PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE"

Transkript

1 PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE CULTIVATION AND UTILIZATION OF ENERGY CROPS AS RENEWABLE ENERGY SOURCE Z. Strašil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Abstract This article deals with the cultivation of alternative crops intended for energy use. There are recomended crops suitable for growing in our soil-climatic conditions. Phytomass quality was investigated from the point of energy use in different terms of harvest. Advantages and disadvantages of growing annual and perennial crops for energy use were shown. Effects of cultivated energy crops on the landscape were also evaluated. Keywords: phytomass, energy crops, terms of harvest, content of elements, energy content ÚVOD Energetické plodiny lze zahrnout do obecného pojmu biomasa, což je obecně látka biologického původu vznikající buď záměrně výrobní činností nebo jako odpad ze zemědělské nebo lesní výroby, potravinářství, komunálního hospodářství apod. Biomasu lze považovat za jeden z obnovitelných zdrojů energie, který v sobě skrývá obrovský energetický potenciál. Jeho využití je v současné době omezováno mnoha faktory. Pro energetické účely lze využívat velké množství rozličných plodin. Výrobní cíle pěstování energetických plodin se dají obecně rozdělit následovně: produkce oleje jako paliva, oleje jako maziva pro hydraulická zařízení, biomasy pro využití na energii, bioplynu, produkce pro pyrolýzu, využití vodíku. Zde se budeme zabývat produkcí biomasy pro energetické využití. Procesy při zpracování fytomasy na energetické využití se dají obecně rozdělit na suchou cestu (biomasa má vlhkost pod 50 %) spalování nebo zplyňování rostlinné hmoty a mokrou cestu (biomasa má vlhkost větší než 50 %) - anaerobní fermentace pomocí speciálních bakterií bez přístupu vzduchu, při které se uvolňuje metan jako zplodina metabolizmu, který se využívá pro sdruženou výrobu elektrické energie a tepla kogeneraci. Z mnoha způsobů využití biomasy k energetickým účelům je zatím nejvýznamnější její spalování, výroba bioplynu případně výroba metylesteru. K energetickým účelům lze využít v ČR odhadem kolem 8 mil. tun biomasy. V prvé řadě je třeba lépe využívat stávající převažující zdroje biomasy (dřevo, trávu, slámu). Vedle stávajících zdrojů surovin a energie je třeba zavádět hlavně v marginálních oblastech, které budou v budoucnu hlavně vyčleňovány z potravinářské produkce, pěstování tzv. energetických plodin (Pastorek, Kára, Jevič, 2004). MATERIÁL A METODIKA V článku je pojednáváno o rostlinách, které jsou pěstovány ve světě i u nás pro energetické využití. Jednotlivé vytipované rostliny jsou uvedeny v tab. 1, 2. Výnosy fytomasy vybraných energetických plodin byly každoročně stanoveny ve dvou termínech sklizně. První termín byl na podzim v době před začátkem opadu listů, druhý termín na jaře podle plodin od poloviny do konce března. Ze sklizeného materiálu byly při každém termínu sklizně odebrány cca ½ kg vzorky na stanovení sušiny, obsahu prvků a energetického obsahu. Pro stanovení sušiny byly vzorky dosoušeny při 95 C do konstantní hmotnosti. Obsah jednotlivých prvků v rostlinách byl stanoven dle ČSN ISO Energetický obsah byl stanoven na kalorimetru PARR 1356 podle ČSN VÝSLEDKY A DISKUSE Zdroje energeticky využitelné biomasy v ČR V České republice se v současné době výměra cca 3 mil. l43 tis. ha orné půdy. Na výměře asi 3 mil. 42 tis. ha se pěstují polní plodiny, poskytující suroviny pro potravní řetězec (přímý konzum, suroviny, krmivo). To znamená, že zhruba asi l00 tis. ha orné půdy je vyčleněno z potravinářské produkce a tyto pozemky jsou buď bez obdělávání (samovolný úhor) nebo jsou zatravněny. Zdroje odpadní fytomasy Ze stávající struktury rostlinné výroby v ČR je možné pro účely přímého spalování tzv. "energetické fytomasy" teoreticky využít především posklizňových zbytků, tj. převážně slámy řepky a části slámy obilnin v množství zhruba l,75 mil. t ročně. Ne všechna sláma by však měla být odvezena z pole. Z různých objektivních důvodů doporučujeme, aby pole opustila maximálně jedna třetina vyprodukované slámy. Lze porovnat různé druhy slámy určené pro energetické využití. Obilní sláma Obilní sláma se dá sklízet přímo z pole. Za slunného počasí a při plné zralosti zrna má sláma většiny běžných obilnin vlhkost pod 20 %, při které se nemusí dosoušet. Pokud je její vlhkost vyšší, je třeba nechat slámu na poli aby proschla a potom ji sklidit. Navíc se během lisování nedrolí jako řepková sláma. S výhřevností kolem 15 GJ.t -1 je podobně jako řepková sláma srovnatelná s hnědým uhlím. Množství obilní nebo 1

