PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE"

Transkript

1 PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE Z. Strašil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Abstract This article deals with the cultivation of alternative crops intended for energy use. There are recomended crops suitable for growing in our soil-climatic conditions. Phytomass quality was investigated from the point of energy use in different terms of harvest. Advantages and disadvantages of growing annual and perennial crops for energy use were shown. Effects of cultivated energy crops on the landscape were also evaluated. Keywords: phytomass, energy crops, terms of harvest, content of elements, energy content ÚVOD Energetické plodiny lze zahrnout do obecného pojmu biomasa, což je obecně látka biologického původu vznikající buď záměrně výrobní činností nebo jako odpad ze zemědělské nebo lesní výroby, potravinářství, komunálního hospodářství apod. Biomasu lze považovat za jeden z obnovitelných zdrojů energie, který v sobě skrývá obrovský energetický potenciál. Jeho využití je v současné době omezováno mnoha faktory. Pro energetické účely lze využívat velké množství rozličných plodin. Výrobní cíle pěstování energetických plodin se dají obecně rozdělit následovně: produkce oleje jako paliva, oleje jako maziva pro hydraulická zařízení, biomasy pro využití na energii, bioplynu, produkce pro pyrolýzu, využití vodíku. Zde se budeme zabývat produkcí biomasy pro energetické využití. Procesy při zpracování fytomasy na energetické využití se dají obecně rozdělit na suchou cestu (biomasa má vlhkost pod 50 %) spalování nebo zplyňování rostlinné hmoty a mokrou cestu (biomasa má vlhkost větší než 50 %) - anaerobní fermentace pomocí speciálních bakterií bez přístupu vzduchu, při které se uvolňuje metan jako zplodina metabolizmu, který se využívá pro sdruženou výrobu elektrické energie a tepla kogeneraci. Z mnoha způsobů využití biomasy k energetickým účelům je zatím nejvýznamnější její spalování, výroba bioplynu případně výroba metylesteru. K energetickým účelům lze využít v ČR odhadem kolem 8 mil. tun biomasy. V prvé řadě je třeba lépe využívat stávající převažující zdroje biomasy (dřevo, trávu, slámu). Vedle stávajících zdrojů surovin a energie je třeba zavádět hlavně v marginálních oblastech, které budou v budoucnu hlavně vyčleňovány z potravinářské produkce, pěstování tzv. energetických plodin (Pastorek, Kára, Jevič, 2004). MATERIÁL A METODIKA V článku je pojednáváno o rostlinách, které jsou pěstovány ve světě i u nás pro energetické využití. Jednotlivé vytipované rostliny jsou uvedeny v tab. 1, 2. Výnosy fytomasy vybraných energetických plodin byly každoročně stanoveny ve dvou termínech sklizně. První termín byl na podzim v době před začátkem opadu listů, druhý termín na jaře podle plodin od poloviny do konce března. Ze sklizeného materiálu byly při každém termínu sklizně odebrány cca ½ kg vzorky na stanovení sušiny, obsahu prvků a energetického obsahu. Pro stanovení sušiny byly vzorky dosoušeny při 95 C do konstantní hmotnosti. Obsah jednotlivých prvků v rostlinách byl stanoven dle ČSN ISO Energetický obsah byl stanoven na kalorimetru PARR 1356 podle ČSN VÝSLEDKY A DISKUSE Zdroje energeticky využitelné biomasy v ČR V České republice se v současné době výměra cca 3 mil. l43 tis. ha orné půdy. Na výměře asi 3 mil. 42 tis. ha se pěstují polní plodiny, poskytující suroviny pro potravní řetězec (přímý konzum, suroviny, krmivo). To znamená, že zhruba asi l00 tis. ha orné půdy je vyčleněno z potravinářské produkce a tyto pozemky jsou buď bez obdělávání (samovolný úhor) nebo jsou zatravněny. Zdroje odpadní fytomasy Ze stávající struktury rostlinné výroby v ČR je možné pro účely přímého spalování tzv. "energetické fytomasy" teoreticky využít především posklizňových zbytků, tj. převážně slámy řepky a části slámy obilnin v množství zhruba l,75 mil. t ročně. Ne všechna sláma by však měla být odvezena z pole. Z různých objektivních důvodů doporučujeme, aby pole opustila maximálně jedna třetina vyprodukované slámy. Lze porovnat různé druhy slámy určené pro energetické využití. Obilní sláma Obilní sláma se dá sklízet přímo z pole. Za slunného počasí a při plné zralosti zrna má sláma většiny běžných obilnin vlhkost pod 20 %, při které se nemusí dosoušet. Pokud je její vlhkost vyšší, je třeba nechat slámu na poli aby proschla a potom ji sklidit. Navíc se během lisování nedrolí jako řepková sláma. S výhřevností kolem 15 GJ.t -1 je podobně jako řepková sláma srovnatelná s hnědým uhlím. Množství obilní nebo 1

