DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI"

Transkript

1 DGTÁLNÍ KNHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANCKÉ SPOLEČNOST Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska. digitalizace: Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti digitalizované dílo: Říčan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava 7:

2 Les especes du genre Titanoeca en Tchécoslovaquie Thor. li Ji Sin.rJ!;;/. rrrf. ti /.1 Vl, V-f'1r.vH 1'7 J 2.,s. :J- G. Rícan (Hovezína Moravc) 1 RÉSUMÉ. Dans son travail ' auteur a résumé, selon ses forts, toutes les indicdtions possibles des especes du genre Titanoeca Thor. n Tehé. coslovaquie (publiées dans la littérature) et illes a complétées par de nombreuses découvertes nouvelles. a présenté les tableux des espces et il est arriv a indiquer les 4 especes qui se trouvent en Tchéco sovaquie de la 'vue de la distribution géographique Comme des éléments différents. Pastviny okresu v rnoravských il.' vsetlnskeho Karpatech (Predloženo 5. rí j na 9 3 ) 1. Le pays, ou on trouve Titanoeca obscura e plus, c' est l' Europe centrale. Au sud tt au nord, elle devient plus rare et c' est pourquoi on peut ' indiquer comme ' es pec e d e l' Eur o p e cen t r a e.. 2. On trouve Titanoeca schineri mrtout dans les pays autour de la Mer noire. De la pénerre une branche par 1J. Méditerrannée jusqu, aux Basses-Alpes, la seconde a travers la Hongrie et l' Autrichc en un aréal continu sur la térritoire de la Tchécoslovaquie, ou elle a probablement la frontiere du nord dc sa distribution. L' autem regarde T. schineri comme l' es pec e po n ti q u e. J. Titanoeca tristis, répandue dans la Méditerrannée européenne, es tun e es pec e m é d i t e r ran n e. L' endroit, ou on la trouve [e plus au nord en Europc centrale, ce sont les Pavlovské vrchy en Moravie du sude. C' est iei ' auteur \' a trouvéc pour la premiere fois pour la faune d:.:la Tehécoslovaquie. 4 Titanoeca veteranic,l, une nou velle espece pour la Tchécoslovaquie, es tun e es pec e pa nn o n i q u e, comme il ressort de cela qu' elle a un aréal étroit de sa distribution (1a Slovaquie, la Hongrie, l' Autriche et la Serbie du nord). y a quelques especes de l élément pannonique, qui pénctrent le long des rivieres jusqu' ell Moravie [comme par exemple les araignées Euophrys obsoleta (E. S.), Aelurillus v-insignitus var. absoletus Kulcz. l' cscarbot Dorcadion pedestre Poda et les autres] et c' est pourquoi ' auteur suppose qu' on peut trouver la T. veteranica aussi en Moravie. Jusqu' ici elle est connue aux environs carstique de Plešivecen Slovaquie, L' auteur croit de son devoir.de rendre graces a M. e docteur G. von KOLOSV ÁR Y, professeur a l' université de Budapest qui eur a bonté de lui prerre les matériaux wmparatifs et a M. e docteur E. REMOSER a Wien qui ui a fait savoir quelques indications nécessaires avec une complaisance extraordinaire. 24 S mapkou a 4 fotografickými snímky Pastviny mely od pocátku osídlení hor moravského Valašska velký význam pro výživu obyvatelstva pri nedostatku orné pudy, které je v príkrých kopcích karpatských poskrovnu. Hornatá puda s príkrými svahy nutila k pastevnictví. Slovo Valach, puvodem z reci rumunské, znací pastevce koz a ovcí. Pastvy byly zakládány hned pri kolonisaci, která se zacala v území okresu vsetfnského teprve na konci 13. stoletf, v horní pak jeho cásti od Hovezí na východ až po válce tricetileté. V popisu pastvin podáváme napred všeobecné poznámky o porostu pastvin, pak sociologické snímky a jejih rozbor, ke konci poznámky o význacnejších rostlinách pastvl1. A) Všeobecné poznámky GeologickÝm podkladem zdejších hor je karpatský pískovec ze starších tre tihor (flyš). Na hrebenu Javorníku jest jemnozrnný, dává pudu težkou, slinitou, od nekterých geologu pocítá se tento pískovec k útvaru krídovému; hasivka orlicí, boruvka, vres, bríza jsou na jeho pude málo rozšíreny. Na podobnou težkou pudu vetrá hodne kremenitý pískovec jemnozrnný, zvaný hieroglyfový, skláda jící údolí Becvy a jižní svahy hor Vsatských, také zde jest málo rozšírena hasivka orli cí, vres a bríza. Tretf odstín pískovce eocenového, zvaný magurský, jest hrubozrnný a skládá hreben hor Vsatských, jejich svahy a odnože severní. Vetrá na pudu lehcí, píscitou, na které hojneji roste hasivka orlicí, metlice krivolaká, vres, boruvka, a bríza dríve tvorila celé lesní porosty. Pastvin je v okresu vsetínském velmi mnoho, zabírají ctvrtinu vší pudy (24%, pole 28%, louky 10%, lesy 38 %). Zakládány byly Sbornik Prirodovedecké spolecnosti v '10r. Ostrave, r

3 po vykácení bukového pralesa na svazích príkrejších, které se nehodíly ani k orbe, ani na louky, nejpríkrejší svahy ponechány lesem. Klimatické pomcry jsou pro pastvy príznivé, zpusobují vydatné srážky a dávají dosti dnu slunecných. Podle Vlastivedy moravské, okres Vsetín, vyjímáme d:lta pozorovacích stanic v tabulce: \-'-= V}-.šk- a-nd! ; morem m teplota Rocní 'Vý-;-a-r-o-c-ní-c-h-R-o-cl1-ícd;1-':1 srážek mm se srážkami :i 1\- li;=v=se=tí=n === \' tálková ' ! \ Hoš Hov li Velk Zí, 390 i 7=-_1 129 i e KarlovlCe 515 6' Data platí ovšem jen pro povetrnostní pomery dole v údolí, na horských hrebenech jsou pomery jiné, s pribývající výškou ubývá teploty a pribývá vodních srážek. Ve výškách nad 800 m leží sníh až do dubna, ve stinných roklích až do zacátku kvetna. V Hovezí je nejvíce dnu slunecných, což vysvetluje nejhojnejší výskyt druhu teplobytných na pastvinách (válecka práporitá, horec brvitý, cernohlávek drípatý, pchác nízký, ruže ellipticná, ruže vinná). Pri dostatecné atmosférické vlhkosti jsou pastvy zdejší hodne suché, což zpusobuje rychlý odpad vody deštové na príkrých svazích. Proto mokriny nacházíme na pastvách jen výjimecne v nepatrném rozsahu s porostem travin a vtroušenými obecnými síti-. v' naml a ostncen11. Vlivem chudé, m á lov ý ž i v n é pud y na podklade pískovcovém mají zdejší pastvy zvláštní ráz v složení trávníku, který odpovídá planosti pudy. Z travin prevládá psinecek obecný a kostrava cervená, spokojující se s pudou méne výživnou, z peren prevládají taktéž druhy na chudou pudu prizpusobené, vetšinou vzrustu drobného (mochna nátržník, ledenec, bedrník, cernohlávek obecný, svetlík, jitrocel kopinatý). Po pravidle se trpí na pastvách nadrost kerový s prevládajícím jalovcem, jenž je pro vzhled pastvin zvlášte príznacný. Zvláštní ráz pastvin urcuje také samo p a sen í, že podporuj druhy, které snesou hnojení od dobytka a vlivem pevných oddenku mohou rusti na pude ušlapané a ztvrdlé, jako jetele, mochny, pampeliška. Rozdíl v porostu pastvy kraví a ovcí vyplývá z povahy obou techto zvírat. Kráva je povahy líné, pase se trvale na jednom i,1 { l ft místc, dukbdncji trávník vypásá a pohnojí, proto jc na kraví pastv porost hustší travinami a obsahujc více motýlokvetých a druhu pastvinných. Ovce je povahy tekavé, nevypás:l jedno místo du kladnc, jen jednotlivé rostliny okusujc, hned prechází dále a méné hnojením pereny hubí. Proto pastvy ovcí bývají na druhy bohatš, zvláštc na príkrejších stráních. To platí ovšem jen, pokud se pud\' pastviny nezmocní smilb, která se spíše rozrustá na pastvách ovcích, na pastvách kravích hubí se více smilka hnojením pasoucího se dobytka. Na pastvách príkrých svahu vyšlapává si dobytek chodnícky po délce pastvy vlivem pasení se smcrem délky svahu, zvlášte to ciní dobytek hovczí, který se nerad pohybuje na príkrém svahu nahoru a dolu. Takové chodnícky jsou již z dálky patmy a nápadny približne rovnobežnou hého metru. vzdáleností od sebe na jeden až na pul dru- H a v ní typ zdejších pastvin je dle prevládající trávy typ p s i n e c k o v Ý (A g r o s t i e t u ml, s psineckem vyniká i kostrava cervená, která místy, zvlášte v zastínení blíže keru, jest nekdy i hojnejší než psinccek. K temto hlavním druhum travním se pridružují do porostu dosti hojne trávy tomka vonná, trojzubec, smilka s vícero druhy pastvinnými, zvlášte mochna nátržník, jetel plazivý i lucní, štírovník, materídouška, svetlík, jitrocel kopinatý, chlupácek a pampeliška obecná. V e dle j šít y p pastvy psineckové predstavují pastvy s dr u h y tep o byt n Ý m i na výslunných svazích jižních neb západních. Z druhu tech tu vyniká válecka práporitá, která sice nad psineckem a kostravou neprevládá, ale zúcastnuje se na porostu vysokou abundancí. Krome této trávy jsou tu pozoruhodné rozchodník tenkolistý, druhy repík, teplobytné pryskyrník krvavec menší, horec bambulinatý, brvitý, cernohlávek drípatý, pchác nízký. Nalézáme zde i pastvy smíšených typll s kostl-avou ovcí (snímek c. 6 a 21), s ostricemi (sn. c. 3) a s vresem (sn. c. 11, 12), než pastvy tyto nemají širšího významu, ježto se vyskytují jen na málo místech. D r u h Ý m h a v ním typ e m zdejších pastvin jsou pastvy s m i k o v é (N ar d e t u m), jejich význacnými pruvodci krome druhu pastvinných jsou jmenovite ostrice kulkonosná a nátržník, boruvka jen ve výškách nad 800 m a metlice krivolaká jen na Beneškách. Smilkoviny zdejších nigích poloh podobají se chudostí druhu a vetší rozpínavostí smilky smilkovinám vysociny éeskomoravské dle lícení Dr. K. Do min a: Pro b é m y a m e t o d y, 1923, str Ve dle j šít y p smilkovin s druhy subalpins kým i vyskytuje se ve Vel. Karlovicích vorníku ve výšce nad 950 m. Do porostu na hrebenu smilkového, pohorí Ja dosti pro' niknutého kostravou cervenou, psineckem a borllvkou, )sou vtroušeny hlavne jílek alpský, bika žlutavá, bika lesní, kýchav1ce, moch:l 26 i.