2 řepkové slámy z jednoho až dvou hektarů prakticky postačuje pro zajištění tepla jedné zemědělské usedlosti nebo venkovského rodinného domku na celý rok. Řepková sláma Nevýhodou řepkové slámy je, že se během lisování drolí a tím je její využitelná výtěžnost z 1 ha snížena na cca 60 %, což činí 3,2 t.ha -1 lisované slámy. Řepková sláma při sklizni má zpravidla obsah vody vyšší než 35%, ale za pěkného počasí již za dva až tři dny dosahuje vlhkosti pod 20 %, což je vhodné pro sklizeň skladování i spalování. Vzhledem ke své struktuře dobře dosychá i pod střechou v prostém průvanu i v balících. Dále je možné využít organické odpady dřevní hmoty z vinařských provozoven, odpady z dřevařských provozoven (odřezky, hobliny, piliny), prořezávky z městské zeleně a lesní odpady dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest (Pastorek a kol., 2004). Energetické plantáže V současné době se ve světě začíná rozšiřovat pěstování rostlin za účelem produkce biomasy tzv. energetické plantáže jednoletých nebo víceletých bylin nebo dřevin. Uvádí se kolem jednoho sta rostlinných druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány jako potenciální zdroj pro energetické využití (Moudrý, Strašil, 1996). Některé druhy a jejich výnosy jsou uvedeny v tab. 1. V tab. 1 jsou uvedeny pro porovnání pouze některé vybrané rostliny a jejich špičkové výnosy na různých místech naší planety. V praxi je většinou dosahováno nižších výnosů (až o 1/3 i více) než je uvedeno v tab. 1. Pro zakládání energetické plantáže je důležitá volba vhodných rostlin. Výběr vhodných druhů energetických rostlin je určován mnoha faktory, jako např. druhem půdy, způsobem využití, pěstební technologií včetně sklizně a dopravy apod. Dále je nezbytné porovnání výnosů s náklady na pěstování a výrobu energie. Přímo pro účely spalování se ve světě ověřuje několik desítek vybraných jednoletých nebo vytrvalých druhů rostlin včetně dřevin. U dřevin se uvažuje o zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin, které mají oproti běžnému způsobu pěstování kratší dobu mezi sázením stromů a těžbou dřeva (2-8 let). V našich podmínkách připadají z jednoletých nebo víceletých do úvahy pro pěstování takové druhy jako jsou Miscanthus, Phalaris, Phragmites, Sorghum, Cannabis, Rumex OK2 apod. Výše uvedené rostliny jsou převážně víceleté a u některých se prvním rokem musí vynaložit značné náklady při zakládání porostu. Plné využití produkce připadá v úvahu až druhým nebo třetím rokem. Doba sklizně je obvykle v zimě nebo brzy na jaře, kdy mají uschlé rostliny nejmenší vlhkost (kolem 15 až 22 %). U víceletých rostlin se předpokládá, že po fázi rozrůstání poskytnou vyšší výnosy než rostliny jednoleté. Jednoleté rostliny mají tu přednost, že jsou určeny pro rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky. Pěstování energetických a průmyslových plodin je až na výjimky, jako je např. řepka nebo kukuřice v zemědělství většinou popelkou. Pokud chceme dosáhnout i u energetických plodin konkurenceschopnosti s ostatními plodinami pěstovanými v podniku, musíme jim věnovat po všech stránkách stejnou pozornost jako nosným plodinám. Pozornost jim musí věnovat nejen zemědělec, ale také celá vědeckotechnická základna včetně šlechtění ale i zpracovatelský průmysl. Tab. 1: Vybrané zdroje energeticky využitelné biomasy ve světě a jejich výnosy sušiny (t.ha -1 za rok). - sestaveno podle různých autorů Rostliny a dřeviny Místo pěstování Výnos sušiny Jednoleté rostliny: Andropogon festucoides USA 30 Kenaf (Ibyšek konopný) USA 49 Víceleté rostliny: Pennisetum USA 48 Vodní hyacint USA 40 Cukrová třtina Havaj 64 Cukrová třtina (max. 124 výnosy) Bambus USA 12 Miscanthus SRN 30 Křídlatka sachalinská Japonsko 22 Lesknice rákosovitá ČR 13 Arundo donax Itálie 40 Artyčok Řecko 35 Dřeviny: Buk Švýcarsko 10 Smrk Japonsko 14 Topol (hybrid) USA 20 Eukalyptus USA 59 Vrba Švédsko 25 Akát USA 10 Obecné zhodnocení pěstování energetických rostlin Stav fytomasy v různých termínech sklizně Z energetického a ekonomického hlediska je také důležité, v kterém termínu plodiny sklízet. Zda v době největšího nárůstu fytomasy, pozdě na podzim nebo brzy na jaře. Obecně největší nárůst fytomasy je u většiny plodin v době kvetení nebo těsně po odkvětu. Potom dochází k postupné ztrátě fytomasy. Sledovali jsme vliv termínu sklizně na výnosy a obsah vody ve fytomase. První termín sklizně byl v období tvorby největšího množství fytomasy. V této době u většiny plodin byl obsah vody ve fytomase v rozmezí 60 až 70 %. Takto vlhká fytomasa se dá přímo využít pouze na výrobu bioplynu. Pokud by se měla používat pro účely spalování přímo v kotlích nebo na výrobu pelet nebo briket je třeba ji dosoušet, za příznivého počasí přímo na poli nebo dosoušet uměle v 2

