je vnímán i jako hrozba pro budoucnost. Podle 45 % dotázan ch mûïe mít v budoucnu terorismus nepatrn negativní vliv na cestovní ruch v âeské republice, 48 % si myslí, Ïe bude mít dokonce podstatn negativní vliv. Nastartované trendy, které vidíme i jinde ve svûtû, se objevují i v âeské republice jako dûraz na bezpeãnost ãi snad uï pfiekonan strach z cestování. âeské firmy na zhor enou situaci vût inou podle míry potfieby reagovaly a jejich opatfiení byla z 80 % úspû ná, coï je pfiíznivé a snad ukazuje na pfiipravenost utkat se i s jin mi nepfiíznûmi, které moïná pfiijdou. S v sledky dotazníkového etfiení se lze podrobnûji seznámit na internetové adrese 9 MoÏnosti regenerace cestovního ruchu po teroristick ch útocích V nûkter ch dokumentech a anal zách se objevuje ãasto obava, potaïmo nadûje, která se obvykle skr vá pod sugestivní otázkou: Jsou dopady terorismu na cestovní ruch doãasné, nebo permanentní? Na jednoduchou otázku jednoduchá odpovûì. Pokud hrozba terorismu rychle pomine, rychle pominou i pfiíznaky, které negativnû poznamenávají cestovní ruch. Pokud doba nejistoty bude trvat déle, stejnû tak dlouho se bude cestovní ruch vypofiádávat s tímto neduhem. RÛst poptávky po produktech cestovního ruchu, jak se zdá z pováleãného v voje, stále trvá a limitní vrchol je stále v nedohlednu. Vût ina zemí svûta má je tû rezervy v uspokojení potfieb svého obyvatelstva, proto rozvoj cestovního ruchu mû- Ïe je tû pomûrnû dlouho pokraãovat, souãasnû by mûlo jít o udrïiteln rozvoj. ZároveÀ je cestovní ruch pfiíli zabudován do Ïivotních stylû moderního ãlovûka Stále rostoucí v znam cestovního ruchu v Ïivotû lidí je jedním z faktorû, proã cestovní ruch krize rychle pfiekonává. Druh m faktorem, kter je moïná je tû zásadnûj í, je pruïnost, s jak m se celá oblast cestovního ruchu vyrovnává s negativními i pozitivními podnûty, jak rychle nabízející strana dokáïe pfiizpûsobit svûj produkt zmûnûn m nárokûm a potfiebám strany poptávající. Souãasnû strana poptávky vût inou nereaguje na celkovû zhor enou atmosférou na trhu omezením své spotfieby, jen ji vût inou pfiesune, redistribuuje poptávku. Teroristické útoky z mûly globální pfiesah, vût ina v ak zapûsobí jen místnû, jako napfiíklad teroristické útoky na Bali v roce Poptávka po produktech cestovního ruchu se tak má tendenci spí e pfiemisèovat, neï úplnû mizet. To tedy platí hlavnû o poptávce po urãit ch destinacích. Jednodu e fieãeno, dojdeli k teroristickému útoku v USA, lidé tam na urãitou dobu pfiestanou jezdit, ale souhrnnû své cestovní aktivity neomezí, vyberou si jen jiné místo na Zemi, kde je podle nich momentálnû bezpeãnûji, pojedou napfiíklad do Thajska. Podobnou my lenkovou konstrukci lze analogicky odvodit i pro jednotlivé sluïby cestovního ruchu. Pokud bude letecká doprava spojována s urãit m rizikem, aè uï oprávnûnû, ãi nikoli, lidé budou radûji cestovat pozemní dopravou. Pfiípadnû mohou tyto jevy probíhat souãasnû, jako tomu bylo po 11. záfií Lidé mûli strach jak z letecké dopravy, tak souãasnû z nûkter ch destinací (USA, arabské zemû), napfiíklad lidé z Evropy tedy radûji cestovali po zemi v rámci regionû, posílil tak domácí a regionální cestovní ruch. Samozfiejmû nelze pfiijmout tuto my lenku absolutnû. Vnímání rizik a jistot je individuální. Síla vnímání tûchto pocitû je také ãásteãnû urãena pûvodem, národností, vûkem, vzdûláním a dal ími podobn mi charakteristikami. Z tûchto atributû úãastníka cestovního ruchu je moïné utvofiit stejnû naladûné segmenty a efektivnû tuto znalost vyuïívat na trhu s cestovním ruchem segmentovat zákazníky. 