qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx

Transkript

1 qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg PESHOS: Světové hospodářství hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx otázky k zamyšlení a pojmy k zapamatování cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn Jaro 2007 mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe Petra Beníčková rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mrtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyu iopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas

2 Světové hospodářství otázky k zamyšlení a pojmy k zapamatování Kapitola I Globální (dlouhodobé) změny Pojmy: Demografický přechod = pokles úmrtnosti, který není doprovázen adekvátním poklesem porodnosti, dochází proto ke zvýšení počtu obyvatel. Populační exploze = u rozvojových zemí, velký nárůst obyvatel kvůli nízké úmrtnosti a vysoké porodnosti. Tradiční struktura ekonomiky = ASI, v hospodářství má největší váhu zemědělství (A), poté služby (S) a až na posledním místě je průmysl (I) Moderní struktura ekonomiky = SIA (služby průmysl zemědělství), char. pro vyspělé země Klasická cesta rozvoje = nejprve dochází k rozvoji průmyslu, poté služeb. Konečným výsledkem je moderní struktura ekonomiky SIA (VB, Německo, Francie) Strukturální zkratka = Tradiční struktura ASI je nahrazena SAI, za kterou již následuje moderní struktura SIA. (Japonsko, USA, Kanada, Austrálie a většina rozvojových zemí. Otázky k zamyšlení: Jaké faktory měly negativní vliv na rozvoj integrace světových trhů? Které z výše uvedených faktorů vedou k lepší alokaci zdrojů? Jakou strukturu hospodářství má ČR? SIA Která země má vyšší podíl zemědělství v ekonomice:čr nebo Bangladéš? Od kterého období platí, že podíl zboží na mezinárodním obchodu je větší než podíl primárních surovin? Během posledních dvou set let byl větší růst počtu obyvatel Země nebo růst objemu světové produkce? Proč vede izolace od světového hospodářství k zaostávání země? V rámci demografického přechodu dochází ke snížení jedné z demografických charakteristik které a proč? Jak se změnila role státu za posledních sto let? petkab@gmail.com - 2 -

3 Zvyšuje se jeho úloha v hospodářství kvůli politickým, ekonomickým i sociálním faktorům. petkab@gmail.com - 3 -

4 Kapitola II Počátky světového hospodářství Pojmy: Vznik světového hospodářství = vzniká pozvolně sledem několika událostí, za počátek SH bychom mohli považovat existenci celosvětového trhu ( ) Cenová revoluce = zámořské objevy způsobily, že ceny v 16.století rostly troj- až čtyřnásobně. Důvodem byl příliv drahých kovů z kolonií tam došlo k nejméně ztrojnásobení množství monetárních kovů v Evropě Průmyslová revoluce = Technologické změny, které probíhaly od 2.pol.18.stol (spojené se zaváděním parních strojů do výroby textilní průmysl, Stephensonova parní lokomotiva železnice > pokles dopravních nákladů = + MO) = 1. Prům.r. V poslední třetině 19.stol. došlo k rychlému nárůstu objevů spojených s používáním el.energie (T.A.Edison) = 2.prům.r. Pax Britanica = supervelmoc Velká Británie v období po napoleonských válkách, které se vyznačovalo na mezinárodním poli velkou stabilitou a rovnováhou mezi velmocemi. Splended isolation = politika VB (Pax Britanica) základem byla snaha stát mimo vojenské bloky i formální mezinárodní dohody a působit tak zejména ve prospěch mezinárodní situace. Laissez-faire = ekonomická doktrína, která prosazuje omezení pravomoci vlády ve prospěch svobodného podnikání. Kontinentální blokáda = během napoleonských válek vyhlásil Napoleon Evropě zákaz veškerého obchodu s hlavním konkurentem Británií. Dílna světa = díky industrializaci byla Británie největším světovým výrobcem (podíl až 25%) Navigační zákony = námořní zákony, podle nichž směly zprostředkovávat obchod s Británií jen britské lodě nebo lodě ze země, z níž zboží pocházelo. Obilní zákony = uvalení cla na dovážené obilí (v Británii) - oba zákony byly zrušeny ve 40.letech 19.stol., čímž dochází k výraznému uvolnění MO Cobden-Chevalierova smlouva = 1860, jednala se volného obchodu mezi Francií a Británií podle této smlouvy měla Británie zrušit veškerá cla na dovoz francouzského zboží (kromě vína a koňaku luxusní zboží), na druhé straně Francie zrušila zákaz dovozu britského textilu a snížila cla u široké škály britského zboží na maximálních 30%. Obsahovala doložku nejvyšších výhod. Prusko-francouzská válka = 1871, vítězné Německo, Francie musela platit 6 mld.reparace (frank) většinu ve zlatě, i ve směnkách, navíc anektovalo sporné území Alsaska a Lotrínska značný vliv na Německé hospodářství, směnky vyvolaly zvýšení německého dovozu. Krize 1873 = 1.světová hosp.krize, Vídeň a NY, poté rozšíření do většiny zemí. Deprese, která následovala po fin.panice, byla do té doby nejhlubší a byla překonána až Velkou krizí ve 30.letech 20.stol. Melinův celní sazebník = Francie po krizi 1873, byl přijat 1892, značně protekcionistický zavedl ochranu zemědělství (25% clo), trochu mírnější ochrana průmyslu petkab@gmail.com - 4 -