3 sušárnách. V těchto případech je třeba počítat s dalšími náklady, které nejsou hlavně v případě dosoušení temperovaným nebo horkým vzduchem nejlevnější. Při podzimním termínu sklizně je u většiny sledovaných plodin obsah vlhkosti většinou i nadále relativně vysoký a dosahuje hodnot 50 až 70 % (tab. 2). Výjimku tvoří např. šťovík OK2, který v době zralosti (v polovině srpna) má obsah vody v rostlinách pod 20%. V tomto pozdním termínu sklizně již nemůžeme počítat s přirozeným dosoušením na poli. Jsou dvě možnosti jak se zbavit do zimy přebytečné vody. Buď porost na podzim desikovat nebo jej sklidit a dosušit uměle, ale pouze s umělým dosoušením studeným nebo temperovaným vzduchem. Proto je u většiny vytrvalých plodin určených pro energetické využití výhodnější z hlediska obsahu vody zimní nebo spíše jarní termín sklizně, kdy přes zimu mráz rostliny vysuší. Všechny plodiny kromě čiroku při jarním termínu sklizně měly obsah vody pod 30 % (tab. 2). Takto vlhký materiál lze již bez větších potíží skladovat nebo z něj přímo vyrábět pelety nebo brikety. Tab. 2: Výnosy sušiny (t.ha -1 ), ztráty fytomasy (t.ha -1 ) a obsahu vody (%) daných energetických rostlin v různých termínech sklizně. Podzimní termín sklizně Jarní termín sklizně Zjištěný rozdíl (%) Plodina Sušina (%) Výnos sušiny (t.ha -1 ) Sušina (%) Výnos sušiny (t.ha -1 ) Úbytek vlhkosti Úbytek výnosu Čirok 34 9, , ,5 Křídlatka česká 38 23, , ,1 Lesknice rákosovitá 50 7, , ,3 Kostřava rákosovitá 52 7, , ,9 Ozdobnice 50 15, , ,3 Důležitou otázkou také je, o jaké množství fytomasy se sníží výnosy fytomasy přes zimu olomem, opadem listů apod. Průměrné hodnoty ztrát hmotnosti sledovaných vytrvalých plodin přes zimní období jsou uvedeny v tab. 2. Největší ztráty fytomasy přes zimní období jsme zaznamenali u čiroku (37,5 %) a křídlatky (35,1 %). Relativně nízké ztráty byly naopak u ozdobnice (22,3 %), chrastice (27,3 %) a kostřavy (28,9 %). Zahraniční prameny uvádějí, že ztráty fytomasy nesmí obecně překročit 50 %, jinak je pěstování nerentabilní. Jarní sklizeň je doporučována také proto, že při pozdějších termínech sklizně se snižuje obsah draslíku, chlóru, dusíku, síry i dalších prvků ve fytomase lesknice, ale i dalších hlavně vytrvalých plodin oproti ranným termínům sklizně. Množství živin obsažených rostlinách je na jaře někdy téměř poloviční v porovnání s rostlinami sklizenými např. v srpnu. Jako důvod se uvádí translokace živin do kořenové části a jejich vyluhování během zimy. Porovnání obsahu prvků u lesknice rákosovité při podzimní a jarní sklizni podle našich sledování je uveden v tab. 3. U pozdních termínů sklizně (březen) se např. při spalování fytomasy lesknice zvyšuje teplota spékání popele a jsou zaznamenány nižší emise SO x a NO x oproti ranějším termínům sklizně (červenec-září). Obsah popele v rostlinách je ovlivněn také typem půdy. Bylo zjištěno, že při pěstování lesknice na těžkých jílovitých půdách byl obsah popele 10,1 % v porovnání s rostlinami pěstovanými na půdách humózních, kde byl obsah popele pouze 2,2 % (Strašil, 2007a). Tab. 3: Obsah prvků (% sušiny) v rostlinách lesknice rákosovité v různých termínech sklizně. Termín Obsah prvků v % sušiny sklizně N P K Ca Mg V době kvetení 1,36 0,23 1,05 0,70 0,19 Podzim 0,96 0,17 0,57 0,40 0,12 Jaro 0,92 0,14 0,14 0,25 0,06 Průměr 1,09 0,18 0,59 0,45 0,12 Pro spalování je důležitým faktorem energetický obsah spalovaného materiálu. Jako příklad energetického obsahu fytomasy lesknice rákosovité v různých termínech sklizně za období let uvádí tab. 4. Průměrná energetická hodnota sušiny fytomasy lesknice 17,77 GJ.t -1 je podobná hodnotám hnědého uhlí používaného při vytápění v domácnostech. Obdobné hodnoty výhřevnosti byly zjištěny i u jiných plodin jako např. ozdobnice, kostřavy rákosovité, šťovíku apod. (Kára a kol., 2004). Spalné teplo je silně závislé na vlhkosti fytomasy. Při vlhkosti 50 % je pouze 10,5 GJ.t -1. Při vlhkosti do 20 % vhodné pro přímé spalování ve většině kotlů s nižším výkonem je spalné teplo lesknice 15,7 GJ.t -1 (tab. 4), což odpovídá hnědému uhlí používanému v našich tepelných elektrárnách. Vliv obsahu vody ve fytomase lesknice rákosovité na její energetický obsah je uveden na obrázku 1. Z tabulky 4 je dále patrné, že různé termíny sklizně ani hnojení N průkazně neovlivňují energetický obsah sklizené fytomasy lesknice. 3