4 zlatá, pryskyrník platanolistý, ale druhy tyto nejsou význacnými pruvodci.smilkovin, výskyt jejich je zde podmíncn nadmoi'-skou výškou nad 950 m. JeŽto k jmenovaným druhum subalpinským pridružuje 'se tu i více druhu kvetnatých, mají tyto pastvy javornické veselý vzhled a pro tuto vlastnost jsou zdejší subalpinská nardeta zvlášte zajímavá u porovnání s jednotvárným rázem nardet subalpinských v jiných krajinách, na pr. na Šumave, jak tamní nardeta popisuje Dr. Kle c k a (Sbor..csl. akademie zeme del. 1930). Prícinou vetšího oc tu kvetnat' ch druhu na tcchto smilkovinách a o o nost, že smilka nena la osud takové revah ab iné druhy dukladne vyt aca. Kvetnatost zvláste vymká, když na nekteré pastve se pase až koncem léta, aby se vysecením travnatcjších míst získalo krmivo pro zimu (viz snímek c. 37). V nadrostu_dtiliú::]l pastvin psineckových i smilkovýchje pravidelným._uvodcemjalovec, takže je mužeme nazývati pastvanu!alovc;;qyýml.xel-e-jalovcóvebývijío,fsébe-yzdáleny na 2 až více metru dle toho, jak je majitel pastvy trpí nebo hubí. Méne je z keru rozšíren hloh a trnka, více šípek. Jen na pastvách, zrídka na mezích vyskytují se tu ruže teplobytné, ruže plotní, ruže vinná a ruže ellipticná. Líska tvorí na nckterých pastvách v obci Hovezí i celé porosty. Nadrost kerový do snímku pojat nebyl, kere se na pastvc vypalují a vykopávají a proto predstavují živel nestálý, závislý od zpusobu, jak intensivne se pastva obhospodaruje. V travinném porostu pastvin prevládá psinecek s kostravou cervenou, k nimž se pridružuje jen nekolik druhu trav, zvlášte tomka vonná, treslice a na výslunných místech válecka práporitá. Tyto druhy travní a s nimi spolcené pereny jsou spolu vyrovnány a usporádány v urcité r o v n o v á z e, kterou vyjadrujeme ve snímku stupnicí hojnosti. Byla-li rovnováha v porostu nejakým vnejším zásahem porušena, zase se casem vyrovnává. Byl-li na pr. vykopán jalovcový ker, po nemž zustane kolo holé pudy asi 30 cm v prumeru, obsadí tuto prázdnou pudu nejprve skoro výlucne psinecek, aneb na príkrém výslunném svahu válecka. Po nekolika letech dostaví se na místo to i ostatní trávy s druhy kvetnatými a vytlacují vniklou travinu, až ji zatlací do toho pomeru hojnosti, v kterém se udržuje v konkurenci travin. Aneb povstává na pastve porušení rovnováhy v porostu hnojením od dobytka. Na pohnojeném míste príštího roku rozmnoží se motýlokveté na dobu 2-3 let, aby se pak omezily zase jen na to množství, které tu bylo dríve. Ze jen urcité, jmenované druhy travin v trávníku pastvin se vyskytují a scházejí tu druhy hojne rostoucí v údolích (na pr. kostrava lucní, lipnice lucní, srha lalocnatá, trojštet), vysvetlujeme nejsnáze malou výživností pudy na horských svazích, s kterou se jen málo 28 druhu travin spokojí, pak tou okolností, že hned pri osídlení tyto traviny po vykkení lesa ptldu ob,adily a posud se na ní udržely. To se zde d' a posu d pozorovati. pnv z a r uo s t a n sec v ' travm, '1{cm. Po vykácení lesa se v seci usazuje z travin nejprve psinecck, za ním se dostavuje kostrava cervená a teprve když vzrustáním kultury smrkové mizí rostliny secové, houstne trávník a tu se k jmenovaným dvcma travám pridružuje i tomka a treslice, ovšem jen na nekolik let, pokud rozrustající se stromky zastínením trávník úplne nevyhubí. Dle tohoto zpusobu zarustání sece trávníkem soudíme, že zdejší porosty smilkové, které vetšinou na horských hrbetech nad pásem lesu se nacházejí, jsou druhotné, vytlacujíce behem staletí porost psineckový, který pudu lesní prvotne zaujal. Ohledáváme-li porost pastviny, shledáme brzy, že týž není na celé pastve stejnomerný v tom slození, pk seznáme na SOCOlogickém snímku, ale že vykazuje mnohé va r i a n t y (odchylky). Predne nacházíme hrboly a byt byly i nepatrného rozsahu, Již se na nich ukazuje vliv sucha hojnejším výskytem nekterých rostlin suchobytných, jako jsou psinecek, trojzubec, materídouška, kociánek, chlu pácek. Podie hrbolu bývají dolinky, kde vlivem vlhkosti zjevuje se bujnejší vzrust travin, pryskyrníku, jetelin, pampelišek. Zde je patrný rozdíl mezi stejnomerným povrchem louky a neurovnanoll pudou pastvy. Pri zakládání louky byla povrchu pudy venována vetší péce k vuli secení, hrboly byly vyrovnány, kamení odstraneno a pak behem casu pravidelným secením trávníku puda louky se stále více vyrovnávala. Povrchu pastviny nebyla však taková pozornost venována, ale ponechávaly se hrboly a doliny povstalé vi' vraty stromu dosti nevyrovnané, kameny se nevykopaly a tak vyrostl trávník na místech nerovných a nerovnost pudy se na pastve ješte k tomu zvetšuje vyšlapáváním pudy dobytkem a odnásením prsti se svahu prudkými hjavci. Další varianty v porostu nacházlme pri kerích, kde druhy krovištní precházejí do trávníkt:, taktéž pri kerích nacházíme pravidelne místa mechatá, na kterých vlivem zastínení je trávník ridší i travinami i druhy kvctnatými. Kromc mravencích kopecku rozeznáváme odchylný porost i na kolech, hnojených od dobytka. T3:ké na krajích pastvin pri polích nalezneme nekteré druhy plevelu polních (pýr, rozec polní, pryskyrník plazivý, smetanka), též druhy mezové (svízel povázka, dobromysl, klinopád), pak pri cestách a chodnících pres pastvu vedoucích vyskytují se nckteré druhy obhbujíd pudu ušlapanou a ztvrdlou (jílck ozimý, lipnice rocní, horec brvitý). Zvláštní asociaci tvorí na pastvách dr u h y k r o v i š t n :, rostoucí s druhy travin nejvíce pod rozrostlými keri lískovými, ménc pod jalovcem, šípkem a hlohem, kterého kere nebývají u 29 LJ

5 o;r()stlé. Mezi druhy krovištními n:llézámc zvláštc,.';t;yu?_,kq;y!nné;.keré pa} pr?zr:lzjí, že past V? po;st:lla,n; n:ste ývaléholesa bukoveho (VZ snullek c. 8). Krome vzacnostl replcku 'hvczdnatce rostou zde na pastvách pod ochranou keru kopytník, pstrocek, sasanka, jahodník, jetel prostrední, vikev ptací, violka psí, prvosenka vyšší, klinopád, svízel jarní, svízel povázka. S nadrostem keru souvisí na pastvách i r o z š í r e ním e ch u. Mechy nalezneme na každé pastvine, i kde jsou svahy príkré a vyprahlé, najdeme je aspon pod keri jalovcovými. Cím více je na pastve keru a stromu, tím snadncji se na pudc cástecne zastíncné mech uchytí a trvale udrží. Mechy na pastvách,.rozmnqž,ují se jen vegetativne, vyskytují se jen ve druzích ;H )<:>.ocq'1:rri\i'.í:íiul.edd CHS a t riq u cy ll!!: poslední obycejnc roste poblíže jalovcových keru, v lískovinách najdeme i P o ly t r i c h u m j un i per i n u m. Z lišejníku vyskytuje se jen,nckde na hrbolech úplnc suchých a kamenitých Cla d o n i t' r l)hgi f e r i n a. Mechy ve snímcích uvedeny nejsou, byly snímky voleny' uprostred svctlin mezi keri jalovcovými, kde bývá mechu nejménc. Mr a ven <': Í k o pec k y, povstávající z mravencích hnízd, založených pod vctšími kameny neb v shnilém parezu odstraneného kere nebo stromu, se zde na vetších pastvách dost trpí. Roste na nich jen nekolik urcitých rostlin hromadne. Nejvíce jsou porostlé materídouškou a psineckem a sice bud vrchol kopecku je na vrchu hlinitý prorostlý psineckem a kolem dokola na spodine materídouškou, anebo materídouška pokrývá vrchol kopecku, po stranách obrostlého psineckem. Též válecku práporitou podporují mravenci ve vzrustu spolu s psineckem na svém kopecku, z jiných druhu nacházíme tu casteji jen pryšec chvojku a nátržník, ojedinele nejspíše violku psí, bedrník a svetlík. Také mís tah n o jen á mají jiné složení porostu, že se na nich vyskytuje méne druhu, ty však za to v hojném zastoupení. Vlivem látek dusíkatých rozrustají se bujneji trávy, hynou druhy, které nesnášejí hnojení, množí se motýlokveté a nekteré druhy pastvinné, rožec.0!,el:!1.ý,_j)_táíne,}ravolsty, pampeliška obecná. Na príkrém svahu se tak vliv 1illojen:TdO\)ytkem neuplatnu)e jako na svahu mírném nebo na rovine. Zde vniknou látky dusíkaté hloubeji do pudy a nevyplaví se tak snadno deštem jako na príkrejším svahu. Také na pastvách kravích je vliv hnojení P;lol.l(;ímK do?ytkem patrnejší než na pastvách ovcích. Vy p a lov á n Í p a s t v i n je castým obycejem k odstrancní keru a suché trávy. Jest to starodávný zvyk, zdcdený z dob kolonisace. Ve starých dobách, kdy dríví bylo bezcenné a clovek 'i. 1, nemel dobré nástroje na kácení stromu, byl ohen, trávící celé porosty lesní, hlavním prostredkem k získání pudy pro pastvu a na stávaiících pastvách se týmž zpusobem postupovalo proti vzmáhajícímu se kroví. Hlavne se vypaluje suchá tráva ve krích a na Dorostech smilkových. Vypálením suché trávy, které se deje koncem brezna, ve vyšších polohách koncem dubna, odstraní se stará suchá stébla, která by dobytku pri pasení prekážela, popelem se puda zúrodní, vlivem slunecního svctla na holé vypálené pude rychle pucí oddenky rostlin poskytující cerstvou pastvu. Vypalování deje se pri silném vetru, ohen rychle preletí pres pudu a proto nepoškodí oddcnky rostlin skryté v pude. Vypalování potrebují zvláštc pastvy smilkové, nebo dobytek spásá sn1l1ku, jen okud má mlade lsty, pa ty pastvy, e ojnej C111z jara suc a ste a va ec y praporité a Poyl1rcDCnÍté. té1. se spalují pomocí suché trávy hustc)1 sto)id kde plovcové a šipkové. Na pastvinách smilkových spatríme hojne vytrhané a u s c h é trs y této trávy, které dobytek se pasoucí vytrhl a Dohodil. Na pastvách kostravy ovcí práve tak bývají pohozeny od dobytka trsy této rostliny a na pastve lipnice lesní (sn. c. 39) jsou tak pohazovány trsy tohoto druhu, na pastvách ovcích bývá tak vytrháván i trojzubec. Patrne jsou ty trsy pri rozkousání tvrdé a proto je dobytek vyvrhne a nechá ležeti. Jako plevele lze považovati na pastve ty rostlin, které zabírají místo rostlinám užitecným a které dobytek nezere ani ve stavu mladém. Jsou to na zdejších pastvách predevším štovík, jehlice, pryec chvojkový, pchác a u av. Ovšem plevelem na pastve jclja ovec a ostatol ere, a e skodu zastínení a zabrání místa travinám hradí kere udržováním vlhkosti v pude. Avšak ovce a kozy ožírají všecky kere a proto na pastvách ovcích ani kere nejsou bez uzltku pro pas '.(;-n {- y (trpaslicí tvary rostlin) nejsou na pastvách vzácností, na svazích jižních, suchem vyprahlých. Nelze k nim pocítati tvary nízké, zakrslé, povstávající dílem ukousnutím mladých stonku, aneb ušlápnutím od dobytka, jež pak znovu vyrustají se zkrácenými clánky lodyžními. Takové nepravidelné a zmrzacené tvary ruzných rostlin casto na pastvách se nacházejí. Vlastní nanismy na pastvách jsou výtvorem suché ztvrdlé pudy, na kteréž vyrustají b 'h v' k V ' ez patrne o poruseol ston u v us apane tvr d' e puo dve na chod OCC, ', h kde puda príliš vysychá úpalem slunecním, na svazích severních zrídka nanismy se najdou. Casto tvorí trpaslicí formu chrpa lucní, zde rostoucí ve s u b s p. o x y lep i s W. GR. Trpaslící ty tvary s u b v a r. h 1.1 m ii s SCHRK. (p y g m a e a ASCHERS) výšky 2-10 cm, obycejne s 1 úborem, nalézáme nezrídka na jižních vyprahlých svazích pastvin. Jcšte casteji najde se v trpaslicím tvaru 31

6 . _\,;'.;:,;(:\',:(i-,;: ::., ;,, :- pupava'obcn.rca r 1i n a v u 1 g a r i s ve forme m o noc e ph a 1a OPZ,dvýšky4-10 cm, jen o jednom úboru, vzácne s více úbory. Ponevadž jsou na pastvách stonky rostlin pravidelne okousány, musíme pri' prozkumu trávníku rozeznávat druhy rostlinné dl:: listu. Listy vetšiny druhu naucíme se v porostu brzy rozeznávati, nekteré druhy však. mající listy velmi podobné. vyžadují k rychlému rozeznání vetšího cviku, jako rod pampelišky a rod pryskyr- 'níku. Obtížnejší je rozeznávání prýtu travin, než i zde není tak nesnadné jako na trávníku v rovine, kde pocet druhi'l travin je hoinejší. Svinuté listy mají hlavní trávy zdejší, rostoucí v hustých trsech, smilka v trsech tvrdých s tlustými drátovitými koreny a kostrava cervená v trsech jemnejších, mající plazivé výbcžky jako bílé drátky prorustající pochvy listi'!. Prýty nejhojnejší zdejší traviny psinecku obecného poznáváme dle význacných mnohých osních clánki'!, a jazýcky jsou velmi krátké. širší listy mají: svetle zelené príjemne vonící tomka vonná, svetle zelené chlupaté válecka práporitá, temne zelené treslice, také trojzubec má listy temne až ;ve zelené a vynacuiící se štetickami chloupki'! místo jazýcku. Klíc k poznávání travin dle listi'! podává spis C. A. We ber: D a u e r weiden in Norddeutschland 1901, jenž i jinak pro seznání postupu pri zkoumání trávníku pastvin je instruktivní, pak spis kapesního formátu Str e c ker: E r ke n n e n u n d B e s t i m m e n der W i csc n g r a s e r, vyšlý v mnoha vydáních, má klíc pro urcování travin i dle listi'! i dle kvetu. B) Sociologický rozbor pastvin Práci této, zabývající se prozkumem porostu pastvin jak kvalitativne (seznam druhu), tak kvantitativnc (zhotovení snímku), venovány byly letní. mesíce v letech Výber pastvin pro sociologické snímky byl proveden tak, aby bylv uvedeny všecky jejich význacné typy dle prevládajících druhu, dále aby byly zastoupeny ruzné VÝšky nad morem a ruzné svahy dle stran svetových. Prednost byla dána pastvám starým, stávajícím let, a pastvám vetší výmery, jelikož na pastvách malých nemi'!že se kvctena volne rozvinouti, jestit na pastvách malých, dukladne vypásaných, husteji míst hnojených a prevaha druhi'! pastvinných. Mnoho pastvin hektarových i vetších má obec Hovezí a jak jméno svedcí, obec tato odedávna vynikala chovem dobytka. Pastvy subalpinské nacházejí se jen ve Vel. Karlovicích, pastvy smilkové hlavne v Noy. Hrozenkove a ve Vcl. Karovlcich. Proto byl brán zretcl k pastvam zvtáštcv-t=echto}rnenovanýcli obcích, nebot v dolních obcích okr\': u vsetínského nacházíme nejvíce pastvy jen malé výmery, jednotvárné, prevážne s druhy pastvinnými. 32 Pri sociologickém zpracování porostu postupováno dle ctvero cové metody Dominovy (Dr. K. Do min: Pro b 1 é my a m e tody rostlinné sociologie, 1923, str ; , , , ). Rozbor byl prováden na plochách 1 m2 Snímky udávají abundanci (hojnost) druhu V.J:- ctverecném dl. ý 'vl ' 'd v v metru. e tp.mce elc enne: Ll.ce; tqw:,.., Q)dQ'l.lw %o)lle,gl,velml pomf,.j...lmmiqe; znamenko(:;.l znamená mací, že dotycný.jléoijb ve snímku druh b(ín oedinel š iíiikii, v 1-2 alejedincích, na zkoumané znamení paste e byl nalezeij. Abundance zjištována odhadem pri trayinách, prí ostatních druzích scítáním, pokud se dalo snadneji provésti, jinak odhadem. Byl brán zretel jen na aspekt letní, hlavne z cervence, bez ohledu na zvláštnosti aspektu jarního a podzimního, protože se jednak aspekt práve kvetoucích rostlin vypásáním stále mení, oak druhy z jara kvetoucí poznáváme dle listu i v léte, na pr. dosti hojná mochna jarní, kvetoucí v dubnu. trvá v listech až do podzimu. Asoekt z konce léta a zacátku podzimu mme vésti k nesprávným záverum. nebot nekteré druhy s vetší pokryvností zdají se tehdy prevládati. hlavne druhv silne vyrostlé,které pro ztvrdlé stonky dobytek již neožírá (válecka práporitá, pohánka hrebenitá, jehlice, klinopád, dobromysl). Snímky bylv voleny z prostredku pastvin, kde je pravdepodobný nrumer vlhkosti na svahu a prihhženo k tomu, aby snímek podával normální obraz porostu, který byl dríve odhadem na pastve zjištcn. Pravidlem vybírána místa uorostred vetších svetlin mezi keri jalovcovými, kde bývá nejméne zastínení. Pro rozbor ctverec. na pr. 9 m2 abychom do ncho zab li i porost jalovce, nedosáhli bychom vždy správného obraz, z rali bychom na pr. i druhy trávníkukrovištní pastvy ajehnojená ctverec 1kola. m2 dostatev Proto na '. rost Kdybychom keru uvádíme volilizvlášt vetší v poznámkách za snímkem. Jest samozrejmo, že jeden snímek z pastviny rozlehlosti až 1 ha muže podati jen obraz porostu, který byl shledán jako pri'!merný. Dle príkrosti svahu a suchosti pudy nalezneme ovšem na ploše ohledávané varianty od snímku trochu odchylné, jsou v nich tytéž druhy, ale v jiném stupni hojnosti. Pri tech pastvách, kde rozdíly varianti'! jsou nápadné, zvlášte se to pripomíná pri charakteristice porostu. V nekterém snímku schází druh, který nalezneme na jiném míste téže pastvy..lest to druh, vyskytující se roztroušene, aneb jsou to prípady s druhy, které rády rostou hromadne v menších skupinách, na pr. pohánka hrebenitá, pryšec chvojka a jeteliny na místech hnojených. Kde pastvy tvorí na horském hr-cheillluvisl' ás délk nckolika km ako smilkové astv nrb:.'=-lavo.níki' a 2:._:._:_e,_není pri snímku vymera 333