2 řepkové slámy z jednoho až dvou hektarů prakticky postačuje pro zajištění tepla jedné zemědělské usedlosti nebo venkovského rodinného domku na celý rok. Řepková sláma Nevýhodou řepkové slámy je, že se během lisování drolí a tím je její využitelná výtěžnost z 1 ha snížena na cca 60 %, což činí 3,2 t.ha -1 lisované slámy. Řepková sláma při sklizni má zpravidla obsah vody vyšší než 35%, ale za pěkného počasí již za dva až tři dny dosahuje vlhkosti pod 20 %, což je vhodné pro sklizeň skladování i spalování. Vzhledem ke své struktuře dobře dosychá i pod střechou v prostém průvanu i v balících. Dále je možné využít organické odpady dřevní hmoty z vinařských provozoven, odpady z dřevařských provozoven (odřezky, hobliny, piliny), prořezávky z městské zeleně a lesní odpady dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest (Pastorek a kol., 2004). Energetické plantáže V současné době se ve světě začíná rozšiřovat pěstování rostlin za účelem produkce biomasy tzv. energetické plantáže jednoletých nebo víceletých bylin nebo dřevin. Uvádí se kolem jednoho sta rostlinných druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány jako potenciální zdroj pro energetické využití (Moudrý, Strašil, 1996). Některé druhy a jejich výnosy jsou uvedeny v tab. 1. V tab. 1 jsou uvedeny pro porovnání pouze některé vybrané rostliny a jejich špičkové výnosy na různých místech naší planety. V praxi je většinou dosahováno nižších výnosů (až o 1/3 i více) než je uvedeno v tab. 1. Pro zakládání energetické plantáže je důležitá volba vhodných rostlin. Výběr vhodných druhů energetických rostlin je určován mnoha faktory, jako např. druhem půdy, způsobem využití, pěstební technologií včetně sklizně a dopravy apod. Dále je nezbytné porovnání výnosů s náklady na pěstování a výrobu energie. Přímo pro účely spalování se ve světě ověřuje několik desítek vybraných jednoletých nebo vytrvalých druhů rostlin včetně dřevin. U dřevin se uvažuje o zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin, které mají oproti běžnému způsobu pěstování kratší dobu mezi sázením stromů a těžbou dřeva (2-8 let). V našich podmínkách připadají z jednoletých nebo víceletých do úvahy pro pěstování takové druhy jako jsou Miscanthus, Phalaris, Phragmites, Sorghum, Cannabis, Rumex OK2 apod. Výše uvedené rostliny jsou převážně víceleté a u některých se prvním rokem musí vynaložit značné náklady při zakládání porostu. Plné využití produkce připadá v úvahu až druhým nebo třetím rokem. Doba sklizně je obvykle v zimě nebo brzy na jaře, kdy mají uschlé rostliny nejmenší vlhkost (kolem 15 až 22 %). U víceletých rostlin se předpokládá, že po fázi rozrůstání poskytnou vyšší výnosy než rostliny jednoleté. Jednoleté rostliny mají tu přednost, že jsou určeny pro rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky. Pěstování energetických a průmyslových plodin je až na výjimky, jako je např. řepka nebo kukuřice v zemědělství většinou popelkou. Pokud chceme dosáhnout i u energetických plodin konkurenceschopnosti s ostatními plodinami pěstovanými v podniku, musíme jim věnovat po všech stránkách stejnou pozornost jako nosným plodinám. Pozornost jim musí věnovat nejen zemědělec, ale také celá vědeckotechnická základna včetně šlechtění ale i zpracovatelský průmysl. Tab. 1: Vybrané zdroje energeticky využitelné biomasy ve světě a jejich výnosy sušiny (t.ha -1 za rok). - sestaveno podle různých autorů Rostliny a dřeviny Místo pěstování Výnos sušiny Jednoleté rostliny: Andropogon festucoides USA 30 Kenaf (Ibyšek konopný) USA 49 Víceleté rostliny: Pennisetum USA 48 Vodní hyacint USA 40 Cukrová třtina Havaj 64 Cukrová třtina (max. 124 výnosy) Bambus USA 12 Miscanthus SRN 30 Křídlatka sachalinská Japonsko 22 Lesknice rákosovitá ČR 13 Arundo donax Itálie 40 Artyčok Řecko 35 Dřeviny: Buk Švýcarsko 10 Smrk Japonsko 14 Topol (hybrid) USA 20 Eukalyptus USA 59 Vrba Švédsko 25 Akát USA 10 Obecné zhodnocení pěstování energetických rostlin Stav fytomasy v různých termínech sklizně Z energetického a ekonomického hlediska je také důležité, v kterém termínu plodiny sklízet. Zda v době největšího nárůstu fytomasy, pozdě na podzim nebo brzy na jaře. Obecně největší nárůst fytomasy je u většiny plodin v době kvetení nebo těsně po odkvětu. Potom dochází k postupné ztrátě fytomasy. Sledovali jsme vliv termínu sklizně na výnosy a obsah vody ve fytomase. První termín sklizně byl v období tvorby největšího množství fytomasy. V této době u většiny plodin byl obsah vody ve fytomase v rozmezí 60 až 70 %. Takto vlhká fytomasa se dá přímo využít pouze na výrobu bioplynu. Pokud by se měla používat pro účely spalování přímo v kotlích nebo na výrobu pelet nebo briket je třeba ji dosoušet, za příznivého počasí přímo na poli nebo dosoušet uměle v 2