4 Tab. 4. Energetické hodnoty nadzemní fytomasy lesknice rákosovité (GJ.t -1 ) při různých termínech sklizně, hnojení N a různém obsahu vody. Ukazatel Termín sklizně Energetická hodnota Spalné teplo suché hmoty 1. termín* 17,658 Spalné teplo suché hmoty 2. termín** 17,814 Spalné teplo suché hmoty 3. termín*** 17,832 Průměr termínů sklizně suché hmoty 17,768 Spalné teplo suché hmoty při hnojení N0 2. termín** 17,564 Spalné teplo suché hmoty při hnojení N3 2. termín** 17,369 Spalné teplo při obsahu vody 50 % 2. termín** 10,472 Spalné teplo při obsahu vody 20 % 3. termín*** 15,730 Poznámky: * odběr v době největšího nárůstu fytomasy ** odběr na podzim *** odběr brzy na jaře hnojení dusíkem v průmyslových hnojivech ( kg.ha -1 ) N0 = 0, N3 = spalné teplo [GJ.t -1 ] sušina (%) Obr. 1: Vliv obsahu vody ve fytomase chrastice rákosovité na její spalné teplo. Porovnání výhod a nevýhod pěstování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické využití Je otázkou, zda dát přednost jednoletým nebo víceletým plodinám. O výběru bude rozhodovat více hledisek, některé jsou uvedeny níže. Z mnoha hledisek se většinou doporučuje a uvažuje s pěstováním vytrvalých plodin pro energetické využití. Mezi ekologické důvody patří především změna teplotních poměrů v půdě (odlišné prohřívání půdy na jaře a na podzim). Mezi ekologické důvody patří především příznivý vliv na strukturní stav půdy (především zvýšení vodostálosti půdních agregátů), zlepšení hospodaření s půdní vodou - zvýšení vododržnosti půdy, omezení neproduktivního výparu vody z půdy mulčem z rostlinných zbytků na povrchu půdy, redukce vodní a větrné eroze, omezení vyplavování pohyblivých forem dusíku při dlouhodobém působení rostlin na jednom stanovišti, zlepšení stavu půdní organické hmoty (obsah a kvality půdního humusu), snížení výskytu plevelů plevelů (Hůla, 2002; Weigel a kol. 1998). Po orbě se organická hmota homogenizuje v celém půdním profilu. Po zavedení vytrvalých rostlin je nižší mineralizace, dochází ke zvýšené akumulaci organické hmoty hlavně ve formě humusotvorného transformujícího se materiálu, který tvoří povrchový mulč. Půda se svými vlastnostmi více přibližuje vlastnostem původního optimálního klimaxového stadia stadia (Raus, Šabatka, 1999). Pro zemědělskou praxi jsou významné především ekonomické dopady. Vytrvalé rostliny v porovnání s pěstováním jednoletých přinášejí zejména úspory práce a energie. Vytrvalé rostliny poskytují během vegetace nebo přes zimní období, pokud jsou až sklízeny na jaře, životní prostor a úkryt mnoha druhům ptáků, ale i dalším druhům větších či menších obratlovců i bezobratlým živočichům (Semere, Slater, 2007). 4