7 od p:mvy snímku udánajomínena 50 m všecky je tu plocha strany. 1 ha, totiž, byla zkoumána ploch.l Následují sociologické snímky, na nichž jsou zjištené druhy uvedeny dle stupnu hojnosti v poradí systematickém. a) Snímky pastvin psineckových (A g r o s t i e t li m). Snímek 1. Pastva v Hovezí, údolí Huslenky, na západním svahu nad loukami za železnicní z a stá v k o u. 'u o c: o. 'D ',2 -o c: ' [) R L -<t é -<t -o Kraví pastva výmery pres 1 ha, majitel Blaha, výška n. m. 400 až 450 m, sklony Nadrost jalovcový je dole 1J louky ridší, nahore hustší, asi 20 keru lískových, nekolik hlohových a trnkových, jeden ker L o nic e r a x y los t e u m, 1 ker F ran g u a a 1 n u s, 1 ker R o s a tom e n t o s a, keru R o s a e 11 i pti c a 21 Festuca Ag.'rostis rubra vulgaris ASi/rum Ranunculus europa<!um polyanlhemus' );. ;. < j 34 Polenlilla Hieracium lormenlilla pi/osella Fragaria R<l/l11nculus vesca bulbosus ',J' 6. 5 Leonlodon hispidus.,>', 3 43 Polenlilla verna 67 Sieglingia Hrachypodiumder;umbens Pi.ÚnaluT11.' Ononis Agrimaniaspinosa eupaloria h,, r 'W 1 10 Luzula campestris 'r1folium ochraleucum?$-';> 'l,nlhoxanlhum Nardus 1'rifolium sirie/a repensodoralum '!rifolium Anlhyllis rrifolium vulneraria campeslre. medium V''\J,,,,--, '(','.;. /'-:;,,,,,:.., '... -,..;.,,,.'tr1= 1,;:... r l Lotus 1'rifolium LínÍ/m corniculillus calharlicum pralense , 52, EupllOrbia Vicia Hypericum cracca cyparissias perforalum '.,c..-,y o...'3!:::'-t},.,'.l. ',,'t 6.., 16 VOla Call1Tll 54 VOla hla C;,.,').'.''-) Ply.gala 1'hymus ovlllus :ulgaris., ' Hliant1,lemum Carum carvi <:,. clwnwect:-rií' 1' 18 Prunella vulgaris! 2 56 Dat1cus earola t' ( o Euphrasia Planlago lanceolala Roslkoviana:.é t.t.,,.. ;'r!' Primulla Genliana elaliar carpatiea 'F' 'S ' 6.,,;' ',,, Briza media 1 60 Ajuga genevensis l,, A! 21 Galium vernum._,,,, 2 59 Ajuga replans ',,'/\ L! Cynosurus Carex caryophyllea cristatus t:alamntlw Verolllca ehamaedrys dinopodium8..., '5'1. _'?::''''C::>'U'' ';'j U< Banunculus Pimpinella saxifraga ocer o ''':, Veroniea Galium verum o!ficinalis,. : ' 'Alchemilla Galium Bustriacum vulgaris.,,, ,_ Plantago Knautia arvensis media?s''', ti. 29 Achillea millefolium '.' L t,, ',t Campanula patula í' 30 AnlennBria dioica 1 68 Bellis perennis 31 Carlina vulgaris '/ Erigeron aeer,u 32 c.ntaurea oxylepis',, - 70 ChrY>S8nthemllm lellcanthemunj 1 33'Leontodon autumnalis 71 Sne.cio Jaobaea.,-'.\., i 34 PlJleum pratense,n 72 ClrslUm enopljowm 'ér Orchi$ maseulil, 35 Carex panicea ',..',, - 74 Carlina acauli.tj';;h' 73 t:irsillm laneeolatum.h)' c, ' r 370rchis sambucina /,,'c( &,-;:,,,J -175 Crepis praemorsa 38 Rllmex acetosa,'''';;', 76 lro,.eris maculala l 34, a R o s a 01, c a n1, ij/ovc(j\'i; n a jest JMBtV,' po 2rostred \' - T/elJ/,.-icl,. (/',toji, svahu 3;/1)(11''''') jest roztroušeno 20 stromu: habry, lípy, trešne, pak nekolik smrcku, borovicek a brízek. Kere a suchá tráva se z jara vypalují. Mravencích kopecku je hojne. Znaménko 6. udává, že dotcený druh roste na pastvc jen pod keri. Pohled na pastvu zdola podává fotografický snímek. Sní m c k 2. P a s t ----_._-_._ _._-_._ van a ci Lán y v H o v c z í. -il! él Q i <O '0 O R L - -g 'o o R U l-l o., i o. 'ULL. -o' -<t i'u.' --, -'=-=:====-=='= '-l----c.,--- 1 i }igroslis vu/garis i 51 4 i-potentil1a lormentilla 2 Festllca rubra i 4, 5: Ellphrasia Rostkoviana i 3 Sieglingia decl/11lbens ' 3 i 6: Leonlodon hispidlls 35 g ) 3 3 3

8 O O. T'ri'l')f, 1''JL.-g,(;,:O!P U;. 1'1 LOsA. O'FCjto;'tAJ - c'j!,,'clt UePlJ Zl> AW<f[ftuJ.,-ffOlJn(.()l.-1- C o ' Q....o U C Anthoranthum odoratum '> 2 43 Orchis mascula Nardus stl'icta 'l-t:-«1l!'<;.j \ Luzula campestri'8 fl'lc,a!jn' Trifoliumre.pens -J l.i>l.', Trifdlium pratense..:...'jú\, Lótut corniculatus Š, rl.r>ft' 5.ti'num catharticum ;Jfikl-v(f/J,' 36 Polygala vulgari.;.d os.'!w; Viola canina V'Oj.lC:.. :>$ PimpineJla saxifragah t9!w hymus ovatus KA;;'.u\'''''t'C v;.j?''>'1o Plantago ajiu.m vernum lanceolata' ;.;ZfA- Wll: Jo.VJ' feracium pilosella (h'á. Briza media TJ?.l>,\ Cynosurus cristatus '10t'l,,,,, Carex caryophyl1ea or6h-\, 24 Ranuneulus acer, 'U; 25 lchemilla vulgaris ', ASn,u 26 Ononis spinosa.l9\..>ce- TU1'W 27 Prunella vulgaris,,)l 1w.4Ji 28 Veronica officinalis.: 29 Plantago media..:,. ' 30 Allte:nnaria dioica m ',J,<c»O>(>'O. 31 Carlina vulgaris 1PA, t 32 Centaurea oxylepis CH A 33 Stel/aria graminea 34 Leontodon autumnalis 35 Meliea nutans 36 Brachy.podium pinnatum 37 Poa annua 38 Phleum pratense 39 Lolium perenne Carex pallescens Allium oleraceum 421 Orchis morio C C 2 44 Rumex acetosa 2 45 Dianthus deltoides Cerastium Cerastium caespifosum arvense 415 Ranunculus polyanthemus 2 49 Ranunculus bulbosus 2 50 Anemone nemorosa 2 51 Fragaria vesca 2 52 Potentila verna 2 53 Filipendula hexapetala 2 54 Agrimonia eupatoria 2 55 Aremonia agrimonioides 2 56 Trifolium campestre 1 57 Euphorbia cypari>ssias 1 58 Hypericum perforatum 59 Helianthemum chamaecistus 60 Dancus carota 1 61 Primula elatior 1 62 Calluna vulgaris 1 63 Gentiana carpatica 1 64 Ajuga reptans 1 65 Veronica chamaedrys 1 67 Galium ochroleucum 1/'66 68 Galium mollugo verum 69 Galium austriacum 70 Knautia arvensis 71 Campanula patula 72 Bellis perennis 73 Achillea milefolium 74 Chrysanthemum leucanthemum 75 Cirsium lanceolatum ' 76 Cirsium eriophorum Carlina aeaulis Draba verna f- c C c '...o /;, 1\ 6/ 6 6 A 6 Kraví pastva výmery 1 ha ve tvaru dlouhého obdélníku na západe souvisí s pastvou c. 1, na ostatních stranách sousedí s poli, výška n. m. 450 m. Západní cást pastvy je rovina, dále na východ je mírný sklon do 15. Pres pastvu vede jedna cesta podél a druhá napríc, majitel Blaha. V nadrostu je jalovec roztroušen pravidelné, nekolik keru hlohu a šípku, u dolního okraje a ve východní cásti roste 20 keru lísky, uprostred 2 brízky, nekolik smrcku a borovicek asi úmyslne vysázených. Kere jalovce se z jara vypalují. V cásti západní je puda suchá, proto zjc roste hojneji trojzubec, ve východní cástl je roztroušen vres. Sní m e k 3. P a s t vak r a v í v H o v e z í nad c i h e n o u, v Ýz 11 a C n á hoj nej š í m o s tri c a s m i k y. li il 1 Agrostis vulgaris Festuca rubru Ni/rdus strictu Carex panicea Potentilla tormentillu Trifolium repens Leontodon his.pidus Sieglingia decumbeus Curex stellulata Carex goude-novii Carex pallescens Carex caryophyllea Luzula campestris Ranu-nculus ucer Trifolium pratense Lotus corniculatus Polygala vulgaris Prunella vufgaris Euphrasia Rostkoviana Plantago lanceolata Briza media' Anthoxunthum Carex leporinu Carex pilulifera Carex Oederi odoratum Alchemilla vulgaris Thymus ovatus Veronica senpyllifolia Aehillea millefolium Cynosurus cristatus Lolium perenne Deschampsia euespitosa Juncus compl'essus JUJ1CUSconglomeratus M.aj81nthemum bifolium Orchis latifolia na Lánech výskytem i ' ' '-1-' '1 Ul!u _._._ ' Orchies morio -', i Rumex acetosa 3 40 Cerastium caespitosum 39 Lychnis flos cuculi 1' 3 43 Ranunculus repens 2 44 Parnassia palustris 2 46 Trifolium campestre Trifolium Vida cracca du:bium 2 48 Linum catharticum 2 49 Euphorbia cyparissias 2 50 Viola canina 2 51 Pimpi,nella saxifraga 2 52 Carum carvi 2 53 Daucus carota 2 54 Calluna vulgaris 2 55 Veronica chamaedrys 2 56 Veronica officinalis 1 57 Allectorolophus mi-nor 58 Plantago media 1 59 Galium vernum 1 60 'um palustre 1 6 Ca anula patula 1 6 Bell s perennis 1 63 Chrysanthemum leucanthemum 1 64 Antennaria dioica 1 65 Cirsium lanceolafum 3 41 Stellaria grami-nea, :3 42 Ranunculus flammula [ 66 Cirsium eriophorum 67 Carlina acaulis 68 Carlina vulguris 69 Centaurea oxylepis 70 Hieracium,pilosella 71 Leontodon autumnalis 1 Pastva výmery 2 ha byla dríve obecní, nyní jest rozdelena 6 podílníkum, rozkládá se v rovine s nepatrným sklonem k severu ve výke 400 m n. m. Jak rovina zbranující odpadu vody, tak nepropustný podklad hlíny cihlárské do hloubky pres y,; m zpusobují hojnou vlhkost pudy a vzrust ostric. Nadrost schází, až na nekolik nepatrných krícku jalovce. Snímek udává asociaci trávníku s ostricemi. Mimo toto prevládající spolecenstvo je zde více zretelne se odlišujících asociací: 37 U!