3 sušárnách. V těchto případech je třeba počítat s dalšími náklady, které nejsou hlavně v případě dosoušení temperovaným nebo horkým vzduchem nejlevnější. Při podzimním termínu sklizně je u většiny sledovaných plodin obsah vlhkosti většinou i nadále relativně vysoký a dosahuje hodnot 50 až 70 % (tab. 2). Výjimku tvoří např. šťovík OK2, který v době zralosti (v polovině srpna) má obsah vody v rostlinách pod 20%. V tomto pozdním termínu sklizně již nemůžeme počítat s přirozeným dosoušením na poli. Jsou dvě možnosti jak se zbavit do zimy přebytečné vody. Buď porost na podzim desikovat nebo jej sklidit a dosušit uměle, ale pouze s umělým dosoušením studeným nebo temperovaným vzduchem. Proto je u většiny vytrvalých plodin určených pro energetické využití výhodnější z hlediska obsahu vody zimní nebo spíše jarní termín sklizně, kdy přes zimu mráz rostliny vysuší. Všechny plodiny kromě čiroku při jarním termínu sklizně měly obsah vody pod 30 % (tab. 2). Takto vlhký materiál lze již bez větších potíží skladovat nebo z něj přímo vyrábět pelety nebo brikety. Tab. 2: Výnosy sušiny (t.ha -1 ), ztráty fytomasy (t.ha -1 ) a obsahu vody (%) daných energetických rostlin v různých termínech sklizně. Podzimní termín sklizně Jarní termín sklizně Zjištěný rozdíl (%) Plodina Sušina (%) Výnos sušiny (t.ha -1 ) Sušina (%) Výnos sušiny (t.ha -1 ) Úbytek vlhkosti Úbytek výnosu Čirok 34 9, , ,5 Křídlatka česká 38 23, , ,1 Lesknice rákosovitá 50 7, , ,3 Kostřava rákosovitá 52 7, , ,9 Ozdobnice 50 15, , ,3 Důležitou otázkou také je, o jaké množství fytomasy se sníží výnosy fytomasy přes zimu olomem, opadem listů apod. Průměrné hodnoty ztrát hmotnosti sledovaných vytrvalých plodin přes zimní období jsou uvedeny v tab. 2. Největší ztráty fytomasy přes zimní období jsme zaznamenali u čiroku (37,5 %) a křídlatky (35,1 %). Relativně nízké ztráty byly naopak u ozdobnice (22,3 %), chrastice (27,3 %) a kostřavy (28,9 %). Zahraniční prameny uvádějí, že ztráty fytomasy nesmí obecně překročit 50 %, jinak je pěstování nerentabilní. Jarní sklizeň je doporučována také proto, že při pozdějších termínech sklizně se snižuje obsah draslíku, chlóru, dusíku, síry i dalších prvků ve fytomase lesknice, ale i dalších hlavně vytrvalých plodin oproti ranným termínům sklizně. Množství živin obsažených rostlinách je na jaře někdy téměř poloviční v porovnání s rostlinami sklizenými např. v srpnu. Jako důvod se uvádí translokace živin do kořenové části a jejich vyluhování během zimy. Porovnání obsahu prvků u lesknice rákosovité při podzimní a jarní sklizni podle našich sledování je uveden v tab. 3. U pozdních termínů sklizně (březen) se např. při spalování fytomasy lesknice zvyšuje teplota spékání popele a jsou zaznamenány nižší emise SO x a NO x oproti ranějším termínům sklizně (červenec-září). Obsah popele v rostlinách je ovlivněn také typem půdy. Bylo zjištěno, že při pěstování lesknice na těžkých jílovitých půdách byl obsah popele 10,1 % v porovnání s rostlinami pěstovanými na půdách humózních, kde byl obsah popele pouze 2,2 % (Strašil, 2007a). Tab. 3: Obsah prvků (% sušiny) v rostlinách lesknice rákosovité v různých termínech sklizně. Termín Obsah prvků v % sušiny sklizně N P K Ca Mg V době kvetení 1,36 0,23 1,05 0,70 0,19 Podzim 0,96 0,17 0,57 0,40 0,12 Jaro 0,92 0,14 0,14 0,25 0,06 Průměr 1,09 0,18 0,59 0,45 0,12 Pro spalování je důležitým faktorem energetický obsah spalovaného materiálu. Jako příklad energetického obsahu fytomasy lesknice rákosovité v různých termínech sklizně za období let uvádí tab. 4. Průměrná energetická hodnota sušiny fytomasy lesknice 17,77 GJ.t -1 je podobná hodnotám hnědého uhlí používaného při vytápění v domácnostech. Obdobné hodnoty výhřevnosti byly zjištěny i u jiných plodin jako např. ozdobnice, kostřavy rákosovité, šťovíku apod. (Kára a kol., 2004). Spalné teplo je silně závislé na vlhkosti fytomasy. Při vlhkosti 50 % je pouze 10,5 GJ.t -1. Při vlhkosti do 20 % vhodné pro přímé spalování ve většině kotlů s nižším výkonem je spalné teplo lesknice 15,7 GJ.t -1 (tab. 4), což odpovídá hnědému uhlí používanému v našich tepelných elektrárnách. Vliv obsahu vody ve fytomase lesknice rákosovité na její energetický obsah je uveden na obrázku 1. Z tabulky 4 je dále patrné, že různé termíny sklizně ani hnojení N průkazně neovlivňují energetický obsah sklizené fytomasy lesknice. 3