5 Z dovezených nových rostlinných druhů, pokud je budeme chtít pěstovat, je třeba vybírat takové, které nejsou agresivní vůči svému okolí a mají omezenou možnost se šířit dále do krajiny. Jednoleté plodiny můžeme každoročně zařadit do rotace osevních postupů. Je důležité zařadit je po vhodné předplodině. Jednoleté plodiny, jako např. kukuřici je třeba pěstovat na místech, kde nedochází běžně k půdní a větrné erozi. Při pracovních operacích nepoužívat pasivní nářadí, které místy utlačí půdu a zhorší tak její propustnost pro vodu. Také je vhodná, v rámci možností, redukce a zjednodušení počtu vstupů na půdu před setím a po zasetí, aby se zabránilo utužení půdy. Obecně platí, že ekonomicky a energeticky efektivnější je pěstování rostlin víceletých a vytrvalých, než tradičních jednoletých (pokud to není vedlejší produkt jako sláma obilovin či olejnin). Pěstováním netradičních vytrvalých plodin lze efektivně snížit celkové náklady na produkci jednotky biomasy a zásadně zvýšit poměr výstupu energie ke vstupu neboli "output:input" 4 až 10 krát (Jones, Walsh, 2001). Je to dáno tím, že při pěstování vytrvalých rostlin jsou nejvyšší náklady v prvním roce - tj. při založení plantáže (tyto náklady mohou být dokonce mnohem vyšší než u tradičních plodin). V následujících letech celkové náklady na pěstování vytrvalých rostlin prudce klesají, neboť odpadají náklady na zpracování půdy a setí, snižují se náklady na hnojení a chemickou ochranu apod. Jako zdroje fytomasy určené pro energetické využití lze použít v našich podmínkách následující plodiny, které jsou vhodné do energetických plantáží. Jsou to energetické dřeviny. Pro ČR jsou nejvhodnější topoly, vrby. Dále lze využít tzv. energetické byliny. Pro energetické využití se hodí jednoleté energetické plodiny, jako jsou např. kukuřice, čirok, tritikale, nebo vytrvalé plodiny nedřevnaté, jako jsou mužák prorostlý, šťovík - Rumex OK2 (Rumex patientia R. tianshanicus), ozdobnice (Miscanthus), lesknice rákosovitá případně další výkonné traviny, např. srha laločnatá, ovsík vyvýšený, kostřava rákosovitá, sveřep bezbranný apod. Vliv alternativních energetických rostlin na krajinu Pokud jde o vliv výše diskutovaných rostlin na půdu a krajinu je možné konstatovat následující. U vytrvalých rostlin jako ozdobnice, chrastice nebo křídlatka se půda kromě roku založení porostu nezpracovává. Navíc hustá soustava oddenků a kořenů zpevňuje půdu a prakticky celoroční pokryv půdy zabraňuje v následujících letech erozi půdy. Také opad listů a dalších částí rostlin působí jako mulč, který také zabraňuje erozi půdy a navíc brání růstu nežádoucích plevelů. Zavedením těchto rostlin se zlepší fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd včetně zvýšení jejich organické složky. Navíc existuje reálná možnost, že půda může být vrácena bez větších potíží původnímu užití pro výrobu plodin pro potravinářské účely. Sklizeň uvedených rostlin určených na spalování se uvažuje ve většině případů v předjaří a na počátku jara, takže tam, kde jsou pěstovány dané plodiny nevypadá krajina v zimním období tak pustá a vyklizená a navíc jsou zvěři a ptákům k dispozicí plochy, kde se mohou ukrýt. Uvedené rostliny mohou mít mnohostranný pozitivní vliv na složky životního prostředí. Pěstováním nových rostlin se navíc zvýší biodiverzita zemědělské krajiny (Strašil, 2007). Energetické rostliny je možné pěstovat vedle ploch určených k uvedení do klidu, na plochách devastovaných a určených k rekultivaci, všude tam, kde je ekonomika nutričních plodin neefektivní a dále na území, kde je nutné výraznější snížení vstupů hnojiv a chemie (oblasti s regulovaným režimem hospodaření, PHP, CHKO aj.). Je nutné podotknou, že v CHKO a ZCHU lze pěstovat pouze původní druhy a se souhlasem ochrany přírody, ostatní druhy by měly být povoleny OP i v normální krajině (viz seznam energetických plodin VÚKOZ - PODĚKOVÁNÍ Tento příspěvek byl připraven za podpory projektů MZe ČR č a MŠMT č. LH LITERATURA HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ B. (2002): Vliv minimalizačních a půdoochranných technologiíí na plodiny, půdní prostředí a ekonomiku. Zemědělské informace ÚZPI, č. 3, 103 s. KÁRA, J., STRAŠIL, Z., HUTLA, P., ANDERT, D., JEVIČ, P., ŠEDIVÁ, Z., ADAMOVSKÝ, R., POLÁK, M. (2004): Technologické systémy pro využití biopaliv z energetických plodin. Závěrečná zpráva VÚZT Praha, projektu QD 1209, 121 s. JONES, M.B, WALSH, M. (2001): Miscanthus for Energy and Fibre. Ed.: Jones, M.B. and Walsh M. Published by James a James, 192 p. (Reprinted by Earthscan in 2007) MOUDRÝ, J., STRAŠIL, Z. (1999): Pěstování alternativních plodin. Skripta JU Č. Budějovice, Zemědělská fakulta, 165 s. PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, P. (2004): Biomasa obnovitelný zdroj energie. Ed.: FCC Public, Praha 2004, 286 s. RAUS, A., ŠABATKA, J. (1999): Vliv půdoochranného zpracování půdy na půdní organickou hmotu. Úroda 47, 6: SEMERE, T., SLATER, F.M. (2007): Ground flora, mall mammal and bird species diversity in Miscanthus (Miscanthus x gigantheus) and reed canry grass (Phalaris arundinacea) fields. Biomass and Bioenergy, Vol. 31, 1, STRAŠIL, Z. (2007): Agro-ecological approaches when growing herbaceous energy plants and their effect on soil and the environment. (Agroekologické přístupy při pěstování energetických bylin a jejich vliv na půdu a životní prostředí). In: Proccedings from the 5