9 :»;;:: 'i, ',:J;>,,.,d ;;a)f:i'p;chov6porosty 11;1 mnoha mravencích kopeccích s ploníf;n;:,pplytrichum piliferum a s Hylocominum triquetrum; b)ni:';b;blch 1 až nekolika m2 zpusobených vývraty drívej Ích stromu. roste na suché pude kromc ploníku hojne i pstrocek, machna nátržník, violka psí, vres, rozrazil lékarský, materídouka. c) blíže nekterých hrbolu povstaly vpadlinky, hostící mimo trávy a ostrice druhy vlhkobytné, metlice trsnatá, sítina smácknutf a klubkatá, pryskyrník plamének, pryskyrník plazivý, kohoutek, svízel bahenní, tolije bahenní; d) asociace míst hnojených od dobytka. Na místech hnojených tu ustupují smilka a ostrice a stoupá stupen hojnosti ostatních travin a motýlokvetých. Sní in e k 4. P a s t vak r a v í v H o v e z í nad Z á r ccm....q é. ::>.. ::> co U. -«C., ::> H c..q o- Euphrasia Achillea Lotus Coeloglossum Prunella Antennaria Trifolium Brachypodium Galium Linum Viola Carex Orchis Potentilla Aremonia Fragaria Alchemilla Ranunculus Euphorbia He Daucus Dianthus Stellaria Coronilla Viola ianthemum canina corniculatus panicea caryophyllea catharticum sambuciria vernum millefolium hirta lanceolata 'pratense Rostkoviana carota vesca graminea deltoides varia argentea agrimonioides cyparissias vulgaris :viride bulbosus pinnatum acer chamaecisfus!lk Polygala Pimpinella Luzula Cynosurus Anthoxanthum Briza Nardus Plantago VerOTlica Ajuga Knaufia Calamintha Galium Gentiana media campestris stricta vulgaris repfans austriacum verum saxifraga arvensis Chrysanthemum Bofrychium Carlina Veronica Centaurea Cirsium Campanula acaulis officinalis lanceolatum cristatus oxylepis dioica chamaedrys media lunaria carpatica patula clinapodium6- odoratum leucanthemum Potenti1la Leonfodon Anfhoxanfhum Nardus Festuca sfrieta Luzula f\!::, 1 2 campesfris ou HYflericum perforatum 1 Agrostis rubra tormenfi1la vulgaris 1 hispidus odorafum! Orc1lis sambucina Leonfodon Cirsium eriqphorum autumnalis 11 li ::> -«. 33 Pastva dokola obklopená polem prostírá se na rovince hrbolu s mírnými svahy dolu, majitel Blažek, výmera pres y,;; ha, výka n. m. 570 m. Puda je hodne suchá, na mnohých místech prevládá trojzubec, chlupácek a materídouka. V nad rostu je jalovec dosti hojne, 1 ker ruže vinné a nekolik keru šípku. Pastva byla pred 20 lety cástecne vysázena smrcky, ze zruené potom sadby zachovalo se nekolik sm!rcku a borovic. Horní okraj pastvy byl zkažen lomem kamene, kde se usazují druhy mezové, nekolik keru' lísky, habru a hlohu. Pozoruhodný výskyt Botrychium lunaria, Coeloglossum viride a Aremonia agrimonioides poukazují na blízkost lesa, vzdáleného 200 m. Snímek 5. Lísková pastva v Hovezí nad Lány.. _.- o., o-... DR U. c..q ::> H ci -«40Euphorbia 45Cenfaurium 42 31Anemone 39Polygala 38LiTlum 47Ajuga Antennaria 41Daucus 37Trifolium 43Callun'a 32Ranunculus 35Alchemilla 36Ononis 46Ajuga 34Aremonia 33Fragaria 44Gentiana ou58 59 Briza Thymus Euphrasia Sieglingia 57 Pimpinella Prunellu Lofus Hieracium Viola Br.achypodium Orchis Galium Achillea Centaurea Carex Carlina Cynosurus Veronica Leonfodon f!eliatlthemum Knautia Cirsium Chrysanthemum Campanula Carlina Plantago Galium Hypochoeris media canina cornieulatus caryophyllea genevensis repfans catharficum museula spinosa vernum vulgaris carota arvensis ovatus vulguris millefoliulll vesca latlceolata officinalis deeumbens carpaticu prafense nemorosa repens Rosfkoviana m;aulis mollugo agrimonioides oxylepis dioica la-nceolatum saxifraga cyparissias eriophorum magyuricum erisfatus autumnalis vulgaris media acer chamaedrys pilosella patulu,pinnutum chamaecistus maculata leueanfhemum!::, i : 'dmula alat/u, ff] Pastva výmery h ha, majitel Sklenár, výška n. m. 500 m, prostírá se na hrbolu vršku, je se 3 stran obklopena polem, na strane 38 39

10 Cnosurus,.1..:.'1',., c k V VYCh0u.lHSOUVSLS 'pastvou. 11, llz se nurnym V sk onem svazuje, -je porostlá lískovými keri ve vzdálenosti od sebe na nekolik metru, snekolikasvetlinami i na 30 m, v nadrostu je i nekolik brízek ;l smrcku,:2kere ruže vinné a nekolik šípku. Na východní cásti pastvy schhf nprost lístky, zato je tu nekolik keru jalovce s hojnejším výskytem jehlice a horce karpatského. Kde lískové kere stojí husteji, zabírá mech i 50% pudy, na západní strane U lomu na suchých místech roste ploník Polytrichum giferina. juniperinum a lišejník Cladonia ran. Sní e k 6. P a s t v a smí š e n é h oty p u s k o S t r a vou o v c í v H o v e z í v ú d o í Hra c h o v e c k u nad lom e m. 'C C 'O.,., ' J, ),}' -, _ 1 Agrostis vulgaris cristatus 2 Festuea ovina 4 37 Lolium perenne 3 Festuea rubra 3 38 Carex pallescens 4 Potentilla #etmerrtillj.., Carex pilulifera 5 Thymus ovatus 5 40 Carex pankea 6 Viola eanina 3 41 Gymnadenia eonopea- 7 Hieraeium pilosella 3 42 Coeloglossum viride- 8 Sieglingia deeumbens 2 43 Orchis sambucina _ 9 Nardus strieta Rumex acetosa 10 Carex caryophyjlea 2 45 Dianthus deltoides 11 Po ten tma verna 2 46 Cerastium caespitosum 12 Trifolium repens 47 Sfellaria graminea 13 Polygala vulgaris 2 48 Ranunculus acer 14 Euphorbiacy.parissias 2 49 Ranunculus bulbosus 15 C8lliini-vulgaris 2 50 Agrimonia eupnforia- 16 Prunella vulgaris 2 51 Alchemilla vulgaris 17 Veronica officinalis 2 52 Trifolium dubium 18 Euphrasia Rosfkoviana 2 53 Helianfhemum chamaecisfus' 19 Planfago lanceolafa 2 54 Carum carvi 20 Anfen-naria diaica Daucus carofa 21 Leontodon hispidus 2 56 Primula elatior 22 Brachypodium pinnatum Gentiana carpafica --' 23 Briza media - 58 Veronica chamaedrys 24 Anthoxanthum oooratum Planfago media 25 Luzula campesfris Galium vernum 26 Ononis spinosa Galium verum 27 Trifolium prafense 1 62 Galium ausfriacum 28 Lotus corniculatus 1 63 Campanula pa/ula 29 Linum catharticum 1 64 Bellis perennis 30 Pimpinella saxifraga 65 E'igeron acer 31 Achiea millefolium 1 66 Carduus acanthoides 32 Chrysanthemum leucanthemum 1 67 Cirsium lanceolafum 33 Carlina acaulis 1 68 Cirsium eriophorum 34 Carlina vulgaris 1 69 Leonfodon aufumnalis 35 Centaurea oxylepis _ 40 C ' 'C C ::l -o <l; ti V V k. dv v P vlk d'. pastve ravl, rjve OVC,mapte e onel a, v,puvo Ol vymere 3 jiter jsou zorána 3 pole a vylámány 2 lomy. Se 2 stran pastvy je les, s jedné strany pole, dole cesta a potok, kamž se svažuje pastva nepatrným sklonem ve výšce n. m. 450 m. Puda je suchá a melká, proto vhodná pro hojnejší výskyt kostravy ovcí, která je však se 2 stran od lesu a se strany pole vytlacována kostravou cervenou a psineckem. N adrost kerový a jalovcový schází, krome 1 keríku ruže Gizellina; 6 smrcku a 1 strom vrby bílé byly vysázeny. Snímek 7. Pastva v Hovezí na východním s vah u v ú d o lít i s o v é. i JJ_R H 1i Agrosfis vulgaris 2 Fesfuca rubra 3 Pofenfilla formenfilln 4 Viola cani.na 5 Pimpinella saxifraga 6 Thymus ovafus 7 Hieracium pilosella 8 Leonfodon hispidus 9 Pofenfilla verna Lotus corniculatus Linum catharticum 12 Prunella vulgaris 13 Euphrasia Rostkoviana 14 Planfago lanceolafa 15 Galium vernum 16 Anfl!lT1lT1aria dioica 17 Carlina vulgaris 18 Sieglingia decumbens 19 Anthoxanfhum ooora/um 20 Nardus stricta 21 Luzula campestris 22 Trifolium repens Trifolium Euphorbia pratense cyparissias Plantago media Galium ausfriaeum 27 Achillea millefolium 28 Campanula pafula 29 Cenfaurea oxylepis in, D R U u! Polygala vulgaris 4 31 Veronica chamaedrys 3 32 Leontodon aufumnalis 33 Brachypodium pinnatum 3 34 Briza media 3 35 Cynosurus cristafus 3 36 Carex pallescens 3 37 Carex pilujifera 2 38 Carex caryophyllea 2 39 Carex pankea 2 40 Rumex acetosa 2 41 Dianfhus deltoides 2 42 Cerasfium caespitosum 2 43 Ranunculus acer 2 44 Fragaria vesca 2 45 Alehemilla vulgaris 2 46 Ononis spinosa 1 47 Trifolium ochroleucum 1 48 Hy,pericum perlorafum 1 49 'Helianthemum chamaecis/us 50 Daueus carota 1 51 Gentiana ciliafa 1 52 Veronica officinalis 1 53 Galium verum 1 54 Knautia arvensis 55 Chrysanthemum leucanfhemum 1 56 Cirsium lanceolatum 57 Cirsium eriophorum 1 58 Cad ina acaulis Obecní kraví pastva výmery 2 ha, pronajímaná nckolika nájemcum k vypásá ní kravami, výška n. m , na svahu k východu se sklony mírnými 20-25, puda suchá, mechu málo. Porost je hodne nestejnomerný, na místech rovnejších je hojnejší výskyt rostlin suchobytných Euphrasia Rostkoviana, Pimpinella saxifraga, Leontodon hispidus, Carlina acaulis, Carlina vulgaris f. - 41