4 Tab. 4. Energetické hodnoty nadzemní fytomasy lesknice rákosovité (GJ.t -1 ) při různých termínech sklizně, hnojení N a různém obsahu vody. Ukazatel Termín sklizně Energetická hodnota Spalné teplo suché hmoty 1. termín* 17,658 Spalné teplo suché hmoty 2. termín** 17,814 Spalné teplo suché hmoty 3. termín*** 17,832 Průměr termínů sklizně suché hmoty 17,768 Spalné teplo suché hmoty při hnojení N0 2. termín** 17,564 Spalné teplo suché hmoty při hnojení N3 2. termín** 17,369 Spalné teplo při obsahu vody 50 % 2. termín** 10,472 Spalné teplo při obsahu vody 20 % 3. termín*** 15,730 Poznámky: * odběr v době největšího nárůstu fytomasy ** odběr na podzim *** odběr brzy na jaře hnojení dusíkem v průmyslových hnojivech ( kg.ha -1 ) N0 = 0, N3 = spalné teplo [GJ.t -1 ] sušina (%) Obr. 1: Vliv obsahu vody ve fytomase chrastice rákosovité na její spalné teplo. Porovnání výhod a nevýhod pěstování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické využití Je otázkou, zda dát přednost jednoletým nebo víceletým plodinám. O výběru bude rozhodovat více hledisek, některé jsou uvedeny níže. Z mnoha hledisek se většinou doporučuje a uvažuje s pěstováním vytrvalých plodin pro energetické využití. Mezi ekologické důvody patří především změna teplotních poměrů v půdě (odlišné prohřívání půdy na jaře a na podzim). Mezi ekologické důvody patří především příznivý vliv na strukturní stav půdy (především zvýšení vodostálosti půdních agregátů), zlepšení hospodaření s půdní vodou - zvýšení vododržnosti půdy, omezení neproduktivního výparu vody z půdy mulčem z rostlinných zbytků na povrchu půdy, redukce vodní a větrné eroze, omezení vyplavování pohyblivých forem dusíku při dlouhodobém působení rostlin na jednom stanovišti, zlepšení stavu půdní organické hmoty (obsah a kvality půdního humusu), snížení výskytu plevelů plevelů (Hůla, 2002; Weigel a kol. 1998). Po orbě se organická hmota homogenizuje v celém půdním profilu. Po zavedení vytrvalých rostlin je nižší mineralizace, dochází ke zvýšené akumulaci organické hmoty hlavně ve formě humusotvorného transformujícího se materiálu, který tvoří povrchový mulč. Půda se svými vlastnostmi více přibližuje vlastnostem původního optimálního klimaxového stadia stadia (Raus, Šabatka, 1999). Pro zemědělskou praxi jsou významné především ekonomické dopady. Vytrvalé rostliny v porovnání s pěstováním jednoletých přinášejí zejména úspory práce a energie. Vytrvalé rostliny poskytují během vegetace nebo přes zimní období, pokud jsou až sklízeny na jaře, životní prostor a úkryt mnoha druhům ptáků, ale i dalším druhům větších či menších obratlovců i bezobratlým živočichům (Semere, Slater, 2007). 4