5 Závody ve zbrojení = původce Německo expansionismus, obavy z Francie a Ruska, Německé zbrojení vyvolalo odezvu ve Francii. VB se za této situace spoléhala na své námořnictvo. Před r.1914 existovaly teritoriální spory (Alsasko-Lotrinsko), pocity pomstychtivosti (Francie za r.1871), národní pnutí uvnitř R-U, snahy o přerozdělení kolonií apod. Otázky k zamyšlení: V jakém ekonomickém zákoně spatřujete příčinu cenové revoluce? Jaký je vztah mezi technologickými změnami a integrací ve svět.hospodářství? Belgie uzavřela smlouvu o volném obchodu s Francií (po r.1860) a dohodla se na 5% clu na dovoz strojů z Francie. Dotkla se tato smlouva nějakým způsobem zahraničního obchodu VB? Z jakých důvodů došlo ke sladění hosp.cyklů uvnitř zemí i na mezinárodní úrovni? Jaká je spojitost mezi užitím parního stroje a nárůstem protekcionistických nálad v Evropě na konci 19.století? Jak se (globálně) vyvíjel postoj k liberalizaci zahraničního obchodu v průběhu 19.stol? O jakých dvou obdobích významné desintegrace světového hospodářství se v této kapitole zmiňujeme? Proti jaké skupině podnikatelů byly zaměřeny Navigační zákony ve VB? Jaký byl rozdíl ve směřování investic do kolonií mezi Francií a Británií v 19.století? petkab@gmail.com - 5 -

6 Jaké důsledky pro ceny očekáváte z rozvoje zahraničního obchodu a jaké důsledky očekáváte pro úrokové sazby z růstu přesunu kapitálu? petkab@gmail.com - 6 -

7 Kapitola III Mezi světovými válkami 20.léta Pojmy: Versailleská smlouva = výsledek pařížské mírové konference, úspěch pro Francii, která byla válkou nejvíce zasažena, důsledky VS byly pro Německo velmi tvrdé vysoké reparace, konfiskace, okupace a hluboké ponížení. Mimoto rozhodnuto, že Německo bylo jako jediné zodpovědné za vznik válečného konfliktu. Společnost národů = nová mezinárodní organizace, která měla sloužit pomocí hospodářského tlaku a morálního odsouzení přimět agresora, aby se vzdal násilí. Fordney-McCumberův celní sazebník = 1922 v USA, znamenal nárůst protekcionismu. Během války byl odbyt z USA zajištěn, zemědělci nakupovali americké technologie, ale po válce přišel návrat Evropské konkurence, došlo k nadvýrobě zemědělské produkce a poklesu cen. Reparace = v r.1921 ustavena Reparační komise, která rozhodla, že Německo mělo splatit sumu 132 mld zlatých marek (33mld $), čtvrtletně mělo splácet fixní sumu. N peníze nemělo, uchylovalo se k tištění peněz (=> rostoucí inflace i radikalizace společnosti). Na konci roku 1922 přestalo N splácet, což postihlo Francii, která tím pádem nemohla splácet USA. Proto se Francie a Belgie na počátku roku 1923 rozhodly jako odvetu vyslat svoje armády do Porúří. Poválečný boom = západní země zažívaly po válce místo očekávané krize prudký hospodářský růst. Zejména VB, USA, Japonsko. Růst však byl spojen s růstem cenové hladiny. Krize 1921 = po r.1919 boomu, který měl vrchol v r.1920, přišla krize. Výroba dohnala D, politika byla nestabilní, došlo k restrikcím Okupace Porúří = viz Reparace Pasivní resistence = pasivní odpor Německa na okupaci Porúří, protože nemělo armádu. Jednalo se např. o příslib platit mzdu těm, kteří odmítnou pracovat na obsazeném území, vyvolávání generální stávky a podpory sabotáží. Výsledkem bylo, že se Francii nevyplatila okupace Porúří, avšak Německu vyvolávala pas.resistence další fin. náklady. Hyperinflace = v r.1923 vyvolala pokles všech aktivit. Nejhorší byly dopady na příjemce fixních důchodů. Německo si jako první uvědomilo realitu a začalo hledat cesty k překonání krize. Rentenmark = nová německá měna vydaná v rámci stabilizace německého hospodářství, ve fixním množství. Dawesův plán = sestavený komisí vlády USA, na jeho základě měly USA poskytnout Německu finance a znovu otevřít svůj kapitálový trh. Suma reparací sice neměla být snížena, mělo však dojít ke změně ročních splátek, které byly zmenšeny a měly stoupat s tím, jak se předpokládal vzestup německého hospodářství. Youngův plán = plán USA, na základě kterého byly Německu sníženy reparace. Ačkoliv byl plán celkově pro Německo výhodnější, vzbudil nové protesty nacionalistické opozice. Černý pátek = krach na US burze 24.října 1929, nebyl příčinou následující hospodářské krize! petkab@gmail.com - 7 -