10 Prognózy budoucího v voje cestovního ruchu Útoky z 11. záfií 2001 byly sv m rozsahem v jimeãné. Vût inou teroristické útoky ochromí nûjakou oblast pouze lokálnû. Po záfií 2001 se s dopady pot kal cel svût. Hrozba podobn ch útokû uï asi nezmizí, pfiesto lze vyjádfiit nadûji, Ïe v budoucích letech teroristické útoky nebudou tak niãivé, a pokud se uskuteãní, postihnou jen urãitou oblast, kam teroristé zaútoãí. Je ale moïné, Ïe útokû bude pfiib vat a provedení teroristick ch ãinû bude násilnûj í a prûmûrnû s vût ím poãtem obûtí. Nelze vylouãit moïnost nûjakého nového váleãného konfliktu, kter by svou ideologizací bojem dobra proti zlu mohl vtáhnout vût inu svûta a tím zpomalil globálnû ekonomick rûst, na nûmï a na celkové ekonomické situaci je cestovní ruch rovnûï silnû závisl. RÛst mezinárodních pfiíjezdû v roce 2002, kter byl +3,1 %, opût ukázal, Ïe se cestovní ruch rychle dokáïe vzpamatovat a Ïe se opût vrací ke sv m obvykl m tempûm rûstu. Pokud tedy nedojde k nûjaké globálnû zasahující a pusto ivé události, pravdûpodobnû se v voj cestovního ruchu bûhem nejbliï ích let vrátí ke scénáfii, kter popsala Svûtová organizace cestovního ruchu (WTO), k roãním pfiírûstkûm kolem 4 %. Tato vize 64) zasahuje aï do roku 2020 a pfiedpovídá, Ïe mezinárodní pfiíjezdy dosáhnou v roce 2020 hodnoty 1,56 miliardy turistû. Z tohoto poãtu má cestovat 1,18 miliardy v rámci regionû a 377 milionû turistû do vzdálenûj ích destinací. Nejvíce nav tûvovaná bude Evropa s 46 % (v roce 2001 podíl 58 %), za ní následuje region V chodní Asie a Pacifiku s 25 % (v roce 2001 podíl 16 %) a Amerika s 18 % (v roce 2001 podíl 17 %). Regiony V chodní Asie a Pacifiku, JiÏní Asie, Stfiedního v chodu a Afriky budou rûst o 5 % roãnû oproti svûtovému prûmûru 4,1 %. Cestovní ruch nemusí rûst pfiímoãafie, je moïné, Ïe trh s cestovním ruchem v budoucích letech ãekají dal í v kyvy, ale celková tendence bude stále rostoucí. RovnûÏ rozloïení v rámci regionû mûïe b t trochu jiné, neï jak jej popsala WTO. Teroristické útoky ãi jiné pohromy mohou zasáhnout lokálnû sice jen nûkter z regionû. Potom by zfiejmû do lo k redistribuci cestovního ruchu do jin ch ãástí svûta. Stále je tfieba mít na mysli pfiedpoklady tohoto rozvoje klid a stabilitu, kterou ale mohou naru ovat nové nejistoty a nebezpeãí. Pokud nejistoty kolem napfiíklad války v Iráku budou trvat, pfietrvá i slab rûst cestovního ruchu. Prognózy t kající se cestovního ruchu tak velkou mûrou ovlivàuje budoucí politick v voj ve svûtû, kter sám o sobû je velmi tûïko pfiedvídateln. Útûchou mûïe b t rostoucí zku enost lidí, ktefií se zapojují do cestovního ruchu jak na stranû poptávky, tak na stranû nabídky, a to Ïe dokáïou nástrahám spojen ch napfiíklad s terorismem lépe vzdorovat, uãit se z nich a tolik jim nepodléhat. 11 Závûr Cíle práce, které byly stanoveny v úvodní ãásti, byly splnûny. Byl objasnûn mechanismus pûsobení terorismu na cestovní ruch globálnû, regionálnû a místnû; byla popsána pruïnost, s jakou se vyrovnává cestovní ruch s krizovou situací po teroristick ch útocích; byla popsána reakce úãastníkû cestovního ruchu a konkrétní opatfiení subjektû cestovního ruchu po teroristick ch útocích; byly podrobeny anal ze nové trendy v cestovním ruchu, jeï vznikly v souvislosti s útoky v záfií Problematika interakce terorismu a cestovního ruchu bude zfiejmû podrobnû zkoumána i v budoucnosti. Nabízí se zde fiada dal ích moïností pro bádání, jichï se tato práce jen dotkla. Zajímavé a pfiínosné by bylo rozebrat úãinky terorismu na cestovní ruch v urãit ch zemích, jako je tfieba Egypt ãi Izrael, a jejich zpûsoby, kter mi se s tûmito jevy vyrovnávají. Pozornost by zasluhovaly i jednotlivé sluïby cestovního ruchu a jejich souïití s terorismem. V neposlední fiadû by stály za hlub- í prozkoumání dané globální trendy, jeï vznikají díky terorismu. Pfii sepisování celé práce bylo pfiihlíïeno i k jejímu konkrétnímu vyuïití, a to jak studenty pfii hlub ím studiu cestovního ruchu, tak i organizacemi pracujícími v cestovním ruchu. Práce popisuje celistvû vlivy terorismu na cestovní ruch a reakce cestovního ruchu po teroristick ch útocích. Z tûchto souhrnnû zpracovan ch poznatkû lze ãerpat a hledat paralely, které mohou pomoci pfii fie ení podobn ch situací v budoucnu. 64) Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií Název práce: Terorismus ve svûtû a cestovní ruch Autor: Ale Hejna Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., V E Praha, Katedra cestovního ruchu Oponent: Doc. PhDr. V. Prorok, CSc., V E Praha, Katedra politologie Ale Hejna Waltrova 16, PlzeÀ tel.: VIII COT Business ~ 9 ~ 2003