11 !4F;,...' 'monocepé'na'chých hrbolech roste hustcji Hieracium pilosella, Ante. ria,dioica s lišejníkem sobím. V nadrostu je vysázeno nekoh es e strom u trcšnových a jasanových, vysoké a štíhlé kere jalovstojí rídko a nevypalují se, z jiných keru hloh a šípek rídce, zatovelmi hojne ruže ellipticná v kerích vysokých. Jest tu nejpeknejší lokalita na pastvách pro tuto ruži, také tu jest pekná lokalita pro statné jedince,echáce belohlavbo, který na pastvách bývá z vetší cásti sterilní. - í ---- Sní m e k 8. P a s t v a v H o v e z í v ú d o í U her s k é J a sv k u. o, li 1 Agrostis vulgaris 2 Festuca rubra 3 Thymus ovatus 4 Leontodon hispius 5 Sieglingia decumbens 6 Anthoxanthum odoratum 7 Potentilla tormentilla 8 Trifolium pratense 9 Euphorbia cyparissias 10 Viola canina 11 Pimpinella saxifraga 12 Plantago lanceo.lata 13 Galium vernum 14 Achillea millefo.lium 15 Asplenium tricho.manes 16 Carex caryophyllea 17 Ranunculus bulbo.sus 18 Fragaria vesca 19 Po.tentilla verna 20 Aremo.nia agrimo.nio.ides 21 Lo.tus co.rniculatus 22 Linum catharticum 23 Hypericum,perfo.ratum 24 Vero.nica chamaedrys 25 Euphrasia Ro.stko.viana 26 Plantago. media 27 Galium austriacum 28 Hieracium pilo.sella 29 Luzula campestris 30 Po.lygala vulgaris 31 Prunella vulgaris 32 Dryopteris phegopteris 33 Nephrodium filix mas 34 Athyrium filix femina.35 Brachypo.dium pinnatum?6 Briza media oe ::l c Q. D R U -c H 'Ci ::l J:J ou.: <; Cynosurus cristatus Carex panicea Rumex aceto.sa Dianthus delto.ides Cerastium caespitosum Ranunculus acer Ramunculus nemorosus Agrimo.nia eupatoria Alchemilla vulgaris Ono.nis spino.sa Trifo.lium dubium Trifo.lium strepens Trifo.lium repens Trifo.lium medium Trito.lium o.chro.leucum Anthylis vulneraria Coro.nilla varia Vicia sepium Epilo.bium mo.ntanum Daucus caro.ta Primula elatio.r Origanum vulgare Calamintha clinopo.dium Linaria vulgaris Veronica o.fficinalis Campanula Galium mo.llugo. patula Senecio. Chrysanthemum Jaco.baea leucanthemuml Al1ltennaria dio.ica Cirsium eriopho.rum Carlina acaulis Carlina vulgaris Centaurea o.xylepis Leo.nto.do.n autumnalis Cirsium lanceo.latum '?!n.! Majitel pastvy Mazác, výška n. m. 500 m, výmera y,; ha, sklo- ny pnv'k rc,. pres v 30, sva kp' v'dk ' h 1 severu. orost JC n y s ojnym mechem, nadrostu je málo, jalovec dole velmi rídce, z keru ostatních 1 ker ruže ellipticné, 2 vysazené lipky. Pastva je data novejšího, povstala asi pred 100 lety z bukovéhó lesa, proto porost predstavuje i smes druhu lesních, krovištních, mezových a pastvinných. Na snesených hromadách kamení a kolem balvanu z trávníku vycnívajících rostou kaprade, zvlášte sleziník roste pod jalovcovými keri a též mimo kere v trávníku. Taktéž v trávníku se tu vyskytuje reíct:, který na jiných pastvách nalezneme jen pod ochranou keru. >< v ú dsní o íms et ka n9. o vo nic v c í nad p a st Kv oa š Uv t y. No v. Hro z e n k o v e --o c\j o j 'Ci -g'ci l-g ::l \. :l. J _--=-=-=c=== =.c.-c,- J;====='===--=-==-:-L 1 Agro.stis vulgaris 5 25 Centaurea o.xylepis 1-2 Festuca rubra 4 26 Briza media 3 Nardus stricta 3 27 Cyno.surus cristatus ' 4 Potentilla tormentil1a 3 28 Carex caryophyllea 5 Viola canina 3 29 Luzula campestris 6 Thymus o.vatus 3 30 Ranunculus acer 7 Plantago. lanceo.lata 3 31 Fragaria vesca 8 Sieglingia decumbens 32 Alchemilla vulgaris 9 Antho.xanthum odoratum 2 33 Linum catharticum i 10 Ranunculus nemo.rosus 2 34 Euphorbia cyparissias 11 Trifo.lium repens 35 Pimpinella saxifraga \1 12 Trifolium pratense 2 36 Primula elatio.r Lo.tus Achilleaco.rniculatus millefo.lium Vero.nica Galium vernum chamaedrys \ 15 Hieracium pilosella 2 39 Campanula patu/a! 16 Leontodon hispidus 2 40 Chrysanthemum leucantllemum! 18 Hypericum perfo.ratum 1 42 Cirsium lanceolatum Polygala Prunella vulgaris Al1ltf!i1ll1laria Cirsium eriophorum divica Euphrasia Veronica o.fficinali. Ro.stko.viana 44 Carlina vulgaris \ 22 Plantago media 23 Knautia arvensis 1 ' 24[ :n.9 C'U'b 11\ Pastva tvaru podlouhlého je se 3 stran obklopena lesem, výmery 2 ha ve výšce n. m. 700 m, na svahu k severu, sklon nahore mírný, doleji dost príkrý, v nadrostu nekolik vetších smrku a nekolik menších, z keru jedine jalovec dosti hojne. Porost je jedno- 43 (\

12 i 31 ::> 'ti... o l:l. ou, ' 'x: 1;Í,c.' tvrllýi'j\';#,'nhychudu. Na horním rovnejím kraji pastvy prevládaj!drbý;\'ú?,!lstvinné,doleji na príkrejším svahu obsazuje smilka již celéqšrovyo nekolika ctverecných metrech. Pastva tato tvorí prechod k smilkovinám a je prfkladem jednotvárných ovcích salaší, které zde budou brzy náležeti minulosti, v poslední dobe byly tu zrušeny nejvetší salaše až s 200 ovcemi, chov ovcí stal se zdražením pracovní síly nevýnosným. Zrušené alaše užívají se dflem jako pastvy kraví, dílem se zalesnují. Sní m e k 10. P a s t vak r a v í v K ar lov i c í c h na h r b et ti J a v o r nic k u. 2 Festuea rubra 11 3 Lotus Agrostis corniculatus vulguris 4 Thymus ovatus 5 Hieracium ptlosella 6 Leontodon hispidus 7 Sieglingia decumbens 8 Nardus stricta 9 10 wzula campestris Potentilla tormentillu 11 Trifolium repens 12 Trifolium pratense 13 Linum catharticum 14 Viola canina Veronica officinalis Euphrasia Rostkoviana 17 Plantago lanceolata Botrychium lunuria Briza media 20 Anthoxanthum odoratum 21 C.oeloglossum v;r;d.r. 22 2} Cerastium caespitosum Stellaria graminea 24 Alchemilla vulgaris 25 Polygala vulgaris 26 Galium vernum 27 Galium austriacum 28 Achillea millefolium 29 Carlina acaulis 30 Ranunculus acer i 31 Prunella vulgaris h.' g _JtiJL-_!..oj <u <t 111 QRUH _ / Cynosurus Carex earyo.phyllea cristatus Qymnaden;a eonopea 3 35 Urchis ambucina '.3 36 Riín1ex aeetosa 3 37 Dianthus deltoides -' 2 38 Rununculus nemorosus 2 39 Fruguria vesea 2 40 Potentillu verna 2 41 Euphorbia eypurissius '} 42 Hyperieum quadrangulum 2 43, Pirn.pinella saxifraga 2 44., Curum eurvi 2 45 Duucus earota 2 46 Primula elatior 2 47 Gentiana obtusi olin 2 48' eromea e ama rys 1 49, Alectorolophus minor 50: Plantago media 1 51 Galium mollugo 1 52 Knautia arvensis 1 53 Campanula patula 1 54 Bellis perennis 1 55 Chrysanthemum leueanthemllm 1 56 A,ntennaria dioica 1 57 Cirsium laneeolatum 1 58 Cirsium eriophorum 1 59 (arlina vl/gari Centaurea oxylepis _ llypoehoeris Hieracium maclllata vlllgatum : Po dosti rovném hrbetu Javornícku táhne se souvislý ózký pruh pastvy v délce 1% km, v šírce asi m, na svazích pod enem ou po Snímek je vzat ve výši 900 m. Je príkladem psineckové a kostravové ve v' škách kolem 900 m kam, druhy su a pms e nesestupují a smilka se na ókor druhu pastvmných nevzmohla. Vzhledem k suché pude má porost pastvy dosti druhu, pozoruhodný je výskyt Botrychium lunaria a Coeloglossum viride (vliv lesa), v nad rostu je jalovec dosti rídce roztroukn, též jsou roztroueny listnaté stromy a jedle. ]1 lj Sní m e k 11. P a s t va s vre sem v H o v e z í nad Lán y. -..::::-...-,-=.=. ==== 1 Agrostis vulgaris 2 Calluna vulgaris 3 Festuea rubra 4 Thymus ovatus 5 Leontodon hispidus 6 Brachypodium.pinnatum 7 Sieglingia decumbens 8 Anthoxanthum odoratum 9 Nardus stricta 10 Luzula campestris 11 Potentilla tormentilla 12 Trifolium pratense 13 Lotus eornieulatus 14 Linum cathéirticum 15 Viola eanina 16 Pimpinella saxifraga 17 Plantago lanceolata 18 Galium vernum 19 Hieracium pilosella 20 Briza media 21 Carex curyopllyllea 22 Potentilla verna :l3 Ononis spinosa 24 Trifolium ochroleucum 25 Trifolium repens 26 Polygala vulgaris 27 Euphorbia cyparissias 28 Achillea millefolium 29 A,ntCl1llnariadioiea 30 Carlina acaulis Carlina vulgaris i 32 Cynosurus eristatus 33 Cerastium eaespitosum 34 Stellaria graminea 35 Carex pilulifera 361 Carex panicea, ::> -,-:- lij. l-g. <t'u ::> <t ::> ;1'37 i Gy::;ia on;-;;-' Orchis morio 3 39 Orehis maseula 3 40 Orehis sambucina 3 41 Dianthus deltoides 2 42 Ranunculus ocer 2 43 Ranunculus nem<>rosus 2 44 Ranunculus bulbosus 2 45 Fragaria vesca 2 46 Arimonia eupatoria 2 47 Alchemilla vulgaris 2 48 Trifolium strepens 2 49 Trifolium montanum 2 50 Trifolium medium 2 51 Anthyllis vulneraria 52 Hypericum perforatum 2 53 Helianthemum ehamaecistus 2 54 Viola hirta 2 55 Daueus carota 1 56 Primula elatior 1 57 Gentiana carpatiea 1 58 Ajuga reptans 1 59 Ajuga genevensis 1 60 Prunella vulgaris 1 61 Veronica chamaedrys 1 62 Veroniea officinalis 1 63 Euphrasia Rostkoviana 1 64 Plantago media 1 '65 Galium verum 66 Galium asperum 1167 Knautia arvensis 68 Chrysanthemum leueanthemum 69 Cirsium laneeolatum 70 Cirsium eriophorum 171 Centaurea oxylepis Majitel pastvy Blaha, výška n. m. 500 m, mírne sklonené svahy k jihu a k východu, pastva kraví, dríve ovcí, výmera X ha. 45

13 Vres je do porqstuvtroušen nestejnomernc, místy je rídký, místy vak )'reytádá.v celých ctverecných metrech, v dolinkách vres i scházl,. síad proto, že se pastva Casto vypaluje, aby se hubil vres. V nadrostu schází Mpek a jiné kere, jalovec je dosti hojný, v jv. rohu pastyy stoj{ asi 50 brlzek, patrne samorostlých. Vres na pastvách je pouze zde v Hovezí rozšíren na podklade cihlárské hlíny, odtud na východ v pohorí Javorníku je vres vzácný. Více vresových porostu je na pudách p{scitých, severne od Vsetína (odtud snímek c. 12), hlavne na krajích brezových lesíku, ale na pastvách je i zde vres málo rozšíren. p io Sn{mek u. 12. Pastva s vresem v Semetíne nad : Q. ' ' U. H '5 ' 1 31Galium Sieglingia Pofenfilla BrachYPodium Festuca Agrostis Fesfuca Calluna LeontCldon Plantago A,fennaria Briza Lathyrus Anthoxanthum Nardus Luzula Trifolium' Hieracium Chrysanthemum Ranunculus Deschampsia Aehillea Lafhyrus Campanula Cynosurus Thymus Carex Lofus Veronica Polygala Pimpinella Carlina Daucus Leonfodon Alecforolophus Betonica Centaurea Euphorbia Hypochoeris Alchemilla Linum Cenfaurium Taraxacum Helianthemum Hy,pericum Carex Genista Knautia Vidamedia corniculatus pallescens glauca pilulifera ovina rubra campesfris vulgaris stricfa vernum cracca ovatus millefolium decumljens caryophyllea lanceolafa tormentilla montanus prafensis catharficum repens pratense carola officinalis.hispidus vulgaris pilosella arvensis tincforia crisfatus áioica patula acer montanum dubium ox.v1epis caespifosa cyparissians maior autumnalis pinnatum vulgaris perforatum officinale umbellalum Cdorafum maculata leucanlhemum2 chamaecislus minor.., 1 23 ci < Planfago media c..c Pimpinella Veronicu chamaedrys saxifraga Kraví pastva v majetku velkostatku, výmery sotva % ha, mírného sklonu k východu, ve výšce n. m. 350 m, je úplne bez nadrostu. V posledních letech byla cást pastvy pri lese zkažena cestou, 46 li vedoucí nekolika kolejemi a v horní cásti víceletým táborením skautu. O pastve této zminujeme se cástecnc k vuli nalezišti L a t h y r u s m o nt a n u s var. ten u ifo 1i u s ROTHasi ve 100 trsech. Druh ten ve východní Moravc posud nalezen nebyl. b) Snímky pastvin psincckových s druhy teplobytnými. Snímek 13. Pastva v Hovczí u Škradného na s vah u již ním. '...,..., o Q. U 1 Agrostis vulgaris 2 Hrachypodium pinnaful1l 3 Festuca rubra 4 Sieglingia decumbens 5 Pofentilla formenfil1a 6 Thymus ovatus 7 Hieracium pilosella 8 Luzula campestris 9 Trifolium repens 10 Trifolium pratense 11 Lofus corniculafus 12 Viola canina 13 Prunella vulgaris 14 Euphrasia Rostkoviana 15 Plantago lanceolata 16 Cenfaurea oxylepis 17 Leontodon hispidus 18 Briza media 19 Anthoxanfhum Cdoratum 20 Nardus stricta 21 Carex caryophyllea 22 Carex panicea 23 Ranunculus acer 24 Sedum boloniense 25 Potentil1a verna 26 Fragaria vesca 27 Sanguisorba minor 28 Ononis spinosa 29 Linum catharticum 30 Polvgala vulgaris 31 Helianfhemum chamaecistus 32 Viola hirta 33 Pimpinella saxifraga 34 Prunella laciniafa 35 Plantago media 36 1 Galium vernum 38 Achillea mil1efolium Carlina Galium vulgaris ausfriacum -Jj c...,., ' O c o ' Q...c. <'U --.= o R U H 40 Ellphorbia cyparissias 4 41 Knaulia arvensis 3 42 Chrysanfhemumleucanfhemlll1l 3 43 Cynosurus cristatus 44 Carex contigua 45 Platanthera bifolia 3 46 Ranunculus bul-bosus 2 47 Potentilla reptans 2 48 Agrimonia eupaforia 2 49 Fili-pendula hexapetala 2 50 Alchemil1a vufgaris 2 51 Trifolium dubium 2 52 Trifolium campestre 2 53 Trifolium medium 2 54 Trifolium ochroleucum 2 55 Hypericum perforatum 2 56 Daucus carota 1 57 Gentiana ci/iata 1 58 Centaurium umbellatul1l 1 59 Echium vulgare 1 60 Origanum vulgare 1 61 Calamintha clinapodiul1l 1 62 Salvia verticillata 1 63 Veronica chamaedrys 1 64 Veronica officinalis 1 65 Galium verum 1 66 Galium l1lo11ugo 1 67 Campanula,patula 1 08 Campanula glomerata 1 69 Erigeron acer 1 70 Senecio lacobaea 1 71 A,te.nnaria dioicb 1 72 Cirsium lanceolatum 1 73 Cirsium eriophorum 1 74 Cirsium acaule 1 75 Cirsium arvense!j' Carlina acbulis 1 77 Leontodon autul1lnalis 1 47 t t t 1 1 t LJ