8 Hoover H. = US prezident, který v červnu r.1931 vyhlásil Hooverovo moratorium na splácení německých reparací. Lausannská konference = konaná v r.1932, během ní byly Německu definitivně zapomenuty reparace. Nakonec tedy byl splacen jen zlomek z původní sumy reparací. Otázky: Koho byste označili jako viníka 1.světové války a jaké pocity měli Němci po konferenci ve Versailles? Jaké byly příčiny nárůstu cen v průběhu světové války? Proč měly vlády zájem na inflačním boji? Měl program prezidenta Wilsona z roku 1918 nějaký vliv na Československo? Jak přispěly USA k problémům evropských zemí s platebními bilancemi? Srovnejte postavení Británie a Francie po 1.světové válce. Jakou vazbu pociťovali Francouzi mezi reparacemi a splácením dluhů po WWI? V čem spočíval problém připoutání měn ke zlatu po WWI? Co si myslíte o vývoji směnného kurzu německé marky směrem k USD v době hyperinflace? Myslíte si, že v Německu byla poptávka po USD? Jak se projevuje rozvoj automobilismu v ekonomice? V jaké souvislosti jsme již zmiňovali obdobný jev? petkab@gmail.com - 8 -

9 Tabulka 2 - Interpretujte odlišný vývoj CPI pro léta petkab@gmail.com - 9 -

10 Kapitola IV Velká krize a 30.léta Pojmy: Velká hospodářská krize = hospodářský kolaps v roce V důsledku tohoto krachu se de facto zhroutily ekonomiky po celém světě, přičemž nejhůře tato krize zasáhla země závislé na obchodu s ostatními, to znamená celou Evropu, některé zámořské ekonomiky - USA, Japonsko a jiné, ale ne SSSR; i když ten měl svých problémů víc než dost. V době krize si mnoho lidí myslelo, že kapitalismus skončil a došlo k přesvědčení, že na vině je demokratický systém. Toho využili hlavně fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů, přičemž nejúspěšnější tato demagogie byla v Německu, kde se dostal k moci Adolf Hitler. Z této krize vedly v podstatě dvě cesty; jedna z nich byla sociální systém státních zakázek, který zavedl v USA prezident Franklin Delano Roosevelt pod názvem New Deal (nový úděl) nebo výstavba vojenských továren a následná militarizace země, jak ji provedl například Hitler. Velká hospodářská krize byla překonána až v polovině 30. let a všeobecně se má za to, že právě ona byla jednou z příčin - pokud ne hlavní příčinou - druhé světové války. FED = systém centrálních bank USA F.D.Roosevelt = US prezident, zvolený v r.1933, zahájil program obnovy z krize nazvaný jako New Deal. Smoot-Hawleyho celní sazebník = reakce US vlády na zhoršující se situaci hospodářství formou prudkého zvýšení vůči zahraniční konkurenci r Kolaps mezinárodního obchodu = od r.1929 do r.1932 poklesl MO prakticky na třetinu a ani později se situace nevyvíjela dobře. Většina MO před krizí probíhala mezi západními zeměmi, které se vzájemně izolovaly, což byla hlavní příčina poklesu obchodu. Adolf Hitler = německý nacionalista, který stál v čele NSDAP, v r.1933 byl jmenován říšským kancléřem, povzbuzoval oslabený německý lid, až jej prohlásili za vůdce a následovali ho v WWII. NSDAP = Německá národně socialistická dělnická strana, v r.1930 zaznamenala výrazný úspěch u voleb (37% hlasů), na základě tohoto volebního výsledku jmenoval prezident Hindenburg 30.ledna 1933 kancléřem A.Hitlera Imperiální preference = institut, systém, vytvořený na základě Otavské dohody (1932), zajišťoval relativně volný obchod v rámci Britské říše a jednotné (relativně vysoké) tarify vůči ostatním zemím. Otavská dohoda = dohoda, na základě které byl vytvořen v Británii institut Imperiální preference. New Deal = USA, hospodářská politika prezidenta Roosevelta, která měla vést k ozdravění ekonomiky a vyvedení země z krize. Zasazoval se o vyrovnané státní rozpočty Reprocal Trade Agreement Act = 1934, prvek zahraniční politiky USA směřující proti izolacionalismu. Umožňoval americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni. Znamenal ideový průlom a změnu americké pozice vůči zahraničnímu obchodu. Agricultural Adjustment Act (AAA) = cílem byla podpora zemědělců přes zvýšení agrárních cen (i např. státní platby za pole nechaná ladem). Extrémní podoba snahy o zvýšení státních zásahů do ekonomiky (stejně jako u NIRA). National Industrial Recovery Act (NIRA) = regulovala konkurenci v průmyslu omezením a nahrazením kooperací podnikatelů. Součástí zákona byl i Fond nucených prací, z jehož prostředků byly financovány různé veřejně prospěšné akce. Anšlus Rakouska = březen 1938, zabrání, podobně jako později Mnichovská konference, zábor Československa - Protektorát Čechy a Morava a nakonec napadení Polska v září Hitler tím praktikoval politiku boje proti Versailleskému systému, přerozdělení petkab@gmail.com