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte... Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Malebná krajina kolem Velkého Bfiezna. JAK BUDE ROZVOJ VELKÉHO B EZNA A VALTÍ OVA? Dvacet let po Sametové revoluci se obãas setkáme s názorem nûkter ch

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

Specifické zdaàování finanãního sektoru1

Specifické zdaàování finanãního sektoru1 0 0 âlánky JURISPRUDENCE /0 Specifické zdaàování finanãního sektoru MGR. BC. EVA ULCOVÁ Finanãní krize, která zasáhla globální ekonomiku pfied nûkolika lety a která víceménû stále pfietrvává, pfiinesla

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 165 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 28. února 2005 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka Ústeckého

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14 Obsah Pfiedmluva................................................. 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû.............................. 14 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEDENÍ ÚâETNICTVÍ........................ 17 1.1

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

Komunikace na pracovišti Kapitola 2

Komunikace na pracovišti Kapitola 2 nûj snadno získat reference. Velmi zásadní je i informace o rozsahu sluïeb, které konzultant poskytuje. Ten kvalitní nabídne pomoc pfii v bûru osobních barev, vybudování profesionálního atníku a stylu.

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

Sbírka instrukcí a sdûlení

Sbírka instrukcí a sdûlení castka3.qxd 7.4.2006 16:23 Stránka 1 Roãník 2005 Sbírka instrukcí a sdûlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI âeské REPUBLIKY âástka 3 Rozeslána dne 00. prosince Cena 00 Kã OBSAH: 15. Pokyn obecné povahy ze dne

Více

Jihoãeský zelený list

Jihoãeský zelený list Číslo 7 červenec 2007 Jihoãeský zelený list Rada jihoãeské krajské organizace Strany zelených Milí čtenáfii, Zatímco minulé ãíslo ovládly pfiíspûvky Petra Draho e, dne ní ãíslo zabral Martin Kolík. Jednou

Více

doby v platy. dobu v platy.

doby v platy. dobu v platy. Generali penzijní fond a.s Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Penzijní plán ã. 3 Generali penzijní fond a.s. Bûlehradská 132 120 84 Praha 2 âást I Úvodní ustanovení âlánek 1 Penzijní pfiipoji

Více

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY PRÒMYSLOV DEFERR PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku Pitná voda nesmí obsahovat více neï 0, mg/l Ïeleza a 0,05 mg/l hofiãíku. Pro technologické vyuïití vody mohou b t tyto limity dokonce

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 NOVELA ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2009 str. 1 Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 Ing. Pavel Bûhounek, daàov poradce 3, 4 odst. 3 písm. g, 6 odst. 2, 10 odst. 6, 13 odst. 10 písm. c), 35, 36 odst. 6, 49, 56 odst.