14 ' ';':..d;, :,.. J?astvakraí, dríve ovcí, majitele Kubáne, výmery 1 ha, výšky n. m;4 Od.450m, svah k jihu, na východ a na západ zahýbají se svahy;d()kotlina pastva prechází na svah východní a západní, sklony pr!.kré, V porostu vyniká válecka práporitá s druhy teplobytnými menšího stupnc hojnosti, jako cernohlávek drípatý, pchác nízký a nekteré druhy mezové dobromysl, klinopád, šalvcj preslenatá. Místy je porost rídký, vykazující místa až 1 dm pudy holé nebo kamením prikryté. V nadrostu vycnívá jalovcc pravidelne, nekolik keru hlohu, ruže šípkové, ruže ellipticné, nckolik stromku smrkových a borových. Mechu je málo, jen blížc keru. U dolního kraje pastvy byl pás pudy vysázen smrkovou kulturou, horní kraj pastvy hranicí se smrkovým lesem. Snímek 14. Pastva v HovczÍ zaškradným na s vah u již ním. :> ' o (J... -c ' D R U H :>..c 54Trifolium 51Fragaria 53Trifolium 58Helianlhemum 52Filipendula 61 55Trifolium 57Hypericum 50Sedum 60Centaurium.u Agróstis' Potenti1la Cynosurus Festuca Brachypodium Lotus Luzula Leontooon Briza Linum Euphorbia Prunella Euphrasia Plantago Sanguisorba Polygala Thymus Potentil1a Alchemil1a Hieracium Carex Rl/llunculus Ononis Anthoxanthum Viola Daucus Fesluca Phleum Ajuga Coronil1a Poa Daclylis Prunella Achi1lea Carex Cenlaurea Ranunculus Cm-lina Carlina Lolium Agrimonia Campanula Nardus Galium Veronica Plantago corniculatus media canina campestris caryophyllea pratensis catharticum rubra boloniense spinosa ovatus vulgaris vesca panicea lanceolata replans tormentil1a campeslre dubium crislalus ochroleucum repens perenne medium hispidus vema carola Rostkoviana acaulis pratense stricla pratensis vernum cyparissias pilosella vulgpris glomerala laciniata mil1efolium hexapetala perforalum acer umbellalum officinalis varia minor media oxylepis eupatoria pinnatum palula bu1bosus chamaecislus oooralum ' C é Origanum vulgare o... c.. '.. '5 -g'ci Q. :> Q.. {J 4U 63 Calamint/w clinopodium : 70 Senecio lacobaea 64 Veronica chamaedrys 71 Al\ten.naria dioica 65 Aleclorolophus minor 72 Cirsium lanceolafum 66 Knautia arvensis 73 Cirsium eriophorum 67 Re/lis perennis 74 Cichorium intybus 68 Erigeron acer 75 Taraxacum officinale 69 Chrysanlhemum leucanlhemum 76 Leonlodon autumnalis Pastva kraví tvaru podélného na úzkém príkrém svahu jižním výšky n. m. 450 m, výmery Y:í ha majitele Fily jest se všech stran obklopena polem. Teplobytné druhy jsou tu méne zastoupeny u porovnání s pastvou predcházející, schází horec brvitý a pchác nízký, schází též ruže ellipticná jako šípek vubec a jalovec, obojí jsou zásadne vykopávány. Místa po odstranených kerích poznáme podle malých kol válecky práporité s dobromyslí a klinopádem, které okolo vykopaného kere rostly, holou pudu na cas zaujaly, pokud od jiných travin nebudou vytlaceny. Na východním konci pastvy stojí háj 25 stromu široce zarostlých, lípy, habry, babyky. Na této kraví pastve poznáváme rozdíl od pastvy ovcí, porovnáme-li její druhy s pastvou predcházející, taktéž na jižním svahu se prostírající a jen Y:í km vzdálené: na pastve kraví je méne druhu teplobytných s menším stupnem hojnosti a predevším zde schází pchác nízký, který v území nezdomácnei, byv jen zavlecen chovem ovcí na nekteré pastvy na svazích zvlášte príkrých a výslunných. c. C '..c <t o'.. :> :> DR U Q. H '. 01 ' ci! 1l :> 4..c 1.u Agrostis 17Cynosurus 14 15Leonlodon Polenlil1a Festuca 12 Nardus Brachypodium 13Euphrnsia Hieracium Luzula Sieglingia Thymus Planlago Trifolium Ranunculus Briza Sedum Carex Anthoxanlhum Lotus campeslris stricla rubrn ovatus vulgaris media corniculafus decumbens caryophyllea lanceolala tormenlil1a pilosella boloniense pratense repens Rosfkoviana cristatus hispldus pillnalum acer bulbosus ooorafum i ' 5 4 2: , i D R U H 6 X. J v Zem Sní am n eo k v e!5. d op 11 a,sn t c. vva v H o v c z í v ú ci o 1í U her s k é c \ f' 49

15 Cirsium Leontodon Cirsiumerio.phorum lanceolatum autumnalis ' ,Daucus 52 53Gentiana 54Prunella Galium :> o c.. C.. C :>.o CC.o.u < é < c Lj/' Centaurea Carlina acaulis C 65 Agrimonia Trifolium Cirsium Ononis Viola Campanula Erigeron Plantago Chrysanthemum Veronica Knautia hirta spinosa carota verum acaule arvense Laciniata chamaedrys carpatica ciliata ochroleucum arvensis eupatoria acer media officinalis patula leucantltemllm = oxylepis Carlina vulgaris e ar/a gramznea,<.u li.j:l Do 48Euphorbia 56Knautia 43Pragaria 46Sanguisorba 47Trifolium 51Veronica 37 54Galium 50Daucus 60Cirsium 59Cirsium Plantago A,ntel1lT1ariadioica Euphrasia Carex Briza Nardus Pimpinella Leonfodon Alchemilla Polygala SaLvia Ononis Linum Prunella Helianthemum Viola Veronica Achmea Cynosurus Gentíana Leontodon PLantago Potentilla Agrimonia Carex Dianthus Hypericum Campanula Cerastium Ranunculus media canina caryotphyllea verticmata catharticum spinosa strieta carota verum arvensis lanceolatum eriophorum laciniata millefolium vesca vulgaris lanceolata panicea cl18maedrys ciliata officinalis repens pratense medium ochroleucum RostkoviiJniJ vernum austriacum cyparissias saxifraga hispidus cristatus autumnalis media deltoides minor verna caespitosum eupatoria perforatum patula acer bulbosus chamaecistus leucanthemum (;) C :> Cl 58Chrysanthemum li < C,fn; fr-. Pastva ovcí majitele Knebla, výmery 1 ha, výška n. m m, svah k jihu, se sklony dole phkrými, nahore mírne se svažujícími. V porostu vyniká hoj!yálecka'!ipori s nekterými druhy teplobytnými, spore vtroušenými, horec brvitý, cernohlávek zdrptjl..ef..h1c._j!.lzký:. eru hloh ojedinele, Vruže nadrostu hojne, je zvlášte,,-ec ': dosti druzíchojne teplobytných, zastoupen, ruže ellipticná, ruže vinná, ruže Gizellina. Kere ruže vinné jsou poctem hojnejší keru ostatních ruží, jest zde nejpeknejší lokalita pro tuto ruži. Snímek 16. Pastva v Hovezí na jižním svahu v ú d o Jí T i s o v é ni. lj oc.. '... C ClC :> ci :> ou Thymus Anthoxanthum 67Hieracium 9Luzula 810 Sieglingia campestris ovatus pilosella decumbens odoratum Lotus Polentilla Pestucacorniculatus rubra tormentma 1 Agrostis vulgaris.j.j:l < :<i0 c:- x Pastva kraví výmery 1 ha, výšky n. m. 450 m, majitele Mikulencáka, tvorí na jižním svahu kotlinu mezi 2 hrbety se sklonem mírnejším, kdežto sklon kotliny mezi hrbety je príkrý až do 40. Na svazích jsou místa prázdné pudy s hojným kamením. Z druhu teplobytných vyniká válecka práporitá, horec brvitý, cernohlávek dhpatý. V nadrostu vycnívají dosti hojne kere jalovce, ruže ellipticné a ruže vinné, ale jsou hubeny castým vypalováním a vykopá- vamm. Snímek 17. Pastva y Hovezí na západním svahu údolí Uherské za Blinky. -o.1 C.c.. C C ci DR U H o:>.o Thymus Sieglingia Leontodon Brachypodium ovalusdecumbens hispidus pinnalum < :> Cl

16 : é..ij c a.,.,.,. D R U H'g. 'g :l. ':: Q. :: A. o <0 < 9- Anthoxanthum oooratum 2139 Orchis sambucina 10 Potentilla verna 2 40 Dianthus deltoides 11 Trifolium repens 2 41 Cerastium caespitosum 12 Trifolium pratense 2 42 Stellaria graminea 13 Euphorbia cyparissias 2 43 Ranunculus acer 14 Pimpinella saxifraga 2 44 Ranunculus bulbosus 15 Prunella vulgaris 2 45 Fragaria vesca 16 Fuphrasia Rostkoviana 2 46 Agrimonia eupatoria 17 Plantago media 2 47 Sanguisorba minor 18 Plantago lanceolata 2 48 Trifolium campestre 19 Galium vernum 2 49 Trifolium medium 20 Hieracium pilosella 2 50 Trifolium ochroleucum 21 Carexearyophyllea 1 51 Coronilla varia 22 Luzula eampestris 1 52 Hypericum perforatum 23 Sedum boloniense 53 Helianthemum chamaecistus 24 Alehemilla vulgaris 1 54 Daueus earota 25 Linum eathartieum 1 55 Primula elatior 26 Polygala vulgaris 1 56 Calamintha dinopodium 27 Viola eanina 1 57 Veronica chamaedrys 28 Galium austriaeum 1 58 Veronica officinalis 29 Aehillea millefolium 1 59 Galium verum 30 Ononis spinosa - 60 Galium mollugo 31 Prunella laciniata 61 Chrysanthemum leucanthemum 32 Antennaria dioica - 62 Cirsium lanceolatum Briza Cynosurus media cristatus Cirsium Carlina acaulis eriophorum i 35 Lolium perenne 65 Carlina vulgaris,36 Nardus stricta 66 Cenfaurea oxylepis 37 Carex panicea 67 Hypoehoeris maculata 381 Carex hir, Leontodon autumnalis, Pastva kraví, dríve ovcí, majitele Macháce, ve výmere pres 1 ha, výška n. m m, na svahu západním se sklony príkrými nekde až 40. V nadrostu je nekolik borovicek a smrcku, jalovec dosti hojne, Upku nekolik keru, hojne drobných keríku ruže ellipticné a ruže Gizelliny. K temto ružím druží se v porostu i nekolik druhu, teplobytných, v, rozchodník tenkolistý, jetel -- beložlutý, cer,na.- hlav grípaty.,..--snímek 18. Pastva za Zdcchovem na jižním vah u pod v r c h o lem F i k y. f::: oq. :: :: ci.. C,...., c C C::.o ou4 Trifolium repens 4, 3 < 51 2 Festuca rubra 31 Potentilla tormentma o.. Q. c.. :: C.o ou 1 Agros!is vulgaris,] < il' g.j ==- D_:=:c=1l.!J DR.. U H i 5 Lotus corniculatus Leontodon hispidus Sieglingia decumbem Anthoxanthum oooratum Luzula campestris Trifolium pratense Polygala vulgaris Thymus ovatus Euphrasia Rostkoviana Plantago lanceolata Hieracium pilosella Briza media Cynosurus cristatus Nardus stricta Ranunculus aeer Ranunculus bulbosus Alchemilla vulgaris Linum catharticum Euphorbia cyparissias 1 50, 24 Helianthemum chamaecistus Pimpinella saxifraga Prunella vulgaris Veronica chamaedrys 1 54 ' Galium austriaeum vernum Veronica officinalis Carlina acaulis 1 58 DR U H o _ J ' é J._--- Carlina vulgaris Centaurea oxylepis 1 Brachypodium pinnatum Carex earyophyllea Carex panicea Coeloglossum viride Orchis sambucina Fragaria vesea Potentilla verna Ononis spinosa Trifolium dubium Trifolium medium Trifolium oehroleucum Viola canina Daucus carota Prunella laciniata Plantago media Galium mollugo Knautia arvensis Campanula patula Achmea mmefolium Chrysanthemum leucan!hemum Antenna,ria dioica Cirsium eriophorum Cirsium neaule Leontodon Cirsium lanceolatum autumnalis Hreben Filky ve smeru od východu k západu ve výšce nad 700 m je zarostlý lesem, pod lesem ve výši m na jižním svahu hrebene prostírá se pruh obecních pastvin ve výmere asi 10 ha se sklony príkrými i mírnejšími. Snímek je vzat s jv. svahu doliny zvané Vlcnov na pastvine kraví ve výši 650 m. Zde se shledáváme hlavnc s druhy pastvinnými, z druhu teplobytných jen ojedincle válecka práporitá a pchác nízký, v nadrostu vidíme jalovec v nepatrných kerích, které jsou pilne hubeny vypalováním. Snímek 19. Pastva kraí nad Zdcchovem ve t r a t i T a n e cni c i. :: 4 4 Luzula campestris Sieglingia decumbens 52 53