11 území, shromáždění všech Němců do jednoho státu a získání životního prostoru na východě. Velkoprostorové hospodářství = pokus Německa vnutit evropským národům jakousi politickou a hospodářskou integraci pod německou nadvládou. Hlavním cílem mělo být hlavně zajištění surovin a pracovní síly pro německou válečnou mašinérii. Politika appeasementu = zahraniční politika Velké Británie, v rámci níž usilovala o mír s Německem. Zásada Zaplať a odvez = dodávky z USA (válečné výdaje) fungovaly v prvních fázích války na čistě obchodní bázi podle zásady Cash and carry (Zaplať a odvez) Zákon o půjčce a pronájmu = lend and lease, schválen americkým Kongresem v r. 1941, který prakticky umožňoval poskytovat spojencům (zejména Británii a SSSR) pomoc na vedení války. Na základě tohoto zákona pak byly do konce války uhrazeny z US rozpočtu dodávky v hodnotě 46mld $. Národně osvobozenecké hnutí = osvobozenecká hnutí v koloniích, která se po WWII velmi rozmohla a velkou měrou tak oslabovala pozici Británie. 4 D = Demilitarizace, Denacifikace, Demokratizace, Dekartelizace u Německa Otázky: Byla velká hospodářská krize případem klasické recese nebo slumpflace? Jaký vliv měl kolaps newyorské burzy na americkou ekonomiku? Měl politický vzestup NSDAP ekonomické pozadí? Srovnejte intenzitu vlivu americké krize v r.1930 a 1938 na ostatní země. Jakou zásadní změnu přinesl New Deal? Uvažujte o společných a odlišných rysech New Dealu a fašistické HP. Srovnejte a vysvětlete vývoj nezaměstnanosti v Británii a Německu ve 30.letech. Uvažujte, k jakým procesům v ekonomice vede regulace cen např. Německo v 2.pol.30.let Jakým způsobem reagovala Británie na růst mezinárodního napětí ve 2.pol.30.let? Jmenujte konkrétní projev této politiky. Byla na válku připravena? petkab@gmail.com