Více

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém PODLAHY Systém Platon Stop Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy Platon Stop Optimal pro dfievûné lepené podlahy Platon Stop Original pro plovoucí podlahy n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût

Více

Jifií Pru a Vladimír Jiránek

Jifií Pru a Vladimír Jiránek Jifií Pru a Vladimír Jiránek 2012 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright Jifií Pru a, Vladimír Jiránek, 2010 Copyright Galileo CEE Service, âr s.r.o., 2010 ISBN 978-80-254-7065-7

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com IBM Software forum 2003 V pfiípadû zájmu se laskavû registrujte na adrese: www.ps.avnet.com/cz/swforum2003 24. záfií 2003 Andel s hotel Prague

Více

přirozené! jednoduché! chytré!

přirozené! jednoduché! chytré! přirozené! jednoduché! chytré! www.popolini.cz Pleny doprovázejí Vás a Va e dítû hned od narození. Proto by se mûly pfiíjemnû nosit a umoïnit praktické a jednoduché pfiebalování. Vám nabízí urãitû více...

Více

ZÁKON ã. 182/2006 Sb.

ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,

Více

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz LAND ROVER ASSISTANCE www.land-rover.cz V eobecné podmínky pro poskytování sluïeb LAND ROVER ASSISTANCE (dále v textu jen VP ) Zavolejte nám, v nouzi vás nenecháme! Nonstop Land Rover Assistance 24 hodin

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Jaká bude pouïita podstfie ní difúzní (paropropustná) fólie Jaké vlastnosti má pouïitá tepelná izolace Jaká a jak bude namontována parozábrana (fólie pod vnitfiním

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

CFA Society Forecasting Dinner 2016 Survey

CFA Society Forecasting Dinner 2016 Survey Donath Business & Media Herzmann Society Forecasting Dinner 2016 Survey Závěrečná zpráva z průzkumu únor 2016 Vážení čtenáři, předkládáme Vám závěrečnou zprávu z dalšího průzkumu, který tradičně pořádáme

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což

Více

WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû. Katalog novinek

WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû. Katalog novinek WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû Katalog novinek SANIBROY sanitární kalová čerpadla 2011 WC a koupelna bez bariér kdekoli SANICONDENS Best sanitární čerpadlo SANICONDENS Best je ãerpadlo

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9 v roãní zpráva 1999 v roãní zpráva 1999 Metrostav je univerzální stavební spoleãnost, která zaujímá vedoucí postavení v klíãov ch segmentech podzemního stavitelství a Ïelezobetonov ch konstrukcí v âeské

Více

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 âást I. Obecné otázky obchodních závazkov ch vztahû... 17 Hlava I. Pojetí a druhy obchodních závazkov ch vztahû...

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek 2 Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek Povinnosti úãetní jednotky Úãetním jednotkám je ukládána fiada povinností, a to nejen úãetními pfiedpisy, ale i dal ími zákony souvisejícími s podnikáním. Podnikatelé

Více

Terorismus - nový fenomén ovlivňující kapitálové trhy

Terorismus - nový fenomén ovlivňující kapitálové trhy Terorismus - nový fenomén ovlivňující kapitálové trhy Jaroslav Slepecký, Jozef Reitšpis 1 Abstrakt Terorismus patří v současnosti mezi nejvíce skloňovaný termín. Jeho definice je problematická a mezi odborníky

Více

Termostat TH-3. Návod k obsluze

Termostat TH-3. Návod k obsluze Termostat TH-3 Návod k obsluze Termostaty fiady TH-2 jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze dvou funkcí, a to b t v provozu (vytápût) nebo b t vypnut. Termostat

Více

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,

Více

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 MANAGEMENT PROCESŮ část 2, díl 2, kapitola 17, str. 1 2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 V květnu tohoto roku, na základě již dlouho avizované přípravy

Více

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu RNDr. Jan Srb, DHV, CR spol. s r.o. 1. Úvod Schopnost turistick ch regionû obstát v rostoucí konkurenci je z velké míry ovlivnûna zpûsobem

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

Analýza současného stavu a perspektiv osobní letecké dopravy v ČR

Analýza současného stavu a perspektiv osobní letecké dopravy v ČR ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky Teze k diplomové práci Analýza současného stavu a perspektiv osobní letecké dopravy v ČR Autor diplomové práce: Vedoucí

Více

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme.