6 scientific conference with international participation The tree and flower a part of life, VÚKOZ Průhonice, , p STRAŠIL, Z. (2007a): Vliv stanoviště a některých agrotechnických opatření na obsah popele a energetický obsah fytomasy vybraných plodin. (The influence of site, N fertilization and various terms of harvest on ash and energy contents of phytomass selected crops). In: Sborník příspěvků z 29. Mezinárodního českého a slovenského kalorimetrického semináře, hotel Medlov, Českomoravská vrchovina, , s WEIGEL, A., KUBÁT, J., KORSCHENS, M., POWLSON, D.S., MERCIK S. (1998): Determination of the decomposible part of soil organic matter in arable soils. Arch. Acker. - Pfl.-Bau Bodenkunde, 43: Abstrakt: V článku je obecně pojednáváno o možnostech pěstování alternativních plodin vytipovaných pro energetické využití. Jsou uvedeny plodiny, které jsou vhodné pro pěstování v našich půdně-klimatických podmínkách. Je porovnáván stav fytomasy z hlediska energetického využití v různých termínech sklizně. Jsou porovnávány výhody a nevýhody pěstování jednoletých a vytrvalých plodin pro energetické využití. Je hodnocen vliv pěstovaných alternativních energetických rostlin na krajinu. Klíčová slova: fytomasa, energetické plodiny, termíny sklizně, obsah prvků, energetický obsah Recenzovali: doc. Ing. P. Burg, PhD., Ing. M. Šlajs Kontaktní adresa: Ing. Zdeněk Strašil, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská Praha 6 Ruzyně 6

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ

TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ SOLID BIOFUEL FROM GRASSLAND BIOMASS Z. Abrham, M.Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract The recent years are characterized by reduction of

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

Pěstování plodin pro energetické účely

Pěstování plodin pro energetické účely Projekt reg. č. CZ 1.07/2.3.00/45.0029 VĚDA PRO ŽIVOT, ŽIVOT PRO VĚDU Soutěž projektů žáků a studentů Pěstování plodin pro energetické účely Autor: Petra Víšková žákyně 3. ročníku oboru vzdělání 41-41-M/01

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny

Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny Úvod Česká republika představuje 78 tisíc km 2 přírodně nesmírně pestrého území. V první řadě se jedná o centrální evropské rozvodí. Tři

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček 1. ÚVOD S rostoucí poptávkou po biomase pro energetické účely se stává stále důležitější