12 Pro které země byla 30.léta úspěšná a došlo ke zvýšení jejich podílu na světové průmyslové výrobě? petkab@gmail.com

13 Kapitola V Poválečný vývoj Pojmy: Bipolarita = nejcharakterističtější rys poválečného uspořádání světa, rozdíly mezi Západem a Východem. Jaltská konference = únor 1945, došlo zde k rozdělení sfér vlivu v poválečné Evropě Studená válka = vztahy mezi Východem a Západem se i přes vznik OSN neustále zhoršovaly, až vyústily v (relativně stabilní) situaci studené války. Org. spojených národů = OSN, 1945, měla za úkol zajistit mír a spolupráci mezi národy COCOM = organizace, která měla za cíl eliminovat vývoz vyspělé západní technologie do CPE omezení až eliminace vzájemného obchodu, podoba studené války Konflikty studené války: Korejská válka = první měření sil obou velmocí Západu a Východu. Konflikt měl značné ekonomické dopady (v 2.pol.r.1950 vyvolal růst spekulativní D, která vedla k vzestupu produkce a napomohla tak ekonomickému oživení v z.evropě a Jap. Severoatlantická aliance = bipolarita ve vojenské oblasti vyjádřena i institucionálně Západní blok vytvořil v dubnu 1949 NATO. Varšavská smlouva (pakt) = reakce Východního bloku na NATO, vznikla až v r.1955, ale těsná vojenská spolupráce pod sovětským vedením probíhala již od přechodu zemí k socialismu. Berlínská krize = 1948 rozdělení Berlína na 2 části, západní země byly nuceny letecky zásobovat Západní Berlín Suezská krize = 1956 spojena se znárodněním Suezského průplavu Egyptem Druhá Berlínská krize = 1961, byla postavena Berlínská zeď Karibská krize = 1962, jako důsledek pokusu SSSR umístit na Kubě jaderné zbraně Vietnamská válka = další z konfliktů studené války, při kterém se americká vláda nechala zatáhnout do vyčerpávajícího konfliktu, trvajícího až do poloviny 70.let Odhalení kultu osobnosti = po smrti Stalina (1953) došlo k odhalení kultu jeho osobnosti (1956) Politika détente = první uvolnění mezi Západem a Východem po odhalení kultu osobnosti Keynesiánství = ekonomická teorie spočívající v makroekonomickém přístupu ke zkoumání hospodářských otázek a prosazující nutnost státních zásahů do ekonomiky směřujících k vyšší úrovni koupěschopné poptávky. Její uplatňování v anglosaských zemích během poválečného vývoje přispělo k dlouhotrvajícímu hosp.růstu při nízké inflaci i nezaměstnanosti. Stát blahobytu = stát, který se významnou měrou angažuje v sociálních otázkách. Bismarck = jemu a jeho sociálním zákonům je připisován počátek státu blahobytu, avšak k jeho masivnímu budování dochází právě v období po WWII. W.H.Beveridge = anglický ekonom, který již v průběhu WWII položil svým programem sociální politiky základy státu blahobytu (cílem mělo být zajištění existenčního minima pro všechny při současném ponechání iniciativy na obyvatelích) Marshallův plán = program hospodářské pomoci evropským zemím, vytvořený v USA, aby se předešlo opakování chaotického vývoje po WWI. Základními myšlenkami plánu byly dodávky zboží a poskytnutí úvěrů evropským zemím. Plán byl přednesen státním tajemníkem G.C.Marshallem na Harvardu v červnu petkab@gmail.com

14 UNRRA = první plán pomoci (ještě před Marshallovým), United Nations Reliefand Rehabilitation Administration Správa spojených národů pro provoz a obdnovu. Oficiální organizace OSN pro pomoc poškozeným WWII. OEEC = Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, založena 1948 jako řídící orgán evropských zemí pro Marshallův plán. Velmi schopná, později na ni navázala OECD Správa pro ekonomickou spolupráci = ECA, americký protějšek OEEC, spolu s ní řídila tato organizace ekonomickou pomoc Evropě. Trumanova doktrína = zadržování komunismu, Američané se pokoušeli zlepšit evropskou hospodářskou situaci a tak odradit místní obyvatele od komunistických idejí, prosazovaných Sovětským svazem. Všeobecná dohoda o clech a obchodu = GATT, dohoda, která velmi přispěla ke snižování celní ochrany v celém poválečném období. Hospodářský zázrak = v Německu, které v prvním období poválečného hospodářského růstu dosahovalo největších přírůstků. V průběhu 50. a 60. let bylo nejrychleji rostoucí zemí Japonsko. V podstatě se dá mluvit o prvních 25 letech po WWII jako o období nejdelšího a nejdynamičtějšího nepřerušovaného růstu průmyslových zemí. Otázky: V jakých oblastech se velmoci (USA) poučily z vývoje po WWI? Vysvětlete politické a ekonomické důvody pro přijetí Marshallova plánu. Jak se jmenuje nástupkyně Společnosti národů? Jak se změnil postoj USA k tomuto typu org.? Jak se vyvíjela mezinárodní situace (mezi Východem a Západem) v 50.letech? Co a kde byla populační exploze? A jakým obecným jevem byla zapříčiněna? Existovala spojitost mezi příklonem k plánování a znárodňování ve vyspělých zemích po WWII a pozicí SSSR? Jaké byly shodné a odlišné tendence v Evropě po WWI a WWII? petkab@gmail.com