5 Z dovezených nových rostlinných druhů, pokud je budeme chtít pěstovat, je třeba vybírat takové, které nejsou agresivní vůči svému okolí a mají omezenou možnost se šířit dále do krajiny. Jednoleté plodiny můžeme každoročně zařadit do rotace osevních postupů. Je důležité zařadit je po vhodné předplodině. Jednoleté plodiny, jako např. kukuřici je třeba pěstovat na místech, kde nedochází běžně k půdní a větrné erozi. Při pracovních operacích nepoužívat pasivní nářadí, které místy utlačí půdu a zhorší tak její propustnost pro vodu. Také je vhodná, v rámci možností, redukce a zjednodušení počtu vstupů na půdu před setím a po zasetí, aby se zabránilo utužení půdy. Obecně platí, že ekonomicky a energeticky efektivnější je pěstování rostlin víceletých a vytrvalých, než tradičních jednoletých (pokud to není vedlejší produkt jako sláma obilovin či olejnin). Pěstováním netradičních vytrvalých plodin lze efektivně snížit celkové náklady na produkci jednotky biomasy a zásadně zvýšit poměr výstupu energie ke vstupu neboli "output:input" 4 až 10 krát (Jones, Walsh, 2001). Je to dáno tím, že při pěstování vytrvalých rostlin jsou nejvyšší náklady v prvním roce - tj. při založení plantáže (tyto náklady mohou být dokonce mnohem vyšší než u tradičních plodin). V následujících letech celkové náklady na pěstování vytrvalých rostlin prudce klesají, neboť odpadají náklady na zpracování půdy a setí, snižují se náklady na hnojení a chemickou ochranu apod. Jako zdroje fytomasy určené pro energetické využití lze použít v našich podmínkách následující plodiny, které jsou vhodné do energetických plantáží. Jsou to energetické dřeviny. Pro ČR jsou nejvhodnější topoly, vrby. Dále lze využít tzv. energetické byliny. Pro energetické využití se hodí jednoleté energetické plodiny, jako jsou např. kukuřice, čirok, tritikale, nebo vytrvalé plodiny nedřevnaté, jako jsou mužák prorostlý, šťovík - Rumex OK2 (Rumex patientia R. tianshanicus), ozdobnice (Miscanthus), lesknice rákosovitá případně další výkonné traviny, např. srha laločnatá, ovsík vyvýšený, kostřava rákosovitá, sveřep bezbranný apod. Vliv alternativních energetických rostlin na krajinu Pokud jde o vliv výše diskutovaných rostlin na půdu a krajinu je možné konstatovat následující. U vytrvalých rostlin jako ozdobnice, chrastice nebo křídlatka se půda kromě roku založení porostu nezpracovává. Navíc hustá soustava oddenků a kořenů zpevňuje půdu a prakticky celoroční pokryv půdy zabraňuje v následujících letech erozi půdy. Také opad listů a dalších částí rostlin působí jako mulč, který také zabraňuje erozi půdy a navíc brání růstu nežádoucích plevelů. Zavedením těchto rostlin se zlepší fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd včetně zvýšení jejich organické složky. Navíc existuje reálná možnost, že půda může být vrácena bez větších potíží původnímu užití pro výrobu plodin pro potravinářské účely. Sklizeň uvedených rostlin určených na spalování se uvažuje ve většině případů v předjaří a na počátku jara, takže tam, kde jsou pěstovány dané plodiny nevypadá krajina v zimním období tak pustá a vyklizená a navíc jsou zvěři a ptákům k dispozicí plochy, kde se mohou ukrýt. Uvedené rostliny mohou mít mnohostranný pozitivní vliv na složky životního prostředí. Pěstováním nových rostlin se navíc zvýší biodiverzita zemědělské krajiny (Strašil, 2007). Energetické rostliny je možné pěstovat vedle ploch určených k uvedení do klidu, na plochách devastovaných a určených k rekultivaci, všude tam, kde je ekonomika nutričních plodin neefektivní a dále na území, kde je nutné výraznější snížení vstupů hnojiv a chemie (oblasti s regulovaným režimem hospodaření, PHP, CHKO aj.). Je nutné podotknou, že v CHKO a ZCHU lze pěstovat pouze původní druhy a se souhlasem ochrany přírody, ostatní druhy by měly být povoleny OP i v normální krajině (viz seznam energetických plodin VÚKOZ - PODĚKOVÁNÍ Tento příspěvek byl připraven za podpory projektů MZe ČR č a MŠMT č. LH LITERATURA HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ B. (2002): Vliv minimalizačních a půdoochranných technologiíí na plodiny, půdní prostředí a ekonomiku. Zemědělské informace ÚZPI, č. 3, 103 s. KÁRA, J., STRAŠIL, Z., HUTLA, P., ANDERT, D., JEVIČ, P., ŠEDIVÁ, Z., ADAMOVSKÝ, R., POLÁK, M. (2004): Technologické systémy pro využití biopaliv z energetických plodin. Závěrečná zpráva VÚZT Praha, projektu QD 1209, 121 s. JONES, M.B, WALSH, M. (2001): Miscanthus for Energy and Fibre. Ed.: Jones, M.B. and Walsh M. Published by James a James, 192 p. (Reprinted by Earthscan in 2007) MOUDRÝ, J., STRAŠIL, Z. (1999): Pěstování alternativních plodin. Skripta JU Č. Budějovice, Zemědělská fakulta, 165 s. PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, P. (2004): Biomasa obnovitelný zdroj energie. Ed.: FCC Public, Praha 2004, 286 s. RAUS, A., ŠABATKA, J. (1999): Vliv půdoochranného zpracování půdy na půdní organickou hmotu. Úroda 47, 6: SEMERE, T., SLATER, F.M. (2007): Ground flora, mall mammal and bird species diversity in Miscanthus (Miscanthus x gigantheus) and reed canry grass (Phalaris arundinacea) fields. Biomass and Bioenergy, Vol. 31, 1, STRAŠIL, Z. (2007): Agro-ecological approaches when growing herbaceous energy plants and their effect on soil and the environment. (Agroekologické přístupy při pěstování energetických bylin a jejich vliv na půdu a životní prostředí). In: Proccedings from the 5