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ THERMICAL UTILIZATION OF THE SEPARATE AFTER AN ANAEROBIC FERMENTATION OF BIOLOGICALY DECOMPOSABLE WASTE R. Koutný 1),

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

Nepotravinářské využití zemědělské půdy

Nepotravinářské využití zemědělské půdy Nepotravinářské využití zemědělské půdy V současné době se začíná celosvětově usilovně hledat náhrada za fosilní energetické zdroje, jejichž zásoby se v posledních letech rychle snižují. Nezbývá nic jiného,

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské

Více

Využití rostlinné biomasy v energetice

Využití rostlinné biomasy v energetice Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Využití rostlinné biomasy v energetice Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase V rámci projektu Podpora lokálního vytápění

Více

60 let dlouhodobých pokusů v České republice

60 let dlouhodobých pokusů v České republice Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Vás srdečně zve na mezinárodní konferenci 60 let dlouhodobých pokusů v České republice 22. 24. červen 2015 Praha, Česká republika 1. cirkulář Dovolujeme si Vás pozvat

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE

DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE J. Souček, A. Bartolomějev, Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Více

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi Sucho a degradace půd v České republice - 214 Brno 7. 1. 214 Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi J. Haberle 1, P. Svoboda 1, V. Vlček 2, G. Kurešová

Více

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) Regionální sítě pro rozvoj udržitelného Regional Networks trhu s bioenergií for the development v Evropě of a Sustainable Market for Bioenergy in Europe Bioenergetický

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Tomáš Litschmann Ivan Oukropec V rámci celkového trendu v pěstování speciálních plodin, spočívajícího v posunu k integrované produkci

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

1. Meziplodiny jako součást systémů hospodaření

1. Meziplodiny jako součást systémů hospodaření 1. Meziplodiny jako součást systémů hospodaření na půdě 1. Meziplodiny jako součást systémů hospodaření na půdě Meziplodiny jsou plodiny, které lze na základě jejich biologických vlastností využít pro

Více

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Podpora pěstování energetických plodin SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Legislativní úprava poskytování dotací na podporu EP Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování

Více

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí NÁVODY PRO LABORATOŘ PALIV 3. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Michael Pohořelý, Michal Jeremiáš, Zdeněk Beňo, Josef Kočica Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Teoretický úvod Základním rozborem

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III

Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Určující faktory návratnosti investic do BPS Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

VERNER udává směr vývoje v ČR

VERNER udává směr vývoje v ČR EXPERT NA TEPLO společnost VERNER přední český výrobce kotlů na biomasu vlastní konstrukce a vývoj moderní výroba EN ISO 9001:2008 tradice a zkušenost -18 let na trhu export do celého světa komfortní obsluha

Více

Projekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA Brno, 10. 12. září 2012 www.ebtc.eu EBTC Představení projektu Hospodářská komora České republiky vyhrála výběrové řízení na tzv. Contact

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství ČR Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Agroklimatické mapy pro vymezení oblastí se zvýšeným rizikem nedostatku vody v kořenové

Více

BIOPALIVA VE FORM TOPNÝCH BRIKET BIOFUELS IN THE FORM OF HEAT BRIQUETTES

BIOPALIVA VE FORM TOPNÝCH BRIKET BIOFUELS IN THE FORM OF HEAT BRIQUETTES 1, 3 665.11.02 67 BIOPALIVA VE FORM TOPNÝCH BRIKET BIOFUELS IN THE FORM OF HEAT BRIQUETTES Petr Hutla Výzkumný ústav zem lské techniky, v.v.i. Praha 6 Ruzyn, Drnovská 507, 161 01 Research Institute of

Více

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. PROVOZNÍ PODPORA VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1.A) JAKÉ TEPLO MÁ NÁROK NA PODPORU (1/4) Podpora využití tepla z BPS formou

Více

Ochrana půdy, vody a krajiny

Ochrana půdy, vody a krajiny Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje

Více

Inovativní rozvoj odbornosti v zemědělství a potravinářství. Seminář. Problematika a inovace konvenčního a minimalizačního zpracování půdy.