15 Proč dosahovali nejmenších přírůstků v poválečném období USA a Británie? Jak a proč se vyvíjel americký podíl na světovém HDP v poválečném období? Jak se jmenoval sovětský protějšek Marshalla po WWII a v jaké souvislosti jsme ho zmiňovali? petkab@gmail.com

16 Kapitola VI Hospodářská krize v 70.letech a ek.vývoj v 80.letech Pojmy: Helsinský mírový proces = 1975, vyústění obav obou velmocí z globální jaderné války. Byla sepsána Základní listina lidských práv a svobod, Československo podepsalo, ale nedodržovalo. SALT I, II = odzbrojovací smlouvy, taktéž vyústění obav z jaderné války Válka v Afghánistánu = válka, do které se nechal SSSR zatáhnout a která prakticky znamenala jeho konec, protože znamenala porážku jediného, co fungovalo armády. M.Thatcherová = anglická pravičácká politička kritizující socialistické země. R.Reagan = US prezident, pravičák, též kritizující socialistický režim H.Kohl = německý politik se stejnými idejemi jako předchozí dva Kolaps CPE = na konci 80.let, z důvodu postupných změn systémů socialistických zemí (revoluce, reformátoři, ) Slumpflace = situace, kdy dochází k poklesu reálného produktu (slump) a k růstu cenové hladiny (inflace) Stagflace = vysoká inflace a zároveň vysoká nezaměstnanost Globální problémy = problémy týkající se celého lidstva a přesahující hranice jednotlivých států, od 60.let si je lidstvo začíná uvědomovat. Jedná se např. o jaderné války, nedostatek en.zdrojů a surovin, zničení živ. prostředí, populační explozi, Římský klub = jedna z prvních organizací, které se snažily upozornit na globální problémy. Členy byly politici, vědci, V r.1968 vydal svoji první zprávu, ve které varoval před hrozící katastrofou v důsledku vyčerpání přírodních zdrojů. Ropné krize = dva ropné šoky, které v 70.letech zasáhly SH nebývalou silou. I.ropná krize 1974 z důvodu 4. arabsko-izraelské války (Arabové prohráli a odpověděli ropnými zbraněmi ) země OPEC snížili produkci ropy o 5% světová ropná krize země již byly na ropě závislé, ½ zdroje energie, prudký nárůst ceny ropy (z 2,5$ za barel v r na 11,65$ v r. 1974). II.ropná krize 1979 příčiny opět politicko-vojenské (islámská revoluce a irácko íránská válka), opět nárůst nejistoty na ropných trzích, což se odrazilo na zvýšení cen ropy (12$ v $ v ,2$ v 1982) OPEC = organizace zemí vyvážejících ropu Islámská revoluce v Íránu = svržení prozápadního šáha v Íránu touto revolucí s výrazným protizápadním nábojem, příčina II. ropné krize Irácko-íránská válka = , taktéž příčina II. Ropné krize Spirála mezd a cen = inflační spirála, současný nárůst cen i mezd Petrodolary = dolary získané prodejem ropy Otázky: V čem spočívá slumpflace? Co bylo přímou a bezprostřední příčinou prvního ropného šoku? Co si myslíte o vztahu mezi nabízeným množstvím ropy a jeho cenou? petkab@gmail.com

17 Vysvětlete vývoj podílu surovin na MO v 70. a 80. letech. Jak vysvětlujete změny podílu jednotlivých zemí na zahraničním obchodu v poválečném období? tab.6 Jaké nové jevy spojené s nezaměstnaností se vyskytly u vyspělých zemí v 80.letech? V čem jsou tyto jevy nebezpečné? Jak se hospodářské výsledky ve vyspělých zemích ze 70. let podepsaly na politickém vývoji a v hospodářské politice? Jaké faktory přispěly k pádu Sovětského impéria? Jak byly spojeny globální problémy a vývoj produktivity práce v 70.letech? S jakou událostí souvisí vznik petrodolarů? Jaké byly dlouhodobé dopady ropných šoků? Reagovaly trhy dle učebnicových očekávání? petkab@gmail.com