6 scientific conference with international participation The tree and flower a part of life, VÚKOZ Průhonice, , p STRAŠIL, Z. (2007a): Vliv stanoviště a některých agrotechnických opatření na obsah popele a energetický obsah fytomasy vybraných plodin. (The influence of site, N fertilization and various terms of harvest on ash and energy contents of phytomass selected crops). In: Sborník příspěvků z 29. Mezinárodního českého a slovenského kalorimetrického semináře, hotel Medlov, Českomoravská vrchovina, , s WEIGEL, A., KUBÁT, J., KORSCHENS, M., POWLSON, D.S., MERCIK S. (1998): Determination of the decomposible part of soil organic matter in arable soils. Arch. Acker. - Pfl.-Bau Bodenkunde, 43: Abstrakt: V článku je obecně pojednáváno o možnostech pěstování alternativních plodin vytipovaných pro energetické využití. Jsou uvedeny plodiny, které jsou vhodné pro pěstování v našich půdně-klimatických podmínkách. Je porovnáván stav fytomasy z hlediska energetického využití v různých termínech sklizně. Jsou porovnávány výhody a nevýhody pěstování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické využití. Je hodnocen vliv pěstovaných alternativních energetických rostlin na krajinu. Klíčová slova: fytomasa, energetické plodiny, termíny sklizně, obsah prvků, energetický obsah Recenzovali: doc. Ing. P. Burg, PhD., Ing. M. Šlajs Kontaktní adresa: Ing. Zdeněk Strašil, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská Praha 6 Ruzyně 6