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme. MÛj otec zemfiel pfied jedenácti lety. Byly mi tehdy jen ãtyfii roky. Nikdy mû nenapadlo, Ïe od nûj je tû nûkdy dostanu nûjakou zprávu, ale teì spolu pí eme tuhle knihu. První fiádky pí u já, otec do ní

Více

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému 8/2013 JURISPRUDENCE âlánky dy daà osoba jiná neï poplatník vãetnû provedení nezbytné identifikace platby na daàov úãet pronajímatele, kter vedou jednotlivé místnû a vûcnû pfiíslu né finanãní úfiady, mûlo

Více

AURATON 30 AURATON TH-3

AURATON 30 AURATON TH-3 AURATON 30 AURATON TH-3 (s externím ãidlem 2,5 m) ELEKTRONICK TERMOSTAT NÁVOD K OBSLUZE Termostaty fiady AURATON 30 (TH-3) jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze

Více

EUR 098A TERMOSTAT. s jednoduch m ovládáním. UÏivatelská pfiíruãka

EUR 098A TERMOSTAT. s jednoduch m ovládáním. UÏivatelská pfiíruãka EUR 098A TERMOSTAT s jednoduch m ovládáním UÏivatelská pfiíruãka OBSAH 1 ÚVOD.............................. 2 2 INSTALCE.......................... 4 3 OVLÁDÁNÍ TEPLOTY.................. 13 4 PROVOZ P I

Více

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar se budou cel mûsíc od 27. listopadu do 17. prosince 2006 dívat na PraÏany z balkonu kteréhosi domu na Starém Mûstû v Praze Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat, aby byl balkon na obrázku poznat.

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ:

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: Strana: 1 Programovateln termostat TS-101 âásti balení: 1. Programovateln termostat 2. roubky 3. HmoÏdinky 4. Vrtání

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS âíslo 7 ROâNÍK 19 Ministr práce zahájil pfiípravu vûcné novely zákoníku práce ustanovením expertního panelu vedeného JUDr. Petrem Bezou kou, PhD. ze Západoãeské univerzity PlzeÀ. Vzhledem k tomu, Ïe pod

Více

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele Grafick manuál znaãky Odkaz na zfiizovatele Obsah Úvod 1 Znaãka 2 Základní barevná varianta 2.1 Inverzní barevná varianta 2.2 âernobílá pozitivní varianta 2.3 âernobílá inverzní varianta 2.4 Grafická definice

Více

kolská soustava âeské republiky

kolská soustava âeské republiky kolská soustava âeské republiky Základní údaje o zemi Obyvatelstvo: 10,2 milionu Rozloha: 7 4 km 2 Hustota obyvatelstva: 130 obyvatel na km 2 HDP na obyvatele: 13 300 EUR (01) Struktura zamûstnanosti:

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup.

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup. Chápeme Vá poïadavek - pofiídit elektronicky dokumenty a data rozhodující pro Va e kaïdodenní operace co moïná nejrychleji a nepfiesnûji. âím lep í a kvalitnûj í zobrazení získáte ze svého skenování, tím

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika

Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika Vladimír Bartovic, fieditel Institutu pro evropskou

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PRO âeskou REPUBLIKU V EVROPù 21. STOLETÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PRO âeskou REPUBLIKU V EVROPù 21. STOLETÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PRO âeskou REPUBLIKU V EVROPù 21. STOLETÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ FORUM CZ Pavel HroboÀ Tomá Macháãek Tomá Julínek Tato publikace navazuje na principy zmûny systému zdravotnictví v

Více

UCZ/Ces/10. V eobecné pojistné podmínky. pro cestovní poji tûní. Obecná ãást

UCZ/Ces/10. V eobecné pojistné podmínky. pro cestovní poji tûní. Obecná ãást UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky pro cestovní poji tûní UCZ/Ces/10 EU 5164/1 Obecná

Více

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé

Více