18

19 Kapitola VII Mezinárodní měnová soustava Pojmy: Mezinárodní obchodní měna = slouží k oceňování a zprostředkování mezinárodních obchodů (např.obchody s ropou se většinou provádí v USD). Na mezinárodních devizových trzích vystupuje jako zboží, jež je předmětem koupě a prodeje, její cena (Měnový kurz) se mění v závislosti na nabídce a poptávce. Mezinárodní rezervní měna = tato fce mez.peněz vzniká jako důsledek změn v platební bilanci. Při aktivní p.b. roste objem mezinárodních rezerv v zemi, při záporné p.b. naopak klesá, neboť bylo těchto rezerv použito na úhradu schodku bilance (např. ČNB drží rezervy v $,, a dalších měnách) Zlatý standard = měnový systém, jehož podstatou jsou pevné vazby měn jednotlivých zemí ke zlatu. Byl hnacím motorem SH do WWI. Poprvé použit ve VB. Po WWII už se jej nepodařilo obnovit. Bimetalismus = souběžný oběh měn ze dvou kovů Humeův zákon = myšlenka vyrovnání množství zlata mezi zeměmi. Pokud země A má deficit plat.bilance se zemí B. Tato skutečnost vyvolá odliv zlata z A do B. Tento odliv podle kvantitativní teorie peněz (dnešní M.V=P.Q) znamená zvýšení cenové hladiny v zemi B a snížení CCH v zemi A. Při pevném měnovém kurzu mezi zeměmi toto snížení cenové hladiny vyvolá zvýšení exportních schopností země A a snížení exportních schopností země B. Zlatý slitkový standard = char.rysem byla limitovaná možnost směny peněz za zlato. Omezení spočívalo v určení min.množství nutného ke směně, jinak nebyla volná ražba mincí umožněna. (modifikovaný ZS) Zlatý devizový standard = měny, které se jej zúčastnily, nebyly za zlato přímou cestou vůbec směnitelné, ale udržovaly pevný kurz k měnám, které za zlato nějakou formou směnitelné byly. Bretton-Woodský měnový systém = kompromis mezi Whiteovým a Keynesovým plánem. Na jeho podkladě došlo ke vzniku MMF a IBRD. Stavebními kameny systému byly režim pevných měnových kurzů, přímá směnitelnost národních měn, rozvoj mnohostranného systému mez.plateb, odstraňování měnových restrikcí. Kurz nár.měn byl odvozen z tzv. systému pari měnových kurzů, při kterém byl kurz národní měny vyjádřen buď v jednotkách zlata, nebo v jednotkách USD. Whiteův plán = US plán na poválečné uspořádání mezinárodní měnové a finanční soustavy. Keynesův plán = VB plán na poválečné uspořádání mezinár. měnové a finanční soustavy. Mezinárodní měnový fond MMF = IMF, založen 1945 na základě Bretton-Woodské konference, zákládajícím členem i ČSR, ale opustila ho v r Měl více úkolů, hlavním však byla pomoc v situaci deficitů platebních bilancí, tedy reálně tehdy, pokud docházelo k odlivu deviz z ekonomiky. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD (Světová banka = WB) = založena stejně jako MMF, hlavním úkolem je podporovat hospodářský růst členských zemí poskytováním dlouhodobých půjček na financování investičních projektů (rozvoj ekonomiky, vzdělání, komunikační systémy, na ochranu živ.prostředí apod.), na které není v jednotlivých zemích dostatek prostředků. Zvláštní práva čerpání = SDR (Special Drawing Rights) speciální měnová jednotka, která se dodnes používá na účtech IMF. Každá země může disponovat určitou sumou SDR, jejíž výše závisí od členské kvóty, kterou má tato země u IMF. Příslušná čl.země potom používá k úhradě svých dluhů právě SDR. petkab@gmail.com

20 Konference v Kingstonu = 1976, členské země IMF se sešli na Jamajce a dohodly se na novém mezinárodním měnovém systému (po zániku Bretton-woodského). Pro nový systém jsou char. plovoucí měnové kurzy, k jejich pohybu dochází na základě změn S a D. Nejedná se však (až na USA) o čistý floating, nýbrž řízení CB. Evropský měnový systém = vytvořen 1979 ES v reakci na nestabilní a problémy s p.b. prohlubující systém floatingu. Členy EMS se staly členské země ES kromě VB. Základem systému byl pegging, tedy určitý kompromis mezi systémem pružných a fixních kurzů. Kurz i paritu bylo možno měnit, ale jen za přesně stanovených podmínek. Na počátku 90.let bylo v Evropě rozhodnuto o vytvoření jednotné měny (EUR), která nahradila EMS. Otázky: Jaký byl vliv Británie při zavádění systému zlatého standardu? Která měna byla hlavní mezinárodní obchodní měnou v 2. pol. 19. stol.? Jak byste charakterizovali vývoj světového hospodářství v období před WWI? Měl vliv na měn.systém? Představme si situaci, že USA mají (v systému ZS) deficit p.b. s VB aplikujte Humeův zákon. Představme si situaci, že USA mají (ZS) deficit p.b. aplikujte vyrovnávání přes změnu úrok.sazeb. Proč nesmělo v teorii ZS dojít ke sterilizaci přílivu zlata? Proč muselo dojít v období po WWI k deflaci, pokud měla být libra připoutána v předválečné paritě? Jak se změnil postoj USA k mez.měn.systému po WWI a WWII? Setkali jsme se již jinde s podobnými změnami v americkém postoji? petkab@gmail.com