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina) Aktuální poznatky o možnostech trvale udržitelného pěstování energetických rostlin v Ústeckém kraji Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Česko-německý seminář

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Nedostatek energetické biomasy

Nedostatek energetické biomasy Nedostatek energetické biomasy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt : vpetrikova@volny.cz Tel. 736 171 353 Obnovitelné zdroje energie (OZE) lze jednoduše rozdělit na :

Více

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg Re kulta Re kulta Projekt RekultA Inovační energetické rostliny na těžkými kovy zatížených plochách a regionální přidaná hodnota z bioenergie v euroregionu Krušných hor Chomutov, dne 12.10.2012 Přednáška:

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Biomasa Zdroj energie pro život

Biomasa Zdroj energie pro život Materiál, který vznikl v živé přírodě Biomasa Zdroj energie pro život Jan Habart CZ Biom (Biomasa tedy jsem) Biomasa vzniká primárně fotosyntézou 6CO2 + 6H2O + Energie C6H12O2 + 4O2 Glukosa pak slouží

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ BIOMASY PRO ENERGETICKÉ A PRŮMYSLOVÉ ÚČELY ECONOMY OF ENERGY PLANT GROWING

EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ BIOMASY PRO ENERGETICKÉ A PRŮMYSLOVÉ ÚČELY ECONOMY OF ENERGY PLANT GROWING EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ BIOMASY PRO ENERGETICKÉ A PRŮMYSLOVÉ ÚČELY ECONOMY OF ENERGY PLANT GROWING Zdeněk Abrham, David Andert, Oldřich Mužík, Milan Herout Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Více

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Ing. David Andert 1, Ilona Gerndtová 1, Jan Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i. 2 OSEVA PRO, Zubří ANOTACE

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VLASTNOSTI TOPNÝCH BRIKET Z KOMBINOVANÝCH ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VLASTNOSTI TOPNÝCH BRIKET Z KOMBINOVANÝCH ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ VLASTNOSTI TOPNÝCH BRIKET Z KOMBINOVANÝCH ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ THE PROPERTIES OF HEATING BRIQUETTES FROM COMBINED PLANT MATERIALS P Hutla, P Jevič Výzkumný ústav zemědělské techniky, vvi Praha Abstract

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ

TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ SOLID BIOFUEL FROM GRASSLAND BIOMASS Z. Abrham, M.Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract The recent years are characterized by reduction of

Více

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Co je BIOMASA? Ekologická definice BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Biomasa z energetických rostlin

Biomasa z energetických rostlin Biomasa z energetických rostlin Vlasta Petříková - kontakt : vpetrikova@volny.cz, tel. 736 171 353 Úvod Mezi alternativní zdroje energie patří především biomasa. Ta má rozhodující význam zejména pro vytápění

Více

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

PATRES Školící program. Bioplynové technologie využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Bioplynové technologie Ing. Jiří Klicpera CSc. Ing.Evžen Přibyl ENVIROS, s.r.o. 1 Motto "Já elektřinu ke svému životu nepotřebuji, televizi klidně mohu sledovat

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Odbor životního prostředí KrÚ JMK Ing. Aleš Pantůček 1. Analýza území Jihomoravský kraj je svoji rozlohou čtvrtý největší kraj v ČR, z hlediska počtu

Více

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce Tab. č.: 195 Poř. č. Šťovík krmný Uteuša Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos abs. sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] 6,0 8 4 2 Farmářská cena sušiny [Kč/t] 1000

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 2.6.2013 Anotace a)

Více

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Energetický potenciál biomasy v MSK

Energetický potenciál biomasy v MSK Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

1/47. Biomasa. energetické využití druhy biomasy statistiky

1/47. Biomasa. energetické využití druhy biomasy statistiky 1/47 Biomasa energetické využití druhy biomasy statistiky Biomasa 2/47 tradiční zdroj základní zdroj energie v minulosti energetický potenciál 10x převyšuje energetické potřeby společnosti Průmyslov myslová

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Chrastice rákosovitá. (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek

Chrastice rákosovitá. (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) Autor: Zdeněk Holoubek Náhled Když jsem se narodil, to bylo v roce 1970, prodával můj otec 100 kg pšenice za 300 Kč. Když mě bylo 40 let, prodával jsem 100 kg

Více

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Biomasa - biopaliva. Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu

Biomasa - biopaliva. Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu Biomasa - biopaliva Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu Biomasa jako obnovitelný zdroj energie má 3 základní formy: pevná biomasa především pro vytápění budov, plynná bioplyn,