Inovativní rozvoj odbornosti v zemědělství a potravinářství. Seminář. Problematika a inovace konvenčního a minimalizačního zpracování půdy. Lektor: Inovativní rozvoj odbornosti v zemědělství a potravinářství Seminář Problematika a inovace konvenčního a minimalizačního zpracování půdy Prof. Ing. František Bauer, CSc. Termín 11.12 2013 v době

Více

STUDIE v rámci projektu Možnosti lokálního vytápení a výroby elektriny z biomasy. Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy

STUDIE v rámci projektu Možnosti lokálního vytápení a výroby elektriny z biomasy. Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Kolonicny, Pavel Janásek Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy STUDIE v rámci projektu Možnosti lokálního vytápení a výroby elektriny z biomasy Projekt je spolufinancován

Více

Oponenti Prof. Ing.Radomír Adamovský, DrSc., ČZU Praha MZe Praha. Technická spolupráce Pavla Měkotová

Oponenti Prof. Ing.Radomír Adamovský, DrSc., ČZU Praha MZe Praha. Technická spolupráce Pavla Měkotová V publikaci jsou využity výsledky výzkumných prací z projektů v oboru obnovitelných zdrojů energie a bioplynu, které se řešily ve VÚZT, v.v.i., jedná se o významnou část výzkumného záměru VÚZT, v.v.i.

Více

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání

Více

Technologie. Podrobný procesní diagram expertního systému je uveden na schématu.

Technologie. Podrobný procesní diagram expertního systému je uveden na schématu. Modelování a ekonomické hodnocení investičních záměrů v oblasti energetického využití biomasy Ing. Oldřich Mužík, Ph.D., Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. David Andert, CSc.; Výzkumný ústav zemědělské techniky,

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní Ústav zemědělské ekonomiky a informací Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní (certifikovaná metodika) Autoři: Ing. Martin Plášil Ing.

Více

ROSTLINY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY

ROSTLINY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY ROSTLINY PRO ENERGETICKÉ ÚČELY Vydala: Česká energetická agentura Vinohradská 8 120 00 Praha 2 tel: 02 / 2421 7774, fax: 02 / 2421 7701 e-mail: cea@ceacr.cz www.ceacr.cz Zpracovala: Ing. Vlasta Petříková,

Více

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA RESPONSIBLE CARE ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO UŽITU ITÍ BIOSLOŽEK V DOPRAVĚ A CHEMICKÉM PRŮMYSLU USTAVUJÍCÍ VALNÁ HROMADA 19.6.2008 Pavel Švarc ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA BIOPALIVA Cílem Platformy

Více

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye

Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye Přírodní minerální hnojivo z Paraguaye EcoStone, před vulkanická hornina, je základní mateřskou stavební složkou všech zemin na světě. Skládá se z drtě hornin vybraných vědeckými pracovníky z oboru geologie.

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2 Dřevní pelety Vznikají stlačením dřevního prachu, drtě či pilin. Někdy se do pelet přimíchává také kůra. Nejkvalitnější jsou pelety světle zbarvené, tmavší odstíny prozrazují přítomnost příměsí s horší

Více

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Funkce půdy Produkční funkce půdy fixace rostlin výživa rostlin (voda, živiny) Kulturní

Více

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření / / / Registrační číslo žádosti Strana 1 Žádost o zařazení a poskytnutí dotace v rámci Agroenvironmentálního opatření Razítko místa příjmu žádosti*: Registrační číslo žadatele: Datum příjmu žádosti*: Podpis

Více

4 Praktické využití biomasy

4 Praktické využití biomasy 4 Praktické využití biomasy Jakým způsobem a v jakých případech budeme nakonec biomasu prakticky využívat, závisí na mnoha faktorech: 1. Druh a forma biomasy například kusové dřevo je ideální pro topení

Více

Nízkoenergetické domy versus energetické úspory (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51 Environmentalistika a stavitelství

Nízkoenergetické domy versus energetické úspory (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51 Environmentalistika a stavitelství TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Nízkoenergetické domy versus energetické úspory (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více

HODNOCENÍ KVALITY ZPRACOVÁNÍ PŮDY V ZÁVISLOSTI NA ROVNOMĚRNOSTI ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ PO SKLIZNI PŘEDPLODINY

HODNOCENÍ KVALITY ZPRACOVÁNÍ PŮDY V ZÁVISLOSTI NA ROVNOMĚRNOSTI ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ PO SKLIZNI PŘEDPLODINY HODNOCENÍ KVALITY ZPRACOVÁNÍ PŮDY V ZÁVISLOSTI NA ROVNOMĚRNOSTI ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ PO SKLIZNI PŘEDPLODINY JIŘÍ MAŠEK, MILAN KROULÍK, ZDENĚK KVÍZ, JOSEF HŮLA, PAVEL PROCHÁZKA Katedra zemědělských

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov Zubří Ing. Zdeněk Both, Ph.D., doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská RožnovZubří OSEVA vývoj a výzkum

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax

Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax Zdanění plynných paliv spotřební a ekologickou daní Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax Ing. Josef BŘEZINA, CSc Anotace: Příspěvek je zaměřen na zdanění plynných paliv spotřební daní

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více