21 Jaký problém vznikal v průběhu Bretton-Woodského měnového systému, pokud klesal poměr mezi americkými zásobami zlata a vydanými dolary? Proč odpoutání měn. systému od zlata po rozpadu Bretton-Woodu přispělo k vzestupu cen.hladin? petkab@gmail.com

22 Kapitola VIII Japonsko Pojmy: M.Perry = americký námořní kapitán, který se dvakrát (1853 a 1854) vylodil v Tokijském zálivu a pod hrozbou ostřelování si na šogunovi vynutil navázání diplomatických a obchodních styků mezi Japonskem a USA. Tím byla násilně zlomena izolace Japonska. Nerovnoprávné smlouvy = byly uzavírány mezi Japonskem a USA, VB, Francií,, znamenaly pro Japonce zákaz vybírat vyšší než 5% cla a dávaly cizincům právo exteritoriality Právo exteritoriality = cizinci nepodléhali japonským zákonům Meidži = období od šogunovy rezignace do r se označuje jako osvícená vláda Meidži. V praxi se jedná o soubor reforem. Šogun byl kritizován za svou slabost vůči cizincům, proto se zásadní změna ihned po nástupu nové vlády týkala postoje vůči cizincům. V následujícím období již snaha o izolaci a vypovídání cizinců povolila a byla nahrazena snahou se od cizinců poučit (stále však byl zachován odstup). Industrializace = s reformou Meidži je úzce spojena také industrializace do té doby zemědělské země, ze západních průmyslových výrob byla převzata celá škála postupů. Zaibatsu = konglomeráty, charakteristický rys rozvoje Jap.průmyslu. Rodinné podniky, které měly velký politický i ekonomický vliv. Základním rysem bylo křížové vlastnictví akcií mezi jednotlivými podniky a skutečnost, že součástí zaibatsu byla i banka, která financovala jeho činnost. Rusko-japonská válka = vedena na začátku 20.stol., Rusko utrpělo porážku na zemi i na moři. Japonsko tak získalo Sachalin, Port Arthur a fakticky i Mandžusko. Čankajšek = čínský vůdce Národní strany, po kapitulaci Japonska (WWII 1945) byla občanská válka v Číně, Čankajšek (Národní strana) proti Mao c Tungovi (Komunistická strana Číny). V r.1949 komunisti zvítězili a Národní strana se rozutekla na Thaiwan. Na počátku 30. let byla Čína taktéž slabá, Japonci toho využili a rozšířili své pozice hl. v severní části Mandžuska. Čína požádala Společnost národů o ochranu. Ta uznala příslušnost Mandžuska k Číně, což Japonsko odmítlo a v r vystoupilo ze Společnosti národů. Pakt proti Kominterně = uzavřelo v r Japonsko s Hitlerovským Německem. Již od poloviny 30. let se stávalo militantnější a začalo navazovat užší styky s ostatními fašistickými velmocemi. Fašistická osa = Berlín Řím Tokio (o poslední rozšířeno v r.1937) Dodgeova linie = po WWII spojenecké mocnosti (USA) provedly v Japonsku celou řadu změn, mimo jiné vypracovaly plán obnovy pro léta V jeho přípravě sehrála klíčovou úlohu mise vedená J.M.Dodgem stabilizační plán nazván Dodgeovou linií. Institut celoživotního zaměstnání = závazek firmy poskytovat zaměstnanci práci od jeho vstupu do zaměstnání po jeho odchod do penze. Princip seniority = systém odměňování, kdy jsou zaměstnanci oceňováni spíše podle doby strávené ve firmě, než podle výkonnosti. Indikativní plánování = vláda určuje na jedné straně budoucí koncepci a na straně druhé podmínky pro hladké fungování soukromého sektoru. Úřad pro ekonomické plánování = EPA, instituce na úrovni ministerstva, která má za úkol přípravu indikativního plánu včetně prognóz. Ministerstvo obchodu a průmyslu = MITI, druhá ze dvou (EPA, MITI) institucí, určujících konkrétní hosp.politiku Japonska v 50. a 60.letech. Zasahuje do celé řady různých oblastí petkab@gmail.com