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

VYUŽITÍ TRAVNÍCH SMĚSÍ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY GRASSMIXTURES UTILIZATION FOR ENERGY PURPOSES

VYUŽITÍ TRAVNÍCH SMĚSÍ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY GRASSMIXTURES UTILIZATION FOR ENERGY PURPOSES VYUŽITÍ TRAVNÍCH SMĚSÍ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY GRASSMIXTURES UTILIZATION FOR ENERGY PURPOSES D. Andert 1, I. Gerndtová 1, J. Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i., 2 OSEVA PRO, Zubří Abstract

Více

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Další aktivity projektu SRCplus Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Projekt SRCplus Pěstování RRD pro jejich lokální využití Podpora a urychlení rozvoje místních dodavatelských

Více

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní: Návrh Vyhláška ze dne 008, kterou se mění vyhláška č. 48/005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/007 Sb. Ministerstvo

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT,

Více

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat?

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat? Rostlinná Pflanzenproduktion produkce/ agrární / Agrarökologie ekologie referát Referat o Nachwachsende obnovitelných surovinách Rohstoffe Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat?

Více

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a

Více

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Půda jako dar a jak s tímto vzácným darem zacházíme Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Některé současné rysy zemědělství v ČR produkce s minimální přidanou

Více

Využití BRO v zemědělství.

Využití BRO v zemědělství. Využití BRO v zemědělství. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Strategický cíl MZe z pohledu zachování úrodnosti půduplatňování výstupů

Více

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 27 213 (PRV) zajišťuje působení Evropského

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Proč se má popel využívat

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektroenergetiky a ekologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zdroje, potenciál a možnosti energetického využívání biomasy Zdeněk Šamlot 2012 Abstrakt Tato

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické využití slámy (Sborník pøednášek) Prosinec 2003 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Ministerstvo zemìdìlství

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Elektrárny. Biomasa v energetice

Elektrárny. Biomasa v energetice Elektrárny Biomasa v energetice Vývoj skladby hrubé výroby elektřiny Indikativní cíl ve výrobě elektrické energie z OZE Směrnice 2001/77/EC o podpoře OZE na trhu s elektřinou EU procentuální podíly výroby

Více

Pěstování plodin pro energetické účely

Pěstování plodin pro energetické účely Projekt reg. č. CZ 1.07/2.3.00/45.0029 VĚDA PRO ŽIVOT, ŽIVOT PRO VĚDU Soutěž projektů žáků a studentů Pěstování plodin pro energetické účely Autor: Petra Víšková žákyně 3. ročníku oboru vzdělání 41-41-M/01

Více

Porovnání topných briket z různých druhů biomasy

Porovnání topných briket z různých druhů biomasy Porovnání topných briket z různých druhů biomasy Mužík, O., Hutla, P., Slavík, J. Klíčová slova: biomasa, topné brikety, obnovitelné zdroje energie. Abstrakt: Příspěvek pojednává o výrobě a vlastnostech

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Peletování biomasy pro energetické účely Bakalářská práce

Peletování biomasy pro energetické účely Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Peletování biomasy pro energetické účely Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Fajman, Ph.D. Vypracovala: Eva

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.

Více

Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s.

Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s. 12/2011 Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s. Akční plán na podporu využití biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracoval: Ing. Tomáš Kaleta Kaštanová 2030/6 709 00 Ostrava - Mar. Hory

Více

VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL

VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL J. Kára 1 ), R. Koutný 1 ), J. Kouďa 2 ) 1 ) Výzkumný ústav zemědělské techniky,

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Současnost a perspektiva pěstování trav a jetelovin na semeno v České republice

Současnost a perspektiva pěstování trav a jetelovin na semeno v České republice Současnost a perspektiva pěstování trav a jetelovin na semeno v České republice doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen Seminář SPJTS 6. 3. 2013 Současná situace v travním

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ

Více

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Metodické vysvětlivky Komentář Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Odhad výnosů a sklizně zemědělských plodin k 20. 6. 2014 porovnání s výsledky v roce 2013 celkem kraje pšenice ječmen žito, oves,

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková VŠB-TUO, Výzkumné energetické centrum - 1 - Co to je logistika? Technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝROBA ALTERNATIVNÍCH PELET BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝROBA ALTERNATIVNÍCH PELET BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ALTERNATIVE PELLETS PRODUCTION BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. MAREK

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Pokřivená ekologie biopaliva

Pokřivená ekologie biopaliva Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Pokřivená ekologie biopaliva Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.32 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš

Více