17 Polentilla'. tormenlilla Trifolium repem Lotus corniculatus Anthoxanthum odoratum Trifolium pratense Linum catharticum Polygala vulgaris Viola canina Thymus ovatus Euphrasia Rostkoviana Plantago lanceolata Hieracium pilosella Leontodon hispidus Briza media Nardus slricta Fragaria vesca Alchemilla vulgaris Ononis spinosa Trifolium dubium Trifolium medium Gentiana carpatica Prunella vulgaris Veronica chamaedrys Galium vernum Galium austriacum Achillea millefolium Carlina acaulis Carlina vulgaris Centaurea oxylepis 61Cirsium 53Daucus Rumex 37Orchis o... sambucina acetosa., 63Carlina 57Plantugo 60 49Trifolium 50 51Helianthemum 58Knautiu 43Fragaria 39Dianthus 42Sedum 40Cerastium Nardus Potel1tilla Plantago A,ntennaria Lotus Polygala Euphrasia Briza Pteridium Galium Cynosurus Linum Euphor.bia Prunella Ranunculus Alchemilla Pimpinella Ononis Achillea Carex Viola Chrysanthemum CarlinB Leontodon Curex Hypericum Veronica Centaurea Salvia Sanguisorba Stellaria Origanum Campanula Polentilla Agrimonia Tritolium media canina corniculatus panicea caryophyllea stricta cutharticum boloniense spinosa vernum cara vulgaris acaulis acbule arvensis lanceolatum eriophorum millefolium vesca lanceolata verticilata media chamaedrys officinblis deltoides repens pratense tormentilla DR Rostkoviana ochroleucum aquilij1lum cyparissias caespitosum oxyle,pis cristatus hispidus saxifraga laciniatu vulgaris autumnalis graminea dioica perforatum acer dubium verna medium vulgare eu,patoria patuza chamaecistus minor Uleucanthemum H i ! Po..... ::J., D R U ' Poo 64.. ou65 H o<:( ou Anthoxanthum odoratum 12 13! c; -o c;.,., ' Hieracium pilosella J J _D_R.. =JJ ::J 1_ Cynosurus cristatus Brachypodium pin.1atum Carex caryophyllea Coeloglossum viride Orchis sambucina Ranunculus acer Ranunculus bulbosus Potenlilla verna Agrimonia eupatoria Filipendula hexapetala Sanguisorba minor 1ritolium ochroleucum Euphorbia cyparissias Hdianlhemum chamaecistus Pimpinella saxifraga Daucus carota Prunella laciniata Veronica officinalis Plantago media Knautia arvensis Campanula patula Erigeron acer Chrysanthemum leucanthemum AJ1ltennaria dioica Cirsium lanceolatum Cirsium eriophorum Cirsium acaule Leonlodon aulumnalis Snímek pochází z téhož pásu pastvin obecních na jižním svahu Filky,2 km dále, blíže k údolí Huslenky, ve výši m n. m. Z teplobytných válecka práporitá a pchác nízký vyskytují se jen vzácne, nadrost témer schází, i jalovec i šípek jsou trvale hubény, proto je v trávníku málo mechu, zato však na príkrých svazích se povaluje hojne kamení a v porostu proniká místy holá puda. Sní m e k 20. P a s t v a o v c Í v H a len k o v e v ú d o í Di not i ci. J J ' 1J i f 2 Festuca rubra 4 5 Luzula campestris 3 3 Brachypodium pinnatum :5 6 Thymus ovatus 3 i 11 Agrostis vulgaris 15 i Sieglingia decumbens li 3 i ::J ::J C.:..o ::J o<:( ci 3,ti Pastva zaujímá celé horní svah horského hrbetu na východ oto a in e ve v Sl m a rostlra se pres re en i na vyc o n sva r etu o u 01 Hu o y. Puvo n vymera pastvy yla 30 jiter v majetku 7 podilniku, nyní jsou hornejší mírneji sklonené svahy zorány a na hrebenu byly vysázeny smrkové kultury, též listnaté stromy, jasan, habr, klen. Nejpekneji se teplobytné druhy ujaly na príkrejších svazích západních nad údolím Dinotici, zvlášte válecka práporitá a pchác nízký. Na žádné pastvine okresu vsetínského není pchác nízký tak hojne a stejnomerne až do výše 600 m rozšíren jako zde. Celkový porost pastvinný je dosti nestejnomerný, místy jsou celé ctverecné metry huste zarostlé porosty smilky, válecky práporité, pryke chvojky, hojne se povaluje kamení, mechu je málo. Nadrostu kere jalovcového je dosti hojne, z jiných keru šípku a hlohu málo. Na východních svazích toho hrbetu jsou místy i husté porosty jalovce a krovité buky

18 56 Wt-;'..;/; '. c,,.;)?:g(.2l. Pas,tva oví v Halenkovc v lldolí L1S Oyéi;P:.'sy ah u v y c hod nim. '/to..l! U H /111.blj 2 Festuca ovina 4 29 Chrysanthemum leucan/hemum 1 31 Festuca Agroslis rubra vulgaris Acllillea Carlina acaulis millefolium 1 4 Lotus corniculatus 31 Agrimonia eupa/oria 5 Thymus ovatus 3 32 Knautia arvensis 6 Plalltago lallceolata 3 33 Leontodon autumnalis 7 llieracium pilosella 3 34 Cynosurus cristatus 8 Brachypodium pilllla/um 2 35 Deschampsia flexuosa 9 Sieglillgia decumbells 2 36 An/hoxan/hum odora/um 10 Sedum bololliense 2 37 Nardus s/riela 11 Fragaria vesca 2 38 Alchemilla vulgaris 12 Poten/illa vema 39 Ononis spinosa 13 Linum catharticum 2 40 Trifolium repens 14 Euphorbia vyparissias 2 41 Trifolium pra/ense 15 Viola canina 2 42 Polygala vulgaris 16 Veronica officinalis 2 43 Daucus carota 17 Leontodon hispidus 2 44 Euphrasia Rostkoviana 18 Briza media 1 45 Plantago media 19 Carex cáryophyllea 1 46 Galium vernum 20 Luzula campestris 1 47 Galium austriacum 21 Ranunculus acer 1 48 Campanula patula 22 Potentilla,tormentilla 1 49 Antenn8l'ia dioicli 23 Potentilla reptans 50 Cirsium eriophorum 24 Sanguisorba minor 1 51 Cirsium acaule 25 Pimpinella saxifraga 1 52 Carlina vulgaris 1 27 Galium mollugo Prunella vulgaris 1 53 Centaurea oxylepis Pastva výmery 1 ha majitele Kulcáka ve výšce n. m m, svahy jsou k západu príkre sklonené, místy i nad 35. V porostu prevládá na nekterých místech kostrava ovcí nad psineckem, z druhu teplobytných jen málo vynikají válecka práporitá, rozchodník tenkolistý, krvavec menší a pchác nízký. V nadrostu málo keru jalovcových a hlohových, vynikají mnohé kere teplobytných ruží, ruže plot ní ;l ruže Gizelliny. Pastva tvorí prechod k typu pastvy kostravy ovcí. Sní m e k 22. P a s t vak r a v í v Hal e n k o v e v ý c h o d n e O d ú dol í L u š o v é nad rek o u Bec vou. -o.. -o c -:l Q,. >(j Lotus Thymus 3 4 corniculatus ovatus 0<1; oc 5 gl 13./ li c ' -o c -:l 0<1; il... o Q,. ou., D fo{ U 5 Hieracium pilosella 6 Bracllypodium pinnatum 7 Sieglingia decumbens 8 Anthoxanthum odoratum 9 Carex caryophyjlea 10 Luzula campestris 11 Fragaria vesca 12 Potentilla verrw 13 Potentilla tormentil/a 14 Trifolium repens 15 Trifolium pratense 16 Linum catharticum 17 Pimpinella sbxifraga 18 Prunella vulgaris 19 Plantago lanceolata 20 Achi/lea mi/lefolium 21 Leontodon hispidus 22 Briza media 23 Ranunculus acer 24 Sedum boloniense 25 Agrimonia eupatoria 26 Sanguisorba minor 27 Ononis spinosa 28 Euphorbia cyparissias 29 Viola Cllnina 30 Euphrasill Rostkoviana 31 Carfi.na vulga.ris 32 Centaurea oxylepis 33 Leontodon autumnlllis 34 Festuca ovina 35 Festuca pratensis 36 CyJlosurus crist atus l 00 C -c c::.! i o' DR U ti i -:l A 0<1; >U 0<1; 3 37 Nardus striela 38 Carex panicea 2 39 Carex hirta : 2 40 Juncusglaucus i 2 41 Juncus articulatus 2 42 Asarum europaeum \ Trifolium Alchemil/a medium vulgaris 2 45 Trifolium montanum 2 46 Polygala vulgaris 2 47 Hypericum perforatum 2 48 Daucus carota 2 49 Centaurium umbellatum 2 50 Origanum vulgare 2 51 Calamintha clinopodium 2 52 Salviu vertici//ata 2 53 Veronica cltamaedrys 1 54 Veronicll officinalis 1 55 Plantago media 1 56 Galium vernum 1 57 Galium mollugo 1 58 Galium austriacum 1 59 Knautia arvensis 60. Campanula patula 1 61 Chrysunthemum leucantltemum 1 62 Senecio Jacobaeu 1 63 Ante.nnaria dioica 1 64 Cirsium lanceolatum 1 65 Cirsium eriopltorum 66 Cirsium arvense 67 Cirsium acaollle 68 Cic1lOrium intybus Pastvu tuto výmery y. ha ve výši m n. m. dukladne vypásá více podílníku, proto hojne druhu pastvinných. Povrch je nerovný, svahy k jihu príkre sklonené i nad 35. Z teplobytných druhu se uplatnuje jen válecka práporitá, ostatní teplobytné jen roztroušene, zato mezi nadrostem nekolika keru jalovce, hlohu a trnky vynikají mnohé kere ruže plotní a ruže Gizelliny. Uprostrd pastvy byl vysázen háj 20 modrínu, na východním okraji je 1110 krinka s 2 druhy ostric a 2 druhy sítin. 57

19 C C j..c..c -----_.-.-_ Q _. D R U..----, i<0 1..===-=========== D R U H ii! -l--:vd.strfct; l -5 inahemilla vulgarisil 'i(.'. --'...;,-, '-'<'''/'<-', 'lj-...;. - ' :1 (\1.(.j ){ (. \. t.) f J'--4 \k l){ttj(, ;T' \hvtj,. ' t,{!.jj)1.uu. ;,0. c)' Skk>/atin smilkových (Nardetum). Sní m e k 23. S m i k o v á p a s t v a v c V c 1. K a r lov i cí c h na B e n eš k á c h (U,AJ< u_c) 91.?, 100 m z á pad n e o dle s a.. 58, o R U H Nardus stricta Vaccinium myrtil1us Agrostis vulgaris ' ': o,!l '' Carex pilulifera ' Potentil1a tormentilla e..rer:, Festuca rubra Siegingia decumbens Deschampsia flexuosa 91 Luzula campestris U10 Briza Anthoxanthum media. odoratum C 'tl ' C 'tl. C o o...c < 0, 45/12/ 13 AiTltennaria Carex earyophyllea dioica 'L 3 14 Fragaria vesca 3 15 Carlina acaulis C C 'tl C..c < 3 16 Alchemil1a vulgaris 2 17 Trifolium repens 2 18 Hypericum maeulafum 2 19 Viola canina 3 20 Thymus ovatus <. ll\,q': o' de 11221/ Hieracium Veronica officinalis pilosella Q Porost smilkový hustý, hodne smhcný s bordvkou, oba druhy dohromady zaujímají 90 pddy. Nadrostu jalovcového velmi m;lo...., Sní m e k 24. P a s t v a ve Vel. K a r lov i c í c h n a B e o e k á c h n a hrb o u z van é m K u b i š k a. 'J.,ltY... {.,'i,,}j f,vd(.{;v (> J,.j hi'z,1>lj lett),., 1;;', _ C C., c;) co 'Q O R U H -g 'Q O R U H -g... ' _Jí C o 0 < 1 Nardus strieta 51u Hypedcum maculatum. 2 Potentilla tormentilla 4 12 Briza media 1 3 Sieglingia decumbens 3 13 Anthoxanthum odorafum 4 Agrostis vulgaris c Carex pallescens 5 Carex pilulifera 3 15 Alchemil1a vulgaris 6 Vaccinium myrtillus 3 16 Trifolium repens 7 Festuca rubra 2 17 Thymus ovatus 9 Deschampsia flexuosa 1 19 AiTltenna.ria dioica 8[ Luzula campestris Carex caryophyllea, Carlina Galium acaulis vernum V porostu smilkovém (pokryvnosti 80%) méne boruvky, hojneji nátcžníku. Nadrost jalovce rídký. z S 11 í m c k 25. P a s t v a v c V c 1. K a rl o v i cí c h n a B c- n c š k á c h 11 a hrb o u z á p a ci 11 e y km o d s n) m k u p r e d e š 1é h o. 2 Potentilla tormentilla 4 14 Galium vernum ; Agrostis vulgaris 3 15 Bríza media 4 Veronica officinalis 3 16 Fragaria vesca 5 Festuea rubra 2 17 Aehillea mlllefolium 6 Sieglingia decumbens 2 18 Trifolium repens 7 Carex pilulifera 2 19 Hypericum maculatum 8 Luzula campestris 2 20 Vaccinium myrtillus 9 Viola canina 2 21 Thymus ovatus 10 Al/1te 111aria dioica 2 22 Carlina, acaulis 11 Deschampsia flexuosa 1 23 Hieracium pilosella 12, Anthoxanthum odoratum 1 24 Leontodon hisdidus V porostu smilkovém (60% pokryvnosti) vyskytuje se bordvka Jc:n roztroušene, hojneji nátržník a rozrazil lékarský. Nadrost Jalovce jc hojnejší, ale hodne vypalovaný, dosti stromd bukových. a. smrkových. 't ne š Sní k á c m h e v k hrbolu 26. P a s t 843. v a v c Vel. K a r lov i c í c h n a B c 'tl C 'tl o. o...c!l ou.. D R U H i <ou,. o R U H lj -, Nardus stricta 5114 flieracium vulgatum 1 2 Vaccinium myrfillus 4 15 Leontodon hispidus 1 3 Festuca rubra 3 16 Briza media - 4 Sieglingia decumbens 3 17 Fragaria vesca 5 Agrostis vulgaris 18 Alchemilla vulgaris 6 Potentilla tormentilla 3 19 Trifolium repens 7 Deschampsia flexuosa 2 20 Viola eanina 8 Carex pilulifera 2 21 Thymus ovatus 9 Luzula campestris 2 22 Veronica officinali, 10 AiTltelUla.riadioica 2 23 Galium vernum U Hieracium pilosella 2 24 Aehilea millefolium Anthoxanthum Hypericum maeulatum odorafum 1 25 Carlina acaulis V porostu smilkovém (50 % pokryvnosti) je primíeno hojn bordvky a nátržníku. Vyskytuje se tu hojne kopeckd mravencích, porostlých ploníkem, materídouškou a bordv kou, mnoho suchých míst je pokryto lišejníkem sobím a kociánke Jalovec tu je rozší- 59

20 .3::'\;J,ftt,,::,,(,., ú.j.?;po.t:1cj{p,j a. to Cst pastvy JC vzdálcna 1 km.na zapad od Sllllnku..predešlélí9'<.., 's '{'e k 27. P a s t v a ve V c 1. K a rl o v icí c h na B c-. o ne š k.á ch n a v r c hol K o t A-A v é Sti! ) f..:lj, t....,,r;,. '..., c..., c o ::l :l...c o 0 D R U H 21/ Carex Narduspilulifera stricta / Trifolium Thymus 15 ovatus 14repens 3, Potentilla' tormentilla 13 Antennaria dioiea 4 Vaecinium myrtillus 3 14 Briza media 5 Festuca rubra 15 Fragaria vesea 6 Sieglingia deeumbens 2 16 Carlina aeaulis 8 Desehampsia flexuosa 1 18 Hyperieum maeulatum 7 Agrostis vulgaris 2 17 Alehemilla vulgaris 10 9/ Luzula Anthoxanthum eampestris odoratum Hie,.,r,,.i)..ae.ium.. p.il.ose../l... l' í>t.'í,l. Porost smilkový (90% pokryvnosti) jhstrs pfímhenou boruvkou a nátržníkem, hojne je v nem mravencích kopecku, pokrytých je porídku. boruvkou, materídouškou ' a ploníkem. Nadrostu jalovcového Snímky c z pastvin na horském hrebenu Benešek predstavují souvislý,eás kravích pastvin v šírce asi m, v délce 3 km, od nehož na svahu k jihu do Karlovic prostírají se pole, na svahu k severu do Horní Becvy vetšinou lesy. Srnilkové.. Qorosty na hrebenu Benešek predstavují zdejší nej- 0.' lk' ' d h r o vyznacne]s! srn! OVl11Y s ma o ru y rostlnnyml Sní rn e k 28. S rn i. k o v á k r a v í p a s t v a v H o v c z í pod hre b e ne rn M a k y t y. é., c..c 1 tl Nardus Pastva ve výši 800 m ve výmere X ha v majetku vekostatku..je zbytkem bývalého salaše, který byl z vetší cástizales).en: Do hustého porostu smilky (80 % pokryvnosti) je primíšena boruvka, bika hajní a nátržníko Jalovec schází, na okraji rostou lískové kere. Sní m e k 29. S m i k o v á p a s t va v No v. Hro z e n k o v c n a v r c h o u S t o c c n é h o oo.., 4nCentaurell 43A-nte1lJ1lariadioiea 4Campanula 41; 44Cirsium Sieglingill Potcntilla Agrostis AntllOxanthum Luzula Alehemilla Fcstucl Trifolium Euphrllsia Brizll Aehillea Hyperieum Lotus Carex Ranuneulus Viola Thymus Hieracium Galium Carlina Veroniea Polygala Primula Stellaria Asarum Alecforolophus Euphorbia Plantago Pimpinellll Dianthus Botryehium Linum Orehis Rumex Carex Frllgaria Galium Leontodon media eanina eampestris eornieulatus pilulifera rubru vernum aeaulis eriophorum ovlltus millefolium deeumbens repens.pllnieell ellryopl1yllea tormcntilla officinulis cathartieum el1amaedrys globosa aeetosa Rostkovianll mollugo pilosella vulgatum oxylepis elatior europllcum graminea maeulatum vesea vulgaris patula nemorosus laneeolata deltoides eyparissias saxifrugll hispidus odoratum lunllria minor, ' a() 'cc_===,c'., o=_=_====,==_-=-=,...u --_._-_._--- *0 strictll t Ji\t DRU 11' Nardus strieta Vaecinium myrtillus Festuea rubra Agrostis vulgaris Luz.ula nemorosa Potentilla tormentilla Briza media Sieglingia deeumbens Anthoxanthum odoratum Carex pilulifera Carex palleseens Luzula eampestris 60 ::l g' Q -g :l...c <:0..c Lotus eornieullltus ' Hyperieum maculatum Thymus ovatus Galium vernum Chrysanthemum leueanthemum Antennaria dioiea Hieracium vulgatum 1 20 Trifolium repens 1 21 Galium austriaeum 1 22 Phyteuma spieatum 1 23 Carlina acaulis 1124 Hieracium pi/osella Na vrcholu Stolecného je mírnc sklonená rovinka, dále se mírne svažující k východu a k severu. Nadrost jalovcový spore, ale odtud na východ je jalovec na pastvách na hrebeni hojnejší. V porostu smilkovém (50 % pokryvnosti) je primíšeno více druhu kvetnatých, z nichž vyniká trezalka. Tato pastva vetším poctem kvetnatých druhu podobá se kvetnatým pastvám s druhy subalpinskými. 61

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

BIOD0801_louka_ZZ_w.doc str. 1

BIOD0801_louka_ZZ_w.doc str. 1 BIOD0801_louka_ZZ_w.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Množení lučních druhů v kultuře číslo projektu: 03030108 1. Údaje o žádající organizaci

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Bc. Hana Potyšová květen 2010 Lázně Bohdaneč Bojínek luční Phleum pratense L obilka vejčitého tvaru bez střední rýhy, mírně zašpičatělá, bělavá, velmi často vypadává

Více

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

v rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066 Vydání první, Mělník 2014

v rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066 Vydání první, Mělník 2014 S B O R N Í K ZE SEMINÁŘE PROJEKTU Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066

Více

Trvalky. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý rok mimo zimní období.

Trvalky. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý rok mimo zimní období. Trvalky Výsadba trvalek Záhon pečlivě připravit. Zrýt půdu do hloubky asi 25 cm, zbavit jí všech plevelů, zapracovat kompost, rozložený hnůj, nebo hnojivo. Trvalky kontejnerované lze vysazovat po celý

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj:  snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah Příloha 2 Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/, snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah 1. Druhy acidofilní... 3 2. Druhy bazifilní... 5 3. Druhy halofilní...

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Botanický průzkum stanovišť podél cest

Botanický průzkum stanovišť podél cest Botanický průzkum stanovišť podél cest Přírodní škola, Praha 2001 Úvod: Cesty jsou uţ po staletí fenoménem naší krajiny. Vytváří souvislé pásy v zásadě stejných ekologických podmínek a není proto nikterak

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo Trvalky = pereny Druhy nedřevnatějící í (byliny), vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na stanovišti více jak 3 roky. Každý rok opakovaně kvetou a tvoří

Více

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

Sedmikráska obecná Bellis perennis

Sedmikráska obecná Bellis perennis Na louce Louky musí být udržovány člověkem, aby nezarostly dřevinami. Většinou jsou to živinami bohaté, žírné louky a pastviny, méně často živinami chudé a suché trávníky. Roste zde mnoho využitelných

Více

BESKYDY. Radim J. Vašut

BESKYDY. Radim J. Vašut BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Únor 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby... 3 1.1. Přehled výchozích podkladů... 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku (současný

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE - REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVY D, E SADOVÉ ÚPRAVY D1.5 Sadové úpravy 1. IDENTIFIKACE STAVBY Název akce: ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA NUČICE REKONSTRUKCE, PŘÍSTAVBA BUDOVA D PŘÍSTAVBA OBJEKTU ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUDOVA E PŘÍSTAVBA OBJEKTU MATEŘSKÉ ŠKOLY Stavebník:

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny

Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny 1 UP Olomouc, 2 ČZU Praha, 3 Mendelu Brno, 4 VÚRV Praha-Ruzyně, 5 INRA Toulouse, Francie, 6 Université Toulouse, Francie, 7

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007 ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Květena Těšovských pastvin

Květena Těšovských pastvin Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně

Více

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012

Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012 Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky Plán péče po ukončení projektu (After LIFE Conservation Plan) Číslo projektu: LIFE06 NAT/CZ/00012 2010 Předmluva: Hlavním cílem projektu, který probíhal v letech

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí

Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí GYMNÁZIUM, VELKÉ MEZIŘÍČÍ, SOKOLOVSKÁ 27 Výzkum druhového složení dvouděložných rostlin v Balinském údolí Socrates Comenius 1 - projekt spolupráce škol Všichni žijeme pod stejným nebem 2001 2004 Výsledky

Více

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Dokumentace vybraných mokřadů na Jindřichohradecku A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Mokřad s olšinou se nachází nad levým břehem Hamerského potoka v jeho zamokřené nivě nad ústím Hamerského

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Malhostovické kopečky strana 4 Bělozářky strana 26 Jaro je tady 6 Přímo na vápenci 27 Modrá záplava 10 Hlavně keře 28

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Problematika travních směsí v zahradní a krajinářské tvorbě Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Vilím, Ph.D. Vypracoval: Ing.

Více

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les)

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) na období 1.1.2005 31.12.2014 EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie 370 01 České Budějovice 1 Široká ulice 8 Ing.

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12

Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12 Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV.123.12 Mgr.Charlotta Kurcová říjen 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Rostliny v lese Podtéma: lesní keře a plody, rostliny se kterými se nejčastěji setkáváme

Více

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě.

BOTANIK. I. stupeň. Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. I. stupeň BOTANIK Pozná 50 základních rostlin. Dokáže je najít a poznat v přírodě. smrk obecný jedle bělokorá modřín opadavý borovice lesní lípa srdčitá bříza bělokorá olše lepkavá buk lesní dub letní

Více

Botanický průzkum lokality Pařezovský kopec (okr. Domažlice)

Botanický průzkum lokality Pařezovský kopec (okr. Domažlice) ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA BIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Botanický průzkum lokality Pařezovský kopec (okr. Domažlice) Kociánová Eva Plzeň 2012 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 15 ČÍSLO 1 2010 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2009...1 Lenka Pivoňková a Jaromír

Více

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Razovské tufity na období 2016-2025 J. Losík a A. Háková 2015 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1916 kategorie

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:

Více

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 17 ČÍSLO 1 2012 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2011..1 Jaroslava Nesvadbová a Jaromír

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (0) SUCHÉ BORY (BO) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Seminární práce k předmětu Ekologie krajiny (HEN 414) Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Vypracovala: E-mail: Obor: Lucie Smutná mmela@seznam.cz Humanitní environmentalistika (mgr.

Více

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 SIVICKÝ LES Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Sivický les strana 4 Břeky strana 49 Pařeziny strana 6 Červené okrotice strana 50 Orchideje strana 10 Líchy

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území

Více

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky)

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, roč. 31, č. 2: 77 85, 2009 Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) The steppe flora and vegetation of the loess bulwarks in the

Více

Nabídka 2007 skalničky, trvalky, letničky

Nabídka 2007 skalničky, trvalky, letničky Nabídka 2007 skalničky, trvalky, letničky Kontakt: Zahradnictví Gebauer Tel: +420 603 834 861 Požární 47, Branka u Opavy E-mail: DaliborGebauer@seznam.cz Vážení obchodní přátelé, Dovolujeme si Vám představit

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

Travinná společenstva střední Evropy

Travinná společenstva střední Evropy Travinná společenstva střední Evropy Vývoj travních porostů, historie Fytocenologická charakteristika přirozených porostů luk a pastvin ČR Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Studijní literatura Hejcman M. et

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.

Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j. Aktualizované posouzení vlivu koncepce Územní plán Horní Branná na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr.

Více

Monitoring ptáků a biotopů Jemnického cvičiště

Monitoring ptáků a biotopů Jemnického cvičiště Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Monitoring ptáků a biotopů Jemnického cvičiště Vojtěch Kodet, Dana Kořínková, Pavel Hobza,

Více

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP Pro roky 2011-2020 Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje Obsah Seznam použitých zkratek... 3 A. Úvod... 4 B. Základní

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality

Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality Botanický průzkum vybraných nelesních společenstev v rámci evropsky významné lokality D o u p o v s k é h o r y Kód EVL: CZ0424125 - Doupovské hory Zadavatel: Ústecký kraj Řešitel: Ing. Miroslav Broum

Více